3
masthead
11. října 1908.
5
article
pace té mezi oběma vládami uzavřena bude
předchozí smlouva.
V Berlíně, 13. července 1878.«
Andrássy, Karoly, Haymerle.
Nuže, dojdeli na evropskou konferenci, není
pochybnosti, že plnomocník Turecka vytasí
se s tímto dokumentem jako nejsilnější
právní zbraní proti annexi rakouské
a tu ovšem mohou Rakousku nastati obtíže,
z kterých těžko se bude mu vyprostiti. Ne-
boť dnes bude míti proti sobě tutéž Anglii,
která mu tehda danajský dar Bosny vnuco-
vala a jak se zachová Francie, Ruskoa
Italie, když samo Německo se vybavuje
z obliga? V národě tureckém jako v národě
srbském utkví annexe jako trn plodicí
bolest dlouhou a těžce zhojitelnou. To jest
osudná stránka dokonané události v Bosně
a Hercegovině.
Andrássy
Karol
Haymerle
Berlín
Turecko
Rakousko
Anglie
Bosna
Francie
Německo
Boseň a Hercegovina
Ruskoa Italia
6
article
Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně.
Od zahajovací včerejší schůze skup
štiny v Bělehradě s napjetím očeká
valo se rozhodnutí o dalším stavu
věcí, o válce neb míru.
Dle slov srbského vyslance Besniče
v Paříži srbská vláda byla a je od-
hodlána proti žádostem šir-
kých mass, volajících po válce, sledo-
vati politiku míru a nevrhati se
v unáhlené, nerozvážné zápletky
válečné.
V tom smyslu vyzníti mělo vládn
prohlášení ve včerejší skupštině. Dalo
se očekávati, že názor vlády, doporu-
čující v prohlášení tom stanovisko
vyčkávací a důvěru v rozhodnuti
velmocí, bude většinou přijat.
Než v této prvé schůzi se tak nestalo.
neboť měla ráz pouze formálni
Rozhodnutí a hlasováni odloženo a ž d
schůze zejtřejší.
O zahajovací schůzi skupštiny,
došly tyto telegramy:
Od našeho zpravodaje:
Balkán
Bělehrad
Paříž
7
article
Sp. Z Bělehradu, 10. října. (Zvl. tel
»Nár. Lislů«.) Dnes ráno sešla se s ně
movua, jež obklíčil obrov
ský zástup lidu. Za předsedu
skupštiny zvolen radikál Lj ub
Jovanovič. za I. místopředsedu
Ljubomir Davidovič, mlado-
radikál, za II. S tojkov i č. Jova-
novič zvolen 130 hlasy proti 3.
Děkoval za důvěru a prohlásil
že očekává od skupštiny, že bude roz-
vážně a bez ukvapení rozhodovati
dalších osudech Srbska, ale hájiti při
tom se vší hrdostí zájmy téžce zkou-
šené vlasti.
Po přečtení králova ukazu schůze
odložena na zítřek, kdy podáno bude
vládní prohlášení.
Odpoledne došlo k výtržnostem
omladiny. Od paláce skupštiny táhl
veliký zástup demonstrantů ke ko-
naku a volal krále.
Král Petr objevil se na balkonu
a žádal lid, aby zachoval klid. Zá-
stup táhl pak na Divadelní náměstí
kde dva černožluté prapory na hra
nici spáleny. Totéž stalo se u po-
mníku knížete Michala.
Volání po válce celkem ustává.
Rozvážnejši hlasy nabývají převahy
Řeč předsedy skupštiny.
Z Bělehradu, 10. října. (K. k.) Při zahá-
jení skupštiny došlo k projevům před budovou
parlamentní. Po slavných bohoslužbách se šl
se skupština a přikročila k volbě presidia.
Předsedou byl zvolen staroradikál Ljuba Jo va-
novič 130 hlasy proti 3. Předseda Ljuba
Jovanovič ujal se předsednictví a prones
následující řeč:
»Skupština poctila mne už jednou
svojí důvérou. Ale okolnost, že mne
také poctila důvěrou dnes a to skoro
jednomyslně v tak obtížné situaci, v jaké
se vlast nalézá, činí mi nemožným,
Ljubomir Davidovič
Petr
Michalus
Ljuba
Jovanovič
Bělehrad
Srbsko
8
article
abych našel slova k projevení díků z
tuto mimořádnou důvěru. Skupština
přešla mnohé důvěryhodnější a projevila
mi svou důvěru.
Mohu jen ujistiti, že vynasnažím s
ze všech sil, aby skupština mohla v tak
obtižné situaci konati svoji zákonnou po-
vinnost. Doufám, že skupština bude vládu
podporovati, aby ohráněny byly zájmy
naší těžce zkoušené, ale krásné a hrdé
vlasti.
Řeč předsodova byla přijatr s vali-
kou pochvalou. Na to skupština přikro-
čila k volbě dvou místopředsedů a kance-
láře. Prvním místopředsedou skupštiny
byl zvolen mladoradikál poslanec Davido-
vič, druhým staroradikál posl. Stojko-
vič. Pak bylo mimořádné zasedání skup-
štiny zahájeno čtením královského ukazu
a příšti sohůze ustanovena na zojtřek.
