2
masthead
V Praze, v neděli dne 15. prosince 190l.
Praha
4
masthead
Na ranní a odpol. listy
s přilohami č. Naněně Obsor“ ve
stet a „Literární Hlidka
v nátek) předplání se
Praze v administran
.. . 2K —
n čtvst lele . . . ..
s dvojí danáško
na měsíc
7koh
na čivt leb
ve ailalkáchs
Obsor
Praha
7
masthead
2 K 00h
na měsíe . . . . ..
Poštout
za měsíe
3i
na čivri leja
s drojí zánilkou
8
masthead
V drobném prodejít
ranní číslo o zebě . . . na Sb
vtdpoledeí
. . . . za 2 b
ve slialkách na venkově-
rann sle. . . . . .
. . . . . . . sb
Inserát
plati se hotově piapřel
Předplacení a lnserty přljbná edinlsl-
strace v Marianské ulici č.s.
Tan nachizaií se te2 podskee
Uskársa s ezpačice „Fásndech Listt“.
Kukoylay as nssraesjt
Listt
marianský ulice
č . s . Tana
9
article
Dnešní číslo pro Prahu Je o 28 stranách,
Dnešní číslo pro Prahu Je o 28 stranách,
Hrozí nám opravdu pohroma
absolutismu?
»V krásném paláci na vídeňském na
městí Františkově vypadá to dnes — 14
prosince, pátého dne po absolutistické řeči
Körbrově — jako v domě, kde leží těžce
nemocný. Lidé chodí po špičkách, na
potkání si šeptají, kroutí hlavami a vážné
tváře každým okamžikem stávají se ještě
vážnějšími. Ve všech koutech vůně lékůa
na velkou vzdálenost slyšeti namáhavý chra-
pot těžce nemocného.« —
Tak kreslí nám bystrý pozorovatel ža-
lostný stav poslanecké sněmovny, onoho ví-
deňského parlamentu, který za týden — 21
prosince — slaviti měl 34. výročí svéh
rovně vychvalovaného jako osudného arci-
díla: ústavy to prosincové, zdělane
o nás bez nás, sevřených tehda nejkrufější
persekucí německých ministrů a ústavotvůreů
Herbsta, Giskry a Beusta. Jaké to mravné
zadostučinění pro věčně utlačovaný národ náš
A kdož by zazlíval našemu poselstvu,
že přihlíží s rukama založenýma tomuto sko-
mírání, tomuto smrtelnému rozkladu parla
mentu centralisace, že oproti onomu » Mene
Tekel !«, jež dne 9. t. m. dr. Körber napsa
na stěnu této nám vždy úporné sněmovny
vídeňské, zůstali poslanci naši do dnes ně
mými ! Tak by na místě našem učinil každy
jiný sebevědomý národ.
Po třiatřicet let protestujeme a bojujeme
proti duchu ústavy prosincové, pokud rušt
naše dobré české právo na samosprávu
svézákonnost našich vlastí — a nyní bychom
měli zrovna my přiskočiti k záchraně úůstavy
té a vysvoboditi ji z nebezpečí života? Pro
a zač? Snad aby se nám potom znovu ně-
jaký německý Beust vysmál, že jsme v histo-
rické chvíli opět prohloupili?
Herbst
Giskr
Beust
doktor
Körber
Praha
poslanecký sněmovna
Men Tekla
10
article
Ale nicméně veškerým právem a s ve
škerou rozhodností odmítáme pomluvu,ší
řenou o nás již opět tiskem německým, b
i maďarským, jako bychom v duši své byli
zarytými nepřáteli veškeré ústavnosti a všeho
pariamentarismu a práhli po smrti tohot
parlamentu a této prosincové ústavy jen
proto, abychom se dočkali znovu nejtma-
vější noci čirého absolutismu, ve kterém byl
by pollačen všechen veřejný život národní
dusivou libovůlí policie, byrokracie, četnictva,
hierarchie a militarismu, jako bývala za
Bacha. Tím činí se nejbrutálnější křivda
smýšlení a tužbám národa našeho, tím tvrdí
se o duchu citu a tužbách lidu českéhoi
jeho zástupců bohomrzká lež, proti níž
dlužno nám všem pro čest a pravdu, pro
právo a dobré jméno národa českého, zrovna
v této vážné chvíli co nejvášnivěji bojovati
do dechu posledního. —
Jsme-li rozhodnými odpůrci ústavy pro
sincové a tohoto z ní vzešlého parlamentu
nejsme proto ještě nikterak a naprosto žád
nými odpůrci ústavnosti a parla
mentarismu vůbec, tak jako jimi nebyli
Maďaři, když v letech šedesátých na krev
bojovali proti rakouské ústav
únorové a vídeňskému rajchs
rátu. Jako oni, tak i my jsme národem,
který od věkův bránil a hájil myšlénku svo-
bodného, ústavního zřízení vlasti, myšlénku
sněmování národního proti absolu-
tismu králův, a tak jako oni právě tím
nejskvěleji osvědčili své smýšlení konstitu
ční, když bojovali proti vídeňskému parla-
mentu a proti únorové ústavé Schmerlingově
za právo svého domácího sněmu peštského
a za svou vlastní uherskou ústavu, právě
tak i my Čechové.
