2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
10. listopadu 1907.
5
article
až se radikálné skupiny německé dovědí o oné
šťampilce. Bar. Beck se opravdu ulekl této
perspektivy a bned dr. Fořlovi zakázal užívati
české štampilky v ministerslvě obchodu. Od té
doby bylo postavení dra Fořta otřeseno
Hrozné věci dějí se ve Vídni. Česká štam-
pilka v ministerstvě! A k tomu ještě vyhlídka.
že by ten neb onen rakouský ministr mohi
dáti ve svém oboru úřadovati ve všech rakou-
ských jazycích, jak je povinen dle ústavy
platné již od roku 1867 ! Nedivíme se, že bar.
Becka obešla hrůza a honem českou štampilku
dru. Fořlovi skonfiskoval.
Fořl
Fořt
Beck
Vídeň
6
article
Z říšského sněmu uherského.
Ohražení chorvatských poslaneů.
Odmítnutý dotaz.
E Pešti, 9. listopadu. (K. k.) V poslanecké
sněmovně ohražení chorvatských poslan
ců nebylo ani přečlena a uloženo do archivu
V něm praví se: Uhersko-chorvatský zákon z r. 186
stamoví, že poslamcí z Chorvatska, Slavonska a Dal
macie na společném říšském sněmu i v delegaci mo-
hou uživati také chorvatského jazyka. Bylo jim ted
zůstaveno na vůli, kterého jazyka chtějí používati
při řečech, inlerpelacích, dolazech na předsednictvo
a pod. podáních, návrzích atd. Předsodnictvo doposu
respekbovalo toho ustanovení základního zákona, jak
vyplývá z projevu předsedy Justha ze dne 5. června
1907 v rozpravě o domácím řádu. Prohlásil, že chor-
vatští poslanci mají plné zákonité právo mdluvili chor-
vatsky. Dne 14. června prohlási týž předseda, ž
ve smyslu zákona každý poslanec z Chorvalsk
má právo užívati chorvatského jazyka. Vzdor tomu
místopředsedové Navay a Rakovszky některým po-
slancům, kteří k domácímu řádu chtěli mluviti chor-
vatsky, nejen neudělili slova, nýbrž oba dokonce
prohlásili, že budoucně nedovoli, aby za rozprav
o domácím řádu mluvilo se chorvatsky. Tato prohiá-
šení odporují zmíněnému ustanovení základního zá-
kona, pročež poslanci z Chorvatska, Slavonskaa
Dalmacie ohražují se co nejrozhodněji proti těto
enunciaci obou místopředsedů a prohlašuji, že i pe
těchto enunciacích budou v sněmovně používali chor-
vatského jazyka tak, jako ho až doposud a slále
užívuli.
Justh
Pešť
Uhersko
Chorvatsko
Slavonsko
Slavonskao Dalmacie
7
article
Mezi návrhy je Lengyelův, jímž má být
vláda vyzvána, aby chystala se neprodleně na zři-
zení uherské národní banky.
Odůvodnění toboto návrhu dáno bylo na jednach
pořad 23. t. m.
Přodlohy o úslavních zárukách Byly
schváleny ve 3. čtení, načež usneseno 142 proti 3
hlasům (hlasováním dle jmen) zahájili zevrubnou
debatu o zatímném rozpočtu.
Posl. Ugron (str. neodv.) při titulu předlohy
navrhuje povoliti zalímný rozpočet na 14 léta prote
že třeba ještě vyříditi mimořádně důležité předlohy
jimiž upravuje se poměr Uher k Rakousku, a také
jiné předlohy o úprvě vnitřních záležikostí. Neví se
prý určitě, nebude-li sněmovní řád jistou stranou
využitkován způsobem, kterým by se vyřízení zmí-
něných předloh zdrželo.
Posl. Lemgyel (divoký) zamítá Ugronův návrn
je zbytečný. Zdá se, že vláda chce prodloužení in-
demnity jen, aby zalhn mohla se vytasiti s vojen-
skými předlohami. Dříve než bude schváleno vyrov-
nání, třeba řešiti olázku vojenskou i bankovní
Posl. Lorkovič (chorvatsky) odporuje Ugro-
novu návrhu.
Posl. Vlad (Rumun) rovněž praví, že delšt
trvání indemnity není oprávněno. Předsednictvo do-
vede se chrániti proti jakékoliv obstrukci způsobem.
jímž provádí jednací řád.
Předseda napomíná řočníka, aby zůstal př
Posl. Vlad doufá, že předsednictvo bude dbát
jeddnacího řádu také naproti maďarské obstrukci.
