Ročník XXXXVI.

v Praze, v neděli 10. listopadu 1907.

oa vla toaseoo isžamgsloe ao o v e l oa sl

Číslo 3Il.

Na ranní a odpol. Iisty předplácí sen v Praze v administraei aa měsíe . . . . . . 9 na čtrrt lála . . . . 6 K —h s dvojí donáškon y K 50 1 a mak s le čtv tta . . . . 7 k o0k va slialkicha na měsíc . . . . . . 2 K 30 Pošton: rt n . . : 9 K o0 s dyojí zánilkoe na muění naa.: . k

Dnešní číslo pro Prahu Je o 20 stranách.

Neblahý obrat! Krise je skončena — přestavba mini sterstva Beckova hotova Z kabinetu odcházejí našinci: dr. Foř a dr. Pacák a Němci: hr. Leopol Auersperg a Prade. Na místa jieh vstupují: dr. Fiedler jako ministr obchodu a Karel Prášek jako český ministr krajan pak Němci: Ebenhoch jako ministn orby a Peschka jako německý ministr krajan; kromě toho dostávají Němci nového ministra, klerikálního Vídeňáka Gessmanna pro příští ministerstvo veřejný ch prací, jakého nemělo Rakousko od r. 1848. (Tehda byl jím německý liberál Schwarzer. To je tedy výsledek čtrnáctidenní mini- sterské a parlamentní krise cislajtanské, která před užaslými zraky veškeré veřejnosti od- halila překvapující a z míry kormutlivý úpadek politické mravnosti, přesvědčení zá sadného, statečnosti charakteru a pevnost ducha vlasteneckého skoro u všech stran jež se tu střetly v zápasu »bez rozdílu ná rodnosti a víry«. — Tragikomedie, sehraná během minulých právě čtrnácti dnův a končfcí právě publikovanou ministerskou listinou, nezasluhuje toliko názvu »komedie plné omylů«, ale komedie plné malicherného strannictví, osobního sobectví a pidimužické ješitnosti, kterou sehrál“ principál Beck s parlamentními stranami jako s loutkami — za jediným účelem, aby promrskal své chatrné vyrovnání v novém »demo- kratickém« parlamentě Cislajtanie co nej hladčeji a nejrychleji. A toho dneškem do- cílil! Němečtí liberálové spojí se s německými klerikály a s německými agrárníky, aby svornou silou hlasů schvalili mu »krátko- době« vyrovnání s Uhry, pod nímž budeme dale hospodářsky sténat jako dosud. Poláky již měl předem zajištěné — a české poslance získal po čtrnáctidenní hře stejně jako Němce.

Víte pak, čím a kterak tohoto velekumštu docilil? Prostě tím, že uměl obratně po- padnout strany a lidi za jejich slabé » lidské stránky, prostě tím, že dráždil jejich cti žádostivé tajné choutky osobní po — pal mových fracích ministerských, nabízeje je brzy tomu, brzy onomu, až zvrlil se prvotní politický zápol strannický — v prosty politický čachr a zápas o křesl ministerská, při němž přesvěd čení politická a věc národů po hořela nadobro! Smutně pochodila při tom věc pospolité svobody německými liberály jich] sespolče- ním se s luegerovci a klerikály bídně zra- zená, smutně pochodí hmotný zájem výrob- ných lidových tříd, strádajících neulevující bídou; ale nejsmutněji pochodi bohužel národ náš se svými na- dějemi ve vytoužený obrat k lep- šímu. — Když oba čeští ministři dr. Fořt a dr. Pacák podali svou demisi, želela sice ve- škerá česká vlastenecká veřejnost ztráty takých dvou výborných obhájců věci české v ministerstvu Beckově, leč doufala, že nyn veškero české poselstvo na radě říšské, ne- potřebujíe bráti více žádného zřetele na odstouplé české ministry — zaujme vůč baronu Beckovi to jedině politicky dané sta- novisko: neodvislých a pevných obrancův věci národa českého, kteří mu jednomyslně ohlásí, že nik do z nich nepropůjčí se v služby kabinetu a systému, jejž sama »Bohemia« dne 26. října t. ri takto označila- »Veto, které přiznal bývalý minister- ský předseda Körber Němcům — trvá v plne síle dále! Nebylo ani zapotřebí, aby

