1
masthead
11. října 1908. Číslo 280.
4
article
stojnost Vám diktovaly odhodlání, jíme
veden v tomto svatém místě (»sv. 40 mučedníků-
jste prohlásil Bulharsko za nezávislé
carství. Dovolte mi, abych jmenem vlády Vá-
poprosil, abyste přijal titul »prvý bulhar s ký
car« Šťastný caře, žijte ke štěstí a vel-
kosti Bulharskale
Král Ferdínand přijal titul a stal se carem ! a
celé Bulharsko jásá!
Z provincie oznamuje telegrať nadšení všeh
obyvatelstva.
Sofije jest ve slavnostním hávu.
S oken vlají národní prapory. Lid v davech t-
síců prochází městem.
Dnes ráno počinem kmetstva (obecního zastu-
pitelstva) na Marsově poli byla odsloužena boho-
služba. Paradovalo při ní znamenit
bulharské vojsko. Ubezpečuji Vás, že sotva
mu najdete rovného. Je oduševněno. Je čistě na-
rodní. Je si vědomo svého poslání. To zmužile
bu de hledět smrti vstříe, bude-li nu-
ceno hájíti svobodu otčiny. Však na ně
pohlíželi s údivem i vyslancové Francie, Italie, B -
kouska i Rumunska, kteří se zúčastnili »molebenue
Na zástupce Francie to množství tisíců dnes pohlí
želo s jakousí vděčnou uznalostí, spojenou s obdi
vem. To proto, že včera oslovil dav, dělající ovae
před francouzským konsulátem. Vyšel na balkon
pozdravil jásající množství.
Jsem předsvědčen, že nebudete očekávat ode
mne jenom vypsání dojmů, vzbuzených radostnou
zvěstí. Jistě vás budou více zajímat myšlenkové roz-
běhy do budouchosti. Neskryji jich před vámi.
Dnešní nálada je
náladou citového vzrušení.
Marsův
Bulharsko
Francie
Rumunsko
Bulharskale Královský Ferdínand
5
article
Podobá se oné, již Bulhaři prožili při problášení
sjednocení Rumelie se severním Bulharskem. Lidse
raduje, ale už je ve vleku kombinací. Téměř je
jisto, žekválce nedojde. I my dobře v íme
že Tureckose válce vyhne, protože
vněm víří dva proudy: proud konstitučný
a reakčný. Mladoturci se vyhnou válce, jen aby
nezavdali podnět reakci. Državy války vypovídají
jen z dvojího podnětu: buď z vědomí síly a pře-
vahy, nebo ze zoufalosti. Dnes v Turecku není ani
prvého a ani druhého impulsu. My dobře víme, že
událost bosenská by mohla podpálit
válku.
Ale ta by nebyla lokální. Zdá se nám, ž e b
byla evropskou, protože tušíme zkřížení zájmo
národů i vlád všech. Starosť Bulharů je druhá. Ne
zapírají, že přítomně osud makedonských
Bulharů je velice nejistý. Nejsou slepci
aby nebyli poznali, že už dávno bulbarský živel
v zemi svatých věrozvěstů se ztrácí. Klesání národ-
nostních akcií v Makedonii se datuje od doby
sjednocení. D bře tušíme, že Turci Bulbarům neza-
pomenou dne pondělního v Trnovu. Nemohou-li při-
tížiti účet království, budou dělati bilanci ve třech
bulharských makedonských vilajetech. Oni konečně
i tam už odkryli svoje karty. Měli záměr přiznat
Bulharům jen 4 poslance do parlamentu. I kdyby
Bulhaři nebyli prohlásili svou zemi za državu nezá-
vislou, byli by musili sebrati své síly, aby hlasova-
cími lístky dokázali svoji váhu v Makedonii. Dnes
jejich posice bude mnohem obtížnější. Nebude dnes
jistě v Makedonii dostatek politické prozíravosti.
která by je nabádala, aby nepřekáželi Bulharům.
Ani exarchie nebude mít na růžích ustláno. Měla
už dříve potíže; dnes budou ještě větší. Ale čas.
hojitel všech neduhů lidí i národů, i tu pomůže.
Bulhar
Bulharsko
Turecko
Makedonie
Turec
Trnov
6
article
Turecko dnes či zejtra nevyhnutelně
přijde ku poznání, že musí žíti v dohodě
s novým carstveme
Proudy života jsou neomylny. Jen pomatenee
by je hleděl zastavit. Utonul by v nich! Není po-
třeba velkého politického důmyslu k domakánís
nezbytné dedukce. Turecko musí zapomenout na
svou hořkost. Jednou bude politickým s po-
jencem Bulharska. To mu diktuje pouhý pud
pro sebezachování se. Konečně i historie má příklad
na potvrzení našeho optimismu.
Rok 18C6 mluví přesvědčivou jasností. Poražen
Rakousko se stalo spojencem vítěze sedanského. Tu
recko není poraženo prohlášením neodvislosti Bal-
barska. Ono není ani překvapeno, Ani politicky ne-
vyspělé dítě v Turecku nevěřilo v trvání dosavadníh
stavu. Na samostatnest Bulharska musila příjít řada.
Věříme proto, že se v Turecku mysli záhy uklidní
Díváme se do očí i jiné starosti. Myslíme na
poměr Bulharů k Srbům. Oba překvapil běh
věcl. Vlastně se dali překvapit. Neuměli se dohodnout
v čas. Měli lépe a v čas uvažovat. Méně krve by
bylo teklo. Makedonie by nebyla bývala
širokým hřbitovem, kdyby se byli uměli do-
hodnout. Měli navázat styky lásky - . všichni však
pollačili v srdcích svých hlas rozumu a byli otroky
blasu vášně.
Není dnes vhodnou doba, abychom uvažovali.
kde se provinil více a kdo byl vášnivějším. Proží-
váme nyní chvíle rozcitlivění, jsme nervosní. Každé
neopatrné slovo rozčiluje. Dnes sotva širší vrstvysi
poslesknou, že balkánští Stované propásli vhodnou
chvíli k utvoření silné jihoslovanské konfederace.
Pocity se různí. Bulhaři jsou ve vleku radosti —
Srbové proživají chvíle roztrpčení. Proto dnes my
šlenka té konfederace by se zdála zrůdnou i v Sof
i v Bělehradě. Ale jednou se přihlásí k životu. Dejž
bůh. aby potom nebylo pozdě!
