1
masthead
15. prosince 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listul
6
article
Z našeho školství středního.
Z našeho školství středního.
Předměty realní na gymnasiích našich
zaujímají asi (řetinu, na školách realných as
polovici všech hodin vyučovacích. Poměr ten
jest odůvodněn pokrokém nauk technických.
neboť ve školách starých neznali těch věd
vůbec, nebo věnovali jim pozornost tak ne-
patrnou, že sotva zasluhuje zmínky. Příči-
nou toho jest, že staré trivium věd (grammatika,
rhetorika, dialektika) úplně převládalo na ško
lách latinských, quadrivium rázu mathemati-
ckého (arithmetika, geometrie, hudba, astro-
nomie) zůstávalo vždy především pro university.
Byloli v nejvyšších odděleních nižších škol
přece učeno druhům početním, záleží příčin
toho především v ohledech kupecky praktickýeh
a praktické přiklady se tu též probíraly.
U nás arithmetika i geometrie
náleží mezi hlavní předměty na všech ško-
lách, již naše trivium škol obecných ke člení
a psaní uvádí též počítání.
7
article
Střední škola nižší probírá vědy ty postu
pem hlavně analytickým, přihlížejíe všude ku
praktickému životu, vyšší oddělení počíná
opět čísly a postupuje ke t heoretickému
výkladu počitání algebraického, s nímž se dříve
žáci obírali více zkusmo. Dospívá se tu pak
i k počítání logarithmickému a k řešení úloh
na tom založených, zejmena i ku praktickým
připadům úrokování složitého a počítání úmoro-
vého atd.
Měřictví spojeno je na gymnasiích s alg-
brou v jedno, na gymnasiich realných
reálkách jest předmětem zvláštním a spo-
juje se s rýsováním, připravujíc žáky pro
praktické obory naukové na technice.
Ve všech druzích škol těch však zahrnuje
se všecka geometrie nižší, zejmena rozborem
obrazců plošných a kuželoseček, žáci mají si
uvědomiti význam obrazců těch vůbec a poměr
jejich k nejjednodušším průmětům pravoúhlým.
Praktické příklady ke všem poučkám zjednati
mají žákům také dostatek znalosti postupu syn-
thetického; z algebry náleží v obor ten přede-
vším rozmanité rovnice slovné.
8
article
Vědy přírodní v užším smyslu slov
jsou rázu hlavně popisného, avšak více nežl
kde jinde vyučování záleží tu na názoru. Počl-
táme k ním na prvním místě zeměpis.
Škola obecná postupuje při něm od nej-
jednodušších pojmů z okolí žákova. I škola
střední nejprve stanovi pojmy zeměpisné, podává
žákovi jakýs takýs názor veškerenstva, brzo
však obrací se k fysikálnímu popisu zemskému,
na němž teprve staví přehled politický. Mapy,
z nichž se žáci učí výrazům zprvu jednoduchým
a čím dále složitějším, jsou při učení tom stá-
lými průvodkyněmi; k nim druží se globya
přístroje ke znázornění pohybu zemského i hvězd-
ného atd. Čím však bliže v dobu naši, tim
zevrubněji zeměpis zabírá se v podrobné ličení
nejen stavu přítomného naší země, zvláště jejího
povrehu, nýbrž i minulého, spoléhaje v tom n
vědy přírodní pouze popisné, geologii a petro-
gralii, botaniku a zoologii; také školy naše
budou kdysi nuceny tohoto pokroku si všímati,
a již tím jest odůvodněno postavení zeměpisu
mezi předměty pouze reálními a odloučení o
dějepisu.
Historické popisy kulturních zemí, zajíma-
vých v dějinách, jaké na vyšších stupníchse
podávají, nestačí na to, aby se věda tak důle
žitá odkazovala na místo jen podří zené.
jež opravdu na školách našich zaujímá.