svob. p. Beck se ohražoval prot přistoupení na požadavky Če- chův: Vždyť jest beztak vůdč zásadou nynějšího ministerstva neučiniti ničeho proti Němcům a ničeho bez Němcův«. Prostý rozum dával a prostá hrdost ná rodní velela nepodrobovati se jhu tohoto německého veta, alébrž po ložiti Beckovi podmínku, aby se z něho vy- prostil, aby prohlásil, že vůdčí zásadou jeho vlády jest, neučinitiničeho proti Slo va nům a ničeho bez Slovanův, ale plniti vůči nám příkaz státních zá- kladních zákonů říše poctivým prováděním rovnoprávnost všech národův a jazykův zem ských v celé veřejné správ říše: Tedy přítrž tomu pronásle dování našich menšin v zněmčených krajích, přítrž tomu šlapání rovnoprávnost jazyka našeho v úřadech státních, přítrž tomu zadržování nám škol jazyka našeho od nejnižších po nejvyšší. — Jestli kdy — nyní věru nadešla chvíle podepříti tyto všenárodní požadavky naše svornou silou 85 českých poslanců a říc panu Beckovi: »Chceš li naše hlasy pro své uherské vyrovnání, pak zaruč nám dříve splnění těchto legálních požadavků našich, jinak v nás poznáš své zásadné pro tivníky. Takovou politiku a taktiku očekávala zajisté veškerá vlastenecká veřejnost od de legace naší. A čeho se zatím dočkala? Baron Beck zůstal nebblomně věren německému stanovisku a vetu, odepřel zhola vyplniti spravedlivé požadavky naše, moha odkázati k tomu, že ani vět šina českých stran (agrárníci a kato líci) jich splnění nedbá, za to ale splnil podmínky německých křesť an- ských sociálů, jak se dr. Lueger moh pochlubit.

Po takovém odbytí měli jsme být zajisté všichni s Beckem hotov na čisto a na dobro. Od té chvíle žá- dala toho důstojnost uraženého národa a velikost věci jeho, aby se z vídeňského svazu českých stran rozlehlo do Čech jediné heslo: »Do oposice! Do oposice!« Leč na místě toho nastojte! Rozlehlo se žalostné »Do kabinetu Beckova! Do vládní většiny Všichni pro uherské vyrovnání !« — Nikdo nechápal v Čechách, co se to děje ve Vídni. co to vše znamená? — Sami Němci domní- vali se, že snad místo dvou dostaneme t ři české ministry v odměnu, a honem usilovali o nové ministerské křeslo pro sebe, »aby nenadešlo posunutí sil v kabinetu« na škodu Němcův. A zatím naši výteční, na sebe žárlící hráči ve Vídni ani se neodvážili žádat za třetího českého ministra, nýbrž prali se toliko mezi sebou vášnivě jen o ty d va, jsouce ochotni za vše povolit Beckov všechnoli Nikdy nebyla politika česká hůře zkom- promitována jako za tohoto čachru o dva ministerské fraky v kabinetě Beckově, jehož vůdčím principem jest: Neučiniti ničeho proti Němcům a ničeho bez Němcův . . Doslovně naplnila se slova dra. Fořta »Nikdo neví, co má chtít. Jen jednotlivci to vědí. A tak vláda na otázku českou hled jako na otázku — kaprů: hodíš někte- rému kedlubnu a už ho máš.« Největší vina před soudem dějin padá beze sporu na českou stranu agrární, která do nedávna tvářila se býti nejrozhodnější odpůrkyní rakousko - uherského vyrovnání, ale když došlo k rozhodnutí, když svým odporem vynutila si oběť dra. Fořta i Pacáka. prodávala pak obratem zájem