Lengyelův
Přodloha
Posl
Uher
Ugronův
Ugro
Rumun
Vlad
Rakousko
uherský národní banka
Ugron
Vlad
8
article
Posl. Šurmin (chorvalsky) je rovněž prot
Ugronovu návrhu,
M.p. dr. Wekerle praví, že sice vláda v létě
uvažovala, nebylo-li by záhodno žádati za 6měslční
indemmitu, avšnk upustila od toho, doufajíc, že se
podaří zabezpečiti pravidelný průběh porad. Poku
byla tato naděje, nepovažovala vláda za nutné vy-
stoupiti se zmíněnou žádostí, avšak zkušenosti po-
slední doby poučily ji o jiném. Podslatně není rozdílu
žádá-li se za zatímní rozpočet 4. nebo 6měsíční. Pře-
staneť indemnita sama sebou v den, kdy rozpočet
bude schválen. Leč vláda musí se chrániti pro vše-
možné případy. Máme před sebou nejisté činitele. Vi-
díme, že nevede se boj pouze důvody, nýbrž stojíme
před skutečnou obstrukcí, která nejeví se pouze dlou-
hými řečmi, je zjevno, že se zde provádí již obstrukce
technická Musíme býti proto kryti proti všem mož-
ným případům a nesmíme dopustit, aby byl porušo
ván pořádek při poradách.
Posl
Ugronův
doktor
Wekerle
Pok
9
article
Naproti Lengyelovi připominá, že vláda nohodlá
vystupovati s neočekávanými věcmi. Řekl již jednou.
že nemá dva progrmy. Má program pouze jeden
který zde také rozvinula a nechce nkkoho překvapovati
Může také prohlásiti, že vláda nezamýšlí nijake
zvýšení preseněního stavu pro r. 1908
Poclvala.) Z předloh, jež záhy budou sněmovně
přodloženy, sněmovna přesvědčí se, že vláda poža-
duje toliko normální kontingent branců
Chce se pouze krýti proli hrozícímu nebezpečenství
Joden národnostní poslanec řekl, že nepovoli
indemnitu, nemaje důvěry k vládě. Z téhož důvodu,
proč s této strany nepřináší se vládě žádná důvěra,
prosí za přijelí Ugronova návrhu. (Pochvala.)
Po vývodech poslanců Lengyela, Lukiniče
a Supila proti Ugranovu návrhu bylo rokování
skončeno a mělo se přikročiti k hlasování.
Předseda sděluje, že mu byl podán návrh.
podepsaný více než 20 poslanci, již žádají, by se
hlasovalo dle jmen, ale hlasování odročilo na pondělí.
Zachová se tudíž dle toho, ale napřed dá přečísti
věci
Lengyel
Lukinič
Supil
Ugranův
10
article
jména podepsaných poslanců, aby se přesvědčil, že
podepsaní jsou skutečně přítomni.
Za velkého nepokoje čtou se jména na návrhu
podepsaných, vesměs chorvatských poslanců
Všichní jsou přilemni.
Posl. Ugron (k jednacímu řádu): Vlastně měly
by se dle je dnacího řádu, žádá-li se za hlasování dle
jmen a za todročení hlasování toho na příští den.
podati dvě růz né žádosti. Svědčí to opět o velké trpč-
livosti a ochotě většiny, souhlasí-li přes to s předse-
dovým návrhem.
Posl. Lukinič chce rovněž (chorvatsky) pro-
mluviti k jednacímu řádu (Velký povyk na levici
výkřiky: Mluvte maďarsky!), ale předseda neudí
mu slovo.
Posl. Grahovac povstává a mluví chor
vatsky.
Předseda: Nerozumím p. poslanci. Prosím
by se posadil. (Hlučná pochvala na levici.)
Dále prchlašuje, že posl Ugron má se svýn
názorem úplně pravdu, avšak dnes setrvá při na-
vrženém již postupu.
Posl. Lengyel soudí také, že chorvatská ob
strukce musí býti zlomena, avšak výklad, který
Ugron dává jednecímu řádu, je nesprávný.
Přijat byl návrh na hlasování dle jmen a odkln
hlasování na ponděli.
Jednalo se potom o § 1.
Prsl. Ugron podává stejný dodalek jako titu
předlohy.
Článek přijímá se, rovněž ostatní články před
Příští schůze bude v pondělí.
Na to čteny dotazy.
Všichní
Posl
Lukinič
Lengyel
Ugron
11
article
M.-p. dr. Wekerle odpovídá na Mažuraničův
dolaz a praví:
Posl. Mažuranič vznesl na mne dotaz, jak odů-
vodním změnu režimu v Chorvatsku
nov protiňstavní řád, který byl zaveden,
aby základní zákon z r. 1868 co nejnásilněji a proti
vůli národa byl porušen. Nevím, kde nabral
smělosti, obviniti mne takovým způsobem. Myslím.
že není nikcho v této sněmovně, ani mezi chorvat-
skými poslenci, kdo by věřil jedinému slovu tohote
dolazu. Je to výron politiky, vybudované na karto-
vém domku, jenž se však sřílí, jak střízlivé veřejní
mínění chorvatské pozná, že toto obvinění je na-
prosto bezdůvodné. (Pochvala)
Trváme na svém programu, který i v této sně-
movně jsme rozvinuli Jsme věrni vyrovnavacímu zá-
kenu z r. 1868 a dle jeho ustanovení nejen zacho-
váme, ale splníme také všcchny poli-
tické a hospodářské sliby, dané Chorvat-
sku. (Pochvala.)
