ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8783d6f0-7683-11dc-a1d5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 245, place 66, org 29, work 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY-
3 masthead
10. listopadu 1907.
4 masthead
Číslo 311.
5 article
až se radikálné skupiny německé dovědí o oné šťampilce. Bar. Beck se opravdu ulekl této perspektivy a bned dr. Fořlovi zakázal užívati české štampilky v ministerslvě obchodu. Od té doby bylo postavení dra Fořta otřeseno Hrozné věci dějí se ve Vídni. Česká štam- pilka v ministerstvě! A k tomu ještě vyhlídka. že by ten neb onen rakouský ministr mohi dáti ve svém oboru úřadovati ve všech rakou- ských jazycích, jak je povinen dle ústavy platné již od roku 1867 ! Nedivíme se, že bar. Becka obešla hrůza a honem českou štampilku dru. Fořlovi skonfiskoval.
Fořl Fořt Beck Vídeň
6 article
Z říšského sněmu uherského. Ohražení chorvatských poslaneů. Odmítnutý dotaz. E Pešti, 9. listopadu. (K. k.) V poslanecké sněmovně ohražení chorvatských poslan ců nebylo ani přečlena a uloženo do archivu V něm praví se: Uhersko-chorvatský zákon z r. 186 stamoví, že poslamcí z Chorvatska, Slavonska a Dal macie na společném říšském sněmu i v delegaci mo- hou uživati také chorvatského jazyka. Bylo jim ted zůstaveno na vůli, kterého jazyka chtějí používati při řečech, inlerpelacích, dolazech na předsednictvo a pod. podáních, návrzích atd. Předsodnictvo doposu respekbovalo toho ustanovení základního zákona, jak vyplývá z projevu předsedy Justha ze dne 5. června 1907 v rozpravě o domácím řádu. Prohlásil, že chor- vatští poslanci mají plné zákonité právo mdluvili chor- vatsky. Dne 14. června prohlási týž předseda, ž ve smyslu zákona každý poslanec z Chorvalsk má právo užívati chorvatského jazyka. Vzdor tomu místopředsedové Navay a Rakovszky některým po- slancům, kteří k domácímu řádu chtěli mluviti chor- vatsky, nejen neudělili slova, nýbrž oba dokonce prohlásili, že budoucně nedovoli, aby za rozprav o domácím řádu mluvilo se chorvatsky. Tato prohiá- šení odporují zmíněnému ustanovení základního zá- kona, pročež poslanci z Chorvatska, Slavonskaa Dalmacie ohražují se co nejrozhodněji proti těto enunciaci obou místopředsedů a prohlašuji, že i pe těchto enunciacích budou v sněmovně používali chor- vatského jazyka tak, jako ho až doposud a slále užívuli.
Justh Pešť Uhersko Chorvatsko Slavonsko Slavonskao Dalmacie
7 article
Mezi návrhy je Lengyelův, jímž má být vláda vyzvána, aby chystala se neprodleně na zři- zení uherské národní banky. Odůvodnění toboto návrhu dáno bylo na jednach pořad 23. t. m. Přodlohy o úslavních zárukách Byly schváleny ve 3. čtení, načež usneseno 142 proti 3 hlasům (hlasováním dle jmen) zahájili zevrubnou debatu o zatímném rozpočtu. Posl. Ugron (str. neodv.) při titulu předlohy navrhuje povoliti zalímný rozpočet na 14 léta prote že třeba ještě vyříditi mimořádně důležité předlohy jimiž upravuje se poměr Uher k Rakousku, a také jiné předlohy o úprvě vnitřních záležikostí. Neví se prý určitě, nebude-li sněmovní řád jistou stranou využitkován způsobem, kterým by se vyřízení zmí- něných předloh zdrželo. Posl. Lemgyel (divoký) zamítá Ugronův návrn je zbytečný. Zdá se, že vláda chce prodloužení in- demnity jen, aby zalhn mohla se vytasiti s vojen- skými předlohami. Dříve než bude schváleno vyrov- nání, třeba řešiti olázku vojenskou i bankovní Posl. Lorkovič (chorvatsky) odporuje Ugro- novu návrhu. Posl. Vlad (Rumun) rovněž praví, že delšt trvání indemnity není oprávněno. Předsednictvo do- vede se chrániti proti jakékoliv obstrukci způsobem. jímž provádí jednací řád. Předseda napomíná řočníka, aby zůstal př Posl. Vlad doufá, že předsednictvo bude dbát jeddnacího řádu také naproti maďarské obstrukci.
Lengyelův Přodloha Posl Uher Ugronův Ugro Rumun Vlad Rakousko uherský národní banka Ugron Vlad
8 article
Posl. Šurmin (chorvalsky) je rovněž prot Ugronovu návrhu, M.p. dr. Wekerle praví, že sice vláda v létě uvažovala, nebylo-li by záhodno žádati za 6měslční indemmitu, avšnk upustila od toho, doufajíc, že se podaří zabezpečiti pravidelný průběh porad. Poku byla tato naděje, nepovažovala vláda za nutné vy- stoupiti se zmíněnou žádostí, avšak zkušenosti po- slední doby poučily ji o jiném. Podslatně není rozdílu žádá-li se za zatímní rozpočet 4. nebo 6měsíční. Pře- staneť indemnita sama sebou v den, kdy rozpočet bude schválen. Leč vláda musí se chrániti pro vše- možné případy. Máme před sebou nejisté činitele. Vi- díme, že nevede se boj pouze důvody, nýbrž stojíme před skutečnou obstrukcí, která nejeví se pouze dlou- hými řečmi, je zjevno, že se zde provádí již obstrukce technická Musíme býti proto kryti proti všem mož- ným případům a nesmíme dopustit, aby byl porušo ván pořádek při poradách.
