ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 887a5010-762f-11dc-925a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 116, place 97, org 15, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. října 1908.
4 masthead
Císlo 280
5 article
pace té mezi oběma vládami uzavřena bude předchozí smlouva. V Berlíně, 13. července 1878.« Andrássy, Karoly, Haymerle. Nuže, dojdeli na evropskou konferenci, není pochybnosti, že plnomocník Turecka vytasí se s tímto dokumentem jako nejsilnější právní zbraní proti annexi rakouské a tu ovšem mohou Rakousku nastati obtíže, z kterých těžko se bude mu vyprostiti. Ne- boť dnes bude míti proti sobě tutéž Anglii, která mu tehda danajský dar Bosny vnuco- vala a jak se zachová Francie, Ruskoa Italie, když samo Německo se vybavuje z obliga? V národě tureckém jako v národě srbském utkví annexe jako trn plodicí bolest dlouhou a těžce zhojitelnou. To jest osudná stránka dokonané události v Bosně a Hercegovině.
Andrássy Karol Haymerle Berlín Turecko Rakousko Anglie Bosna Francie Německo Boseň a Hercegovina Ruskoa Italia
6 article Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně. Od zahajovací včerejší schůze skup štiny v Bělehradě s napjetím očeká valo se rozhodnutí o dalším stavu věcí, o válce neb míru. Dle slov srbského vyslance Besniče v Paříži srbská vláda byla a je od- hodlána proti žádostem šir- kých mass, volajících po válce, sledo- vati politiku míru a nevrhati se v unáhlené, nerozvážné zápletky válečné. V tom smyslu vyzníti mělo vládn prohlášení ve včerejší skupštině. Dalo se očekávati, že názor vlády, doporu- čující v prohlášení tom stanovisko vyčkávací a důvěru v rozhodnuti velmocí, bude většinou přijat. Než v této prvé schůzi se tak nestalo. neboť měla ráz pouze formálni Rozhodnutí a hlasováni odloženo a ž d schůze zejtřejší. O zahajovací schůzi skupštiny, došly tyto telegramy: Od našeho zpravodaje:
Balkán Bělehrad Paříž
7 article
Sp. Z Bělehradu, 10. října. (Zvl. tel »Nár. Lislů«.) Dnes ráno sešla se s ně movua, jež obklíčil obrov ský zástup lidu. Za předsedu skupštiny zvolen radikál Lj ub Jovanovič. za I. místopředsedu Ljubomir Davidovič, mlado- radikál, za II. S tojkov i č. Jova- novič zvolen 130 hlasy proti 3. Děkoval za důvěru a prohlásil že očekává od skupštiny, že bude roz- vážně a bez ukvapení rozhodovati dalších osudech Srbska, ale hájiti při tom se vší hrdostí zájmy téžce zkou- šené vlasti. Po přečtení králova ukazu schůze odložena na zítřek, kdy podáno bude vládní prohlášení. Odpoledne došlo k výtržnostem omladiny. Od paláce skupštiny táhl veliký zástup demonstrantů ke ko- naku a volal krále. Král Petr objevil se na balkonu a žádal lid, aby zachoval klid. Zá- stup táhl pak na Divadelní náměstí kde dva černožluté prapory na hra nici spáleny. Totéž stalo se u po- mníku knížete Michala. Volání po válce celkem ustává. Rozvážnejši hlasy nabývají převahy Řeč předsedy skupštiny. Z Bělehradu, 10. října. (K. k.) Při zahá- jení skupštiny došlo k projevům před budovou parlamentní. Po slavných bohoslužbách se šl se skupština a přikročila k volbě presidia. Předsedou byl zvolen staroradikál Ljuba Jo va- novič 130 hlasy proti 3. Předseda Ljuba Jovanovič ujal se předsednictví a prones následující řeč: »Skupština poctila mne už jednou svojí důvérou. Ale okolnost, že mne také poctila důvěrou dnes a to skoro jednomyslně v tak obtížné situaci, v jaké se vlast nalézá, činí mi nemožným,
Ljubomir Davidovič Petr Michalus Ljuba Jovanovič Bělehrad Srbsko
8 article
abych našel slova k projevení díků z tuto mimořádnou důvěru. Skupština přešla mnohé důvěryhodnější a projevila mi svou důvěru. Mohu jen ujistiti, že vynasnažím s ze všech sil, aby skupština mohla v tak obtižné situaci konati svoji zákonnou po- vinnost. Doufám, že skupština bude vládu podporovati, aby ohráněny byly zájmy naší těžce zkoušené, ale krásné a hrdé vlasti. Řeč předsodova byla přijatr s vali- kou pochvalou. Na to skupština přikro- čila k volbě dvou místopředsedů a kance- láře. Prvním místopředsedou skupštiny byl zvolen mladoradikál poslanec Davido- vič, druhým staroradikál posl. Stojko- vič. Pak bylo mimořádné zasedání skup- štiny zahájeno čtením královského ukazu a příšti sohůze ustanovena na zojtřek. Sp. Z Bělehradu, 10. října. (Zvl. telegram „Nár. L.“) Vstup poslanců do skupštiny prová- zen byl provoláváním „chceme válku!“ K 10. hod. dostavil se před skupštínu ve- liký průvod venkovanů z okolí Bělehradu, apy vyčkal usnesení skupštiny. Když se rozneslo. že jednání prohlášeno za tajné, zmocnil se zá- stupu veliký nepokoj. Pronášeny hrozby prot vládě, provoláváno jí „pereat“ Když schůze skončena a zástupům dán- zpráva, že jednání bylo pouze tormální, odtáhly zástupy od budovy. Odpoledne konal se tábor lidu, na němž vyzývali řečnící k opatřením proti Rakousku Před palácem rakouského vyslanectví došlo k demonstracím, stráž však zakročila. Zprávy tyto doplňuje telegram tiskové kan celářet Z Bölehradu, 10. října. (K. k.) Dopoledne došlo k manifestacím před skupšti- nou a palácem korunnáho prince. Korunn prine přišel k oknu a děkoval z ovace. Manifestanti táhli na to k divadelnímu náměstí, kde byly spáleny dva rakou- sko-uherské prapory.