Přírodopis, jak jsme již v úvodní stati
povědéli, podává se žákům našim dvakráte na
stupni nižším vychází od říše člověku nejbližší,
živočišné, a z druhů odvozuje společné jim
znaky, dochází k pojmům rodovým a vyšším, prak-
tické poznání nejbližších nám přírod-
nin je tu cílem hlavním; to patrno i v rostli
nopise, který obmezuje se na rázovité zástupce
květeny domáci, rovněž i v nerostopise, jenž
k lučbě jako podstatě soustavy nerostné přihliz
jen mimochodem.
9
article
Vyšší stupeň jde mnohem dále, jemu jedná
se již o poznání celé soustavy přírodní,
proto počíná říší neústrojnou jako nejjednodušši
a tu spolehá na vědomosti jak geometrické
(v krystallografil), tak i chemické (v soustavě
nerostně) a promlouvá již i o nejdůležitějších
horninách, zvláště domácích; i vrstev kůry
zemské si poněkud všímá.
Rostlinopis měl by ovšem míti více času
místa pro své tak důležité postavení mezi při-
rodními vědami a zároveň i pro význam, jejž
může míti na cit mládeže; bohužel nevěnuje se
mu tolik pozornosti, kolik bylo by si přáti
zájmu poznání nejrázovitější stránky našeho
okoll.
K živočišstvu náleží člověk po své
části tělesně, přirozeno tedy, že tělově da
spojuje se s zoologií, a hlavní úkony mohou se
tu náležitě vysvětliti analogií mezi tvary zvíře-
cími rozmanitých slupňů. Zároveň soustava říše
živočišné dává žákovi nahlédnouti v soustavu
vědnou vůbec, neboť žákovi dáno právě tuto
na přírodninách dosti hluboko proniknonti
rozbor jedinců, aby se dospělo pojmův obec
nějších.
10
article
Je-li přírodopis vědou, v níž jevy holově
namnoze neměnné popisujeme, fysika má za
účel předváděli síly v jejich účincích a z účink
souditi na příčiny. Že to je daleko nesnadnější
myslím, že každému je patrno. Proto tedy silo
zpyt ve školách klade se až za přírodopis, a žáe
učí se při něm na pokusech (které se před nim
provádějí s přístroji, jejichž složení také jim
bylo dříve objasněno) pozorovati stly a z nich
odvozovati zákony v přírodě vládnoucí. Důle-
žitý výkon duševní, jemuž říkáme pozorování,
právě tuto nabývá více než v přírodopise svého
významu. Více nežli jiné předměty applikuje
fysika pravdy z pokusů vyvozené na život prak-
tický, učíc takto žáka uvědomovati si, že
v tomto životě vše podléhá věčným, neproměn-
ným zákonům, jež člověk ve svůj prospěch do-
vedl obrátiti. Stupeň vyšší ovšem přihlíží měrou
náležitou také k vynálezům v oboru sil
přírodních a dovádí žáky ku porozumění těch
důležitých základů novověkého pokroku, jež do-
vedly tak ohromnou měrou změniti tvářnost světa
a zároveň sbližiti všecky národy; náleží k nim
pára, elektřina i světlo samo, pro rozvoj pr
mýslu tak důležité.
11
article
K fysice pojí se na školách našich l učba
realní školy arci ji pěstují mnohem důkladněji.
ale také z gymnasia žák odnáší si poznání zá-
kladních zákonů této tak významné vědy. —
O významu kreslení pro vzdělání ne-
třeba šíře promlouvati, vždyť výkony jeho jsou
právě tím, čím se školy moderní honosí nejvíce
na nejrozmanitějších výstavách, a novověcí paeda-
gogové právě v tom vidí značný pokrok nových
škol, že s dostatek pěstují cit aesthetický vzdělá-
váním oka, ba přáli by si, aby toho bylo ještě
mnohem více. —
Jednoho předmětu posud školý naše nemají
dosti, a to jest tělocvik. Je sice zaveden
snad všude, ale nikoli jako předmět povinný, je
tedy přirozeno, že žáci tělesně slabší jemu se
vyhýbají, obávajíce se posměchu, ač by právě
jim byl nejpotřebnější, aby se zbavili tak ná-
padné u mladých lidí neobratnosti tělesné. Hry
mládeže v těchto létech tak favorisované
určeny jsou sice za náhradu tohoto předmětu
vedou skutečně k uvědomění jakés individuality
vlastní, bohužel však i ty jsou jen dobrovolné,
a žáci nejpilnější vyhýbají se jim napořád, kdežto
jiným slouží zase ku pěstování sportu, naš
době tak drahého. A hlavní hra, jež se tu posu
pěstovala, nenáleží právě k nejušlechtilejším cvi-
čením, v nichž by se mládež měla vycvičiti.