Posl Ugronův doktor Wekerle Pok
9 article
Naproti Lengyelovi připominá, že vláda nohodlá vystupovati s neočekávanými věcmi. Řekl již jednou. že nemá dva progrmy. Má program pouze jeden který zde také rozvinula a nechce nkkoho překvapovati Může také prohlásiti, že vláda nezamýšlí nijake zvýšení preseněního stavu pro r. 1908 Poclvala.) Z předloh, jež záhy budou sněmovně přodloženy, sněmovna přesvědčí se, že vláda poža- duje toliko normální kontingent branců Chce se pouze krýti proli hrozícímu nebezpečenství Joden národnostní poslanec řekl, že nepovoli indemnitu, nemaje důvěry k vládě. Z téhož důvodu, proč s této strany nepřináší se vládě žádná důvěra, prosí za přijelí Ugronova návrhu. (Pochvala.) Po vývodech poslanců Lengyela, Lukiniče a Supila proti Ugranovu návrhu bylo rokování skončeno a mělo se přikročiti k hlasování. Předseda sděluje, že mu byl podán návrh. podepsaný více než 20 poslanci, již žádají, by se hlasovalo dle jmen, ale hlasování odročilo na pondělí. Zachová se tudíž dle toho, ale napřed dá přečísti věci
Lengyel Lukinič Supil Ugranův
10 article
jména podepsaných poslanců, aby se přesvědčil, že podepsaní jsou skutečně přítomni. Za velkého nepokoje čtou se jména na návrhu podepsaných, vesměs chorvatských poslanců Všichní jsou přilemni. Posl. Ugron (k jednacímu řádu): Vlastně měly by se dle je dnacího řádu, žádá-li se za hlasování dle jmen a za todročení hlasování toho na příští den. podati dvě růz né žádosti. Svědčí to opět o velké trpč- livosti a ochotě většiny, souhlasí-li přes to s předse- dovým návrhem. Posl. Lukinič chce rovněž (chorvatsky) pro- mluviti k jednacímu řádu (Velký povyk na levici výkřiky: Mluvte maďarsky!), ale předseda neudí mu slovo. Posl. Grahovac povstává a mluví chor vatsky. Předseda: Nerozumím p. poslanci. Prosím by se posadil. (Hlučná pochvala na levici.) Dále prchlašuje, že posl Ugron má se svýn názorem úplně pravdu, avšak dnes setrvá při na- vrženém již postupu. Posl. Lengyel soudí také, že chorvatská ob strukce musí býti zlomena, avšak výklad, který Ugron dává jednecímu řádu, je nesprávný. Přijat byl návrh na hlasování dle jmen a odkln hlasování na ponděli. Jednalo se potom o § 1. Prsl. Ugron podává stejný dodalek jako titu předlohy. Článek přijímá se, rovněž ostatní články před Příští schůze bude v pondělí. Na to čteny dotazy.
Všichní Posl Lukinič Lengyel Ugron
11 article
M.-p. dr. Wekerle odpovídá na Mažuraničův dolaz a praví: Posl. Mažuranič vznesl na mne dotaz, jak odů- vodním změnu režimu v Chorvatsku nov protiňstavní řád, který byl zaveden, aby základní zákon z r. 1868 co nejnásilněji a proti vůli národa byl porušen. Nevím, kde nabral smělosti, obviniti mne takovým způsobem. Myslím. že není nikcho v této sněmovně, ani mezi chorvat- skými poslenci, kdo by věřil jedinému slovu tohote dolazu. Je to výron politiky, vybudované na karto- vém domku, jenž se však sřílí, jak střízlivé veřejní mínění chorvatské pozná, že toto obvinění je na- prosto bezdůvodné. (Pochvala) Trváme na svém programu, který i v této sně- movně jsme rozvinuli Jsme věrni vyrovnavacímu zá- kenu z r. 1868 a dle jeho ustanovení nejen zacho- váme, ale splníme také všcchny poli- tické a hospodářské sliby, dané Chorvat- sku. (Pochvala.)
doktor Wekerle Mažuraničův Posl Mažuranič Chorvat Chorvatsko
12 article
Rozčílení snad vzrosle, veřejně mínění Chorvat- ska snad cbráti se proti nám, avšak přijde doba, kdy i v Chorvatsku převládne střízlivé veřejně minění a uzná oprávněnost a užilečnost politiky, která se nedá ovládati měnivými city a ohledy na souhlas nebo nesouhlas, nýbrž staví chorvatskou politiku na stálý podklrd, přiměřený našemu staletému spolu- žiti. Tuto politiku bude sledovati také bán. Byt jste zde a zvláště doma užívali o bánovi sebe neucti- vějších výrazů, sněmovna může býti přesvědčena, že tento bán se ani nepokusil ani nepokouší zavá- děti v Chorvatsku nezákonné prostředky. Naše síla záleží právě v tom, že po každě stránce vládnem v Chorvatsku zákonnými prostředky. Tuto politiku uskutečníme zde i tam, aniž py bylo třeba sáhati k prostředkům násilným Nejbližší budoucnost ukáže jsou-li pravdivy žaloby, jež na nás vznášíte. Nevy- loučíme nikcho z účasti na politice, již sluší v Chou- vatsku sledovati, nespolčujeme se s nikým a ne- umlouváme se s nikým. Chceme sledovati pocti- vou politiku, která jest přístupnou každému, kdo stojí na podkladě čl XXX. zákona z r. 1868. K télo politice připojí se v Chorvatsku mnozí, kdo dnes nechtějí ještě vystupovati proti terrorismu, avšak souhlasí s naší politkou. K této politice přidruží se také osoby z poslaneckých řad, jež stoji na podkladě čl. XXX. zák. z r. 1868. (Illučná pochvala a poilesk.) Jednu politiku však nestrpíme a sice onu, kter svůj postup činí odvislým na vyjednávání za hranícemi země. (Hlučná pochvala a pollesk.
