Strana 4. Číslo 206.

KATTOLICKÉ LISTY.

Dne 29. července 1900.

zapraviti lhůty, poněvadž již za dřívější smlouvy bylo o něm známo, že platí teprvé po dlouhých sporech, hřeše při tom na dobrotivost knížecí Mi- losti. Když měl peníze na různé nepotřebné útraty, bylo viděti v nezaplacení nájmu sehválnost, poněvadž měl prošlých již několik lhůt a vždy sliboval, ale ne- platil. Konečně přestává ovšem trpělivost a správa statků je pak nucena k vůli pořádku po dlouhém če- kání marném zakročiti přísně, poněvadž jsou případy, že »dobrý« nájemce 5—6 let neplatil stále se vy- mlouvaje, že tak vbrzee učiní. Kde je nezaviněná ne- možnost placení, má správa vždy na to zřetela v posledních S letech bylo odepsáno ná- jemného na 30.000 koruu úplně dobrovolně, ač nájemné samo je — nízké Dobrotivost Jeho kní- žecí Milosti je tak veliká, že stařičké vdově po nájemci dal roční výslužné, ač k tomu nikterak nebyl vázán. Ostatně nechť redakce »Práva Lidu« se informuje v knihách správy statků arcibiskupských, tam pozná, jak trpělivě, laskavě a shovívavě se s nájemci jedná. Poctivý nájemce našel pravý list, který jeho stížnost ihned dal vyšetřiti. Nechť se stará o Zellera a jiné šmejdy vůdců své strany a je vyšetří.

* Bolesti pražského »Tagblattu«. Sobotní číslo pražského »Tagbl.« má úvodní článek, ve kte- rém překládá zprávu čerpanou z Drumontova orgánu »Libre Parole«, že deputace města Prahy učinila ná- vštěvu také Drumontovi. Jakožto mluvčí deputace pravil pan Čenkov k Drumontovi: »My v Čechách známe Vás velmi dobře, my čítáme Váš list »Libre Parole« a vážíme si Vás. My v Čechách s velikým napjetím a pozorností sledujeme všecko počínání Dru- montovo proti židům. Otázka židovská je u nás v Če- chách zrovna tak palčivou, jako u vás ve Francii.« Rozumí se samo sebou, že »Pr. Tagblatt« nevěří ve pravost zprávy v listu Drumontově uveřejněné a ne- chce věřiti hlavně to, že by hlava Prahy, dr. Srb, se tak zapomněl a učinil návštěvu antisemitu Drumon- tovi. My ovšem také nemáme dokladu, mnoho-li pravdy na zprávě té jest, měli bychom však upřímnou radost, kdyby pravdou byla. Zvláště si ale přejeme, aby naši národní předáci neukazovali antisemitismus v cizině, ale raději doma jednali a žili tak, aby z toho bylo poznati, že mají smysl a srdce pro vlastní kre. Pověrečná modlitba. Již několikráte jsme poukázali na pověrečnou modlitbičku, která se dosud zasílá soustavně také na fary katolické a poroučí se, aby se 9kráte opsala, 9 dní modlila a 9 osobám po- slala každého dne jedné. Kdo prý toho opomene, spáchá těžký hřích (!) a přihodí se mu neštěstí, jinak se mu vyplní jeho přání. Také je tam poznámka, že tato modlitba byla zaslána arcibiskupovi a ten prý také ji poslal 9 osobám. To ovšem se zakládá na ne- pravdě a varujeme proto co nejrozhodněji od tako- vých skutků, které církev přísně zavrhuje. Pak řeknou, že takto církev ohlupuje lidi, kdežto tak činí prote- stanté, methodisté nebo Invirgiáni!

* Švanda Dudák — klesá. V 31. čísle z dne 28. července t. r. na stránce 263. týdenníku »Švanda Dudák« uveřejnil redaktor Ignát Herrmann z péra —fag« nechutnou a nepřiroze- nou skizzu »Na číhané.« — Odvážný tento literární šplecht možno vším právem nazvati nízkýma sprostým, tak že dojista každý slušný člověk s odůvodněnou nevolí sešit odhodí. »Či snad chce najednou »Š. D.« konkurovati s »Pikantním Svě- tem«? Pisálek —fag— zná velmi špatně náš ven- kov, soudí-li, že na zádech nosí se »koš«, a myslí-li že venkovská »babka« tak výtečně rozumí frivolním posuňkům, jako tomu jest při nadějné mládeži velke- městské. Dovolily si někdy něco tak hnusnéhoa hranatého uveřejniti »Fliegende Blätter«? — Každý řádný otec a každá rozšafná matka s plným opovr- žením zahodí tento sešit »Š. D.« nemohouce dáti do rukou dospívajících svých dítek — takové plody zpražených mozkův! * Jak se vyměřuje osobní daň z příjmů.

