ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 887ce820-762f-11dc-af61-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 54, place 120, org 4, work 2
1 masthead
11. října 1908. Číslo 280.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
stojnost Vám diktovaly odhodlání, jíme veden v tomto svatém místě (»sv. 40 mučedníků- jste prohlásil Bulharsko za nezávislé carství. Dovolte mi, abych jmenem vlády Vá- poprosil, abyste přijal titul »prvý bulhar s ký car« Šťastný caře, žijte ke štěstí a vel- kosti Bulharskale Král Ferdínand přijal titul a stal se carem ! a celé Bulharsko jásá! Z provincie oznamuje telegrať nadšení všeh obyvatelstva. Sofije jest ve slavnostním hávu. S oken vlají národní prapory. Lid v davech t- síců prochází městem. Dnes ráno počinem kmetstva (obecního zastu- pitelstva) na Marsově poli byla odsloužena boho- služba. Paradovalo při ní znamenit bulharské vojsko. Ubezpečuji Vás, že sotva mu najdete rovného. Je oduševněno. Je čistě na- rodní. Je si vědomo svého poslání. To zmužile bu de hledět smrti vstříe, bude-li nu- ceno hájíti svobodu otčiny. Však na ně pohlíželi s údivem i vyslancové Francie, Italie, B - kouska i Rumunska, kteří se zúčastnili »molebenue Na zástupce Francie to množství tisíců dnes pohlí želo s jakousí vděčnou uznalostí, spojenou s obdi vem. To proto, že včera oslovil dav, dělající ovae před francouzským konsulátem. Vyšel na balkon pozdravil jásající množství. Jsem předsvědčen, že nebudete očekávat ode mne jenom vypsání dojmů, vzbuzených radostnou zvěstí. Jistě vás budou více zajímat myšlenkové roz- běhy do budouchosti. Neskryji jich před vámi. Dnešní nálada je náladou citového vzrušení.
Marsův Bulharsko Francie Rumunsko Bulharskale Královský Ferdínand
5 article
Podobá se oné, již Bulhaři prožili při problášení sjednocení Rumelie se severním Bulharskem. Lidse raduje, ale už je ve vleku kombinací. Téměř je jisto, žekválce nedojde. I my dobře v íme že Tureckose válce vyhne, protože vněm víří dva proudy: proud konstitučný a reakčný. Mladoturci se vyhnou válce, jen aby nezavdali podnět reakci. Državy války vypovídají jen z dvojího podnětu: buď z vědomí síly a pře- vahy, nebo ze zoufalosti. Dnes v Turecku není ani prvého a ani druhého impulsu. My dobře víme, že událost bosenská by mohla podpálit válku. Ale ta by nebyla lokální. Zdá se nám, ž e b byla evropskou, protože tušíme zkřížení zájmo národů i vlád všech. Starosť Bulharů je druhá. Ne zapírají, že přítomně osud makedonských Bulharů je velice nejistý. Nejsou slepci aby nebyli poznali, že už dávno bulbarský živel v zemi svatých věrozvěstů se ztrácí. Klesání národ- nostních akcií v Makedonii se datuje od doby sjednocení. D bře tušíme, že Turci Bulbarům neza- pomenou dne pondělního v Trnovu. Nemohou-li při- tížiti účet království, budou dělati bilanci ve třech bulharských makedonských vilajetech. Oni konečně i tam už odkryli svoje karty. Měli záměr přiznat Bulharům jen 4 poslance do parlamentu. I kdyby Bulhaři nebyli prohlásili svou zemi za državu nezá- vislou, byli by musili sebrati své síly, aby hlasova- cími lístky dokázali svoji váhu v Makedonii. Dnes jejich posice bude mnohem obtížnější. Nebude dnes jistě v Makedonii dostatek politické prozíravosti. která by je nabádala, aby nepřekáželi Bulharům. Ani exarchie nebude mít na růžích ustláno. Měla už dříve potíže; dnes budou ještě větší. Ale čas. hojitel všech neduhů lidí i národů, i tu pomůže.
Bulhar Bulharsko Turecko Makedonie Turec Trnov
6 article
Turecko dnes či zejtra nevyhnutelně přijde ku poznání, že musí žíti v dohodě s novým carstveme Proudy života jsou neomylny. Jen pomatenee by je hleděl zastavit. Utonul by v nich! Není po- třeba velkého politického důmyslu k domakánís nezbytné dedukce. Turecko musí zapomenout na svou hořkost. Jednou bude politickým s po- jencem Bulharska. To mu diktuje pouhý pud pro sebezachování se. Konečně i historie má příklad na potvrzení našeho optimismu. Rok 18C6 mluví přesvědčivou jasností. Poražen Rakousko se stalo spojencem vítěze sedanského. Tu recko není poraženo prohlášením neodvislosti Bal- barska. Ono není ani překvapeno, Ani politicky ne- vyspělé dítě v Turecku nevěřilo v trvání dosavadníh stavu. Na samostatnest Bulharska musila příjít řada. Věříme proto, že se v Turecku mysli záhy uklidní Díváme se do očí i jiné starosti. Myslíme na poměr Bulharů k Srbům. Oba překvapil běh věcl. Vlastně se dali překvapit. Neuměli se dohodnout v čas. Měli lépe a v čas uvažovat. Méně krve by bylo teklo. Makedonie by nebyla bývala širokým hřbitovem, kdyby se byli uměli do- hodnout. Měli navázat styky lásky - . všichni však pollačili v srdcích svých hlas rozumu a byli otroky blasu vášně. Není dnes vhodnou doba, abychom uvažovali. kde se provinil více a kdo byl vášnivějším. Proží- váme nyní chvíle rozcitlivění, jsme nervosní. Každé neopatrné slovo rozčiluje. Dnes sotva širší vrstvysi poslesknou, že balkánští Stované propásli vhodnou chvíli k utvoření silné jihoslovanské konfederace. Pocity se různí. Bulhaři jsou ve vleku radosti — Srbové proživají chvíle roztrpčení. Proto dnes my šlenka té konfederace by se zdála zrůdnou i v Sof i v Bělehradě. Ale jednou se přihlásí k životu. Dejž bůh. aby potom nebylo pozdě!
