1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v neděli tI. října 1908.
Praha
4
article
Na ranat a odpol. IIstr
přodplací ve
v Praze v sdvnlnie
a nbso
nk čtrrt leta
drojí donanr
vo sliatre
Praha
7
article
k rotor.
or ain
8
title
Dnešní čislo pro Prahu Jea a 20 stranácb.
Praha Jea
9
article
Nebezpeči náhlé války mizi, ale
mračna se nerozptylují.
Nebezpeči náhlé války mizi, ale
mračna se nerozptylují.
S napjetím téměř horečným pohlíží do
té chvíle všechen svět k Bělehradu, kde
dnes skupština národa srbského sešla
se k mimořádnému zasedání. Šly zprávy, ze
prý většina poslanců srbských, planouc váš
nivým hněvem proti Rakousku, zamítne ko-
nejšivý výklad vlády, svrhne ji a prohlásí
Rakousku k vůli zabrání Bosny a Hercego-
viny boj. Ba na vídeňské burse již těkaly
pověsti, že prý král srbský Petr Karaďordé-
vič zřekl se dnes trůnu na prospěch korun-
ního prince svého, aby tento vážil osudný boj
Leč den 10 října se nachýlil ke konci
svému, aniž by z Bělehradu stihlo potvrzení
těchto poplašných předzvěstí. Kostky o míru
nebo válce nebyly včera ani v Bělehradě,
ani v Pešti vrženy; první schůze skupštiny
obmezila se na pouhé ustavení předsednictva
a nepadlo v ní ani jediné příkré slovo proti
Rakousku, které navzájem také se dosud
každékoli provokace Srbska zdržuje. Za to
všechen svět radí a domlouvá Srbům, aby
se opanovali ve svém bolu a neřitili se
osamělí v boj tak nerovný, jejž by dle všeho
důmyslu lidského musili prohráti a zaplatiti
snad ztrátou státní neodvislosti svého krá-
lovství. Ne pouze císař německý, ale sám
král italský, jakož i jeho tchán kníže černo-
horský radí prý Srbům k rozvaze, odkazu-
jíce na možnost náhrady pro národ srbský.
(sandzakem novopazarským?), jakož i na
pomoc evropské konference Ru-
skem navržené a Francií, Anglií, Italií
téměř již přijaté.
Petr Karaďordý
Srba
Bělehrad
Rakousko
Bosna
den 10 říjen
Pešť
Srbsko
Francie
Anglie
10
article
Tyto domluvy a přátelské rady, zjevu-
jící Srbům dostatečně, kterak by nenašli
pomocníků ve svém boji nikde a nikde ve
světě širém. — dále chabý ten prote st
turecké vlády proti záboru Bosny
a Hercegoviny, jakož i úplný klid, panující
dosud v obou těch zemích zabraných,
o iluminaci Sarajeva a různých holdovacích
projevech ani nemluvě: vše to jistě působiti
bude tišivě na rozechvěné čivy vlastenců
srbských, takže povytasený meč srbský ne
vyletí z pochvy a mračna nad Dunajem vi-
sící se nad Bělehradem neprotrhnou. O ka-
mžité nebezpečí válečné zdá se býti tedv
zažehnáno. Avšak jiná jest otázka, nezkalilo- i
s Rakousko náhlým tím zabráním Bosny
Hercegoviny vyhlídky své na Východě pro
budoucnost temněji a povážlivěji
nežli řídící jeho kormidelníci tuší. — Necht.
pozoruje, s jakým důrazem neobyčejným
ohražuje se právě Německo proti
podezření, »jakoby poslední události na Bal-
káně byly v zešiy z dohody Německa
s Rakouskem.« »Staly se«, prohlašuje
velevyslanec německý bar. Marscha ll
v Cařihradě, »aniž by se nas byl kdo
tázal po našem mínění.«
To je divný sekundant který takto za-
pírá spojence svého jako Petr Krista. Či
neznamená toto pruské »já nic, já muzi-
kant« — pro Rakousko zřetelně, že bude
na chystané evropské konferenci — slavně
opuštěno i tím svým »nejlepším přítelem
Německem, jakmile by většina velmocí
s Anglií v čele projevila svůj nesouhlas
s annexi Bosny a Hercegoviny? A tato mož-
nost není vyloučena.
