Periodikum ALTO Viewer

1

10. listopadu 1907. Císlo 311

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 13.

4 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Odnože a výběžky impresionistů. Výstava koná svoji povinnost jak ná- leží. Má pilnou návštěvu, vzbudila mnoho zájmu společenského i literarního a má také už i svoje oběti. Některé oddělení výstavy a naše litera tura o něm působily na mladé mysle jak indi anské povídky. Hádejte která? Anebo raději pokračujme v návštěvách a prohlídkách v pa- vilonu pod Kinskou. Ovšem že s vlastními, nebo nejvlastnějšími impresionisty po oněch třech krajinářích, o nichž jsem posledně mlu- vil, brzo jste ho tovi, anebo, chcete-li jim po- nechati četnější společnost, musíle se sami po- koušeti při každém přírůstku o novou defl niei impresionistů. Je toho třeba? Což vskutku roz- hoduje v umění »aměr«, nebo »škola«, nebo jaká napřed či dodatečně zhotovená theorie Nejde-liž vždy jen o to, vstupují-li na pol uměleckého tvoření muži velkého ducha, zdravě silných smyslů, vysoké dovednosti a oné dosu tajemné a přece stávající mohutnosti, kterou umělec vášnivý reflex svých dojmů dovede vtě liti v dílo, v němž zámysl, chtění a jejich spl- nění tvoří tři zcela stejné energie, složky, jejichž výslednicí je to, co nazýváme uměleckým vý- tvorem? Snad to není vyložení tak přesné jako centimetrová míra, nieméně se domnívám, že obsahuje malý výčet vlastností, jimiž umělecký výtvor se domáhá své působivosti a jež při od- hadování a posuzování jeho hodnoty v něm vy hledáváme. Kterak svého cíle a účinku uměle se domohl, to jest volba jeho prostředků, za jisté závisí na něm a ne na našich předpisech, ale pouhá přiněležitost směrová nebo školní ne- přidává mu sama sebou na umělecké výraz- nosti. Co z toho, shoduje-li se E. Degas nebo

Kinská E Degas

5 article

A. Renoir ve vyjadřování svých představ, vídění a posuzování s Monetem nebo Sisleyem úplně, z části nebo zhola nic? Jejich síla malebného zření a maliřského cifu rozhoduje a to tím spíše, čím osobitější je také jejich technická mluva. Oba jsou na výstavě jen jako zlomky malé ukázky toho, co kdy dovedli, avšak Renoi za to demonstruje na obrázeích »Na procházce« a »Japonský slunečník«, jaký rozsvětlovací po krok leží u něho mezi rokem 1870 a pětaosm- desátým. V obou je světlo — v prvním dokonce ony světlé skvrny, padající na věci sítem lupeni stromového, jež po něm nabyly v novém ma liřství domovského práva — ale ještě vedle stin- ných částí zcela černých, kdežto druhý roz- pouští všechny své barvy v bledém světle ne- krytém a vystihované tak, že vzniká něžná harmonie, v níž není ani atomu bitumu. Jako pozorovatel divčích a dětských zjevů vypovídá se Renoir aspoň z části v očich »děvčete v klo bouku« nebo v tápavém profilu děcka v »Sní- danf«. Chcete-li poznati lví spár Degasův, zastavte se nejdříve u jeho »Žehlířky« a pochopíte před ní, že i toto realistní umění, založené a zmo- hutnělé na vidění zeela mimořádné pronikavosti, má linii stylovou, která svojí karakterní na- syceností překonává nejsubtilnější detailnost.v té tmavé a prosté silhuetě je vše s přesvědčivou důraznosti vypověděno, co zjev a pohyb lidské- ho zjevu nese na sobě malebného. »Po lázni« a »Žena s psíkem« jsou pak ony břitké notaty o nahých ženách v nestřežených a nemodelo- vých chvilích, jež tvoří základ Degasova umění.

