Strana 6 Číslo 206

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 29. července 1900

úpisech 63.305 zl., výdej činil 17.297 zl. 11 kr., čímž jeví se přebytek 27 378 zl. 78 kr. na hotovosti a 63.35 zl. na dlužných úpisech; nadačních kapitálů má spolek 13, vlastních 5, dobrodinců 116, legáty 2. Letos se zvýšilo jmění spolku o 2120 zl. 51 kr. ** Výtěžek slavnosti matiční v Michli, která pořádána byla dne 15. července, činil 786 korun 64 hal., a byl pokladně matiční již odveden. Pěkného výtěžku to- hoto, který vlasteneckému občanstvu michelskému činí nemalou čest, bylo docíleno jednak horlivou činností míst- ního odboru matičního v Michli, jednak součinností vla- steneckých dam a spolků michelských, jakož i učitelstva a mládeže skolní. Od svého založení koncem roku 1893 odvedl odbor michelský Matici již 4409 18 kor., a lze se nadíti, že vzrůstem obce michelské také činnost odboru tohoto, jenž jest střediskem nejpokročilejšího občanstva michelského, i nadále utěšeně se bude rozvíjeti.

Školská hlídka. Příprava dorostu kandidátů kněž- ství.. Již po čtyři roky se opatrují v Litoměřicích v «Johanneum« a v »Preparandě«, v sousední bu- dově bisk. semináře, nadaní a hodní žáci a připravují se ve školách národních neb středních ke stavu du- chovnímu. Přijímají se nejen žáci německé národ- nosti, nýbrž i české, aby naučivše se důkladně dru- hému jazyku zemskému mohli zastávat úřad kněžský se zdarem i na osadách smíšených. Nejschopnější z nich byli posláni do Bohosudova. Nejen v Litomě- řicích, ale i v Bohosudově bude postaráno o to, aby chovanci národnosti české důkladně se vzdělali vedle vyučovací řeči i ve svém jazyku mateřském. Mimo to založil se v Mladé Boleslavi studentský diecésní konvikt, jehožto chovanci navštěvují střední školy če- ské tamtéž. »Podpůrný spolek« pro tento konvikt, jehož stanovy jsou již schváleny, bude míti svou ústavnou schůzi dne 24. srpna t. r. po českých exer- ciciích v bisk. semináři v Litoměřicích. Příspěvky se- brané od členů, jakož i sbírky věřících nařízené nejd. bisk. Ordinariatem o čtvero suchých dnech se vyna- loží k podpoře chudých chovanců, stavu kněžskému nakloněných. Podmínky přijetí do Litoměřic mimo naznačené vlastnosti duchovní jsou: 1. Zaopatření ve- škerým šatstvem a potřebným prádlem; 2. školními knihami; 3. měsíční příspěvek 14—20 K, který se z příspěvků diecésních doplní. Podmínky přijetí do konviktu v Mladé Boleslavi lze obdržeti u řiditelství tamtéž.

— Na c. k. vyšší realce v Rakovníce konány ve dnech 17. až 22. července t. r. ústní ma- turitní zkoušky za předsednictví c. k. řiditele státní realky na Královských Vinohradech pana Václava Starého, jejichž výsledek jest tento: Ze 24 přihlá- sivších se žáků dosáhli vysvědčení dospělosti s vy- znamenáním 4, za dospělé uznáno 18 žáků, 1 povo- lena opravná zkouška po prázdninách, 1 reprebován na dobu 1 roku. — Maturitní zkoušky konány byly na c.k. vyšším gymnasiu v Mladé Boleslayi od 16.—22. čex- vence t. r. za předsednictví c. k. školního zemského inspektora p. dra. Kastnera s tímto výsledkem: Z 28 abiturientů 9 obdrželo vyznamenání, 5 reprobováno a 1 propadl. Sociální otázka v semináři. V kněžském semeništi ve Štrassburce těší se sociální otázka nemalé péči a pozornosti. Před několika dny přednášel tam kanovník dr. Müller Simonis o křesťanské charitě. Posl. Winterer poslal každému bohoslovci darem vý- tisk svého díla: »Le socialisme internacional.« Dějí se pokusy, aby v tomto učilišti sociální otázka byla soustavně přednášena.