Srba
Krist
Bosna a Hercegovina
Sarajevo
Dunaj
Bělehrad
Rakousko
Bosna Hercegovina
Německo
Bala
Cařihrad
Anglie
11
article
RAK OUKO - UH E/R,
RAK OUKO - UH E/R,
o zonho
Rak PKOUh E / R
14
article
Podáváme dtenářam přebledný obraz poloostrova balkánsk éko,
Podáváme dtenářam přebledný obraz poloostrova balkánsk éko,
kde vynořilo se opět tolik těžkých problemů pro evropskou politiku. Oblasti
vyčárkované označují země, které jsou předmětem nynějších konfliktů
Je to Bosna a Hercegovina, zabraná Rakousko- Uherskem,
Bosna a Hercegovina
RakouskoUhersko
15
article
alkánské zeme.
svos s
22
article
Bulharsko, lteré se prohlásilo neodvislým od Torecka, Kréta,
Bulharsko, lteré se prohlásilo neodvislým od Torecka, Kréta,
ktera prohlásila, že se připojuje k Řecku a knečně Albanie, davný
předmat aspirací italských, kde se rovněž jeví snaha po odlo učení
od Turecka.
Bulharsko
Kréta
Řecko
Albánie
Turecko
23
article
V drobném prodsji
ransi čuslo o sob
psledni .
Ve flialkách na venkor
nii
enníeinl. : . . . . . . 4i
1nserav
platí se hotově napřl.
Predpiacení inerty pni, dzinl-
r naakacjí e taa redsko
tlskárak s ezpedice „Národnich Liste-
Leksrly a pvraose
24
article
Neboť d nešní Anglie není vzhledem
k Rusku a Balkánu naprosto již onou Anglií
lorda Beaconsfielda a Salisbura za kon-
gresu berlínského r. 1878.
Tehdejší všemohoucí státník Anglie, žid
Benjamin Disraeli lord z Beacon s-
fieldu byl vášnivým zapřísáhlým nepřít-
lem mocného a vítězného tehda Ruska, je-
muž bleděl všechny úspěchy a záměry jeho
na Balkáně zkazit. Našel k tomu pom ocníky
v státníku rakouském Maďaru Andrássovi
v Nemci Bismarkovi, který řídil berlín-
ský kongres a výborně kořistil z tohoto so-
kovství anglo-ruského pro zajmy Něm-
cka Anglie dosáhla ostrova Cypru, Rakou-
sku-Uhersku chtěla pak dopřáti v odměnu
za to Bosnu a Hercegovinu, o níž se Ra-
kousko jíž r. 1876 na schůzi zákupské
u Ruska ucházelo.
Beaconsfield
Salisbura
Disraeli
Maďar
Andráss
Anglie
Rusko
Balkán
Beacon
Německo
Uhersko
Bosna a Hercegovina
25
article
Bismark již dvanácte let před tím Ra-
kousku radil, aby přeložilo své těžiště na
Východ, nuž nyní je tam co nejpřátelštěji
strkal na okupaci. Lord Beaconsfield
chtěl postaviti Rakousko na stráž proti R u-
sku, čili jak impertinentně pravil: »prot
převaze slovanského plemene,
kteréz jest malo způsobilé, ab
bylo k jiným spravedlivol l
Bismark však posílal tam maďarské
Rakousko, »aby se usadilo pevně na
Balkáně a pozbylo tak na významu
schopnosti akce pro vlastní politiku evrop-
skou«, jak tehda (v červnu 1878) německy
tisk prozradil.
Zástupce Turecka na kongresu, paša
Karathheodory, však ze všech sil vzpíral se
okupaci, tvrdě, že ma Turecko dosti sil, aby
svou autoritou Bosnu a Hercegovinu uklid-
nilo; do poslední chvíle nechtěl se pod-
robit. Tím byl ovšem celý kongres ohrožen.