doktor
Wekerle
Mažuraničův
Posl
Mažuranič
Chorvat
Chorvatsko
12
article
Rozčílení snad vzrosle, veřejně mínění Chorvat-
ska snad cbráti se proti nám, avšak přijde doba, kdy
i v Chorvatsku převládne střízlivé veřejně minění
a uzná oprávněnost a užilečnost politiky, která se
nedá ovládati měnivými city a ohledy na souhlas
nebo nesouhlas, nýbrž staví chorvatskou politiku na
stálý podklrd, přiměřený našemu staletému spolu-
žiti. Tuto politiku bude sledovati také bán. Byt
jste zde a zvláště doma užívali o bánovi sebe neucti-
vějších výrazů, sněmovna může býti přesvědčena,
že tento bán se ani nepokusil ani nepokouší zavá-
děti v Chorvatsku nezákonné prostředky. Naše síla
záleží právě v tom, že po každě stránce vládnem
v Chorvatsku zákonnými prostředky. Tuto politiku
uskutečníme zde i tam, aniž py bylo třeba sáhati
k prostředkům násilným Nejbližší budoucnost ukáže
jsou-li pravdivy žaloby, jež na nás vznášíte. Nevy-
loučíme nikcho z účasti na politice, již sluší v Chou-
vatsku sledovati, nespolčujeme se s nikým a ne-
umlouváme se s nikým. Chceme sledovati pocti-
vou politiku, která jest přístupnou každému, kdo
stojí na podkladě čl XXX. zákona z r. 1868. K télo
politice připojí se v Chorvatsku mnozí, kdo dnes
nechtějí ještě vystupovati proti terrorismu, avšak
souhlasí s naší politkou. K této politice přidruží se
také osoby z poslaneckých řad, jež stoji na podkladě
čl. XXX. zák. z r. 1868. (Illučná pochvala a poilesk.)
Jednu politiku však nestrpíme a sice onu, kter
svůj postup činí odvislým na vyjednávání za
hranícemi země. (Hlučná pochvala a pollesk.
Chorvat
Chorvatsko
Něva
Cha
13
article
Velké pohnutí mezi Chorvaty.)
Hr. Th. Batthyany (str. neodv)): Ano, bě-
háte stále do Vídně! (Velký hluk)
M.-p. dr. Wekerle: Toho nepřipustíme! Re
spektujeme každou snahu, vážíme si každého poli-
tického vyznání víry. (Hluk mezi Chorvaty.
Hn Batthyany: Vyjednáváte neustále s ví-
deňskou kamarilou! (Velký hluk na levici a meri
Chorvaty. Křik na levici: Vlastizrádci! Rakoušt
žoldnéřil)
Posl. Supilo: To je ležl
Hr. Batthyany: Běháte za Luegrem!
Posl. Olay: Vídeňští žoldnéři!
M.-p. dr. Wekerle: V této zemi může každý
projevovati své politické přesvědčení, ale nemůžeme
dopustiti, aby směr naší vnitřní politiky závisel na
poradách, konaných za hranicemi a na vyjednává-
ních s poslanci a státníky jiných států. Takové poli-
tiky nestrpíme. (Souhlas.)
Sněmovna přesvědčí se, že až dosud jsme trpě-
livě čekali na změnu politiky. Nyní však přechá-
zíme k politice činu Tato politika nebude se
ani v Chorvatsku projevovali násilnostmi, nýbrž po-
sitivními opatřeními. Každý může se připo-
jiti k naší politice, kdo jest upřímným a pravým pří-
telem spolužiti s Uhrami a nemá postranních úmyslů
aneb velkohubých a osobních zájmů. (Souhlas.)
Konstatuji, že dotazovatel nebyl oprávně
va něsti na mne podobný dotaz. Nebyl oprávněn
předpokládati, že já, nebo moji ministerští kolegové
chceme zavésti v Chorvatsku násilnický režim. Nebyl
však ani oprávněn předpokládati to u bána, jehož
poctivou minulost známe a jehož poctivé politické
snahy soublasi s našimi
Posl. Ugron: Není to zločinecl
M.-p. dr. Wekerle: Proto odpovídám pouze
že dotaz interpelantův odmítám co nejrozhod-
něji. (Hlučná pochvala a pollesk)
Odpověď min předsedy vzata na vědomí všemi
hlasy proti hlasům Chorvatů.
Chorvat
doktor
Wekerle
Posl
Hradec
Vídeň
Chorvatsko
Uhry
Batthyany
15
article
Z Pešti, 9. listopadu. (K. k) Strana neod
vislosti přijala v dnešní konferenci jednohlasně
autonomní celní tarif uherský povšechně iv
podrobnostech.
Pešť
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. listopadu.
Pumy na Cetyni.
Z Cetyně do Bělehradu podána obšírná
úřadní zpráva o zatčení typografa Rajkoviče na
Cetyni, u něhož nalezeny pumy. Podrobnostm
ze zprávy té doplňujeme skouposť telegramu
K. k.«, dodaného zdejším listům.
Zatčený Rajkovič se přiznal, že pumy ob-
držel z Bělehradu a že mu je dal Todor Bo-
žovié, předseda universitní omladiny černohorské
Bělehradě, spolu se srbským důstojníkem
Nikolou Vukotičem, černohorským emigrantem
Do aféry jsou zapleteni také bývali poslane
černohorské skupštiny Šobajié a Djulafič, ktet
z Černé Hory prchli, a bývalý předseda černo
horského ministerstva Andrija Radovié, jenz
prehl do Pešti. Pumy byly Rajkoviči odevzdány
v Kotoru, při čemž prostředkovali černohoršt
emigranti, v Kotoru se zdržující.