Sp. Z Bělehradu, 10. října. (Zvl. telegram
„Nár. L.“) Vstup poslanců do skupštiny prová-
zen byl provoláváním „chceme válku!“
K 10. hod. dostavil se před skupštínu ve-
liký průvod venkovanů z okolí Bělehradu, apy
vyčkal usnesení skupštiny. Když se rozneslo.
že jednání prohlášeno za tajné, zmocnil se zá-
stupu veliký nepokoj. Pronášeny hrozby prot
vládě, provoláváno jí „pereat“
Když schůze skončena a zástupům dán-
zpráva, že jednání bylo pouze tormální, odtáhly
zástupy od budovy.
Odpoledne konal se tábor lidu, na němž
vyzývali řečnící k opatřením proti Rakousku
Před palácem rakouského vyslanectví došlo
k demonstracím, stráž však zakročila.
Zprávy tyto doplňuje telegram tiskové kan
celářet
Z Bölehradu, 10. října. (K. k.) Dopoledne
došlo k manifestacím před skupšti-
nou a palácem korunnáho prince. Korunn
prine přišel k oknu a děkoval z
ovace. Manifestanti táhli na to k divadelnímu
náměstí, kde byly spáleny dva rakou-
sko-uherské prapory.
Davido
Stojka
Bělehrad
Rakousko
Bölehrad
9
article
Sp. Z Bělehradu, 10 října. (Zvl. telegr
»N. L.«) Po konferenci poslanců ra-
dikálů sešli se poslanci všech stran
ku poradé a dle návrhu radikálů
usnesli se, aby poslanechá kola ne-
konala více konference různě, ný-
brž společně. Potom přijat ná-
vrh, aby předsednictví bylo zvoleno
ze všech stran.
K tomu sděluje tisková kancelář: Pro
slýchá se, že vůdcové politických stran dal
vládě prohlášení, že v přítomné chvíli upouštěji
od strannických sporů a jsou ochotní podporo-
vati jednomyslně rozhodnutí vlády-
Současně vyslovili nespokoje-
nost s obsahem protestní nóty. Ve
dnešní odpolední schůzi klubu staroradikál
má býti rozhodnuto, jaké stano-
visko mávláda zaujmouti ktomut
prohlášení vůdců stran.
Výbor pro ochranu vlasti a revo-
Juční výbor.
Z Bělehradu, 10. října. (K. k) »Poli
tika« sděluje že včera ustavil s
z nejpřednějších občanů, poli-
tiků, generálů, universitaích pro-
fesorů, obchodníků a novinár
výbor pro ochranu vlasti. Úkole
jeho bude říditi celé hnutí prot
annexi Bosny a Hereegoviny.
»Maly Journal« sděluje, že ustavil se
revoluční výbor, jenž bude řiditi a ke
tlup. »Beogradske Novine« sdělují, že skupštině
bude rozhodovati o pilnosti návrhu, aby mi-
nistru vojenství bylo poskytnut
pro všechy případnosti 30 milio n
dinarů.
Zrazováni Srbska a Černé Hory
od války.
»Moskevské Vědomosti« nevěří
že Izvolský byl zasvěcen do plánu německo-
rakousko-bulharského a jsou přesvědčeny, že by
Rusko k oběma udalostem, i k prohlášení bul-
harského království, i bosensko-hercegovského
záboru, nedalo souhlasu ani za cenu otevření
cařihradských průplavů ruskému loďstvu a t
[1. z té příčiny, že Rusové bratry ne-
prodávaj! a 2. proto, že cařihradské pr-
livy nenáležejí ani Rakousko Uhersku ani Ně-
mecku.
Izvolský
Rus
Bělehrad
10 říjen
Srbsko
Rusko
Rakousko
Beogradske Novine
10
article
List dále uvažuje:
Co dělat? Válčit, dáti pomoc na př. Srbsku
a Černé Hoře, jež obě jsou poplašeny záborem
Bosny a Hercegoviny neméně, než Bosňáci
Hercegovci? Lépe bude zdržovati Srb
a Černohorce od války, neboť b
válkou jen hráli dorukou Berlinu
Rusko musí Srbům a Černohorcům vysvětlit, ž
Rakousgo-Uhersko, samovolné porušivši berlln-
skou smlouvu, nezměnilo svého položení v Bosn
a Hercegovině ani ve smyslu faktic kém, ani juri-
dickém. Ale Rusko zároveň musí se postarati.
aby porušení, kterého se Rakousko- Uhersko do-
pustilo, nenabylo zákonné platnosti a to učiní.
podá-li proti němu trozhodný protest. V budou
nosti mohou býti případy, kdy tento protest na-
bude váhy. Pro nás je tielckrát lép
dohovořit se o průlivech s Turky
než s RakouskoUherskam nebo Ně
meckem.
Milanovič o demisi srbského
kabinetu.
Z Berlína, 10. října. »Berl. Tagbl.« při
nesl před sehůzí skupštiny zprávu
svého bělehradského zpravodaje, jemut
prý srbský ministr zahramičných záležitostí dr.