Bulhar Srba Turecko Bulharsko Rakousko Makedonie Bělehrad Bala
7 article Chance války bulharsko-turecké. (Původní dopis »Nár. Listů«.-)
Chance války bulharsko-turecké. (Původní dopis »Nár. Listů«.-) Poměr mezi Bulharskem a Tureckem jest nanej výš znepokojivý přes oficiosní snaby zmenšiti vý- znam tohoto napjetí. Je možno, že nynější kor fl k se urovná bez války, ale s druhé strany jest jisto. že možnost války mezi Bulharskem a Tureckem ne- byla nikdy tak velká jako nyní. Dříve, dokud poměry makedonské způsobovaly napjetí, přispívaly vždy závažné okolnosti k uklidnění, zvláště prohlášení velmocí, že vítěz nebude miti prospěchu ze svého vílězství. Tentokráte velmoci nejsou jednotny. Anglie a Francie staví se otevřeně na stranu Turecka, jiné velmoci však nepostaví se aspoň přikře proti Bulhar sku. Kromě toho Mladoturci tentokráte nemají v moci ustoupiti nátlaku velmocí, jak dříve často učinil sul- tán. Nedojde-li k dohodě, budou nuceni jednati a to znamená válku. Vypuknutí války ovšem se uspíší nebo zdrží dle toho, jsou-li na jedné straně naděje na vítězství více nebo měně jisté. Posud se všeobecně soudilo, že Tu- recko může Bulharsko zdrtiti. Takový dojem byl snad dokonce v Sofiji roku 1903, neboť od té doby bylo učiněno mnoho pro vojenské posílení země sice s takovým úspěchem, že dnes se Bulharsko v tomto směru může srovnávati se zeměmi západo- evropskými. To jest pázor skoro všech cizích důstoj- níků kteří cestovali po Balkáně. Jisťo jest, že Bul- hars o může počitati jedině na tuto superioritu
Bulhar Chanka Bulharsko Turecko Anglie Francie Balkán
8 article
*) V článku »Obnovené carstvo« z Sofije vyslovují se názory, pokud možno- sti války mezi Bulharskem a Tureckem se týče, arci odlišné od toholo článku; nicméně daty o stavu obou armád je pozoruhod- oý m. Pozn. red. organisace, aby porazilo velmoc tureckou. Účelem této studie jest zkoumati, pokud jsou tyto naděje oprávněny. O sile armád, které obě země mohou postaviti do pole, se údaje různí. Přihližime-li k počtu mužů povolaných v Bulharsku pod prapory za posledníci 25 let, obdržíme celkem asi 500.000 m žd. Všeobecně se počítá v Evropě s úbytkem z0%, takže by Bul- harsko disponovalo 400 000 vycvičených mužů.
Bulharsko Turecko Evropa
9 article
Dle odhadu některých německých důstojníků, kteří sloužili v Turecku, může Turecko postaviti celkem armádu 1,400.000 mužů. To jest aspoň cifra na pa- píře, ale v tomto počtu jest polovice mužů sic schopných, ale nevycvičených. Kdybychom takové počitali také v Bulharsku, obdrželi bychom dle údajů obvodních komisí celkem více než 700.000 mužů, což jest přiměřeno počtu 4 mil onů obyvatel v Bulharsku a asi 8 milionů Turků v Turecku. neboť jen ti konají vojenskou službu. Odečte-li se 20 0 úbytku, mohlo by ledy Bulharsko postaviti asi 600.000 schopných mužů dle údajů obvodních komisí za posledních 25 roků. Počet 8 milionů Turkůa Albánců na 16 milionů musulmanů jest ovšem vzal z odhadů německých důstojníků. Mezi ostatními8 miliony musulmanů jsou 4 milionů Arabů, kteří jsou ve stálé válce s Turky, pak černoši v Africe a 112 milionů Kurdů, kteří všichni nepřicházejí v počet pro pravidelné vojsko ottomanské. Posud ve všech válkách tureckých schopní a nevycvičení, kteří nále- žejí většinou k domobraně (lurecky mustafiz, zvaní v poslední době také redifové 2. třídy), zúčastnili s tažení a bili se dosti dobře, takže nutno s nimi po- čítati v případě války, kdežto nevycvičení B lbaři nebudou asi ihned přibrání k vojenským operacím Dle obyčeje v západních armádách jdou nevycvi ení do boje teprve po 6 měsících a po rychlém výcvikn.
Turek Albánec Turecko Bulharsko Afrika
10 article
Japonci jich použivali hojněji v poslední válce, smí- sivše je s aktivním vojskem a cvičíce je neustále. jakmile se zastavily operace na jevišti válečném. Nepoměr sil jest tedy na první pobled velký, ale zmenší se, přihlédneme-li blíže. Především sluší ode- čísti z 1.400.000 mužů oddíly, které jsou příliš vzdá- leny, jako na příklad v Tripolisu, nebo jsou nuceny hájiti hranice jako 4. armádní sbor na hranici rosko- perské a 7. v Arabii. Jest patrno, že ve válce, veden v Evropě, bude možno disponovati jen 3 sbory v Evropě dislokovanými, 1. v Cařihradě, 2. v Drino- poli a 3. v Soluni, nanejvýš pak ješte 5. sborem z Damašku v Asii. Každý armádní sbor turecký se stává z několika divisí aktivního vojska nebo »ni zamu«, zeměbrany »redifu« a domobrany »mustafizu- nebo sredifu 2. třídy«. Většina divisí nizamu jest přidělena ke 3 armádním sborům v Evropě, sbor asijské jich mají menší počet. Naopak zese sbor evropské dostávají většinu divisí redifu a mustafizu z Avie, jedině sbor soluňský mná většinu těchto divi z Evropy. Odečtou-li se oddíly, kterých nemůže býti po užito ze zmíněných důvodů k válce v Evropě, zbývá 1., 2. a 3. sbor a 10 divisemi nizamu (110.000 pu- šek), 12 divisemi redifu (165.000 pušek) a 27 divi- semi mustafizu (325.000 pušek), celkem 600.000 pu- šek, při čemž jest polovice mužstva vycvičena. Př- pojí-li se k tomu 5. sbor (22 000 nizamu, 53.00 redifu a 60.000 mustafizu), celkem 135.000 pušek, činí to úbrnem 735 až 750.000 mužů, kteří by mohl býti vypraveni proti Bulharsku a z toho jen polovie je vycvičených.
