ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8fd82a00-661f-11dc-ac4e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 25, person 69, org 9, work 1
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 15. prosince 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 345.
4 masthead
Na ranní a odpol. listy s přilohami č. Naněně Obsor“ ve stet a „Literární Hlidka v nátek) předplání se Praze v administran .. . 2K — n čtvst lele . . . .. s dvojí danáško na měsíc 7koh na čivt leb ve ailalkáchs
Obsor Praha
5 masthead
za měs
6 masthead
sa nřek
7 masthead
2 K 00h na měsíe . . . . .. Poštout za měsíe 3i na čivri leja s drojí zánilkou
8 masthead
V drobném prodejít ranní číslo o zebě . . . na Sb vtdpoledeí . . . . za 2 b ve slialkách na venkově- rann sle. . . . . . . . . . . . . sb Inserát plati se hotově piapřel Předplacení a lnserty přljbná edinlsl- strace v Marianské ulici č.s. Tan nachizaií se te2 podskee Uskársa s ezpačice „Fásndech Listt“. Kukoylay as nssraesjt
Listt marianský ulice č . s . Tana
9 article Dnešní číslo pro Prahu Je o 28 stranách,
Dnešní číslo pro Prahu Je o 28 stranách, Hrozí nám opravdu pohroma absolutismu? »V krásném paláci na vídeňském na městí Františkově vypadá to dnes — 14 prosince, pátého dne po absolutistické řeči Körbrově — jako v domě, kde leží těžce nemocný. Lidé chodí po špičkách, na potkání si šeptají, kroutí hlavami a vážné tváře každým okamžikem stávají se ještě vážnějšími. Ve všech koutech vůně lékůa na velkou vzdálenost slyšeti namáhavý chra- pot těžce nemocného.« — Tak kreslí nám bystrý pozorovatel ža- lostný stav poslanecké sněmovny, onoho ví- deňského parlamentu, který za týden — 21 prosince — slaviti měl 34. výročí svéh rovně vychvalovaného jako osudného arci- díla: ústavy to prosincové, zdělane o nás bez nás, sevřených tehda nejkrufější persekucí německých ministrů a ústavotvůreů Herbsta, Giskry a Beusta. Jaké to mravné zadostučinění pro věčně utlačovaný národ náš A kdož by zazlíval našemu poselstvu, že přihlíží s rukama založenýma tomuto sko- mírání, tomuto smrtelnému rozkladu parla mentu centralisace, že oproti onomu » Mene Tekel !«, jež dne 9. t. m. dr. Körber napsa na stěnu této nám vždy úporné sněmovny vídeňské, zůstali poslanci naši do dnes ně mými ! Tak by na místě našem učinil každy jiný sebevědomý národ. Po třiatřicet let protestujeme a bojujeme proti duchu ústavy prosincové, pokud rušt naše dobré české právo na samosprávu svézákonnost našich vlastí — a nyní bychom měli zrovna my přiskočiti k záchraně úůstavy té a vysvoboditi ji z nebezpečí života? Pro a zač? Snad aby se nám potom znovu ně- jaký německý Beust vysmál, že jsme v histo- rické chvíli opět prohloupili?
Herbst Giskr Beust doktor Körber Praha poslanecký sněmovna Men Tekla
10 article
Ale nicméně veškerým právem a s ve škerou rozhodností odmítáme pomluvu,ší řenou o nás již opět tiskem německým, b i maďarským, jako bychom v duši své byli zarytými nepřáteli veškeré ústavnosti a všeho pariamentarismu a práhli po smrti tohot parlamentu a této prosincové ústavy jen proto, abychom se dočkali znovu nejtma- vější noci čirého absolutismu, ve kterém byl by pollačen všechen veřejný život národní dusivou libovůlí policie, byrokracie, četnictva, hierarchie a militarismu, jako bývala za Bacha. Tím činí se nejbrutálnější křivda smýšlení a tužbám národa našeho, tím tvrdí se o duchu citu a tužbách lidu českéhoi jeho zástupců bohomrzká lež, proti níž dlužno nám všem pro čest a pravdu, pro právo a dobré jméno národa českého, zrovna v této vážné chvíli co nejvášnivěji bojovati do dechu posledního. — Jsme-li rozhodnými odpůrci ústavy pro sincové a tohoto z ní vzešlého parlamentu nejsme proto ještě nikterak a naprosto žád nými odpůrci ústavnosti a parla mentarismu vůbec, tak jako jimi nebyli Maďaři, když v letech šedesátých na krev bojovali proti rakouské ústav únorové a vídeňskému rajchs rátu. Jako oni, tak i my jsme národem, který od věkův bránil a hájil myšlénku svo- bodného, ústavního zřízení vlasti, myšlénku sněmování národního proti absolu- tismu králův, a tak jako oni právě tím nejskvěleji osvědčili své smýšlení konstitu ční, když bojovali proti vídeňskému parla- mentu a proti únorové ústavé Schmerlingově za právo svého domácího sněmu peštského a za svou vlastní uherskou ústavu, právě tak i my Čechové.