protože tu nabývá platnosti často síla nad obrat-
ností. Zbude tedy budouenosti pro udržení rovno-
váhy mezi tělem a duší na školách středníeh
mnoho ještě vykonati a uvažovati o tom, jak by
napravila se u generací následujících chyba, již
12
article
V. R.
naše doba tak trpce počíná želeti.
Spořitelny »školní« pohnutkou ke
krádežím dětí a založení třídní ne-
návisti ve společnosti.
Varovali jsme v tomto časopise v č as,
aby nešlo se slepě za heslem poštovních spoři-
telen školních, aby učitelé, přejímajíce úkol
sběratelů pro poštovní spořitelny, nebrali žákům
jednu z oněch sporých příležitosti, kdy i oni,
nedospěli, mohou s amostatnost svou osvěd
čovati a v jednání s veřejnými úřady vstupovati
Jeť u nás vyučování občanské tak zanedbáno.
že musili jsme vílati poštovní spořitelny tak
proto, že naše žactvo, ukládajíc do nich svo
úspory, současně z vlastního názoru po-
znává tak znamenitou instituci našeho občan
ského života, jako jest pošta.
Nieméně stalo se přece jinak. V některých
okresech školních ujaly se »myšlenky« škol-
ních spořitelen poštovních, již svým původem
povážlivé, okresní rady školní a doporoučejí
ano již i poroučejí je školám našim, aby k ne
plodným pracím písařským přičinily úči
telstvu novou.
Rozumí se, že děje se tak nejen z pře
hnané úslužnosti ke všemu, co jenom zdá se
nésti firmu »c. k.«, ale také z nedorozuměn
spořivosti vůbee a u mládeže školní zvláště
Zajisté není účelem této cinosti, shromažďovat
stále větší částky peněz, aby zůstávaly pak ne
užity »pod úrok« jen »ležeti«, nýbrž a spíše
naváděti k moudrému peněz u žívání.
13
article
Proto nejsme zvlášť nadšeni číslicemi úspor
žáků ve státech cizích, a kdýby tomu tak
bylo, musilo by naše nadšení ihned vychlad-
nouti po tom, co dovídáme se o zdrojí ch
těchto úspor a o společenských důsled-
cích veřejného spoření ve školách z Italie, kde
— jako ve Francii a Belgii — tato instituce
zavedena.
Italský list paedagogický »Nuovo Educatoree
přináší o věci té krátký sice, ale úvahy hodný
článek z péra předního italského paedagoge
Zaniho, jenž znl:
»Již od mnohých let jsou učitelé oprávněn
a zplnomocněni sbírati úspory školních dětl.
a ministerstvo pošt a telegrafů uděluje jim
každý rok odměny k návrhu školních rad
provinciálních. Na prvý pohled zdálo by se,
že takový prostředek mravní a občanské výchovy
plní svůj úkol velmi dobře naváděje děti ke
spořivosti a klada tak základ k silné a jisté
opoře proti nepřízni osudu a nenadálým ne-
hodám.
