1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, v pátek dne 16. ledna 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplaci ne
v Praze v administraei
aa moěske
ns čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškon
na měsle
7kk
za čtvat leta . .
ve úlialkácht
: 2 K 80k
na měsic.
Peštont
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zísilkou
a něsde
nět la. . . k Pi
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Tak to nepůjde!
Tak to nepůjde!
Ten slavný »Ausgleichsparlament«, jak
pokřtili němečtí žurnalisté letošní zimní zasedání
cislajtánské sněmovny poslanecké, začíná roz-
tomile.
Kdybychom my Češi byli ješitní, věru b
nás mohla bavit ta divoká německo officiosní
řvava, zvedající se kolem nás a proklinající nás
jako nejnebezpečnější škůdce a zhoubce tohoto
parlamentu, jejž před třiceti léty tak vyzývavě
budovali jako nejmocnější tvrz německou proti
nám a snahám našim státoprávním. Však do
šesti let již jim počínalo býti v té »přemohutné
tvrzi« prosincovky nevolno, i jali se národ náš
do ní vábit a lákat všemožnými sliby zálud-
nými: zaručovali svou ctí, kterak tam, naté
pospolité půdě ústavní, milerádi a ochotně chtějí
uvažovat o našich národních a politických po-
žadavcích, aby dle možnosti slušně jim vy-
hověli.
K domluvám hr. Taaffe a mocných kruhů
za ním stojících dali si konečně politikové
staročeští říci a v říjnu r. 1879 rozhodli se po
16leté abstinenci znovu překročit práh tohoto
vídeňského parlamentu, aby zkusili, kterak vlády
rakouské a Němci zdejší dostojí danému slovu,
jakou míru ochoty a spravedlivosti osvědčí za
tu oběť těžkou národu našemu v tom doplně-
ném konečně rajehsrátě vídeňském. Nuže, ne-
trvalo dlouho, a již dostalo se jim poučení
zkušenostl.
Ausgleichsparlament
Čech
Taaff
Němec
7
article
Jakmile vláda Taaffova dnem 19. dubna
1880 poskytla národu našemu Stremayerovým
nařízením jen tu nejmenší myslitelnou míru
rovnoprávnosti jazyka českého s německým při
c. k. soudech a úřadech politických v Čechách
a na Moravě, rázem ukázala německá honetnost
svou pravou tvář. Ani v zevnější té službě
úřadní nechtěla ztrpět rovné oprávnění jazyka
českého ve vlastech našich, i podpalovala vá-
šnivou agitací zdejší německý lid k fanatickému
odporu, ba ke mnohaleté divoké válce prot
všemu, což našeho jest, vymyslila si dábels ý
ten plán o národním rozvodu v rozdělené
zemi, o separátním zde samostatném uzavře-
ném německém územi, z něhož chtěla vyhnati
všechnu tu úřadující a pracující intelligenci
českou, až posléze v prosinci 1890 terrorem
svým podlomila vládu Taaffovu a vynutila n
ni, na šlechtě konservativní a na Staročeších
podpis pro své pověstné vídeňské punktace. —
To byla první, celým národem naším do
hlubin duše otřásající zkušenost, jaké spravedl
nosti pro své národní právo může se domoe
Taaffův
Stremayerův
Čechy
Morava
8
article
Čech v tom vídeňském parlamentě. Však přišl
druhá. Jakmile náš lid nechtěl ten hanebný mín
Plenerův spečetit, jakmile jej odmítl a roztrhal.
zahájena proti němu éra mstivé persekuce jako
proti ničiteli míru v Rakousku vůbec, až opěí
panstvu došel dech. Nadcházelo vyrovnání s Uhry
a tu se stávala nesmířená, do krajnosti rozhoř
čená opposice česká ovšem velice nepohodlnou
překážkou. Polák Badeni maje provésti vyrov
nání s Uhry měl zároveň úkol, smířiti nás udě-
lením nám rovného práva jazyka našeho v
vnitřní službě c. k. úřadů v Čechách i na Mo
ravě. Jakkoliv tímto spravedlivým skutkem jen
proveden starý platný zákon zemský bez nej
menší újmy práv a platnosti jazyka německého
kterému i v těch Badenových nařízeních zůstalo
v celě řadě úkonův úřadních vyhrazeno samo-
panství: — přece německý furor znovu sopečně
vybuchl a tříletou, ze všech mezí sluš-
nosti vybočivší obstrukcí hatil
mařil všechnu činnost parlamentu hroze záhubou
celé říši.