Bach Maďar Schmerlingův Čecho
11 article
Potíráme-li prosincovou ústavu, neči- níme tak, že bychom nechtěli žádně ústav- nosti, nýbrž naopak, potíráme prosincovku. poněvadž ji máme za velice chatrnou a špat- nou ústavu, již toužíme ze základův míti opravenu, neb lepší nahra- ženu, abychom dočkali se konečně už jed- nou poctivé a skutečné ústav- nosti, založené na upřímné svo- bodě a rovnosti pro všecky ná- rody. Potíráme li tento parlament, ne- činíme tak, že bychom nechtěli žádného par- lamentu vůbec, ale že chceme parlament spravedlivěji složený a rozumně jen takovou pravomocí nadaný, jaká nehubí a nepohlcuje svézákonnost a samosprávu království a zemí v jejich vlastních důležitostech národních politických, finančních a národohospodář- ských. Sama ta »Neue Freie Pr. « musila svým časem vzdáti svědectví pravdě, že žádný fe- deralistický program, co jich dosud od roku 1848 v Rakousku bylo, národy slovanskými a zejmena námi formulovaného nepopírala nezavrhoval ústředního parlamentu pro sku- tečně společné záležitosti národův a zemí tohoto soustátí. —
Neue Frei Rakousko
12 article
Není nespravedlivějšího nařknutí, nen bídnější klevety než podezřivat národ náš. tohoto odvěkého bojovníka a mučedlník svobody proti absolutismu světskému i cír- kevnímu, z nepřátelství proti poctivému svobodomyslnému zřízení ústavnímu a jako tajného milovníka poroby národní a libovůle neobmezených vládců a ministrův!. Ve jménu celé slavné historie našeho národa, ve jménu nejšlechetnějších a nejstatečnějších našich bohatýrů, kteří vykrváceli v boji proti vílěznému despotismu od Roháče z Dubé až po našeho Karla Havlička, pro- stujeme proti tomuto nařknutí a konstatujeme. že naši poslanci byli první a je- diní z celé té sněmovny vídeňské, kteří již dne 3. t. m., tedy na šest dní před pověst- nou řečí Körbrovou v parlamentě, co nej důrazněji ozvali se proti tomu stálěmu vyhrožování absolutis- mem v listech vládních, zvolavše ústy dra.
Roháč Havliček Dubá
13 article
Pacáka: »Toť vzhledem k závaznému slibu nezrušitelněho diplomu ze dne 20. října 1860 povážlivou hrou s ma- jestátem koruny v neprospěch koruny. Říše by tohoto experimentu s absolutismem naprosto nesnesla, poněvadž by byl zničen úvěr monarchie a dy- chti-li vláda po této politice katastrofální, pak jí pravíme, že by tato politika měla pro říši následky nejnešťast- nější.« A vzdor tomu neostýchá se něme- cká perfidie do světa rozkřikovati o nás, že prý my Čechové pospolu s feudály a kleri kály osnujeme plány o přivodění té pohromy absolutismu na národy Rakouska, zatím co ve skutečnosti a v pravdě ti skvostní němečtí ústavověrci praničeho by sobě ze sebe tem- nější noci absolutismu nedělali, jen kdyby se nebáli, že by po této noci mohlo vzejít naše jitro. O to jim běží. Jakže to pravil onehdy německý ten po slanec Hackel před voliči v Ústí nad Lab. »Absolntism šel by nám Němcům k duhu — poněvadž by byl zajisté německý m.« Ano, kdyby jen věděli, že ta moc byro kraticko - vojenského absolutismu potr vá věčně, tož by němečtí hegemoni byli pro ni zrovna nadšeni. Než, ona by nemohla po- trval věčně a co potom? Jaký den by poní svitl? Pro Němce, či pro Slovany? To jeta otázka, která je leká tak, že nevědí doposud, čeho by vůči tomu Körbrovu »Mene Tekel vlastně měli podniknouti. Odtud to jejich zbabělé pětidenní mlčení, jako by je zařezal.