Milanovič prohlásil, že demise celého
kabinetu je nezbytnou, jesthiže v zaba
jovaci schůzi skupštny vládní prohlášení
o annexi Bosny a Hercegoviny ne-
bude přija to.
Ministr očekával, že většina skupštiny
vysloví se proti prohlášení vládnímu
Dovolená rakouského vyslance
v Bélehradě.
Z Pešti, 10. října. Zpráva, že vyslanee
v Bělehradě hr. Forgach, meškající nyní
v Benátkách na dovolené, obdržel poky
vrátiti se na své misto, jest — jak
se dovídá uh. tel. kor. kanc. — úplně b ez
důvodnou.
Události balkánské staly se bez
vlivu Německa.
Bosňák Hercegovec
Srb
Černohorec
Srba
Milanovič
Berl
Forgach
Srbsko
Černá hoře
Bosna a Hercegovina
Rusko
RakousgoUhersko
Bosn
Hercegovina
Uhersko
Berlín
Bosna
Pešť
Bělehrad
Benátky
Německo
11
article
Z Cařihradu, 10. října. (K. k.) Listy uve-
řejňují toto prohlášení, které učinil n ěme
cký velevyslanec svob. pán Marschali k vel
kému vezírovi: »Mám rozkaz od c'saře,
abych s největším důrazem protesto v a
proti tvrzení, že poslední události n
Balkáně zakládají se na dohodě Ně-
mecka s Rakousko-Uherskem a ně-
kterou jinou mocnosti. Staly se, aniž by se
byl kdo tázal po názoru Německ a.e
»Ikdam« zaznamenává toto prohlášení
s velkým uspokojením.
Z Berlína, 10. října. (K. k.) »Norddeutsche
Allgemeine Zig.« píše: Jistý berlins ký
list vyslovil domněnku, že císa
dověděl se již za manévrů v Elsa-
sku Lotrinsku od rakousko - uher-
ského následníka trůnu o plánech
rakousko-uherské vlády strau Bo ny
a Hercegoviny. S jiě strany se tvrdilo, že
cisaf německý býl již v květnu
zpraven o chystané annex! Bosny
a Hercegoviny. Jsme zmocněni tato tvrzení
prohlásiti za na p rso sto nepravdi vá.
Černá Hora pro neodvislost Bul
harska.
Z Londýna, 10. října. »Time ss
oznamují ze Sofije: Kniže Ni-
kola černohorský jest prv-
nim, jenž uznal neodvislost
Bulharska a bulharskému zá-
sthpci na Cetyni blahopřál.
Boseuská deputace k císaří.
Z Pešti, 10. října. (K. k.) Proslýchá se.
že dlíci zde bosenská deputace, vedená
advekátem drem. Mandičem, bude v pon-
dělí přijata cisařem v záležitosti annexe Bosny
a Hercegoviny.
Marschat
Bo
Tim
Mandič
Cařihrad
Balkán
RakouskoUhersko
Berlín
Elsa
Lotrinsko
Bosna
Hercegovina
Londýn
Bulharsko
Pešť
Bosna a Hercegovina
Německ a . e » Ikdam
Norddeutsche Allgemeine Big
12
article
Dva hlasy z Rumanska.
Z Bukurešti, 10. října. (K. k) Orgán
liberální strany »Viitorul« praví, že Rumun
sko provozuje tradicionální poli-
tiku, aniž vytváří komplikace pro
Evropu. Rumunsko bude zkoumati události
a kdyby měly nastati změny, odporující
zájmům rumunským, zařídí Ru
munsko podle toho své chován
Ve skutečnosti se nic nezměnilo. Svreho-
vanost Turecka nad Rumelií a Kré-
tou byla jenom fikcí. Neodvíslos
Bulharska existovala a nemůže
pobuřovati Rumunsko, které prolévalo
svou krev za svobodu Bulharů. Rumunsko ne-
může dávati příklad v porušování smluv, ale
Rumunsko uhájí jistě pevně a důstojně svoje
stanovisko, kdyby mělo dojíti k revisi. Liberální
strana vykoná svou povinnost, ale dovede se
vyhnouti politice chlubičství.
Rumun
Bulhar
Bukurešť
Evropa
Rumunsko
Turecko
Rumelie
Bulharsko
13
article
Z Bukureštl, 10. října. Oficiosní »Inde-
pendence Roumaine« pojednává o vývodech
tisku, kterýž chválil převrat na Balkáně a vyslovií
obavu, že Rumunsko nebude míti podílu na kořisti.