Tripolis Arabia Evropa Cařihrad Drina Soluň Asie Bulharsko Avia
11 article
Bulbarsko může naproti těmto silám postaviti výtečnou armádu dobře vycvičených 360.000 muž nebo 300.000 pušek. Turci mají tedy dvojnásobný počet, nečítaje 5. sbor z Damašku a proto chanc bulharské jsou na první pohled velmi problematické. Obraz však se změní, přihlédneme-li k podmínkám zápasu. 300.000 Bulbarů (18 divisí, z nichž je devěl aktivních po 16.000 puškách) je mobilisována v pěti dnech, kdežto mobilisace turecká posud vždycky vy- žadovala 8 až 10 dni, to jest dvakrát tolik času. Polovice bulharského vojska nalézá se na hranici turecké, divise dubnické a sofijské (64.000 pušek) proti Makedonii a divise z Plovdiva, Staré Zagory Slivna proti Drinopoli, takže Bulhaři mohou zahájiti boj 6. dne od počátku mobilisace 160.000 muži, k čemuž se ostatek armády připojí neprodleně, takž 8 až 10 dní od vyhlášení války, kdy Turci dokončí teprve svou mobilisaci a mohou teprve počíti s kon- centrací celé armády, celá armáda bulharská bude již soustředěna na tureckém území a bude již 2—3 dni v boji.
Turek Drinopoli Bulhar 300.000 Vary Makedonie Plovdiva Stará Zagora
12 article
Jaká bude vojenská situace Turecka v oně chvíli? Ze 6 0.000 mužů, jež čitají 3 sbory evropské armády turecké, jest pouze 271.000 z evropských držav a zbytek dodává Asie. Z oněch 271.000 je to- liko 110.000 nizamů, kteří jsou skoro úplně pohotovi již v míru a mohli by hned jíti do boje. K těmto 110.000 puškám mohly by se připojiti ještě 4 divise redifů nebo 53.000 pušek v 8 dnech, takže v době. kdy již celá armáda bulharská by byla 2 až 3 dny na území tureckém, mohli by Turci proti ni postavit sotva polovici mužstva. Nepřiznivost télo situace s ještě zvýší, uvážíme-li, že teto vojsko jest rozplý- leno a takořka rozděleno na dvě velké skupiny. kolem Drinopole asi 5. den 33.000 nizamů proti 46.000 Bulharů, 8. den 46.000 pušek tureckých proti 160.000 Bulharů. Turci by mohli svou moc sesílit nanejvýš tím, že by vyslali celou posádku z Caři hradu, což lze sotva očekávati, takže by přibylo 22.00) mužů a stálo by 68.000 Turků proti 160.00 Bulharů. V Makedonii by bylo 60.000 pušek tureckýeh 5. dne po vyhlášení války proti 6400 Bulharů a8. dne 113.000 pušek proti 96.000 Bulharů. Ale do ma- kedonského vojska počítají se také oddily, které ná- sledkem své vzdálenosti a z jiných důvodů nemohou se zúčastniti vátky proti Bulharsku, jako na příkla ze Skutarí a sandžaku novopazarského, takže by zbylo 5. dne 39.000 Turků proti 64.000 Balharů 8. dne 60.000 mužů ve dvou skupinach (Skopije a Solun) proti 96 000 Bulbarů. Jak viděti, je pro po- čátek velká převaha na straně Bulharů, kteří by mohli zničiti tureckou moc, než by došly posily z Asie. „Temps“ o diplomatické situaci.
Turek Bulhar Turecko Asie Drinopol Makedonie Bulharsko Bulhar Soluna
13 article
Dnes již nelze pochybovati, že svolání konferene jest naprosto nutné. Jak pravil ministr Izvolský, může jedině evropské shromáždění zrušiti to, co evropské shromáždění ulvořilo. Princip, přijatý na konferenci londýnské r. 1871, »že jediný signatař nemůže měniti klausule smlouvy, podepsané několika mocnostmi«, platí nezvratně. Bez porušení zásad veřejného práv evropského nelze se vyhnouti tomuto pravidlu. Dohoda byla stejně sjednána většinou 'mocností. Pravilo se, že Anglie, z počátku příznivá svolání kon- ference, změnila svůj názor. Na základě svých zprá můžeme tvrditi, že tomu není tak a zprávy ty po- tvrzují se řečmi anglického ministerského předsed a státního sekretáře zahraničních záležitostí. Arglie chce jedině, aby jí byl sdělen program konference — a to jest požadavek oprávněný — ale nepopírá, ž jednomyslná dohoda zúčastněných vlád jest nevy hnutelna k vevisi smlouvy, kterou všechny podepsaly. Rusko, jak svědčí prohlášení ministra Izvolského, jest ochotno navrhnouli svoláni léto konference. Franci hodlá k tomu svoliti. Německo, které projevilo tak živou snahu, učiniti velké otázky naší doby mezi národními, nemůže odmítnouti tento způsob, když jde o smlouvu, podepsanou v Berlíně za předsednictví Bismarkova. Italie prohlašuje, že jest prosta všech závazků a připojí se asi následkem toho k právnímu názoru, který zastávají ostatní velmoci. Rakousko samo, přes to, že činí předběžná opatření, nemá tušime, zásadních námitek proti svolání konference Pokud se týče Turecka, žádá samo o toto svolání. podrobujíc své nároky úsudku Evropy.