Pacák Čecho Němec Rakousko Ústí nad Laba Slovan
14 article Teprv dnes Všeněmci při ch á zejí
Teprv dnes Všeněmci při ch á zejí se svou Bareuthrovou interpel- laci! Tážou se vlády Körbrovy, co že je pravdy na pověsti Vídni lomcující, že prý již »všechno je připraveno« ke skolen ústavy aku prohlášení absolu- tismu. »Nikdy ještě nebyla podobná hrozb zničením ústavy vyslovena vládou, jejíž po- vinností jest, hájiti ústavu za všech okolnosti- — rozhorlila se konečně šestého teprv dne po řeči Körbrově německá svobodomyslnost. kdy již celý svět nad jejím mlčením útrpně vtipkoval. Nyní konečně těm chrabrým ně- meckým obráncům svobody svítá, že jest povinností parlamentu, aby si zjednal jistoty o úmyslech vlády, je-li opravdu všechno pro státní převrat připraveno a pro- nesl-li ministerský předseda svou řeč ze dne 9. t. m. skutečně na příkaz koruny? Nuž jestliže na zejtří p. Körber uzná za dobre p. Bareuthrovi odpovědít a řekne-li: ano, po- věst má pravdu, mluvil jsem z rozkazu ko runy a vše jest připraveno? Pak uvidíme kterak jest německá ústavověrnost a lásk k svobodě připravena a odhodlána k váž nému a opravdovému odporul Avšak namítne se nám: proč tedy vy Čechové, jste-li lepšími Němců, vůči tomu hrozícímu nebezpečí absolutismu nedáváte ostatním národům signál, aby byli na stráži a nedali k také katastrofě dojíti mlčky? K tomu odpovídáme prostě a klidně: Poně- vadž prostě přese všechno ne- věříme, že by z mračna toho mohl byti dešť, že by a bsolutism byl na spad- nutí; a to z té jednoduché příčiny, poně- vadž by den prohlášení absolu- tismu byl zároveň dnem zru- šení dualismu a prohlášením pouhé personální unie me z Uhry a Rakouskem, poněvadž by tím dnem přestaly delegace a spo- lečné záležitosti říše rakousko- uherské a Uhry by dosáhly úplné státní své neodvislosti, jak po ní Košutovci touží K takovému experimentu se Vídeň ne odhodlál
Körbrův Čecho Němec Vídeň Uhry Rakousko
15 title
Říšská rada.