Chorvat Chorvatsko Něva Cha
13 article
Velké pohnutí mezi Chorvaty.) Hr. Th. Batthyany (str. neodv)): Ano, bě- háte stále do Vídně! (Velký hluk) M.-p. dr. Wekerle: Toho nepřipustíme! Re spektujeme každou snahu, vážíme si každého poli- tického vyznání víry. (Hluk mezi Chorvaty. Hn Batthyany: Vyjednáváte neustále s ví- deňskou kamarilou! (Velký hluk na levici a meri Chorvaty. Křik na levici: Vlastizrádci! Rakoušt žoldnéřil) Posl. Supilo: To je ležl Hr. Batthyany: Běháte za Luegrem! Posl. Olay: Vídeňští žoldnéři! M.-p. dr. Wekerle: V této zemi může každý projevovati své politické přesvědčení, ale nemůžeme dopustiti, aby směr naší vnitřní politiky závisel na poradách, konaných za hranicemi a na vyjednává- ních s poslanci a státníky jiných států. Takové poli- tiky nestrpíme. (Souhlas.) Sněmovna přesvědčí se, že až dosud jsme trpě- livě čekali na změnu politiky. Nyní však přechá- zíme k politice činu Tato politika nebude se ani v Chorvatsku projevovali násilnostmi, nýbrž po- sitivními opatřeními. Každý může se připo- jiti k naší politice, kdo jest upřímným a pravým pří- telem spolužiti s Uhrami a nemá postranních úmyslů aneb velkohubých a osobních zájmů. (Souhlas.) Konstatuji, že dotazovatel nebyl oprávně va něsti na mne podobný dotaz. Nebyl oprávněn předpokládati, že já, nebo moji ministerští kolegové chceme zavésti v Chorvatsku násilnický režim. Nebyl však ani oprávněn předpokládati to u bána, jehož poctivou minulost známe a jehož poctivé politické snahy soublasi s našimi Posl. Ugron: Není to zločinecl M.-p. dr. Wekerle: Proto odpovídám pouze že dotaz interpelantův odmítám co nejrozhod- něji. (Hlučná pochvala a pollesk) Odpověď min předsedy vzata na vědomí všemi hlasy proti hlasům Chorvatů.
Chorvat doktor Wekerle Posl Hradec Vídeň Chorvatsko Uhry Batthyany
15 article
Z Pešti, 9. listopadu. (K. k) Strana neod vislosti přijala v dnešní konferenci jednohlasně autonomní celní tarif uherský povšechně iv podrobnostech.
Pešť
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. listopadu. Pumy na Cetyni. Z Cetyně do Bělehradu podána obšírná úřadní zpráva o zatčení typografa Rajkoviče na Cetyni, u něhož nalezeny pumy. Podrobnostm ze zprávy té doplňujeme skouposť telegramu K. k.«, dodaného zdejším listům. Zatčený Rajkovič se přiznal, že pumy ob- držel z Bělehradu a že mu je dal Todor Bo- žovié, předseda universitní omladiny černohorské Bělehradě, spolu se srbským důstojníkem Nikolou Vukotičem, černohorským emigrantem Do aféry jsou zapleteni také bývali poslane černohorské skupštiny Šobajié a Djulafič, ktet z Černé Hory prchli, a bývalý předseda černo horského ministerstva Andrija Radovié, jenz prehl do Pešti. Pumy byly Rajkoviči odevzdány v Kotoru, při čemž prostředkovali černohoršt emigranti, v Kotoru se zdržující. Černohorská vláda požádala Rakousko Uhersko, aby kompromitované osoby, pokud me- škají na půdě rakousko-uherské, byly zatčeny vyslec nuly. Aféra tato nevrhá ani nejmenšího stinu n vzájemný poměr mezi Černou Horou a Srb- skem a mezi černohorskou a srbskou dynastií. ačkoli se vystěhovalí nespokojenci černohoršt všemožně vynasnažili způsobiti mezi nimi nedo- rozumění. Nedávno spolek srbských novinářů na objižďce srbských zemí zavítal i na Cetyň. kde byl ovšem přijat s velikou poctivostí a s ná- rodním nadšením srbským, jež na Černé Hoře vždycky háralo. Prine Mirko rozmlouvaje s hosty pronesl se: »Kterak pak bychom nelnuli ke království srbskému láskou, když nás pojí svazky rodinné?« Jaké to svazky jsou, je známo: král Petr měl za manželku černohor- skou princeznu Zorku, sestru kneževiče Mirka.
Rajkovič Todor Vukotič Radovié Srb Petr Zorka Mirek Praha Cetyně Bělehrad Černá Hora Pešť Kotor Rakousko Prine Mirka
17 article
Třeba kněžna Zorka byla zemřela, příbuzenské svazky mezi dynastií černohorskou a Karaďor- děviči jsou velmi blízké. A přece vystěhovalu černohorstí omladinci pokusili se v chorvatském listě, který jim slouží, dáti těmto jasným upřímným slovům křivý výklad, že prý »pan Mirko Petrovié« neostýchal se před zástupem srbských novinářů veřejně proklamovati své sympatie k dynastii — Obrenovičů! Je totiž jeho manželka, po rodu Konstantinovičova, ve vzdáleném přibuzenství s vyhaslou dynasti Obrenovičů! Ukázka tato postačí, aby ukázala, že vy stěhovalá černohorská omladina nejedná správné ani ve smyslu obecně srbském.