Bulhar
Srba
Turecko
Bulharsko
Rakousko
Makedonie
Bělehrad
Bala
7
article
Chance války bulharsko-turecké.
(Původní dopis »Nár. Listů«.-)
Chance války bulharsko-turecké.
(Původní dopis »Nár. Listů«.-)
Poměr mezi Bulharskem a Tureckem jest nanej
výš znepokojivý přes oficiosní snaby zmenšiti vý-
znam tohoto napjetí. Je možno, že nynější kor fl k
se urovná bez války, ale s druhé strany jest jisto.
že možnost války mezi Bulharskem a Tureckem ne-
byla nikdy tak velká jako nyní. Dříve, dokud poměry
makedonské způsobovaly napjetí, přispívaly vždy
závažné okolnosti k uklidnění, zvláště prohlášení
velmocí, že vítěz nebude miti prospěchu ze svého
vílězství. Tentokráte velmoci nejsou jednotny. Anglie
a Francie staví se otevřeně na stranu Turecka, jiné
velmoci však nepostaví se aspoň přikře proti Bulhar
sku. Kromě toho Mladoturci tentokráte nemají v moci
ustoupiti nátlaku velmocí, jak dříve často učinil sul-
tán. Nedojde-li k dohodě, budou nuceni jednati a to
znamená válku.
Vypuknutí války ovšem se uspíší nebo zdrží dle
toho, jsou-li na jedné straně naděje na vítězství více
nebo měně jisté. Posud se všeobecně soudilo, že Tu-
recko může Bulharsko zdrtiti. Takový dojem byl
snad dokonce v Sofiji roku 1903, neboť od té doby
bylo učiněno mnoho pro vojenské posílení země
sice s takovým úspěchem, že dnes se Bulharsko
v tomto směru může srovnávati se zeměmi západo-
evropskými. To jest pázor skoro všech cizích důstoj-
níků kteří cestovali po Balkáně. Jisťo jest, že Bul-
hars o může počitati jedině na tuto superioritu
Bulhar
Chanka
Bulharsko
Turecko
Anglie
Francie
Balkán
8
article
*) V článku »Obnovené carstvo« z
Sofije vyslovují se názory, pokud možno-
sti války mezi Bulharskem a Tureckem
se týče, arci odlišné od toholo článku; nicméně
daty o stavu obou armád je pozoruhod-
oý m. Pozn. red.
organisace, aby porazilo velmoc tureckou. Účelem
této studie jest zkoumati, pokud jsou tyto naděje
oprávněny.
O sile armád, které obě země mohou postaviti
do pole, se údaje různí. Přihližime-li k počtu mužů
povolaných v Bulharsku pod prapory za posledníci
25 let, obdržíme celkem asi 500.000 m žd. Všeobecně
se počítá v Evropě s úbytkem z0%, takže by Bul-
harsko disponovalo 400 000 vycvičených mužů.
Bulharsko
Turecko
Evropa
9
article
Dle odhadu některých německých důstojníků, kteří
sloužili v Turecku, může Turecko postaviti celkem
armádu 1,400.000 mužů. To jest aspoň cifra na pa-
píře, ale v tomto počtu jest polovice mužů sic
schopných, ale nevycvičených. Kdybychom takové
počitali také v Bulharsku, obdrželi bychom dle
údajů obvodních komisí celkem více než 700.000
mužů, což jest přiměřeno počtu 4 mil onů obyvatel
v Bulharsku a asi 8 milionů Turků v Turecku.
neboť jen ti konají vojenskou službu. Odečte-li se 20 0
úbytku, mohlo by ledy Bulharsko postaviti asi
600.000 schopných mužů dle údajů obvodních komisí
za posledních 25 roků. Počet 8 milionů Turkůa
Albánců na 16 milionů musulmanů jest ovšem vzal
z odhadů německých důstojníků. Mezi ostatními8
miliony musulmanů jsou 4 milionů Arabů, kteří jsou
ve stálé válce s Turky, pak černoši v Africe a 112
milionů Kurdů, kteří všichni nepřicházejí v počet
pro pravidelné vojsko ottomanské. Posud ve všech
válkách tureckých schopní a nevycvičení, kteří nále-
žejí většinou k domobraně (lurecky mustafiz, zvaní
v poslední době také redifové 2. třídy), zúčastnili s
tažení a bili se dosti dobře, takže nutno s nimi po-
čítati v případě války, kdežto nevycvičení B lbaři
nebudou asi ihned přibrání k vojenským operacím
Dle obyčeje v západních armádách jdou nevycvi ení
do boje teprve po 6 měsících a po rychlém výcvikn.
Turek
Albánec
Turecko
Bulharsko
Afrika
10
article
Japonci jich použivali hojněji v poslední válce, smí-
sivše je s aktivním vojskem a cvičíce je neustále.
jakmile se zastavily operace na jevišti válečném.
Nepoměr sil jest tedy na první pobled velký, ale
zmenší se, přihlédneme-li blíže. Především sluší ode-
čísti z 1.400.000 mužů oddíly, které jsou příliš vzdá-
leny, jako na příklad v Tripolisu, nebo jsou nuceny
hájiti hranice jako 4. armádní sbor na hranici rosko-
perské a 7. v Arabii. Jest patrno, že ve válce, veden
v Evropě, bude možno disponovati jen 3 sbory
v Evropě dislokovanými, 1. v Cařihradě, 2. v Drino-
poli a 3. v Soluni, nanejvýš pak ješte 5. sborem
z Damašku v Asii. Každý armádní sbor turecký se
stává z několika divisí aktivního vojska nebo »ni
zamu«, zeměbrany »redifu« a domobrany »mustafizu-
nebo sredifu 2. třídy«. Většina divisí nizamu jest
přidělena ke 3 armádním sborům v Evropě, sbor
asijské jich mají menší počet. Naopak zese sbor
evropské dostávají většinu divisí redifu a mustafizu
z Avie, jedině sbor soluňský mná většinu těchto divi
z Evropy.