Plenerův
Polák
Baden
Badenův
Rakousko
Uhry
Čechy
9
article
Marně obětována Wolfoveům hlava pocti
vého hr. Badena, marně přišel Gautsch, aby
osekal tu rovnoprávnost dle vlastních německých
plánů na jednojazyěnou s pásmovým rozhrani-
čením Čech: vše to německým zuřivcům nesla-
čilo: zničení pravice a úplné uloupení nám
daného práva bylo doznaným cilem jejich ter
roru revolučního a šlaka jim záléželo na parla
mentu i celé ústavnosti pokud cíle toho nedo-
sáhli. Nuže, 17. října 1899, právě dvacet lee
po našem vstoupení do říšské rady, ho dosábl
a to byla další důkladná zkušenost národa na-
šeho s vídeňským tím parlamentem.
Co nám po té zbývalo činiti? Jedno z dvo-
jiho: buď odejíti z toho vídeňského »Infernae
na vždy, anebo sáhnouti v něm k téže zbrani.
kterou německá opposice tak pořídila. Naši roz
hodli se pro poslední. Po tři léta opponovali tu
Němcům levičákům a jejich patronu Körbrovi
mecem obstrukce, dovolávajíce se stále navrá-
cení odcizeného nám práva našeho, až připudili
je skřipcem svým aspoň k tomu, že tváří se
ochotnými k vyjednávání. Leč návrhy a na-
bídky, jaké nám činí, prozrazují věru spíše vše
jiné, než dobrou vůli ke spravedlivému řešení
otázky české. Jsou to hotové paskvily
na rovné právo našeho jazyka, vy-
myšlené snad jen k tomu, aby nás podráždili
do míry nejvyšší.
Baden
Gautsch
Němec
Körbr
Čechy
10
article
Patrně spekulovali na tento přirozený do-
jem v mysl národa našeho, přáli si, abychom
v rozhořčení svrchovaném do toho »uhodili«
přerušením všeho dalšího jednání a rozbitím
parlamentu, načež by nás absolutismem chute
přitlačili ke zdi a oktrojovali nám »jazykový
pořádek« v Čechách, až by nám z něho v »ko-
stech praštělo« — anebo spekulovali v opáčný
psychologický moment, totiž že s
pekelné vřavy jejich a tihy zodpovědnosti z
následky viny na nás svalované zaleknem
bledou bázní se chvějíce schýlíme hlavy pod
jejich »mír«, spokojíme se s tou Körbrovinou
a Bärnreithrovinou, jak se nám nabízí a vzdavše
se nadobro obstrukce propustíme Körbrovi jeho
famósní vyrovnání se Szellem jako nevinný
bonbonek.
Leč poselstvo naše neučinilo jim k libosti
ani tak ani onak. Český Toman se nedal ani
krkolomnou doubravou, kde naň číhala lesní
ochechule »oktrojírka«, ani »cestičkou pravou«
opportumistické povolnosti a chabosti, ke které
mu radila kde která staročeská nebo realistická
»sestřička«, nýbrž uhodil na cestu střední, vy-
kázanou prospěchem národa: nepřetrhne nio
vyjednávání s Němci a vládou, avšak nepřijme
za základ jeho jejich obmyslné proposice, nýbrž
nabídne jim sám svůj positivní, ve form
zákona vypracovaný návrh na po
etivé rozřešení otázky jazykové
Toto nezávazné mimoparlamentní vyjedná
vání nemá však míti nižádného vlivu na oppo-
siční taktiku naší delegace vůči vládě a německé
levici v parlamentě vídeňském. Neodhodím
meče obstrukce a nezakopáme ho po čas smiřo-
vaček, jak si páni Němci poroučeli, nýbrž
podržime si ho pevně v pravici.
abychom ho užili v pravý ča
a proti čemu sami za dobré uznáme.
Toman
Němec
Čechy
11
article
Poodložíme své nachystané pilné návrhy vůči
předlohám bez významu politického, avšak pře-
kazíme práci tohoto parlamentu ihned, jakmile
přijde na řadu předloha, s níž stojí a padá
vláda, tedy rozpočet státní a zejmena uherské
vyrovnání. Tu jsme ohlásili vládě Körbrově
rozhodnou bitvu, kterouž také svedeme.
Však právě tím jsme dobrodinečkům našim
zkazili masopust. Zrovna tato pobyblivá naše
taktika »burská« nejvíce zmátla jejich počtya
nejvíce je hněte. Již měli na nás schystáno
tolik pěkných pastí, do nichž chytí naši obstrukci
tu starou, Chlumeckého, aby pilné ná-
vrhy naše odstrkoval předseda vždy až na konee
schůze; a tu novou, Funkovu, aby němečtí
pokrokáři navrhli ihned konec debaty, jakmile
první český řečník domluví a předseda aby na
šim řečníkům odnímal drakonicky slovo, jak
mile se mu uzdá, že se řečník odchýlil od věci
Tohoto hrubě násilného prostředku skutečně
také již dnes němečti hrdinové chrabře užili
proti řečníku národních socialistů, kteří zahájii
hned první schůzi parlamentu obstrukční ouver
turou.