a praví, že tato myšlenka se příčí zásadám, jimi
se Rumunsko vždycky řídilo. »Ještě před smlouvou
berlínskou, od smlouvy pařížské, která utvořila
moderní Rumunsko, zůstalo mezinárodní stanovisk
Rumunska stejným. Diky tomuto stanovisku, stalo s
Rumunsko činitelem civilisace a váženým členem
rodiny národů evropských. Rumunsko sleduje trvale
svou pokojnou politiku, váží si smluv mezinárodních
a věnuje všecky své síly mravnímu a hmotnému
zvelebení národa, jenž dlouho trpěl. Za takovéh
stavu věcí jakou roli — táže se list — má Rumun-
sko hráti v Macedonii? Především Evropu přesvěd-
čiti, že kromě Bulharů, Srbů, Řeků a Albanců jes
v Macedonii též lid kmene rumunského, jenž jes
vědom svého původu a jenž si přeje vývoje na
základě svého plemene, jazyka a tradice, a že Ru-
muni jsou živlem pořádku v Macedonii a nejvěrnějš
poddaní sullánovi. Rumunsko neprovádí politiky
dobrodružné, neuchýli se od moudré politiky až n
skrovné výjimky stále prováděné a zvláště pak ne-
obnoví směšné válečné pokusy strany konservativní.
avšak ani nezachová se lhostejně vůči událostem
na jibu. Protože má plnou svobodu akce, je přichy-
stáno na každou eventualitu. V případě revis
smlouvy berlínské promluví Romunsko rovněž slovo,
jemuž, vzhledem na oběti Rumunska pro zájmy
míru v Evropě, bude nutno vyhověti. Strana národn
liberální vždyeky dovedla býti na výši situace a do-
kázala, že její sutorita je dosti veliká, aby své od-
půrce donutíla, by měli úctu před tradiční politikou
Rumunska.«
Diké
Rumun
Bulhar
Srba
Řek
Bukureštl
Balkán
Rumunsko
Makedonie
Evropa
14
article
Napjatá situace v Cařihr adě.
Napjatá situace v Cařihr adě.
M. Z Kolína n R, 10. října. (Zvl. tel.
»N. L«) Obyvatelstvo v Cařihradě je ve-
lice rozčileno pověstmi, že v neděli ol-
bání pláště s ultán bude sesa z en
o velkých nepokojích, jež z toho
pojdou, neboť musí dojíti ke srážce
reakcionátů a přivrženci nového hnuti.
Otomanský výbor učinil rázná
opatření proti známému úsili zmáhající
se reakce, Lomozné projevy vyžadují
řádnou policejní službu, aby se zabez-
pečil pořádek a bezpečnost. Radi kální
živfové liberálních kruhů štvou turecké
obyvatelstvo na cizince, zejmena Raku-
šany, jež prý třeba boykotovati. Vláda
a většina novin hlásají klid a trpělivost.
Válka není pravděpodobna,
ale možnost domácích nepokojů
se citelně množí. Anglický, fra-
couzský a německý velvyslanec vynasna-
žují se a radí ke klidu. Vláda by po-
sleehla, ale nemá moci, ani vážnosti,
aby se ji někdo řídil.
Z Cařihradu, 10. října. (K. k.) »Sabahs
sděluje, že včera bylo několik diplomato
při selamliku, že však je sultán ne-
přijal, poněvadž prý se nastydl. Má se za
to, že sultán upustí zejtra od pa
náctidenní cesty ramazanové d
Stambulu k plášti Prorokovu. T
může míti zvláštní následky se zřetelem k mlado-
tureckému rozčilení a vyskytnuvšímu
hnutí starolureckému.
Z Cařihradu, 10. října. Reakčního
hnuti přibývá.
Včera byl na rozkaz velkého vezíra
zatčen redaktor reakcionářskéh
listu »Mizzam« Murad bey, který
předevčírem nadarmo snažil e
dostati se k sultáno vi.
N L
Murad
Kolín můj R
Cařihrad
15
article
Clemenceau o závislosti míru.
Z Paříže, 10. října. (K. k.) Min předsedn
Clemenceau mél na banketu ve Var
řeč, v níž prohlásíl, že když Franeie
chce mír, vi dobře, že tento mír ne-
závisí toliko na francouzském ne
rodě.
»Proto chceme, pravil Clemenceau, »aby
naše vlast byla s to se hájiti.«
Anglie znepokojena — a při-
pravena!
Z Berlína, 10. října. »Lo kal-
Anzeiger« dovídá se z Londý n a:
»Ve vládních kruzích pojímá se
situace na Balkáně velmi vážně.
Došly informace takového rázu,
že vláda je odhodlána na vše-
chny eventuality. Proto dějí se
ve vší tichosti pilné přípravy
ve válečném loďstvu i armádě.
Veliké listy odesílají své zpravo-
daje na pevninu
Z Londýna, 10. října. Oproti náhledům
vídeňským panuje zde velice pesimistleká
nálada a nepříznivě se posuzuje
mezinárodní situace. Jest obava, že
pro případ, že by se konference roz-
bila, dojde k mezinárodním záplet-
kám.
Z Londýna, 10. října. »Daily Chronicles
oznamuje, že Anglie naléhá na Řecko,
aby odvrátilo annexi Kréty.
Anglie chce anektovati Egypt.
Z Vídně, 10. října. »W. Allg Zlg.« ozna-
muje tyto depeše z Cařihradu: Zde se pro-
slýchá, že Anglie uvazuje o anne ri
Egypta. Dále se oznamuje, že Anglie v nej-
kratší době položí na jednací pořad otázku při-
pojení Egypta k anglické říši a za to che
jako kompensaci vrátiti Turecku
ostrov Cypr.