Černohorská vláda požádala Rakousko
Uhersko, aby kompromitované osoby, pokud me-
škají na půdě rakousko-uherské, byly zatčeny
vyslec nuly.
Aféra tato nevrhá ani nejmenšího stinu n
vzájemný poměr mezi Černou Horou a Srb-
skem a mezi černohorskou a srbskou dynastií.
ačkoli se vystěhovalí nespokojenci černohoršt
všemožně vynasnažili způsobiti mezi nimi nedo-
rozumění. Nedávno spolek srbských novinářů
na objižďce srbských zemí zavítal i na Cetyň.
kde byl ovšem přijat s velikou poctivostí a s ná-
rodním nadšením srbským, jež na Černé Hoře
vždycky háralo. Prine Mirko rozmlouvaje s hosty
pronesl se: »Kterak pak bychom nelnuli ke
království srbskému láskou, když nás pojí
svazky rodinné?« Jaké to svazky jsou, je
známo: král Petr měl za manželku černohor-
skou princeznu Zorku, sestru kneževiče Mirka.
Rajkovič
Todor
Vukotič
Radovié
Srb
Petr
Zorka
Mirek
Praha
Cetyně
Bělehrad
Černá Hora
Pešť
Kotor
Rakousko
Prine Mirka
17
article
Třeba kněžna Zorka byla zemřela, příbuzenské
svazky mezi dynastií černohorskou a Karaďor-
děviči jsou velmi blízké. A přece vystěhovalu
černohorstí omladinci pokusili se v chorvatském
listě, který jim slouží, dáti těmto jasným
upřímným slovům křivý výklad, že prý »pan
Mirko Petrovié« neostýchal se před zástupem
srbských novinářů veřejně proklamovati své
sympatie k dynastii — Obrenovičů! Je totiž
jeho manželka, po rodu Konstantinovičova, ve
vzdáleném přibuzenství s vyhaslou dynasti
Obrenovičů!
Ukázka tato postačí, aby ukázala, že vy
stěhovalá černohorská omladina nejedná správné
ani ve smyslu obecně srbském.
Zorka
Petrovié
Obrenovič
Konstantinovičův
18
article
K odsouzení Gurkovu.
V Petrohradě odsouzen pomocník ministr
vnitra, Vladimír Josifovič Gurko, syn generála
a vojevůdce, známého z bulharské války a po-
tomního varšavského generál-gubernátora. Od-
souzen k náhradě ztráty, kterou způsobil eráru
vypočtené na 569.000 rublů a k vyloučení ze
státní služby na dobu tří let. Gurko sumu uda-
nou nezpronevěřil, ale státní pokladnu o ni po-
škodil lehkomyslností, s jakou loni zadal do
dávku obilí, kterým stát poskytl pomoc hladově-
jícím guberniím, človéku k tomu naprosto ne
sehopnému, bývalému krejčímu, jenž Gurkov
byl odpor čen společností veselých dum a pří-
telem jeho baronem Fredericksem, tehdy nižně-
novgorodským gubernátorem. Tomuto odporu-
čenci Gurko dal poukázku na 800 000 rublů
jež mu skutečně ze státní pokladny byly vy-
placeny, ač nebyl obchodníkem s obilím, nemě
žádných zásob obili a nevěděl ani, jak ho na
koupiti. Zatím lidé strádali hladem.
O Gurkovi praví »Birževyja Vědomosti«
orgán jemu nepřátelského tábora: »Gurko jes
jedním z nejlepších představitelů naší byrokracie
Je to člověk umný, stejně dobře vládnoucí jal
perem, tak i slovem, cizí pohnutkám zištnosti
Měl vlastně dobrý úmysl, chtěl ukázali, že své-
mocný osvícený administrátor snáze odpomůže
národní nouzi, než zemstvo nebo duma.«
Případ Gurkův vzbudil velikou sensaci jak
v Rusku, tak v cizině, jež z počátku se do-
mnívala, že tu jde o velkou krádež státníeh
peněz, spáchanou nejbližším spolupracovníkem
Stolypinovým, a byla žádostiva, jak s ním ruská
spravedlnost naloží.
Sensace byla by bývala menší, kdybyci
zina věděla, že v Rusku spravedlnost vždycky
Gurkův
Fredericks
Stolypinův
Petrohrad
Rusko
Vladimíra Josifovič Gurco
19
article
přísně trestala byrokraty, kteří se obohatili z
státních peněz.
V té příčině možno Rusko dáti za příkla
Rakousku, kde v podobných případech vždyeky
bylo užíváno zakřidovací metody. Vzpomeňme
si na Giskru, Bahnhansa a j.
Gringmut otráven?
Mezi členy »Ruského sobrání« a »Svazu
ruského národa« vzniklo — dle »Golosu Mo
skvy« — podezření, že Vladimír Gringmut, ne-
dávno zesnulý redaktor »Moskevských Vědo-
mostí«, nezemřel smrtí přirozenou, nýbrž byl
otráven revoluční družinou. Otrava prý se stala
prádlem, které Gringmut nosil, aniž nebezpeč
pozoroval. Sojuzníci žádají, aby věe byla soudné
vyšetřena.