Avšak což jim to zpomůže? Když n
krásně násilím zprovodí jeden pilný návrh náš,
zejtra bude zde druhý. Nečetná frakce česko-
radikální má jich sama nevyřízených na skladě
ještě 18, strana naše pak 66. A každého dne
může podávati nové.
Funkův
12
article
U vědomí tohoto stavu věcí skřípou ně-
mečtí levičácí divokou zlosti zuby, nevědouce
kudy kam. Musejí doznati, že život tohoto par
lamentu závisí jen na naší dobré vůli, ale aby
si tuto vykoupili prostým akten
poctivé spravedlnosti k národ
našemu, do toho se jim doposud za živý
svět nechce. Nuž, tak tedy pokračujme a uvi
díme, kdo s kohol
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Scbůze 190.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 15. ledna.
Ospale, líně, bezdušně a bezrušně začalo
kampaň, které dán veliký predikát: zasedání roz
hodující. Galerie prázdny, na místech poslanců
ticho a klidno. Žádného šumu, jaký býval jindy
když poslanci sešli se po měsíci. Jakoby hovo
jim na rtech byl umřel. A všechno je takové stu
dené, mrazivé, nehybné, ztrnulé. Ne jako za
hájení činnosti, ne jako pružné, svěží rozkro
čení byla schůze, nýbrž jako mdlý, vleklý chod
starce, stojícího jednou nohou již v hrobě.
Čtvrt století skoro sedíme v loži zpravo-
dajův, ale nikdy nebyli jsme svědky takové pre-
miéry. Kam se poděly časy, kdy bylo členů tétc
sněmovny méně o 73, ale vznětu, čilosti, ohně
mnohem víc, kdy počátek i konec byly událostmi
svátky, slavnostmi. Dnes — jaká nejvšednějš
ledabylost, loudavost, chabost a mdloba. Pusto
a mrtvo děsné, hrozné. Fadesa, nuda, jež roz
čilují, jež vnucují člověku diváku a posluchač
otázku: co může vzejíti z atmosféry, co může
vzrůsti z nudy takové živného, zdravého?
Nepřešlo se hned k jednacímu pořadu
k 1. čtení cukerních předloh. Poslanci čeští se
usnesli, je připustit. Forma, ve které se to stane
zdali pilným návrhem či postupem normálním
jest jim lhostejnou. Pilné návrhy svoje pouze
odložili, nevzali zpět. Jsou platnými a co chvíl
mohou se vzíti na přetřes. Vyhradili si právo
svůj odboj zastavit anebo vykonávati.
Zajisté, česká delegace odhodlala se, ne
bránit vyřízení cukerních předloh parlamentem
jediné se zřetelem na důležitý prospěch hospo
dářský, dbajíc výzev a žádostí, které jí došly z
středu interessentů a které ji byly tlumočeny
také ve Vídni ústně.
Vídeň
poslanecký sněmovna
14
article
Projednán byl předem pilný návrh o po
měrech jazykových na železnicích v královstv
českém. Navrhovatel Fresl mluvil 41/4 hodiny
poslanec Klofáč 21/4. Bylo 61/4 večer, kdyá
přijat návrh na konec debaty, jejž navrhl něme
cký lidovec Albrecht. Generálním řečníkem
pro zvolen německý lidovec Hoffmann
Wellenhof. Genrálním řečníkem proti zvo
len německý lidovec Nowack. Oba po jediné
větě vzdali se slova. Nepřipomenuli jsme bez
účelu, k jaké straně tito tři poslanci náležejí
kteří způsobem nejkřiklavějším znásilňovali svo
bodu slova, ke straně, jež v obstrukčních exces
sech po tři léta šla do nejkrajnějších mezi a jež
nyní jeremiášuje nad pilnými návrhy a dlouhým
řečmi, ke straně, jež myslí, že veřejnost zapo
mněla na její hříchy a na zločiny a že jí dal
absoluci.
