ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9174b430-70ad-11dc-94d7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 22, person 94, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIII
2 masthead
V Praze, v pátek dne 16. ledna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 16.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplaci ne v Praze v administraei aa moěske ns čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškon na měsle 7kk za čtvat leta . . ve úlialkácht : 2 K 80k na měsic. Peštont na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zísilkou a něsde nět la. . . k Pi
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Tak to nepůjde!
Tak to nepůjde! Ten slavný »Ausgleichsparlament«, jak pokřtili němečtí žurnalisté letošní zimní zasedání cislajtánské sněmovny poslanecké, začíná roz- tomile. Kdybychom my Češi byli ješitní, věru b nás mohla bavit ta divoká německo officiosní řvava, zvedající se kolem nás a proklinající nás jako nejnebezpečnější škůdce a zhoubce tohoto parlamentu, jejž před třiceti léty tak vyzývavě budovali jako nejmocnější tvrz německou proti nám a snahám našim státoprávním. Však do šesti let již jim počínalo býti v té »přemohutné tvrzi« prosincovky nevolno, i jali se národ náš do ní vábit a lákat všemožnými sliby zálud- nými: zaručovali svou ctí, kterak tam, naté pospolité půdě ústavní, milerádi a ochotně chtějí uvažovat o našich národních a politických po- žadavcích, aby dle možnosti slušně jim vy- hověli. K domluvám hr. Taaffe a mocných kruhů za ním stojících dali si konečně politikové staročeští říci a v říjnu r. 1879 rozhodli se po 16leté abstinenci znovu překročit práh tohoto vídeňského parlamentu, aby zkusili, kterak vlády rakouské a Němci zdejší dostojí danému slovu, jakou míru ochoty a spravedlivosti osvědčí za tu oběť těžkou národu našemu v tom doplně- ném konečně rajehsrátě vídeňském. Nuže, ne- trvalo dlouho, a již dostalo se jim poučení zkušenostl.
Ausgleichsparlament Čech Taaff Němec
7 article
Jakmile vláda Taaffova dnem 19. dubna 1880 poskytla národu našemu Stremayerovým nařízením jen tu nejmenší myslitelnou míru rovnoprávnosti jazyka českého s německým při c. k. soudech a úřadech politických v Čechách a na Moravě, rázem ukázala německá honetnost svou pravou tvář. Ani v zevnější té službě úřadní nechtěla ztrpět rovné oprávnění jazyka českého ve vlastech našich, i podpalovala vá- šnivou agitací zdejší německý lid k fanatickému odporu, ba ke mnohaleté divoké válce prot všemu, což našeho jest, vymyslila si dábels ý ten plán o národním rozvodu v rozdělené zemi, o separátním zde samostatném uzavře- ném německém územi, z něhož chtěla vyhnati všechnu tu úřadující a pracující intelligenci českou, až posléze v prosinci 1890 terrorem svým podlomila vládu Taaffovu a vynutila n ni, na šlechtě konservativní a na Staročeších podpis pro své pověstné vídeňské punktace. — To byla první, celým národem naším do hlubin duše otřásající zkušenost, jaké spravedl nosti pro své národní právo může se domoe
Taaffův Stremayerův Čechy Morava
8 article
Čech v tom vídeňském parlamentě. Však přišl druhá. Jakmile náš lid nechtěl ten hanebný mín Plenerův spečetit, jakmile jej odmítl a roztrhal. zahájena proti němu éra mstivé persekuce jako proti ničiteli míru v Rakousku vůbec, až opěí panstvu došel dech. Nadcházelo vyrovnání s Uhry a tu se stávala nesmířená, do krajnosti rozhoř čená opposice česká ovšem velice nepohodlnou překážkou. Polák Badeni maje provésti vyrov nání s Uhry měl zároveň úkol, smířiti nás udě- lením nám rovného práva jazyka našeho v vnitřní službě c. k. úřadů v Čechách i na Mo ravě. Jakkoliv tímto spravedlivým skutkem jen proveden starý platný zákon zemský bez nej menší újmy práv a platnosti jazyka německého kterému i v těch Badenových nařízeních zůstalo v celě řadě úkonův úřadních vyhrazeno samo- panství: — přece německý furor znovu sopečně vybuchl a tříletou, ze všech mezí sluš- nosti vybočivší obstrukcí hatil mařil všechnu činnost parlamentu hroze záhubou celé říši.