Anglické válečné loďstvo v ture-
ckých vodách.
Z Malty. 10. října. (K. k.) Dnes vyplul
bitevní loď »Canopus«, aby se přídala
k loďstvu prince Battenberga v tureckých
vodách. Praví se, že v pondělí vypluje anglická
velitelská loď »Qnen«, jíž velí a d m i rá
Drury.
Krětská milice složila přísahu
Řecku.
Clemenceau
Franeie
Anzeiger
W Allg
Battenberg
Drury
Paříž
Anglie
Berlín
Balkán
Londýn
Řecko
Kréta
Egypt
Vídeň
Cařihrad
Turecko
Malta
Canopus
Lo kal
Daily Chronicle
16
article
Z Kaneje, 10 rljna. (K. k.) »Reuterov
kane.« sděluje: Krétská vléda obdržela úřadní
zprávu, že krétská milice složil
království řeckému přísahu vě-
nost.
Zdravotní stav rumunského krále.
Z Bukurešti, 10. řijna. (K. k.) Zdravotní
stav králův lepší se stále. Král vyšel si na pro-
cházku do parku, klerá trvala jednu hodinu.
Doprovázel jej profe sor šl Noprdsn, který sem
přibyl, aby konstatoval, jak účinkuje předepsan
léčení.
Obnovené carstv o.
(Pův. dopia »Nár. L.-)
V Sofiji, 7. října.
[Bulhaři po prohlášení království. —
Oslovení krále Ferdinanda. — Nálada
citového vzrušeni. — Úvahy o válce. —
Turecko a Bulharsko. — Poměr
k Sebů m.
Dosud vše je tu živo v rozčilení.
Nebylo sice žádným tajemstvím, že kníže Fer-
dinand pomýšlí na trůn královský — čekali jsme
na prohlášení již loni, ve dnech knížecího jubilea —
ale přes to hotová událost nás překvapila.
Až do ochraptění lid po ulicích se navolal: »D
živěe carstvo Bälgarija, da živěe negovo vehičestv
carát,« a ještě nevystřízlivěl z opojení. Připadá mi
to, jakoby synové »dnešního carstva« sami byli pro-
žili těch hrozných pět věků jařma, jakoby sami byl
víděli, jak poslední car Ivan Šišman opoušti Tenovo,
jež převzal Bajazid.
Je přirozeno, že vše uvádí lid v nadšení. Ita
okolnost, že manifest a prohlášení Bulharska z
království byl přečíen v cerkvi »sv. čtyžiceti mu-
čedníků«, každého mile dojímá. Stavělť ten chrám
nejslavnější bulharský car Ivan Asču II. na oslavu
vítězství nad Řeky. Na tu vzpomínku zašlé slávy
navazují Bulhaři dnes své naděje.
Ministerský předseda Malinov, když kníž
pročeti manifest, učinil své oslovení ne jístá bez
předchozího promyšlení, ale učinil je vhodně. ŘRtekli
»Vaše Veličenstvo 1 Státní zájmy. n árodn í do-
Bulhar
Ferdinand
Šišman
Tenův
Bajazid
Ivan
Řek
Malinov
Kanea
Bukurešť
Turecko
Bulharsko
Fery
Sofiji
17
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Nevím, milé čtenářky, bylo-li u Vás tak
léto bez slunce, takže květiny odumíraly dříve
než se rozvily, Francie byla letos stižena ne-
přianí počasí a saisona mořských lázní a let
ních bytů byla velmi mrzutá, pršelo stále a bylc
zima.
Nyní, kdy se celá společnost již vrátilaa
za dětmi se zavřely brány penslonátů, kdy ro
diče se zabývají přípravami k zimní saisono
a krejčí i modistky chystají zimní mody, hřeje
náhle slunce více, než v červenci a v s. pnu.
V Paříži je jako v létě od několika dnů. Zdržele
by to postup mody, kdybychom ji nesledovaly
dle určitého data a neposlouchaly ji ve všem
přesně. V neděli jest podzimní grand prix a sdě-
lím Vám v příšlím dopise novinky z něho.
Dnes Vám chci sděliti hlavní událost mody
letošní zimy a budete zajisté překvapeny, poně-
vadž znamená skutečnou revoluci v účesu.
Znáte a nosily jste stejně jako já onen ši-
roký účes, při němž volně zkadeřené vlasy tvo-
řily zlatou nebo ebenovou gloriolu kosem hlavy.
Sdělila jsem Vám již dříve, že načechrané vlasy
v předu úplně zmizely a byly nahraženy naku-
pením vlasů po straně. To již byl sklon k účesu.
jaký se bude nositi v zimě.
V tomto novém účesu není žádných kadeř
a zvlněných vlasů, aýbrž vlasy jsou hladce při-
čísnuty, jako mívají selky a kolem hlavy se
vine cop. Profil musí býti velmi dlouhý, totiž
spadající a proto se kladou vzadu, kde se lepke
nejvíce prohlubuje, malé vložky z kostice, n
nichž vlasy spočivají. Jest ta nejnovější moda,
která se počíná nositi výhradně a kterou samy
Pařížanky těžce přijímají. Ale velké elegantní
dámy se už jinak nečešou a za několik neděl
opustí i nejprostší ženy objomný účes a zejména
čechrání vlasů nad čelem.