Když poslanec Zázvorka po 20 minu
mluvil věcnou poznámku, křičel Sehönerer-
„Konec, konec, konec! Buď jest jednací řá
anebo není.“ Mistopředseda dr. Žáček: „Pro
sím o klid.“ Schönerer odtušil: „Prosím
pane předsedo, to není žádná věcná poznámka
Činím svou povinnost a konstatuji, že předsední
ctvo samo nešetří jednacího řádu. To není žádná
oprava věcná, konejte svou povinnost. Provádí-l
předsednictvo obstrukci samo, pak jest po všem
Vypisují cenu na důkaz, je-li to, co ten tam (Zá
zvorka) mluvil, věcnou opravou. Ovšem, mluví-l
Čech, není žádného jednacího řádu. Pane před
sedo, jak dlouho potrvá ještě tento švindl? T
jest pilný švindl. To jest předseda, který si trop
posměch ze sněmu. Němci dají si od Čechů n
hlavu...“ —
Druhý místopředseda dr. Žáček — před-
seda hr. Vetter o polednách onemocněl a pro
Fresl
Klofáč
Albrecht
Hoffmann
Nowack
Zázvorka
doktor
Žáček
Němec
Čecho
Vetter
Schönerer
Čechy
15
article
tože měl prudkou horečku, dopraven do svého
bytu — nepřerušoval posl. Zázvorku. Jakmile
však usedl na předsednický stolec posl. Kaiser
bral šmahem slovo.
V 8 hodin večer počal posl. Fresl mluvit
doslov. Ve sněmovně zůstalo jen málo poslanců
Naproti tomu však naplnila se restaurace, která
pro takový nával nebyla připravena. Byl tam
patrný a citelný nedostatek jídel. Seděli tan
poslanci vedle sebe jak přišli a bylo pozoro
váno, jak posl. dr. Stránský seděl vedl
přince Lichtensteina. Toliko Všeněmci zůstali v
snémovně, kdež ustavičně pokřikovali. Presene
levice nebyla tuze velkou. Čítala jednou, Po-
láky v to počítaje, 106 poslanců, podruhé 150
Když mluvil zástupce V. kurie plzeňsk
již dvě hodiny, všeněmecká skupina Sehönere
rova se svým velitelem v čele zosnovala něko
lik prudkých výstupů. Pokřikovali na českého
mluvčího: »Chásko! Vrchní všiváku !« a pod
Zázvorka
Kaiser
Fresl
doktor
Stránský
Lichtenstein
Sehönere rov
16
article
Posl. Berger a Stein odebrali se k místopředse
dovi Kaisrovi, ptát se ho, jak může trpěti, ab
se mluvilo česky a proč posl. Fresla nepřeruší
Dostalo se jim odpovědi, že nerozumí česky
Schönerer, kterému tento vzkaz byl vyřízen
kříčel fortissímo: »Neumí-li někdo vládnouti,
odstoupí, neumí-li někdo předsedati, ať odstoup
také.«
O 10. hodině večerní vešel dveřmi vedou
cími přímo k praesidin dr. Žáček. Schönererove
jej uvitali bušením zásuvek. Posl. Stein pohvi
zdoval při tom nějakou odrhovačku. Berger kři-
čel na národní sociály: »Vyhoďme tam tu pa
káž!« Schönerer na Fressla: »Nemluví k pil
nosti.« Potom následovalo opětně trio posl
Schönerera, Bergra a Steina na šupliky. Berger
na Žáčka: »Nestydíte se za svého soukme-
novce?« Schönerer na dvor. radu Bauera, ře
ditele kanceláře posl. sněmovny: »Ať ředite
přečte předsedovi § 42. jednacího řádu ! « (Tento
§ obsahuje pravidla o provádění pilných návrhů)
Sohönerer, jemuž podali exemplář. jednacíh
řádu, čle hlasité vzpomenutý paragraí.
Posl
Berger
Stein
Kaisrův
Fresl
doktor
Žáček
Bergr
Bauer
17
article
O 111. hodině noční nastal obra
Levice přešla s místopředsedo
Kaisrem k útoku, nájezdu a násíli. Prvn
místopředseda napominal posl. Frosla, by mluvií
ku pilnosti (!). Toto své ,napomenutí““ opakoval
třikráte v krátkých přestávkách a hned po-
tom odňal řečnikovi slovo za hluč-
ného potlesku celé levice, která
se kolem něho sesku pila. Posl. Choe
volalnaněj: „Vy máteseděta mlče
nic jinéhol“ Posl. Fresl, Prášek
Klofáč. Černý, Sehnal August. Kubn
a Hrubý Emanuel bušili zásuvka
mi. V levo se tleskalo. Posl. Fres
měl podnos na sklenice, kterým bu
šilna pultlevou rukou. Kromě toh
měl píšťalku, na kterou hvízdal.