Plenerův Polák Baden Badenův Rakousko Uhry Čechy
9 article
Marně obětována Wolfoveům hlava pocti vého hr. Badena, marně přišel Gautsch, aby osekal tu rovnoprávnost dle vlastních německých plánů na jednojazyěnou s pásmovým rozhrani- čením Čech: vše to německým zuřivcům nesla- čilo: zničení pravice a úplné uloupení nám daného práva bylo doznaným cilem jejich ter roru revolučního a šlaka jim záléželo na parla mentu i celé ústavnosti pokud cíle toho nedo- sáhli. Nuže, 17. října 1899, právě dvacet lee po našem vstoupení do říšské rady, ho dosábl a to byla další důkladná zkušenost národa na- šeho s vídeňským tím parlamentem. Co nám po té zbývalo činiti? Jedno z dvo- jiho: buď odejíti z toho vídeňského »Infernae na vždy, anebo sáhnouti v něm k téže zbrani. kterou německá opposice tak pořídila. Naši roz hodli se pro poslední. Po tři léta opponovali tu Němcům levičákům a jejich patronu Körbrovi mecem obstrukce, dovolávajíce se stále navrá- cení odcizeného nám práva našeho, až připudili je skřipcem svým aspoň k tomu, že tváří se ochotnými k vyjednávání. Leč návrhy a na- bídky, jaké nám činí, prozrazují věru spíše vše jiné, než dobrou vůli ke spravedlivému řešení otázky české. Jsou to hotové paskvily na rovné právo našeho jazyka, vy- myšlené snad jen k tomu, aby nás podráždili do míry nejvyšší.
Baden Gautsch Němec Körbr Čechy
10 article
Patrně spekulovali na tento přirozený do- jem v mysl národa našeho, přáli si, abychom v rozhořčení svrchovaném do toho »uhodili« přerušením všeho dalšího jednání a rozbitím parlamentu, načež by nás absolutismem chute přitlačili ke zdi a oktrojovali nám »jazykový pořádek« v Čechách, až by nám z něho v »ko- stech praštělo« — anebo spekulovali v opáčný psychologický moment, totiž že s pekelné vřavy jejich a tihy zodpovědnosti z následky viny na nás svalované zaleknem bledou bázní se chvějíce schýlíme hlavy pod jejich »mír«, spokojíme se s tou Körbrovinou a Bärnreithrovinou, jak se nám nabízí a vzdavše se nadobro obstrukce propustíme Körbrovi jeho famósní vyrovnání se Szellem jako nevinný bonbonek. Leč poselstvo naše neučinilo jim k libosti ani tak ani onak. Český Toman se nedal ani krkolomnou doubravou, kde naň číhala lesní ochechule »oktrojírka«, ani »cestičkou pravou« opportumistické povolnosti a chabosti, ke které mu radila kde která staročeská nebo realistická »sestřička«, nýbrž uhodil na cestu střední, vy- kázanou prospěchem národa: nepřetrhne nio vyjednávání s Němci a vládou, avšak nepřijme za základ jeho jejich obmyslné proposice, nýbrž nabídne jim sám svůj positivní, ve form zákona vypracovaný návrh na po etivé rozřešení otázky jazykové Toto nezávazné mimoparlamentní vyjedná vání nemá však míti nižádného vlivu na oppo- siční taktiku naší delegace vůči vládě a německé levici v parlamentě vídeňském. Neodhodím meče obstrukce a nezakopáme ho po čas smiřo- vaček, jak si páni Němci poroučeli, nýbrž podržime si ho pevně v pravici. abychom ho užili v pravý ča a proti čemu sami za dobré uznáme.
Toman Němec Čechy
11 article
Poodložíme své nachystané pilné návrhy vůči předlohám bez významu politického, avšak pře- kazíme práci tohoto parlamentu ihned, jakmile přijde na řadu předloha, s níž stojí a padá vláda, tedy rozpočet státní a zejmena uherské vyrovnání. Tu jsme ohlásili vládě Körbrově rozhodnou bitvu, kterouž také svedeme. Však právě tím jsme dobrodinečkům našim zkazili masopust. Zrovna tato pobyblivá naše taktika »burská« nejvíce zmátla jejich počtya nejvíce je hněte. Již měli na nás schystáno tolik pěkných pastí, do nichž chytí naši obstrukci tu starou, Chlumeckého, aby pilné ná- vrhy naše odstrkoval předseda vždy až na konee schůze; a tu novou, Funkovu, aby němečtí pokrokáři navrhli ihned konec debaty, jakmile první český řečník domluví a předseda aby na šim řečníkům odnímal drakonicky slovo, jak mile se mu uzdá, že se řečník odchýlil od věci Tohoto hrubě násilného prostředku skutečně také již dnes němečti hrdinové chrabře užili proti řečníku národních socialistů, kteří zahájii hned první schůzi parlamentu obstrukční ouver turou. Avšak což jim to zpomůže? Když n krásně násilím zprovodí jeden pilný návrh náš, zejtra bude zde druhý. Nečetná frakce česko- radikální má jich sama nevyřízených na skladě ještě 18, strana naše pak 66. A každého dne může podávati nové.