Zorka Petrovié Obrenovič Konstantinovičův
18 article
K odsouzení Gurkovu. V Petrohradě odsouzen pomocník ministr vnitra, Vladimír Josifovič Gurko, syn generála a vojevůdce, známého z bulharské války a po- tomního varšavského generál-gubernátora. Od- souzen k náhradě ztráty, kterou způsobil eráru vypočtené na 569.000 rublů a k vyloučení ze státní služby na dobu tří let. Gurko sumu uda- nou nezpronevěřil, ale státní pokladnu o ni po- škodil lehkomyslností, s jakou loni zadal do dávku obilí, kterým stát poskytl pomoc hladově- jícím guberniím, človéku k tomu naprosto ne sehopnému, bývalému krejčímu, jenž Gurkov byl odpor čen společností veselých dum a pří- telem jeho baronem Fredericksem, tehdy nižně- novgorodským gubernátorem. Tomuto odporu- čenci Gurko dal poukázku na 800 000 rublů jež mu skutečně ze státní pokladny byly vy- placeny, ač nebyl obchodníkem s obilím, nemě žádných zásob obili a nevěděl ani, jak ho na koupiti. Zatím lidé strádali hladem. O Gurkovi praví »Birževyja Vědomosti« orgán jemu nepřátelského tábora: »Gurko jes jedním z nejlepších představitelů naší byrokracie Je to člověk umný, stejně dobře vládnoucí jal perem, tak i slovem, cizí pohnutkám zištnosti Měl vlastně dobrý úmysl, chtěl ukázali, že své- mocný osvícený administrátor snáze odpomůže národní nouzi, než zemstvo nebo duma.« Případ Gurkův vzbudil velikou sensaci jak v Rusku, tak v cizině, jež z počátku se do- mnívala, že tu jde o velkou krádež státníeh peněz, spáchanou nejbližším spolupracovníkem Stolypinovým, a byla žádostiva, jak s ním ruská spravedlnost naloží. Sensace byla by bývala menší, kdybyci zina věděla, že v Rusku spravedlnost vždycky
Gurkův Fredericks Stolypinův Petrohrad Rusko Vladimíra Josifovič Gurco
19 article
přísně trestala byrokraty, kteří se obohatili z státních peněz. V té příčině možno Rusko dáti za příkla Rakousku, kde v podobných případech vždyeky bylo užíváno zakřidovací metody. Vzpomeňme si na Giskru, Bahnhansa a j. Gringmut otráven? Mezi členy »Ruského sobrání« a »Svazu ruského národa« vzniklo — dle »Golosu Mo skvy« — podezření, že Vladimír Gringmut, ne- dávno zesnulý redaktor »Moskevských Vědo- mostí«, nezemřel smrtí přirozenou, nýbrž byl otráven revoluční družinou. Otrava prý se stala prádlem, které Gringmut nosil, aniž nebezpeč pozoroval. Sojuzníci žádají, aby věe byla soudné vyšetřena. Uklidnění v Marokku. V ministerské radě, konané včera, oznámi ministr zahraničních věcí Pichon, že situnce v Marokku se tak uklidňuje, že mohlo být vy- dáno nařízení, aby byly zpět poslány 4 křižáky u torpedoborec. Regnaultovo poslán v Rabatu potkává se s úplným zdarem. Sultán dal mu všechny potřebné záruky, že loyálně bude prováděno alžírsko-marocké dohod- nutí o hranicích. Monarchie nebo republika v Holandsku? Býv. liberální ministr holandský Van Hou ten ukazuje na všestrannou nejistotu v Holand- sku v případě, že by zemřela královna — bez potomkův. Doporučuje, aby určení cizího prince za dědice trůnu bylo závislým učiněno od sně- moven a těm aby se též ponechalo rozhodnutí o vládn! formě, zdaž monarchie či republika. Zakázané kláštery. Pruský ministr kultu zakázal zřízení tř klášterů ženských ve Slezku z důvodu, že jieh není zapotřebí.
Gringmut Regnaultův Van Rusko Rakousko Maroko Holandsko Holand ruský národ
20 article
Nový proces s Hardenem konati se bude dle berlínského »Postu« poslední týden listopadový neb v první třetině prosince Veřejnost bude v široké míře — vyloučena, Nespokojenost v Německu. Nynějsí vyjednávání belgo-hollandské o ho- spodářskou dohodu budí v Německu dle mno- hých zpráv živou nespokojenost. Proto prý též Vilém II. ohlášenou cestu do Hollandska od- řekl resp. odložil. V Berlíně jako obvčejně ovšem to popírají Proces s bývalým ministrem Nasim. Vylíčili jsme již v této rubrice podstatu pozadí tohoto procesu a ve zprávách telegraf- ckých uvedli jsme i počátek jeho řeči obranné. Dlužno přiznati, že řeč ta učinila na senátory, kteří přejaly úkol soudcův, i v ostatní veřejno- sti italské příznivý dojem. V další ale části řeči své doznal Nasi, ž na svých cestách ministerských potřeboval mnoho peněz, ale proto, aby »dělal smýšlení pro vládu«, jako to činili všichni ministři přen ním. I jeho družina vyžadovala mnoho peněz. V Nespoli musil uepati ústa prosebníkům všeho druhu. Ovšem nešetřil prý při tom přísně zá- kona, ale nikoliv z osobních důvodův. D jeho kapsy — ujišťoval co nejroz- hodnějí — nesplynul ni groš, což dokáže svědky. Činil jen, co činili jeho předchůdci a tito ve větš ještě miře než on. (Veliké vzrušení.) Po- pírá, že pro sebe nábytku neb obrazův mini- sterstva zadržel; platil vše ze své kapsy. Spolu- obžalovaný Lombardo, přednosta kanceláře ministrovy, prohlásil pláče soudcům, že jednal ve všem jen dle rozkazů ministrových. První průvodní svědek sociál posl. Marcolli prohlásil, že chtěl odhaleními svými úplatkářství a pro- tekcím býv. ministerstva Zanardellova kone učiniti.