Pořadatel Walz, bývalý důstojník
stál vedle místopředsedy, tolikez
posl. dr. Gross a dávali signál po-
slancům německo-lidovým a něme-
cko-pokrokovým, jak se mají z acho
v ati.
Kaiser
Posl
Fresl
Prášek Klofáč
Černá
Sehnal
August
Emanuel
Fres
Walz
doktor
Gross
18
article
Za největšího hluku a lomoz
byla pilnost návrhu Freslova po
chována. Opakovalo se, jenom že ve formách
ještě ošklivějších a přikřejších, co se dělo z
hlasování o známém návrhu nebožtíka hraběte
Falkenhayna. Nikdo nevěděl, o čem s
rozhoduje. Byl takový zmatek, že poslane
levice vstali pro pilnost návrhu Freslova a teprve.
když jim bylo kynuto ex praesidio samým
Kaisrem, zase usedli. Posl. Fresl volal na
Kaisra: „Ven s Vámi, vy bídný padouchu!“
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.1
hodině a oznamuje, že říšská rada byla svolána na
dnešní den zahájíti opět svou činnost. Blahopřání
sněmovny k zasnoubení arcikněžny Marie Anny
s princem Eliášem Bourbonským císař vzal s díky
na vědomí. Potom věnoval vzpomínku zemřelému
posl. Wengrovi, již sněmovna vyslechla stojíc.
Min. předseda dr. Körber oznámil písemně,ž
bar. Krieghammer sproštěn byl úřadu ministra vo
jenství a polní podmaršálek šl. Pitreich jmenovár
jeho nástupcem.
Ministr financí předkládá císařské nařízení o za
tímním rozpočtu na 6 měsíců.
Posl. Stein a soudr. podali tento pilný návrh
v drobném prodejt:
na 8
raaní číclo o ml
. . . nzh
odpoledni.
Va filialkách na venkovs
rnaní číle. . . . . . ..
odpolední . . . . . . . . 5h
Inserá t
platí ze hotové bnořel
Přeěplacení a inserty pžljimá sdmisi-
strace v Karisnslé slicl č. a
Tam nssbízejí se též redakne
tiskárna a espodica , Národnsch Listá-
Bskopisy se novraeji
Freslův
Falkenhayna
Kaiser
Posl
Fresl
Vetter
Marie Anna
Eliáš
doktor
Körber
Krieghammer
Stein
Virginie
Wengr
Národnsch Listat
ml
19
article
Sněmovna rač se usnésti, že bude hned jednati
usnášeti se o finančním zákoně na r. 1903 a použití
přebytků r. 1901.
Posl. Klofáč a soudr. podali nový pilný návrh,
kterým vláda se vyzývá, aby podala zprávu, jak upo-
třebila úvěrů, povolených na vodní dráhy a želez-
niční stavby
Návrh jest podepsán jen 5 poslanci, pročež před-
seda táže se, je-li dostatečně podporován. Povstávají
jen čeští národní sociálové, sgrárníci a někteří oppo-
siční Rusové; návrh není dostatečně podporován.
(Pokřiky národních sociálů.)
Mezi došlými spisy jsou dolazy: posl.
Steina a spol. po zvýšení jizdného na buštěhradské
železnici o 75%; — Eisenkolba a spol. po bez-
platném vyučování evangelického náboženství: —
dva dotazy posl. Pernerstorfera. Alv. H-
nicha a spol. po výnosu ze dne 19. listopadu 1903
o přísnější dohlidce na podporovací spolky: — N-
wak a spol. po tyfu v Praze: — Schückera
spol. po téže záležitosti a polom, postarala-li se
vláda, aby dříve než vyplatí hl. městu Praze státní
podporu 16 mill. K. byl jí předložen průkaz vhod-
ného jejího použití a podpora nevyplácela se, nepo-
stará-li se městské zastupitelstvo pražské o zdravou
pitnou vodu a náležitou kanalisaci: — Schönerer
a spol. po nezákonném použiti § 14. při posledním
cís. nařízení o zatímním rozpočtu a po zákonném
zabezpečení státní němčiny.
Posl. Choc dostal slovo k formálnímu návrhu.
Mluví česky a předseda vyzývá ho dvakrát, aby učinil
formální návrh. Posléze odnímá mu slovo. (Hlučnt
volání: Výborně! a potlesk v levo.)
Členové českého klubu odstavili zatím své pilné
návrhy a proto jedná se o pilném návrhu post.
Fresla a soudr.
o jazykových poměrech při státních dráhách
v Čechách.