A Renoir Monet Renoir Degasův

6 article

Jejich mladé odnože podává L. Legrand ve svýeh tanečnicích, jichž zbystřená a zároveň zdelikatnělá kresba stojí mezi Degasem a P. Renouardem. podobně, jako žíravý a vysmívavý J. L. Forain, přestoupí-li od kresbových momentaností k malbě — »Amateři« a »Advokáti« — přihla- šuje se ku genealogii Daumierově, s krví rozře děnější. Noblesu ženy v postřezích víc jem ných nežli silných naleznele u Mary Cassatové jejiž plavá tonina není Rollovi nepodobná. J. F. Raffaelli je živý intelekt malířský obracející se k celku a jednotlivosti tonové víc nežli k detailu, k jakosti barvového od- stínu. Už proto, že vyšetřuje rovnováhu hmot na obrazové ploše, vymyká se z nejužšího kruhu impresionistů, kteří by mu mohli vytý kati dost značný zbylek akademické ustrojeno- sti, kdyby sami si nevážili cizí, ale rázovité osobnosti umělecké. I jeho očividná monotonie barevná je ovocem jeho inleligence: je ve shodě s chudosti a nevéselostí jeho látek a motivů M. Maufra (»Rybářská barka«), G. Loiseau, Moret patři k rázovitějším zjevům druhého po kolení impresionistů. Jdou v jejich šlepějíeh jak Podiven ve Václavových. Vyjadřovacím prostředkem impresionisto stalo se dělení barev, rozdrobení barvy v čá- stečky a odstíny as tak daleko, pokud toho vy žadovala cílěná a zamýšlená vzdušná živost tonů. Odtud k pointilistům či neoimpresioni stům byl jen krok, arci velmi osudný. Jeho oba zakladalelé nejsou, tuším, více na živu; zemřel v mládí. Od obou jsou tu ukázky a ku po- divu jich stoupenec Théo van Ryselbergho vedle nich podává jejich systém ještě konse- kventněji, při tom však, nutno přidali, mileji důvérněji. To proto, že Ryselberghe přinesl si do pointilismu kulturní dědictví domáří. flámské, umění koncepce, vyjadřované ušlechti- lou linií dekorativné vlastnosti. P. Signae

L Legrand Degas P Renouard Forain Daumierův Roll Raffaelli M Maufr G Loiseau Moret Ryselbergh Mar

7 article

M. Luce a za nimi H. E. Cross malují, ne, na- nášejí drobné, pravidelné skvraky, tečky ba- revné, jež jsou primarné součástky sekundar ných barev. Postup je zeela theoretický a nie umělecko maliřský. Je vědecky správné, že barvy. jež vidíme ve skutečnosti, jsou výslednou umění tří barev základných, nebo vidma slu- nečného. Ale právě tuto výsledníci naše oko pojímá a jenom pomoci prisma lze ji uměle roz- ložiti ve složky. Pointilisté berou na se úlohu analysující činnosti prisma. Skoro s matemati- ckou pravidelnosti potečkují celou plochu čá- stečkami čistých barev. Mnoho trpělivosti a stejno- měrné vytrvalosti je k tomu třeba, tolik, že po většině jiné složky umělecké práce a tvořivost nemají času a místa nastoupiti v činnost. Ví- sledek této námahy je velmi nehmotný a ba- revně velmi stejnotvárný obraz, jehož vlastní skryté hodnoty barevné si teprve oko divákovo má znovu skládati. Tedy ne k mysli, fantasii a citu obrací se tylo obrazy, nýbrž k optické- mu organismu lidského zraku. Dojem miho- tání tonového, berevného chvění a u Rysel- bergha čiré lehké vzdušnosti se vskutku často dostavuje, ale vždycky je spojen s pocitem unavnosti a neúplnosti. Jak jinak, spočivá-li