Harden Vilém II Německo Hollandsko Berlín
21 article
Slavnost v zámku ratibořickém. (Bazar Pražského damského od boru Ústředn! Matice školské.) . . . . Listopadové mlhy, které denně s kladou na široká ramena našeho města a spa- dají do ulie vláčně jako ranní úbor s poprs krasavice, po slunných dnech říjnových připo- menuly nám, že podzim je tu a s ním doba dlouhých večerů, příjemných společností, hovor- ných zábav, divadel a koncertů, klubá a dý- chánků — a jedné, od mnoha let již význačné slavnosti v repertoiru podzimní saisony — ba- zaru Pražskéhod amského odboru Ústřední Matice školské. S matematickou jistotou, když osiří prome- nády žofinské a bezlisté větve vztahují toužebně svá rámě k slunci za závojem mlh, oživne dvo- rana žofinská na tři dny ruchem, v jehož ovzduší snoubí se pohádka se skutečností. Ma- tiční dámy dovedou v tom směru bazarovou prosu spojiti s náladou poetickou, vykouzlením prostředí, způsobilého cele zaujmouti návštěv- níka a zpřijemniti mu co nejlépe pobyt. Byly to nejrůznější náměty a motivky z dob, krajů i obyčejů, k nimž připínány každoroční matiční slavnosti; letos pak zvláště pěknou my- šlenkou sprovázen je právě otevřený bazar, který přenesen v místa každému dobře známá: do ratibořického údolí, do půvabného rámce a jeviště věčně krásné a dojímavé »B- bičky«.
Ma ratibořický údolí
22 article
Nebylo sice možno dobře přidržsti se ličení Boženy Němcové, pokud slavnosti samé se týče, neboť v nesmrtelném díle je řeč pouze o obžin- kách a ne přímo o nějaké slavnosti na zámku ratibořickém; ale podložení textu možno promi- nouti z důvodu, že byla tu snaha scénicky za- chytiti jak zámek v parku, tak staré bělidlo a celé čarokrásné to údoli. Po té stránce výprava se zdařila a kdo vkročí do dvorany, na první po- hled pozná v čelné stěně zámeček ratibořický, se zelenými jeho žaluziemi a okny, za jedním z nichž pronesena byla za »Babičkou« ona slova: »Šťastná to žena!« Na straně protější, přes celý sál táhne se pak prospekt údoli, končícího v pozadí až ryzm- burskou myslivnou. V tomto půvabném rámci, zachyceném v bar- vách podzimu, koná se tedy třídenní matiční bazar, štědře nadaný nesčetnými dárky, jichž pro- dej ve prospěch Matice obětavě prostředkují dámy. jmen většinou ze všech vlasteneckých podniků známých. Shledáváme se s nimi v půvabně a origi- nálně vypravených stáncích, plných drobností uži- tečných i luxusních, příležitostných dárků a pod. V jednotlivých stáneích působí dámy: Pí. Grošová, pí. Chudobová, sl. Chudobova, s'. Černá. Pí. Petrlíkova a slečny: Bělohoubkova, Lorencova. Hradecká. PI. Lešingrová, pl. Slaviková a sl. Lešin- grova Lila, Štolcova B., Malá, Příhodova, Novákova.
Němcová Chudobová Chudobův Černá Petrlíkův Bělohoubkův Lorencův Slaviková Štolcův Příhodův Novákův Matica
23 article
Skálova. Pí. Kronbauerová a sl.: Drbohlavova, Pražá kova, Lusumova. Pl. Hrušková a sl. Eberlova, Pro cházkova, Hruškova. Pl. Blechová. Pi. Stöhrová, Ku- čerová a slečny Senftova, Čapkova, Zahrádkova. Sl. Otova, Ženiškova, Pírnerova, Řeřábkova. Pi. Kuklová. pí. Krausová, sl. Körbrovy, sl. Březnovská. Pl. Vlasta Pittnerová. Bufet: pl. Nesslová, Brajchová, Krátká, Neffová, Stapfrová, Kvasničkova, Renrová, slečny Šudivá, Sternbergova, Hofmanova, Benešova, Doleža- lova. Cukrárna: pl. Pasková, Tauchenová, Kulhán- ková, slečny Bártova, Stiebrova, Veselská, Slabova, Radoušova, Bambusova, Motejlova, Linhova, Dvořá- kova, Švábova. Kavárna: pl. Malkovské, Komersová, Bazeová, Pokorná a slečny Blažkova, Skřivanova, Janotova, Jelenova, Havelkova, Streiblova. Vinárna pl. Urbánková, Stöhrová, Solcová, Husníková a sl. Solcova, Šámalova, Stoklasova, Kaurova. U pokladny pí. Podlipná, pl. M. Benešová, pl. Schwarzová, pí. Michlová. U piva : slečna Znojemská a pl. Slabí- houdková.
Skálův Kronbauerová Drbohlavův Lusumův Eberlův Hruškův Blechová Stöhrová Senftův Čapkův Zahrádkův Otův Ženiškův Pírnerův Řeřábkův Kuklová Krausová Březnovská Pittnerová Krátká Neffová Stapfrová Kvasničkův Renrová Šudivá Sternbergův Hofmanův Pasková Tauchenová Bártův Stiebrův Veselská Slabův Radoušův Bambusův Motejlův Linhův Dvořá Švábův Malkovský Komersová Bazeová Pokorná Blažkův Skřivanův Janotův Jelenův Havelkův Streiblův Urbánková Solcová Husníková Šámalův Stoklasův Kaurův Podlipná M Benešová Schwarzová Michlová Slabý Benešov Doleža
24 article
Bazar potrvá do pondělního večera, kdy stě- žejním bodem slavnosti bude »Večer národ- nlch písní zpěvem i živým obrazem. Obrazy budou následující a účinkují v nich: »Cho- díval k nám, chodíval« sl. Hruškova, pan Kučera, zpívá pan Vaněček, »Šuhaj myslí na mňa« sl. Hav- ličkova, p. Fleischman, zpívá sl. Trnečkova, »Nad Tatrou se blýská« sl. Podlipná a pp. Prokop, Hav- líček, Fleischman, zpívá p. IngC. Páv. »Když si náš dědeček babičku bral«, pl. Kronbauerová, sl. Hof- manova, p. Podlipný, zpívá p. Vaněček, »Marjánko, Marjánko« sl. Fleischmanova, p. Fleischman, zpívá si Trnečkova, p Nevole, »Loučení, loučení« slečna Pražákova, p. Podlipný, zpívá p. Nevole, »Ukolébavka« sl. Körbrova, »Šly panenky silnici« slečny M. Hav- ličkova, Skálova, Drbohlavova a pánové J. Michala Chudoba, zpívá p. IngC. Páv, »Červená růžičko« sl. M. Benešova p. Nevole, zpívá sl. Trnečkova, »Sla Naninka do zelí« sl. Chudobova, pan Nevole, zpívá p. IngC. Páv. V závěrečném obraze účinkují slečny Lešingrova Lila, Hradecká-Sternbergova, Éberlova, pan Pokorný a všechny již uvedené dámy a pánové. Vstupné: sedadlo 10, 6, 4, 2 K, k stání 1 K, v neděli od 10 hod. dopol. do 2 hod. odpol. 