ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 87b5bc60-7683-11dc-bf71-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 69 celkem · entity: person 93, place 38, org 13, work 25
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
10. listopadu 1907.
4 masthead
Císlo 311.
5 title
Lékařská hlídka.
6 article Prof. dr. Emerich Maixner.
Prof. dr. Emerich Maixner. Lěkařstvem českým v minulých dnech oce něna byla u příležitosti 60. narozenin vědecká práce a duchovní dílo, učitelská činnost mnohostranné lidumilné působení prof. dra. E Maixnera. Maixner jako učitel stojí v popředi akademických našich sil, Maixner jako badalel získal české vědě uznání v eizině, Maixner jako lidumil jest znám v nejodlehlejších místech naší vlasti, ve všech zemích koruny české. Maixner zasvětil život svůj cele české vědě a trpícímu lidstvu. Při obsáhlosti této práce Maixnerovy a zdatnosti její imponující jest okol- nosti, že v energii a píli Maixner vedle činnosti badatelské a učitelské věnoval se ještě pracím humanitním, z nichž na prvním místě třeba uvésti jeho záslužné a obětovné působení jako předsedy Zemského pomocného spolku pro pol- rání nemocí plicních. Jeho zásluhou zřízen pro české nemocné chorobami plicními první dispen- sář, jenž přičiněním předsedovým mnohé bídě již odpomohl, jeho přičiněním a zásluhou zří- zena kolonie pro politováníhodné nemocné věku dětského v „Albertinum“ u Žamberka, jeho dalš snahou, jež brzo bude uskutečněna, je přípravná práce pro zřízení samostatné léčebny pro ne- mocné tuberkulosní. Ve všech těchto pracích nezná Maixnor klidu, odpočinku, neleká se nižádné obětavosti a tak shledáváme jej stále při práci, ráno prvním a vočer posledním. Význam Maixnerův a jeho životní dílo jes již dnes v annálech našeho kulturního, věde ckého i humanního života v prvních řadách za- jištěno. S potěšením jest nám a celé české ve- řejnosti okolnost, že jubilant dožil se šedesátky v plné životní síle, duševně a tělesně čilý, k dalš- práci připravený a odhodlaný.
profesor doktor Maixner Maixnerův Žamberk
7 article
Českou veřejnost zajisté zajímati bude ně kolik životopisných dat slavného tohoto učence jenž jest chloubou české almae matris a jenž jako lékař žije v srdcích nesčetných jednotlivcův i rodin. Z životopisných dat zejména uvádíme: Pro- fesor dr. Emerich Maixner narodil se 5. list - padu 1847 v Nižboru na Křivoklátsku. Studia gymnasijní absolvoval v létech 1858—1866 Praze na gymnasiu akademickém, studia lékař- ská rovněž v Praze a r. 1871 stal se doktorem lékařství. R. 1876 stal se asistentem na lékař- ské klinice prof. Eiselta, r. 1879 habilitoval se pro vnitřní lékařství ještě na společné fakultě. po jejíž rozdělení přešel na lékařskou fakultu českou. Roku 1884 byl jmenován mimořádným profesorem a r. 1888 profesorem řádným. Roku 1891 zvolen byl za dopisujícího člena České Akademie a roku 1899 za mimořádného člena Král. české společnosti nauk, mimo to je čle- nem různých vědeckých korporací i v cizině- Odborná literární činnost prof. dra. Maiv nera jest velice rozsáhlou. Nejdůležitějším a nej- větším jeho spisem jest „Příruční kniha speciál- ní pathologie a therapie vnitřních nemocí“ (Praha, 1888 až 1897), první to česká souborná učebnice o vnitřním lékařství, zpracovaná na základě bohatých zkušeností. Kromě toho na- psal mnoho a mnoho pojednání vědeckýel směrodatných po různých časopisech českých i cizojazyčných.
doktor Maixner profesor Eiselt Král Nižbor Křivoklátsko Praha Český akademie
8 article
Po jistou řadu let vedl správu polikliniky a byl redaktorem „Časopisu českých lékařů“ Redakce této rubriky, připojujíc se k ne sčetným gratulantům, zavděčuje se veřejnosti zařaděním následujícího článku oslaveneova; pojednání, jež dnešním dnem počínáme uveřej- ňovati a kteréž nám pro Lékařskou hlídku oslavenec ochotně napsal a věnoval, nasvědčuje nejlépe, jak Maixner jako předseda Zemského pomocného spolku proti tuberkulose věnuje se pilně a všestranně s porozuměním svému úkolu Prof. dr. J. Honl. předsednickému.