M Luce H E Cross

8 article

vše na rafinovaném zmechanisování techniky. Má-li kde jakou budouenost, napovídá ji Théo van Ryselberghe: ve velkých nástěnných de- koracích, ne jako nové umění, než toliko jako vyjadřovací prostředek jiných ideí výtvarných. Moderní rozvíření a revoluční rozkolísání uměleckých myslí nutně musilo si přinésti v zá- pěti silné rozkvasení a také místy ochuravění. Nastalo chvatné přehodnocování, neb aspor přeceňování hodnot. Impresionisté obhajují vy- sokou hodnotu bezprostředního dojmu a jeho neméně bezprostředního vyjádření. Jeho první stupeň je a musí býti chvatný náčrt, nedotknutý a zejména nepozměněný uvažující čin ností ma- lířského a uměleckého intelektu. Někleři z nich měli dost síly ano přímo mohutnosti tímto dojmem vyplniti celý obraz a mimo to nás znova naučili oceňovati jakost a pelovost studie a náčrtu, dokonce i pouhého notatu. Pravím znova, neboť staré sbírky kreseb a studil do- svědčují, že »umělecký rukopis« a přípravná cesta rodícího se dila uměleckého nebývaly ne- váženy. Ale »intimisté«, vyšli od impresionistů dekretují: črta = uměleckému dílu. Zůstávají při ní, při její momentnosti a také zlomkovitosti. »Skotská sukně« nebo »Odpočinek« P. Bon- narda a řada jiných na výstavě jsou toho příklady více méně přeceňované, z nichž kytice vlčích máků R. X. Roussela a zejmena E. J Vnillarda subtilní tony a delikátní harmonisace »U stolu« drží v sobě ne obyčejné hodnoty barevně.

Někler R X Roussel E J Vnillard

9 article

Po vášnivé kampani Zolově ve prospěch Maneta, tehdá ještě neimpresionistního, vzešla síla hesla uměleckého individualismu. Značilo to odvahu postaviti se proti a pokud možno mimo množství a hlavně proti oſieialnosti, konvenci akademismu. Impresionisté byli na štěstí nejen zjevy odlišnými, nýbrž také silnými a jim šlo vskutku o to, vytvořiti nové umělecké dílo, t jest nově urovnaný a vyrovnaný umělecký celek, uzrálé ovoce osobní energie a umělecké mo- hutnosti. Ne všady se jim to zdařilo a přišt uvážlivé přehledy jejich výkonů rozsoudí, zdali tyto umělecké osobnosti zhustily se v nějaká jedinečná díla stěžejní. Ale jed hesla působil a individualismus obratem nahrazen pojmem od- lišnosti a třeba i jen pouhé odlišnosti. Jinak nežli druzí! Energie osoby neobracela se tak do vnitř, aby prohlouhila a k největšímu vý- razu přivedla osobité síly, nýbrž na venek vy- čerpávala se v odpírání a resistenci Individu- alismus, jak jej E. Zola sám na sobě skvěle demonstroval, v jeho příteli P. Cézannovi obrátil se v »uměleckou neúplnost«. U něho umělecké sehopnosti utkvěly na silném, ale ne- urvalém cítění barvy. Skvrna její primitivní po- tenci zachycující mu stačí a všechny ostatní vložky uměleckého díla jsou mu ničím. Zhostil se jich se zúmyslnou odvahou, jak vás porov- nání dvou jeho zátiší na výslavě, »konven- cionalního« a »individualného«, na ráz přesvědčí.