1. K, odpoledne od 2—10 hod večer 40 h. V pondělí od 2—5 hod. 40 b. Vypravování pohádek pro dítky v pondělí od 3—6 hod. V úkol tento laskavě se uvázala vynika- jíci člen Národního divadla pl. Marie Hübnerová. Pět let, 2 měsíce a 5000 korun za „bouření. Při sněmových volbách r. 1906 v Uhrách v ružomberském okresu slovenským kandidátem byl dr. Vavro Šrobár. Tohoto podporoval
Hruškův Kučera Vaněček Fleischman Trnečkův Podlipná Hav Ingc Kronbauerová Marjánka Fleischmanův Nevole Pražákův M Hav Skálův Drbohlavův J Michalus Chudoba Chudobův Lešingrův Sternbergův Éberlův Pokorná Hübnerová Vavra Šrobár Hof Benešov Uhry Tatra národní divadlo
25 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Maxim Gorký uspokojil šosáky, kteří mu loní při jeho americkém pobytu nemohli odpustiti, že není oddán se ženou, s níž cestuje po světě. Poslední zprávy ruských listů oznamují, že se dal oddati s paní M. F. Andrejevou, bývalým členem mo- skevského Uměleckého divadla, dav se dříve roz- vésti s bývalou ženou. Také paní Andrejeva je roz- vedena + Benefice. Režisér Josef Lukavský ozna- muje svým přátelům, že ve středu 13. t. m. v jeho prospěch bude sehrána Hartlebenova »Hanna Ja- gertova« ve smíchovském zimním divadle. + Paříž má konečně velký úspěch divadelní. Nepřekvapuje, že ho způsobil pan Henry Bern- stein, nejobratnější dramatický virtuos francouzský. jenž každý rok vyrobí dvě — tři hry, z nichž aspon jedna se ucbytí na nějakou stovku repris. Nové drama Bernsteinovo »Samson«, efektní, prudké, ra pidní, dosáhlo na jevišti »Rennaissance« ohromný úspěch.
Gorká M F Andrejevá Andrejev Lukavský Hartlebenův Hanna Henry Bern Bernsteinův Samson divadlo . + Paříž
26 article
+ Ze slovanských scén. Moskevský »Chudo- žestvennyj těatr« zahajil tedy svoje hry - jak jsme již oznámili — Puškinovým »Bori- sem Godunoveme. Úspěch byl znamenitý, výprava dramatické básně skvělá. Připomínají sie některé kritiky, že národní lidové scénsy, chlouba pánů Stnnislavského a Memiroviče-Dančenka, tento- krát nedopadly tak životně, malebně a vzrušeně, jako jindy, ale přes to všeobecný dojem přece zas byl mobutný a trvalý. Jednotlivé role jsou obsa zeny takto: Borisa hraje p. Višněvskij, Pimena p. Ka- čalov, Šujského p. Lužskij, Samozvance p. Mo- skvin, Marianu paní Germanová, Xeniji paní Kos- minská, všichni dobře u nás již známi. — Starý A. S. Suvorin přihlásil se zase s novým dramatickým kusem. Je to drama »Bez rulja i bez větri!« (Bez vesla a bez plachet), kresliee novinářské prostředí. V dramatě vystupuje prý také nový typ ženštiny. Kus vypraví ovšem Suvorinov »Malé divadlo« v Petrohradě. — Paní L. B. Javor- skě, známá soupeřka paní Laviné, nejlepší ruské herečky, v divadelní slávě, pronajala pro letošek vlastní petrohradské divadlo (»Novyj těatr«), které pořidil její choť kníže V. V. Barjatinskij (sám dramatický autor), družstvu dramatických umělců. jemuž stojí v čele A. A. Sanin, a přes všecky zne- pokojivé zvěsti, docházející z ruského Východu i Jihu, odebrala se s celou svou společností na uměleck
Puškinův Bori Stnnislavský Memirovič Dančenko Višněvský Pimen Ka Šujský Lužskij Mariana Germanová A S Suvorin L B Laviný V V Barjatinský Sanin Petrohrad východ národní lidový scénsa Malá divadlo petrohradský divadlo Xeniji paní Kos
27 article
tournée — přímo na Kavkaz. Zprávy docházející do ruských denníků z Tiflisu, ohlašují, že tam paní Ja vorská klidí veliké úspěchy, které působí jako hojivé náplasti na rány, utrpěně v petrohradských soubo- jích, a její divadelní soubor že vůbec na Kavkaze délá znamenité obchody se svým repertoirem, který jest umělecký a vesměs literárně cenný. — Asi v polovici listopadu vejde v Pelrohradě v živoo »Svobodná scéna«, jež bude vypravovatl vý- hradně kusy začálečníků. Zalím jsou ku provozo- vání vybrány tři práce mladých autorů. Jejich jména budou veřejně prohlašena teprve — po premieře. Vyjímáme ze »Slova«. — Na scéně »Nového divadlae vypraví jeho nynější ředitel A. A Sanin nov drama hebrejského básníka Šoloma Aše »Deviz« (Heslo.) — Z řady dramatiků ruských méně zná- mých, ale oblíbených na Rusi, ubyl sirtí Alex- andr-Nikolajevič Kavajev, p voláním svým přírodopisec a známý paedagog. Jeho drama »Babje děle« (Ženské dílo) a komedie »Škola gostěpri- jimstva« (Škola pohostinnosti) nescházejí s reper toiru ruských divadel. Zemřel ve věku 64 lef. — Skoro současně zemřela v Petrohradě také mladá básnířka ruská Lidia D. Zinovjeva, přispívajíc pod pseudonymem »Hannibal do řady moder- ních ruských časopisů a sborníků. Vydavatelstvo mo- derních literátů ruských »Skorpione vydalo před několika lety její symbolické drama »Kolco« (Prsten). L. D. Zinovjova byla ženou básníka Vjače sla v Iv anov a.