rolnictva českého za misku čo- čovi ce — za křeslo ministra orby pro svého pohlavára Práška. Nebadala se, že vyvstane jí zuřivý sok v německém agrárníku Pesch- kovi a že Beck rozhodne jich souboj po- sléze tím, že dá oběma — po fraku mi- nistrů krajanských, kdežto minister- stvo orby spadne do klina smějícímu se — německému kleríkálu Ebenhochovi. Chvil tvářil se sice vůdce českých agrárníků pan Prášek uraženým; ale konečně podle svého známého hesla ze soudu Benáteckého: »Byi bych blázen, kdybych nebral, co jsem mohl dostat,« dal si říci a přijal i to ministerstvo krajanské po dru. Pacákovi, jako německý agrárník Peschka to německé ministerstvo krajanské po Pradovi. Tak bylo rakousko- uherské vyrovnání spasenoí Němci, Poláci a našich 70 českých de- legátů odhlasují je panu Beckovi, jehož ka binet bude nyní takto složen: 9 Němeů 2 Poláci a 2 Češi. Němci i Poláci vědí proč a zač, ale my Čechové toh naprosto nevíme, proč budo naši delegati sloužiti ve vládn většině bez nejmenší změny vládního systému německo-cen- tralistického.

To jest po našem přesvědčení o su dn chyba, které se dopustili na těžkou újmu a škodu náruda našeho strany české agrární, klerikální i svobodo- myslná. Cbyba tak osudná, jaké se do- pustili r. 1879 Staročeši, vstoupivše bez záruk do vládní většiny Taaffovy. A jako tehdejší chyba politiků staročeských vedla přirozeně věc naši se stupně k stupni, až do punktací vídeňských, tak obáváme se, aby též nynější chyba dotčených tří stran českých, representujících většinu posel- stva českého, nevedla v brzce ke druhým punktacím A proto máme za svou povin nost upozorniti záhy národ náš na sklon této nové dráhy a říc upřímně, že s tímťo směrem poli- tiky naší delegace naprosto ne hlasíme a nikterak jej podporovat nemůžeme a nehodláme. Byli jsme a zůsta- neme povždy listem neodvislým »kloníce čelo jen před svým národem« a sloužíce vždy a jedině věci čle ské proto nemůžeme ani svých přátel osobních sledovati na cestě, kterou pokla- dáme za nepravou, bludnou a ná- rodu našemu záškodnou.

Politické zprávy domáci. V Praze, 9. listopadu. (Novi ministři. Dnes odpoledne podařilo se bar. Beckovi po dvounedělním vyjednávání provésti změnu ve svém kabinetě. Z ministerské rady odstupují obn čeští ministři dr. Fořt a dr. Pacák, ministn orby hr. Auersperg a německý ministr kra- jan Prade. Na jich místa vstupují dr. Fie- dler jako ministr obchodu, Prášek jako če- ský ministr krajan, dr. Ebenhoch jako mi nistr orby, Peschka jako německý minist krajan a dr. Gessmann jako ministr veřej ných prací. Nový ministr orby dr. Alfred Ebenhoch narodil se 18. května 1855 v Bregenci, studova v jezuitském pensionátě ve Feldkirchu a na uni versitě insprucké povýšen za doktora práv. P výpravě bosenské, jíž se účastnil jako jedno roční dobrovolník, vstoupil v Linci do praxe advokátní, brzy ji však opustil a věnoval se stu diím národohospodářským. R. 1888 byl poprv zvolen do říšské rady v hornorskouském venkov- ském okrese rohrbašském a vstoupil do klub Hohenwartova. Na říšské radě ukázal se ihned parátním řečníkem a od té doby poutal k sobě stále pozornost. Stál tehda na krajním klerikál

ním křídle Hohenwartova klubu a bojoval úsilně ve prospěch konfesijní školy. Jsa současně zem- ským poslancem hornorakouským, nabyl brzy i v tomto zákonodárném sboru veliké váhy r. 1898 jmenován zemským hejtmanem. Při po- sledních říšských volbách kandidoval ještě na program klerikální, ale jsa přivržencem směru křesťansko-sociálního, způsobil, že celý katoli cký střed, čitající po nových volbách 30 poslan ců, přešel do tábora křesťansko-sociálního. Jak zástupce tohoto tábora vstupuje nyní do kabí netu Beckova. Dr. Albert Gessmann, pro něhož sete prve zřídí nové ministerstvo veřejných prací, na rodil se ve Vídni 18. ledna 1852. Na universit vídeňské studoval filosofii a konal pak vědeck cesty po Evropě. Roku 1870 pracoval ve vojen ském archivu a odtud přešel do služeb univer sitní knihovny. Politickou dráhu nastoupil roku 1878 v demokratickém klubu v Neubau jehož předsedou se brzy stal. Pomocí tohoto klubu zvolen r. 1882 do vídeňské městské rady kdež se připojil k oposici, vedené tehda drem. Luegrem a pracoval zvláště v oboru školství chudinství. Do říšské rady zvolen poprvé roku 1891 opět ve vídeňském okrese Neubau. Jako poslanec stal se záhy hlavním pomocníkem Lue grovým při zakládání strany křesťansko-sociálné. o jejíž organisaci, vzrůst a nynější moc má vedle zakladatele největší zásluhy. Jeho dílem je tako nový zemský volebni řád dolnorakouský, jenž na dlouhou dobu zabezpečuje křesťanským soci- álům nadvládu ve sněmě dolnorakouském. Z lořských zápasů o reformu volebního řádu dr Gessmann byl na straně přívrženců všeobecného volebního práva a má značné zásluhy, že došla na uzákonění reformy.