Tu však v poslední den, 13. července 1878,
podařilo se sjednati mezi vyslancem Tureck
a zástupci Rakouska zvláštní tajno
smlouvu, kterouž se tito (hr Julius
Andrássy, hr. Karolyi a bar. Haj-
merle) zavazali, že okupace
Bosny a Hercegoviny bude to
liko provisorního rázu a v ni
čem nemá býti na újmu svrcho-
vanosti sultánově nad oběma ze
měmi těmi... Jedině pod tout
výminkou uvolili se zástupe
Beaconsfield
Karathheodor
Julius Andrássy
Karolyi
Rakousko
Balkán
Turecko
Bosna a Hercegovina
Bosna
Hercegovina
kongres
28
article
Turecka podepsati berlins ky
Turecka podepsati berlins ky
mír. —
Turecko
29
article
Nuže tuto tajnou smlouvu z
dne 13 července 1878 dnes uveřejňuje
anglický a francouzský tisk (a
sice londýnské »Times« a konečně paříž-
ská »Revue des Deux Mondes
v článku bývalého ministra zahraničních věcí.
Francie G Hannteuxe) Dle těchto važných
listův zněla dotčena tajná smlouva r a-
kousk a doslovně takto:
»Na základě přání, projeveného plno-
mocníkem osmanské vlády, prohla š uji
plnomocníci rakousko-u heršt
jménem vlády Jeho c. a k. apošt. Veličen-
stva, že svrchovaná panovní č
práva Jeho islamské Majestatnosti sultána
nad provinciemi Bosnou a Hercegovinou ne-
smějí býti nižádným způsobem
dotčena skutkem okupace, o níž
jest v článku dnešní smlouvy berlínské
zmínka. Prohlašují, že okupaci sluší po va-
žovati toliko za provisorní a že
po skončení kongresu o podrobnostech oku-
Francie
Bosna a Hercegovina
Times
Deux Monde
30
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 10. rljna.
8— (Kronika.) Pěknou podívanou po
skytlo svým přátelům a ctitelům vinohradské
divadlo! Za krásného záříjového dne, z čist
jasna si vyletělo do povětří! A kdo o těch
věcech neměl dosud pravého poněti, byl d
Eadně poučen: nejen způsobný stánek Mus.
bté bsůka třaskavin je takový divadelní stro
Ejhle ! Všecko v ssutinách ! A dým se val
a stoupají kotouče prachu ! A vůkol nářek
splnání rukou! A jediná otázka se všech rtů-
kdo je vším vinen?
A žaloby se všech stran.
A vinnikem, rozumí se, je vždycky —
druhý naproti ! A každý má někoho naproti
A tak všecky strany jsou vinny. Kdo chtěl
mohl slyšet, jak jeden činitel za druhým vy
porídali: správní výbor, náčelníko souboru
členstvo, jednotlivci belzebubové, samí vinníci
A jakž by ne! Správní výbor, vrchní strát
řádu a pořádku! A není-li hlavní podminko
řádu, přesné vymezit funkce a kdo je první, ab
první sám především věrně stál k písmen
úmluv? A náčelník souboru, kapitán lod
Přední cnost kapitána: klidně stát na svém
můslku v ohni a bouři ! A nezbývá-li, než ústup
bez hluku ustoupit, s hrdým klidem, u vědomí
rvé ceny a váhy! Jako Cincinatus odejít k
rvému pluhu a spolehat v čas, který pravé ceně
vrací pravou platnost ! (Arci je snadno za kulisam
dějn radit hrdinovi na scéně: stůj v ohní a brvou
sehnin) A členstvo souboru! V suggesci denníeh
besel, spěchající odstranit nesnáz projevem —
hromadné vůle! Možno-li, otázku funkce složi-
lého uměleckého stroje řešit hromadným usne
lením, jako otázku práce — v továrně ? A te
drobná chamradina osobních přehmatů a intrik,
fevnivůstek a šrůtek, až do všech metaforických
klncků a historek s revolverem ! Vina za vinou
Věchet dokumentů lidské slabosti a nedokona
lost
Je-li vám už jasna příčina pohromy
Praha
vinohradský divadlo
Musa
31
article
Nejsme li všichni chybujíeí ? Vsichní někde
Nejsme li všichni chybujíeí ? Vsichní někde
vinni ve své slabé chvili? A kdyby každá spo-
lečnost se měla rozejít, kde lidé chybujía
každý svaz měl prasknout, kde učiněn byl lichý
krok, kde snad padlo přikré slovo, aj medle,
které pak společné dilo kulturné zůslalo by bez
pohromy? Množství divadel je ve světě a msjt
nešikovné podnikatele, jiná nemají prvního řádu
ředitelo a zase jiná mají ředitele tyrany, nená-
viděné a strachované potentáty ! Ale chvíle prl-
ležitostná-li nadejde, jsou ředitelé tyrani zahr-
nováni projevy — neskonalé lásky a oddanos
vznětlivého davu podřízených. Jsou zákulisí ve.
hlášená jako hnízda intrik, historek málo chut-
ných, jako pelechy nepravosti — jsou divadla.
kde se páše chyba na chybu a všichni účastnl i
jsou vinníci ! A přece žádné — nevyletí do po-
větří !