16 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (83. schůze.) (Telefonická zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 14. prosince. Schůze pětihodinná, výsledek její však jes nevalný. Pomalu, velmi pomalu jen pokračuje podrobná rozprava o vládní předloze v hospo- dářském výboru předělané v příčině zřízení zemédělských povinných druž- stev. Odbylo se napřed hlasování o stěžejních článeích celé osnovy, o § 2. a § 11., které vymezují účel a působnost těchto korporací. Řídil je tentokráte předseda hr. Vetler. Ačkoliv bylo poslancům povstati asi 30kráte — tolil bylo návrhů na změny — neudála se žádná nehoda. Skoro jednomyslně byla přijata zásada, že riskantní, povážlivé a nebezpečné obchody nemaji náležeti do oboru činnosti zemědělských společenstev. Pokud se týká jednotlivostí, kom- petence družstev těch, bylo — jak již pověděn — návrhů velice hojně. Naši poslanci jedno myslně položili své votum pro takové, kterým se čelí k rozmnožení a rozšíření právomoe zákonodárství zemského v záležitostech agrárních. Klub konservativního velkostatku a kolo polské a také čeští agrárníci byli pro ještě větší obme- zení působnosti těchto družstev a to z toh důvodu, aby obmezení risika obchodu jieh byla ještě větší platnost zjednána. Námi již včera ohlášený návrh posl Heimricha, by náleželo zemědělským druž
Vídeň poslanecký sněmovna
17 article
stvům právo vykonávati dozor nad společenstvý hospodářskými, byl přijat. Na první pohled ne bylo patrno, má-li většinu, či je-li v menšině Dále projednáván návrh všeněmeckého poslance Ira, aby pojalo se do zákona ustanovení, dle kterého společenstvům dána býti má možnost. aby podávala dobrozdání o vládních předlohách pokud se týkaji pronikavějších hospodářskýeh akci. Proti návrhu tomu hlasovali všichní po slanci čeští bez rozdilu, poněvadž již podl zákonodárství nyní platného společenstvům právo to náležl. Návrh zůstal v menšině. Na to přikročila sněmovna k rozpravě o čl. 3—8, ve kterých se stanoví členstv zemědělských družstev a ve kterých zvláště jde o to, zdali a pokud mají býti účastníky spole čenstev zemědělských velkostatkáří.
Ir
18 article
Po té stránce jsou ve sněmovně názor tři. Podle prvního, který má přivržence u Vše němeů a německých agrárníků, mají býti velko- statkáři prohlášeni již zákonem říšským členy zemědělských společenstev, jako každý jiný ma- jítel pozemku. Podle názoru druhého, který s nalézá v elaborátu výborovém a za který při- mlouvaji se Poláci, zůstavuje se zá- konodárství zemskému, aby rozhodlo, zdali velkostatkáři vůbec náleželi mají ke spo- lečenstvům zemědělským čili nic, mají li, jakým způsobem mají býti zařaděni do svazu jejich
Polák
19 article
Třeti názor jest vlastně sprostředkující mez oběma jmenovanými. Jeho původcem jest posl. dr. Grabmayr, člen německého velkostatku. který je podporován všemi velkostatkářskými po- slanci bez rozdílu stran a smýšlení. Podle tohoto třetiho, sprostředkujícího stanoviska má byt zákonodárstvím říšským stanoveno, že velko- statkáři mají náležeti k zemědělským družstvům. ale má býti zůstaveno zákonodárství zemskému stanovili, jak a na kterém místé mají býti za řadění do svazu společenstva. Poslanci češtíse usnesli přidati se k tomuto třetímu sprostředko vacímu názoru, ale jen za tou podmínkou, že klub konservativního velkostatku na říšské radě dá závazně prohlášení, že na sněmu královstv českého přimlouvati se bude za to u svých při vrženců, aby velkostatkáři při vypracování zem ského zákona ve příčině zemědělských družstev byli pojati jako členové do společenstov okres ních. Takovým způsobem bude doelleno, co se chce v návrhu o názoru prvním, ale zachová se zemským sněmům kompetence, která jim přísluší. Totéž stanovisko zaujímají také agrární poslanci češtl. V § 4. stanoví se, že ve sporech o příslu šenství jednotlivých majitelů pozemků ke spole- čenstvu rozhoďuje politický úřad. Klub poslanet českých podal dnes prostřednictvím posl. Kč- niga návrh, aby političti úřadové rozhodovat mohli v takových věcech jen za souhilasu s kor poracemi samosprávnými. K hlasování však o všech těchto v cech nedošlo.