Izvolský Franek Anglie Rusko Německo Berlín Rakousko Turecko Evropa
14 article
Konference bude míti dosti látky k jednání. Kromo dvojí modifikace berlínské smlouvy, způsobené ini ciat vou Rakouska a Bulharska, vyskytnou se asi ješti jiné otázky. Zejtra snad uslyšíme, že řecká vlád a král Jiří přijali rozhodnutí Kréty o spojení s Řeckem. Zde musí Evropa rovněž zakročiti. Ale to není vše Poněvadž berlínská smlouva byla porušena práv témi, kdož z ni měli prospěch, musí těm, kteří ji zacho- vali, ačkoli byli jejími klausulemi postiženi, být dána možnost, aby své nároky právně uplatnili. Bylo v tom směru proneseno slovo kompensace. Název tento jest nevhodný. Za nynějších okolností jest pouze jedna mocnost, která má právo na kom- pensace, touto mocností je Turecko. Jsme pevně pře- svědčeni, že Evropa bude bditi, aby mu byly při- znány. Rakousko ovšem ujalo se iniciativy, vyklidi
Jiří Rakousko Bulharsko Kréta Řecko Evropa Turecko
15 article
sandžak, projevujíc tím, že se cití povinno nabld nouti něco Turecku v náhradu za lo, co mu béle Jest to methoda, kterou Evropa nemůže pouze schvá liti. Musí se jí rovněž ujati a rozšířiti ji, jestlíže pl jiné modifikace — z nichž některé se jeví oprávně nými — se přičiní k berlínské smlouvě na prospěch jedněch nebo druhých, jest nezbytno, aby říše otto- manská, nanejvýš hodná všeobecné vážnosti, ob držela slušnou náhradu. Dnes nelze pochybovali, že není to východn otázka ve svém celku, co se předkládá tribunálu mocností. Systémy allianci a dohod, jichž jest Evropa jevištěm, se nyní objeví a vším právem budou se vzájemné interesy hleděti uplatniti. Možno souditi, jestliže někdy duch solidarity, jejž min. Pichon definoval jako »evropský patriotismus«, má býti podnětem rozhodnutí vlád, že je to právě za nynějších okolností. Není bez nebezpečí, zavládlo-li mínění, že nejslavnější smlouvy jsou závislé na jednostranné iniciativě a nebylo by méně nebez- pečno, kdyby konference, svolaná, aby právu zjednala převahu nad moci, stala se rejdištěm postranníc choutek. Francii, uznaně neinteresované ve východní otázce a ochotné ujati se vypracování slušných dohod, může se na slovo věřiti, prohlašuje-li své od hodiání, účinně v ní pracovati. Je však třeba, aby byla podporována také těmi, jimž okolnosti nedovo- lují stejnou volnost smýšlení. (Ostatní zprávy viz na straně 5.)
Pichon Turecko Evropa Francie
16 article Delegace.
Delegace. Z Pešti, 10. října. (K. k.) V rakouském výboru pro zahra ničné záležitosti a okupační úvěr ujaí se dnes první slova ministr bar. Aehrenthal, podávaje výklad k některým debatním pozuamkám. Konsta- tuje s povděkem, že postup vlády v otázce připojení Bosny a H rcegoviny došel souhlasu zástupeů skoro všech stran a uznáno, že aktivní politi ka zahraniční je v zájmu mocnařství. Bude po kračovati v dosavadní politice, která záleží v tom že chceme své místo plně zaujmouti jsme si úplně vědomi prostředků, jimie třeba hájiti naše zájmy. Každá akce je spo- jena s velkou prací a starostmi, avšak v nynějším stadiu musilí jsme vývoj vzíti do rukou, poněvada byl by se jinak mohl obrátiti proti nám. Na neoprávněné ůtoky v zahraničném lisku odpovídá na výtku o porušení berlínské smlonvy, že o takovém porušení může býti ře jen, když stát nechce splniti závazek, že něco vy- koná, nebo nevykoná. V našem případě se to ne- stalo. Berlínská smlouva neobsahuje ani slova o prá- vech sultánovy svrchovanosti. Hr. Andrássy prohlásil tehda, že právo okupace a správy Bosny a Hercego- viny přijímá jen, není-li časově obmezena. Tim chté říci, že je trvalá a že více Bosnu a Hercegovinu ne- vydáme. S tím byly všechny mocnosti srozuměny.
Andrássy Tim Pešť Bosna Hradec Hercegovina
17 article
Domnívajíce se, že vystačíme s prostředkem oku- pace, nevyslovili jsme již tehdy annexi. Nesmí s zapomínati, že mocnosti na berlínském kongresu právě v těchto provinciích chtěly zavěsti stálé po- měry. Docflili jsme v Bosně a Hercegovině velkých pokroků. Nyní za nové generace musíme přikročiti k zavedení ústavních poměrů. Del. dr. Baernreithe správně připomenul, že mocnosti, davše souhlas ke zrušení kapitulací, uznaly, že vykonáváme v oněch zemích plnou skutečnou suverenitu. Vláda přičiňo- vala se, aby tato skutečná suverenita byla přeměněna ve formální. Tato akce byla právě nyní nutnou, poně vadž se zřetelem ke slíbenému poskytnutí ústavy v Bosně a Hercegovině bylo nezbytným vyjasniti státoprávní poměr. Také soudíme, že tato olázka týká se zvlášte Turecka a nás, a že také mezi námi m býti vyřízena. Protokol z 13. červenee 1878 který podepsal hr. Andrassy, obsahuje ubezpečení delegálů rakousko-uherských vůči tureckým, že oku pace bude jen provisorní. Hr. Andrassy odhodlalse k této ochotě jen proto, že Turecko chtělo v po- slední chvíli zmařiti konferenci a on si plným prá- vem řekl, že pro nejbližší dobu se bez lak vystac s okupací. Se zřetelem na tento protokol třeba zmí- niti se však o dvou potomních faktech. Předně je tu nutnost dobytí Bosny a Hercegoviny, poněvadž Tu- recko neučinilo žádných opatření, aby zabezpečilo pokojnou okupaci. Druhým faktem je cařihradská konvence ze dne 21. dubna 1879, v ní není už řeč o zatímní okupaci. Tout smlouvou protokol z r. 1878 pozbyl platnosti. Na Novopazarsko vzdali jsme se definitiv n práv, zaručených berlínskou smlouvou. Uznáváme tím nynější skutečnou tureckou državu; dále že pře- jeme konstitučnímu režimu v Turecku plného úspěchu Železniční otázka zaujala v této diskusi mnoho místa.