Davido Stojka Bělehrad Rakousko Bölehrad
9 article
Sp. Z Bělehradu, 10 října. (Zvl. telegr »N. L.«) Po konferenci poslanců ra- dikálů sešli se poslanci všech stran ku poradé a dle návrhu radikálů usnesli se, aby poslanechá kola ne- konala více konference různě, ný- brž společně. Potom přijat ná- vrh, aby předsednictví bylo zvoleno ze všech stran. K tomu sděluje tisková kancelář: Pro slýchá se, že vůdcové politických stran dal vládě prohlášení, že v přítomné chvíli upouštěji od strannických sporů a jsou ochotní podporo- vati jednomyslně rozhodnutí vlády- Současně vyslovili nespokoje- nost s obsahem protestní nóty. Ve dnešní odpolední schůzi klubu staroradikál má býti rozhodnuto, jaké stano- visko mávláda zaujmouti ktomut prohlášení vůdců stran. Výbor pro ochranu vlasti a revo- Juční výbor. Z Bělehradu, 10. října. (K. k) »Poli tika« sděluje že včera ustavil s z nejpřednějších občanů, poli- tiků, generálů, universitaích pro- fesorů, obchodníků a novinár výbor pro ochranu vlasti. Úkole jeho bude říditi celé hnutí prot annexi Bosny a Hereegoviny. »Maly Journal« sděluje, že ustavil se revoluční výbor, jenž bude řiditi a ke tlup. »Beogradske Novine« sdělují, že skupštině bude rozhodovati o pilnosti návrhu, aby mi- nistru vojenství bylo poskytnut pro všechy případnosti 30 milio n dinarů. Zrazováni Srbska a Černé Hory od války. »Moskevské Vědomosti« nevěří že Izvolský byl zasvěcen do plánu německo- rakousko-bulharského a jsou přesvědčeny, že by Rusko k oběma udalostem, i k prohlášení bul- harského království, i bosensko-hercegovského záboru, nedalo souhlasu ani za cenu otevření cařihradských průplavů ruskému loďstvu a t [1. z té příčiny, že Rusové bratry ne- prodávaj! a 2. proto, že cařihradské pr- livy nenáležejí ani Rakousko Uhersku ani Ně- mecku.
Izvolský Rus Bělehrad 10 říjen Srbsko Rusko Rakousko Beogradske Novine
10 article
List dále uvažuje: Co dělat? Válčit, dáti pomoc na př. Srbsku a Černé Hoře, jež obě jsou poplašeny záborem Bosny a Hercegoviny neméně, než Bosňáci Hercegovci? Lépe bude zdržovati Srb a Černohorce od války, neboť b válkou jen hráli dorukou Berlinu Rusko musí Srbům a Černohorcům vysvětlit, ž Rakousgo-Uhersko, samovolné porušivši berlln- skou smlouvu, nezměnilo svého položení v Bosn a Hercegovině ani ve smyslu faktic kém, ani juri- dickém. Ale Rusko zároveň musí se postarati. aby porušení, kterého se Rakousko- Uhersko do- pustilo, nenabylo zákonné platnosti a to učiní. podá-li proti němu trozhodný protest. V budou nosti mohou býti případy, kdy tento protest na- bude váhy. Pro nás je tielckrát lép dohovořit se o průlivech s Turky než s RakouskoUherskam nebo Ně meckem. Milanovič o demisi srbského kabinetu. Z Berlína, 10. října. »Berl. Tagbl.« při nesl před sehůzí skupštiny zprávu svého bělehradského zpravodaje, jemut prý srbský ministr zahramičných záležitostí dr. Milanovič prohlásil, že demise celého kabinetu je nezbytnou, jesthiže v zaba jovaci schůzi skupštny vládní prohlášení o annexi Bosny a Hercegoviny ne- bude přija to. Ministr očekával, že většina skupštiny vysloví se proti prohlášení vládnímu Dovolená rakouského vyslance v Bélehradě. Z Pešti, 10. října. Zpráva, že vyslanee v Bělehradě hr. Forgach, meškající nyní v Benátkách na dovolené, obdržel poky vrátiti se na své misto, jest — jak se dovídá uh. tel. kor. kanc. — úplně b ez důvodnou. Události balkánské staly se bez vlivu Německa.