Funkův
12 article
U vědomí tohoto stavu věcí skřípou ně- mečtí levičácí divokou zlosti zuby, nevědouce kudy kam. Musejí doznati, že život tohoto par lamentu závisí jen na naší dobré vůli, ale aby si tuto vykoupili prostým akten poctivé spravedlnosti k národ našemu, do toho se jim doposud za živý svět nechce. Nuž, tak tedy pokračujme a uvi díme, kdo s kohol
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Scbůze 190. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 15. ledna. Ospale, líně, bezdušně a bezrušně začalo kampaň, které dán veliký predikát: zasedání roz hodující. Galerie prázdny, na místech poslanců ticho a klidno. Žádného šumu, jaký býval jindy když poslanci sešli se po měsíci. Jakoby hovo jim na rtech byl umřel. A všechno je takové stu dené, mrazivé, nehybné, ztrnulé. Ne jako za hájení činnosti, ne jako pružné, svěží rozkro čení byla schůze, nýbrž jako mdlý, vleklý chod starce, stojícího jednou nohou již v hrobě. Čtvrt století skoro sedíme v loži zpravo- dajův, ale nikdy nebyli jsme svědky takové pre- miéry. Kam se poděly časy, kdy bylo členů tétc sněmovny méně o 73, ale vznětu, čilosti, ohně mnohem víc, kdy počátek i konec byly událostmi svátky, slavnostmi. Dnes — jaká nejvšednějš ledabylost, loudavost, chabost a mdloba. Pusto a mrtvo děsné, hrozné. Fadesa, nuda, jež roz čilují, jež vnucují člověku diváku a posluchač otázku: co může vzejíti z atmosféry, co může vzrůsti z nudy takové živného, zdravého? Nepřešlo se hned k jednacímu pořadu k 1. čtení cukerních předloh. Poslanci čeští se usnesli, je připustit. Forma, ve které se to stane zdali pilným návrhem či postupem normálním jest jim lhostejnou. Pilné návrhy svoje pouze odložili, nevzali zpět. Jsou platnými a co chvíl mohou se vzíti na přetřes. Vyhradili si právo svůj odboj zastavit anebo vykonávati. Zajisté, česká delegace odhodlala se, ne bránit vyřízení cukerních předloh parlamentem jediné se zřetelem na důležitý prospěch hospo dářský, dbajíc výzev a žádostí, které jí došly z středu interessentů a které ji byly tlumočeny také ve Vídni ústně.