Del doktor Baernreith Boseň a Hercegovina Turecko Hradec Bosna a Hercegovina
18 article
Dr. Bärnreither poznal z noty, kterou jsme nedávno podali v Cařihradě, že bychom byli ochotní otázku event. sesílení své posádky v Novopazarsku řešit jen v souhlase s ní, abychom ji dokázali, že nemáme v železniční otázce žádných výbojných úmyslů. V dubnové smlouvě výslovně bylo řečeno, že mám právo držeti posádky všude. Pouze v některých mi stech nedaleko Mitrovice mohlo se tak státi za sou hlasu Turecka. Loni prohlásili jsme, že bychom byl ochotni při vyjednávání o financování dráhy jednat s Tureckem také o olázce posádek. Nebylo to žád- ným formálním ohlášením, nýbrž pouze konstato váním disposice. Práce jsou již skoro skončeny budou na podzim odevzdány v Cařihradě komisi která vypracuje elahorát; ten i nám Turecko předloží. Bude se jednat o to, aby technický elaborát bl prozkoumán a poznalo se, jak se má projekt pro vésti, při čemž bylo v našem zájmu, abychom n stavbu poskytli i finanční pomoc, kdyby si toho Turecko přálo. Či. XIX. berlínské smlouvy týkás Černé Hory a jistých práv, nebo spíše omezení černohorské svrchovanosti. Černá Hora nesmi, mlti žádné vojenské vlajky, cizí vojenské lodi nesměj zajižděti do černohorských přístavů a Rakousko Uhersko vykonává přístavní a zdravotní policii podé černohorského pobřeží. Taková omezení svrchova- nosti nemohla samoztejmě přispěti aby se lip utváři poměr k tomuto malému státu, jemuž přiná šíme vstříc mnohé sympatie. O skutečné zájmy mocnářství tu nejde a proto ministr dohodl se také s ostatními ka- binety a projevil ochotu, že upustí od jedno tlivých ustanovení.
doktor Bärnreither Cařihrad Mitrovice Turecko Černá Hora Rakousko Uhersko
19 article
Když na ministrovu žádost schůze byla prohlá šena důvěrnou, podal ministr výklad o přípravě diplomatické akce a stanovisku, které rak uherská vlada zaujme ku případné konferenci. O mladotureckém huuti opavoval ministr v dal ším průbéhu, co řekl o svém výkladu. Rozhodně opřel se výtce, jakoby byla příčinn souvislost mezi naším postupem, který po dlouhou dobu byl připravován, a mezi prohlášením bulharské neodvislosti. Musil by býti novým Macchiavellim, aby inscenoval příp d Gešova anebo stávku na východní dráze, aby bulharská vláda prohlásila neodvislost zrovna, než vláda J. V. přikročila k tomuto vážnému činu. Stávkové hnutí mělo také škodlivé následky pro rakousko-uherské a zájmy rakouské společnosto východní dráhy. Jednání o rozřešení těchto spletitých věcí bude trvati asi ještě hodně dlouho. Východo rumelské trati jsou vlastnictvím Turecka, které pře nechalo dopravu na dalších 50 let východním dra- hám. Jednáním bulharské vlády byl dotčen nejen majetek, nýbrž také vlastnické právo a hmotné zájmy. My jsme hned na počátku zápletek protesto- vali proti jednání bulharské vlády. Byly také připojeny jiné protesty. Je předložen také návrh ruské vlády, aby o této otázce po- rokovaly mocnosti a s tímto návrhem jsme vyslo- vili souhlas. Ministr dal věděti bulharské vládě že jest její povinností a jednala by pouze ve svém vlastním zájmu, kdyby dala záruky společnosti vý- chodních drah, že neutrpí hominých škod, doku spletitá vyjednávání nebudou skončena Ministr pokládá za nutně, aby podrobně obíra se Srbskem. Od prvního dne mé ministerské činnest — pravil — bylo mou snahou uvésti náš
Musil Macchiavelli Turecko Srbsko
20 article
Z Paříže, 9. října
Paříž
21 article
poměr k Srbsku na jistý přátelský podklad. Po dlouholetém vyjedná- vání se nám podařilo uzavříti obchodní smlouvy,a mohu s povděkem konstatovati, že srbské vlá dv s nimiž jsme v této otázce měli ce či- niti, nás při tom plnou měrou podpor- valy. Smlouva je od 1. září aktivována, Ústaví schválení parlamentů ve Vídni a v Pešti bude jí ne- pochybně v brzku dáno, takže naše hospodářské vzta- hy se vrátí do normá lních kolejí. Také po stránce politické chováme k tamuto království smýšlení přátelské a blahovolné. Jsme vždy ochotn smýšlení to jako v minulých dobách srbských dějin také uskulečňovati. Příležitost k tomu se naskylne až mocnosti se budou zabývati — což pravděpodobně již není daleko — dunajskou o tázkou. Při prodlužováni evropské snilouvy dunajské hodlám dáti podnět, aby také Srbsko a Bui- ha rsko byly do této komise pojaly. Zároveň mohlo by býti zahájeno vyřízení nerozhodnutí záležitosti mezinárodní úpravy plavebních pomč- rů na dunajské lrati Železná Brána— Brajlov. My bychom proti úpravě té neměli c namilati a vyměňujeme o tom důvěrně názory s Ru munskem s námi blizce spřáteleném Diplomacie rakouská musí zabývati se definitivním řešením této otá zky.