Bach
Maďar
Schmerlingův
Čecho
11
article
Potíráme-li prosincovou ústavu, neči-
níme tak, že bychom nechtěli žádně ústav-
nosti, nýbrž naopak, potíráme prosincovku.
poněvadž ji máme za velice chatrnou a špat-
nou ústavu, již toužíme ze základův
míti opravenu, neb lepší nahra-
ženu, abychom dočkali se konečně už jed-
nou poctivé a skutečné ústav-
nosti, založené na upřímné svo-
bodě a rovnosti pro všecky ná-
rody. Potíráme li tento parlament, ne-
činíme tak, že bychom nechtěli žádného par-
lamentu vůbec, ale že chceme parlament
spravedlivěji složený a rozumně jen takovou
pravomocí nadaný, jaká nehubí a nepohlcuje
svézákonnost a samosprávu království a zemí
v jejich vlastních důležitostech národních
politických, finančních a národohospodář-
ských. Sama ta »Neue Freie Pr. « musila svým
časem vzdáti svědectví pravdě, že žádný fe-
deralistický program, co jich dosud od roku
1848 v Rakousku bylo, národy slovanskými
a zejmena námi formulovaného nepopírala
nezavrhoval ústředního parlamentu pro sku-
tečně společné záležitosti národův a zemí
tohoto soustátí. —
Neue Frei
Rakousko
12
article
Není nespravedlivějšího nařknutí, nen
bídnější klevety než podezřivat národ náš.
tohoto odvěkého bojovníka a mučedlník
svobody proti absolutismu světskému i cír-
kevnímu, z nepřátelství proti poctivému
svobodomyslnému zřízení ústavnímu a jako
tajného milovníka poroby národní a libovůle
neobmezených vládců a ministrův!. Ve
jménu celé slavné historie našeho národa,
ve jménu nejšlechetnějších a nejstatečnějších
našich bohatýrů, kteří vykrváceli v boji
proti vílěznému despotismu od Roháče
z Dubé až po našeho Karla Havlička, pro-
stujeme proti tomuto nařknutí a konstatujeme.
že naši poslanci byli první a je-
diní z celé té sněmovny vídeňské, kteří již
dne 3. t. m., tedy na šest dní před pověst-
nou řečí Körbrovou v parlamentě, co nej
důrazněji ozvali se proti tomu
stálěmu vyhrožování absolutis-
mem v listech vládních, zvolavše ústy dra.
Roháč
Havliček
Dubá
13
article
Pacáka: »Toť vzhledem k závaznému
slibu nezrušitelněho diplomu ze dne
20. října 1860 povážlivou hrou s ma-
jestátem koruny v neprospěch koruny.
Říše by tohoto experimentu s absolutismem
naprosto nesnesla, poněvadž by
byl zničen úvěr monarchie a dy-
chti-li vláda po této politice katastrofální,
pak jí pravíme, že by tato politika měla
pro říši následky nejnešťast-
nější.« A vzdor tomu neostýchá se něme-
cká perfidie do světa rozkřikovati o nás, že
prý my Čechové pospolu s feudály a kleri
kály osnujeme plány o přivodění té pohromy
absolutismu na národy Rakouska, zatím co
ve skutečnosti a v pravdě ti skvostní němečtí
ústavověrci praničeho by sobě ze sebe tem-
nější noci absolutismu nedělali, jen kdyby se
nebáli, že by po této noci mohlo vzejít
naše jitro. O to jim běží.