Bosňák Hercegovec Srb Černohorec Srba Milanovič Berl Forgach Srbsko Černá hoře Bosna a Hercegovina Rusko RakousgoUhersko Bosn Hercegovina Uhersko Berlín Bosna Pešť Bělehrad Benátky Německo
11 article
Z Cařihradu, 10. října. (K. k.) Listy uve- řejňují toto prohlášení, které učinil n ěme cký velevyslanec svob. pán Marschali k vel kému vezírovi: »Mám rozkaz od c'saře, abych s největším důrazem protesto v a proti tvrzení, že poslední události n Balkáně zakládají se na dohodě Ně- mecka s Rakousko-Uherskem a ně- kterou jinou mocnosti. Staly se, aniž by se byl kdo tázal po názoru Německ a.e »Ikdam« zaznamenává toto prohlášení s velkým uspokojením. Z Berlína, 10. října. (K. k.) »Norddeutsche Allgemeine Zig.« píše: Jistý berlins ký list vyslovil domněnku, že císa dověděl se již za manévrů v Elsa- sku Lotrinsku od rakousko - uher- ského následníka trůnu o plánech rakousko-uherské vlády strau Bo ny a Hercegoviny. S jiě strany se tvrdilo, že cisaf německý býl již v květnu zpraven o chystané annex! Bosny a Hercegoviny. Jsme zmocněni tato tvrzení prohlásiti za na p rso sto nepravdi vá. Černá Hora pro neodvislost Bul harska. Z Londýna, 10. října. »Time ss oznamují ze Sofije: Kniže Ni- kola černohorský jest prv- nim, jenž uznal neodvislost Bulharska a bulharskému zá- sthpci na Cetyni blahopřál. Boseuská deputace k císaří. Z Pešti, 10. října. (K. k.) Proslýchá se. že dlíci zde bosenská deputace, vedená advekátem drem. Mandičem, bude v pon- dělí přijata cisařem v záležitosti annexe Bosny a Hercegoviny.
Marschat Bo Tim Mandič Cařihrad Balkán RakouskoUhersko Berlín Elsa Lotrinsko Bosna Hercegovina Londýn Bulharsko Pešť Bosna a Hercegovina Německ a . e » Ikdam Norddeutsche Allgemeine Big
12 article
Dva hlasy z Rumanska. Z Bukurešti, 10. října. (K. k) Orgán liberální strany »Viitorul« praví, že Rumun sko provozuje tradicionální poli- tiku, aniž vytváří komplikace pro Evropu. Rumunsko bude zkoumati události a kdyby měly nastati změny, odporující zájmům rumunským, zařídí Ru munsko podle toho své chován Ve skutečnosti se nic nezměnilo. Svreho- vanost Turecka nad Rumelií a Kré- tou byla jenom fikcí. Neodvíslos Bulharska existovala a nemůže pobuřovati Rumunsko, které prolévalo svou krev za svobodu Bulharů. Rumunsko ne- může dávati příklad v porušování smluv, ale Rumunsko uhájí jistě pevně a důstojně svoje stanovisko, kdyby mělo dojíti k revisi. Liberální strana vykoná svou povinnost, ale dovede se vyhnouti politice chlubičství.