Pařížanka
Francie
Paříž
18
article
Přijala jsem již také tuto modu a netřeb
se pozastavovati nad náhlou změnou lysiogno-
mie, proveďte tuto změnu ponenáhlu, zmírňujte
pozvolna zvlnění vlasů a budete překvapeny.
jak neobyčejně se při tom uplatní Vaše oči, jak
vaše tahy se budou zdáti ještě čistšť a jak se
celá tvář stane jemnější a výraznější. Bude-li se
vám čelo zdáti příliš holým, zastřete je malým
praménkem vlasů, velmi lehounkým, aby ne-
činil obličej tvrdým.
Stužky ve vlasech se již nebudou nositi an
v městě, ani v divadle, ale s novým účesem
řeckého tvaru objevila se páska ze želvoviny.
která se klade plocho na vrch hlavy.
Jak vidíte tedy, milé čtenářky, měla jsem
pravdu, označila-li jsem tuto zménu přímo jako
revoluci. A přijde ještě další. Klobouky jsou
ohromně velké a těžké, budou prý zakrývati
hlavu tak, že nebude vůbec viděti vlasy! Počí
nají se již objevovati, ale pěkné počasí udržuje
ještě obromné klobouky z černého satina, které
jsou ideálním tvarem polosaisony a jsou tak vel-
ké, že již tím zůstávají elegantními.
19
article
Pokud se týče úboru, nosí se nyní kostym
„tamlleur“. Sukně jest empirová s volnou tasllí.
Zaket jest velmi dlouhý, rovněž s krátkou tailí.
Záhyby u rukávů jsou dlouhé a limec rovný.
pročež se tomuto kabátu říká „directoire“. Jsou
skutečně velmi čistého stylu, záhyby, límec a
ozdoby z černého satinu. Knofliky, jichžse
hojně použivá jako garnitury a kterých se ně-
tdy přišije na šaty na sta, jsou vždy ze satinu,
buď stejné barvy s šatem, nebo černého, coz
jest elegantnější.
V minulých letech udržovala se dlouh
hnědá obuv, letos však jest úpině nemoderní.
Noste v této saisoně lakové střevice tvaru ame-
rického nebo a la Louis XV. a nahraďte tkaničky
širokými stuhami, které se nahoře na noze sva-
zují v uzel.
Podzimní grand prix uvede definitivně zim-
ní mody. Popíšu vám je, milé čtenářky a vylí
čím podrobně, jak budou letos v zimě vypadat
vaše pařížské družky.
le Louis
20
article
Magdeleine Chaumont.
Magdeleine Chaumont
21
article
Dramatické uměni.
Dramatické uměni.
+ Intímní divadlo. (Švandovo divadlo na Smí-
chově) Od mladého, méne významnéno spisovatele
francouzského Xanroffa vypravilo »Intimní divadlou
veselohru »Královnin manžel«. Není to zvláštní obo
bacení repertoiru. Xanroffova veselohra je velmi
lehké pařížské zboží, takové duchapinosti a pikant
nosti prodávalí se na tncty v literárních bazarech
Autor uvadí vas do ovzduší dvorského živola, tíčí
společnost nejvznešenější, korunované hlavy, aristo
kraty a diplomaty. Ale líčl je bez té ironie a sar-
kasmu, jimiž opepřuje své obrany z velkého svět
mondainní kronikař Abel Hermaut. To je vadou této
hry, jejíž humor je pouze fnvolní a jejl styl až
operetně banální. Hrdinou hry je prine Čyril, syn
vypovězeného bývalého krále ingerského Hamilkara,
starého bonvivanta, potloukajícího se po evropských
hernách a pařížských restaurantech jako nebožtík
král Milan srbský. Princ Cyril stal se manželem
hrdé a spanilé královny corronské Soni. Je sic
sťasten ve svém manželství, mladý párek ma chvíle
nežnosti, když není obklopen dvorém a trýzněn sti-
ketou, ale těžce nese své bezvýznamné, podřízené
postavení prince regenta. Je pouhým stínem své krá-
lovny, nad níž jedině se vznáší jas koruny a mus
pouze státi vedle jejiho trůnu jako její první podaný.
Xanroffův
Hermaut
Hamilkar
Milan srbský
Cyril
Soňa
Intímní divadlo
Švandův divadlo
22
article
Od něho se odekavá pouze splnění nadějí lidu
corronského, očekávajícího s touhou novou větev
rodokmenu královského. Poslání dosti příjemné, ne-
boť královna je svůdná. Ale prine Cyril je pravý
muž, nechce ostati pouhou loutkou a nespokojuje s
se svou skromnou, ano jaksi směšnou rolí. Octne
se v ostrém koníliktu s hrdou královnou a přernžuje
s ní své vážné styky. Ale láska je silnější nežl
pýcha královnina a zvítězí i nad státními ohledy.
