ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 90073d40-8f1d-11dd-8309-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 22 celkem · entity: place 11, person 10, org 1, work 1
1 masthead
bren
2 masthead
otonbsttdnjniv tocb
3 masthead
leb e oe ani jlavo
4 masthead
zebeko
5 masthead
Ročník padesátý třetí.
6 masthead
V Praze, v neděli dne 21. prosince 1913.
Praha
7 masthead
ol o lae
8 masthead
Číslo 349.
9 title
NARODNÍ LISTY
10 article
Na ranni a večerní listy předpláci se: Praze v adminí- straci: na mésic . . 2 K —h na ctvrt lota 6 K — h s dvojí donaškoui na mösic . . 2 K 54 h na čtvrt lota 7 K 622 k ve fllálkách na měsic . . 2 K 90h Poštou: na měsíe . . 5 K 20- na čtvrt lota V K 60k s uvoji zasilkou na měsíc .. 3 K 80h na čtvrtlotalii k co h
Praha K 60
11 article
V úronném prodejíí ranní cisío za . . s h vočerní za . ... 4 h Ve ntistkach na ven- kově: ranni čislo . . . . k inseráty plati se aota o napren. Predplacen a tnseráty řinma adsinistrace v Mariansko ai. c. 1. f'am nacanzeji so fe ředakce, tiskarnaa expe ice Naroduteh List
13 article
Rukopisv sanevracei
14 article
Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tiskárna. — Vydavatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heler—Tiskem Pražské akciové tis keárny
doktor Heler pražský akciový tiskárna
15 title
FEUILLETON.
16 article Na vysvětlenou.
Na vysvětlenou. Vzhledem k abnormálním poměrům, které nastaly ve vydávání novin, musíme svoje čtenáře opětně upozorniti, že tento stav naprosto nebyl zaviněn vydavatel- stvy. Typografický personál ve Vídni sez části pokusil svým požadavkům, obsaže- ným v návrhu nového cenníku, dodati v některých tiskárnách důrazu sabotáží, t.j. ničením jejich majetku. K tomu ovšem vlastníci závodů nemohli přihlížeti a vy- loučili pachatele, ostatní personál však ze solidarity s nimi vyhlásil stávku. Teprve na tento projev solidarity dělnictva s poš- kozovateli odpověděly vídeňské i pražské tiskárny solidaritou s poškozenými a ohlá- sily výluku. Vyňaty byly pouze závody no- vinářské a z tiskáren obchodních ty, které spojeny jsou s novinářskými, tedy i Praž- ská Akciová Tískárna. Avšak personá těchto závodů dal výpověď sám, počítaje patrně s tím, že podniká takto útok na nejslabší posici. Nemaje však dosti na tom zahájil koncem druhého týdne prosincové- ho na pokyn z Vídně i v Praze t.ř. passív- ní resistenci, která spočívala v tom, že až do včerejška při plné mzdě se v novinář- ských tiskárnách skoro nic nesázelo. Zá- vody, nechtějíce pracovati proti terroru zbraněmi ani v nejmenším podobnými, snesly trpělivě tuto vyzývavost, ačkoliv podle smlouvy i živnostenského řádu mo- hly jí hned první den okamžítě udělati ko- nec, a uchýlily se raději s tiskem svých prozatímných časopisů, jen aby obecen- stvo nějaké zprávy dostalo, ze svých mi- stností, kde se zatím nerušeně prováděla passívní resistence, do závodu jiného. Ma- jí však za to nyní plné právo prohlásiti, že
Vídeň Praha Ma
17 article