Rumun Bulhar Bukurešť Evropa Rumunsko Turecko Rumelie Bulharsko
13 article
Z Bukureštl, 10. října. Oficiosní »Inde- pendence Roumaine« pojednává o vývodech tisku, kterýž chválil převrat na Balkáně a vyslovií obavu, že Rumunsko nebude míti podílu na kořisti. a praví, že tato myšlenka se příčí zásadám, jimi se Rumunsko vždycky řídilo. »Ještě před smlouvou berlínskou, od smlouvy pařížské, která utvořila moderní Rumunsko, zůstalo mezinárodní stanovisk Rumunska stejným. Diky tomuto stanovisku, stalo s Rumunsko činitelem civilisace a váženým členem rodiny národů evropských. Rumunsko sleduje trvale svou pokojnou politiku, váží si smluv mezinárodních a věnuje všecky své síly mravnímu a hmotnému zvelebení národa, jenž dlouho trpěl. Za takovéh stavu věcí jakou roli — táže se list — má Rumun- sko hráti v Macedonii? Především Evropu přesvěd- čiti, že kromě Bulharů, Srbů, Řeků a Albanců jes v Macedonii též lid kmene rumunského, jenž jes vědom svého původu a jenž si přeje vývoje na základě svého plemene, jazyka a tradice, a že Ru- muni jsou živlem pořádku v Macedonii a nejvěrnějš poddaní sullánovi. Rumunsko neprovádí politiky dobrodružné, neuchýli se od moudré politiky až n skrovné výjimky stále prováděné a zvláště pak ne- obnoví směšné válečné pokusy strany konservativní. avšak ani nezachová se lhostejně vůči událostem na jibu. Protože má plnou svobodu akce, je přichy- stáno na každou eventualitu. V případě revis smlouvy berlínské promluví Romunsko rovněž slovo, jemuž, vzhledem na oběti Rumunska pro zájmy míru v Evropě, bude nutno vyhověti. Strana národn liberální vždyeky dovedla býti na výši situace a do- kázala, že její sutorita je dosti veliká, aby své od- půrce donutíla, by měli úctu před tradiční politikou Rumunska.«
Diké Rumun Bulhar Srba Řek Bukureštl Balkán Rumunsko Makedonie Evropa
14 article Napjatá situace v Cařihr adě.
Napjatá situace v Cařihr adě. M. Z Kolína n R, 10. října. (Zvl. tel. »N. L«) Obyvatelstvo v Cařihradě je ve- lice rozčileno pověstmi, že v neděli ol- bání pláště s ultán bude sesa z en o velkých nepokojích, jež z toho pojdou, neboť musí dojíti ke srážce reakcionátů a přivrženci nového hnuti. Otomanský výbor učinil rázná opatření proti známému úsili zmáhající se reakce, Lomozné projevy vyžadují řádnou policejní službu, aby se zabez- pečil pořádek a bezpečnost. Radi kální živfové liberálních kruhů štvou turecké obyvatelstvo na cizince, zejmena Raku- šany, jež prý třeba boykotovati. Vláda a většina novin hlásají klid a trpělivost. Válka není pravděpodobna, ale možnost domácích nepokojů se citelně množí. Anglický, fra- couzský a německý velvyslanec vynasna- žují se a radí ke klidu. Vláda by po- sleehla, ale nemá moci, ani vážnosti, aby se ji někdo řídil. Z Cařihradu, 10. října. (K. k.) »Sabahs sděluje, že včera bylo několik diplomato při selamliku, že však je sultán ne- přijal, poněvadž prý se nastydl. Má se za to, že sultán upustí zejtra od pa náctidenní cesty ramazanové d Stambulu k plášti Prorokovu. T může míti zvláštní následky se zřetelem k mlado- tureckému rozčilení a vyskytnuvšímu hnutí starolureckému. Z Cařihradu, 10. října. Reakčního hnuti přibývá. Včera byl na rozkaz velkého vezíra zatčen redaktor reakcionářskéh listu »Mizzam« Murad bey, který předevčírem nadarmo snažil e dostati se k sultáno vi.
N L Murad Kolín můj R Cařihrad
15 article
Clemenceau o závislosti míru. Z Paříže, 10. října. (K. k.) Min předsedn Clemenceau mél na banketu ve Var řeč, v níž prohlásíl, že když Franeie chce mír, vi dobře, že tento mír ne- závisí toliko na francouzském ne rodě. »Proto chceme, pravil Clemenceau, »aby naše vlast byla s to se hájiti.« Anglie znepokojena — a při- pravena! Z Berlína, 10. října. »Lo kal- Anzeiger« dovídá se z Londý n a: »Ve vládních kruzích pojímá se situace na Balkáně velmi vážně. Došly informace takového rázu, že vláda je odhodlána na vše- chny eventuality. Proto dějí se ve vší tichosti pilné přípravy ve válečném loďstvu i armádě. Veliké listy odesílají své zpravo- daje na pevninu Z Londýna, 10. října. Oproti náhledům vídeňským panuje zde velice pesimistleká nálada a nepříznivě se posuzuje mezinárodní situace. Jest obava, že pro případ, že by se konference roz- bila, dojde k mezinárodním záplet- kám. Z Londýna, 10. října. »Daily Chronicles oznamuje, že Anglie naléhá na Řecko, aby odvrátilo annexi Kréty. Anglie chce anektovati Egypt. Z Vídně, 10. října. »W. Allg Zlg.« ozna- muje tyto depeše z Cařihradu: Zde se pro- slýchá, že Anglie uvazuje o anne ri Egypta. Dále se oznamuje, že Anglie v nej- kratší době položí na jednací pořad otázku při- pojení Egypta k anglické říši a za to che jako kompensaci vrátiti Turecku ostrov Cypr. Anglické válečné loďstvo v ture- ckých vodách. Z Malty. 10. října. (K. k.) Dnes vyplul bitevní loď »Canopus«, aby se přídala k loďstvu prince Battenberga v tureckých vodách. Praví se, že v pondělí vypluje anglická velitelská loď »Qnen«, jíž velí a d m i rá Drury. Krětská milice složila přísahu Řecku.