Posl
Klofáč
Rus
Stein
Choc
Fresl
Praha
Čechy
20
article
Posl. Fresl vykládá, proč podal pilný návrh, žá-
dající zavedení rovnoprávnosti na železnicích v ze
mích koruny české. Hlavním germanisátorem železnic
jest ministr Wittek. Ten protežuje největší štváče
germánské na úkor české národnosti. Ministr Wittek
dosadil do Plzně germanisátora Wilhelma a za sou-
činnosti s posl. drem. Schreinerem propouští z ce-
lého českého západu české úřadníky. Z Plzně vy.
štván dr. Soukup. jenž v postupu přeskočen
místo zadáno bez konkursu Sieberslovi. Wilhelmi
pronásleduje nejnestoudnějším způsobem české děl-
nictvo. Zádá přemrštěné německé zkoušky a nikdo
není do služby přijat, kdo neumí správně německy.
Tím zvyšuje se nebezpečí osob na železných drá-
hách. Případ s českými dělníky v Podmoklech jest
dostatečným důvodem, abychou: proti hanebnostem
vládním vystoupili jako jeden muž. Ano, věci došly
tak daleko, že čeští dělnici ve službách státních jsou
pronásledováni jako sbor bezcenný. Na četných mí-
stech v království čaském nelze dostati ani želez-
niční lístek, žádá li se o něj česky. Železniční dráhy
jsou podnikem pro veřejný prospěch a proto zave-
dení rovnoprávnosti jest u nich zvláště nutné.
Posl. Fressi mluvil celkem 41/z hodiny.
Posl
Fresl
Wittek
Wilhelm
Schreiner
doktor
Soukup
Wilhelmi
Fressi
Plzeň
Podmokly
21
article
Poslanec Klofáč (česky): Marně se ptáme po
rozumných důvodech, proč bychom měli dnes změ-
niti opposiční taktiku. Zkušenost nás naučila krajní
nedůvěře a proto nesedneme již na lep žádné vládní
hospodářské předloze. Poslancí čeští byli dosti obe-
istění loni předlohou investiční a předlohou o prů-
plavech, regulací řek a potoků. Když česká opposic
se vládě stavá nepohodlnou, snaží se tato pomoci
si ze slepé uličky nějakou hospodářskou předlohou.
ačkoliv po jejím odhlasování pravidelně ničeho ne-
čini. Čekali jsma, že vláda propuštění cukerní před-
lohy umozní nám předcházejícím snížením cukern
daně. To se nestalo a proto nemůže býti u nás an
řeči o povolnosti. (Souhlas na lavicích českých so
cialistů a agrárníků.)
Řečník za souhlasu svých přátel vyčítá poslan-
cům národní strany svobodomyslné, že opětně ustou-
pili, ačkoliv vláda se dopustila proti českému národu
nových násilností a bezpráví. Stálou ústupností ne-
získáme si politického respektu. (Souhlas.) Víme
dobře, že jedná se zvláště o udělání cesty pro novou
brannou předlohu, žádající neslýchané rozmnožení
vojska. K tomu se nedáme za žádnou cenu získati
Klofáč
22
article
Budeme ale v krajním boji poslanci českými,
budeme moci předstoupiti před voliče alespoň s klid
ným svědomím, že jsme vykonali v parlamentě svou
povinnost, dokud síly naše stačily. (Souhlas.) Řečník
podrobuje ostré kritice účast mladočeských poslanců
na smiřovacích konfereneích, jež nazývá pouhou ko-
medií. Poslanci češti mají prostě býti umičeni, když
jejich opposiční hlas stává se nebezpečným. Rečník
protestuje proti odstavci prohlášení svobodomysln
strany, v němž uznává se potřeba jednotné armádní
řeči německé. Zákon zná jen řeč plukovní. Chceme li
tím způsobem získati úsměvu nahoře, pro českou
věc nezískáme tím ničeho. K čemu stále tolik ochoty,
když nám to ničeho neprospěje?
Řečník líčí germanisační činnost vlády a zvláště
ministra železničního, při čemž apostrofuje ministra
Rezka, u něho stojícího. Žádný národ, praví, neudržl
se ještě z milosti a nám zbývá jen boj. Jestli v par-
lamentě užíváme taktiky ostřejší, nechať vláda řeknet
»moje vina«. Za ránu oplácíme ranou. (Souhlas na
lavicích českých sociálů a agrárníků).
Posl. Albrecht navrhl konec debaty. (Bravo
v levo): posl. Choc opřel se tomu, proto že mluvil
jen jeden řečník a tedy vlastně žádné debaty nebylo.
Návrh na konec debaty byl přijat po přepočítání
Posl
Albrecht
Choc
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 15. ledna.