doktor Grabmayr Kč
20 article
Bude prý naléháno, aby se třeba při dlouhé noční schůzi v ponděli celý zákon tento do délal. Bude-li to možno, ukáže se. Předseda zahájil schůzi o 10. hodině 30 minu dopoledne. Mezi došlými spisy je dotaz poslaneů Hanicha a spol. po sprošťování vojenské služby — Kliemanna a spol. po chování se berních úřadů v Kadaní a Podbořanech po vymáhání pozem kové daně na malostatkářích; — Bareuther a spol. po domnělém výroku císařově k feudálnímu velkostatkáři a zda prohlášení předsedy ministerstva v poslanecké sněmovně ze dne 9. t. m. stalo se za souhlasu koruny. Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odpo- věděl na Bergerův dotaz po vyměření poplatků okresním finančním ředitelstvím lilomyšlským; dále na Jarošův v poplatkové záležitosti, že předpis byl zcela zákonný, ale shledán průtah do vyřízení rekursu, pročež úřadník musil ospravedlnití se vydán všeobecný příkaz, aby nedály se průtahy, na něž by si strany mohly stěžovati; — na Lichtův po předepsání rentové daně
Hanich doktor Böhm Bawerk Bergerův Jarošův Kadaň Podbořany poslanecký sněmovna
21 article
z úrazové renty dělnické, že tato renta dle § 25 zákona o daních osobních je prosta rentové daně. Vydá náležitý rozkaz berním úřadům, aby také při svobodném pojišťování úrazová renta nebyla zapo čilávána do rentové daně. Přechází se k jednacímu pořadu a rokuje dále zevrubně o zemědělských společenstvech. Po věcné opravě Drexelově posl. Iro dopo- ručoval minoritní návrhy. Po referentově přímluvném doslovu přijat čl. 1. dle výborového návrhu § 11. se změnami Grabmayrovou, Marchetovou, že společen- stvům zapovídají se riskantní podniky, ale dopouští komisionářské koupě a Heimrichovým návrhem, že zemědělská společenstva mají dozor na výdělková hospodářská společenstva: Irův dodalek stran spole- čenstevných dobrozdáních o smluvách obchodních propad Potom rokovalo se o S§ 3. a 4. (členové země- dělských společenstev) ref. posl. Povše. Posl. Peschka a Iro doporučovali své mino- ritní návrhy k § 3. Posl. Seitz opřel se § 3. a žá- dal, by se hlasovalo dle jmen a oznámil, že jeho strana bude hlasovati proti všelikému vylučování zemědělců a pro návrh Ofnerův. Mimo to navrhl re- soluce o spolčovacím právu zemědělských pracovní- kův a jejich zařadění do nemucenského a úrazového pojišťování.
Drexelův Grabmayrová Irův Posl Peschek Seitz Ofnerův
22 article
Po řečech posl. Nowaka a Tschernigga — posl. Malik a Eisenkolb přišli o slovo — byla debata k Lecherovu návrhu uzavřena a slovo měli hlavní řečníci posl. Fuchs a hr. K. M. Zedt- witz (pro), jenž prohlásil, že velkostatkáři nebudou straniti še, kdy jedná se o organisaci veškerého zemědělství. Konservativní velkostalkáři žádajía žádati musí spolupůsobení při výpravě zemědělské organisace. Budou hlasovati pro Grabmayrův návrh, protože zemědělstvo musí míli svobodu žádati v zvláštních případech zařadění někleré nemovitosti do toho kterého společenstva zemského. Velkostat- káři vynasnaži se o brzké provedení zákona na zemských sněmích a slibují podporovat zemědělství. Po polemickém doslovu posl. Peschky a věcných opravách posl. Ofnera, hr. Zedlwitze a Peschky bylo rokování přerušeno. Konec schůze ve 2 hod. 30 min. odpol.; příšti bude v pondělí ve 3 hod. odpol. Na jedna- cím pořadu bude pokračování dnešního.