Maixner profesor doktor J Honl
9 article O nových směrech v ochraně proti tuberkulose jako nemoci lidové.
O nových směrech v ochraně proti tuberkulose jako nemoci lidové. Před krátkým časem zesnulý francouzský prof. Grancher napsal ve spisku, který rozmanitá opatření proti tuberkulose kritisuje, tuto větu Mám za to, že se podaří vyhladiti tyf, neštovice diftherii, nevěřím ale, že tuberkulosa úplně za- nikne; jest nezbytným zlem a metlou člověčen- stva. Hubí lidstvo, ale také je očisťuje, jest oblasem existenčního boje. Jelikož existenční zápas, mocný vzpružitel kultury, neutuchne, ne- přestane také tuberkulosa lidstvo ohrožovati. Tuším, že dnes také nikomu na mysli ne- tane, že zorganisovaný boj proti tuberkulose, který před 20 lety započal a ve veškerých vrst- vách společenských se zakořeňuje, nejrozšíře- nější z chorob potlačí — mezinárodní sdružení lidumilů, sociálních politiků a lékařů pomýšlí, postupnému vzmáhání tuberkulosy v minulém století učiniti přítrž, nebezpečné zdroje nákazy neškodnými učiniti a lid před ní chrániti. Netušený rozkvět industrie a ve podivu hodné míře navázané styky obchodní společen- ský život náš převrátily netušeným způsobem. Z měst stala se velká industriální centra, do kte- rých venkovský lid mocným proudem se stěhuje, žije tu v těsných poměrech a proud ten tíhne do nejkrajnějších konců světa a s ním jde tuberku- losa. — Úmer tuberkulosou v městech vzrůstá v povážlivé míře a kultura ji zanáší tam, kde dříve naexistovala. Zhubeny celé kmeny černoš- ské a indiánské a decimováno obyvatelstvo po- lynéských ostrovů; v Evropě samé rok od rok zmírá přes milion osob tuberkulosou.
profesor Grancher Evropa lidumil
10 article
Ohromné ztráty na lidském životě, na děl- nosti, národohospodářském majetku, na branné síle i mimořádné oběti, které tuberkulosa ukládá. nezbytně vedly k uvažování o tom, jak zlu tomu čeliti. Je ale patrno, že celý ten úkol, tuberku- lose čeliti, velmi nesnadný jest. Je to problém velmi složitý; jako v řetězu řadí se článek n článek, tak i při tuberkulose běží tu o řadu kom- ponont sociálních a hygienických, ale i jednot- livce se dotýkajících, o kterých dlužno uvažo- Zájmy státu jsou tuberkulosou velmi citlivě ohroženy a proto má týž právo a povinností za- kročiti, tím spíše, když této povinnosti při jiných infekčních chorobách se nevymyká; ale to, co dosud státní autoritou provedeno bylo, jakkoli jest účelné, považováno býti musí za nedosta tečné. Stát musí se domáhati účelu toho opra vati. vou sociálních a hygienických neshod; jelikož tim způsobem nejspíše zabrániti lze infekci. Jelikož ale sociální hygiena ohromné sumy vy- žaduje, uplyne zajisté dlouhá doba, nežli tuber kulosa způscbem tím omězena bude. — Že ce- stou tou mného docíliti se dá, o tom podává důkaz Anglie, která prvá vystihla důležitosť so- ciálních a hygienických opatření; stát ten v prvě řadě industriální vyciťoval rozmanité zlo, ktere s průmýslovým rozkvětem zároveň se jevilo.