nenesou nejmenší viny na tom, jak se po- měry vyvinuly, a že plná zodpovědnost za to, že nastal zápas, padá na typografický personál, který ho zahájil a ještě v době trvání pracovního poměru takovým způ- sobem vedl. Vzdáváme se zásadně způsobu boje o- bou socialistických listů a nechceme proto nikterak přetřásati mzdové poměry typo- grafického pomocnictva, ač nezapíráme, že by k tomu velmi četné vrstvy dělnické, ale zejména také značná část studované intelligence měla dosti vážné důvody. S veškerou rozhodností však prohlašuje- me: není pravda, ač se to v socialistickém tisku předstírá, že tu jde o spor mzdový. Zaměstnavatelé nabízeli zvýšení, a není pochyby, že kdyby šlo jen o to a ne ještě o věci jiné, noviny by dnes vycházely ja- ko jindy. Ale říšská organisace typografů soustředila tentokráte hlavní váhu svých požadavků na pole jiné. Jejím cílem bylo tentokráte postavení podnikatele v závo- dě.Jeho dosti už obmezené právo dispo- siční mělo býti tentokráte na prospěch dělnictva tak svázáno, že by se podnikatel vlastně stal jedním ze zřízenců svého zá- vodu, vydaným nejenom mzdovým, nýbrž i všem organisačním požadavkům svého personálu. O to jde tentokráte: bude-lí v dílně, velké i malé, rozhodovati ten, komu patří, kdo nese její risiko, kdo jest jejím duchem, kdo se stará i o to, co se děje mi- mo ni a bez čeho by nemohla trvati —a nebo bude v ní rozhodovati personál, který po případě má sice stanovenou mini- malní mzdu, ale ne minimalní výkon, a může si jednoho dne vzpomenouti i na pas- sívní resistenci. Tak sluší hleděti na nyněj- ší konflikt v průmyslu knihtiskařském, av
18 article
tom celá veřejnost, ať se jí dotýká přímo nebo nepřímo, musí spatřovati jeho přímo zásadní význam. Nazývají-li socialistické listy teto sta- novisko „kapitalistickým sobectvím“, jak dlužno raději opsati různé jejich výrazy, zapomínají úmslně, že dělnictvo svoje vlastní akce a podniky, v první řadě časo- pisecké, vede dle zásad čistě a výhradni hospodářských. Současně však zastírají násilně i fakt, co pro celý moderní pokrek, hospodářský, technický a tím isocinlní, zna- mená zaměstnavatelská inítiativa, kterí se tak násilně staví do cesty. Že nikdy ne- nahradí massa sebe lépe organisovaná, a- no že se velmi snadno může postaviti pří- mo proti pokroku, nasvědčují hned pro- středky, jimiž typoggrafické pomocnictvo snaží se v závodech znemožniti používání sázecích strojů. Tím však, že nemá dosti na vymoženostech mzdových, nýbrž chce zaměstnvateli i v jeho vlastním podniku. přímo svázati ruce, útočí na samu vzpruhu všeho moderního pokroku, ohrožuje vzta- hy mezi podnikatelem a závodem, které ani zdaleka nejsou toliko hospodářské, a snaží se tím obrátiti vývoj výroby směrem k stagnaci a úpadku, jež by se ovšem nej- dříve vymstily na samých původcích. — Každému je zřejmo, že knihtiskařství má býti první obětí, po níž by přišla na řadu odvětví jiná, a boj, který vydavatelstvo časopisů i majitelé tiskáren vedou, má tedy svou plnou o- právněnost a ospravedlňuje oběti, které jim u- kládá a jichž část mimoděk svaluje se i na je- jich čtenářstvo. Jelikož však jde právě novi- ny, je nutno přípomencutí, že obrana disposič- ního práva podnikatelova je do značné míryi obfanou svobodného projevu mínění! Kdyby typografický personál prorazil dnes se svýmí
19 article
Gioconda. V Paříží, 13. prosince.