Zolův Manet E Zola P Cézanne

10 article

Panl Gauguin a ještě více V. van Gogh mohou dojímati po lidské stránce. Oba vášnivei indivi dualismu, oba nemalující malíři, kteří s do- jemnou neustupností snaží se rozbít vše, co má v umění jen zdání evropské konvence. Gaugui- novou vychvalovanou plamennost barev sotra v jeho zdejších malbách objevíte, za to mnoho nejasností a neurovnalostí (viz »Palmové stromy«, »Jeplišku« a j.), Zemřel rozerván a rozpadlý se světem i sebou. Van Gogh jej předešel v sl lenství. Z toho nesmí být činěny žádné odsu- zující závěry o jejich umění, ač u tohoto jistě v posledních lelech choroba nezůstala bez vlivu na jeho produkci. Jeden vášnivec exolismu, druhý vášnivec slunce, oba jednostranní s ve- likým chtěním a neméně velkými zámysly, jenomže oba uvízli na rozběhu a neměli sii k doskoku. Osudem jejich, anebo jejich neméně vášnivých apologetů bylo, že pokus a zámysl vy dávali a vydávají za dosažený ell, a nepopíra telnou jejich buď neschopnost nebo nehotovost za sakrossnktní výraz mohutné osobnosti, Snahy lidských vlastnosti pokládají za umělecká vl- tězství. Nie nemůže překvapovali, že i tyto ne- úplnosti a nehotovosti, ne li chorobnosti, našly své následovníky. Jejich jména jsem uvedl kdysi ve spojení s E. Munchem. Než Munch má mnoho vlastnosll a sehopností zvláštních a silných, třeba že jen brutalních, chcete- li však viděti, k čemu dospěje pouhé nápodobení orga nických nedoslatků, pohlednéte na »Hudbu« E. Bernarda. Jindy by takový obraz býval po- važován za bezděčnou karikaturu renesančnlho mistra, pochodící od ubohého dilelanta. To však dnes platí za názor uboze šosácký a pravý estet je s to rozplývati se před tím jako pře zjevením v čarovných snech hašišových. Karel B. Mádl.

Panl Gauguin Gogh Munch Bernard Mádl

11 article Školská hlídka.

Školská hlídka. E. St. Vráz českým dětem.o) Každý, kdo zná vzácný vypravovatelský ta- lent Vrázův, který patrný jest nejenom z jeho svérázných, ladných a lahodných přednášek, prozrazujíeích vzácné umění učitelské, ale který je očividným v jeho cestopisech, které na roz- dil od konvenčních cestopisů jsou nepopíratelně populárními při naprosté uhlazenosti slohua nejjemnější dikci a vědecké výši i vědecké ten- donci, kuždý, kdo zná ubohost naší české cesto- pisné literatury pro mládež, kde vlastně kromě Kořenského nemáme praničeho, vůbec každý. kdo Vráze zná, musil si přáti, aby jednou Vráz se odhodlal napsati něco české mládeži. Známo přece, že právě Vrázův obor — cestovatelství, spojené s dobrodružstvími — je nejzamilovanější obor lektury mládeže. Odlud ty robinsodiady, odtud továrnicky vyráběné a nosvědomitě mládeži vnucované indiandky, vů- bec sensační, napínavé, dráždivé a na mladistvý vkus, na předrážděnou fantasií mládeže vypočítané literární braky, které se presentují jako „spisy pro mládež“ Víme, jak zahnízdil se u nás May se svými nemožnostmi a jak pronikl Verne se svou po- divnou popularisující methodou, která právě u mládeže způsobuje hotové matení pojmů svou spletí fantasie se skutečnosti.

Vráz Vrázův Kořenský May Verne

12 article

Mohly-li tedy tyto a podobné spisy nalézt tolik čtenářstva a odběratelstva v českých rodi nách a školách, lze právem očekávati, že Vrá- zovy spisy pro mládež budou přijaty všude v paedagogickém světě českém a v českých ro- *) z dalekých světo. V Praze. Nakladatel F. Topi dinách s nadšením; neboť Vráz objevil se, prá- vě vydanými dvěma sešity a pokud a jak jsmo se z náhledu do pokračování přesvědčili, sku- tečným spisovatelem pro mládež, t. j. milým vy- pravovatelem, který ve formě lahodné, mluvou korektní a populární, věcně a zajímavě dovedo líčiti kraje i lid, přírodniny i — dobrodružství. že nenajdeme lepších knib toho druhu v cizí li- teratuře. Vráz píše pro děti — každou chvíli při čtení jeho líčení proniká některá morální poučka — ale toto moralisování je tak nevtíravé. tak samo vyplývá z děje a tak organicky a věcně se přičleňuj ku příběhu, že nikde tendence mravoučná zvlášť nápadně nevyniká a příběh věru si přečte s radostí a uměleckým požitkem i dospělý.