Uklidnění v Marokku.
V ministerské radě, konané včera, oznámi
ministr zahraničních věcí Pichon, že situnce
v Marokku se tak uklidňuje, že mohlo být vy-
dáno nařízení, aby byly zpět poslány 4 křižáky
u torpedoborec. Regnaultovo poslán
v Rabatu potkává se s úplným zdarem.
Sultán dal mu všechny potřebné záruky, že
loyálně bude prováděno alžírsko-marocké dohod-
nutí o hranicích.
Monarchie nebo republika v Holandsku?
Býv. liberální ministr holandský Van Hou
ten ukazuje na všestrannou nejistotu v Holand-
sku v případě, že by zemřela královna — bez
potomkův. Doporučuje, aby určení cizího prince
za dědice trůnu bylo závislým učiněno od sně-
moven a těm aby se též ponechalo
rozhodnutí o vládn! formě, zdaž
monarchie či republika.
Zakázané kláštery.
Pruský ministr kultu zakázal zřízení tř
klášterů ženských ve Slezku z důvodu, že jieh
není zapotřebí.
Gringmut
Regnaultův
Van
Rusko
Rakousko
Maroko
Holandsko
Holand
ruský národ
20
article
Nový proces s Hardenem
konati se bude dle berlínského »Postu« poslední
týden listopadový neb v první třetině prosince
Veřejnost bude v široké míře — vyloučena,
Nespokojenost v Německu.
Nynějsí vyjednávání belgo-hollandské o ho-
spodářskou dohodu budí v Německu dle mno-
hých zpráv živou nespokojenost. Proto prý též
Vilém II. ohlášenou cestu do Hollandska od-
řekl resp. odložil. V Berlíně jako obvčejně ovšem
to popírají
Proces s bývalým ministrem Nasim.
Vylíčili jsme již v této rubrice podstatu
pozadí tohoto procesu a ve zprávách telegraf-
ckých uvedli jsme i počátek jeho řeči obranné.
Dlužno přiznati, že řeč ta učinila na senátory,
kteří přejaly úkol soudcův, i v ostatní veřejno-
sti italské příznivý dojem.
V další ale části řeči své doznal Nasi, ž
na svých cestách ministerských potřeboval
mnoho peněz, ale proto, aby »dělal smýšlení
pro vládu«, jako to činili všichni ministři přen
ním. I jeho družina vyžadovala mnoho peněz.
V Nespoli musil uepati ústa prosebníkům všeho
druhu. Ovšem nešetřil prý při tom přísně zá-
kona, ale nikoliv z osobních důvodův. D
jeho kapsy — ujišťoval co nejroz-
hodnějí — nesplynul ni groš, což
dokáže svědky. Činil jen, co činili
jeho předchůdci a tito ve větš
ještě miře než on. (Veliké vzrušení.) Po-
pírá, že pro sebe nábytku neb obrazův mini-
sterstva zadržel; platil vše ze své kapsy. Spolu-
obžalovaný Lombardo, přednosta kanceláře
ministrovy, prohlásil pláče soudcům, že jednal
ve všem jen dle rozkazů ministrových. První
průvodní svědek sociál posl. Marcolli prohlásil,
že chtěl odhaleními svými úplatkářství a pro-
tekcím býv. ministerstva Zanardellova kone
učiniti.
Harden
Vilém II
Německo
Hollandsko
Berlín
21
article
Slavnost v zámku ratibořickém.
(Bazar Pražského damského od
boru Ústředn! Matice školské.)
. . . . Listopadové mlhy, které denně s
kladou na široká ramena našeho města a spa-
dají do ulie vláčně jako ranní úbor s poprs
krasavice, po slunných dnech říjnových připo-
menuly nám, že podzim je tu a s ním doba
dlouhých večerů, příjemných společností, hovor-
ných zábav, divadel a koncertů, klubá a dý-
chánků — a jedné, od mnoha let již význačné
slavnosti v repertoiru podzimní saisony — ba-
zaru Pražskéhod amského odboru
Ústřední Matice školské.
S matematickou jistotou, když osiří prome-
nády žofinské a bezlisté větve vztahují toužebně
svá rámě k slunci za závojem mlh, oživne dvo-
rana žofinská na tři dny ruchem, v jehož
ovzduší snoubí se pohádka se skutečností. Ma-
tiční dámy dovedou v tom směru bazarovou
prosu spojiti s náladou poetickou, vykouzlením
prostředí, způsobilého cele zaujmouti návštěv-
níka a zpřijemniti mu co nejlépe pobyt.
Byly to nejrůznější náměty a motivky z dob,
krajů i obyčejů, k nimž připínány každoroční
matiční slavnosti; letos pak zvláště pěknou my-
šlenkou sprovázen je právě otevřený bazar,
který přenesen v místa každému dobře známá:
do ratibořického údolí, do půvabného
rámce a jeviště věčně krásné a dojímavé »B-
bičky«.