Anglie
11 article
R. 1851 zmíralo v Angiii rok do roka 38 z 10.000 obyvatel tuberkulosou, dnes jen 13.5. tak nízkou číslici úmoru tuberkulosou mimo Norsko nenalezneme v nižádném z evropských států a ani v rozkvětajícím a sociálním otázkám velkou pozornosť věnujícím Německu nětrvá týž příznivý poměr, neb zde obnáší úmrtnost tuber- kulosou 21: 10.000. A přece to, co Anglie auto- riku parlamentu provedla již r. 1872—1 875. zdá se nám býti tak přírozené a zcela srozumi- telné: odvodňování půdy, assanace obcí a domů. přísná péče o zdravou vodu, hygienické bytelné poměry, řádná kanalisace, hygiena průmyslo- vých podníků, péče o zaměstnané ženy a děti. omezená pracovní doba, zvlášť ale přísně opa- tření proti infekčním chorobám. R. 1874 stano vený State Health Art, s rozmanitými dodatky. měl v zápětí rychlé klesání povšechného úmoru. poklesnuti počtu infekčních chorob, ale s ome- zením posledních umenšil se také úmor tuber- kulosou. A týž úkaz následkem Stejných. hygie- nických opatření jeví se také v Německu, Dán- sku, Toskánsku, Spojených státech americkýeh a jeví se také dnes v Rakousku. Vedle hygienických a sociálních úprav, kte- ré anglický stát provedí, přispělo k odstranění zdravotních nešvarů ještě instinktivní poroz- umění anglické rassy lidové hygieně. Poklesnutí úmoru tuberkulosou v Anglii počalo se v době, kdy se nevědělo ani o bacillu ta berkulosním ani o tom, jak člověk získá tuber- kulosu; ale Angličan věděl, že tuberkulosa jest nemocí nedostatku, šplny a nečisťoty, jako tyfus a proti nim vedl boj. A tak pochopujeme výrok francouzské autority, která nám praví, že Angli- čan brání tuberkulose bacfsteakem a lawen-ten- nisem.
Angličan Angl Norsko Německo Anglie Dánsko Toskánsko spojený stát americkýeh Rakousko Health Art
12 article
Dnes, kdy cizopásník tuberkulosy, jeho ži- votní vlastnosti i způsob, jakým lídský organis- rnus zamořuje, známy jsou, problém, kterak omeziti tuberkulosu, zdá se býti zjednodušen, dnes aspoň boj ten není více na slepo. Jedná se o systematické ničení tuberkuosního bacillu,o ochranu, by do dýchacích a zažívacích orgánů nevnikal — infekce pokožkou a sliznicí je vými- nečná — v druhé řadě jest péčí naší, aby bacill v organismu zahnízděný neškodným učiněn byl, úkol, který diaeteticko-hygienickým opatřením splněn býti může. Ochrana člověka před infekcí tuberk. bacil. spočívá na stejných pravidlech jako ochrana člověka před bacilem tyfovým a chole- rovým. Pomocí bakteriologicko-diagnostické me- thody stanoví se každý případ tuberkulosy co nejdříve a učiněn bývá v hygienickém smyslu neškodným tím, že výměly se zničí a kdy po- třeba toho, nemoený se isoluje. U člověka jedná se hlavně o tuberkulosu plícní a chrchel; asi v 90 veškorých případů tuberkulosy bývá ne- moc přenešena výměškem z onemocnělých plic a jen v 10 bude se jednati o infekci střeva mlékem a masem tuberkulosních domácích zví- řat. — Vypsaný pochod jest ovšem velmi stížen pro ohromné rozšíření tuberkulosy a pro dlouho trvající skrývání se nákazy v lidském organismu, jež u porovnání s jinými infekčními chorobami zvláštních příznaků nebudí. Tyf málo dnůa cholera málo hodin po zamoření organismu bý- vají diagnose přístupny a proto šíření , se obou chorob v krátké době bývá přítrž učiněna. —
13 article
Nesmíme dále zapomínati, že příležitost infekee bacillem tuberkulosním neobyčejná jest a celý život trvá. Pro tu dobu není ale jiné cesty, tu- berkulosu potříti — neb není ani bezpečného léčiva, které by souchotináře hojilo, ani ochran- ného léčení očkováním jistých produktů lidské tuberkulosy (immunisace) po způsobě kravských chrániček před neštovicemi. Ti, již dnes bojuj za ochranu lidsva před tuberkulosou, vědí velm dobře, že si obrali úkol velmi těžký a že na jieh straně není z předu úspěch patrný, ale vyciťují bezpečně, že se velkého úspěchu dočkají. Ale netoliko velké rozšíření tuberkulosy činí úkol ten obtížný, nýbrž i jistá lhostejnost, nedosta- tečné uvědomění a fatalistický názor o tuberku- lose netoliko v méně vzdělanějších vrstvách, ale i v inteligentních kruzích; a snad jinde bychom se setkali s porozuměním, ale nedostává se pro- středků, aby zamořené rodiny chrániti se mohly.