Praha
24
article
Dnešní svět nestojí za nic a domnívají-li se
učenici Comtovi, že nalezáme se na nejlepší cestě
z epochy metafysické ku positivismu, je to ná-
ramná mýlka. Naopak, »určitost« stává se čím
dále, tím mlhavějším pojmem. Viděl kdo před
léty, aby báby na ulicích prodávaly v lednu fialky?
Když jsem byl hochem, vyšel jsem si poprvé na
fialky o Zelený čtvrtek. A je to v pořádku, že
kupci a hokynáři po dnes prodávají čerstvé
hrozny? Jindy týden po sv. Havle nebylo na trhu
zrnéčka a když jsme si hrozny dochovati chtěli
na Stědrý den, nuceni jsme byli zavěsiti je na
provázek do okna. Má dnes kdo právo zpívat
známou arii z »Marty« na poslední růži?
Prosím, abyste mi ráčili říci, která je ta první
a která poslední? Květináři jich mají po celý
rok plné krámy.
Co je ale do takového světa, kde v lét
chodi lidé v kožiše a v zimě mnohdy slunce
hřeje, že svrchník unésti nelze, co do světa, kde
lidé v postě tančí a v masopustě se modli?
Comte
Havel
Mars
25
article
Máme letos masopust dosti dlouhý: bude
trvati 51 dobře spočtených dnů. Lidstvo má
tedy času dost na vytančení a oženění se.
Byl to prý život druhdy v masopustě!
Dnes už se lidé aní jak náleží bavit nedo-
vedou. To je pravda — sál a dekorace mají
hezčí — také mnohem krásnější osvětlení.
což pozvánky a taneční pořádky ! Ale tak točiti
se, jako my jsme to uměli, o tom dnes nemají
ani zdání. Ostatně je plesů v Praze čím dále,
tím méně, zejmena plesů utrakvistických, kam
chodila nejraději ona zajímavá species Pražanů
jež říkala o sobě s jistou samolibosti, že neni
česká ani německá.
Kam na příklad se poděl tak zvaný ple
garnisonní? Důstojníkům bylo prý zakázáno na
ples ten česky zváti a na něm česky mluviti
poněvadž k židovkám, kdyby byly sebe hezčí,
páni oficíři přece tak lnout nesmějí, jak by s
dalo očekávat na základě houfných tisícovek,
jež by každá hezká růže sáronská věnem do-
stala, kdyby si ji nějaký fešný nadporučík vzal
— nezbylo ozbrojené moci nic jiného, než ples
ten z repertoiru vypustit.
Pražan
Praha
26
article
Člověk by ani neřekl, co všechno můž
spolupůsobit ke zkáze státu a zaviniti dějinnou
katastrofu. Jsem přesvědčen, že nyní, kdy ani
kaprálům není dovoleno českými lístky zvát na
věneček, to, co u Králové Hradce se přihodil
rakouské armádě, na příště úplně je vyloučeno
Teď klidně spáti může každý občan pilný
neboť od té doby, co každý český kadetík, jenž opo-
váží se se svým soudruhem promluviti v jazyku
mateřském, dostane kasárníka, je porážka ra-
kouské armády absolutně nemožnou.
Jeden z nejelegantnějších plesů masopuslní
saisony byl druhdy »bál hospodářský«. Proč
měl tuto firmu, ví bůh, neboť kdybyste byli
slavnému výboru v plenu předložili tři kornouty
s různým obilím a byli jej vyzvali, by určil.
ve kterém z nich je pšenice, ve kterém žito
ve kterém ječmen, byli by s otázkou tou an
nehnuli.
Toť se ví, že tento ples byl »oboujazyčný«.
což znamená jinými slovy, že se tam mluvilo
z 80 procent německy. Můj bože, jako by na
tom co sešlo? Dobře měla panička známěho
českého professora, jež onehdy, když na ně
meckou otázku odpověděl jí konduktér česky
ulevila si v tramwavi slovy: »Nevídáno ! Pře
třiceti léty mluvily jsme jen německy a hověz
maso bylo lacinější a lepší než teď !e
Z takového materiálu byly na »hospodář
ském« z pravidla ladies patronesses.
Aby osvědčily svou úctu k stavu zeměděl
skému, zahájily ples z pravidla kontesky — snad
se sedláky? To, to, ale s různými mladým
pány, jejichž strýčkově neb kmotři byli kdesi
kdysi správci nebo důchodními, kterýmž ale
sláma z lakýrek — což by se na hospodářském
plesu dalo tehdy omluviti — nečouhala, nýb ž
odjinud.