Nový německý ministr krajan, Františel Peschka, narodil se 14. srpna 1856 v Opa- tově u Litomyšle v Čechách v rodině rolnické V Mödlinku studoval střední hospodářskou školi a odbyv si jednoroční vojenskou službu jako reservní důstojník, ujal se správy svého hospo dářství v Opatově, kdež už r. 1882 zvolen za st rostu. R. 1891 zvolen v okrese litomyšlském za poslance do říšské rady, v níž se připoji k německé levici. V minulém parlamentním bb dobí nevstoupil však už do žádného německého klubu, nýbrž utvořil svou vlastní agrární sku- pinu, jejíž byl předsedou. Po letošních všeobe ných volbách připojil se se svými agrárním stoupenci k německým nacionálům a jako čler této strany vystřídává nyní v ministerské rado dosavadního ministra-krajana Prada. Dr. František Fiedler, nový ministr ob- chodu, narodil se r. 1858 ve Dvorech u Pra- chatic, studoval gymnasium v Budějovicích, prá- va na universitě v Praze a r. 1883 promovován sub auspiciích na doktora práv. Vstoupiv do konceptních služeb zemského výboru královstv českého, byl současně od r. 1883 do 1891 pro- fesorem národního hospodářství a statistiky na českoslov. obchodní akademii. R. 1891 habili toval se na české technice pro zemědělské zá konodárství, načež, vystoupiv jako rada ze slu žeb zemských, stal se řádným profesorem ná rodního hospodářství na technice, kdež poby do r. 1906, když se po i prof. Pražákovi stal na české právnické fakultě profesorem správního práva. Za té doby vydal od r. 1889 celou řad odborných spisů, zejména O obecním statku

O scelování pozemků, O úvěru zemědělském O zákonodárství zemědělském, O politice země dělské (dva díly u Otty), o rakousko-uherském vyrovnání jako pokračování díla Kaizlova množství odborných statí finančních, hospodá? ských a národohospodářských v četných čas pisech a sbornících. Do říšské rady zvolen po prvé po smrti dra. Kaizla r. 1901 v městském okrese karlínském jako stoupenec strany sv bodomyslné a karlínský mandát má i nyní. Karel Prášek, nový český ministr krajan narodil se v únoru 1868 v Řivně v rodině rol nické. Vychodiv obecnou a měšťanskou školu. věnoval se rolnictví, vzdělávaje se soukromo V drobném proucii ranni čáslo o soba odpolodni. . . . . a 2 Ve tlislkách na venkověi ranní čísle, 10h odpolední . . . . . . . . 4k Inserát platí se hotově papřed Předplaconí a insarty přijíiná adn strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají se táž redakce jskárna a erpedipe „ Národnich Listá“ Eukopisy se nevraesji