Odečtou-li se oddíly, kterých nemůže býti po
užito ze zmíněných důvodů k válce v Evropě, zbývá
1., 2. a 3. sbor a 10 divisemi nizamu (110.000 pu-
šek), 12 divisemi redifu (165.000 pušek) a 27 divi-
semi mustafizu (325.000 pušek), celkem 600.000 pu-
šek, při čemž jest polovice mužstva vycvičena. Př-
pojí-li se k tomu 5. sbor (22 000 nizamu, 53.00
redifu a 60.000 mustafizu), celkem 135.000 pušek,
činí to úbrnem 735 až 750.000 mužů, kteří by mohl
býti vypraveni proti Bulharsku a z toho jen polovie
je vycvičených.
Tripolis
Arabia
Evropa
Cařihrad
Drina
Soluň
Asie
Bulharsko
Avia
11
article
Bulbarsko může naproti těmto silám postaviti
výtečnou armádu dobře vycvičených 360.000 muž
nebo 300.000 pušek. Turci mají tedy dvojnásobný
počet, nečítaje 5. sbor z Damašku a proto chanc
bulharské jsou na první pohled velmi problematické.
Obraz však se změní, přihlédneme-li k podmínkám
zápasu. 300.000 Bulbarů (18 divisí, z nichž je devěl
aktivních po 16.000 puškách) je mobilisována v pěti
dnech, kdežto mobilisace turecká posud vždycky vy-
žadovala 8 až 10 dni, to jest dvakrát tolik času.
Polovice bulharského vojska nalézá se na hranici
turecké, divise dubnické a sofijské (64.000 pušek)
proti Makedonii a divise z Plovdiva, Staré Zagory
Slivna proti Drinopoli, takže Bulhaři mohou zahájiti
boj 6. dne od počátku mobilisace 160.000 muži,
k čemuž se ostatek armády připojí neprodleně, takž
8 až 10 dní od vyhlášení války, kdy Turci dokončí
teprve svou mobilisaci a mohou teprve počíti s kon-
centrací celé armády, celá armáda bulharská bude
již soustředěna na tureckém území a bude již 2—3
dni v boji.
Turek
Drinopoli
Bulhar
300.000 Vary
Makedonie
Plovdiva
Stará Zagora
12
article
Jaká bude vojenská situace Turecka v oně
chvíli? Ze 6 0.000 mužů, jež čitají 3 sbory evropské
armády turecké, jest pouze 271.000 z evropských
držav a zbytek dodává Asie. Z oněch 271.000 je to-
liko 110.000 nizamů, kteří jsou skoro úplně pohotovi
již v míru a mohli by hned jíti do boje. K těmto
110.000 puškám mohly by se připojiti ještě 4 divise
redifů nebo 53.000 pušek v 8 dnech, takže v době.
kdy již celá armáda bulharská by byla 2 až 3 dny
na území tureckém, mohli by Turci proti ni postavit
sotva polovici mužstva. Nepřiznivost télo situace s
ještě zvýší, uvážíme-li, že teto vojsko jest rozplý-
leno a takořka rozděleno na dvě velké skupiny.
kolem Drinopole asi 5. den 33.000 nizamů proti
46.000 Bulharů, 8. den 46.000 pušek tureckých proti
160.000 Bulharů. Turci by mohli svou moc sesílit
nanejvýš tím, že by vyslali celou posádku z Caři
hradu, což lze sotva očekávati, takže by přibylo
22.00) mužů a stálo by 68.000 Turků proti 160.00
Bulharů.
V Makedonii by bylo 60.000 pušek tureckýeh
5. dne po vyhlášení války proti 6400 Bulharů a8.
dne 113.000 pušek proti 96.000 Bulharů. Ale do ma-
kedonského vojska počítají se také oddily, které ná-
sledkem své vzdálenosti a z jiných důvodů nemohou
se zúčastniti vátky proti Bulharsku, jako na příkla
ze Skutarí a sandžaku novopazarského, takže by
zbylo 5. dne 39.000 Turků proti 64.000 Balharů
8. dne 60.000 mužů ve dvou skupinach (Skopije
a Solun) proti 96 000 Bulbarů. Jak viděti, je pro po-
čátek velká převaha na straně Bulharů, kteří by
mohli zničiti tureckou moc, než by došly posily
z Asie.
„Temps“ o diplomatické situaci.
Turek
Bulhar
Turecko
Asie
Drinopol
Makedonie
Bulharsko
Bulhar
Soluna
13
article
Dnes již nelze pochybovati, že svolání konferene
jest naprosto nutné. Jak pravil ministr Izvolský, může
jedině evropské shromáždění zrušiti to, co evropské
shromáždění ulvořilo. Princip, přijatý na konferenci
londýnské r. 1871, »že jediný signatař nemůže měniti
klausule smlouvy, podepsané několika mocnostmi«,
platí nezvratně. Bez porušení zásad veřejného práv
evropského nelze se vyhnouti tomuto pravidlu.
Dohoda byla stejně sjednána většinou 'mocností.
Pravilo se, že Anglie, z počátku příznivá svolání kon-
ference, změnila svůj názor. Na základě svých zprá
můžeme tvrditi, že tomu není tak a zprávy ty po-
tvrzují se řečmi anglického ministerského předsed
a státního sekretáře zahraničních záležitostí. Arglie
chce jedině, aby jí byl sdělen program konference —
a to jest požadavek oprávněný — ale nepopírá, ž
jednomyslná dohoda zúčastněných vlád jest nevy
hnutelna k vevisi smlouvy, kterou všechny podepsaly.
Rusko, jak svědčí prohlášení ministra Izvolského, jest
ochotno navrhnouli svoláni léto konference. Franci
hodlá k tomu svoliti. Německo, které projevilo tak
živou snahu, učiniti velké otázky naší doby mezi
národními, nemůže odmítnouti tento způsob, když jde
o smlouvu, podepsanou v Berlíně za předsednictví
Bismarkova. Italie prohlašuje, že jest prosta všech
závazků a připojí se asi následkem toho k právnímu
názoru, který zastávají ostatní velmoci. Rakousko
samo, přes to, že činí předběžná opatření, nemá
tušime, zásadních námitek proti svolání konference
Pokud se týče Turecka, žádá samo o toto svolání.
podrobujíc své nároky úsudku Evropy.
Izvolský
Franek
Anglie
Rusko
Německo
Berlín
Rakousko
Turecko
Evropa
14
article
Konference bude míti dosti látky k jednání. Kromo
dvojí modifikace berlínské smlouvy, způsobené ini
ciat vou Rakouska a Bulharska, vyskytnou se asi ješti
jiné otázky. Zejtra snad uslyšíme, že řecká vlád
a král Jiří přijali rozhodnutí Kréty o spojení s Řeckem.