14 article
I sama soukromá profylaxis nenabývá takového ccenční, jak bychom sobě přáli; a byť by lěka- kářem soucholináři a jeho rodině stále se připo- mínalo, že chrkel nákazu rozsévá, a že llužn- jej neškodným učiniti, nebývá varujícího hlasu dbáno. A lid stále slyší, že chrklem se rozši- řuje difterie, zádušní kašel a chřipka, snad i spalničky, slyší, že osýchající a rozprašující se chrkel souchotináře přímo tuberkulosu vočkuje. nieméně tento přímo nebezpečný a neesthetický nemrav pěstuje se dále. Úřední paragrafy a vý- nosy i zákazy varují obecenstvo před tímto bez- ohledným chrlením na zem ve veřejných míst nostech kteréhokoli druhu, v dopravních vozích, na ulici, hrozí trestem, ale ke složení toho poe- nale na penězích nebyl dosud nikdo přidržán věru mohli bychom sobě za příklad vzíti seobod nou Ameriku, která citlivě na penězích i na svo- bodě tresce toho, kdo proti zákazu, na zem pli- vati se prohřešuje.
ný Amerika
15 article
Tuším že všechny podobné předpisy minou se se svým účelem, dokud sobě nejširší vrstvy lidové neosvojí přesvědčení o nebezpečí tuber- kulosy a dokud neuvěří, že jednoduchými pro středky lze nebezpečí tomu čeliti. Přesvědčení to lid vyzískati může ale jen důrazným, stálým stálým poučováním. Poučujíce šírší vrstvy vylo- žiti musíme, jakým způsobem tuberkulosní se stává nebezpečným svému okolí, ale také mu- síme vyložiti, že prostý styk se souchotinářem nijakého nebezpečí nepřináší: vzduch, vystupu- jící z plic, nechová bacillů.
16 article
Celá ochrana před tuberkulosou vedena býti musí myšlenkou, že souchotinář, dbající či- stoty, neškodným jest. Poučení to poskytuje lé- kař, ale dáti je musí i denní listy a zvláště ty, které malý nuž se zálibou čte; lid je nalézti musí v kalendáři, v týdenníku a měsíčníku. Jed- ním slovem, poučení to setrvati musí na denním pořádku. Velmi důležito jest, aby poučení to do- stalo se dítku ve škole. Krátké hygienické po- kyny, diktáty, malé stati o tuberkulose v učeb- ních knihách a Knihách pro mládež a i názorné vyučování musí býti základem pozdější hygieni- cké výchovy. Učitelům musí se dostati dostateč- ných pokynů, aby uzpůsobili byli základy hygi ony mládeži vštěpovati. Poučení o tuberkulose uděleno býti musí v odborných i vyšších ústa- vech, dokud hýgiena se nestane závazným před mětem výchovy a myslím, že i nemocniční po kladny jen vyzískají, když se jich členům po učení dostane. Jedním slovem: vydatná propa ganda slovem i písmem musí pěstována býti, aby lid sobě sestrojil přesný názor o podstatě tuber kulosy a ochraně před ní. Staré zvyky a ne- mravy nemohou ovšem průběhem dne odstraněny býti; ale nesmíme podceňovati suggestivní moe poušení, které lid den co den slyší. Lid mus k čistotě odeheván a tam přiveden býti, aby pl vání na zem za neslušné považoval. Prof. dr. Maixner.