Ma
ratibořický údolí
22
article
Nebylo sice možno dobře přidržsti se ličení
Boženy Němcové, pokud slavnosti samé se týče,
neboť v nesmrtelném díle je řeč pouze o obžin-
kách a ne přímo o nějaké slavnosti na zámku
ratibořickém; ale podložení textu možno promi-
nouti z důvodu, že byla tu snaha scénicky za-
chytiti jak zámek v parku, tak staré bělidlo a celé
čarokrásné to údoli. Po té stránce výprava se
zdařila a kdo vkročí do dvorany, na první po-
hled pozná v čelné stěně zámeček ratibořický,
se zelenými jeho žaluziemi a okny, za jedním
z nichž pronesena byla za »Babičkou« ona slova:
»Šťastná to žena!«
Na straně protější, přes celý sál táhne se
pak prospekt údoli, končícího v pozadí až ryzm-
burskou myslivnou.
V tomto půvabném rámci, zachyceném v bar-
vách podzimu, koná se tedy třídenní matiční
bazar, štědře nadaný nesčetnými dárky, jichž pro-
dej ve prospěch Matice obětavě prostředkují dámy.
jmen většinou ze všech vlasteneckých podniků
známých.
Shledáváme se s nimi v půvabně a origi-
nálně vypravených stáncích, plných drobností uži-
tečných i luxusních, příležitostných dárků a pod.
V jednotlivých stáneích působí dámy:
Pí. Grošová, pí. Chudobová, sl. Chudobova, s'. Černá.
Pí. Petrlíkova a slečny: Bělohoubkova, Lorencova.
Hradecká. PI. Lešingrová, pl. Slaviková a sl. Lešin-
grova Lila, Štolcova B., Malá, Příhodova, Novákova.
Němcová
Chudobová
Chudobův
Černá
Petrlíkův
Bělohoubkův
Lorencův
Slaviková
Štolcův
Příhodův
Novákův
Matica
23
article
Skálova. Pí. Kronbauerová a sl.: Drbohlavova, Pražá
kova, Lusumova. Pl. Hrušková a sl. Eberlova, Pro
cházkova, Hruškova. Pl. Blechová. Pi. Stöhrová, Ku-
čerová a slečny Senftova, Čapkova, Zahrádkova. Sl.
Otova, Ženiškova, Pírnerova, Řeřábkova. Pi. Kuklová.
pí. Krausová, sl. Körbrovy, sl. Březnovská. Pl. Vlasta
Pittnerová. Bufet: pl. Nesslová, Brajchová, Krátká,
Neffová, Stapfrová, Kvasničkova, Renrová, slečny
Šudivá, Sternbergova, Hofmanova, Benešova, Doleža-
lova. Cukrárna: pl. Pasková, Tauchenová, Kulhán-
ková, slečny Bártova, Stiebrova, Veselská, Slabova,
Radoušova, Bambusova, Motejlova, Linhova, Dvořá-
kova, Švábova. Kavárna: pl. Malkovské, Komersová,
Bazeová, Pokorná a slečny Blažkova, Skřivanova,
Janotova, Jelenova, Havelkova, Streiblova. Vinárna
pl. Urbánková, Stöhrová, Solcová, Husníková a sl.
Solcova, Šámalova, Stoklasova, Kaurova. U pokladny
pí. Podlipná, pl. M. Benešová, pl. Schwarzová, pí.
Michlová. U piva : slečna Znojemská a pl. Slabí-
houdková.
Skálův
Kronbauerová
Drbohlavův
Lusumův
Eberlův
Hruškův
Blechová
Stöhrová
Senftův
Čapkův
Zahrádkův
Otův
Ženiškův
Pírnerův
Řeřábkův
Kuklová
Krausová
Březnovská
Pittnerová
Krátká
Neffová
Stapfrová
Kvasničkův
Renrová
Šudivá
Sternbergův
Hofmanův
Pasková
Tauchenová
Bártův
Stiebrův
Veselská
Slabův
Radoušův
Bambusův
Motejlův
Linhův
Dvořá
Švábův
Malkovský
Komersová
Bazeová
Pokorná
Blažkův
Skřivanův
Janotův
Jelenův
Havelkův
Streiblův
Urbánková
Solcová
Husníková
Šámalův
Stoklasův
Kaurův
Podlipná
M Benešová
Schwarzová
Michlová
Slabý
Benešov
Doleža
24
article
Bazar potrvá do pondělního večera, kdy stě-
žejním bodem slavnosti bude »Večer národ-
nlch písní zpěvem i živým obrazem.
Obrazy budou následující a účinkují v nich: »Cho-
díval k nám, chodíval« sl. Hruškova, pan Kučera,
zpívá pan Vaněček, »Šuhaj myslí na mňa« sl. Hav-
ličkova, p. Fleischman, zpívá sl. Trnečkova, »Nad
Tatrou se blýská« sl. Podlipná a pp. Prokop, Hav-
líček, Fleischman, zpívá p. IngC. Páv. »Když si náš
dědeček babičku bral«, pl. Kronbauerová, sl. Hof-
manova, p. Podlipný, zpívá p. Vaněček, »Marjánko,
Marjánko« sl. Fleischmanova, p. Fleischman, zpívá
si Trnečkova, p Nevole, »Loučení, loučení« slečna
Pražákova, p. Podlipný, zpívá p. Nevole, »Ukolébavka«
sl. Körbrova, »Šly panenky silnici« slečny M. Hav-
ličkova, Skálova, Drbohlavova a pánové J. Michala
Chudoba, zpívá p. IngC. Páv, »Červená růžičko« sl.