Clemenceau Franeie Anzeiger W Allg Battenberg Drury Paříž Anglie Berlín Balkán Londýn Řecko Kréta Egypt Vídeň Cařihrad Turecko Malta Canopus Lo kal Daily Chronicle
16 article
Z Kaneje, 10 rljna. (K. k.) »Reuterov kane.« sděluje: Krétská vléda obdržela úřadní zprávu, že krétská milice složil království řeckému přísahu vě- nost. Zdravotní stav rumunského krále. Z Bukurešti, 10. řijna. (K. k.) Zdravotní stav králův lepší se stále. Král vyšel si na pro- cházku do parku, klerá trvala jednu hodinu. Doprovázel jej profe sor šl Noprdsn, který sem přibyl, aby konstatoval, jak účinkuje předepsan léčení. Obnovené carstv o. (Pův. dopia »Nár. L.-) V Sofiji, 7. října. [Bulhaři po prohlášení království. — Oslovení krále Ferdinanda. — Nálada citového vzrušeni. — Úvahy o válce. — Turecko a Bulharsko. — Poměr k Sebů m. Dosud vše je tu živo v rozčilení. Nebylo sice žádným tajemstvím, že kníže Fer- dinand pomýšlí na trůn královský — čekali jsme na prohlášení již loni, ve dnech knížecího jubilea — ale přes to hotová událost nás překvapila. Až do ochraptění lid po ulicích se navolal: »D živěe carstvo Bälgarija, da živěe negovo vehičestv carát,« a ještě nevystřízlivěl z opojení. Připadá mi to, jakoby synové »dnešního carstva« sami byli pro- žili těch hrozných pět věků jařma, jakoby sami byl víděli, jak poslední car Ivan Šišman opoušti Tenovo, jež převzal Bajazid. Je přirozeno, že vše uvádí lid v nadšení. Ita okolnost, že manifest a prohlášení Bulharska z království byl přečíen v cerkvi »sv. čtyžiceti mu- čedníků«, každého mile dojímá. Stavělť ten chrám nejslavnější bulharský car Ivan Asču II. na oslavu vítězství nad Řeky. Na tu vzpomínku zašlé slávy navazují Bulhaři dnes své naděje. Ministerský předseda Malinov, když kníž pročeti manifest, učinil své oslovení ne jístá bez předchozího promyšlení, ale učinil je vhodně. ŘRtekli »Vaše Veličenstvo 1 Státní zájmy. n árodn í do-
Bulhar Ferdinand Šišman Tenův Bajazid Ivan Řek Malinov Kanea Bukurešť Turecko Bulharsko Fery Sofiji
17 article Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky. Nevím, milé čtenářky, bylo-li u Vás tak léto bez slunce, takže květiny odumíraly dříve než se rozvily, Francie byla letos stižena ne- přianí počasí a saisona mořských lázní a let ních bytů byla velmi mrzutá, pršelo stále a bylc zima. Nyní, kdy se celá společnost již vrátilaa za dětmi se zavřely brány penslonátů, kdy ro diče se zabývají přípravami k zimní saisono a krejčí i modistky chystají zimní mody, hřeje náhle slunce více, než v červenci a v s. pnu. V Paříži je jako v létě od několika dnů. Zdržele by to postup mody, kdybychom ji nesledovaly dle určitého data a neposlouchaly ji ve všem přesně. V neděli jest podzimní grand prix a sdě- lím Vám v příšlím dopise novinky z něho. Dnes Vám chci sděliti hlavní událost mody letošní zimy a budete zajisté překvapeny, poně- vadž znamená skutečnou revoluci v účesu. Znáte a nosily jste stejně jako já onen ši- roký účes, při němž volně zkadeřené vlasy tvo- řily zlatou nebo ebenovou gloriolu kosem hlavy. Sdělila jsem Vám již dříve, že načechrané vlasy v předu úplně zmizely a byly nahraženy naku- pením vlasů po straně. To již byl sklon k účesu. jaký se bude nositi v zimě. V tomto novém účesu není žádných kadeř a zvlněných vlasů, aýbrž vlasy jsou hladce při- čísnuty, jako mívají selky a kolem hlavy se vine cop. Profil musí býti velmi dlouhý, totiž spadající a proto se kladou vzadu, kde se lepke nejvíce prohlubuje, malé vložky z kostice, n nichž vlasy spočivají. Jest ta nejnovější moda, která se počíná nositi výhradně a kterou samy Pařížanky těžce přijímají. Ale velké elegantní dámy se už jinak nečešou a za několik neděl opustí i nejprostší ženy objomný účes a zejména čechrání vlasů nad čelem.