Píše se nám z kruhů duchovenských: První rok jsem obdržel platební rozkaz znějící na 5 zl. 40 kr., ačkoliv mi zbylo jen něco přes 300 zl. čistého příjmu. Za- platil jsem mlčky. Druhý rok však jsem žasnul, neb byla mi vyměřena daň osobní v hrozné výši 18 zl. vlastně 20 zl., dva zlaté mi byly velikomyslně sle- veny, ač jsem o to nežádal. Proti tomuto protizákon- nému výměru jsem podal odvolání, které po uplynutí jednoho roku definitivně ještě vyřízeno není. Potkal toto odvolání tentýž osud asi, jako můj rekurs proti výměru daně z příjmů v roce 1891, který ani dnes ještě vyřízen není. Když jsem osobně a ústně pana berního inspektora žádal o vysvětlení této tak ne- obyčejně a náhle vysoko vyměřené daně osobní z 5 zl. 40 kr. na 18 zl., předloživ spolu podrobný výkaz příjmů i vydání, záznamů, fase, platebních archů atd. odvětil p. inspektor: »Já vás nechtěl zahanbiti a postaviti za p. řiditele škol!« Tím chtěl asi říci, že budu u osadníků svých více vářen, budu-li větší osobní daň platit, nežli pan

řiditel! »To není má hanba,« odpovídám, »že mně tak málo čistého příjmu zbude.« Na předložené pí- semné důkazy p. berní inspektor, který v odhadní komisi jako její předseda všechno provede, dělaje co a jak se mu líbí, nekladl žádné váhy. Z celé roz- mluvy jsem však vycítil, že se jedná o příjem z štoly, kterou má však beneficiat s doplňkem kongruy jen v tom obnosu přiznati, v jakém mu byla vymě- řena ve fasí dle § 205, 5. a dle nejnovějšího naří- zení e. k. ministerstva financí ze dne 21. března 1900 č. 11.186. Přečetl jsem p. inspektorovi dotýčný zá- kon, však on se při tom čtverácky usmíval. Tuto štolu vyšroubovala odhadní komise, vlastně její pun předseda, p. berní inspektor, světe slyš, na 1200 zl., a čistý výnos z benef.cia 341 zl., dohromady 1541 zlatých a z toho osobní daň 18 zl, vlastné 20 zl. Dále jsem žádal p. berního inspaktora o vysvětlení té okolnosti, že já, maje jen 35 jiter pozemků, mám platiti 18 zl. osobní daně, kdežto jiný beneficiat má 154 jitra půdy a platí jen 10 zl., jiný soused že má 91 jitro a platí jen něco přes 7 zl., kterak že se to srovnává se spravedlností? Prvního omlouval, že má dluhy; druhého však nemohl omluviti. Letos jsem opět svědomitě učinil přiznání, doloživ vše podrob- nými výkazy, záznamy a paragrafy. Než za nějaký čas obdržím list, v němž mi sděleno, že moje při- znání jest nedostatečné a neúplné, s vyzváním, abych je doplnil; neučiním-li tak, že budu pokutován dle zákona. Vydal jsem se na cestu k p. předsedovi od- hadní komise, přinesl s sebou všechny zápisky příjmů, vydání, fasi, účty, kvitance, platební archy, berní knížku atd., aby to vše prozkoumal. To však neuči- nil, řka: »Ta komise silně přestřelila, křivda se vám

děje, já se té věci v komisi ujmu« Jak se mne za- stal, vidno z výměru 12 zl. čili 24 korun, ač jsem měl čistý výnos činící jen 806 korun, jenž osobní dani nepodléhá. Co nyní počíti, když odvolání, re- kursy p. berní inspektor hodí do koše? Kde hledati spravedlnosti proti této libovůli? K čemu jsou zá- kony? Jako loni, tak i letos nedbala komise odhadní čl. 54. č. 2. § 214., který zní: »Budiž se uvarováno obtěžování poplatníka — budiž o to pečováno, aby poplatník nebyl urážen neodůvodněnou nedůvěrou proti jeho poctivosti při sepisování přiznání.« K čemu sepisovati přiznání, když se Jmu nepřikládá žádné víry, když osobní řízení k žádnému cíli nevede? Ta- kého nakládání si poplatník kněz nezasluhuje! Seniorové diecésí českých. Nejstarším knězem diecése litoměřické jest vsdp. dr. Jan Řehák, infulovaný děkan kapitoly kathedrální v Litoměřicích. Týž byl na kněze vysvěcen 4. srpna 1834, tedy pů- sobí jako kněz 66 let. Narodil se v Mnichově Hra- dišti 8. května 1811. Při svém vysokém věku 89 let se těší svěžesti duševní i tělesné, která mu dovoluje vykonávati práce s jeho úřadem spojené. Střídmosta pravidelný život mu učinily možným, že se dočkal tak požehnaného věku. — V arcidiecési pražské jest seniorem dp. Ignát Sandner, býv. farář v Milti- kově, vysvěcený 2. srpna 1834. Nejstarším knězem diecése králové-hradecké jest dp. Fr. Kleiner, osob. děkan a býv. farář v Litomyšli, vysvěcený 25. čer- vence 1837, v diecési č.-budějovické pak vdp. Martin Klouček, osobní děkan a býv. farář v Blsku, který přijal svěcení 25. července 1833.