Nikolajevič Kavajev Babj D Zinovjev Hannibal Skorpione Kolco Zinovjův Vjač Kavkaz Tiflis Rus Petrohrad Šolom Aš Alex Iva anov a
28 article Hudba.
Hudba. + Mistr J. Buchtele a tenorista J. Bocliníček. oba členové král. uher. hudebních ústavů v Pešti podniknou v měsících lodňu až červnu b. r. velké umělecké turné, jehož cílem jest Amerika. Na cestě k oceánu uspořádají řadu koncertů i po Čechách, Moravě, Haliči a Rusku a na zpáteční cestě pak z Ameriky v Holandsku, Belgii a Německu. Turné jest již z větší části zabezpečeno a zvláštností, s níž zmínění umělci tentokráte do svěla se pustí, jest, že obohatí svůj program mimo jiné i různými triami z populárních skladeb, jež k tomu účelu sami si aranžovali a sami dva přednášeti budou, totiž: hou- sle Buchtele, zpěv (tenor) a piano Bochníček. +»Prodaná nevěsta« v Berlině. (Pův. zpráva.) »Prodaná nevěsta« bývala v Berlíně provozována na Král. opeře. Je podivuhodno, že tam nikdy nezdomác- něla. Tvrdí se, že v jistém smyslu upjatý ráz tohoto ústavu tomu zabraňoval. I v letním divadle » Morwitz theater« bývala hrána. Nyní ojal se díla, s vělším štěstím zajisté poněvadž s větší láskou, ředitel Ko- mické opery Hans Gregor. Tento mladý muž, který už v nepatrném poměrně Elberieldě odvažoval a nových uměleckých podníků, pořádaje na př. hudební tnatiné s vybraným uměleckým programem, v Berline založil operní ústav, nemaje k disposici děl Wagnero- vých, jež přece činí základ každého německého oper- ního ústavo, základ umělecký i finanční. Ředite Gregor při operách klade důraz též na herecký mo- ment, který v Komické opeře také nezůstává dru hotným, nýbrž je plně stejnoprávným s momentem pěveckým i orchestrálním. V tom smyslu pro Beriín
J Buchtel J Bocliníček Buchtel Bochníček Král Gregor Ředite Gregor Pešť Čechy Morava Halič Rusko Amerika Holandsko Belgie Německo Berlín ko Wagnerovýchod + mistr
29 article
»Prodanou nevěstu« teprve objevil. Dílo je scénicky v pravém slova smyslu vyšperkováno a herecky ani našim slavnostním představením alespoň v ni- čem nezadá. Pan Mantler sludoval pilně svého Kecala v Praze, Vašek páně Kreuderův byl snad více Michlem než Vaškem; pan Kreuder však tuto lido- vou komickou figuru dovedl s německou chvalitebnou — neřeknu důkladností — bloubkou učinili psy- chicky pravděpodobnou. I Mařenka slečny Loly Art de Padilla byla přes exolické jméno umělkyně ně mečtější, ale také herecky hlubší než naše Mařenky Pan Naval jako Jeník, zpočátku nedosti disponován unesen neodolatelnou hudbou Smetanovou, záhy ve zpíval a vehrál se do lakové radostnosti a rozpusti losti, že obecenstvo nadšeně tleskalo při otevřen scéně, takže dueto s Kecalem »Znám jedan dívku« musilo být opakováno. »Prodaná nevěsta« v Berlíně celá zdála se mí poněkud poněmčelou, byla přes všecky jednotlivě dokonalé výkony vlekleji sentimen talnější než naše. Je to snad změna textu původního našeho úvodního a jaksi programového pro celý kus sboru: »Proč bychom se netěšili« v německý chva lozpěv jaru: »Seht am Strauch die Knospen springen hört die muntern Vögel singen atd., které celé pro- vedení se pak přizpůsobuje v poněkud sentimentální tempo. Než — tak animované a radostné nálady jako při této úterní premieře v komické opeře prý dosu nebylo, a obecenstvo i kritika shodují se v soudu, ž páně Gregorův ústav teprve tímto představením po- čal plniti svůj pravý původní úkol. V Berlíně, dne 8. listopadu 1907. Gisa Saudková.
Mantler Michl Vašek Kreuder Mařenka Lolo Jeník Smetanův Gregorův Giso Saudková Praha Berlín Vašek pán
30 article
+ Z České Filharmonie. Dnes přesně o 4. hod odpol. koná se šestý symfonický koncert v Plodinové burse. Dirigent dr. Vilém Zemánek. + Matlnée k uctění památky Hany Kvapilové ve prospěch jejího pomniku, Ústředním sp. čes. žen pořádané, bylc ke všeobecnému přání odložen na neděli dne 17. t. m. o půl 11. bod. dop. v hotelu Central. Vstupenky obdržeti lze u pp. knihkupců Topiče, F. Urbánka, M. Urbánka, Grossmanna, Řiv náče a Kytky, u p. Lanlnera, v Máji a v kancelá spolku Na příkopě č. 13. Lože po 15 K, sedadla p 6, 4 a 2 K, místa k stání po 1 K. + Vilém Blodek: V studní. Směs pro harmo nium upravil Jan E. Zelinka. Vyšlo nákladem Fr.A Urbánka v Praze, vedle Národního divadla. Cena 2 koruny. +XVIII. bezplatný lidový koncert Ústředníh spolku českých žen uspořádán bude na počest- 60 narezenin básnířky české Elišky Krásnohor- ské v neděli dne 17. listopadu 1907 v 7 hod. večer v Plodinové burse na Havlíčkově náměslí za laska- vého spoluůčinkování nejpřednějších sil uměleckých.