Hradec
bůh
27
article
Taneční pořádky »hospodářského plesue
byly z pravidla z vídeňské dílny firmy Kleinovy.
v Praze by je byl nikdo nedovedl zrobiti, č
maru sice na bál ten připustili, ale pohlíželi n
ni úkosem, při volence zůstala čamara z pr
vidla sedět.
Také na tento ples zbyla již jen vzpo
mínka. A proč se neudržel? Proto, že nemě
nikdo dosti kuráže býti výborem a že za d
ných okolností nemohl být zábavou.
A ještě jednoho plesu budiž vzpomenuto
Plesu nejplesšího, jenž v řadě ostatních druhdy
vynikal jako masopustní hvězda prvního řádu
znenáhla ale hynul víc a víc, až se z něho
stalo veselé sice, ale nikoli representační rj
diště společnosti pražské. Na konec pak zaše
úplně.
Ples pražských otců chudých, který, kdy
ostatní bály již dávno byly se odstěhovaly n
Žofin, zůstal věren sálu konviktskému.
Kleinův
Žofina
Praha
28
article
Je tomu již déle než dvacet let, co jsem
si zašel na tento ples. Před vchodem nestál sie
ani jediný fiakr, nehořel tam ani jediný »řeck
oheň«, ale za to ozýval se až na P'erštýn vesel
jásot, připominající venkovskou svatbu.
V průjezdě stál vrátný s tlustou holí a n
scházelo nic jiného, než aby tam byla seděl
též bába s cukrovím.
Atmosféra uvnitř sálu nebyla o nic lepši
než v přijímacím salonu Belzebuba. Však za t
ten šum a rej! Tam se tančilo, skutečně tan
čilo, tam netrvalo to hodinu, než se párek ocit
z jednoho konce sálu na druhém. Bylo k tomu
sice zapotřebí velké odvahy, vrhnouti se v di
voké víření, však kdo pustil se do kola, věděl
že to jde na život a na smrt a dle toho té
se choval.
Skrz! znělo heslo jedněch. Skrz! hesl
druhých ! Hnali se jako divoši proti sobě, šlápl-
kdo druhému na kuři oko, neměl týž po celý
život potřebí, dáti si ho vyříznout. Jakou práe
by tu byla měla záchranná stanice, kdyby byl
tehdy již působila, s ovazováním a odváženín
těch, jimž v divokém tanečním souboji bylo pře
raženo žebrol
Toiletty nebyly sice vybrané a když rán
báby metly, nenašly na podlaze v prachu an
jediného diamantu.
29
article
Rukavičky měla z přítomných dam jen ně
která, jinak poznalo se z drsných, mozolovitých
rukou, že to slečinky vychované v pensionáte
nebyly, jež svou přítomností dodávaly plesu tomu
lesku. Za to byly ale vesměs hezké a kypré.
Pání rovněž neprozrazovali akademického
vzdělání. Valná část z nich dostavila se v uni-
formě, a sice od šikovatele dolů. Hlavní kon-
tingent dodali ovšem úctyhodní naši pompiéři
kteří ode dávna representovali v Praze obecní
fešáctvi.
Zasedl jsem kdysi na galerii za stůl a tázal se
přistárlého posluhujícího sklepníka, kde žeje
nějaký ten »otec chudých«, pro něž ples byl
uspořádán?
»Chudým otcem jsem, prosím, já. Služ-
ného mám 15 zl. a pět dětí k tomu. Jiných
tu není.«
A skutečně z těch, již rozdávají poukázky
na uhlí, tam žádného nebylo. Poslali za sebe
do representačního plesu obce pražské, na který
se po celý rok subskribovalo, své — s l u ž ky-
A což pražské reduty? Kde jsou?
Kdo pamatuje se na pražské bály maškarní
ve stavovském divadle a později v divadle Novo-
městském? Celá Praha byla vzhůru v den
druhé a třetí reduty, jež považována za nej-
elegantnější, a po celý masopust vypravovalo
se o zajímavých intrikách redutních. Tehdy
ovšem byly reduty dostaveníčkem dam z nej-
lepší společnosti pražské. Za to dnes! Obme-
zeným policajtstvím u nás vůbec ráz maso-
pustní stlačen na úplnou bezvýznamnost. U ná
všechno nebezpečno, všechno proti dobrému
pořádku a mravu. Pro maškaru na ulici mají
připravený asyl na pryčnách policejní separace.
Ani vesele a nahlas se zachechtat není u nás
dovoleno. Což není ovšem divu ve státě, v němž
na hanbu všech činitelů veřejných platí ješto
známý patent z roku 1854.
Praha
stavovský divadlo
divadlo Novaměstský