Ze soudní sině. Červení občané před soudem. Ve Štýr- ském Hradci odehrává se zajímavé divadlo. V soudní síni stojí generálové poslanec Resel, agitátoři Pou- gratz, Řissmann a Scherübel, jakožto žalující obuv- nického mistra Jana Pischlera pro urážku na cti Obuvník Pischler byl dlouhá leta sociálním demo- kratem. V té době seznal veškeré padoušské jednání socialistických agitátorů a v jedné veřejné schůzi vyčetl Pischler občanu agitátoru Rissmannovi veškerá zlodějství od štábu červené strany na dělnickém lidu spáchaná. Ukázal hlavně, jak občan Scherübel r. 1883 si ponechal peníze od dělníků zasílané v tehdejším procesu anarchistů. Objasnil také »poctivou« činnost občana a tajemníka strany Muchitze u nemocenské okresní pokladny. Pischler byl zástupcem žalobců drem. Uranitschem vyzván, aby se vyrovnal. Žalující jsou prý ochotni se vyrovnati, když urážku odvolá. Pischler však prohlásil soudcům, že provede důka pravdy. Proces bude trvati asi dva dny. Na letním bytě. Veselá historka byla nedávno předmětem líčení u okresníbo soudu čtvrti Vídeň- Neubau. K líčení dostavil se i »znalec pro hmyz«. Předmětem líčení byla žaloba poštmistrové pí. Marie šl. Pernerové z Maueru podaná proti dlaždičskému mistru J. Schussmannovi, jemuž najala přes léto byt za 600 K. Když však nájemník koncem května do najatého let- ního bytu se přistěhoval, musil ustoupiti — štěnicím

— a o půlnoci i s rodinou hledati spásu v hostinci Do bytu více se nevrátil a také nájemného neza- platil; proto žalovala ho paní Pernerová na zaplacení 540 K. Žalovaný namítal, že byt nebyl způsobilým k obývání, a že ho nemohl upotřebiti; žalobkyně na- proti tomu tvrdila, že tam žádných štěnic není. Na so vyslechnut jako svědek »znalec« pan Novotný, »hubitel štěnic« povoláním. Udal, že byt znalecky prozkoumal a že nalezl tam nejen stopy po štěnicích, ale i množství živých těchto šestinohých krvežíznivců. Byt byl normálně infikován. Když soudce tázal se, co by to mělo znamenati, odvětil svědek: »To jest technický výraz a znamená, že osoby, která jsou štěnicím zvyklé, nedají se jimi vytrhovati. Ten ale, kdo jim není zvyklý, vždy dozná újmy. K otázce soudcově, mohl-li býti byt obýván, odvětil svědek: »Jsou lidé, kteří tvrdí, že nemají žádného hmyzua zatím mají daleko více, než bylo v bytě paní pošt- mistrové.« Svědek uvádí na konec, že zmíněný byt za 16 hodin vyčistil, ale desinfekcí způsobený zápach v bytě dá se odstraniti teprve za 2—3 dny. V let- ních bytech jsou nejvýš prvé noci nepříjemny, ježto zvířátka, přes zimu vyhladovělá, vrhají se na letního obyvatele s ohromnou krvežíznivostí — později však dá se to snésti. Obžalovaný poukázal také na to, že jeho choť v té době byla nemocná a že se 14denním děckem nemohla býti předmětem kousavých pokusů. Ostatně dostalo se jeho ženě při najímání letního bytu ujištění o jeho čistoté — nebyla tu tedy se strany majitelky dodržena smlouva. Soudce na to ža- lobu zamítl z těch duvodů, že letní byt najímá se pro zotavení a nesmí býti infikován hmyzem; při- stěhuje-li se pak nájemník, nemusí si dáti líbit, aby obtěžován byl nesnesitelným zápachem desinfekčních prostředků.

Povstání v Číně. Mimo všecko nadání jeví se také u menších evropských států touha po účastenství v akci proti Číně. První vzchopilo se Španělsko, jež, nedbajíc toho, že ztratilo souostroví Filippinské, vyzbrojuje vá- lečný koráb do Číny. A sotva že se to rozhlásilo, vzniklo také již veliké hnutí v Belgii, kteréž chce donutiti vládu k vyslání korábu k pobřežím čínským. Prozatím šíří se toto hnutí jen v belgickém lidu, vláda doposud nepromluvila. Protože však Belgie má veliký zájem na podnicích čínských, jest více než pravděpodobno, že i belgická vláda podlehne nátlaku. Je totiž hojně belgických inženýrů, kteří jsou za- městnáni při železničních stavbách v Číně, a Belgie jest při nich súčastněna i velikým kapitálem. Dlužno však povážiti, že pozornost Belgie zabírá v první řadě válka na Kongu, takže vláda v Bruselu bude na rozpacích, má-li s lehkým srdcem vrhnouti se v dobro- družství v Číně. Oznamuje se kromě toho, že také ve Vatikáně podporují všeobecnou válečnou výpravu proti Číně.