Jakže to pravil onehdy německý ten po
slanec Hackel před voliči v Ústí nad Lab.
»Absolntism šel by nám Němcům k duhu —
poněvadž by byl zajisté německý m.«
Ano, kdyby jen věděli, že ta moc byro
kraticko - vojenského absolutismu potr vá
věčně, tož by němečtí hegemoni byli pro
ni zrovna nadšeni. Než, ona by nemohla po-
trval věčně a co potom? Jaký den by poní
svitl? Pro Němce, či pro Slovany? To jeta
otázka, která je leká tak, že nevědí doposud,
čeho by vůči tomu Körbrovu »Mene Tekel
vlastně měli podniknouti. Odtud to jejich
zbabělé pětidenní mlčení, jako by je zařezal.
Pacák
Čecho
Němec
Rakousko
Ústí nad Laba
Slovan
14
article
Teprv dnes Všeněmci při ch á zejí
Teprv dnes Všeněmci při ch á zejí
se svou Bareuthrovou interpel-
laci! Tážou se vlády Körbrovy, co že je
pravdy na pověsti Vídni lomcující, že prý již
»všechno je připraveno« ke skolen
ústavy aku prohlášení absolu-
tismu.
»Nikdy ještě nebyla podobná hrozb
zničením ústavy vyslovena vládou, jejíž po-
vinností jest, hájiti ústavu za všech okolnosti-
— rozhorlila se konečně šestého teprv dne
po řeči Körbrově německá svobodomyslnost.
kdy již celý svět nad jejím mlčením útrpně
vtipkoval. Nyní konečně těm chrabrým ně-
meckým obráncům svobody svítá, že jest
povinností parlamentu, aby si zjednal
jistoty o úmyslech vlády, je-li opravdu
všechno pro státní převrat připraveno a pro-
nesl-li ministerský předseda svou řeč ze dne
9. t. m. skutečně na příkaz koruny? Nuž
jestliže na zejtří p. Körber uzná za dobre
p. Bareuthrovi odpovědít a řekne-li: ano, po-
věst má pravdu, mluvil jsem z rozkazu ko
runy a vše jest připraveno? Pak uvidíme
kterak jest německá ústavověrnost a lásk
k svobodě připravena a odhodlána k váž
nému a opravdovému odporul
Avšak namítne se nám: proč tedy vy
Čechové, jste-li lepšími Němců, vůči tomu
hrozícímu nebezpečí absolutismu nedáváte
ostatním národům signál, aby byli na stráži
a nedali k také katastrofě dojíti mlčky?
K tomu odpovídáme prostě a klidně: Poně-
vadž prostě přese všechno ne-
věříme, že by z mračna toho mohl byti
dešť, že by a bsolutism byl na spad-
nutí; a to z té jednoduché příčiny, poně-
vadž by den prohlášení absolu-
tismu byl zároveň dnem zru-
šení dualismu a prohlášením
pouhé personální unie me z
Uhry a Rakouskem, poněvadž by tím
dnem přestaly delegace a spo-
lečné záležitosti říše rakousko-
uherské a Uhry by dosáhly úplné státní
své neodvislosti, jak po ní Košutovci touží
K takovému experimentu se Vídeň ne
odhodlál
Körbrův
Čecho
Němec
Vídeň
Uhry
Rakousko
16
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(83. schůze.)
(Telefonická zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 14. prosince.
Schůze pětihodinná, výsledek její však jes
nevalný. Pomalu, velmi pomalu jen pokračuje
podrobná rozprava o vládní předloze v hospo-
dářském výboru předělané v příčině zřízení
zemédělských povinných druž-
stev. Odbylo se napřed hlasování o stěžejních
článeích celé osnovy, o § 2. a § 11., které
vymezují účel a působnost těchto korporací.
Řídil je tentokráte předseda hr. Vetler. Ačkoliv
bylo poslancům povstati asi 30kráte — tolil
bylo návrhů na změny — neudála se žádná
nehoda. Skoro jednomyslně byla přijata zásada,
že riskantní, povážlivé a nebezpečné obchody
nemaji náležeti do oboru činnosti zemědělských
společenstev. Pokud se týká jednotlivostí, kom-
petence družstev těch, bylo — jak již pověděn
— návrhů velice hojně. Naši poslanci jedno
myslně položili své votum pro takové, kterým
se čelí k rozmnožení a rozšíření právomoe
zákonodárství zemského v záležitostech agrárních.