Vídeň poslanecký sněmovna
14 article
Projednán byl předem pilný návrh o po měrech jazykových na železnicích v královstv českém. Navrhovatel Fresl mluvil 41/4 hodiny poslanec Klofáč 21/4. Bylo 61/4 večer, kdyá přijat návrh na konec debaty, jejž navrhl něme cký lidovec Albrecht. Generálním řečníkem pro zvolen německý lidovec Hoffmann Wellenhof. Genrálním řečníkem proti zvo len německý lidovec Nowack. Oba po jediné větě vzdali se slova. Nepřipomenuli jsme bez účelu, k jaké straně tito tři poslanci náležejí kteří způsobem nejkřiklavějším znásilňovali svo bodu slova, ke straně, jež v obstrukčních exces sech po tři léta šla do nejkrajnějších mezi a jež nyní jeremiášuje nad pilnými návrhy a dlouhým řečmi, ke straně, jež myslí, že veřejnost zapo mněla na její hříchy a na zločiny a že jí dal absoluci. Když poslanec Zázvorka po 20 minu mluvil věcnou poznámku, křičel Sehönerer- „Konec, konec, konec! Buď jest jednací řá anebo není.“ Mistopředseda dr. Žáček: „Pro sím o klid.“ Schönerer odtušil: „Prosím pane předsedo, to není žádná věcná poznámka Činím svou povinnost a konstatuji, že předsední ctvo samo nešetří jednacího řádu. To není žádná oprava věcná, konejte svou povinnost. Provádí-l předsednictvo obstrukci samo, pak jest po všem Vypisují cenu na důkaz, je-li to, co ten tam (Zá zvorka) mluvil, věcnou opravou. Ovšem, mluví-l Čech, není žádného jednacího řádu. Pane před sedo, jak dlouho potrvá ještě tento švindl? T jest pilný švindl. To jest předseda, který si trop posměch ze sněmu. Němci dají si od Čechů n hlavu...“ — Druhý místopředseda dr. Žáček — před- seda hr. Vetter o polednách onemocněl a pro
Fresl Klofáč Albrecht Hoffmann Nowack Zázvorka doktor Žáček Němec Čecho Vetter Schönerer Čechy
15 article
tože měl prudkou horečku, dopraven do svého bytu — nepřerušoval posl. Zázvorku. Jakmile však usedl na předsednický stolec posl. Kaiser bral šmahem slovo. V 8 hodin večer počal posl. Fresl mluvit doslov. Ve sněmovně zůstalo jen málo poslanců Naproti tomu však naplnila se restaurace, která pro takový nával nebyla připravena. Byl tam patrný a citelný nedostatek jídel. Seděli tan poslanci vedle sebe jak přišli a bylo pozoro váno, jak posl. dr. Stránský seděl vedl přince Lichtensteina. Toliko Všeněmci zůstali v snémovně, kdež ustavičně pokřikovali. Presene levice nebyla tuze velkou. Čítala jednou, Po- láky v to počítaje, 106 poslanců, podruhé 150 Když mluvil zástupce V. kurie plzeňsk již dvě hodiny, všeněmecká skupina Sehönere rova se svým velitelem v čele zosnovala něko lik prudkých výstupů. Pokřikovali na českého mluvčího: »Chásko! Vrchní všiváku !« a pod
Zázvorka Kaiser Fresl doktor Stránský Lichtenstein Sehönere rov
16 article
Posl. Berger a Stein odebrali se k místopředse dovi Kaisrovi, ptát se ho, jak může trpěti, ab se mluvilo česky a proč posl. Fresla nepřeruší Dostalo se jim odpovědi, že nerozumí česky Schönerer, kterému tento vzkaz byl vyřízen kříčel fortissímo: »Neumí-li někdo vládnouti, odstoupí, neumí-li někdo předsedati, ať odstoup také.« O 10. hodině večerní vešel dveřmi vedou cími přímo k praesidin dr. Žáček. Schönererove jej uvitali bušením zásuvek. Posl. Stein pohvi zdoval při tom nějakou odrhovačku. Berger kři- čel na národní sociály: »Vyhoďme tam tu pa káž!« Schönerer na Fressla: »Nemluví k pil nosti.« Potom následovalo opětně trio posl Schönerera, Bergra a Steina na šupliky. Berger na Žáčka: »Nestydíte se za svého soukme- novce?« Schönerer na dvor. radu Bauera, ře ditele kanceláře posl. sněmovny: »Ať ředite přečte předsedovi § 42. jednacího řádu ! « (Tento § obsahuje pravidla o provádění pilných návrhů) Sohönerer, jemuž podali exemplář. jednacíh řádu, čle hlasité vzpomenutý paragraí.
Posl Berger Stein Kaisrův Fresl doktor Žáček Bergr Bauer
17 article
O 111. hodině noční nastal obra Levice přešla s místopředsedo Kaisrem k útoku, nájezdu a násíli. Prvn místopředseda napominal posl. Frosla, by mluvií ku pilnosti (!). Toto své ,napomenutí““ opakoval třikráte v krátkých přestávkách a hned po- tom odňal řečnikovi slovo za hluč- ného potlesku celé levice, která se kolem něho sesku pila. Posl. Choe volalnaněj: „Vy máteseděta mlče nic jinéhol“ Posl. Fresl, Prášek Klofáč. Černý, Sehnal August. Kubn a Hrubý Emanuel bušili zásuvka mi. V levo se tleskalo. Posl. Fres měl podnos na sklenice, kterým bu šilna pultlevou rukou. Kromě toh měl píšťalku, na kterou hvízdal. Pořadatel Walz, bývalý důstojník stál vedle místopředsedy, tolikez posl. dr. Gross a dávali signál po- slancům německo-lidovým a něme- cko-pokrokovým, jak se mají z acho v ati.
