1
masthead
ne rrra bino), pn
4
masthead
Přoma „Národních KAnt“ k číalv
života.
3o9
Kant
6
article
P.V.Moravec: *Ze slovenské ho
života“-
Z oboru technického:sSto let
první ozubené železnice
Literatura:
Pro mládež
P.V.Moravec
7
article
-Ze slovenského školství-
6e.........................
Českoslovanská jednota uspořá-
dala nedávno za předsednictví n.
Rornagla školský večer pod prostým
itulem »Ze slovenského skolství“.-
Referoval uč.Jos,Kučara,který z vlast
ního pozorování Vylicil seniorátní
Skoly evangelické.-Poznatky tohoto
praktika a hluboce založem,do ide-
ové perspektivy nesené výklady před-
Bedy inž,Rotnagla a poutavé glosgy
redaktora Votruby a prof.Klučka,to
vše vyneslo toIIk bystrých postrehů
o zapomínané,ale vády politlcky i
kulturně vážné otázce siovenského
Školství,že neodolávéme,abychom ag-
poň některé z nich tu neuvedli.-
Smysl a cil základní dovisy
Skolské politiky mndarské je příSer-
ne prostý: Slovaka ohloupití? Poma-
daření nezdá se äni býtí tar vlastní
smyslem příkrého madarského systemu
školního,jako enaha,zastaviti kultur
ní slovacký vývoj.Vždyt přece dlouhá
a tvrdá zkušenosť poucila,že pomada-
řiti Slováky školou nelze,ale přes
to skola je tam politikum v tom lroz-
ném smyslu,že slouží systemi,který
účelně a vědomě přemírou madarskáho
učiva způsobuje intellektuální zaos-
talost a gvou tendenční rcitovou“ vý
chovou madarisační překáží plaIn
rozvoji všech duševních sil a schop-
ností mladé slovácké generace.-
Tvrdá důslednost,s jakou syeta
Kučar
Beda
Rotnagl
Votruba
Poma
Vždyt
Slovák
Slovak ohloupití
8
article
uchvacuje obacnou školu, nepostrádala
by komicnosti, kdyby nebyla tak tuze
tragickou!obligátní obraz uheraké k-
runy na průcoli skolní budovy i no
přední stěně každé učebny, před oči-
ma malých Slováků v každé třídě vyvě-
gená madarská hymna i s notami a ov-
šem madavským textem,madarský rozvrh
hodin,medarské barvy na rozvrzích,
madarská hymna, kterou musí Slováčko-
vé se svým učitelem uvítat inspekto
ra při vstupu dovtřídy.- tot vSe
jsou konečně Gesdmrovy klobouky,jež
musí vzbuditi sice dusevní roztrpče-
nost nebo ütrpný úsměv,ale nemisí
míti vlivu na ducha školy, kde přece
jen vzdy vládne učitel,-
Ale nespornou tragikou je no-
řízená a tuze vymáhoná rales, které
musí slovenská skola otrocitl, kdy n-
cena je pod ostrou kontrolou vnáseti
do mladých duší vědomou lež. -Musít
učitel Slovák děti slovácké poučova-
ti,že jsou híadary jazyka slovanské-
ho“,že jejich praotcové byli do vlas-
ti přivedeni Arpadem, žeSlováci jsou
Slovák
Gesdmrův
Arpad
9
article
Madaři, kteří bohužel ještě mluví slo-
vansky“ a p.-
Podle toho pak vypadá výběr
předepsaného učiva dějepisného.-
Vypsal jej uč.Kučera do slova z os-
novy pro vyšší stupeň takto:“Sv.Št-
pán, sV.Ladislav,Béla IV.,Ludvík Vel
ký,Ján Hunyadi a král Matej. -Poráž
ka moháčská.-Štefen Losonczy,Juraj
Szondy, Stefan Dobö,Mikuláš Zrinský
Peter Pazmány,Gábor Bethlen,Štefan
Bocskay,Zrinyi,Rákoczy II.,Maria Te
rezia,Grof Stefan Széchényl,Ludvik
Kossuth,František Deák,František Jo
zef I.-K tomu ovšem poznámek netře-
Cynicky nezakrytě šklebí se
ohlupovací system z rozvrhů hodin.-
iadarském jazyku vyučuje se na jed
notřídní škole 13,mateřskému -5 ho-
din a poměr ještě se horší na dvou-
třídních školach, zde na př.ve 2.od-
dělení učí se mateřskému azyku jen
2 hodiny,ale madarskému 12 hodin
týdně.-A k tomu ke všemu není po ru-
ce ani vhodných učebnic, protože cel
kem dobré čítanky Bežeovy a Bellovy
jako nevlastenecké?