Klub konservativního velkostatku a kolo polské
a také čeští agrárníci byli pro ještě větší obme-
zení působnosti těchto družstev a to z toh
důvodu, aby obmezení risika obchodu jieh
byla ještě větší platnost zjednána.
Námi již včera ohlášený návrh posl
Heimricha, by náleželo zemědělským druž
Vídeň
poslanecký sněmovna
17
article
stvům právo vykonávati dozor nad společenstvý
hospodářskými, byl přijat. Na první pohled ne
bylo patrno, má-li většinu, či je-li v menšině
Dále projednáván návrh všeněmeckého poslance
Ira, aby pojalo se do zákona ustanovení, dle
kterého společenstvům dána býti má možnost.
aby podávala dobrozdání o vládních předlohách
pokud se týkaji pronikavějších hospodářskýeh
akci. Proti návrhu tomu hlasovali všichní po
slanci čeští bez rozdilu, poněvadž již podl
zákonodárství nyní platného společenstvům právo
to náležl. Návrh zůstal v menšině.
Na to přikročila sněmovna k rozpravě
o čl. 3—8, ve kterých se stanoví členstv
zemědělských družstev a ve kterých zvláště jde
o to, zdali a pokud mají býti účastníky spole
čenstev zemědělských velkostatkáří.
Ir
18
article
Po té stránce jsou ve sněmovně názor
tři. Podle prvního, který má přivržence u Vše
němeů a německých agrárníků, mají býti velko-
statkáři prohlášeni již zákonem říšským členy
zemědělských společenstev, jako každý jiný ma-
jítel pozemku. Podle názoru druhého, který s
nalézá v elaborátu výborovém a za který při-
mlouvaji se Poláci, zůstavuje se zá-
konodárství zemskému, aby rozhodlo,
zdali velkostatkáři vůbec náleželi mají ke spo-
lečenstvům zemědělským čili nic, mají li, jakým
způsobem mají býti zařaděni do svazu jejich
Polák
19
article
Třeti názor jest vlastně sprostředkující mez
oběma jmenovanými. Jeho původcem jest posl.
dr. Grabmayr, člen německého velkostatku.
který je podporován všemi velkostatkářskými po-
slanci bez rozdílu stran a smýšlení. Podle tohoto
třetiho, sprostředkujícího stanoviska má byt
zákonodárstvím říšským stanoveno, že velko-
statkáři mají náležeti k zemědělským družstvům.
ale má býti zůstaveno zákonodárství zemskému
stanovili, jak a na kterém místé mají býti za
řadění do svazu společenstva. Poslanci češtíse
usnesli přidati se k tomuto třetímu sprostředko
vacímu názoru, ale jen za tou podmínkou, že
klub konservativního velkostatku na říšské radě
dá závazně prohlášení, že na sněmu královstv
českého přimlouvati se bude za to u svých při
vrženců, aby velkostatkáři při vypracování zem
ského zákona ve příčině zemědělských družstev
byli pojati jako členové do společenstov okres
ních. Takovým způsobem bude doelleno, co se
chce v návrhu o názoru prvním, ale zachová
se zemským sněmům kompetence, která jim
přísluší. Totéž stanovisko zaujímají také agrární
poslanci češtl.
V § 4. stanoví se, že ve sporech o příslu
šenství jednotlivých majitelů pozemků ke spole-
čenstvu rozhoďuje politický úřad. Klub poslanet
českých podal dnes prostřednictvím posl. Kč-
niga návrh, aby političti úřadové rozhodovat
mohli v takových věcech jen za souhilasu s kor
poracemi samosprávnými.
K hlasování však o všech těchto v
cech nedošlo.
doktor
Grabmayr
Kč
20
article
Bude prý naléháno, aby se třeba při dlouhé
noční schůzi v ponděli celý zákon tento do
délal. Bude-li to možno, ukáže se.
Předseda zahájil schůzi o 10. hodině 30 minu
dopoledne.
Mezi došlými spisy je dotaz poslaneů
Hanicha a spol. po sprošťování vojenské služby
— Kliemanna a spol. po chování se berních
úřadů v Kadaní a Podbořanech po vymáhání pozem
kové daně na malostatkářích; — Bareuther
a spol. po domnělém výroku císařově k feudálnímu
velkostatkáři a zda prohlášení předsedy ministerstva
v poslanecké sněmovně ze dne 9. t. m. stalo se za
souhlasu koruny.
Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odpo-
věděl na Bergerův dotaz po vyměření poplatků
okresním finančním ředitelstvím lilomyšlským; dále
na Jarošův v poplatkové záležitosti, že předpis
byl zcela zákonný, ale shledán průtah do vyřízení
rekursu, pročež úřadník musil ospravedlnití se
vydán všeobecný příkaz, aby nedály se průtahy, na
něž by si strany mohly stěžovati;
— na Lichtův po předepsání rentové daně
Hanich
doktor
Böhm
Bawerk
Bergerův
Jarošův
Kadaň
Podbořany
poslanecký sněmovna
21
article
z úrazové renty dělnické, že tato renta dle § 25
zákona o daních osobních je prosta rentové daně.
Vydá náležitý rozkaz berním úřadům, aby také při
svobodném pojišťování úrazová renta nebyla zapo
čilávána do rentové daně.
Přechází se k jednacímu pořadu a rokuje dále
zevrubně
o zemědělských společenstvech.
Po věcné opravě Drexelově posl. Iro dopo-
ručoval minoritní návrhy. Po referentově přímluvném
doslovu přijat čl. 1. dle výborového návrhu § 11. se
změnami Grabmayrovou, Marchetovou, že společen-
stvům zapovídají se riskantní podniky, ale dopouští
komisionářské koupě a Heimrichovým návrhem, že
zemědělská společenstva mají dozor na výdělková
hospodářská společenstva: Irův dodalek stran spole-
čenstevných dobrozdáních o smluvách obchodních
propad
Potom rokovalo se o S§ 3. a 4. (členové země-
dělských společenstev) ref. posl. Povše.
Posl. Peschka a Iro doporučovali své mino-
ritní návrhy k § 3. Posl. Seitz opřel se § 3. a žá-
dal, by se hlasovalo dle jmen a oznámil, že jeho
strana bude hlasovati proti všelikému vylučování
zemědělců a pro návrh Ofnerův. Mimo to navrhl re-
soluce o spolčovacím právu zemědělských pracovní-
kův a jejich zařadění do nemucenského a úrazového
pojišťování.
Drexelův
Grabmayrová
Irův
Posl
Peschek
Seitz
Ofnerův
22
article
Po řečech posl. Nowaka a Tschernigga
— posl. Malik a Eisenkolb přišli o slovo —
byla debata k Lecherovu návrhu uzavřena a slovo
měli hlavní řečníci posl. Fuchs a hr. K. M. Zedt-
witz (pro), jenž prohlásil, že velkostatkáři nebudou
straniti še, kdy jedná se o organisaci veškerého
zemědělství. Konservativní velkostalkáři žádajía
žádati musí spolupůsobení při výpravě zemědělské
organisace. Budou hlasovati pro Grabmayrův návrh,
protože zemědělstvo musí míli svobodu žádati v
zvláštních případech zařadění někleré nemovitosti
do toho kterého společenstva zemského. Velkostat-
káři vynasnaži se o brzké provedení zákona na
zemských sněmích a slibují podporovat zemědělství.
Po polemickém doslovu posl. Peschky a
věcných opravách posl. Ofnera, hr. Zedlwitze
a Peschky bylo rokování přerušeno.
Konec schůze ve 2 hod. 30 min. odpol.; příšti
bude v pondělí ve 3 hod. odpol. Na jedna-
cím pořadu bude pokračování dnešního.
Nowak
Tschernigg
Malik
Eisenkolb
Lecherův
Fuchs
Zedt
Peschek
Ofner
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. prosince. (K situa cr.
Slovanské časopisectvo a z části i peštské sou-
hlasí v přesvědčení, že pondělní výstraha dra.
Körbra byla namířena proti německé levici.