Kaiser Posl Fresl Prášek Klofáč Černá Sehnal August Emanuel Fres Walz doktor Gross
18 article
Za největšího hluku a lomoz byla pilnost návrhu Freslova po chována. Opakovalo se, jenom že ve formách ještě ošklivějších a přikřejších, co se dělo z hlasování o známém návrhu nebožtíka hraběte Falkenhayna. Nikdo nevěděl, o čem s rozhoduje. Byl takový zmatek, že poslane levice vstali pro pilnost návrhu Freslova a teprve. když jim bylo kynuto ex praesidio samým Kaisrem, zase usedli. Posl. Fresl volal na Kaisra: „Ven s Vámi, vy bídný padouchu!“ Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.1 hodině a oznamuje, že říšská rada byla svolána na dnešní den zahájíti opět svou činnost. Blahopřání sněmovny k zasnoubení arcikněžny Marie Anny s princem Eliášem Bourbonským císař vzal s díky na vědomí. Potom věnoval vzpomínku zemřelému posl. Wengrovi, již sněmovna vyslechla stojíc. Min. předseda dr. Körber oznámil písemně,ž bar. Krieghammer sproštěn byl úřadu ministra vo jenství a polní podmaršálek šl. Pitreich jmenovár jeho nástupcem. Ministr financí předkládá císařské nařízení o za tímním rozpočtu na 6 měsíců. Posl. Stein a soudr. podali tento pilný návrh v drobném prodejt: na 8 raaní číclo o ml . . . nzh odpoledni. Va filialkách na venkovs rnaní číle. . . . . . .. odpolední . . . . . . . . 5h Inserá t platí ze hotové bnořel Přeěplacení a inserty pžljimá sdmisi- strace v Karisnslé slicl č. a Tam nssbízejí se též redakne tiskárna a espodica , Národnsch Listá- Bskopisy se novraeji
Freslův Falkenhayna Kaiser Posl Fresl Vetter Marie Anna Eliáš doktor Körber Krieghammer Stein Virginie Wengr Národnsch Listat ml
19 article
Sněmovna rač se usnésti, že bude hned jednati usnášeti se o finančním zákoně na r. 1903 a použití přebytků r. 1901. Posl. Klofáč a soudr. podali nový pilný návrh, kterým vláda se vyzývá, aby podala zprávu, jak upo- třebila úvěrů, povolených na vodní dráhy a želez- niční stavby Návrh jest podepsán jen 5 poslanci, pročež před- seda táže se, je-li dostatečně podporován. Povstávají jen čeští národní sociálové, sgrárníci a někteří oppo- siční Rusové; návrh není dostatečně podporován. (Pokřiky národních sociálů.) Mezi došlými spisy jsou dolazy: posl. Steina a spol. po zvýšení jizdného na buštěhradské železnici o 75%; — Eisenkolba a spol. po bez- platném vyučování evangelického náboženství: — dva dotazy posl. Pernerstorfera. Alv. H- nicha a spol. po výnosu ze dne 19. listopadu 1903 o přísnější dohlidce na podporovací spolky: — N- wak a spol. po tyfu v Praze: — Schückera spol. po téže záležitosti a polom, postarala-li se vláda, aby dříve než vyplatí hl. městu Praze státní podporu 16 mill. K. byl jí předložen průkaz vhod- ného jejího použití a podpora nevyplácela se, nepo- stará-li se městské zastupitelstvo pražské o zdravou pitnou vodu a náležitou kanalisaci: — Schönerer a spol. po nezákonném použiti § 14. při posledním cís. nařízení o zatímním rozpočtu a po zákonném zabezpečení státní němčiny. Posl. Choc dostal slovo k formálnímu návrhu. Mluví česky a předseda vyzývá ho dvakrát, aby učinil formální návrh. Posléze odnímá mu slovo. (Hlučnt volání: Výborně! a potlesk v levo.) Členové českého klubu odstavili zatím své pilné návrhy a proto jedná se o pilném návrhu post. Fresla a soudr. o jazykových poměrech při státních dráhách v Čechách.