Kučera
Béla Iva
Ludvík Vela
Hunyady
Matej
Szonda
Stefan Dobö
Zrinský
Pazmány
Bethlen
Bocskay
Zrinyi
Grof
Széchényl
Ludvik Kossuth
Deák
František
Bežeův
Bellův
Štefen Losoncza
Rákoczy II
10
article
zakázány a dovo
len pouze -Wranův Slabikář.-Ale to
vse nestačí.-Praxe je taková,že kro
mě nábozenství /asi 3 hod.týdně/uči
ti nutno všem ostatním předmě tům
sloro výhradně madarsky.-A tak věc-
né učení je vlastně elementarním
mluvním cvičením madarským, realie
slouží k madarskému rozhovoru;mů-li
vyhověno býti přísněmu zákomu,který
žádá, aby již ve 2.skolním roce do-
vedlí žácí použíti jednotlivých sloy
madarských se správným přízvukem ve-
větách holých i rozšířsných,ve 3.ro-
ce upotřebiti madarské věty všech
způzobů a ve 4.roce v madarském roz-
hovoru volně se vyjadřovati a rozlič-
né písemnosti volne skládati, v 5. a
6.roce plynně, samostatně odpovídati
rozprávéti a slohové práce samostat-
ně sklgdati.-Počtům vyučuje ce Gvoj
jazyčně.-V realiích vykládá se slo-
vensky,ale opakuje mačarsky.Sloven
ská píseň ozývá se jen potajuu, ale
maäarskou hymnu "Jsčem ália meg a
Wranův
Prax
Gvoj
11
article
Magyart/Bože, požehnej Madara musí
uměti žáci všichni.-
Aby pak učitelé byli dohnaní
ke službám. tomto systemu,kterým se
uznané zásady elementárního vyučová
ní staví na hlavu,o to krutě stará
se bič státního dosoru,jaký dán le-
tos daným zákonem Zichyovským o
úpravé platů ucitelskýckterýž davá
sice platy lepšínez u nás,ale po-
stup do vyšsí třídy služného váže
*bezůhonným chováním“ a dobrým
prospěchem“ ve třídě.-Tyto zdanlivě
samozřejmé a cprávněné podmínly
zlepšení hmotné existence dosly již
Apponyiovskými discipliněrkaní pro
panslavi smus“povástného výkladu, a
praxe jebchužel taková,že nyní jde
se dále za závonv Apponyiovy;nobot
ty hrozily ztrgkoli uřsdu po rozhod-
nutí soudu,kdežto nový zákon je vůě
lením myšlénký VSkutkii dábelské:Spo-
jovati totiž prospoan žactva v ma-
darštině s hmotným postupem učitelo-
vým.-
Tento Zichyovsko-pponyiovůy
system je tuze siln nez aby m
monti učitelé uspěsne celiti,přes t
že duševní potence učitelova stoupá
a hmotné zabezpečení je lepší než u
nás.-Učitelstvo slovonské není na
tom socialním a intellektualním
Madar
Spo
12
article
stupni,jak ještě informije na př,Ká-
lalova knížka o slovensku.-Bosý uci-
tel ženoucí kravku na pastvu,kanto
stipající dřýví na ferském dvoře, ne-
bo sedící u verpánku ve třídě, to
jsou typy spíše tradicionalne povíd-
kářské než reclní.-Učitelé jsou uvě-
domělí Slováci,pracují ve "spevoko-
lech,spolcích potravních, ochotnic-
kých, čtenářských,mají narmoze sluš-
ns knihovny,ba jsou i literárně čin-
ni.-Jejich mimoskolská práce není m
podobna námaze mnohých nasich uči-
telských horlivců, jak aspon zřejmo
z výstižného stesku paní učitelové
která si referentu stézovala:*Tri-
náct úřadů má mj muž,doma se sotva
ukáže!
Hmotné poměry učitelské jsou
řečeným zákonem Zichyovským upraver
tak,že základní plat stoupá od počá
tečných K 1200 v prvním roce služby
až do K 3200,jehož dosahuje učitel
v 35.roce sluzby.-K tomu dostává
každý učitel příbytečné, jež stoupa
podle počtu, obyvatel od K 240 do
K 1000- Přes to jsou poměry krajně
trudné hlavně pro nesmírně tíživý
system, jemuž sloužiti znamená rav-
né se -ponížiti,ale také proto, že
učitel nema opory často ani ve slo-
venské inteligencí,která jej namno-
ze přezírá,nedoceňuje jeho práci a
nedovede se ještě pořád vymaniti z
tradice tradic zemanského principu,
který dělí hlubokou propastí od se-
be pány a 1id..