Vatikán přeje si prý co nejnaléhavěji, aby Číňané pykali za ty přečetné zločiny, kterých se dopustili na missionářích. Vyžaduje toho podle našeho soudu také váha a dobré jméno katolicismu, kterýž čítá v Číně přes milion vyznavačů. Že velmocem bylo by jen milo, kdyby také malé státy vzchopily se proti Číně, leží na bíledni. Spolu- působení Španělska a Belgie očekává se již proto, že oba tyto státy mají své vyslance v Pekingu, a jsou následkem toho, ať již byl nebo jest los vyslancův jakýkoliv, žádati pokutu za jejich znásilnéní neb ohrožení. Totéž platí však též o Holandsku a Portu- galsku, kteréž ostatně pudí do Číny také všecky tra- dice. — Že by vyslanci v Pekingu byli osvobozeni a na živu, diplomatické kruhy nevěří. Nejvíce pak pochy- bují o tom kabinety v Berlíně a v Londýně, kteréž mají za to, že sám Li-Hung-Čang počíná si v tom ohledu dvojsmyslně. Myslí totiž, že vladaři v Číně — také Li-Hung-Čang jako jejich poloviční spojenec — spatřují svůj zájem v předstírání, že vyslanci v Pekingu jsou dosud na živě Není také žádným řádem vyloučena možnost, že Číňané chtějí vzbuditi zdání, jako by vyslanci ještě zili; proto jen, aby mohli pohroziti jejich zavražděním v případě, že by spojenci chtěli táhnouti ku branám města Pekingu. A není neuvěřitelna také domněnka, že některý z vyslanců snad ještě žije, kdežto většina jejich byla již povraždéna. Žije-li na př. ještě náhodou ame- rický vyslanec Conger, kdož ručí za to, že živi jsou také ostatní vyslanci?

Ostatně má císař Kwangsu dobrou příležitost, aby autenticky zpravil Evropu o konečném osudu vyslanců Odpověď, již mikado japonský zaslal na vy- zvání císaře čínského, šla z Tokia již dne 13. t. m. Je-li baron Nischl, diplomatický zástupce císaře Mut- suhita při císařském dvoře v Číně, ještě mezi živými, byl by mohl již dávno pod ochranou čínského císaře odpověděti na mikadovu do Pekingu došlou depeši šifrovaným telegramem. Ale potom by japonská vláda byla si dojista pospíšila, aby oznámila to vzdělanému světu, kterýž takřka bezdech očekává bezpečnou a ne- klamnou zprávu z Pekingu.

Ošemetná hra, která došla svého výrazu v tak mnohých prolhaných depeších z čínského pramene, na- lézá svého spolupracovníka i v Li-Hung-Čangovi. Ni- kdo totiž nevěří, že tato stará liška sama by věřila, že by Evropa, jsou-li vyslanci na živě, vstoupila opět jen tak beze všeho ve styky s Čínou. Čína nemohla by — pravil Li-Hung Čang — zaplatiti velmocem žádné pokuty peněžité. Ale jest právě hotovou věcí, že státy, jež táhnou nyní na Čínu, budou státi na tom, aby Čína odškodnila je za jejich výdaje příslušným poměrným válečným poplatkem. Nebude-li Čína moci sehnati potřebných peněz, zaberou spojené státy celní příjmy, jejichž správa soudně by mohla na celou řadu let dostati se pod evropsko-americko-japonský dozor. Stalo se to již vícekráte; na př. v Turecku, Persii a v Egyptě. Ostatně dlužno míti na paměti, že nestálo Čínu příliš námahy ani to, aby zapravila neznačné válečné odškodnění Japonsku. Než evropské vlády nepovažují za příliš vážné ani ostatní požadavky Li-Hung-Čangovy. A nejméně pozastavují se nad jeho nejpřednější a základní pod- mínkou, která zní, že nesmějí táhnouti na Peking. Pochod ten bude dle toho, jak dnes věci se mají, vykonán jistě. A nejsvorněji počínají si právě v ohledu tomto Německo a Francie. Německo proto, že jeho vyslanec byl beze vší pochybnosti zavražděn, Francie pak proto, že ode dávna vykonávala protektorát nad všemi křesťany v Číně. Protektorát tento jest sice dnes již porušen, ale tradice účinkuje ve skutečných poměrech mezi křesťany v Číně dále. Nad to má Francie Tongking a silné zájmy také v Jünnanu.