dále. Odbyv tříletou vojenskou službu jako de- sátník, vrátil se na svůj statek a záhy se počal zabývati politikou zprvu jako stoupenec a dů- věrník národní strany svobodomyslné; později přešel k stavovské politice agrární a stal se jedním ze zakladatelů české strany agrární. Roku 1901 zvolen do říšské rady, kdež byl čle- nem agrární skupiny české. Po letošních vše- obecných volbách stal se předsedou českého agrárního klubu, za nějž nyní vstupuje do kabi- netu. V Praze, 9. listopadu. (Krise v pol- ském kale.) Účinky všeobecných voleb da říšské rady jeví se i v polském kole stále pa- trněji. Bývalá konservativně šlechtická většina polské delegace parlamentní sevrkla se po no- vých volbách na pouhou pětinu a tím pozbyla práva rozhodovati o směru celé delegace, ba i kola polského, v němž má pouze čtvrtinu lasů. Přes to konservativní členové kola cho- vali se za letního zasedání říšské rady, i na po- čátku nynějšího zasedání tak, jakoby dosud byli pány situace. První výstrahy dostalo se jim, když se tři, do té doby rozrůzněné skupiny de- mokratické spojily ve společnou demokratickou unii, která má mezi 54 členy polského kola 30 hlasů. Záminku ku prvé srážce mezi demokraty a konservativnými členy polského kola zavdaly ústupky, slíbené vládou za souhlasu s předsed- nictvem kola haličským Rusům. Od té doby jsou časopisecké orgány obou směrů v neustá- lém boji mezi sebou. Včera měla demokratická unie soukromou poradu, jež vyzněla dosti nepřá- telsky proti nynějšímu předsedovi kola, ryt.

Abrahamowiczi a prvému náměstkovi P. Pasto- rovi, vůdci katolického středu, také již značné seslabeného vystoupením pěti jeho přívrženců s P. Stojalowským v čele. Ryt. Abrahamowicz, zvěděv o včerej- ších udalostech v demokratické unii, poslal do dnešní schůze polského kola list, v němž ozna- muje svou resignaci na hodnost předsednickou Je prý si vědom, že novými volbami na základě všeobecného volebního práva změnily se poměry v zemi i v parlamentě a poněvadž se značně změnila i struktura polského kola, vzdává se své hodnosti. Příkladu ryt. Abrahamowicze následo val i prvý místopředseda, P. Pastor. Před- sedající druhý místopředseda, prof. Glabin- ski, oznámil na to, že také složí svou hodnost takže třetímu místopředsedovi dru. Duleb- vi, jenž mešká nyní mimo Vídeň, nezbude ji ného, než aby se také vzdal. Na pondělí sve- láno kolo k nové schůzi, v níž se provedou volby nového předsednictva, Touto revolucí v polském kole jest však otřeseno také postavení polského ministra krajana hr. Dzieduszy- ckého a není vyloučeno, že nynější minister- ská krise zasáhne také polské křídlo Beckova kabinetu. Poláci byli s ministerskou činnosti hr.

Dzieduszyckého od samého počátku málo spo- kojení a jeho demise byla jen otázka času. Snad jeho hodina udeřila již nyní. Z kruhů polských demokratů se proslýchá, že by ničeho nenamí- tali proti tomu, kdyby se nástupcem Dzioduszy- ckého v kabinetě stal odstouplý předseda pol- ského kola, ryt. Abrahamow icz. V Praze, 8 listopadu. (O ministru dru. Fořtovi) má krakovský »Czas« z Vídně lakovou zprávu“ »K ministerskému předsedov přišel jeden z nejvíce umírněných německých poslanců se žalobou. Min. obchodu dr. Foř pustil prý jednoho ze svých presidiálních úřad- níků, Němce, na neomezenou dovolenou a »za- limně« povolal za jeho zástupce Čecha. Tomuto Čechu dal pokyn, aby na všechna česká podání odpovídal česky. Ba ješte více: na každé takové české odpovědi nacház se drem. Fořtem opatřená štampilka »Cís. král. ministerstvo pro obchod«. Německý poslanec vyslovil obavu, že v dalších důsledcích každé ministerstvo bude úřadovati ve všech rakou ských jazycích a především upozornil barone Becka na bouři, klerá povstane v parlamentě