Srbsko Vídeň Pešť Bui
22 article
Chtěl jsem dnes jen mimochodem naznačiti, že p hospodářských atázkách, jež se dotýkají též našich sousodů na jihovýchodě, nežádáme si žádného vý sadního stanoviska, nýbrž máme na mysli jen zvelebení a usnadnění depravy vůbec. S touto stálou snahou naší, bráti zřetel na srbské zájmy, je poněkud v odporu zjev, že Srbsko v posledních lelecl velice zjevně snažilo se postaviti vůči nám na slane- visko nepřálelské. Dlouho prováděná agilace v krá- lovství, jež se zabývala zvláště Bosnou a Hercegovinou, měla za následek, že zpráva o připojení těchto provincií způsobila v Bělehradi veliké rozechvění. Lze mluviti přímo o zmniku ve- řejného mínění, které — jak se zdá — ztratilo mě řítko pro posuzování skutečných poměrů. Těchto dnů byla v Bělehradě dokonce učiněna ná padná vojenská opatření, povolání jedné kategorie záloh. Vzhledem na náladu v Bělehradě musili jste si položiti olázku, jaké úmysly jsou spojeny s těmito vojenskými opařeními a žádali jsme prot v Bělehradě vysvělleni. Přes to, že tol vysvětlení znělo v tom rmyslu, že talo opatření ne- mají agresivného rázu a jsou jen opatřeními z opa- trnosti, nebude moci opominouti, další jednání vlá- dy srbské sledovati u plnou pozorností. Samozfojmě nemohli bychom také dopustit, aby snad pod ochra- nou něiněných vojonských opatření byla dřívějši agilsce v Bosně a Hercegovině s větší silou dále pro váděna. Nemohu než vysloviti naději, že v Srbsku do spějí k reálnějšímu nazírání a ke stanovisku roz vážnějšímu. My zekídíme své stanovisko vždy dle sla noviska Srbska vůči nám. Srbsko může očekávati že my vždy s jeho zájmy naložíme přátelsky blahovolně, dovede-li nastoupiti cestu správnou
Srbsko Bosna a Hercegovina Bělehrad Boseň a Hercegovina
23 article
Tylo výklady byly opělně přerušová ny hlučnou pochvalou. Ke konci pravil ministr, že s povděkem vzp míná minulého rokování, v němž všeobecně uznána byla nutnost akce. Vyjaisněním poměrů v Bosně našo vztahy k Turecku a k balkánským státům mohou jer získati. Zájmy říše budou ochráněny, avšak zahra niční politika nebuď podezřívána z vy básněných plánů. Ministr je si vědom, že vyplnil svou povinnost a přispívá k jeho upokojení že akce jím zahájená nachází souhlasu a podpory delegace.
Boseň Turecko
24 article
Del. Schwegel uznává, že annexe byla za danýel poměrů nutna a je důsledkem mandátu r. 1878 V Berlíně, kdy smlouva se uzavírala, žádný zástupce velmocí nepochyboval, že svěřením okupace a správ- ního mandátu Rakousko-Uhersku a přijetím tohote mandátu dokonává se odstup Bosny a Hercegoviny mocnářství. Nepochopuje prý, jak berlinská smlouva. pokud týká se Bosny a Hercegoviny, může býti těž v Cařihradě předmětem výtek. Annexi bylo třeb formálně proklamovati dřív, než lze přikročiti k za mýšleným ústavním zařízením. Nepochopitelny jsou nároky, jež činí dnes jednotlivé balkánské státy především Bělehrad. Řečník připojuje se k názoru že cís, nařízení a opatření o Bosně a Hercegovině mají hýti pouze vděčně a s tím přáním vitána, aby zamýšlená další akce společné vlády prováděna byla nerušeně v dohodě se zákonodárnými sbory obou států říše a jich vlád a vše provedeno bylo k uspo- kojení všech stran Del. dr. Korošec pravil, že ministrova slorva revisi čl. XIX. berlínské smlouvy vzbudí jistě po- vděk na Černé Hoře a u Srbů dalmatských. Nám zdaj se však kupní cenou za italský souhlas k anneri Naši politiku naproti Srbsku nesmí vésti pomsta Řečník zavrhuje každou retoraní politiku a varuje aby říši a dynastii věrné chorvatské obyvatelstv nebylo jako doposud odsirkováno- Řečník brojí proti nárokům Uher na Bosnu. Ne mají historického práva na Bosnu a jednání Maďare proti národnostem v Uhrách samo ukazuje jasně že nemají ani mravní kvalifikace, aby ennektovane národy vzdělávali kulturně a hospodářsky.
Annexi Del doktor Korošec Srba Maďar Berlín RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Cařihrad Bělehrad Boseň a Hercegovina Černá hoře Bosna Uhry
25 article
Del ryt. Vasilko souhlasí s řečníky, již schvalo vali rozhodnutí koruny, ovšem s dodstkem, že císa- řova přípověď o poskytnutí zemské ústavy tamějším národním kmenům bude ihned nejrozsáhlejší měrou splněna. Jako Rus činí jménem svě strany loto prohlá šení: V okamžiku, kdy tak mnozí, našemu státu ne- přízniví činitelé cizozemští, spoléhají na možnou dis- harmonii a využilkování nespokojenosti toho nel onoho národa našeho mocnářstvi, považujeme z svou povinnost pracovati se zřelelem na dynastii na tento stát, aby ony naděje se nesplnily. My, kteř jsme politicky, kulturně a hospodářsky bez zřetel na počet našeho obyvatelstva byli zastrčeni jak čtvrtý co do velikosti národ Rakouska za všechny národy a jsme nuceni vésti za nejprimitivnější státně občanská práva nejtěžší boje, často bezvýsledné, zů- staneme přes to i nyní věrni své tradici a nevnesem žádnou disonanci do rozhodnutí povolaných činitelů rakouských národů. K tomuto stanovisku zavdáv nám podnět nemalou měrou okolnost, že nynější ředitel zahraniční politiky vzbuzuje v nás důvěru pokud jde o její směr a řízení. Nynější státopráv ni poměr Bosny a Hercegoviny může být dle našeho názoru pouze přechodním stavem a do chvíle, kdy v rámci habsburského mocnářství bude všem jeho národům poskytnuta možnost rozvíjeti se plně ve všech oborech na základě národnostní auto- nomie. Konečně žádal řečník nejplnější amneslii. oso bám, které v oněch zemích před vydáním manifestu byly odsouzeny nebo stíhány pro politický přečin.