Vráz Praha

13 article

Ano, Vráz se objevil jako hotový uměle stylista, který dovedl bez patrných obtíží prak ticky rozřešiti problem: psáti dětem. Přáli bychom si, aby spisy Vrázovy pronikly v české mládeži. Jeho cestopisně obrazy „Z da- lekých světů“ s tolika krásnými, původními ilu stracemi, s tak zajímavým obsahem, při své pů vodnosti a rozmanitosti obsahové, znamenaly by v cizí literatuře prostě sensaci v paedagogickém světě. Doufáme, že i u nás Vráz bude přijat s prn- vým porozuměním. Přesvědčili jsme se, že Vráz právě k těmto svým spisům přilnul jaksi s ob- zvláštním nadšením. Ku podivu, jak on, jaks spontánně, uvědomil si moderní nazírání na li- teraturu pro mládež. V jedné větě vystihl, zdá se nám, zcela stručně pravou methodu: „Nepíší pro dětičky“, pravil nám, „ale pro děti, a chcete-li, pro děti od 10.—70 lot, to jest pro všechny naše lidi s mladým srdcem. Ano, kdo přečell dosud vyšlé ukázky, musi doznati, že se naší literatuře dětské dostane Vrá- zem pravé ozdoby. Vráz v ucelených, nedlouhých, napínavých ale ze skutečných poměrů vzešlých povídkách líčí daleké kraje po stránce přírodovědné, ná- rodopisné a zeměpisné slohem vybroušeným způsobem vskutku uměleckým. Potřeba ještě Vrázovy spisy doporučovati? V naší literatuře pro mládež jsou krátce řečeno Vrázovy příběhy „Z dalekých světů“ událostí. Neopomeneme k milým těm spisům ještě se vrátiti.

Vráz Vrázův

14 article Přípravné kursy pro II. a III. odbor měšť. školy

Přípravné kursy pro II. a III. odbor měšť. školy pořádá J. U. v prosinci neb v lednu v Praze, a to pro mathematiku, deskriplivu, fysiku, chemii, kreslení později přírodopis. Přednášeli se bude v sobotua v neděli, aby i venkovské členstvo J. U. se jich mohlo účastniti. O dovolenou pro takové učitelky neb zá měnu hodin sobobních bude u přislušných školních úřadů zakročeno. Čím více bude kursistek přihlášeno. tím menší bude pro jednotlivou náklad. Přihlášky urychleně do 15. listopadu starosice J. U. Bož. Zelin kové v Čáslavi s udáním volených předmětů

J U Bož Praha Čáslav

15 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Soudce Seidl. Soudce Černý. Soudce Přidal. Soudce Šmorane. Soudce Neubert. Soudce Hradecký Soudce Hradecký. Soudce Herites. Soudce Vondřich Soudce Zdrůbek. Soudce Slanička.

Seidl Černá Přidal Šmorane Neubert Herites Vondřich Zdrůbek Slanička

17 article

Slavla v. Smíchov. Sl. Řeserves v. Smíchov I. B. Sl. Juniors v. Vršovice II. Sparta I. B. v. Praha I Sparta I. A. v. Sturm (v Vinohradský I. v. Čechie Smíchov I. B. v. JI. Čechie, Karlín v. Olymp, Žižkov. » I. B. v. Praha, VII. Č. A. F. C. v. VršoviceI. Čechie, M. str. v. Nusle. A. F. K. Hvězda v. S. K. Lelná.

F C Nusl Lelný Smíchov Vršovice Praha Karlín Olymp Žižkov Č . A Čechie Smíchov I . B Sparta Sparta I . A Sturm Čechie Smíchov I . B Čechie

19 article S. K. Kladno v. Novoměstský ] Soudce Šmucr.