Jubilejní dar. Veliký dar za příčinou 70. narozenin císaře pána 200.000 korun věnoval majitel švechatského pivovaru ve Vídni p. Ant. Dreher ju- bilejní nadaci císaře Františka Josefa pro byty lidové a zařízení lidu prospěšná. Dreher věnoval nadací této již při jejím založení 40.000 korun, takže celkový dar jeho činí 240.000 korun. Vyznamenaný kanovník. J. V. císař udělil dómskému scholastiku v Olomouci, vdp. dru. Janu Wachemu, komturní kříž řádu Františka Josefa, který slavil 25. t. m. 50leté jubileum kněžské. Narozeniny umělcovy. Dne 30. t. m. slaví nestor českých malířů pan Karol Javůrek své 85. narozeniny. Jest ještě tak svěží, že pracuje o hi- storickém obrazu z českých dějin. Karel Javůrek bral podíl na bouřích r. 1848 a obrazy svými na všech cizích výstavách s úspěchem představoval české umění a stále ještě vystavuje v Rudolfinu. Dlouholetý starosta. V Topolanech u Olomouce zvolen byl starostou po jedenácté říšský a zemský poslanec pan Vychodil, který tento úřad zastává již plných 30 let. K pohřbu pana školního rady Franty, který se koná dnes o 3. hodině dostaví se zástupcové Ústřední Matice školské v Praze dlící i zástupcové učitelstva matičního přímo do chrámu Nejsvětější Tro- jice v Podskalí před 3. hod. odpolední. * Světová výstava v Paříži. Dnes odjela do Paříže výprava českých lékařů a zítra vypraví administrace společných výprav již XII. výpravu na světovou výstavu. Nejbližší výprava ustanovena na den 7. srpna t. r. a možno se k této přihlásiti nej- později do 4. srpna t. r. v knihkupectví F. Topiče v Praze. Administrace společných výprav upozorňuje na nově zavedené okružní lístky na Portarlier, Givet

Locle a St. Martin. Okružní lístky libovolné sesta- vuje a vydává rovněž administrace společných výprav. * K třetí výstavě učednických prací v Praze. Již od neděle za týden zahájena bude třetí výstava učednických prací. Přihlásilo se celkem 432 učňů, z těch jest 275 z Prahy, z Karlína 25, Košíř 8, Libně 12, Smíchova 22, Král. Vinohradů 64 a 21 ze Žižkova. Výstava koná se v nových místnostech musejních v Truhlářské ulici č. 7, vchod z Eliščiny třídy blíže Josefského náměstí. Slavnostní zahájení bude v neděli, dne 5. srpna o 9. hodině ranní; výstava pak potrvá do 15. srpna a bude denně od 9 hodin ráno do 5 hodin odpoledne ote- vřena. Zaměstnavatelům vš ch na výstavě súčastně- ných účňů zaslány byly v těchto dnech zvláštní listy přípustné pro učně k výstavě. Výstavní před- měty třeba odevzdati v místnostech výstavních od 1.—4. srpna a třeba jest se každému vykázati listem přípustným. Nová stanice paroplavební. Pražská spo- lečnost pro par plavbu na Vltavě a Labi v Čechách zřídila na pravém břehu Vltavy u nového pivovaru v Bráníku novou stanici pod jménem »Bráník Pivovar- Zátiší« a byla dnešního dne jízda ze stanice této za- hájena. Až do zřízení můstku přístavního pro veliké parolodi přistavují na přístavě tomto jen parníky šroubové a odjíždí odtud všedního dne poslední parník ku Praze v 71/2 hod., v neděli a ve svátek pak v 61/2 hod. večer.