doktor Zemánek Matlnée Kvapil F Urbánek M Urbánek Grossmann Kytka Lanlner Blodek Urbánek Krásnohor Praha Havlíčkův Český filharmonie Central národní divadlo Ústředníh spolek český žena
31 article
+ Zo zpěv. spolku „Malát“ na Smíchově. Dnes v 8 hod. večer „u Libuše“ přátelský večer. Vslup volný. — Ve čtvrtek 14. t. m. hlavní zkouška na sbo- ry k mikulášské zábavě v hudebním ústavěp Št. Jindráka, Pruha III., Moslecká ul. 16, I. p. V sobotu 30. t. m. velká mikulášská zábava v do- lejším sále ostrova Střeleckého. v + II. koncert pro mládež za účinkování koncerl- ního mistra vinohradského divadla p. Jindř. Bastaře virtuosa na klavír p. Jana Heřmana, pěv. kvarteta Máj (pp. Budík, Kohout, Tožička, Stupka) a orchestru Čes. Filharmonie řízením p. dra. Zemánka pořádů komilét pro esthetickou výchovu dne 19. t. m.o 3. hod. v Rudolfině. Na programu jsou skladby Sme- tanovy, Dvořákovy, Fibichovy, Schumannovy a Vstupenky (sedadlo v loži 2 K, celá lože 6 K, nečí- slované sodadlo u varhan 1 K) lze dostati v knih- kupectví p. Frant. Topiče na Ferdinandově třídě. + K blížící se době vánoční vydal V. Říhovský Edicí M. U. tři skladby. Jeho „Missa pastoralis“ (la- tinská), „Česká vánoční mše pro liď“ a „Vánoční zpěvy“ jsou komponovány vesěs v přístupném slohu se zřetelem na menší kůry našeho venkova, pro amíšený sbor, jimiž nahraditi lze české vnšea vánoční zpěvy vyškolenějšími hlasy dělskými, s prů- vodem varhan nebo malého orchestru. Všechny tř skladby jsou velmi molodické. Ceny od K 1.50 du 2 K. Nakladatel Mojmír Urbánek v Praze, Hláv- kův paláe + Nové hudebniny. (Zpráva hudeliního závodu Mojmír Urbánek, Hlávkův palác.) Bizet, Carmen Opera. Gouned, Romeo a Julie. Opera. Masseneit Werther. Opera. (K pohostin. hrám tenora p. Herolda
Malát Libuše Jindrák Jindřichův Heřman Budík Kohout Tožička Stupka Zemánek Dvořákův Fibichův Schumannův František M U pastoralis Urbánek Bizet Carmen opera Werther Smíchov Moslecká ulice Ferdinandov třída Praha Če Sme Hlávkův palác zo zpěv Pruha III máj jít 2 K Hláv Romeo a Julie
32 article
Nár. divadle.) Hudba pro každého. (Musik fo Alle.) II. Sešit „Mistři pěvei“ od Wagnera. Blech. Galantní Abbé. Cyklus písní na slova E. Destinnové. Weckerlin, Když lístek ještě zelený byl (z koncertu Sorgy) Beethovenovy Klavírní koncerty na 4 ruce. (Ke koncertům v Plodinové burse.) Rebihoff, Malá baletní suita pro klavír na 2 ruce. Neumann, Dva smíšené sbory bez průvodu (Jarní noc. Není to sen) (Edice M. U.) Bach, Francouzské suity. Upr. Germer. Mozart, Koncert pro housle č. 7 (nově nalezený) Missa, Kolébající se vlna. Pro housle a klavír (snadné). Provinciali, Cantilena pro housle a klavír Bonis, Serenáda pro cello a klavír. V. Říhovský, Vá- noční zpěvy pro smíšené neb dětské hlasy s prův - dem varhan nebo malého orchestru (Elice M. U). Časopis „Dalibor“ ročník XXX. č. 3
Wagner E Destinnová Beethovenův Neumann Bach Mozart V Říhovský M U Dalibor národní . divadlo
33 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Jansova výstava v Topičově Salonu jest ob- zvláště pamětihodnou svou novou serií akva- relů, malebných to dokladů o starobylých zname- nilých architekturách českých měst. Tyto pohledy malovány jsou v témž genru, v jakém provedeny originály Jansovy ke »Staré Praze« a jsou vlastně extensí Jansových malířských zevrubných záznamu stavitelských krás mimo Prahu. Na výstavě je takto akvarelů asi kolem padesáti, ule i většina velikých monumentálních olejových obrazů Jansových za- bývá se architekturou v krajině. Nejkrásnější z nich pak přinášejí vrchol všeho, Hradčany, Malou stranu s Karlovým mostem v popředí. Tento motiv v nej- různějších náladách několikrát. Výstava olevřena jest denně i v neděli a ve svátek od 9 hod. ráno do 7 hod. večer (při elektrickém osvětlení) za vstupné 50 hal. za osobu, na legitimaci (stud. spolk. či děl.) 30 hal. Katalog 20 hal. = Holárkova výslava v Rudolfinu bude dneso 4. hodině odpolední uzavřena. V poslední chvíli rozmnožena byla ještě kolekce o 4 olejomalby (3 portréty a 1 studit). Živý zájem, jejž veřejnost dílu Holárkovu po celou dobu výstavy přinášela vstříe. zajisté neochabne i v posledním dnu jejího trvání. Výstava je olevřena od 9—4 hodin. Vstupné 60 bal. Illustrovaný seznam 1 K = Slozovací výstava Krasoumné jednoly v Ra dolfinu je denně bezplatně přístupna od 9— hodin.
Jansův Topičův Holárkův Praha Hradčany Karlová most Rudolfinum 1 K