Pařížanka Francie Paříž
18 article
Přijala jsem již také tuto modu a netřeb se pozastavovati nad náhlou změnou lysiogno- mie, proveďte tuto změnu ponenáhlu, zmírňujte pozvolna zvlnění vlasů a budete překvapeny. jak neobyčejně se při tom uplatní Vaše oči, jak vaše tahy se budou zdáti ještě čistšť a jak se celá tvář stane jemnější a výraznější. Bude-li se vám čelo zdáti příliš holým, zastřete je malým praménkem vlasů, velmi lehounkým, aby ne- činil obličej tvrdým. Stužky ve vlasech se již nebudou nositi an v městě, ani v divadle, ale s novým účesem řeckého tvaru objevila se páska ze želvoviny. která se klade plocho na vrch hlavy. Jak vidíte tedy, milé čtenářky, měla jsem pravdu, označila-li jsem tuto zménu přímo jako revoluci. A přijde ještě další. Klobouky jsou ohromně velké a těžké, budou prý zakrývati hlavu tak, že nebude vůbec viděti vlasy! Počí nají se již objevovati, ale pěkné počasí udržuje ještě obromné klobouky z černého satina, které jsou ideálním tvarem polosaisony a jsou tak vel- ké, že již tím zůstávají elegantními.
19 article
Pokud se týče úboru, nosí se nyní kostym „tamlleur“. Sukně jest empirová s volnou tasllí. Zaket jest velmi dlouhý, rovněž s krátkou tailí. Záhyby u rukávů jsou dlouhé a limec rovný. pročež se tomuto kabátu říká „directoire“. Jsou skutečně velmi čistého stylu, záhyby, límec a ozdoby z černého satinu. Knofliky, jichžse hojně použivá jako garnitury a kterých se ně- tdy přišije na šaty na sta, jsou vždy ze satinu, buď stejné barvy s šatem, nebo černého, coz jest elegantnější. V minulých letech udržovala se dlouh hnědá obuv, letos však jest úpině nemoderní. Noste v této saisoně lakové střevice tvaru ame- rického nebo a la Louis XV. a nahraďte tkaničky širokými stuhami, které se nahoře na noze sva- zují v uzel. Podzimní grand prix uvede definitivně zim- ní mody. Popíšu vám je, milé čtenářky a vylí čím podrobně, jak budou letos v zimě vypadat vaše pařížské družky.
le Louis
20 article
Magdeleine Chaumont.
Magdeleine Chaumont
21 article Dramatické uměni.
Dramatické uměni. + Intímní divadlo. (Švandovo divadlo na Smí- chově) Od mladého, méne významnéno spisovatele francouzského Xanroffa vypravilo »Intimní divadlou veselohru »Královnin manžel«. Není to zvláštní obo bacení repertoiru. Xanroffova veselohra je velmi lehké pařížské zboží, takové duchapinosti a pikant nosti prodávalí se na tncty v literárních bazarech Autor uvadí vas do ovzduší dvorského živola, tíčí společnost nejvznešenější, korunované hlavy, aristo kraty a diplomaty. Ale líčl je bez té ironie a sar- kasmu, jimiž opepřuje své obrany z velkého svět mondainní kronikař Abel Hermaut. To je vadou této hry, jejíž humor je pouze fnvolní a jejl styl až operetně banální. Hrdinou hry je prine Čyril, syn vypovězeného bývalého krále ingerského Hamilkara, starého bonvivanta, potloukajícího se po evropských hernách a pařížských restaurantech jako nebožtík král Milan srbský. Princ Cyril stal se manželem hrdé a spanilé královny corronské Soni. Je sic sťasten ve svém manželství, mladý párek ma chvíle nežnosti, když není obklopen dvorém a trýzněn sti- ketou, ale těžce nese své bezvýznamné, podřízené postavení prince regenta. Je pouhým stínem své krá- lovny, nad níž jedině se vznáší jas koruny a mus pouze státi vedle jejiho trůnu jako její první podaný.