Kralovna miluje Cyrila a podrobuje se jeho vůl.
Kralovnu Soňu podala paní Svandová roztomilea
s nádechem jemné elegance. Paní Gampeová byla
velmi pikantní jako nemravná svůdnice a intrikánka
princezna Xenofa. Na námluvy ke královně přišel
mezi dnem prine Cyril, jejž jinak zdařile hrál pan
Strouhal, ve fraku a bílé kravatě jako auskoltani.
jdoucí se představit panu presidantovi. Dlouhý, černý
kabát by postačil. Z ostatních výkonů uvadime bon-
honního ex-krále p. Liera, škrobeného předsedu mi-
nisterstva, s maskou Körbrovou, p. Bina a ublaze-
ného komořího p. Jelenského.
Cyril
Soňa
Svandová
Gampeová
Strouhal
Dlouhý
Lier
Bina
23
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert »Hlaholu«. V esobotu dne 17. říjn
o 8. hod. večerní uspořádá Zpěvácký spolek » Hlahole
v Praze, ve dvoraně žofinské, v novém ročníku pů-
sobnosti své pravidelně konanou koncertní zábavu.
Její pořad, na dvě části rozdělený, obsahuje zpěvy
i hudbu, jimiž umění milovní účastoíci večerního
toho koncertu hlaholského mile budou zaujati. Sbory
říditi bude sbormistr »Hlahoju« p. Piskáček Ad., Č-
skou Filharmonií p. Jan Elsnic. Na planě, které z
svého skladu zapůjčil p. Č. Micko, doprovodí zpěvy
člen spolku p. Fr. Kohout. V první části jest: 1. Šist-
kův sbor »Úsmý listopad« na slova J. V. Sládka.
2. V. J. Novotného dva ženské dvojzpěvy a průvodem
piana. 3. K. Weisa čtyřhláný mužský sbor »Hlídk
na Vyšehradě«. 4. J. Maláta čtyřhlasé sbory ženské
»K nebesům leť!« a »Sen na slova H. Pibbauerové.
5. E. Cnraty mužský sbor na slova E. Quisa »Čer
vená voda«. 6. Stanislava Mokranace smíšený sbor
»Osma rukovet narodnih pesme na Kosova«. II. čánt
ubsanuje tentokráte hudební skladby jen od českých
skladatelů. Také solové nástroje pobaví poslnchače.
Podrobný pořad, u pozladny po 20 h prodávaný, ob
sahuje též slova všech sborů. Večer, pro členstvo
»Hlaholu«, za malý příspěvek na hudbu (40 h) po-
řádaný, jest přistupný i veřejnosti za vstupné 2 K
za osobu. — Za člena »Hlaholu«, výkonného neb
přispívajícího možno nyní stále v domě spolkovém
se přihlasil.
Piskáček
Elsnic
Sládek
V J Novotný
K Weiso
J Malát
H Pibbauerová
E Quiso
Čer
Mokranace
Praha
Vyšehrad
Kosov
Hlahol
24
article
+ Česká jednota pro orchestrální hudhu zahajuje
právě sedmy ročník své činnosti a sice pořádáním
tří velkých symfonických koncerto
v Rudolfině za řízení chefa opery Národního divadl
p. Kovařovice. Prospekty obsahující podrobný
program, jakož i podmínky členství lze obdržeti
v kanceláři Českého filharmonického družstva na
Váciavském nám. č. 53, telefon 2995.
+ Vitězslava Nováka »Slovenských zpěvů« vyšel
právě druhý dli nákladem »Umělecké besedy«. Druhý
díl vyníká všemi přednostmi, jež při vydání I. dílu
po zásluze byly oceněny a prodavá se (jako prvni)
pouze za 2 K a zasílá se každemu, kdo pošle 2
10 h na adr »Umělecká beseda v Praze«.
+ Z České Filharmonis. K symfonickým koncer-
tům v Plodinové burse počnou se zejtřejším dnem
vydávati listky nově se hlásícím předplatiteldm
Generalní program skladeb k provedení chystaných
vyšel právé tiskem a vydá se každému zdarma na
požádání v kancejáři Českého filharmonického druž-
stva na Václavském nám. č. 53, telefon 2995.
+ Orchestrální sdružení v Praze započalo stu-
dovati program k VIl koncertu. Pravidelné zkoušky
konají se vždy v ponděli od 7.—1/210. hod. več. v
spolkových místnostech na Václavském náměstí
22. Tamtéž vždy ve zkouškách přijímají se noví čle
nové, nejděle však do 19. t m. Přihlašky písemn
přijímá předseda Orchestrálního sdružení pan MUD
A. Mastný, Praha II., Mystíkova ul. 17.
+ V hudebním ústavě Josefa Čermáka na Král
Vlnohradech, Vávrova ul. zapocalo vyučovaní bře na
klavir a theorii hudby. Přihlášky chovanců denn
tamtéž.