Posl Klofáč Rus Stein Choc Fresl Praha Čechy
20 article
Posl. Fresl vykládá, proč podal pilný návrh, žá- dající zavedení rovnoprávnosti na železnicích v ze mích koruny české. Hlavním germanisátorem železnic jest ministr Wittek. Ten protežuje největší štváče germánské na úkor české národnosti. Ministr Wittek dosadil do Plzně germanisátora Wilhelma a za sou- činnosti s posl. drem. Schreinerem propouští z ce- lého českého západu české úřadníky. Z Plzně vy. štván dr. Soukup. jenž v postupu přeskočen místo zadáno bez konkursu Sieberslovi. Wilhelmi pronásleduje nejnestoudnějším způsobem české děl- nictvo. Zádá přemrštěné německé zkoušky a nikdo není do služby přijat, kdo neumí správně německy. Tím zvyšuje se nebezpečí osob na železných drá- hách. Případ s českými dělníky v Podmoklech jest dostatečným důvodem, abychou: proti hanebnostem vládním vystoupili jako jeden muž. Ano, věci došly tak daleko, že čeští dělnici ve službách státních jsou pronásledováni jako sbor bezcenný. Na četných mí- stech v království čaském nelze dostati ani želez- niční lístek, žádá li se o něj česky. Železniční dráhy jsou podnikem pro veřejný prospěch a proto zave- dení rovnoprávnosti jest u nich zvláště nutné. Posl. Fressi mluvil celkem 41/z hodiny.
Posl Fresl Wittek Wilhelm Schreiner doktor Soukup Wilhelmi Fressi Plzeň Podmokly
21 article
Poslanec Klofáč (česky): Marně se ptáme po rozumných důvodech, proč bychom měli dnes změ- niti opposiční taktiku. Zkušenost nás naučila krajní nedůvěře a proto nesedneme již na lep žádné vládní hospodářské předloze. Poslancí čeští byli dosti obe- istění loni předlohou investiční a předlohou o prů- plavech, regulací řek a potoků. Když česká opposic se vládě stavá nepohodlnou, snaží se tato pomoci si ze slepé uličky nějakou hospodářskou předlohou. ačkoliv po jejím odhlasování pravidelně ničeho ne- čini. Čekali jsma, že vláda propuštění cukerní před- lohy umozní nám předcházejícím snížením cukern daně. To se nestalo a proto nemůže býti u nás an řeči o povolnosti. (Souhlas na lavicích českých so cialistů a agrárníků.) Řečník za souhlasu svých přátel vyčítá poslan- cům národní strany svobodomyslné, že opětně ustou- pili, ačkoliv vláda se dopustila proti českému národu nových násilností a bezpráví. Stálou ústupností ne- získáme si politického respektu. (Souhlas.) Víme dobře, že jedná se zvláště o udělání cesty pro novou brannou předlohu, žádající neslýchané rozmnožení vojska. K tomu se nedáme za žádnou cenu získati
Klofáč
22 article
Budeme ale v krajním boji poslanci českými, budeme moci předstoupiti před voliče alespoň s klid ným svědomím, že jsme vykonali v parlamentě svou povinnost, dokud síly naše stačily. (Souhlas.) Řečník podrobuje ostré kritice účast mladočeských poslanců na smiřovacích konfereneích, jež nazývá pouhou ko- medií. Poslanci češti mají prostě býti umičeni, když jejich opposiční hlas stává se nebezpečným. Rečník protestuje proti odstavci prohlášení svobodomysln strany, v němž uznává se potřeba jednotné armádní řeči německé. Zákon zná jen řeč plukovní. Chceme li tím způsobem získati úsměvu nahoře, pro českou věc nezískáme tím ničeho. K čemu stále tolik ochoty, když nám to ničeho neprospěje? Řečník líčí germanisační činnost vlády a zvláště ministra železničního, při čemž apostrofuje ministra Rezka, u něho stojícího. Žádný národ, praví, neudržl se ještě z milosti a nám zbývá jen boj. Jestli v par- lamentě užíváme taktiky ostřejší, nechať vláda řeknet »moje vina«. Za ránu oplácíme ranou. (Souhlas na lavicích českých sociálů a agrárníků). Posl. Albrecht navrhl konec debaty. (Bravo v levo): posl. Choc opřel se tomu, proto že mluvil jen jeden řečník a tedy vlastně žádné debaty nebylo. Návrh na konec debaty byl přijat po přepočítání
Posl Albrecht Choc
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 15. ledna.