Xanroffův Hermaut Hamilkar Milan srbský Cyril Soňa Intímní divadlo Švandův divadlo
22 article
Od něho se odekavá pouze splnění nadějí lidu corronského, očekávajícího s touhou novou větev rodokmenu královského. Poslání dosti příjemné, ne- boť královna je svůdná. Ale prine Cyril je pravý muž, nechce ostati pouhou loutkou a nespokojuje s se svou skromnou, ano jaksi směšnou rolí. Octne se v ostrém koníliktu s hrdou královnou a přernžuje s ní své vážné styky. Ale láska je silnější nežl pýcha královnina a zvítězí i nad státními ohledy. Kralovna miluje Cyrila a podrobuje se jeho vůl. Kralovnu Soňu podala paní Svandová roztomilea s nádechem jemné elegance. Paní Gampeová byla velmi pikantní jako nemravná svůdnice a intrikánka princezna Xenofa. Na námluvy ke královně přišel mezi dnem prine Cyril, jejž jinak zdařile hrál pan Strouhal, ve fraku a bílé kravatě jako auskoltani. jdoucí se představit panu presidantovi. Dlouhý, černý kabát by postačil. Z ostatních výkonů uvadime bon- honního ex-krále p. Liera, škrobeného předsedu mi- nisterstva, s maskou Körbrovou, p. Bina a ublaze- ného komořího p. Jelenského.
Cyril Soňa Svandová Gampeová Strouhal Dlouhý Lier Bina
23 article Hudba.
Hudba. + Koncert »Hlaholu«. V esobotu dne 17. říjn o 8. hod. večerní uspořádá Zpěvácký spolek » Hlahole v Praze, ve dvoraně žofinské, v novém ročníku pů- sobnosti své pravidelně konanou koncertní zábavu. Její pořad, na dvě části rozdělený, obsahuje zpěvy i hudbu, jimiž umění milovní účastoíci večerního toho koncertu hlaholského mile budou zaujati. Sbory říditi bude sbormistr »Hlahoju« p. Piskáček Ad., Č- skou Filharmonií p. Jan Elsnic. Na planě, které z svého skladu zapůjčil p. Č. Micko, doprovodí zpěvy člen spolku p. Fr. Kohout. V první části jest: 1. Šist- kův sbor »Úsmý listopad« na slova J. V. Sládka. 2. V. J. Novotného dva ženské dvojzpěvy a průvodem piana. 3. K. Weisa čtyřhláný mužský sbor »Hlídk na Vyšehradě«. 4. J. Maláta čtyřhlasé sbory ženské »K nebesům leť!« a »Sen na slova H. Pibbauerové. 5. E. Cnraty mužský sbor na slova E. Quisa »Čer vená voda«. 6. Stanislava Mokranace smíšený sbor »Osma rukovet narodnih pesme na Kosova«. II. čánt ubsanuje tentokráte hudební skladby jen od českých skladatelů. Také solové nástroje pobaví poslnchače. Podrobný pořad, u pozladny po 20 h prodávaný, ob sahuje též slova všech sborů. Večer, pro členstvo »Hlaholu«, za malý příspěvek na hudbu (40 h) po- řádaný, jest přistupný i veřejnosti za vstupné 2 K za osobu. — Za člena »Hlaholu«, výkonného neb přispívajícího možno nyní stále v domě spolkovém se přihlasil.
Piskáček Elsnic Sládek V J Novotný K Weiso J Malát H Pibbauerová E Quiso Čer Mokranace Praha Vyšehrad Kosov Hlahol
24 article
+ Česká jednota pro orchestrální hudhu zahajuje právě sedmy ročník své činnosti a sice pořádáním tří velkých symfonických koncerto v Rudolfině za řízení chefa opery Národního divadl p. Kovařovice. Prospekty obsahující podrobný program, jakož i podmínky členství lze obdržeti v kanceláři Českého filharmonického družstva na Váciavském nám. č. 53, telefon 2995. + Vitězslava Nováka »Slovenských zpěvů« vyšel právě druhý dli nákladem »Umělecké besedy«. Druhý díl vyníká všemi přednostmi, jež při vydání I. dílu po zásluze byly oceněny a prodavá se (jako prvni) pouze za 2 K a zasílá se každemu, kdo pošle 2 10 h na adr »Umělecká beseda v Praze«. + Z České Filharmonis. K symfonickým koncer- tům v Plodinové burse počnou se zejtřejším dnem vydávati listky nově se hlásícím předplatiteldm Generalní program skladeb k provedení chystaných vyšel právé tiskem a vydá se každému zdarma na požádání v kancejáři Českého filharmonického druž- stva na Václavském nám. č. 53, telefon 2995. + Orchestrální sdružení v Praze započalo stu- dovati program k VIl koncertu. Pravidelné zkoušky konají se vždy v ponděli od 7.—1/210. hod. več. v spolkových místnostech na Václavském náměstí 22. Tamtéž vždy ve zkouškách přijímají se noví čle nové, nejděle však do 19. t m. Přihlašky písemn přijímá předseda Orchestrálního sdružení pan MUD A. Mastný, Praha II., Mystíkova ul. 17. + V hudebním ústavě Josefa Čermáka na Král Vlnohradech, Vávrova ul. zapocalo vyučovaní bře na klavir a theorii hudby. Přihlášky chovanců denn tamtéž.