FEUILLETON V Praze, 9. listopadu. 6— (Kronika.) Na rohu vídeňsk Okružní, kde veliké kasárny do nedávna tolik se napřekážely rozvoji, zlskalo město rozsáhlé prostranstvl. Bují tu teď nad dunajským průpla vem moderních patráků ze země jako hloží Něco na způsob našeho Riegrova nábřeží, je- nom rozměrem vie do amerikánska! O prázd- ninách, na projiždce k Jihu, zasedli jste s ví- deňským krajanem na hodinku vedle ke ka- várnímu stolku. — To by tak bylo místečko pro veliký slovanský hotel v residenci! vztáhl jste za řeči ukazováčkem naproti. Pěkné misto nárožné, dosud nezastaveno dráždilo tam pohled. Takové jen vidět a vlhne asi v ústech pánům projektantům imposantníeh rohů a průčeli l — Eh, kyselé hrozny! odmitl váš protěj šek nevrle. — Proč kyselé? Obchod je přec vyložen Vezměte do ruky listinu cizinecké návštěvy města!. Jaké množství hotelů a do nich denně jaký přiliv! A srovnejte jména i nacionále hostů! Přes polovie pasažerů ze slovanských zemí a míst! Z říše i z venku, od Urálu a o Balkánu, od Baltu i od Adrie ! Jaký proud slo- vanských peněz do připravené — nádržky Jenže nádržka není slovanská! A mo- hla by být naše ! A měla by být! — Což o nádržku! Ale, konkurence, po- važte! Té si povšimněte! Jaká zde úroveň bo- stinství! Jaký stupeň, jaká velkost, jaké množství A všemu bylo by třeba — čelit! A teď otázk nákladu ! Což je tu milionek nějský? Praskne jeko ořech ! . ..

— Třeba milionek ! . . ? — A my, zde ve Vidni, jsme rádi, že jsme vůbec na světě. Vaříme vodoul — A jde vás do statisíců — Což je počet — hlav! Po léta už sbl ráme a sháníme na Národní dům! A kolik je pohromadě? ... A potom řekněte —— mi- lionek ! . .. — Což sbírky ! .. . Také dobrá věc, sb rat!.. . Ale jindy zase, třeba popadnout věc — s jiného konce ! — Kterak? — Nu, kterak! Zde je vyložen velkolep obchod a doma zatím váli se neplodně — mi liony ! — Kde se válí? — Plejte se národních hospodářů! Vá se nečinně v domácích ústavech peněžních. Ne nesou nic nebo hrozně málol — Což ústavy! A milieny ! Ale, kleral tím — pohnout? Potřebné síly u nás není ! Kdo jsou odhodlání, podnikavost ! . .. — Jakž, není! V Plzni prý se chyst zase nový — pirovar! — Což pivovar! A v Plzni! To je k žděmu jasné ! . . — Ale čivrtý nebo pátý ! — Neškodí! Třeba — pátý! Jen když pivovar! A třeba prodělal ! Ale myšlenka je — populární! A slovanský hotel? A ve Vídni Kdož tam pomyslí! Ostatně zde už máme svoje hotely ! Máme hotel Fix a potom hotel. Nix Ty jsou přece slovanské Jak to? — Nu, majitel je našinec! A našinci se tu scházejí! A polovina cestovných jsou také Slo- vané. A místnosti spolkové jsou po ruce !A slovanské zábavy se pořádají ..

— Hiotel Fz a hotel Nix ? Kde tu j ské — slovanstvt? Kdo o něm ví? Idea musí ne vrch, do čela, všemu svělu na odiv! A veliké zlaté písmeny na střechu: SLOVANSKÝ HIO TEL A uvnitř, úprava, vedení, obsluha, všecko s lo- vanské! Žádné pokrylcetví, žádná zbabělost A forma i jádro — první kvality ! Něco, co budí důvěru a respekt na první pohled! Jen tak se dobývá, strhuje velký úspěch ! Ne podloudným ostychem, nedůstojnou schovávačkou ! . .. Tuze hezky se beseduje u kavárního stolku Staví se tak zlaté zámky do budoucnosti. Ted jenom ten — milionek ! Jak ho dostat? Obracíte frochu stránky výročné zprávy slo- vinské záložny v Terstu. *) Nevelký ústav ! Ta- kových máme u nás i v krajských městech. Počet vkladů, několik tisíc, drobnějších i většich. A roční obral? Nějaký milionek sem, nějaký tam! Žádná, jak vidět, Anglobanka Tážete se znalce a ujišťuje, podle své síly a váhy byl by bratrský ústav u nás tak — na šestnáctěm místěl A co neprovedl statečný ústav? Postavil v Terstu Národní dům, mílionovou budovu! A v budově — sloranský hotel Přesvěděle se, až se příště snadi rozjedete na jih Střed města, robák, parádní stavba, sedmdesát pokojů, všechen komfort, restaurace, kavárna Spolkové místnosti a jiné, věnované národním účelům, nepočitaje! A venku veliký nápie zlatým písmem! A slovanský uprostřed okol- né cizotiny. A uvnitř — všecko slovanské Skutečná tepna slovanského ducha a života! Co zmůže kapitál, nesený — ideou! Ústavu, jako je terstský, máme tedy šest- náct! Představte si, že v oblasti národnieh *) Tržaška posojilnica in hraninica: Poročiloin računskí sklep za XiV. opravno leto 1905.