M. Benešova p. Nevole, zpívá sl. Trnečkova, »Sla
Naninka do zelí« sl. Chudobova, pan Nevole, zpívá
p. IngC. Páv. V závěrečném obraze účinkují slečny
Lešingrova Lila, Hradecká-Sternbergova, Éberlova,
pan Pokorný a všechny již uvedené dámy a pánové.
Vstupné: sedadlo 10, 6, 4, 2 K, k stání 1 K, v neděli
od 10 hod. dopol. do 2 hod. odpol. 1. K, odpoledne
od 2—10 hod večer 40 h. V pondělí od 2—5 hod.
40 b. Vypravování pohádek pro dítky v pondělí od
3—6 hod. V úkol tento laskavě se uvázala vynika-
jíci člen Národního divadla pl. Marie Hübnerová.
Pět let, 2 měsíce a 5000 korun
za „bouření.
Při sněmových volbách r. 1906 v Uhrách
v ružomberském okresu slovenským kandidátem
byl dr. Vavro Šrobár. Tohoto podporoval
Hruškův
Kučera
Vaněček
Fleischman
Trnečkův
Podlipná
Hav
Ingc
Kronbauerová
Marjánka
Fleischmanův
Nevole
Pražákův
M Hav
Skálův
Drbohlavův
J Michalus Chudoba
Chudobův
Lešingrův
Sternbergův
Éberlův
Pokorná
Hübnerová
Vavra Šrobár
Hof
Benešov
Uhry
Tatra
národní divadlo
25
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Maxim Gorký uspokojil šosáky, kteří mu loní
při jeho americkém pobytu nemohli odpustiti, že není
oddán se ženou, s níž cestuje po světě. Poslední
zprávy ruských listů oznamují, že se dal oddati
s paní M. F. Andrejevou, bývalým členem mo-
skevského Uměleckého divadla, dav se dříve roz-
vésti s bývalou ženou. Také paní Andrejeva je roz-
vedena
+ Benefice. Režisér Josef Lukavský ozna-
muje svým přátelům, že ve středu 13. t. m. v jeho
prospěch bude sehrána Hartlebenova »Hanna Ja-
gertova« ve smíchovském zimním divadle.
+ Paříž má konečně velký úspěch divadelní.
Nepřekvapuje, že ho způsobil pan Henry Bern-
stein, nejobratnější dramatický virtuos francouzský.
jenž každý rok vyrobí dvě — tři hry, z nichž aspon
jedna se ucbytí na nějakou stovku repris. Nové
drama Bernsteinovo »Samson«, efektní, prudké, ra
pidní, dosáhlo na jevišti »Rennaissance« ohromný
úspěch.
Gorká
M F Andrejevá
Andrejev
Lukavský
Hartlebenův
Hanna
Henry Bern
Bernsteinův
Samson
divadlo . + Paříž
26
article
+ Ze slovanských scén. Moskevský »Chudo-
žestvennyj těatr« zahajil tedy svoje hry -
jak jsme již oznámili — Puškinovým »Bori-
sem Godunoveme. Úspěch byl znamenitý,
výprava dramatické básně skvělá. Připomínají sie
některé kritiky, že národní lidové scénsy, chlouba
pánů Stnnislavského a Memiroviče-Dančenka, tento-
krát nedopadly tak životně, malebně a vzrušeně,
jako jindy, ale přes to všeobecný dojem přece zas
byl mobutný a trvalý. Jednotlivé role jsou obsa zeny
takto: Borisa hraje p. Višněvskij, Pimena p. Ka-
čalov, Šujského p. Lužskij, Samozvance p. Mo-
skvin, Marianu paní Germanová, Xeniji paní Kos-
minská, všichni dobře u nás již známi. —
Starý A. S. Suvorin přihlásil se zase s novým
dramatickým kusem. Je to drama »Bez rulja
i bez větri!« (Bez vesla a bez plachet), kresliee
novinářské prostředí. V dramatě vystupuje prý také
nový typ ženštiny. Kus vypraví ovšem Suvorinov
»Malé divadlo« v Petrohradě. — Paní L. B. Javor-
skě, známá soupeřka paní Laviné, nejlepší ruské
herečky, v divadelní slávě, pronajala pro letošek
vlastní petrohradské divadlo (»Novyj těatr«), které
pořidil její choť kníže V. V. Barjatinskij (sám
dramatický autor), družstvu dramatických umělců.