S. K. Kladno v. Novoměstský ] Soudce Šmucr. S. K Pardubice v. 8 pluk zeměbr. Soudce nestanoven S. K. Hradec Král. v. 28. pluk pěšl. Soudce Athletika a sportovní hry- *e Slavfa—Sparta se utkají ještě jednou télo sezoně, nemýlíme-li se bude tento zápas sehrán místo proponovaného zápasu Slavie s Magyar Testzy- akorlók Köe. — Ve stycích mezi Slavil a uberským kluby nastává vůbec ochladnutí; jsou li lotiž naše informace správné, odmítla Slavie Budapesti Torna Clubu termín, který jí nabícl na začátek květnu 1908 a vůbec omezí zápasy s uherskými mužslvy. Zaznamenáváme ovšem s reservou. ** Z berlínské athletiky. Nejvíce z ber- linských klubů cen dobyl S. C. 1895/6, totiž 92 (3e prvých, 34 druhé, 17 třetích a 2 čtvrté), Komet 3r ceny (34, 24, 22, 2). Charloltenb. S. C. 1902 61 (27 20, 10. 3 a 1 pátou), Teutonia 36 (17, 11. 7, 1), Ma- rathon 32 (8, 9, 12, 1. 2). — Nejvíce úspěchů skudi Abraham (Komel), dobyv 26 cen (11 prvých, 8 dru- hých, 7 třetích), Neltelbeck 14 (8, 1, 2, 2 a 1 pátou) Schimmelpfiug 13 6, 4, 3), Wagener 14 (3, 8, 3). ** Č. A. a F. C. v. A. F. K. Vršovice se dne- o 3/43. hod. odpol. utkají poprvé na hřišti A. Č »Spartou« laskavě propůjčeném. Schůzka hráčů o 2. hod. odpol. u Prašné brány. ** Bělku, výborného hráče S. K. Slavia, po tkala krutá ztráta úmrtím jeho matky, tím krutější že Bělka osifuje úplně. Přátelství druhů a sympatie nejširších kruhů sportovních ho zajisté posílí, ** Hockey. Na hřišti Akadem. S. K. o 10. hod odp. P. K. C. Ruch v. Pražský team (Dufek, Kracík Faltýn, Doucha, Svátek, Landa, Pallouš), Ruch v se- stavení Šimek, Matucha, Maydl, Potok, Švarc, Jir a Haviík. Odpůldne o 3. hod. lamtéž II. mužstvo Ru chu v. Ječná reálka. Sportovní Medici v. D. F. C. III. o 9 hod ranní na hřišti D. F. C.

Šmucr K Hradec Král S C Abraham Komel F C A F K A Č Bělka K C Dufek Kracík Faltýn Doucha Svátek Landa Pallouš Šimek Matucha Maydl Švarc Jir Haviík Pardubice e Slavfa Sparta Slavia 61 Teutonia 36 Marathon 32 Neltelbeck 14 Wagener 14

22 article Osmiválcový vůz Laurin 4 Klement.

Osmiválcový vůz Laurin 4 Klement. Rozhodnuvše se obeslati pařížskou automobilni výslavu, „salon salonů“, připravili si Laurin 4 Kle- ment ovšem i důstojný zlalý hřeb své tamější ex- posice. R. 1907, byl rokem šestiválcového motoru ve vývoji, pokud se týká počlu válců, nejbližší krok vede k osmiválcovému motoru. Tento krok mlado- boleslavští konstruktoři odhodlaně učinili. Učinil krok ten odhodlaně, ale ovšem teprve po zralé úvaze jež pro konstrukci tuto snesla celou ladu závažných důvodů. Důvody ty stručně shrnuty jsou: proti čtyí- válcovému moloru klidnější chod, odstra- nění mrtvého bodu, pružnost motorua lehkost jeho. Při osmiválcovém motoru se pohyby hmot vy- rovnávají, čehož následkem jest odstranění nebe aspoň velmi značné zmenšení vibrací, jimž se při čtyřválcovém moloru nelze vyhnouti následkem zrychlení hmoly (při předstihu zapalování) a zpo- zdění (kompressi). Tato výhoda umožňuje dáti osmi válcovému motoru při stejném namáhání větší poče obrátek bez větší vibrace.