Zde musí Evropa rovněž zakročiti. Ale to není vše
Poněvadž berlínská smlouva byla porušena práv
témi, kdož z ni měli prospěch, musí těm, kteří ji zacho-
vali, ačkoli byli jejími klausulemi postiženi, být
dána možnost, aby své nároky právně uplatnili.
Bylo v tom směru proneseno slovo kompensace.
Název tento jest nevhodný. Za nynějších okolností
jest pouze jedna mocnost, která má právo na kom-
pensace, touto mocností je Turecko. Jsme pevně pře-
svědčeni, že Evropa bude bditi, aby mu byly při-
znány. Rakousko ovšem ujalo se iniciativy, vyklidi
Jiří
Rakousko
Bulharsko
Kréta
Řecko
Evropa
Turecko
15
article
sandžak, projevujíc tím, že se cití povinno nabld
nouti něco Turecku v náhradu za lo, co mu béle
Jest to methoda, kterou Evropa nemůže pouze schvá
liti. Musí se jí rovněž ujati a rozšířiti ji, jestlíže pl
jiné modifikace — z nichž některé se jeví oprávně
nými — se přičiní k berlínské smlouvě na prospěch
jedněch nebo druhých, jest nezbytno, aby říše otto-
manská, nanejvýš hodná všeobecné vážnosti, ob
držela slušnou náhradu.
Dnes nelze pochybovali, že není to východn
otázka ve svém celku, co se předkládá tribunálu
mocností. Systémy allianci a dohod, jichž jest
Evropa jevištěm, se nyní objeví a vším právem
budou se vzájemné interesy hleděti uplatniti. Možno
souditi, jestliže někdy duch solidarity, jejž min.
Pichon definoval jako »evropský patriotismus«, má
býti podnětem rozhodnutí vlád, že je to právě za
nynějších okolností. Není bez nebezpečí, zavládlo-li
mínění, že nejslavnější smlouvy jsou závislé na
jednostranné iniciativě a nebylo by méně nebez-
pečno, kdyby konference, svolaná, aby právu zjednala
převahu nad moci, stala se rejdištěm postranníc
choutek. Francii, uznaně neinteresované ve východní
otázce a ochotné ujati se vypracování slušných
dohod, může se na slovo věřiti, prohlašuje-li své od
hodiání, účinně v ní pracovati. Je však třeba, aby
byla podporována také těmi, jimž okolnosti nedovo-
lují stejnou volnost smýšlení.
(Ostatní zprávy viz na straně 5.)
Pichon
Turecko
Evropa
Francie
16
article
Delegace.
Delegace.
Z Pešti, 10. října. (K. k.)
V rakouském výboru pro zahra
ničné záležitosti a okupační úvěr ujaí
se dnes první slova ministr bar. Aehrenthal, podávaje
výklad k některým debatním pozuamkám. Konsta-
tuje s povděkem, že postup vlády v otázce připojení
Bosny a H rcegoviny došel souhlasu zástupeů skoro
všech stran a uznáno, že aktivní politi ka
zahraniční je v zájmu mocnařství. Bude po
kračovati v dosavadní politice, která záleží v tom
že chceme své místo plně zaujmouti
jsme si úplně vědomi prostředků, jimie
třeba hájiti naše zájmy. Každá akce je spo-
jena s velkou prací a starostmi, avšak v nynějším
stadiu musilí jsme vývoj vzíti do rukou, poněvada
byl by se jinak mohl obrátiti proti nám.
Na neoprávněné ůtoky v zahraničném
lisku odpovídá na výtku o porušení berlínské
smlonvy, že o takovém porušení může býti ře
jen, když stát nechce splniti závazek, že něco vy-
koná, nebo nevykoná. V našem případě se to ne-
stalo. Berlínská smlouva neobsahuje ani slova o prá-
vech sultánovy svrchovanosti. Hr. Andrássy prohlásil
tehda, že právo okupace a správy Bosny a Hercego-
viny přijímá jen, není-li časově obmezena. Tim chté
říci, že je trvalá a že více Bosnu a Hercegovinu ne-
vydáme. S tím byly všechny mocnosti srozuměny.
Andrássy
Tim
Pešť
Bosna
Hradec
Hercegovina
17
article
Domnívajíce se, že vystačíme s prostředkem oku-
pace, nevyslovili jsme již tehdy annexi. Nesmí s
zapomínati, že mocnosti na berlínském kongresu
právě v těchto provinciích chtěly zavěsti stálé po-
měry. Docflili jsme v Bosně a Hercegovině velkých
pokroků. Nyní za nové generace musíme přikročiti
k zavedení ústavních poměrů. Del. dr. Baernreithe
správně připomenul, že mocnosti, davše souhlas ke
zrušení kapitulací, uznaly, že vykonáváme v oněch
zemích plnou skutečnou suverenitu. Vláda přičiňo-
vala se, aby tato skutečná suverenita byla přeměněna
ve formální. Tato akce byla právě nyní nutnou, poně
vadž se zřetelem ke slíbenému poskytnutí ústavy
v Bosně a Hercegovině bylo nezbytným vyjasniti
státoprávní poměr.
Také soudíme, že tato olázka týká se zvlášte
Turecka a nás, a že také mezi námi m
býti vyřízena. Protokol z 13. červenee 1878
který podepsal hr. Andrassy, obsahuje ubezpečení
delegálů rakousko-uherských vůči tureckým, že oku
pace bude jen provisorní. Hr. Andrassy odhodlalse
k této ochotě jen proto, že Turecko chtělo v po-
slední chvíli zmařiti konferenci a on si plným prá-
vem řekl, že pro nejbližší dobu se bez lak vystac
s okupací. Se zřetelem na tento protokol třeba zmí-
niti se však o dvou potomních faktech. Předně je tu
nutnost dobytí Bosny a Hercegoviny, poněvadž Tu-
recko neučinilo žádných opatření, aby zabezpečilo
pokojnou okupaci. Druhým faktem je cařihradská
konvence ze dne 21. dubna 1879, v ní
není už řeč o zatímní okupaci. Tout
smlouvou protokol z r. 1878 pozbyl platnosti.