Nowak Tschernigg Malik Eisenkolb Lecherův Fuchs Zedt Peschek Ofner
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. prosince. (K situa cr. Slovanské časopisectvo a z části i peštské sou- hlasí v přesvědčení, že pondělní výstraha dra. Körbra byla namířena proti německé levici. Hrozba absolutismem málo se dotkla zejmena Slovanův utlačených, jimž ústava nedala vlastně ničeho kromě stálého rozčarování. I Slovinci, kteři pro své poměry ve Štyrsku a Korutanech byli vždy přáteli centrálního parlamentu, zůstali chladni vůči Körbrově hrozbě. »Jako ve vzhledé národnostním« — píše na př. »Slov. Narod« — »nemůžeme se za doby ústavní domoci svých práv, tak by nám ani absolutismus nemohl uči- niti cilelnější škody ... Proto se uvedení abso- lutismu pranic nebojíme, hrozbu Körbrovu při- jali jsme úplně chladně, tím více, že chováme pevnou víru, že absolutismus dlouho trvati ne- může, poněvadž by nezbytně vedl ke státnímu bankrotu.« Skoro stejně vyznívá úvaha krakovského »Naš. Glosu«, jenž píše: »Pokud se týče při- zraku absolutismu, jímž se dr. Körber snaží za- strašiti svévolné děti ve sněmovně, Slovanése ho neleknou. Bylo by třeba veliké naivnosti, aby se připustilo, že absolutní vláda by mohla v Ra- kousku opanovati na vždy. Má-li cílem zastaven ústavy býti obnovení pořádku ve státě, musil by logickým následkem zastavení nynější ústavy býti nová ústava, opírající se o zásady spra vedlivosti a rovnoprávnosti všech národů rakou ských. Toho však si můžeme jen přáti, to oče káváme s netrpělivosti.« Parlamentní zpravodaj »Gaz. Narodové soudí dle povšechného dojmu na pravici, že dr Körber kreslil přízrak státního převratu ne proto, aby činil nátlak na bývalou pravici, nýbrž aby vzpamatoval vzdorně Němce a přiměl je, aby položili meze svým choutkám. Jeden z vynika- jíeích a při tom umírněných vůdců polskéh kola prohlásil se prý, že »předseda ministerstva
Slovanův Körbrův doktor Körber Němec Praha Štyrsko Korutany
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. — V Praze, 14. prosince. 6—. (Kronika.) Také peníze, na štěsti mají svou dvoji stránku, blahonosnou vedle otravné, ideálnou vedle praktické. Bohudiky Ale mimoděk, ponoukáni hesly, navykli jste už té nedůvěře vůči živlu. — Majetek demoralisuje ! Bohafství je po- lovičná nemravnost !. A podobně! O doklady nebyla by nouze A rychle z blízkého případu soudile na ostatní i na vzdálenější. Z malé zkušenosti snad nu všechen život. Občas je zapotřebí korrektivu. Jak je vám vílán takový náhlý zásvit, málem zapomenut pravdy! Tak prostě, dojemně četla se ta uváděe slova závěti zesnulého vlastence. — Vůči nejisté hodiné smrti ustanovuji .. Tak a takl Stotisíe a víc na Ústřední Maticil Mysl to pozvedlo! Najednou, tak zřetelně vystoupla na jevo síla drahé vám idey ! Jak přece jen žije, jak zapustila kořeny ! Lidé ob- klopení blahobytem, zatarasení možností všeli- kých požitků, zdánlivě neteční obcházeli kolem ní. Jako by se jich netýkala. Ale když na- došla velká chvíle, ta, kdy se člověk obrae k věčnosti, kdy je nejpravdivější k sobě i světu, najednou se to ukáže: vyplňovala jejich by tost! Ona, idea! Stotisícové odkazy k účelům vlasteneckým začínají nebýti také u nás už výminkou. Slaví se do řady, podávají si ruee, vyvolávají se! . . . Sto tisíc dá už jmění A jmění je nadržená síla, je moc! Moc se tedy staví do služby myšlenky, jež do nedávna zdála se tak slabou, tak chudou ! . . . Příklad má suggestivní sílu. Příklad vla- stence Schnella před několika léty byl šťastný sočin, pravé semeno. Nemajetných mravokáreů
Stotisí Schnell Praha
25 article
kleři hlásají velkodušnost boháčům, najdese vždy dost. Z cizího se tak snadno rozdává. »Kdybych já byl boháčem !« se tak snadno řekne- A kázáníčka nepovolaných zůstávala přirozeně hluhým slovem. Ale živý příklad! Jak ten je neoddolatelný! Jaká představa lákavá ! Odcházet a říci :t a to bude něco velkého, z mé vůle, z mé moci když už sám nebudu! Tak do hmoty časů vy- rýt určitou formu myšlěnce, která nám vyplňo- vala duši! A pak že nemá kapitál svou ideální stránku! Chápete, že těžko oddolá, komu dána možnost a kdo jednou uviděl příklad!. A tak jeden stotisícový odkaz dal podnět druhěmua přijde jich asi ještě — řada.