Vasilko Rus Rakousko Bosna a Hercegovina
26 article
Del. Stöckler očekával, že v ministrově výkladu bude vysvětlení, proč uvedení v platnost neš ťastne smlouvy se Srbskem bylo třeba provésti mimoparla mentními opatřeními. Rakouské pokusy o získán přizně Srbsko zodpovědělo nejpřkkřejší formou. Řen ník vyzývá ministra jménem rakouského rolnictva by při navazování obchodně politických styků s cizi nou nezapomínal na rakouské zemědělství, aby zá- stupci rolnictva z poškozování zemědělských zá jmo neprovedli nejostřejší důsledky na tíšské radě i v de- legacích. V odpolední schůzi pravil del. Pillen že není proč pyšniti se formálním rozřešením cele záležitosti a domnívati se, že stalo se něco velkého Rakousko vystavělo v Bosně silnice a nedostatečno dráhy a opomenulo při tom spojení, jež byla by spo- jila Bosnu s mořem Jaderským a zajistila Dalmacii Největšího hříchu depustila se však rakousko- uherská správa, pokud jde o kulturní a politický roz- voj. Ministrovi zehraničných věcí záleží na vnitro- politickém vývoji v Rakousku a v Uhrách a prot ať porudí nyní koruně, aby nedopustila odkladu př zavedení obecného, rovného, volebního právav Uhrách. Rakouským národům nemůže být lhostejno zda vyděděné třídy a národy v Uhersku svého práva nabudou či ne. Annexí Bosny stala se aktuální nejen jihoslovanská otázka, nýbrž celý národnostní problén rakousko-uherský. Rakousko lze si mysliti jen jako federaci národů.
Srbsko Rakousko Boseň Uhry Uhersko Bosna
27 article
Jmenem sociálně-demokratické strany činí řečníl toto prohlášení o bosenské akci: Socialně- demokratická dělnická strana v Rakousku trvá pevně na své zásadě, že pouze národům samotným přísluší právo určování vlastního oeudu; jako dosud i v bu- doucnosti bude všemi silami působiti v tom směru, aby demokratisováním států utvořeny byly předpo- klady ke skutečnému sebeurčovacímu právu národů Spatřuje v přičlenění okupovaných zemí Bosnya Hercegoviny pouze formální stanovení dávno trvavší skutečnosti, která pro klidný vývoj a splnění potřeh tam žijících národů neposkytuje ani jediné záruky více, než jich je nyní. I když také očekáváme a se vší rozhodností žádáme, by tento slátoprávní akt bes odkladu předložen byl ústavnímu scbválení ríšsko rady, musíme se přece opřít, aby zákonodár- ným sborům říše tak důležité věci před- kládány byly jako záležitosti prove- dené. Nemůžeme také zapříti obavu, že touto akci není zmenšeno naprosto ohrožení míru a že Lude záminkou, aby rakouským národům uložena byla ne- vá vojenská břemena
Rakousko
28 article
Vliv akce na naši východní politiku není take naprosto vhodným, aby zvlášť podporoval naše ho- spodálské vztahy k balkánským zemím. Hrozí nebez- pečí, že otřesena bude pevnost mladotureckého re- žimu, k němuž upínaly se naděje zdárného vývoje poměrů na Balkáně a že tento výbor ve své činnocti bude zdržován. Současně konstatujeme, že balkán- ská politika našeho zahraničního mi- nisterstva je v nejpříkřejším odporu s agrárnickými ochranářskými ten- dencemi, které ovládají naši obchodní politiku na Balkáně. Je také třeba, abychom při této příležilosti přednesli stížnost, že dosavadní správa oku- povaných zemí opomenula podporcva- ti národy kulturně a politicky, ano ž dopustila se tak těžkých přehmatů, že proto ještě dnes pokládá ji velká část obyvatelstva za cizí, ano nepřátelskou moc. Prolo musíme v první řadě a se vším důrazem žádati, aby toto opomenutí co nejrych- leji bylo napraveno a pro Bosnu a Hercegovinu za- mýšlená ústava utvořila vážné záruky politického míru a pracujícím třídám oněch zemí dán byl při nej- menším nepatrný dil politických práv a sociálně-poli- lických zřízení, jichž požívají již dnes v RRtakousku.
Balkán Bosna a Hercegovina
29 article
Del. hr. Latou je povděčen ubezpečováni, že vojenské disposice nejsou s to porušiti pokojné úmy- sly zahraničního úřadu. Ref. markýz Bacguchem pojednal o cílecha důsledcích vyklizení Novopazarska a mladotureckém hnutí a shrnul výsledek rokování v úvahy, jež budou se souhlasem výboru přijaty do zprávy Ve výboru vysloveno bylo určité očekávání, ž vláda dle projevených úmyslů ihned přikročí ku pro- vedení zařízení, vhodných k uskutečnění vytčených vysokých cílů. Vysloven také názor, že třeba důver- níkům obyvatelstva poskytnouti přiležitost ku projevu jich přaní. Výbor vzal na vědomí, pokud se týče stá- toprávního poměru Bosny a Hercegoviny k oběmu státům říše, že zůstane zatím zachován status quo. Připojuje k tomu výslovné vyhražení, že zme- ny v tomto směru bez přivolení této říš- ské polovice samozřejmě za všech okolnosti musí zůstati vyloučeny. Vý- ber vyslovuje pevnou naději, že nastoupenou cestou bude vždy více podporováno blaho obyvalelstva Bos- ny a Hercegoviny a že naše snahy po zajištění vnit- ního míru a klidné práce v oněch zemích korunovány budou výsledkem Na to zahájeno rokování o záležitoslech po- všechně zahraniční politiky.