K aféře Benátecké. Píše se nám: Ve Starých Benátkách je židovský obchodník Moric Pik. Do tamějšího dvora přistěhoval se 15. t. m. čeledín. Žena jeho poslala 18. t. m. chlapce 13tiletého Fran- tiška k Pikovi pro škrob. Žid mu škrob dal a řekl prý mu, aby se zase vrátil, že ho někam pošle. Hoch donesl škrob, odešel a od té doby zmizel. V neděli, 22. t. m. šli lidé z ranní, a tu prý nějaká žena sly- šela z domu Pikova volání. »Nedávejte mi jísti, pusťte mne k tatínkovi!« Véc ta se brzy roznesla po obojích Benátkách. Matka, když se to dověděla, šla v 5 hodin odpoledne k Pikovi, aby jí syna vydal, nebo pověděl, kde je. S ní šel zástup lidí. Žd, když viděl ten zástup, utekl z domu, všecko uzavřev. Lid žádal, aby žid otevřel, že prohledají dům, a když nikdo neotvíral, otevřeli mocí dvéře, prohledali dům, ale jedněch dveří silně okovaných nemohli otevříti. To je utvrdilo v domněnce, že se za těmi dveřmi něco tají. Na večer vytlučena židu okua. V pondělí o výročním trhu vykřikoval nějaký kořala kořalkou zakoupený, že prý chlapec je v Čilci, že to vyprávěli lidé, kteří odtamtud přišli na trh, a že prý už ho vezou do Benátek. Byl to však pouhý manévr, nebot až posud nebyl chlape, nalezen, a hledalo ho čet- nictvo úsilně. Rozčilení lidí ve Starých Benátkách bylo veliké, takže shromážděno tam asi 13 četníků. Hledání hocha četnictvem mělo ten výsledek, že při- nesli četníci listinu podepsanou od starosty i jiných lidí z Čilce, že tam hocha v posledních dnech viděli. Ale ani tomu lidé nevěří. Matka hochova strachem a úzkostí onemocněla, otec pak byl hned vzat do vě- zení. Rozčilení lidu jé pochopitelno z toho, že již by to byl v několika letech posledních třetí případ.

Bouře. Z českomoravské vysočiny se nám píše: V jedné vesnici se lidé veselí, a v druhé se rmoutí. Tak bylo 22. t. m. V městysi Krouné (okres Skutě), pořádali hasiči výlet, a vesnice od Krouné na západ ležící, v tu dobu (ve 3 hodiny odpoledne) trnuli strachem nad výplodem své práce, svého na- máhání a Božího požehnání. Tmavošedý mrak asi o jedné hodině v neděli odpoledne na západě vy- stoupivší, zahalil celý obzor. Hned na to se spustil hustý déšť s kroupami, z nichž některé velikosti vlaského ořechu se vyrovnaly. Kroupy nejzhoubněji účinkovaly na brambory. Jak radostný byl na ně dříve pohled, tak nyní je žalostný. Ovsy polehly, a není naděje, že vstanou. Náhlý na všecky změny času ječmen, jest částečně k zemi přitlučen. Ozimu se posud nic nestalo. Jařiny utrpěly všechny. Vše- liké druhy řep nevyjímaje. Též několikráte v okolí uhodilo do stromu (ve Vojtěchově do jilmu, jež měl ceny 100 K a jinde) a i proslýchá se, že ve vsi Holetíně padla Božímu poslu za občť jedna žena.

Lidé však se nemohou shodnouti. Někdo říká mladou Dachovskou v Holetíně Boží posel zabil v malé světničce u okna, kamž se šla pomodliti z modliteb, jiný zase tvrdí, že to byla výměnikářka Dachovská. (Toto jest pravděpodobnější.) Ať jest to tak nebo tak, jisto jest, jedna že byla bleskem za- bita. Bouře takováto se krajině naší kolik roků vy- hýbala. Jen aby nám Pán Bůh neseslal metly ještě horší. Krupobitím jsou postiženy vesnice: částečně Krouna, Oldříš, více Vojtěchov, nejvíce Pokřikov, Lešany a jiné. Jinak vláha byla žádoucí, jen že přišly s deštém kroupy. No, co platno. Pán Bůh dal, on má moc i vzíti. * Řádění blesku. „Budivoj“ píše: K osudným zprávám, jež nás z různých stran došly, dodáváme, že v Dolním Dvořišti (na Kaplicku) sjel blesk 4kráte a vždy zapálil, tak že 13 stodol padlo rozpoutanému živlu za oběť i's celou letošní sklizní. — Na louce u Dvorců (okr.