26 article
Mladý náš celek má ovšem i v tom oboru co doháněti. Jinde to odkaznictví přešlo už v ústá lený mrav lepších majetných vrstev. — Jmění je majetek národa svěřený k správě vyvolenému, aby jím co nejlépe naložil . . Krásné smýšlení, schopné rozkvětu jen na vrcholi aristokratismu. U národů pokročilejšího vývoje dospěla zásada výrazu namnoze až heroi ckého. Četli jste o úmrtí ruského millionáře Sibir jakova. Po otci zdědil mladý muž nejen zlatě doly, ale i znamenité vychování. Nikdy v bohat- stvi vlastním nespatřoval než prostředek, slou- žiti celku a šíříti kolem sebe radost a potěchu. Založil řadu ústavů dobročinných a vzděláva- cích. Na konec přemohl v sobě všechny zbytky sobeckých pudů. Rozdělil své milliony a uchýli se do samoty, k tichému nazírání veškerenstva do kláštera na hoře Athos. Tam nedávno zemřel. Ne tolik melaneholický dojem zanecháva velkolepá závěť švédského millionáře Nobela, známého vynálezce, chemika a průmyslníka, vy- nálezce nitroglycerinu a dynamitu. Praktický muž za živa vložil lidstvu do rukou prostředky nejstrašnější bořivé síly, ale po jeho smrti teprv vyšlo na jevo, jaký v něm odešel genius, čino- rodé lásky. Šťastný podnikatel zanechal jmění pa- desáti millionů, jež odkázal — blahu člověčenstva.
Nobel Athos Sibir
27 article
Příbuzní nedostali ničeho. Ne z nelásky, z pře- svědčení. Praktik nevěřil v požehnání zdědě- ného, jen v hodnotu získaného vlastním úsilím majetku. Z úroků sumy ustanovena známá cena za vynálezy v oboru praktických věd. Letos zvláštní komise poprvé rozhodovala, které z ucházejících se vynálezů jako nejužitečnějš človečenstvu zasluhují ceny. Rekord v oboru velikých odkazů, nálež ovšem Amerikánům. Millionářské dary nejsou tam výjimkou, ale pravidlem. Sumy a podniky namnoze závratné. V Novém světě jakoby rostlo všecko do ohromnosti. Domy jdou do dvaceti, třiceti pater — millionáři jsou billionáři — milliardáři. Novoyorský »olejový král« pan Rockefeller má prý jmění, že by byl mohl zaplatit za Franci válečnou náhradu Německu. Páčí ho na pět milliard. Ale pan Rockefeller neni muž, aby se dal tím zlatým prachem omámit. Žije jako drobný soukromník z předměsti a jen čas o času provede takový millionářský kousek, o kterém se pak mluví. Před desiti léty ho na- padlo založiti svému rodnému městu v Chieagu universitu. Stál ten nápad dvacet millionů. Ale také prý je chieagské »všeučiliště« z nejkrás- něji zařízených ve světě. Ale víe! Pan Rockefeller je důsledný myslitel, Jsa si vědom vlečné síly příkladu, usta- novil, že novému velkolepému ústavu položí do peřinky ještě jednou tolik, najdou-li se jiní dárci kleří by složili stejnou sumu. A našli se dárcil Amerikán zná své lidi! Pan Ogden odkázaí 500.000 dollarů, pan Hent 230.000, pan Hob 150.000, miss Helena Culverova »pro vědy bio- logické«, million dollarů atd. Řada statisícovýeh odkazů následovala. Nových dvacet millionů bude prý brzo pohromadě. A velmožný povzbuzovatel má už ruku na pokladně, dostojí položenému slovu. President mladé chigagské university, pan
Amerikán Rockefeller Ogden Hent Hob Culverův Německo
28 article