profesor doktor Maixner Lido
35 article P. I. všem věrným Čechům ve Vídn i v Dolních Rakousíchl
P. I. všem věrným Čechům ve Vídn i v Dolních Rakousíchl Francouzská hra Černý: T. v. Schewe Bílý: E. Schallopp. e7—e0 13. Je2—f4 Jd7— fa 1. 62—e1 1—g5 14. c2 —03 d7—d5 2. d2—dt Veliké úkoly: sčítání lidu, akce školská. zemské volby atd. nadcházeji nám v době po- měrně již blizké. Velká doba nesmí nás však nalézti malými i jest tudíž svatou povinností naší, abychom se k úkolům tak vážným zavčas řádně připravil a tudíž předém jak náleží sorganisovali. Jesti toho nezbytná potřeba, aby se české obyvatel- stvo vídeňské přesně sorganisovalo dle jedno- tlivých okresů a jednotným způsobem provedena býti musí akce na českém dolnorakouském venkově. Na úkoly tak velké arci ani předsednictvo, ani ústřední výbor dolnorakouského odboru »Národní rady české« o sobě nestačí, i dlužno tudíž v příčině té domáhati se oběta vé součinnosti toliko všech českých organisací i spolků, aby podařilo se v každém jednotlivém okresu získati příslušný počet prozíravých i neunavných pracovníků, by účelnou dělbou ohromné práce této úkol ten nad jiné vážný mohl býti přesně proveden.
Čecho Černá E Schallopp národní rada c 2
36 article
Dolnorakouský odbor »Národní rady české vyzývá tudíž cestou touto všechny věrné Čechy na Dunaji i na českém dolnorakouském venkové bez ohledu na jich stav i politickou příslušnost, aby se k čilé účasti na tomto velkém, pro nás na ten čas zajisté nejdůležitějším díle laskavě přihlásili a neodkladaě přihlášku svoji, obsahující přesnou adresu (jméno, přijmení, po- volání i označení bytu) do úřadovny odboru I. Grünangergasse 4, zaslali. Čím více bude způsobilých pracovníků, tím méně práce na jednotlivce případne, a tím více plodné práce ve svorné všech součinnosti se vykoná. Stejně vítáni nám jsou v příčině té jak všichni dosavadní a již osvědčení pra- covnici, již v různých akeích našich byli ji vzácných nabyli zkušenosti, jakož i činovníci jednotlivci těch kterých našich korporací i sdru- žení, konečně pak i ti, kdož dosud stáli mimo všelikou takovou činnost, jen když dostává se jím upřímné chuti i poctivé vůle v otázkách těchto věrně spolupů sobiti. Kdožkolivěk jsi tudíž uvědomělým Čechem dobré vůle i máš smysl pro vlastní dobro svého národa, neleniž přihlásiti se ihned za spolu pracovníka v závažné přičině télo: práce jesti zajistě nadbylek i jest každá vhodná sílu vltána, Přihlášky zaslány buďlež laskavě co nej- dříve, aby práce předpřípravné v době co možná nejkralší mohly býti provedeny. Ve Vidni, počátkem listopadu 1907.