Kovařovic
Vitězslava Novák
Mastná
Čermák
Vlnohrady
Váciavský já
Praha
Český Filharmonis
Václavský já
Václavský náměstí
Mystíkov ulice
Vávrův ulice
Český jednota
Český filharmonický družstvo
Český filharmonický družit
orchestrální sdružený
sdružený pan MUD A
Praha II
slovenský zpěv
25
article
+ »Daliber« právě vydaným svým prvním čl-
slem vchazí do 31. ročníku. Otvírá ho zajímavým
článkem Jos. B. Foerstra »O současné hudbě«
navazujícím přímo na významné projevy dvou před-
ních zástupců dnešního budebního světa Richard
Strausse a Felixe Weingartnera. Prof. dr.
Otakar Hostinský pokračuje ve svých duchapl-
ných vzpomínkách na Fibicha. Práce tato bude ukon-
čena jako historická studie dra. Zd. Nejedléh
»Smetana a kritika« a »Smetanova korespondenc
Jos. Srbovi-Debrnova«, komentovaná red. Artušem
Rektory sem. Tyto statě tvoří základní obsal
nového ročníku a význam jich pro historii naš
hudby jest nepodceaitelny. Datšr opsan 1. cala »Ua-
libora« tvoři referát Ant. Heřmana o Sťastného
duetech »Z jarních nálad«, referáty koncertní, diva-
delní, hlídka sociální, hudba církevní, koncertní ruch
a různé zprávy. Hojně čtenářstva jistě získají nově
zavedené dvě rubriky a to »Hlídka lékařská«, vedená
známým lékařem-literátem dr. Duch. Panýrkem
a rubrika »Z historie«, Panýrkova »IIygiena zpěvákae
bude našim zpěvákům cenným pramenem poučent.
Redaktorem »Dalibora« na pátý již ročník jest Artuš
Rektorys, ze sboru spolupracovníků lze uvésti
pp. prof. dra. Jaromíra Boreckého, ředitele A. He-
mana, skladatele Jos. B. Foerstra, prof. Karla Hofi
meistra, řed. Kar a Hůlku, prof. dr. Ot. Hostinského
prof. dra. Jos Peška, Jos. Vymětala, prof. dra. Jos.
Theuerera a j. Předplatné činí čtvriletně K 2.40
(i poštou). Administrace nalézá se v Jungmannově
lř. č. 736.
+ Vyznamenání. Majitel hudebního a klavfrního
závodu p. Mojmír Urbánek jmenován byl komorním
dodavatelem pana arcivévody Karla Františka Josefa.
Daliber
B Foerstr
Strauss
Weingartner
profesor
doktor
Otakar hostinský
Fibich
Zdeněk
Nejedléh
Smetan
Smetanův
Srba
Artuš Rektor
Antonín
Heřman
Sťastný
Hlídek
duch
Panýrek
Panýrkův
Dalibor
Artuš Rektorys
Borecký
Jos
Hofi
Otakar
Pešek
Vymětal
Urbánek
Karel
František
Josef
Jos
Kara
Jungmannův
Inc Jos
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Léčivé se.um proti sylilide. Jean Champagne,
bývalý preparátor medicinské fazulty v Bordeanx, vy-
pěstoval díeásad Pasteurových po mnoholetých po-
kusech čisté kultury bacilla syfilidy. Přenesením
těchto bacillů na opice podařilo se mu tak je infiko-
vati, že z jejich krve připravil serum, které osvědčilo
se jako velmi účinný a při tom naprosto
neškodný prostředek proti syfilidě.
Dřívější léčebné methody měly tu nevýhodu, že sotva
kdy vedly k radikalnímu vyléčeni a proto musily býti
v určitých obdobích vždy opakovány, což bylo pro
slabší osoby velmi nebezpečno. Iajekce Champagneova
sera jsou však, jak ukazala zkušenost na 600 přípa-
dech, nejen úplně neškodny, nýbrž vedou také hned
k úplnému vyléčení. Při čerstvých primárnính
případech stačila jedna injekce, kdežto při sekuudár-
ních a terciárních případech bylo třeba dvou a na-
nejvýš tří injekcí k radikálnímu vyléčení. Injčkce s
dávají v intervalech čtyř neděl, takže i při těž-
kých terciárních případech je třeba na-
nejvýš tří měsíců kůplnému vyléčení
Vrchní lékař laboratoře pro elektrotherapii v nemoc-
nici de la Charité v Paříži dr. Regnier ešetřoval
serem Champagneovým mnoho syfiliuiků a dosáhl
velkých úspěchů. Také pokusy v jiných ústavech pro-
vedené měty příznivé výsledky
= Kopnický setník odsouzen pro nedodrženi
smlouvy. Z Berlína, 10. října. Vilém Voret
slíbil jistému hostinskému v Hamburku, že přijde
do jeho lokálu a hostinský učinil přislušné přípravy.
Voigt však nedodržel slib a hostinský podal žalobu
na náhradu škody. Voigt se k ličení nedostavila
proto byl v jeho nepřítomnosti vynusen rozsudek
proti němu.
Jean Champagne
Pasteurův
Champagneův
jít le Charitý
Regnier
Voret
Voigt
Paříž
Berlín
Hamburk