Praha
24 article
Dnešní svět nestojí za nic a domnívají-li se učenici Comtovi, že nalezáme se na nejlepší cestě z epochy metafysické ku positivismu, je to ná- ramná mýlka. Naopak, »určitost« stává se čím dále, tím mlhavějším pojmem. Viděl kdo před léty, aby báby na ulicích prodávaly v lednu fialky? Když jsem byl hochem, vyšel jsem si poprvé na fialky o Zelený čtvrtek. A je to v pořádku, že kupci a hokynáři po dnes prodávají čerstvé hrozny? Jindy týden po sv. Havle nebylo na trhu zrnéčka a když jsme si hrozny dochovati chtěli na Stědrý den, nuceni jsme byli zavěsiti je na provázek do okna. Má dnes kdo právo zpívat známou arii z »Marty« na poslední růži? Prosím, abyste mi ráčili říci, která je ta první a která poslední? Květináři jich mají po celý rok plné krámy. Co je ale do takového světa, kde v lét chodi lidé v kožiše a v zimě mnohdy slunce hřeje, že svrchník unésti nelze, co do světa, kde lidé v postě tančí a v masopustě se modli?
Comte Havel Mars
25 article
Máme letos masopust dosti dlouhý: bude trvati 51 dobře spočtených dnů. Lidstvo má tedy času dost na vytančení a oženění se. Byl to prý život druhdy v masopustě! Dnes už se lidé aní jak náleží bavit nedo- vedou. To je pravda — sál a dekorace mají hezčí — také mnohem krásnější osvětlení. což pozvánky a taneční pořádky ! Ale tak točiti se, jako my jsme to uměli, o tom dnes nemají ani zdání. Ostatně je plesů v Praze čím dále, tím méně, zejmena plesů utrakvistických, kam chodila nejraději ona zajímavá species Pražanů jež říkala o sobě s jistou samolibosti, že neni česká ani německá. Kam na příklad se poděl tak zvaný ple garnisonní? Důstojníkům bylo prý zakázáno na ples ten česky zváti a na něm česky mluviti poněvadž k židovkám, kdyby byly sebe hezčí, páni oficíři přece tak lnout nesmějí, jak by s dalo očekávat na základě houfných tisícovek, jež by každá hezká růže sáronská věnem do- stala, kdyby si ji nějaký fešný nadporučík vzal — nezbylo ozbrojené moci nic jiného, než ples ten z repertoiru vypustit.
Pražan Praha
26 article
Člověk by ani neřekl, co všechno můž spolupůsobit ke zkáze státu a zaviniti dějinnou katastrofu. Jsem přesvědčen, že nyní, kdy ani kaprálům není dovoleno českými lístky zvát na věneček, to, co u Králové Hradce se přihodil rakouské armádě, na příště úplně je vyloučeno Teď klidně spáti může každý občan pilný neboť od té doby, co každý český kadetík, jenž opo- váží se se svým soudruhem promluviti v jazyku mateřském, dostane kasárníka, je porážka ra- kouské armády absolutně nemožnou. Jeden z nejelegantnějších plesů masopuslní saisony byl druhdy »bál hospodářský«. Proč měl tuto firmu, ví bůh, neboť kdybyste byli slavnému výboru v plenu předložili tři kornouty s různým obilím a byli jej vyzvali, by určil. ve kterém z nich je pšenice, ve kterém žito ve kterém ječmen, byli by s otázkou tou an nehnuli. Toť se ví, že tento ples byl »oboujazyčný«. což znamená jinými slovy, že se tam mluvilo z 80 procent německy. Můj bože, jako by na tom co sešlo? Dobře měla panička známěho českého professora, jež onehdy, když na ně meckou otázku odpověděl jí konduktér česky ulevila si v tramwavi slovy: »Nevídáno ! Pře třiceti léty mluvily jsme jen německy a hověz maso bylo lacinější a lepší než teď !e Z takového materiálu byly na »hospodář ském« z pravidla ladies patronesses. Aby osvědčily svou úctu k stavu zeměděl skému, zahájily ples z pravidla kontesky — snad se sedláky? To, to, ale s různými mladým pány, jejichž strýčkově neb kmotři byli kdesi kdysi správci nebo důchodními, kterýmž ale sláma z lakýrek — což by se na hospodářském plesu dalo tehdy omluviti — nečouhala, nýb ž odjinud.