Čecho
37 article
Der—tr 15. Jí3—h5 Sf8—bt 3. Jb1—c3 g5—gt Jg8 —fe 16. Jf3— d2 4. Sf1 —d3. Kes--ds 17. Jh5—f6- h7—hů 5. Sc1—g5 g4XKÍs 18. i44— BB Dd8xefe 6. Sg5xkc le Jr8— dz. 19. Pětxfs Sb4 — an . a2—a3 Sesxkcdz Sa5—b6 20. 3f6x«d7 8. b2—b4 Kde—es 21. Dís —f 67—00 9. Jg1—f Sb6 — ds 22. Jd2—b3 Df6—e7 10. 64—65 23. J13 —c5 Sd8 - g5 Jb8—dn 11. 0—0 Vhs—gs 24. Dři— f7— f 12. Je3—a e2
jh Sb Kesy BB Dd h 5 Sf Jg 8 d 2 4 Sf 1 Sb 4 sa 5 d 7 8 Sd
38 article
b7 — b6 32. g2—g4 Kf8—g7 25. e3—c4l e6x 33. g1 xK f5 26. c3xděl c6xd5a) Kg7—hs 34. Va2— pe 27. Sd3—a6+ Ke8 — d8 35. h2—h4 Dg6 —h7 28. Je5—b7+ Kd8—e? Df7—ge 36. h4xg5 Vg8x«g5 29. Jb7—d6 37. Ví1—g1 a černý se 30. Va1—a2 Va8—ds vzdal. 31. Kg1—h1 Ko7—fs a) Na 26..b6)65 následovalo by 27. d5)4c6 Sd7.—.es 28. c6—c7 a černý ztratí věž as. Partie č. 298. Hrána v témž turnaji dne 20. října 1907 Albínův protigambit Černý: R. Spřelmann Bílý: E. Post. 117. Da1—e5b) Dg7—g d7—d5 1. d2—d4 St5—d7 18. Jf3—d4 e7—e5 Jf6—gá d5— d4. 19. Jd2 —e4 3. d4xe5 Kes—bs 20. De5— c5c) Jb8x ce 4. Jgl—f3 Dg6—fv f7—f0 21. De5xk« g5 5. Jb1—d2 Dř7—g6 22. Dg5—d5 Dd8x« fo 6. e5xcf6. 23. 2—h3? Jg4—he Se8 — fs 7. g2—p3 Sd7xch3 24. Je4— dz? . 0-0-0 8. a2—n3. Sh3—f5 26. Dd5—e4 d4—ds 9. Sf1—g2 Jh6xk« f5 26. Jd4xf5 g7—g5 10. e2—e3 Vh8—fs k7—h5 27. Sg2—h3dl) 11. Val—a2 Vfsxf5 28. Sh3x« f5e) 8f8 —g7 12. b2—b4 Ja5) kck 29. Je2—fss2f, Dí6—e7 13. Sc1 — be. Vf5 xkK b5 30. Jí3—dtg) 14. b4—b5. Jc6 —aba) 31. Jd4—c6— Dgo xcee De7xk«g7 15. Sb2xK g7 a bílý se vzdal. 16. Dd1—a1! Jg8—fe a) Na e5 jezdec nesmí pro 15. Jí3Xe5 Sg7xe5, 16 Sb2e5 De7xe5, 17. Ddť—fsl atd. b) Ještě silnější bylo 17. Dat—a3, což vynutilo b7—be a pak teprve 18. Da3—e5. Nutí černého krále na výhodnější pole. Ihne De5xgů bylo lepší. d) 27. Jd2—b3 nelze pro Vh8—e8, 28. De4—f3 Jf5—d4. e) Po 28. 0—0 stál by bílý ještě velmi dobře. Rozhodující chyba! Na místě bylo 29. Vh1—h4. Po 30. Jf3—h4 nešlo by Ví5xb5 pro 31. De4xkc4 Vb5xb1-, 32. Ke1—d2 Dg6—b6, 33. Vhi—cl. Černý byl by nucen hráti 30..d3—d2+, 31. Ket— di Jese3—, 32. De4e3 Dg6—gt+, nebo 31. Va2d2 Je4xd2, 32. De4«f5 Dg6—g7, 33. Ke1—e2 Vd8—f8 atd. (Dle „D. Wochenschach“.)