úkolů, v různých oborech, najednou zasáhn mocnost, která vládne — šestnácti miliony Jaký rozmach síly v zájmu a na prospěch — idey! Jak by to hnulo do šíře a výše plochy národního dílal — Dílo národní? Věc národovců ! T ať si spraví jedinec inteligent se svým svědo mím, je-li či nic věren svému úkolu národní- mu! Ústav peněžní má — jiné starostil — Jaké pak ? — Svoje odborné, především! Obchod zase obehod! . . . Peníze a zase peníze ! . Velmi rozšiřený názor! A přece tak bědný! Dílo národní je kulturné dílo a národ je kulturný organism. A každý organism je zdráv a na svém míslě jen potud, pokud všecky své síly a všecky smysly má obráceny na pro spěch a užitek celku. Žádný člen národa. žádný obor jeho kulturně práce nesmí spoušte se svého zřetele prospěch celku A v organismu je nutno dělit práci. Jiné jsou úkoly, na které stačí jedinec, jiné připadají spolkům, jiné ústavům.

— A úkolem peněžního ústavu je přede vším, vydělávat — peníze! — Zajisté! Vydělávat! Však vyděláva v rámci — národních úkolů ! Kulturné dilo, jednotné dílo. V org nismu všecky síly, všecky obory spolu souvisí pracují si do rukou. Všecky síly národa, hmotné mravné, tvoří celek. Také kapitál je síla — mravná Aspoň má či nemá svoji mravnost! A což jiného je mravnost, ne-li sehopnost, seřaďovat zájmy za účelem kultury, působit, aby nižší zájem ustoupil vždycky vyššímu ? Co řeknete jedinci. který stůj co stůj, třeba za cenu nízkosti hanebnosti shrabuje peníze? Je nemrava, hoden opovržení. A příkaz mravnosti je obecný, plni všemu živlu, velkým pokladnám jako msljm Také peněžní ústav podléhá zákonu mravnosti A národní ústav, zákonu národni mravnosti A síly v těle nahromaděné, nevyužité, od- počívající — jaký to životl A miliony v pokladnách národa neobrá- ceny na jeho prospěch, nepostaveny do jeho služeb, jaké to — národní hospodářství?

Veliký slovanský hotel v residenci byl by výborný obchod. A byl by veliký čin ve služ- bách národní ideje. Potřebná sila hmoty hotová leží v pokladnách národa. I ještě na druhé síle sejde! Síla vyšší, která ovládá a v pohyb uvádí sílu první! Vzáená síla, která dovede rozehráti všecku čarovnou schopnost, stajenou v živé hmotě ! Velký národní čin je vždy kus cesty do Zaslibené země. Lidu vždy dost, který je hotov dát se na pochod. Jenom Mojžíš, aby se našel Maž silné vůle, který zná cestu, požívá důvěry a neleká se — zodpovědnosti ! Muž silné vůle a důvěry dovede zázraky ! Uhodí do skály ze skály teče pramen, vztáhne ruku k moři moře se rozsloupll O muže důvěry není u nás nouze. Řada jich povolána v čelo peněžních ústavů ná- rodních. Ještě muž vrcholného rozhledu a mravné síly se čeká! A veliké dílo na Danaji stane se hotovou událostí. Palácová budova na Okružně třidě a v průčelí idea! Hrdě v průčelí zlatým pismem! A známost o činu — bleskem do všech končin slovanského světa! A budouené už proudy slovanského zlata potekou do nasta- vené nádržky na Dunajském průplavu. A tento- krát už. nádržka bude — našel