Na Novopazarsko vzdali jsme se definitiv n
práv, zaručených berlínskou smlouvou. Uznáváme
tím nynější skutečnou tureckou državu; dále že pře-
jeme konstitučnímu režimu v Turecku plného úspěchu
Železniční otázka zaujala v této diskusi mnoho místa.
Del
doktor
Baernreith
Boseň a Hercegovina
Turecko
Hradec
Bosna a Hercegovina
18
article
Dr. Bärnreither poznal z noty, kterou jsme nedávno
podali v Cařihradě, že bychom byli ochotní otázku
event. sesílení své posádky v Novopazarsku řešit jen
v souhlase s ní, abychom ji dokázali, že nemáme
v železniční otázce žádných výbojných úmyslů.
V dubnové smlouvě výslovně bylo řečeno, že mám
právo držeti posádky všude. Pouze v některých mi
stech nedaleko Mitrovice mohlo se tak státi za sou
hlasu Turecka. Loni prohlásili jsme, že bychom byl
ochotni při vyjednávání o financování dráhy jednat
s Tureckem také o olázce posádek. Nebylo to žád-
ným formálním ohlášením, nýbrž pouze konstato
váním disposice. Práce jsou již skoro skončeny
budou na podzim odevzdány v Cařihradě komisi
která vypracuje elahorát; ten i nám Turecko předloží.
Bude se jednat o to, aby technický elaborát bl
prozkoumán a poznalo se, jak se má projekt pro
vésti, při čemž bylo v našem zájmu, abychom n
stavbu poskytli i finanční pomoc, kdyby
si toho Turecko přálo.
Či. XIX. berlínské smlouvy týkás
Černé Hory a jistých práv, nebo spíše omezení
černohorské svrchovanosti. Černá Hora nesmi, mlti
žádné vojenské vlajky, cizí vojenské lodi nesměj
zajižděti do černohorských přístavů a Rakousko
Uhersko vykonává přístavní a zdravotní policii podé
černohorského pobřeží. Taková omezení svrchova-
nosti nemohla samoztejmě přispěti aby se lip utváři
poměr k tomuto malému státu, jemuž přiná šíme vstříc
mnohé sympatie. O skutečné zájmy mocnářství tu
nejde a proto ministr dohodl se také s ostatními ka-
binety a projevil ochotu, že upustí od jedno
tlivých ustanovení.
doktor
Bärnreither
Cařihrad
Mitrovice
Turecko
Černá Hora
Rakousko Uhersko
19
article
Když na ministrovu žádost schůze byla prohlá
šena důvěrnou, podal ministr výklad o přípravě
diplomatické akce a stanovisku, které rak uherská
vlada zaujme ku případné konferenci.
O mladotureckém huuti opavoval ministr v dal
ším průbéhu, co řekl o svém výkladu.
Rozhodně opřel se výtce, jakoby byla příčinn
souvislost mezi naším postupem, který po dlouhou
dobu byl připravován, a mezi prohlášením bulharské
neodvislosti. Musil by býti novým Macchiavellim, aby
inscenoval příp d Gešova anebo stávku na východní
dráze, aby bulharská vláda prohlásila neodvislost
zrovna, než vláda J. V. přikročila k tomuto vážnému
činu. Stávkové hnutí mělo také škodlivé následky
pro rakousko-uherské a zájmy rakouské společnosto
východní dráhy. Jednání o rozřešení těchto spletitých
věcí bude trvati asi ještě hodně dlouho. Východo
rumelské trati jsou vlastnictvím Turecka, které pře
nechalo dopravu na dalších 50 let východním dra-
hám. Jednáním bulharské vlády byl dotčen nejen
majetek, nýbrž také vlastnické právo a hmotné
zájmy. My jsme hned na počátku zápletek protesto-
vali proti jednání bulharské vlády.
Byly také připojeny jiné protesty. Je předložen
také návrh ruské vlády, aby o této otázce po-
rokovaly mocnosti a s tímto návrhem jsme vyslo-
vili souhlas. Ministr dal věděti bulharské vládě
že jest její povinností a jednala by pouze ve svém
vlastním zájmu, kdyby dala záruky společnosti vý-
chodních drah, že neutrpí hominých škod, doku
spletitá vyjednávání nebudou skončena
Ministr pokládá za nutně, aby podrobně obíra
se Srbskem. Od prvního dne mé ministerské činnest
— pravil — bylo mou snahou uvésti náš
Musil
Macchiavelli
Turecko
Srbsko
20
article
Z Paříže, 9. října
Paříž
21
article
poměr k Srbsku
na jistý přátelský podklad. Po dlouholetém vyjedná-
vání se nám podařilo uzavříti obchodní smlouvy,a
mohu s povděkem konstatovati, že srbské vlá dv
s nimiž jsme v této otázce měli ce či-
niti, nás při tom plnou měrou podpor-
valy. Smlouva je od 1. září aktivována, Ústaví
schválení parlamentů ve Vídni a v Pešti bude jí ne-
pochybně v brzku dáno, takže naše hospodářské vzta-
hy se vrátí do normá lních kolejí. Také po stránce
politické chováme k tamuto království smýšlení
přátelské a blahovolné. Jsme vždy ochotn
smýšlení to jako v minulých dobách srbských dějin
také uskulečňovati. Příležitost k tomu se naskylne
až mocnosti se budou zabývati — což pravděpodobně
již není daleko — dunajskou o tázkou.
Při prodlužováni evropské snilouvy dunajské
hodlám dáti podnět, aby také Srbsko a Bui-
ha rsko byly do této komise pojaly. Zároveň mohlo
by býti zahájeno vyřízení nerozhodnutí záležitosti
mezinárodní úpravy plavebních pomč-
rů na dunajské lrati Železná Brána—
Brajlov. My bychom proti úpravě té neměli c
namilati a vyměňujeme o tom důvěrně názory s Ru
munskem s námi blizce spřáteleném
Diplomacie rakouská musí zabývati se definitivním
řešením této otá zky.