»Ale ve skutečnosti, mají-li poštovní spo-
řitelny svou dobrou stránku, nabývají ve škole
stránky velmi špatné, a to přičiněním těch
učitelů, kteři nedbají toho, aby budili v dětech
cit pro spořivost prostředky jen nejlepšími
nýbrž naopak úkol výchovy úplně falšují pod-
něcujíce žáky, aby co nejrychleji plnili poštovské
lístky, jen aby oni co nejčastěji na poštu cho-
dili ukládat úspory dětí. Zlo je tím větší a váž
nější, že děti často, aby jen mohly požadavkům
učitelovým hověti, dopouštějí se doma neb
jinde i krádeže a starají se na sterý
způsob, aby každý den přinesli do školy
byť i sebe menší peníz. A tak se tento vý
chovný prostředek zvrhá v nemravnost velmi
nebezpečnou, ba někdy osudnou.
Francie
Belgie
Italia
14
article
»Ale to není ještě vše. Ti ubozí žáci, kteř
si nemohou nic ušetřit, kteří nemohou činiti
ani dost nepatrné úspory tím, že si občas odpí
rati mohou nějaké dovolené přání neb nějakou
potřebnou věc, ty ubohé děti, kterým se nedo-
stává chleba, které chodí namnoze do školy
bosy a hladovy, které si nemohou koupit an
péra ani sešitu, cítí se hrozně poníže ný m
a zahanbenými před svými šťastnějšími
a zámožnějšími soudruhy není zajisté vycho-
vatelská zásada, která by došla schválení těch.
již bdí nad mravní a občanskou výchovou lidí
aby na jedné straně podporoval se rozvoj citů.
z nichž postupem času vznikne třídní ne
návist. A tak se škola proměňuje nevědom ky
v dílnu socialistů aneb aspoň ne-
spokojenců.
»Dle mého zdání má vinu faké minister-
stvo, protože po přednosti odměňujety
učitele, kteří vykazují nejvíce sebraných peněz,
nehledie na způsob, na prostředky, jakým
jich dosáhli. Odtud vzniká přilišná horlivost
sběratelů, aby na konci roku skvěli se co nej-
větší sumou peněz, od žáků vybraných. A když
přijde inspektor a ptá se na počet spořitelních
knížek, na uloženou sumu, chváli si horlivého
učitele za pěkné výsledky a ujišťuje ho, že ne
opomine doporučiti jej, aby obdržel odměnu o
ministerstva pošt a telegrafů.«
»Dobře zasloužená pochvala a ještě lépe
zasloužená odměna ! A učitel se po straně směje
inspektorovi i ministrovi, směje se dětem, směje
se úřadům, směje se všem těm, které tak stkvo
stně napálil, tak pěkně obalamutil«.
15
article
Již přede dlouhými léty, ač nebylo spoření
každému tak usnadněno, jako nyní spořitel-
nami poštovními, odmítla »Pražská Budeč« z
důvodů jen vychovatelských zavedení
spořitelen školních, uvádějíc mimo jiné jako
předtuše také neblahé důsledky, k nimž —
jak patrno — v Italii již se dochází.
Jenom stálým zaměstnáváním se otázkami
organisačními a hmotnými lze si vysvětliti, že
dnešní učitelstvo pokrokové dosud neod-
mítlo při nynějším počtu spořitelen poštovních
zcela zbytečné, mravní výchovu naší mládeže
ohrožující a jen ctižádostivosti některého c. k
úřadníka sloužící návrhy Zahnerovy.
Ale jsme přesvědčeni, že tak se stane,
neboť také naše děti jsou ctižádostivy, snahou
po předstižení soudruhů naplněny a odtud každé
lehkomyslnosti schopny. Dějíť se druhdy krá-
deže z pohnutek nižších; mají k nim naše
školy poskytnouti pohnutky vyšší, vypěstovati v
dětech spořivost peněz nikoli jimi vydělaných,
ale peněz ci zích, k jichž získání je každý
prostředek dobrý ?l
A lze vůbec mluviti o spořivosti dětí
které přece vlastních peněz nemají? Není
to přece jen ukládání peněz dospělých (ro-
dičův a příbuzných) skrze ruce dětské,
ukládání, jež se děje jen proto, by se některým
dětem tímto způsobem radost učinila ? Musí
tato radost některých veřejným odevzdáváním
peněz ve škole učiteli státi se žalostí pro
děti ostatní, které majetných a blahovolných ro-
dičův a příbuzných nemají?