Hrozba absolutismem málo se dotkla zejmena
Slovanův utlačených, jimž ústava nedala vlastně
ničeho kromě stálého rozčarování. I Slovinci,
kteři pro své poměry ve Štyrsku a Korutanech
byli vždy přáteli centrálního parlamentu, zůstali
chladni vůči Körbrově hrozbě. »Jako ve vzhledé
národnostním« — píše na př. »Slov. Narod« —
»nemůžeme se za doby ústavní domoci svých
práv, tak by nám ani absolutismus nemohl uči-
niti cilelnější škody ... Proto se uvedení abso-
lutismu pranic nebojíme, hrozbu Körbrovu při-
jali jsme úplně chladně, tím více, že chováme
pevnou víru, že absolutismus dlouho trvati ne-
může, poněvadž by nezbytně vedl ke státnímu
bankrotu.«
Skoro stejně vyznívá úvaha krakovského
»Naš. Glosu«, jenž píše: »Pokud se týče při-
zraku absolutismu, jímž se dr. Körber snaží za-
strašiti svévolné děti ve sněmovně, Slovanése
ho neleknou. Bylo by třeba veliké naivnosti, aby
se připustilo, že absolutní vláda by mohla v Ra-
kousku opanovati na vždy. Má-li cílem zastaven
ústavy býti obnovení pořádku ve státě, musil
by logickým následkem zastavení nynější ústavy
býti nová ústava, opírající se o zásady spra
vedlivosti a rovnoprávnosti všech národů rakou
ských. Toho však si můžeme jen přáti, to oče
káváme s netrpělivosti.«
Parlamentní zpravodaj »Gaz. Narodové
soudí dle povšechného dojmu na pravici, že dr
Körber kreslil přízrak státního převratu ne proto,
aby činil nátlak na bývalou pravici, nýbrž aby
vzpamatoval vzdorně Němce a přiměl je, aby
položili meze svým choutkám. Jeden z vynika-
jíeích a při tom umírněných vůdců polskéh
kola prohlásil se prý, že »předseda ministerstva
Slovanův
Körbrův
doktor
Körber
Němec
Praha
Štyrsko
Korutany
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
— V Praze, 14. prosince.
6—. (Kronika.) Také peníze, na štěsti
mají svou dvoji stránku, blahonosnou vedle
otravné, ideálnou vedle praktické. Bohudiky
Ale mimoděk, ponoukáni hesly, navykli jste už
té nedůvěře vůči živlu.
— Majetek demoralisuje ! Bohafství je po-
lovičná nemravnost !.
A podobně! O doklady nebyla by nouze
A rychle z blízkého případu soudile na ostatní
i na vzdálenější. Z malé zkušenosti snad nu
všechen život.
Občas je zapotřebí korrektivu. Jak je vám
vílán takový náhlý zásvit, málem zapomenut
pravdy!
Tak prostě, dojemně četla se ta uváděe
slova závěti zesnulého vlastence.
— Vůči nejisté hodiné smrti ustanovuji ..
Tak a takl
Stotisíe a víc na Ústřední Maticil
Mysl to pozvedlo! Najednou, tak zřetelně
vystoupla na jevo síla drahé vám idey ! Jak
přece jen žije, jak zapustila kořeny ! Lidé ob-
klopení blahobytem, zatarasení možností všeli-
kých požitků, zdánlivě neteční obcházeli kolem
ní. Jako by se jich netýkala. Ale když na-
došla velká chvíle, ta, kdy se člověk obrae
k věčnosti, kdy je nejpravdivější k sobě i světu,
najednou se to ukáže: vyplňovala jejich by
tost! Ona, idea! Stotisícové odkazy k účelům
vlasteneckým začínají nebýti také u nás už
výminkou. Slaví se do řady, podávají si ruee,
vyvolávají se! . . . Sto tisíc dá už jmění
A jmění je nadržená síla, je moc! Moc se tedy
staví do služby myšlenky, jež do nedávna zdála
se tak slabou, tak chudou ! . . .
Příklad má suggestivní sílu. Příklad vla-
stence Schnella před několika léty byl šťastný
sočin, pravé semeno. Nemajetných mravokáreů
Stotisí
Schnell
Praha
25
article
kleři hlásají velkodušnost boháčům, najdese
vždy dost. Z cizího se tak snadno rozdává.
»Kdybych já byl boháčem !« se tak snadno řekne-
A kázáníčka nepovolaných zůstávala přirozeně
hluhým slovem. Ale živý příklad! Jak ten je
neoddolatelný!
Jaká představa lákavá ! Odcházet a říci :t
a to bude něco velkého, z mé vůle, z mé moci
když už sám nebudu! Tak do hmoty časů vy-
rýt určitou formu myšlěnce, která nám vyplňo-
vala duši! A pak že nemá kapitál svou ideální
stránku! Chápete, že těžko oddolá, komu dána
možnost a kdo jednou uviděl příklad!. A tak
jeden stotisícový odkaz dal podnět druhěmua
přijde jich asi ještě — řada.