Slovák
K 3200
13
article
Tento vžilý, starou tradicí
rodínnou posvěcený aristokratismus
jinak uvědomělé a osvícené Inteli-
gence slovácké je mimovolným pomoc-
níkem onoho systemu,který v zaosta-
losti lidu spatřuje svůj úspěch.-
Dokud bude tento panský princip ov
dati slovenskou intelikenci a dokud
nebude dosaženo one osvetne jednoty,
která je nejürodně jsí pudou pro pra-
vou a intensivně působíčí lidovýcho-
vudotud nepohne se otázka školská
ne Skoveneku z onoho místa hanby a
ponížení ne hěmž nyní pod polttickou
hegemonií madarskou je.-
Také Slováci musí dojíti k
poznání a pochopení,že škola je po-
litikum, a každý, kdo dovede Slove nskuu
vychovati nadšené ,uvědomělé,bez ro-
dových předsudků moderně na vzdělá-
ní lidovvé patřící průkopníky pravé-
holidového vzdělání,přibližuje slo-
veneko k oněm velikým ideám politic-
kokuktuzním, jež znemenají lepší bu-
douenost nejen Slováků,ale i naší.-
Českoslovangká jednota v ton-
to směru pracuje věru uvédoměle a
úspěšně,snaží-li se zabezpečiti Slo-
vensku odborně zdatný živnestenský
a obchodní dorost, chca-li vůbec po-
síliti příslušníky střední vrstvy
jako vydatné propagátory obrození
Slovenska,kteréž sociálním a in-
tellektualním povýšením zvláště
střední vrstvy národa silně se při-
blíží svému prvotnímu politicko-Ska
skému program v Liptovském sv.Mi-
kuláši r.1948 enesenému, kdy právem
žádáno o dobre organisované školství
sna zaklada slobodného vynaučovania
a kdy pronláseno,ze vec vyučovací
snemá byť inakšia ako slovenská,aby
na zaklade tom národ slovenský sí
mohol vychovat gynov jema kraline
verných,=
Slovák
Slovensko
14
article
EVMoravec.-
vžeobocna okc.
cpeločnosl. pro
pojišlování
15
article
A ZNo
A ZNo
Koruna“ Václavské nám.
Václavský já
16
article
ahe, pala
pojišnujs ve všach
Přemí
žko
17
article
motných kombinacích za pev
PRSSPEKr.
18
article
Z OBORU TECHNIÍCKÉHO.
Z OBORU TECHNIÍCKÉHO.
-Sto let první ozubené železnice-
V sruo mimlého roku bylo
tomu sto let,kdy dtevřena byla prvn
ozubená žereznise - o plných 17.let
dříve před Rocketou Jiřího stephen-
sona a syna jeho Roborta, proslulou
svým vítězstvím v ngávodu lokomotivi
na trati Liverpool-Manehester ú
Rainhillu v říjmu 1829.-Tato první
ozubená železnice postavena byla
F. Blenhisopem, inspektorem uhelných
dolů v Middletonu u Leedsu v Anglii,
na základě patentu r.181l jemu údě-
leného.-Lokomotiva byla o třech
nápravách na prostřední nápravě by-
lo ozubené hnací kolo,pohánené pře-
vodem ozubených kol od hřídelů dvou
parních strojů, toto ozubené kolo za
bíralo pak do zubů hřebene,přilité-
ho na vnitřní straně jedné z obou
kolejnic.-
První zkušební jízda této 1o.
komotivy byla 15.srpna 1912 na uhele
né dráze middletonské /Middleton-
Leeds/.-Lokomotiva, vážicí as 5 tun,
utáhla po trati,mající stoupání až
1: 15,náklad 30 uhelných vozíků /15
tun/ rychlostí Iökm za hodimu.-Podle
ní postaveno několik nových stejných
strojů, které byly používány k dopra-
vě uhli na anglických dolech.-Jako
naprostá novinka byla 1okomotiva
předmětem pozornosti domácích i ci-
zích,i četné korunované hlavy, mezi
nimi ruský car,navštívili Blenkinso-
pa a dali si jeho vynález předvésti,
Ovšem Blenkinsop nepostavíi
svoji ozubenou železnici pro horsky
terén;nestavěl ji proto,aby mohla
překonati vysoká stoupání.-Příčina
vězela v podivné technické pověře
která tehdy v prvních letech 19. sťoe
letí byla všeobecně rozšířena.-Tech.
nický svět byl totiž tehdy přesvěda
čen,že nestačí prosté tření mezi
hladkou kolejnicí a hladkým kolem s
tomu,aby lokomotiva větší náklad po
kolejích utáhla, nýbrž že je potřebe
ně jaké solidnější opory, která by 1o-
komotivu do předu pudila.-
stephen
Liverpool
Middleton u Leeds
Anglie
Middleton
Leeds