Kovařovic Vitězslava Novák Mastná Čermák Vlnohrady Váciavský já Praha Český Filharmonis Václavský já Václavský náměstí Mystíkov ulice Vávrův ulice Český jednota Český filharmonický družstvo Český filharmonický družit orchestrální sdružený sdružený pan MUD A Praha II slovenský zpěv
25 article
+ »Daliber« právě vydaným svým prvním čl- slem vchazí do 31. ročníku. Otvírá ho zajímavým článkem Jos. B. Foerstra »O současné hudbě« navazujícím přímo na významné projevy dvou před- ních zástupců dnešního budebního světa Richard Strausse a Felixe Weingartnera. Prof. dr. Otakar Hostinský pokračuje ve svých duchapl- ných vzpomínkách na Fibicha. Práce tato bude ukon- čena jako historická studie dra. Zd. Nejedléh »Smetana a kritika« a »Smetanova korespondenc Jos. Srbovi-Debrnova«, komentovaná red. Artušem Rektory sem. Tyto statě tvoří základní obsal nového ročníku a význam jich pro historii naš hudby jest nepodceaitelny. Datšr opsan 1. cala »Ua- libora« tvoři referát Ant. Heřmana o Sťastného duetech »Z jarních nálad«, referáty koncertní, diva- delní, hlídka sociální, hudba církevní, koncertní ruch a různé zprávy. Hojně čtenářstva jistě získají nově zavedené dvě rubriky a to »Hlídka lékařská«, vedená známým lékařem-literátem dr. Duch. Panýrkem a rubrika »Z historie«, Panýrkova »IIygiena zpěvákae bude našim zpěvákům cenným pramenem poučent. Redaktorem »Dalibora« na pátý již ročník jest Artuš Rektorys, ze sboru spolupracovníků lze uvésti pp. prof. dra. Jaromíra Boreckého, ředitele A. He- mana, skladatele Jos. B. Foerstra, prof. Karla Hofi meistra, řed. Kar a Hůlku, prof. dr. Ot. Hostinského prof. dra. Jos Peška, Jos. Vymětala, prof. dra. Jos. Theuerera a j. Předplatné činí čtvriletně K 2.40 (i poštou). Administrace nalézá se v Jungmannově lř. č. 736. + Vyznamenání. Majitel hudebního a klavfrního závodu p. Mojmír Urbánek jmenován byl komorním dodavatelem pana arcivévody Karla Františka Josefa.
Daliber B Foerstr Strauss Weingartner profesor doktor Otakar hostinský Fibich Zdeněk Nejedléh Smetan Smetanův Srba Artuš Rektor Antonín Heřman Sťastný Hlídek duch Panýrek Panýrkův Dalibor Artuš Rektorys Borecký Jos Hofi Otakar Pešek Vymětal Urbánek Karel František Josef Jos Kara Jungmannův Inc Jos
26 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Léčivé se.um proti sylilide. Jean Champagne, bývalý preparátor medicinské fazulty v Bordeanx, vy- pěstoval díeásad Pasteurových po mnoholetých po- kusech čisté kultury bacilla syfilidy. Přenesením těchto bacillů na opice podařilo se mu tak je infiko- vati, že z jejich krve připravil serum, které osvědčilo se jako velmi účinný a při tom naprosto neškodný prostředek proti syfilidě. Dřívější léčebné methody měly tu nevýhodu, že sotva kdy vedly k radikalnímu vyléčeni a proto musily býti v určitých obdobích vždy opakovány, což bylo pro slabší osoby velmi nebezpečno. Iajekce Champagneova sera jsou však, jak ukazala zkušenost na 600 přípa- dech, nejen úplně neškodny, nýbrž vedou také hned k úplnému vyléčení. Při čerstvých primárnính případech stačila jedna injekce, kdežto při sekuudár- ních a terciárních případech bylo třeba dvou a na- nejvýš tří injekcí k radikálnímu vyléčení. Injčkce s dávají v intervalech čtyř neděl, takže i při těž- kých terciárních případech je třeba na- nejvýš tří měsíců kůplnému vyléčení Vrchní lékař laboratoře pro elektrotherapii v nemoc- nici de la Charité v Paříži dr. Regnier ešetřoval serem Champagneovým mnoho syfiliuiků a dosáhl velkých úspěchů. Také pokusy v jiných ústavech pro- vedené měty příznivé výsledky = Kopnický setník odsouzen pro nedodrženi smlouvy. Z Berlína, 10. října. Vilém Voret slíbil jistému hostinskému v Hamburku, že přijde do jeho lokálu a hostinský učinil přislušné přípravy. Voigt však nedodržel slib a hostinský podal žalobu na náhradu škody. Voigt se k ličení nedostavila proto byl v jeho nepřítomnosti vynusen rozsudek proti němu.
Jean Champagne Pasteurův Champagneův jít le Charitý Regnier Voret Voigt Paříž Berlín Hamburk