Zahnerův
Budeč
16
article
Konkursy na definitivní místa při
školách obecných a měšťanských.
1. Podučitelů škol v Nákří a ve Zlivi (V. tř.).
2. Podučitelky školy dívčí v Hluboké (IV. tř.)
3. Podučitele I. české školy chlapecké v Budějo
vicích
Žádosti c. k. okr. šk. radě v Čes. Budějovicíeh
od 26. listopadu.
4. Podučitelů škol v Klučenicích a Lašovicích
(V. tř).
Žádosti c. k. okr. škol. radě v Milevsku od 25.
listopadu.
5. Řídícího učitele školy v Hrobech (1000 K,
s funkč. přídavkem 250 K a bytem, s výkazem pro
náboženství kat.)
6. Učitelky divčí školy v Soběslaví (1100 K).
7. Učitelky v Milčíně (1000 K)
8. Podučitelů škol v Dražicích, Plané n. L.
Vrcholtovicích (800 K)
9. Misto v Nedvědicích, vypsané 5. listopadu
není uprázdněno.
Žádosti c. k. okres. školní radě v Táboře od 2
listopadu.
10. Řídicího učitele 2třídní školy v Hulicích
(V. tř. a funkč, přídaykem 200 K a bytem, s výkazem
pro náboženství kat.
11. Učitelky školy ve Světlé (V. tř.)
12. Učitelů škol v Bělé, Hulicích, Košelicích
Křenovících, Pavlově, Listí, Zahrádce (V. tř.)
13. Podučitelů škol v Křešíně, Pravoníně, Píští
dvou ve Zhoři (V. tř.)
Žádosti c. k. okres. školní radě v Ledči od 30.
listopadu.
14. Ředitele chlap. školy měšť., spojené s 5třídní
obečnou ve Smiřicíeh (1400 K, s funkčním přídavkem
600 K a bytem).
15. Ředitelky divčí školy měšť., spojené s obec
nou v Jaroměři (1400 K, s Iunkčním přídavkem 600k
a bytem, s výkazem pro náboženství kat.)
16. Podučitele školy v II. oby. ve Král. Dvoře
n. L. (III. tř.)
17. Podučitelky školy divčí v Jaroměři (III. tř.)
18. Podučitele školy v Jasené (V. tř.
Žádosti c. k. okres. školní radě ve Dvoře Král
n. L. od 30. listopadu,
Posledni měslc
Král
Nákří
Zliv
Klučenice
Lašovice
Milevsko
Soběslav
Milčín
Dražice
Nedvědice
Tábor
Hulice
Bělá
Pavlov
Křešín
Pravonín
Píšť
Zhoř
Ledeč
Jaroměř
Jasený
učitel škola v hrob
Košelice Křenovíce
18
article
Česke
Česke
pohádky a pověsti.
Vypravuje
. K. Hre.
8 15 obrázky.
Cona K 1.40, skvostně váz 2 K.
Obsah jest: Turovští rytíři. Plivník. Ohnivý
muž ze Lhoty Řešetovy. V říši vodníkově. Zlatá rybka
a ohnivý drak. Lesní ženy zlatodolské. Čarodějnice.
Trpaslici v liščí skále. Ohnivý muž z Borohrádku
Lesní panna kmotřenkou. Vodníkovy zábavy. Vodní-
28584
kovy nástrahy.
K Hre
Řešetův
Borohrádek
21
article
mmněleckou publikacl
jest prárě vydlaný
nádherně upravený
velký katalog nížepsaného nakladatelství.
Obsahuje na 100 stranách velkého formát
33XK25 cm.
172 obrazů,
mezi nimiž 1 Jansův akvarel
v barvách
a 1 perokresba Emila Holárka, provedená
v nádherném světlotisku.
Mimo to obsahuje všech
100 akvarelů Václava Jansy
ze Staré Prahy
ve zmenšené reprodukci a mnoho obrazů v
nikajících umělců, jako: Brožíka, Engelmul-
lera, Fialy, Holárka, Jeneweina, Muchy,
Uprky, Urbana, Županského aj
Tento umělecky vypravený a umělecky
cenný sborník prodává se pouze
za jeden zlatý.