Srbsko
Vídeň
Pešť
Bui
22
article
Chtěl jsem dnes jen mimochodem naznačiti, že p
hospodářských atázkách, jež se dotýkají též našich
sousodů na jihovýchodě, nežádáme si žádného vý
sadního stanoviska, nýbrž máme na mysli
jen zvelebení a usnadnění depravy vůbec. S touto
stálou snahou naší, bráti zřetel na srbské zájmy, je
poněkud v odporu zjev, že Srbsko v posledních lelecl
velice zjevně snažilo se postaviti vůči nám na slane-
visko nepřálelské. Dlouho prováděná agilace v krá-
lovství, jež se zabývala zvláště Bosnou
a Hercegovinou, měla za následek, že zpráva
o připojení těchto provincií způsobila v Bělehradi
veliké rozechvění. Lze mluviti přímo o zmniku ve-
řejného mínění, které — jak se zdá — ztratilo mě
řítko pro posuzování skutečných poměrů. Těchto
dnů byla v Bělehradě dokonce učiněna ná padná
vojenská opatření, povolání jedné kategorie
záloh. Vzhledem na náladu v Bělehradě musili jste
si položiti olázku, jaké úmysly jsou spojeny s těmito
vojenskými opařeními a žádali jsme prot
v Bělehradě vysvělleni. Přes to, že tol
vysvětlení znělo v tom rmyslu, že talo opatření ne-
mají agresivného rázu a jsou jen opatřeními z opa-
trnosti, nebude moci opominouti, další jednání vlá-
dy srbské sledovati u plnou pozorností. Samozfojmě
nemohli bychom také dopustit, aby snad pod ochra-
nou něiněných vojonských opatření byla dřívějši
agilsce v Bosně a Hercegovině s větší silou dále pro
váděna. Nemohu než vysloviti naději, že v Srbsku do
spějí k reálnějšímu nazírání a ke stanovisku roz
vážnějšímu. My zekídíme své stanovisko vždy dle sla
noviska Srbska vůči nám. Srbsko může očekávati
že my vždy s jeho zájmy naložíme přátelsky
blahovolně, dovede-li nastoupiti cestu správnou
Srbsko
Bosna a Hercegovina
Bělehrad
Boseň a Hercegovina
23
article
Tylo výklady byly opělně přerušová ny hlučnou
pochvalou.
Ke konci pravil ministr, že s povděkem vzp
míná minulého rokování, v němž všeobecně uznána
byla nutnost akce. Vyjaisněním poměrů v Bosně našo
vztahy k Turecku a k balkánským státům mohou jer
získati. Zájmy říše budou ochráněny, avšak zahra
niční politika nebuď podezřívána z vy
básněných plánů. Ministr je si vědom, že
vyplnil svou povinnost a přispívá k jeho upokojení
že akce jím zahájená nachází souhlasu a podpory
delegace.
Boseň
Turecko
24
article
Del. Schwegel uznává, že annexe byla za danýel
poměrů nutna a je důsledkem mandátu r. 1878
V Berlíně, kdy smlouva se uzavírala, žádný zástupce
velmocí nepochyboval, že svěřením okupace a správ-
ního mandátu Rakousko-Uhersku a přijetím tohote
mandátu dokonává se odstup Bosny a Hercegoviny
mocnářství. Nepochopuje prý, jak berlinská smlouva.
pokud týká se Bosny a Hercegoviny, může býti těž
v Cařihradě předmětem výtek. Annexi bylo třeb
formálně proklamovati dřív, než lze přikročiti k za
mýšleným ústavním zařízením. Nepochopitelny jsou
nároky, jež činí dnes jednotlivé balkánské státy
především Bělehrad. Řečník připojuje se k názoru
že cís, nařízení a opatření o Bosně a Hercegovině
mají hýti pouze vděčně a s tím přáním vitána, aby
zamýšlená další akce společné vlády prováděna byla
nerušeně v dohodě se zákonodárnými sbory obou
států říše a jich vlád a vše provedeno bylo k uspo-
kojení všech stran
Del. dr. Korošec pravil, že ministrova slorva
revisi čl. XIX. berlínské smlouvy vzbudí jistě po-
vděk na Černé Hoře a u Srbů dalmatských. Nám zdaj
se však kupní cenou za italský souhlas k anneri
Naši politiku naproti Srbsku nesmí vésti pomsta
Řečník zavrhuje každou retoraní politiku a varuje
aby říši a dynastii věrné chorvatské obyvatelstv
nebylo jako doposud odsirkováno-
Řečník brojí proti nárokům Uher na Bosnu. Ne
mají historického práva na Bosnu a jednání Maďare
proti národnostem v Uhrách samo ukazuje jasně
že nemají ani mravní kvalifikace, aby ennektovane
národy vzdělávali kulturně a hospodářsky.
Annexi
Del
doktor
Korošec
Srba
Maďar
Berlín
RakouskoUhersko
Bosna a Hercegovina
Cařihrad
Bělehrad
Boseň a Hercegovina
Černá hoře
Bosna
Uhry
25
article
Del ryt. Vasilko souhlasí s řečníky, již schvalo
vali rozhodnutí koruny, ovšem s dodstkem, že císa-
řova přípověď o poskytnutí zemské ústavy tamějším
národním kmenům bude ihned nejrozsáhlejší měrou
splněna.
Jako Rus činí jménem svě strany loto prohlá
šení: V okamžiku, kdy tak mnozí, našemu státu ne-
přízniví činitelé cizozemští, spoléhají na možnou dis-
harmonii a využilkování nespokojenosti toho nel
onoho národa našeho mocnářstvi, považujeme z
svou povinnost pracovati se zřelelem na dynastii
na tento stát, aby ony naděje se nesplnily. My, kteř
jsme politicky, kulturně a hospodářsky bez zřetel
na počet našeho obyvatelstva byli zastrčeni jak
čtvrtý co do velikosti národ Rakouska za všechny
národy a jsme nuceni vésti za nejprimitivnější státně
občanská práva nejtěžší boje, často bezvýsledné, zů-
staneme přes to i nyní věrni své tradici a nevnesem
žádnou disonanci do rozhodnutí povolaných činitelů
rakouských národů. K tomuto stanovisku zavdáv
nám podnět nemalou měrou okolnost, že nynější
ředitel zahraniční politiky vzbuzuje v nás důvěru
pokud jde o její směr a řízení. Nynější státopráv
ni poměr Bosny a Hercegoviny může být
dle našeho názoru pouze přechodním stavem a
do chvíle, kdy v rámci habsburského mocnářství bude
všem jeho národům poskytnuta možnost rozvíjeti se
plně ve všech oborech na základě národnostní auto-
nomie.