A vinohradské — vyletělo!
Pátráte po nějaké příčině — makavějs
Stačí-li vysvětlit pohromu, co jeden účastní
druhému za vinu klade?
Však přece malá podrobnůstka! Za vřav
veřejného procesu málem unikla pozornosti !
Povolaní činitelé divadla zkoumali den
oznam pokladny. Zkoumali členové výboru.
zkoumal ředitel, zkoumali jiní faktoři. A vý-
sledek zkoumání nebyl utěšený. Číslice přijm
nekryla se s číslicí — potřeb
Povážlivý objev
Nemohl zůstat bez účinku na mysli zúčast-
něnýchl
Kde příjmy se nekryjí s potřebami, tamje
trhlina v hospodářském základé podniku. A kde
je trhlina v základě, tam se viklá půda po
nohama, vzniká pocit nejistoty, rodí se trapné
stavy duše! A rozum a rozvaha popoustí svj
úlohu — nervům
A nervy jsou vlákna, napuštěná — třa-
ska vinou.
Jsme tu asi fysikálnému zdroji pohřomy
nejbliže.
Milovníkům krásného snění sice z duš
protivná píseň, ale základ všeho uměleckého
podniku je přece jen — hospodářský.
32
article
Podnik, má-li působit, musí zit ! A má
žít, musí mít splněny jisté podmínky života.
A dvě podmínky hospodářského rázu, kruté
pro divadelní podnik, mělo vinohradské divadlo
určeny předem, pevny a nezměnitelny: m alý
dům a okolnostmi přísně uložené ma lé ceny
Dvě protivy, v jedno-li spřeženy, málem vra-
žedné ! -
Divadlo a všecko umění celkem, bytos
přepychová! Draze si vede, peníze stojí. Aby
stálo na své výši, třeba mu jistých příjmů ! Co
možná nejlepšlch! A jak možno běžnou po-
kladní cestou docilit průměrem dobrý příjem
Formule velmi prostá ! Známý geomeirieký
poměr obrácený: je-li malý prostor, co možn
velké ceny, jsou-li ceny malé, co možn
velk ý prostori
A tak zní první úkol: zabezpečit sťastný
poměr obou základnie, prostoru a cen!
A tu byl na Vinohradech vyložený úraz.
Pověděli jsme si o tom už dříve, nežli pře
rokem na Purkyňově náměstí začínali podepi
sovat kontrakty. Podnik neměl žádnou volbu.
Základnice tu stály, pevně určeny předem
malý dům, malé cenyl
A kde jedny podmínky jsou pevně určeny
předem, tam nezbývá, má-li rozpočet zůsla
správný, než druhé podmínky — přizpůsobi.
A je-li předem rozhodnuto, že bude příjem je
skrovný, zařídit se tak, aby také potřeby zůstá-
valy skromny. Tedy do hotových těsných po-
měrů vestéhovat se se záměry co možná — ne
přepjatými.
A jak už bývá v života zmatcích, na v
nohradech udál se — pravý opak.
— Co chcete! Ceny míst v novém di-
vadle nebyly přece nejmenší, v opeře nebyly
dokonce lidové a návštěva byla zcela slušná ! .
— A přece neodpovidal příjem potřebě !
— A poměrně, u srovnání s jinými, apa
rát přec nebyl drahý ! Gáže solistů nebyly ni-
kterak přemrštěny, spíše nedosahovaly ani nor
málu ! ..
— A přece rovnováha nebyla — možna ! ..