Hradec bůh
27 article
Taneční pořádky »hospodářského plesue byly z pravidla z vídeňské dílny firmy Kleinovy. v Praze by je byl nikdo nedovedl zrobiti, č maru sice na bál ten připustili, ale pohlíželi n ni úkosem, při volence zůstala čamara z pr vidla sedět. Také na tento ples zbyla již jen vzpo mínka. A proč se neudržel? Proto, že nemě nikdo dosti kuráže býti výborem a že za d ných okolností nemohl být zábavou. A ještě jednoho plesu budiž vzpomenuto Plesu nejplesšího, jenž v řadě ostatních druhdy vynikal jako masopustní hvězda prvního řádu znenáhla ale hynul víc a víc, až se z něho stalo veselé sice, ale nikoli representační rj diště společnosti pražské. Na konec pak zaše úplně. Ples pražských otců chudých, který, kdy ostatní bály již dávno byly se odstěhovaly n Žofin, zůstal věren sálu konviktskému.
Kleinův Žofina Praha
28 article
Je tomu již déle než dvacet let, co jsem si zašel na tento ples. Před vchodem nestál sie ani jediný fiakr, nehořel tam ani jediný »řeck oheň«, ale za to ozýval se až na P'erštýn vesel jásot, připominající venkovskou svatbu. V průjezdě stál vrátný s tlustou holí a n scházelo nic jiného, než aby tam byla seděl též bába s cukrovím. Atmosféra uvnitř sálu nebyla o nic lepši než v přijímacím salonu Belzebuba. Však za t ten šum a rej! Tam se tančilo, skutečně tan čilo, tam netrvalo to hodinu, než se párek ocit z jednoho konce sálu na druhém. Bylo k tomu sice zapotřebí velké odvahy, vrhnouti se v di voké víření, však kdo pustil se do kola, věděl že to jde na život a na smrt a dle toho té se choval. Skrz! znělo heslo jedněch. Skrz! hesl druhých ! Hnali se jako divoši proti sobě, šlápl- kdo druhému na kuři oko, neměl týž po celý život potřebí, dáti si ho vyříznout. Jakou práe by tu byla měla záchranná stanice, kdyby byl tehdy již působila, s ovazováním a odváženín těch, jimž v divokém tanečním souboji bylo pře raženo žebrol Toiletty nebyly sice vybrané a když rán báby metly, nenašly na podlaze v prachu an jediného diamantu.
29 article
Rukavičky měla z přítomných dam jen ně která, jinak poznalo se z drsných, mozolovitých rukou, že to slečinky vychované v pensionáte nebyly, jež svou přítomností dodávaly plesu tomu lesku. Za to byly ale vesměs hezké a kypré. Pání rovněž neprozrazovali akademického vzdělání. Valná část z nich dostavila se v uni- formě, a sice od šikovatele dolů. Hlavní kon- tingent dodali ovšem úctyhodní naši pompiéři kteří ode dávna representovali v Praze obecní fešáctvi. Zasedl jsem kdysi na galerii za stůl a tázal se přistárlého posluhujícího sklepníka, kde žeje nějaký ten »otec chudých«, pro něž ples byl uspořádán? »Chudým otcem jsem, prosím, já. Služ- ného mám 15 zl. a pět dětí k tomu. Jiných tu není.« A skutečně z těch, již rozdávají poukázky na uhlí, tam žádného nebylo. Poslali za sebe do representačního plesu obce pražské, na který se po celý rok subskribovalo, své — s l u ž ky- A což pražské reduty? Kde jsou? Kdo pamatuje se na pražské bály maškarní ve stavovském divadle a později v divadle Novo- městském? Celá Praha byla vzhůru v den druhé a třetí reduty, jež považována za nej- elegantnější, a po celý masopust vypravovalo se o zajímavých intrikách redutních. Tehdy ovšem byly reduty dostaveníčkem dam z nej- lepší společnosti pražské. Za to dnes! Obme- zeným policajtstvím u nás vůbec ráz maso- pustní stlačen na úplnou bezvýznamnost. U ná všechno nebezpečno, všechno proti dobrému pořádku a mravu. Pro maškaru na ulici mají připravený asyl na pryčnách policejní separace. Ani vesele a nahlas se zachechtat není u nás dovoleno. Což není ovšem divu ve státě, v němž na hanbu všech činitelů veřejných platí ješto známý patent z roku 1854.
Praha stavovský divadlo divadlo Novaměstský