Konečně žádal řečník nejplnější amneslii. oso
bám, které v oněch zemích před vydáním manifestu
byly odsouzeny nebo stíhány pro politický přečin.
Vasilko
Rus
Rakousko
Bosna a Hercegovina
26
article
Del. Stöckler očekával, že v ministrově výkladu
bude vysvětlení, proč uvedení v platnost neš ťastne
smlouvy se Srbskem bylo třeba provésti mimoparla
mentními opatřeními. Rakouské pokusy o získán
přizně Srbsko zodpovědělo nejpřkkřejší formou. Řen
ník vyzývá ministra jménem rakouského rolnictva
by při navazování obchodně politických styků s cizi
nou nezapomínal na rakouské zemědělství, aby zá-
stupci rolnictva z poškozování zemědělských zá jmo
neprovedli nejostřejší důsledky na tíšské radě i v de-
legacích.
V odpolední schůzi pravil del. Pillen
že není proč pyšniti se formálním rozřešením cele
záležitosti a domnívati se, že stalo se něco velkého
Rakousko vystavělo v Bosně silnice a nedostatečno
dráhy a opomenulo při tom spojení, jež byla by spo-
jila Bosnu s mořem Jaderským a zajistila Dalmacii
Největšího hříchu depustila se však rakousko-
uherská správa, pokud jde o kulturní a politický roz-
voj. Ministrovi zehraničných věcí záleží na vnitro-
politickém vývoji v Rakousku a v Uhrách a prot
ať porudí nyní koruně, aby nedopustila odkladu př
zavedení obecného, rovného, volebního právav
Uhrách. Rakouským národům nemůže být lhostejno
zda vyděděné třídy a národy v Uhersku svého práva
nabudou či ne. Annexí Bosny stala se aktuální nejen
jihoslovanská otázka, nýbrž celý národnostní problén
rakousko-uherský. Rakousko lze si mysliti jen jako
federaci národů.
Srbsko
Rakousko
Boseň
Uhry
Uhersko
Bosna
27
article
Jmenem sociálně-demokratické strany činí řečníl
toto prohlášení o bosenské akci: Socialně-
demokratická dělnická strana v Rakousku trvá pevně
na své zásadě, že pouze národům samotným přísluší
právo určování vlastního oeudu; jako dosud i v bu-
doucnosti bude všemi silami působiti v tom směru,
aby demokratisováním států utvořeny byly předpo-
klady ke skutečnému sebeurčovacímu právu národů
Spatřuje v přičlenění okupovaných zemí Bosnya
Hercegoviny pouze formální stanovení dávno trvavší
skutečnosti, která pro klidný vývoj a splnění potřeh
tam žijících národů neposkytuje ani jediné záruky
více, než jich je nyní. I když také očekáváme a se
vší rozhodností žádáme, by tento slátoprávní akt bes
odkladu předložen byl ústavnímu scbválení ríšsko
rady, musíme se přece opřít, aby zákonodár-
ným sborům říše tak důležité věci před-
kládány byly jako záležitosti prove-
dené. Nemůžeme také zapříti obavu, že touto akci
není zmenšeno naprosto ohrožení míru a že Lude
záminkou, aby rakouským národům uložena byla ne-
vá vojenská břemena
Rakousko
28
article
Vliv akce na naši východní politiku není take
naprosto vhodným, aby zvlášť podporoval naše ho-
spodálské vztahy k balkánským zemím. Hrozí nebez-
pečí, že otřesena bude pevnost mladotureckého re-
žimu, k němuž upínaly se naděje zdárného vývoje
poměrů na Balkáně a že tento výbor ve své činnocti
bude zdržován. Současně konstatujeme, že balkán-
ská politika našeho zahraničního mi-
nisterstva je v nejpříkřejším odporu
s agrárnickými ochranářskými ten-
dencemi, které ovládají naši obchodní politiku na
Balkáně. Je také třeba, abychom při této příležilosti
přednesli stížnost, že dosavadní správa oku-
povaných zemí opomenula podporcva-
ti národy kulturně a politicky, ano ž
dopustila se tak těžkých přehmatů, že proto ještě
dnes pokládá ji velká část obyvatelstva za cizí, ano
nepřátelskou moc. Prolo musíme v první řadě a se
vším důrazem žádati, aby toto opomenutí co nejrych-
leji bylo napraveno a pro Bosnu a Hercegovinu za-
mýšlená ústava utvořila vážné záruky politického
míru a pracujícím třídám oněch zemí dán byl při nej-
menším nepatrný dil politických práv a sociálně-poli-
lických zřízení, jichž požívají již dnes v RRtakousku.
Balkán
Bosna a Hercegovina
29
article
Del. hr. Latou je povděčen ubezpečováni, že
vojenské disposice nejsou s to porušiti pokojné úmy-
sly zahraničního úřadu.
Ref. markýz Bacguchem pojednal o cílecha
důsledcích vyklizení Novopazarska a mladotureckém
hnutí a shrnul výsledek rokování v úvahy, jež budou
se souhlasem výboru přijaty do zprávy
Ve výboru vysloveno bylo určité očekávání, ž
vláda dle projevených úmyslů ihned přikročí ku pro-
vedení zařízení, vhodných k uskutečnění vytčených
vysokých cílů. Vysloven také názor, že třeba důver-
níkům obyvatelstva poskytnouti přiležitost ku projevu
jich přaní. Výbor vzal na vědomí, pokud se týče stá-
toprávního poměru Bosny a Hercegoviny k oběmu
státům říše, že zůstane zatím zachován status quo.
Připojuje k tomu výslovné vyhražení, že zme-
ny v tomto směru bez přivolení této říš-
ské polovice samozřejmě za všech
okolnosti musí zůstati vyloučeny. Vý-
ber vyslovuje pevnou naději, že nastoupenou cestou
bude vždy více podporováno blaho obyvalelstva Bos-
ny a Hercegoviny a že naše snahy po zajištění vnit-
ního míru a klidné práce v oněch zemích korunovány
budou výsledkem
Na to zahájeno rokování o záležitoslech po-
všechně zahraniční politiky.