Df Jb Sd Albínův Černá R Spřelmann jít 5 Dd Jc jít 7 Jes D Wochenschach Virginie Val Keta g d vh 8 g 7 32 35 Virginie c 7 d 5 1 e 4 3 d 4 h 5 27 Vfsxf 5 28 e 7 13 Sb 2 xK g 7 Sb 2e5 e 2 Vd
40 article
Zprávy čachové. Berlín. V jubilejním turnaji „Berliner Schach. gesellschaft“ óbdrželi ceny: I. 500 M R. Teichmann 9 výh. z 11, II. 300 M E. Post 71/2. III. 200 M R Spielmann 7, IV. a V. 150 ++ 100 M P. L.. Leonhardt a D. Przeplorka 61/2 a VI. 50 M E. Cohn 6. Násle- dují: Heilmann a v. Schewe 5. Caro 412, W. Cohu Schallopp 4, Moll 1. Uspěch Teichmannův nepřekva puje — patří tento zajisté mezi mistry prvního řádn. Lepší umístnění očekáváno bylo u Leonhardta a E Cohna. Jistého rekordu dosáhl Spielmann; prohrál totiž první 4 partie, následující však. všechny vybrál Vídeň. Úlohová soutéž na samomáty časopisu „Wiener Schachzeitung“ rozhodnuta byla soudci A.C Whitem (který ceny věnoval), E. Hasselkusem a H. Fischerem následovně: I. cena Šimon Methal ve Var- šavě, II. G. Dobbs, Brownsville, III. W. Pauly, Buku- rešť, IV. E. Ferber, Lützelstein, V. dr. Otto, Dotter weich a VI. P. A. Larsen, Rönne. Čestná uznání:: Jos. Kerles, Praha, Max Feigl, Vídeň, Otakar Grössl, Praha,
R Teichmann Leonhardt D Przeplorka E Cohn Heilmann Cara 412 W Schallopp Moll Uspěch Teichmannův Cohn Spielmann A C White E Hasselkus H Fischer Methal G Dobbs E Ferber Lützelstein doktor Otta Larsen Rönne Kerles Feigl Grössl Berlín Vídeň Vara Brownsville Praha Berliner Schach Wiener Schachzeitung R Spielmann
41 article Moderní kapesní slovník
Moderní kapesní slovník Štěpán J. prof. Kap. slovník něm. čes.a čes.-něm. X vyd. s nov. pravopisem. V jednom svazku váz. K 3.—, ve 2 svaz- cích váz. v pouzdru . . . . . . . . . K 4.— Kubín J. prof. Kap. slovník re.. . K 3.50 čes.-franc. II. vyd., váz. Sedláček J. prof. Kap. slovník lat.-čes. K 3.5 a česko-latinský vaz.
Štěpán profesor Kap Kubín Sedláček svazcícha če
62 article Tahy
Tahy Skupina losůl Ročně 7 tahů. 1 los basiliky 1 srb. stát. los z r. 1888. 1 los Dobrého srdce Tyto 3 losy dohromady měs. splatek po Ka Skupina losů 3: Ročně li tahu. 1 italský kříž. los. 1 los velechrámu. 1 srb. stát. los z r. 1888 1 los Dobrého srdce. Tyto 4 losy dohrom. 21462 na měs. splátek po K. 4- Skupina losů 5: Ročně 8 tahu. 1 20 srbský 100fr. los. 1 srb. st. los z r. 1889 1 los Dobrého srdce. Tyto 3 losy dohromady pouze na mčs. splátek po K Skupina losů 7: Ročně 18 tahů. 2% srb. 100frk. los. 1 rak, křížový los, 1 uherský křiž. los. 1 italský křiž. los. 1 los velechrámu. 1 srb. stát. los z r. 1888 1 los Dobrého srdce. Těchto 7 losů dohrom pouze měs. splátek po K 10.— Okamžité herní právo nabude kupující ihned při slož. 1. splátky. Tažební listy zdarma. Kdo skuplnu 3. až 8. splátky složi, obdrži zdarma Bankovní záved a směnárna g.S. Weinen v Praze, Celetná ulice č. 42, vodle Prašné brány
S Weinen Praha Celetná ulice
69 article
dne .l stopadu a 1. prosince. Skupina losů 2: Ročně 9 tahů. italský kříž. los. srb. st. los z r. 1898 1 los Dobrého srdce. Tyto 3 losy dohr. pouze na O měs. splátek po K 3- Skupina losů 4: Ročně 15 tahů. rak. los červ. kříže. 1 italský los červ. kříže. uher. los červ. kříže los budapešť. basiliky 1 srbský suátlos zr.1888. 1 los Dobrého srdce. Všech 6 lesů dohrom pouze 36 měs. splátek po Ke Skupina losů 6: Ročně Il tahů. turecký 400fr. los. srb. st. los z r. 1888. 1 los Dobrého srdce. Tyto 3 losy dohromady pouze měs. splátek po 8k. Skupina losů 8: Ročně 19 tahů. 1 turecký 400frk. los. 1 uherský kříž. los. 1 italský kříž., los. 1 los velechrámu. 1 srb. stát. los z r. 1888 1 los Dobrého srdce. Těchto 6 lesů dohremady na39 měs. splátek po 12 K. odebere a hned pouze pozemkevou premesu Hlavní výhra 90.000 K. Tah 16. listopadu-