26
article
Mladý náš celek má ovšem i v tom oboru
co doháněti. Jinde to odkaznictví přešlo už v ústá
lený mrav lepších majetných vrstev.
— Jmění je majetek národa svěřený k
správě vyvolenému, aby jím co nejlépe naložil . .
Krásné smýšlení, schopné rozkvětu jen na
vrcholi aristokratismu. U národů pokročilejšího
vývoje dospěla zásada výrazu namnoze až heroi
ckého.
Četli jste o úmrtí ruského millionáře Sibir
jakova. Po otci zdědil mladý muž nejen zlatě
doly, ale i znamenité vychování. Nikdy v bohat-
stvi vlastním nespatřoval než prostředek, slou-
žiti celku a šíříti kolem sebe radost a potěchu.
Založil řadu ústavů dobročinných a vzděláva-
cích. Na konec přemohl v sobě všechny zbytky
sobeckých pudů. Rozdělil své milliony a uchýli
se do samoty, k tichému nazírání veškerenstva
do kláštera na hoře Athos. Tam nedávno
zemřel.
Ne tolik melaneholický dojem zanecháva
velkolepá závěť švédského millionáře Nobela,
známého vynálezce, chemika a průmyslníka, vy-
nálezce nitroglycerinu a dynamitu. Praktický
muž za živa vložil lidstvu do rukou prostředky
nejstrašnější bořivé síly, ale po jeho smrti teprv
vyšlo na jevo, jaký v něm odešel genius, čino-
rodé lásky. Šťastný podnikatel zanechal jmění pa-
desáti millionů, jež odkázal — blahu člověčenstva.
Nobel
Athos
Sibir
27
article
Příbuzní nedostali ničeho. Ne z nelásky, z pře-
svědčení. Praktik nevěřil v požehnání zdědě-
ného, jen v hodnotu získaného vlastním úsilím
majetku. Z úroků sumy ustanovena známá
cena za vynálezy v oboru praktických věd.
Letos zvláštní komise poprvé rozhodovala, které
z ucházejících se vynálezů jako nejužitečnějš
človečenstvu zasluhují ceny.
Rekord v oboru velikých odkazů, nálež
ovšem Amerikánům. Millionářské dary nejsou
tam výjimkou, ale pravidlem. Sumy a podniky
namnoze závratné. V Novém světě jakoby rostlo
všecko do ohromnosti. Domy jdou do dvaceti,
třiceti pater — millionáři jsou billionáři —
milliardáři.
Novoyorský »olejový král« pan Rockefeller
má prý jmění, že by byl mohl zaplatit za Franci
válečnou náhradu Německu. Páčí ho na pět
milliard. Ale pan Rockefeller neni muž, aby
se dal tím zlatým prachem omámit. Žije jako
drobný soukromník z předměsti a jen čas o
času provede takový millionářský kousek, o
kterém se pak mluví. Před desiti léty ho na-
padlo založiti svému rodnému městu v Chieagu
universitu. Stál ten nápad dvacet millionů. Ale
také prý je chieagské »všeučiliště« z nejkrás-
něji zařízených ve světě.
Ale víe! Pan Rockefeller je důsledný
myslitel,
Jsa si vědom vlečné síly příkladu, usta-
novil, že novému velkolepému ústavu položí do
peřinky ještě jednou tolik, najdou-li se jiní dárci
kleří by složili stejnou sumu. A našli se dárcil
Amerikán zná své lidi! Pan Ogden odkázaí
500.000 dollarů, pan Hent 230.000, pan Hob
150.000, miss Helena Culverova »pro vědy bio-
logické«, million dollarů atd. Řada statisícovýeh
odkazů následovala. Nových dvacet millionů bude
prý brzo pohromadě. A velmožný povzbuzovatel
má už ruku na pokladně, dostojí položenému
slovu. President mladé chigagské university, pan
Amerikán
Rockefeller
Ogden
Hent
Hob
Culverův
Německo
28
article
William Hasper, disponuje už ročním budžetem
že by se zaň malé království nemusilo stydět
Ústav obsahá 45 nádherným slohem vyvedenýck
budov, pravých paláců vědy
Pak si žádejte, aby vším majetkem dispo-
noval — stát! Vzpomeňte si, s jakou bídou vy
mačkává u nás stát potřebné tisícovky na reční
rozpočet universit ..