Giocondo Paříž
20 article
Jediná jen událost zajímá dneska Paříž: Gioconda jest neporušena nalezena a vrácení slavného díla Leonarda da Vinci do Louvrn jest otázkou jen několika dní. Včera v pátek v pozdní hodinu večerní došly sem první zprávy z Italie, nejprve do poslanecké sně- movny a pak do redakcí listů a záhy celá Pa- říž věděla neočekávanou novinu, jež byla vzá- jemně sdělována na všechny strany kdejakým korrespondenčními prostředky. A mezitím c první zvěsti roznášel telefon a co překvapu- jící zpráva zastavila všechna jednání a všech- ny hovory, umísťujíc imperativně na denní po- řádek schůzí i nejodbornějších záležitost don- ny Lisy del Giocondo, odvracejíc všechnu po- zornost v divadlech i od nejrušnějších scéna přesunujíc hovory na schůzkách, v rodinách a kavárnách na skutečně neuvěřitelný případ nalezení ztraceného obrazu, rozhlaholila se ulice zvláštními vydáními novin a zájem a dy- chtivost, s jakou byla zvěst přijímána, ne- mohly nechati v pochybnostech, že se zde jedná o velkou národní událost. A dnes v so- botu bylo tomu nejinak, kdy byly definitivně potvrzeny první zprávy, jež nebyly přijímány s naprostou důvěrou, jakkoliv byly značně přesvědčivé, neboť tolikrát už se připomenul marně národu osud ztraceného skvostu a toli- krát se vyšlo na zcestí v naději v možnost šťastného rozluštění osudné záhady. Nemluví
Leonard Vinci del Giocondo Paříž Italia
21 article
se vlastně o ničem jiném nežli o Gigeondě a při prvním setkání dvou známých se vyměňují dnoska místo obvyklého pozdravu úsudky a pdělení, týkající se nalezeného obrazu a děje ne tak s radostně zářícíma očima a s plnou důvěrou ve šťastný návrat uneseného díla. Pronášejí se mínění a rady a dobrozdán a jistě všichni ti dobří l.de, kteří véděli, že Monna Lisa nemůže býti ztracena a že jiste se jednou vrští na své mínto, měli a rají pravdu. Dylo proneseno mnoho fanlastických úsudků a hledalo-li se, bylo to rozběhnutí na cesty, jež zdály se udány spíše detektivní a romány než čímkoliv jiným. A zatím odeizen obrazu jest velmi prostý případ, jehož se ni- kdo nenadál. Ani americké miliony neinepiro- valy tuto nejodvážnější a nejpodařenější krá- dež musejní, ani se nejednalo o nějaké podi- vínství šíleného amateura, ani o žert dobré lekce nedbalostem musejní správy, ani o pod- nik mezinárodní bandy musejních lupičů. Jak z došlých zpráv zjevno, šlo onomu svrchovaně neprozíravému Italovi při jeho nerozvážném podníknutí o naivní vlastenecký čin, k jehož provedení potřeboval veškeré své neznalosti a prostoduchovati. Zdálo se mu samozřejmě správné, odciziti slavné a veliké dílo s do- brým úmyslem vrátit je jeho rodně zemi a dostat za to ještě pochvalu hrdinného činu. A zatím všechny společenské a zákonné řády. do nichž jaksi nic nebylo malířskému dělníku a po jichž ustanoveních se netázal, činí z něho nešťastnou obět vlastní, pošetilosti. Zdá se vhodno zopakovati celou historii, jak se sběhla před více nežli dvěma roky za
Monn Italos
22 article
neúprosně úpalného léta, kdy jednoho úterk počalo býti už divno zřízencům Louvru, proč vlastně se obraž Monny Liny nevrací od pon- delka na své místo. A událostí je v dobré pas měti, jak se odehrála. Vyvolalu zmatekiv Louvru a všechen personál od ředitele až do posledního sluhy si připadal jako v začaro- vání. Pa měla svou neuvěřitelnou událost, Francle svij národní smutek a celý svět věděj a cícil že se stalo něco, co jest záležitost každčko kulturního člověka. V jediném zmat- ku utkvei podivný případ. Užilo se všech možných prostředků, aby se shledalo aspoř nějalé pravděpodobné rozluštění. Policejnía soudní pátrání stopovala kdejakou podezřelou oscbu a ve své horlivosti shledala podozře- lými i lidi nejnevinnčjří. K žalu nad ztrátou ze mísily ponižující poznámky, prohášené o francouzské administrativní nedbalosti. Ve- dělo se, že nuino co nejdříve Vyrovnati účet tohoto tragického přínadu, a kdaž nebyl o tak možno poříditi se zlodějem, jejž neprozrazo- vala ani nejmenší stopa, nezbylo než najíti oběti v ředíteli musea a mezi strážci. Ředitel Homolle byl nahrazen vysokým úřadníkem z ministerstva vnitra, vrchní strážce byl pro- puštěn, někteří jeho podřízení potrestánia konečně neušel ani svému osudu státní sekre. tář krásných umění Dujardin-Beaumetz. Při předloňském projednávání rozpočtu tohoto ministerstva vrátil se tehdejší referent Simyan ku případu Giocondy takovým útokem na roz- šafného státního sekretáře, jenž zdál se býti doživotně installován v rue Valois a doživotně pověřen bdíti nad osudy oliciálního uměn
Francl Dujardin Beaumetz Louvre Valois Monn Lin