Laurin Klement

23 article

Poněvadž na každé čtvrtofočení klikové osy při padá jedna explose, jest mrtvý bod odstraněn. Osmiválcový motor jest pružnější než čtyřvál- cový, poněvadž při něm na tulěž dobu připadá více podnětů síly. Tato výhoda zejména prospívá měnitel rychlosti. Všeobecně se uznává měnitel rychlost s ozubeným soukolím za technickou nevýhodu; ka- ždé zařízení, které omezuje posunování ozubených kol, musí býti tudíž vítáno jako výhoda. Osmiválcový motor bere s největším převodem i velká sloupání. v rovmě pak může s týmž převodem jeti od nejpoma- lejšího až k nejrychlejšímu tempu.

24 article

Osmiválcový motor jest lehčí než člyřválcový se stejným obsahem válců. A váha jest, jak známo, v ne- přímém poměru s rychlostí; úspora na váze znamená přírostek rychlosti. Zmenšení váhy má svou příčinu v kostantním momentu otáčení. Poněvadž jednotlivé impulsy síly jsou čelnější a značně slabší než při čtyřválcovém motoru stejné výkonnosti, mohou jedno- tlivě orgány býti provedeny přiměřeně slabší a lehč To byly — letmo načrtnuto — důvody, které s přimlouvaly za konstrukci osmiválcového motoru Po důkladných zkouškách v továrně i na silnie předveden byl včera nejnovější výtvor mladoboleslav- ského domu před nastoupením cesty do Paříže, kte- rou vykoná ovšem vlastními prostředky, členům správní rady společnosti Laurin č Klement a zástup- cům žurnalistiky. Ze správní rady domu byli vedl generálního ředitele p. Klementa přilomni předsed správní rady kníže E. Thurn-Taxis, hrabě Ceschi. dr. Em. Msřička, ředitel Banky pro země rakouské Steiner, výborný gentleman-řidič hrabě A. Kolowrat. jehož závodní úspěchy jsou spjaty s konstrukcenmi Laurin Klement. Z Vídně vážili cestu do Ml. Bo- slavi zmámý závodník konstruktor O. Hioronymus, ředitel vídeňské fsliálky L. K. K. Kollař. Ze žurna- listů dr. Rosenbaum-Jenkins a referent „Národních

Laurin Klement E Thurn Taxis Ceschi doktor em Steiner A Kolovrat Kollař Rosenbaum Jenkins Paříž Vídeň

25 article

Listů“. Delší vyjíždkou ve voze, který s obvyklým mistrovslvím řídil inženýr Rezler, jsme se přesvědčili. že pověst osmiválcového vozu neřhala. Čtvrt otočení kolikou a motor spustí svou přitlumenou melodii. Sáh- nutí na zapínací páku a motor se rozlétne v plavný, bezolřesmý svůj běh. Celá, příjemně odstíněná škála rychlostí bez sábnutí na páku převodů ukazuje pruž- nost motoru. Úprkem utekly stromy a telegrafní tyče kamsi vzad za nás a jsme u Hrdlořez s proslulým jejich kopcem. Ale motor nám nepřeje času k úvaze, jak jej vezme, neboť skokem vynáší vůz pěti osobami obsazený na vrchol. Zkouška jest skvěle absolvována tak skvěle, že věříme rádi, že s lehčí karosserií šel při pokusech přes 90 km. Výkon skvělý, uvážíme-li. že pako dvojnásobný motor semmeringského typu má 5 litrů obsahu. Vezměme namátkou pro srovnání sovtěž Herkomerovu; při závodě na rychlost ve Forstriedenské oboře z více než 100 vozů něco málo přes tucet jich překročilo rychlost 90 km, ačkoli v Herkomerově soutěži byly připuštěny vozy s obsa- hem válců do 7.5 litrů.