William Hasper, disponuje už ročním budžetem že by se zaň malé království nemusilo stydět Ústav obsahá 45 nádherným slohem vyvedenýck budov, pravých paláců vědy Pak si žádejte, aby vším majetkem dispo- noval — stát! Vzpomeňte si, s jakou bídou vy mačkává u nás stát potřebné tisícovky na reční rozpočet universit .. Na university a vědecké ústavy mají ame ričtí millionáři vůbec spadeno. Zakládají velko- lepé biblioléky, musea, sbírky, hvězdárny a po- dobné drahocenné speciality, jaké jinde leda během věků teprv vzrůstají. Panu Andrewu Carneggie-ovi nestačila an starost o jedinou universitu. Je rodem Skot Ve Skotsku mají čtyři university: v Glasgově Edinburgu, Aberdenu a v Saint André. Vlaste- necký muž dal si slovo, že se postará hned o všecky čtyry. A postaral se. Dostaly dohro- mady padesát millionů, aby skotská mládež mohla pohodlně studovat a nic ji to nestálo. Mimot má pan Carneggie svrchu na veřejné knihovny Co chvili přepadne některé americké město s ná vrhem, že mu zařídi knihovnu. Stůj co stůj Může si takový sport dovoliti! Vyjádřil se prý nedávno: — Mám ještě 500 millionů na rozdání. nežli umru! Život na onom světě začnu, jal jsem ho začal tady, bez groše .. Sibirjakov i Carneggie jsou moderní typy Třeba každý z jiného konce světa.
Hasper Andrew Carneggie Skot Carneggie Skotsko Saint André Glasgov Edinburg Aberden
29 article
Je zřejmo, jak se na to musi! Třeba, aby přibývalo vzdělanosti —t pravé ovšem, nejen vzdělanosti — hlavy A potom, aby přibývalo millionářů. Nežli možno ideám věnovati milliony, třeba dřive, aby milliony tu byly. Tedy kult millionářů ! Napovrch sice nečasové, protože nesocialistické heslo. Ale do- opravdy: který pak socislista by nelchtě býti millionářem U nás jsme prozatím v začátcích. Ale jer kuráž! Však ono to půjde, jak zkušenost uka zuje. Před dvaceti léty zdálo se nemožným, aby někdo k národnímu účelu věnoval třeba jen deset tisíc. Tisícovka na shořelé Národní byla kulminací tehdejšího mecenášství. Nu a jak jsme pokročili! Už stojí několik stotisícovek za sebou ve způsobné řádce. Na těch sotva čtyřicet roků, co jaks taks společensky existujeme, slušný výkaz. A poměry rostou, rostou! Není pochyby, také prvního dárce millionáře se dočkáme. A ta- kovým millionkem už se dá něco pořídit!
30 article
Představte si jen! Na všech stranácht žebrota o university ! My chceme, vy chcete, všichni chtějí. Slovani, Vlachové, Němci. Sedm universit zároveň. Stát, aby zachoval rovnopráv- nost, nezřídi, rozumí se, nikomu nic. A najednou se mezi námi objeví takový Rockefeller ! Nikdo nechápe, kde se to v tom člověku vzalo. Nikdo nevi, odkud takové švestky padají ! Ale je tu klade svoje podminky — Tři university ! Jednu v Brně, jednu v Lublani, jednu ve Lvově Na každé slovanský seminář, zvláštní vý hody, povinnost studentů osvojiti si znalost dru- hých slovanských jazyků ve svém oboru . .. A ostatního se domyslítel Po čtyřletém trvání má vzdělanost slovan- ská už svoji žeň. Na všech končinách říše vyvstává mládež odborně vzdělaná, jazykové sjednocená . . Otázka kulturní jednoty slovanské vté mlady intelligentní vrstvě rázem je rozřešena. K čemu těžkopádný aparát státní nedo- spěje než po periodách svízelů a trapných zkušeností, je tu rázem vyřizeno ustanovením jediné intelligentní, mohoucí vůle. Muž millionář, proniknutý ideou ! Přejte kultu millionářů *) — těch pravých ! — je to odrůda nejvzácnějšíl *) Prozatím měl by ovšem svůj historický vý- znam i velmož skromnějších rozmérů, který by třeba »Slovanskému klubu« k Ježišku položil svý va deset tisíc pod stromeček
Slovan Vlach Němec Rockefeller Ježiška Brno Lublaň Lvov