Za obnos předem zaslaný zasílá se franko.
Na skladě má každý knihkupec, jakož i na-
kladatel
B. očí v Praze,
Františkovo nábřeží č. 14. 29397
00000000000000
Odborný lékař ušní, krční a nosn
Jansův
Holárek
Jansa
Brožík
Engelmul
Fiala
Jenewein
Mucha
Uprka
Urban
Praha
Františkův nábřeží
centimetr
25
article
Kozina.
Kozina.
BAREVNÉ REPRODUKCE ,
předslavující dva motivy z děje, tak znamého
každému znalci národní naší Hitersturyl
VELIKOST ZARÁMOVANÉHO OBRAZU
v passepartout 122 X 100 cm,
takovaného, napnutého na plátně 100 X 72 cm.
Ceny:
OBA obrazy v passepartout, zasklené, v rámech
mahonových z části zlalých, černých neb
celých zlatých . . . . . . . . . .
JEDEN obraz v téže úpravě . . . . . S
OBA obrazy lakované, na plátně napnuté,
v rámech zlalých . . . . . . . . . 5O
JEDEN obraz v léže úpravě . . . . 2S
OBA obrazy v passepartout bez rámů . 4E5 K
JEDNOTLIVÝ obraz v passop. bez rámu 2e5
OBA obrazy lakované, na plátně na-
pnuté bez rámů . . . . . . . . . e
JEDNOTLIVÝ obraz v téže úpravě . . 20
Véž NA SPLÁTKY za výhodných podminek.
Kozina
Véž
centimetr
39
article
O láskách lidských.
O láskách lidských.
200 str. Cena 1 zl. 30 kr., váz. 2 zl. 30 kr.
OBSAH: Slavnosti při dospělosti. Stud a cudnost.
Panenství. Umělůstky. O zvrhlostech. Zmrzačování.
Kterak lzenabývati ženy. Koupé manželky i manžela.
Physiologie nenávisti. (316 str.) 1 zl. 70 kr.
váz. 2 zl. 40 kr.
Phyeiologie záliby. Díl I. (284 st.) Díl II
(278 str.) a 1 zl. 50 kr., váz. 2 zl. 20 kr.
Physiologie krásna. (Epikur.) (114 str.)
60 kr., vááz. 1 zl. 30 k.
28786
Nakladatel I. L. Kober v Praze, Vodičkova ul.
Koupá
Epikur
Praha
Vodičkův ulice
41
article
„Svčt zvřřat,
„Svčt zvřřat,
vycházející každých čtrnácte dnů j
v Praze (Klamovka).
28845
Celoroční předplatné pouze 3 zl. u
zábavné knihy.
Dobré dušc. Moravské obrásky. Napsal AL. Mrštk.
150 h.] Vzpominky. Napsal Fr. Procházka. 150 h.)
Román cestujícího člověka. Napsal Serváu
Heller. (70 h.] Dpuštění lidé. Dělnické obrázly
z podhoří. Napsal Jos. Vejvara. [50 h.] Krví a žele-
zem. Kladské povídky Václ. Řezníčka. [60 h.] Tro-
sky života. Několik povídek od Aug. E. Mužika
[60 h.] Od Ždáru. Obrazy ze života našeho lidu.
Na psala Vlasta Pittnerová. [70 h.] 29420
Všech těchto 7 knih, čítajících skoro
1000 stran dobrého a poutavéhoru
čtení, prodávám v ceně snížené zapu
2 koruny, poštou franko 2 K 20 h. v9r
— Seznamy na požádání zdarma.-
A. Storch syn v Praze,
knihkupectví a antikvariát
na Staroměstském náměstí č. 20.
Procházka
Heller
Vejvar
Václ
Řezníček
Aug
Pittnerová
A Storch
Praha
Francie
Ždár
staroměstský náměstí
Klamovka