Rezler Sáh Hrdlořezy km

26 article

Motor má pro úsporu místa 8 válců rozděleno ve dva bloky, takže ani motor, ani skříň jeho neni nápadně prodloužena. Všechny orgány motoru jsou lehce přístupny; všechny ventily ssací i vypouštěci (mezi sebou vyměnitelné) jsou umístěny na jedné straně. Motor dává 40—45 ks., ovšem mladoboleslav sky zdatných. Všechny ventily jsou řízeny neokrouh lývmi kolouči na společné ose. Svrchu zmíněné umístění ventilů vedle sebe zaručuje vydautné chlazení vypouštěcích ventilů. Zapalování jest elektromagne- tické se svíčkami; každá čtveřice válců má svůj elek- tromaznet. Mimo to jest postaráno o zapalování akku- mulátory joko zálohu. Předstih a zpozděné zapalo- vání jest ovšem regulovatelné. Splynovač jest roz- střikovací. Regulování vzduchu a přítoku plynu se děje jednou pakou. Rozměrný chladič jest podporován v činnosli ventilátorem, proudění vody se děje centri- fugální pumpou velkých rozměrů. K mazání využit- kováno výfukových plynů s řidilelným přetlakovým ventilem. Rám jest lisovený z plochu z chromoniklo- vé oceli, profilu I. Přenos síly se děje jednokloubo- vou Hardanovou osou. Zapinání rychloslí kulissové 4 rychlosti a pojištěný zpádeční chod. Největší rych- lost v přímém zapnutí. Všechny osy mají kuličková ložiska. Šikmé, nezvralitelné řízení šroubové. Regu- lace plynu a zapalování se děje dvěma pákami n volantu a akcelerátorem. Brzda pro nohu působí na předlohu; ruční brzda vytvořená jako vnitřní n kotouče zadních kol s působením v před i v zad. Všechna důležitá ložiska jsou kuličková prstenová. Na sílu a výkonnost (maximální rychlost udává to- várna na 85 km) jest spotřeba benzinu poměrně malá neboť při obratném vedoní vyslači 1 litr benzinu na 5 km. Typ, který jesi důstojný svých předchůdců mnohoslibný pro další vzeslup evoluční čáry domu Laurin 4 Klement

Laurin Rega km Klement

28 article J. VORA,

J. VORA, Jen Praha, Václavské nám. 33. Zimní sporty- ** Rakouský lyžařský svaz mů 17 spolků s úhrnem 1552 členy. Z toho 7 spolků s 575 členy má v Čechách. Jako v Rakouském ve slařském svazu, pěstuje se i v lyžařském krajně ně mecko nacionální politika, při níž svaz tancuje podle noty Vrchlabských.

J Vor Praha Václavský já Čechy

40 article HUMORISTIK

HUMORISTIK Pro zpěv a klavír. Faster, Píseň Krásné Lídy . . . . . 1.5 . . . . . . — g0 Gondoliera — Když sladce valčík . . . . . . 1.— — Já nesmím chodit . . . . . . . — Tak jako květ . . . . . . . . 1.80 — Krásná Teresita a 2 pijácké . . . 1.20 Friml. Dva kuplety Jelinek Na promenadě. Intermezzo . . d'Odieux, Ala rájem, žití májem. Valčík Pospišll, Chanson Prochaska, Gavotte empire . . . . . Skalický, Jak se mluví. Kuplet . . . Tichý. Ve Zbuzanech. Polka . . . . Zefl, Já mám holku mrůavou. Mazurka 1.80 1.60 1.50

Faster Jelinek Odieux Al ráj Valčík Pospišll Skalický Mazurek Prochaska Zbuzany Gavotte empir píseň Krásná Lída Friml

49 article Housle a klavír. (I. poloha.)K

Housle a klavír. (I. poloha.)K 50 nár. písní a hymen . . . . 34 operních melodií . . . . . . . 25 tanců a pochodů . . . . . .. 2 housle a klavír. 50 nár. písní a hymen . . . . . . 25 tanců a pochodů . . . . . . . 2 housle. 50 nár. písní a hymen . . . . . . 1.20 50 operních melodií . . . . . . . 25 tanců a pochodů . . . . . . . Housle solo. 50 nár. písní a hymen . . . . . . 50 operních melodií 25 tanců a pochodů

50 operní melodie