Jako právě následkem toho, aby vladaři v Pekingu došli zaslouženého pokoření, tak aby nikdy již ne- mohli se odvážiti proti velmocem ve východní Asii nových násilných skutků. V řeči, již oslovil včera německý císař ono oddělení německé východoasijské výpravy, kteráž na na lodích »Battavia«, »Halle« a »Dresden« odplula z Bremerhavenu, poukázáno bylo povšechně na to, že v dějinách světových ještě nikdy se nestalo, aby ně- který národ, jako to učinili Číňané, zvrátil tisíc let stará mezinárodní práva a tak hanebným výsměchem zahrnul posvátnost vyslaneckého a pohostinného práva. Každá vzdělanost, pravil císař Vilém, kteráž není zbudována na křesťanství, musí zaniknouti. Končil pak císař: »Bude vám bojovati proti dobře ozbroje- nému a dobře připravenému nepříteli. Ale jest vám pomstíti nejen smrt našeho vyslance, nýbrž také smrt všech Němcův a Evropanů. Nedávejte par- donu, nedělejte žádných zajatých! Kéž ještě po tísíci letech zavznívá německé právo v Číně tak, aby nikdy Číňan se neopovážil, zadívati se na Němce s pohrdou!«

Osud vyslanců v Pekingu- Z Říma, 28. července (T. k.) Vévoda ze Sarmenty obdržel dnes od Li-Hung-Čanga zprávu, že jeho syn, attaché italského vyslanectví v Pekingu, ještě ž i je. Z Berlína, 28. července. (Tel.) Zahraniční úřad dostal telegram německého konsula v Tien- tsinu, v němž se sděluje, že do Tientsinu příbyl štolba zavražděného německého vyslance Kettelera a přinesl zprávu, že ostatní vyslanci v Pekinu byli dne 9. července ješstě na živu. Z Londýna, 28. července. (T. k.) »Reute- rova kancelář« oznamuje ze Šangaje ze dne 28. t. m.: Yan-ši-kai telegrafuje, že cizí vyslanci byli 24, t. m. zdrávi a opatřeni potravinami. Z Londýna, 28. července. (T. k) Během vče- rejšího jednání sněmovny prohlásil Rich. Morgan, ž dle zprávy, kterou dostal ze spolehlivého pramene, nejen anglický, ale i ostatní vyslancové v Pekingu byli dne 24. t. m. ještě na živu. Řečník táže se vlády, ví-li co o tom. Z Paříže, 28. července. (T. k.) Zdejší čínské vyslanectví obdrželo následující, ze dne 24. t. m. da- tovaný čínský dekret: Cizí vyslancové jsou, s vý- jimkou barona Kettelera, na štěstí na živu. Na důkaz účastenství, které pro vyslanectva chováme, posíláme tam ovoce, zeleninu a jiné potraviny.

LI-Hung-Cang. Z Londýna, 27. července. (T. k.) »R. k.« oznamuje z Hongkongu: Vůdce čínských doprav- ních parníků, jenž nabírá v Kantonu uhlí, prohlásil, že odpluje bez prodlení do Šanghaje, odvézti nazpět Li-Huvg-Čanga. V Kantonu upevňují se všude pla- káty, vyzývající obyvatelstvo, aby povstalo, čínské úředníky a cizince povraždilo a čtvrť Samien vyple- nilo a spálilo. Dosud panuje v Kantonu pokoj. Americký křižák »Buffalo« a anglický křižák »Mohdrok« sem přibyly. Z Londýna, 28. července. (T. k.) »Daily Express« oznamuje ze Šangaje ze dne 20. t. m.: Li- Hung Čang prohlásil, že cizí vyslanci jsou již na cestě do Tientsinu, kamž dorazí v neděli. Li Hung- Čang obdržel prý zprávu, že prine Tuan byl zavra-