Na university a vědecké ústavy mají ame
ričtí millionáři vůbec spadeno. Zakládají velko-
lepé biblioléky, musea, sbírky, hvězdárny a po-
dobné drahocenné speciality, jaké jinde leda
během věků teprv vzrůstají.
Panu Andrewu Carneggie-ovi nestačila an
starost o jedinou universitu. Je rodem Skot
Ve Skotsku mají čtyři university: v Glasgově
Edinburgu, Aberdenu a v Saint André. Vlaste-
necký muž dal si slovo, že se postará hned
o všecky čtyry. A postaral se. Dostaly dohro-
mady padesát millionů, aby skotská mládež mohla
pohodlně studovat a nic ji to nestálo. Mimot
má pan Carneggie svrchu na veřejné knihovny
Co chvili přepadne některé americké město s ná
vrhem, že mu zařídi knihovnu. Stůj co stůj
Může si takový sport dovoliti! Vyjádřil se
prý nedávno:
— Mám ještě 500 millionů na rozdání.
nežli umru! Život na onom světě začnu, jal
jsem ho začal tady, bez groše ..
Sibirjakov i Carneggie jsou moderní typy
Třeba každý z jiného konce světa.
Hasper
Andrew Carneggie
Skot
Carneggie
Skotsko
Saint André
Glasgov Edinburg
Aberden
29
article
Je zřejmo, jak se na to musi!
Třeba, aby přibývalo vzdělanosti —t
pravé ovšem, nejen vzdělanosti — hlavy
A potom, aby přibývalo millionářů. Nežli možno
ideám věnovati milliony, třeba dřive, aby milliony
tu byly. Tedy kult millionářů ! Napovrch sice
nečasové, protože nesocialistické heslo. Ale do-
opravdy: který pak socislista by nelchtě
býti millionářem
U nás jsme prozatím v začátcích. Ale jer
kuráž! Však ono to půjde, jak zkušenost uka
zuje. Před dvaceti léty zdálo se nemožným, aby
někdo k národnímu účelu věnoval třeba jen
deset tisíc. Tisícovka na shořelé Národní byla
kulminací tehdejšího mecenášství. Nu a jak jsme
pokročili! Už stojí několik stotisícovek za sebou
ve způsobné řádce. Na těch sotva čtyřicet roků,
co jaks taks společensky existujeme, slušný
výkaz. A poměry rostou, rostou! Není pochyby,
také prvního dárce millionáře se dočkáme. A ta-
kovým millionkem už se dá něco pořídit!
30
article
Představte si jen! Na všech stranácht
žebrota o university ! My chceme, vy chcete,
všichni chtějí. Slovani, Vlachové, Němci. Sedm
universit zároveň. Stát, aby zachoval rovnopráv-
nost, nezřídi, rozumí se, nikomu nic. A najednou
se mezi námi objeví takový Rockefeller ! Nikdo
nechápe, kde se to v tom člověku vzalo. Nikdo
nevi, odkud takové švestky padají ! Ale je tu
klade svoje podminky
— Tři university ! Jednu v Brně, jednu
v Lublani, jednu ve Lvově
Na každé slovanský seminář, zvláštní vý
hody, povinnost studentů osvojiti si znalost dru-
hých slovanských jazyků ve svém oboru . ..
A ostatního se domyslítel
Po čtyřletém trvání má vzdělanost slovan-
ská už svoji žeň. Na všech končinách říše
vyvstává mládež odborně vzdělaná, jazykové
sjednocená . .
Otázka kulturní jednoty slovanské vté
mlady intelligentní vrstvě rázem je rozřešena.
K čemu těžkopádný aparát státní nedo-
spěje než po periodách svízelů a trapných
zkušeností, je tu rázem vyřizeno ustanovením
jediné intelligentní, mohoucí vůle.
Muž millionář, proniknutý ideou ! Přejte
kultu millionářů *) — těch pravých ! — je to
odrůda nejvzácnějšíl
*) Prozatím měl by ovšem svůj historický vý-
znam i velmož skromnějších rozmérů, který by
třeba »Slovanskému klubu« k Ježišku položil svý va
deset tisíc pod stromeček
Slovan
Vlach
Němec
Rockefeller
Ježiška
Brno
Lublaň
Lvov