Del
Bacguch
Bosna
Hercegovina
30
article
Del. dr. Redlich mluvě o konsulárních úřadech,
žádal, aby použito bylo živlů, blízkých obchodnímu
průmyslovému životu. Stěžoval si do institucí komer-
čních rad a obchodně politických odborných zpravo-
dajů a zmínil se o převaze maďarského živlu v ame-
rické konsulátní službě. Konečně navrhl resoluci
zavedení 35leté služby pro úřadníky zahraničního
ministerstva.
Del. dr. Glabiňski vyhražuje si zevrubné ocenění
výkladu pro plenární schůzi a nyní vytkne jen sta-
novisko své strany k soustavě politi-
ckých spolků mocnářství. Tato souslavaje
vybudována na nízkém, takřka exklusivním přičlenění
k Německu. Tento základ zahraniční politiky moc-
nářství, jenž za jistých okolnosti je dokonce nebez-
pečným a v budoucnosti nemá vyhlídky, nesrov-
nává se s podstatou mocnářství ani s je-
ho kulturním a dějinným posláním. Strana jeho ne-
trvá na tomto přesvědčení snad z nenávisti proti ně-
meckému národu, nelze však a nesmí se zneuzná-
vati, že bezohledná politika Německa na
venek a opatření, jež provádí Prusko uvnitř, příčí
se podstatě rakouské zásady spravedlnosti a jsou s t
učiniti Rakousko předmětem obecné nenávisti a záští.
Del
doktor
Redlich
Glabiňski
Německo
Prusko
Rakousko
31
article
V části západního tisku líčí ze mocnářství tak, jako
by se bylo dostalo v trvalé područí Německa. Po-
slední udalosti učinily konečně na štěstí této legendě
přítrž a my vítáme to s povděkem a uznáním. Ra-
kousko-uherské mocnářství je na základě své země-
pisné situace, svého složení z různých národů a ději-
nami vytvořených territoriálních individualit, jakož
i na základě svého obecně mírumilovného a kultur-
ního poslání určeno, aby bylo pokojným člán-
kem mezi národy a státy a tento úkol mec-
nářství byl nyní připojením Bosny a Hercegoviny
ještě posílen a utužen. Přes nevoli, jež se nyní v zá-
padní Evropě proti Rakousku ozývá, opětuji přec
naše přání, aby mocnářství usilovalo o těsně jš
a důvěrnější přimknutí k západoevrop-
ským mocnostem Francii a Anglii, p-
něvadž by přimknutí to mohlo opět obnoviti dějinné
mírumilovné a sprostředkující poslání mocnářství to-
ho v Evropě.
Německo
Bosna a Hercegovina
Evropa
Rakousko
Francie
Anglie
32
article
Řečník připojuje se k vývodům Redlichovým,
aby Rakousko usilovalo totiž intensivněji o zachování
své prestiže v cizině, jakož i pokud jde o obsazování
konsulátních úřadů a domáhá se zvlášť, abyv
Americe byli u konsulátů ustanovováni slovanští
úřadníci a při obeazování chystaného nového rakou-
sko-uherského konsulátu v Kanadě brán byl zřetel
na tamní polské vystěhovalce
Del. Zázvorka žádal, by u konsulátů a vyslane-
ctev zjednána byla náprava v národním ohledu av
zemědělství dbalo se přání a potřeb obyvatelstva.
Del. dr. Kramář prohlašuje, že stanovisko jeho
strany k zahraniční politice zůstává, jaké bylo a že
souhlasí s názory dra. Gabiňského. Požadavky o cio-
žení diplomatického sboru, které pronesl del. dr. Re-
dlich a s kterými souhlasí, nejsou spocificky rakou-
ské. Německý kancléř mluvil o této věci a takév
Rusku se živě přetřásá. Diplomatický sbor musí býti
zmodernisován a nesmí zůstati obmezeným na jisté
společenské kruhy. Žádá, by také příslušníci českého
národa povolávání byli do mán. zahranič, věcí, nebot
tento důležitý úřad nesmí zůstati vyhražen Němcům
a Maďarům.
Del. dr Baernreitker soudí, že musí být odstraněna
sociální výlučnost a diplomacie pro mimořádnou
svou důležitost musí býti povznesena na zcela jinou
úroveň.
Redlichův
Zázvorka
Del
doktor
Kramář
Re
Němec
Maďar
Baernreitker
Rakousko
Kanada
Rusko
33
article
Del. Woli vyhradil si promluviti v plenu o spol
ku s Německem
Del. dr. Korošec jménem slovinských delegátů
Vyslovil přání, by vláda i nadále sledovala politiku,
Bulharům příznivou
Ministr bar. Aehrentkal vyhražuje si slovo o ně-
kterých podnětech. Na Pittonovo vyzvání odpo-
vídá, že ona jistá otázka vnitřní uherské politiky je
vzdálena jeho oboru a zásadou, přijatou také
uherským zákonodárstvím, že společní ministři mají
se zdržeti veškerého zasahování do vnitřních zále-
žitostí Rakcuska i Uherska.
Rozpočet zahraničního ministerstva přijat s
všemi svými položkami po referentovu doslovu be
dalšího rokování a schůze skončena
Příšti schůze, v níž schválena bude zpráva o roz
počtu min. zahraničních věcí a potom zahájeno ro
kování a okupačním úvěru, bude 22. t. m. odlpol.
Schůze vojenského výboru rakouské delegace je
svolána na 19. t. m. o 4. hod. odpol
Uherský výbor pro zahraniční záležitosti Kons
schůzi v pondělí odpoledne
Z Vídně, 10. října. (K. k.) Bezpodstatna je
zpráva, že ministr vojenství bude žádati od dele-
gací povolení dodatečného úvěru pro vý-
zbroje, pro zvýšení kontingentu nováčků anebo cos
podebného. Vojenská správa nepřekročí nijak delega
cím již předložené rozpočty
Del
doktor
Korošec
Bulhar
Pittonův
Německo
Vídeň
34
article
Mezinárodní komise ku potlačení
slepoty.
Mezinárodní komise ku potlačení
slepoty.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Kdežto v posfední době hlavní zájem obecenstva
upoutaly události politické, provedena byla v lichých
prostorách Klárova ústavu slepců v oboru humanity
událost významu historického. Poprvé byla uskuteč-
něna mezinárodní akce k zamezení a zmenšení
počtu oslepnutí.
Předseda, ředitel Klárova ústavů slepců, pan
Emil Wagner, zahájil dne 7. října o 9. hodiní
Wagner
Klárov ústav slepec