Del Bacguch Bosna Hercegovina
30 article
Del. dr. Redlich mluvě o konsulárních úřadech, žádal, aby použito bylo živlů, blízkých obchodnímu průmyslovému životu. Stěžoval si do institucí komer- čních rad a obchodně politických odborných zpravo- dajů a zmínil se o převaze maďarského živlu v ame- rické konsulátní službě. Konečně navrhl resoluci zavedení 35leté služby pro úřadníky zahraničního ministerstva. Del. dr. Glabiňski vyhražuje si zevrubné ocenění výkladu pro plenární schůzi a nyní vytkne jen sta- novisko své strany k soustavě politi- ckých spolků mocnářství. Tato souslavaje vybudována na nízkém, takřka exklusivním přičlenění k Německu. Tento základ zahraniční politiky moc- nářství, jenž za jistých okolnosti je dokonce nebez- pečným a v budoucnosti nemá vyhlídky, nesrov- nává se s podstatou mocnářství ani s je- ho kulturním a dějinným posláním. Strana jeho ne- trvá na tomto přesvědčení snad z nenávisti proti ně- meckému národu, nelze však a nesmí se zneuzná- vati, že bezohledná politika Německa na venek a opatření, jež provádí Prusko uvnitř, příčí se podstatě rakouské zásady spravedlnosti a jsou s t učiniti Rakousko předmětem obecné nenávisti a záští.
Del doktor Redlich Glabiňski Německo Prusko Rakousko
31 article
V části západního tisku líčí ze mocnářství tak, jako by se bylo dostalo v trvalé područí Německa. Po- slední udalosti učinily konečně na štěstí této legendě přítrž a my vítáme to s povděkem a uznáním. Ra- kousko-uherské mocnářství je na základě své země- pisné situace, svého složení z různých národů a ději- nami vytvořených territoriálních individualit, jakož i na základě svého obecně mírumilovného a kultur- ního poslání určeno, aby bylo pokojným člán- kem mezi národy a státy a tento úkol mec- nářství byl nyní připojením Bosny a Hercegoviny ještě posílen a utužen. Přes nevoli, jež se nyní v zá- padní Evropě proti Rakousku ozývá, opětuji přec naše přání, aby mocnářství usilovalo o těsně jš a důvěrnější přimknutí k západoevrop- ským mocnostem Francii a Anglii, p- něvadž by přimknutí to mohlo opět obnoviti dějinné mírumilovné a sprostředkující poslání mocnářství to- ho v Evropě.
Německo Bosna a Hercegovina Evropa Rakousko Francie Anglie
32 article
Řečník připojuje se k vývodům Redlichovým, aby Rakousko usilovalo totiž intensivněji o zachování své prestiže v cizině, jakož i pokud jde o obsazování konsulátních úřadů a domáhá se zvlášť, abyv Americe byli u konsulátů ustanovováni slovanští úřadníci a při obeazování chystaného nového rakou- sko-uherského konsulátu v Kanadě brán byl zřetel na tamní polské vystěhovalce Del. Zázvorka žádal, by u konsulátů a vyslane- ctev zjednána byla náprava v národním ohledu av zemědělství dbalo se přání a potřeb obyvatelstva. Del. dr. Kramář prohlašuje, že stanovisko jeho strany k zahraniční politice zůstává, jaké bylo a že souhlasí s názory dra. Gabiňského. Požadavky o cio- žení diplomatického sboru, které pronesl del. dr. Re- dlich a s kterými souhlasí, nejsou spocificky rakou- ské. Německý kancléř mluvil o této věci a takév Rusku se živě přetřásá. Diplomatický sbor musí býti zmodernisován a nesmí zůstati obmezeným na jisté společenské kruhy. Žádá, by také příslušníci českého národa povolávání byli do mán. zahranič, věcí, nebot tento důležitý úřad nesmí zůstati vyhražen Němcům a Maďarům. Del. dr Baernreitker soudí, že musí být odstraněna sociální výlučnost a diplomacie pro mimořádnou svou důležitost musí býti povznesena na zcela jinou úroveň.
Redlichův Zázvorka Del doktor Kramář Re Němec Maďar Baernreitker Rakousko Kanada Rusko
33 article
Del. Woli vyhradil si promluviti v plenu o spol ku s Německem Del. dr. Korošec jménem slovinských delegátů Vyslovil přání, by vláda i nadále sledovala politiku, Bulharům příznivou Ministr bar. Aehrentkal vyhražuje si slovo o ně- kterých podnětech. Na Pittonovo vyzvání odpo- vídá, že ona jistá otázka vnitřní uherské politiky je vzdálena jeho oboru a zásadou, přijatou také uherským zákonodárstvím, že společní ministři mají se zdržeti veškerého zasahování do vnitřních zále- žitostí Rakcuska i Uherska. Rozpočet zahraničního ministerstva přijat s všemi svými položkami po referentovu doslovu be dalšího rokování a schůze skončena Příšti schůze, v níž schválena bude zpráva o roz počtu min. zahraničních věcí a potom zahájeno ro kování a okupačním úvěru, bude 22. t. m. odlpol. Schůze vojenského výboru rakouské delegace je svolána na 19. t. m. o 4. hod. odpol Uherský výbor pro zahraniční záležitosti Kons schůzi v pondělí odpoledne Z Vídně, 10. října. (K. k.) Bezpodstatna je zpráva, že ministr vojenství bude žádati od dele- gací povolení dodatečného úvěru pro vý- zbroje, pro zvýšení kontingentu nováčků anebo cos podebného. Vojenská správa nepřekročí nijak delega cím již předložené rozpočty
Del doktor Korošec Bulhar Pittonův Německo Vídeň
34 article Mezinárodní komise ku potlačení slepoty.
Mezinárodní komise ku potlačení slepoty. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Kdežto v posfední době hlavní zájem obecenstva upoutaly události politické, provedena byla v lichých prostorách Klárova ústavu slepců v oboru humanity událost významu historického. Poprvé byla uskuteč- něna mezinárodní akce k zamezení a zmenšení počtu oslepnutí. Předseda, ředitel Klárova ústavů slepců, pan Emil Wagner, zahájil dne 7. října o 9. hodiní
Wagner Klárov ústav slepec