Zkrátka, vada v základě ! Poměry domu
okolí svěděily jisté úměrnosti. Snad. dobré či
Purkyňův náměstí
33
article
nohře, podepřené vhodným souborem proli-
dovou hru se zpěvem! A zatím se do domu
přistěhoval veliký, drahý aparát! Obsáhal vše-
cky druby dramalické uměny ! Rozvinula svů
prapor činohra, slavila vjezd opera se vším prů-
vodem nezbytného vnějšího třpytu a lesku. An
balet nescházel. Podnik byl arci společenský.
o jeho osudech nerozhodoval přesný rozpoče
podnikatele, ale přání a vůle společnosti, obe-
censtva, veřejnosti. A společnost, obecenstvo
veřejnost ? Nezodpovědná osoba ! Pouhý — dav
Dav nepočítá, nesrovnává číslice a položky, ne
zkoumá dané životní podminky. Dav leda pod
léhá — nála dám..
A nálada byla na Vinohradech rozhodne
pro operu! Pro podnik co možná velký, s apa
rátem skvělým ! A tak to přišlol
Arci má opera své výmluvné zastance !
nejkrásnější illuse, jak víte, vždy dovede se
obklopit elonou důvodů. Třeba — zdánlivých
— Číslice mluví! Opera je výnosnější
nobry ! Máme své zkušenosti ! Denní oznam
pokladní neklamou! Ceny míst při opeře jso
vyšší a přece návštěva opery je četnější ! Obe
censtvo dává opeře přednost! Není pochyby
opera v le ne s e l.
A už se ozval návrh do opravdy míněný
— Činohra je přítěz! Pryč s činohrou
Zřidle samostatnou zpěvohru ! ..
A nemějte starost ! Kdyby na změnu došlo,
nebude zle o dobrou »náladu« v širší veřej-
nosti. Aspoň pro první — začátek.
Pobřichu však, »nálada veřejnosti« čini
málo spolehlivý! Těžko na něm stavět ! Jal
ryehle rozprchá ! A jak snadno se obrací v pravý
svůj — opakl
Má tak příroda věcí své záludné klamy
zraku! A s »výnosností« pyšného opernih
druhu má se věc asi jako s věnem bohatých —
nevěst. Nerozhoduje, kolik nevěsta přinese, ale
kolik — potřebuje. A zkušení lidé, kteří o tom
něco vědí, vypravují, jak je vlastně s operními
podniky ! Jestě hůre, nežli s bohatými nevěstamii
Ob
Jal
34
article
Z těch aspoň sem tam některá se osvědčí dobrou
hospodyní. Ale tolik tvrdí znalci, není slušnějš
opery na kontinentě, aby se dovedla obejít s tím,
co sama — vydělá. A kde jaká lepší opera exi-
stuje, všecky se drží jen pomocí podpor stědrých
dárců. Ať už knížat, králů, států, zemí, měst,
anebo pilných souborů —— činoherních, dobrých
sester, které pomáhají vedle na zhýčkanou
mrhavou krasavici vydělávat.
A tu je vzácná vlastnost sestry Popelkyl
Třeba ji s důrazem vyzvednoutil
Činohra nejeví sice stejnou přitažlivost n
obecenstvo, jako smyslnější, nádhery milovná
opera, se svým průvodem opojných rytmů
harmonií, činohra vykazuje průměrný příjem
rozhodně menší, nežli zpěvohra, ale za to má-
sestra Popelka vlastnost hospodářsky přímo neoce-
nitelnou: dovede vždy toli k vydělat, kolik
potřebuje, dovede s tím, co vydělá, v y s ta č i
a po případě i slušné přebytky vykázat. Činohra
je za všech okolností s chopna samost at-
ného života, což o její chlubnější sestře.
tvrdit nelze Jsou milionová města o jediném
podniku operním a podniky živoří u věčné
nesnázi a stálé péči o nějakého rytíře ochránce,
který by za ně podnikal hrdinný zápas s tisíci-
hlavou saní stále rostoucího schodku. Kolik je
měst na kontinentu s obvodem obyvatelstva
půlmilionovým, aby si směla dovolit přepych
druhé opery? A v našem pražském obvodu.
nikoliv ještě plnopočetném chtěli jsme si hravě
dovolit operní podnik dokonce — třet
Jaké druhé směli jsme se nadít zkušenosti
Věci na Vinohradech bude třeba uvésti
zase do pořádku. Bude třeba stroj dovésti opěl
ku práci. Ať nový stav věcí bude jakýkoli,
tolik je jisto: aby byl trvalým, má zapotřeh
pevného základu hospodářského, takového, ab
celku vládnout mohla klidná rozvaha a nena
stávaly okolnosti, kdy vláda připadá samotným —
nervům.
Popelkyl