jemuž stojí v čele A. A. Sanin, a přes všecky zne-
pokojivé zvěsti, docházející z ruského Východu i Jihu,
odebrala se s celou svou společností na uměleck
Puškinův
Bori
Stnnislavský
Memirovič Dančenko
Višněvský
Pimen
Ka
Šujský
Lužskij
Mariana
Germanová
A S Suvorin
L B
Laviný
V V Barjatinský
Sanin
Petrohrad
východ
národní lidový scénsa
Malá divadlo
petrohradský divadlo
Xeniji paní Kos
27
article
tournée — přímo na Kavkaz. Zprávy docházející do
ruských denníků z Tiflisu, ohlašují, že tam paní Ja
vorská klidí veliké úspěchy, které působí jako hojivé
náplasti na rány, utrpěně v petrohradských soubo-
jích, a její divadelní soubor že vůbec na Kavkaze
délá znamenité obchody se svým repertoirem, který
jest umělecký a vesměs literárně cenný. — Asi
v polovici listopadu vejde v Pelrohradě v živoo
»Svobodná scéna«, jež bude vypravovatl vý-
hradně kusy začálečníků. Zalím jsou ku provozo-
vání vybrány tři práce mladých autorů. Jejich jména
budou veřejně prohlašena teprve — po premieře.
Vyjímáme ze »Slova«. — Na scéně »Nového divadlae
vypraví jeho nynější ředitel A. A Sanin nov
drama hebrejského básníka Šoloma Aše »Deviz«
(Heslo.) — Z řady dramatiků ruských méně zná-
mých, ale oblíbených na Rusi, ubyl sirtí Alex-
andr-Nikolajevič Kavajev, p voláním svým
přírodopisec a známý paedagog. Jeho drama »Babje
děle« (Ženské dílo) a komedie »Škola gostěpri-
jimstva« (Škola pohostinnosti) nescházejí s reper
toiru ruských divadel. Zemřel ve věku 64 lef. —
Skoro současně zemřela v Petrohradě také mladá
básnířka ruská Lidia D. Zinovjeva, přispívajíc
pod pseudonymem »Hannibal do řady moder-
ních ruských časopisů a sborníků. Vydavatelstvo mo-
derních literátů ruských »Skorpione vydalo před
několika lety její symbolické drama »Kolco« (Prsten).
L. D. Zinovjova byla ženou básníka Vjače sla v
Iv anov a.
Nikolajevič Kavajev
Babj
D Zinovjev
Hannibal
Skorpione
Kolco
Zinovjův
Vjač
Kavkaz
Tiflis
Rus
Petrohrad
Šolom Aš
Alex
Iva anov a
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Mistr J. Buchtele a tenorista J. Bocliníček.
oba členové král. uher. hudebních ústavů v Pešti
podniknou v měsících lodňu až červnu b. r. velké
umělecké turné, jehož cílem jest Amerika. Na cestě
k oceánu uspořádají řadu koncertů i po Čechách,
Moravě, Haliči a Rusku a na zpáteční cestě pak
z Ameriky v Holandsku, Belgii a Německu. Turné
jest již z větší části zabezpečeno a zvláštností, s níž
zmínění umělci tentokráte do svěla se pustí, jest, že
obohatí svůj program mimo jiné i různými triami
z populárních skladeb, jež k tomu účelu sami si
aranžovali a sami dva přednášeti budou, totiž: hou-
sle Buchtele, zpěv (tenor) a piano Bochníček.
+»Prodaná nevěsta« v Berlině. (Pův. zpráva.)
»Prodaná nevěsta« bývala v Berlíně provozována na
Král. opeře. Je podivuhodno, že tam nikdy nezdomác-
něla. Tvrdí se, že v jistém smyslu upjatý ráz tohoto
ústavu tomu zabraňoval. I v letním divadle » Morwitz
theater« bývala hrána. Nyní ojal se díla, s vělším
štěstím zajisté poněvadž s větší láskou, ředitel Ko-
mické opery Hans Gregor. Tento mladý muž, který
už v nepatrném poměrně Elberieldě odvažoval a
nových uměleckých podníků, pořádaje na př. hudební
tnatiné s vybraným uměleckým programem, v Berline
založil operní ústav, nemaje k disposici děl Wagnero-
vých, jež přece činí základ každého německého oper-
ního ústavo, základ umělecký i finanční. Ředite
Gregor při operách klade důraz též na herecký mo-
ment, který v Komické opeře také nezůstává dru
hotným, nýbrž je plně stejnoprávným s momentem
pěveckým i orchestrálním. V tom smyslu pro Beriín
J Buchtel
J Bocliníček
Buchtel
Bochníček
Král
Gregor
Ředite Gregor
Pešť
Čechy
Morava
Halič
Rusko
Amerika
Holandsko
Belgie
Německo
Berlín
ko
Wagnerovýchod
+ mistr
29
article
»Prodanou nevěstu« teprve objevil. Dílo je scénicky
v pravém slova smyslu vyšperkováno a herecky ani
našim slavnostním představením alespoň v ni-
čem nezadá. Pan Mantler sludoval pilně svého
Kecala v Praze, Vašek páně Kreuderův byl snad více
Michlem než Vaškem; pan Kreuder však tuto lido-
vou komickou figuru dovedl s německou chvalitebnou
— neřeknu důkladností — bloubkou učinili psy-
chicky pravděpodobnou. I Mařenka slečny Loly Art
de Padilla byla přes exolické jméno umělkyně ně
mečtější, ale také herecky hlubší než naše Mařenky
Pan Naval jako Jeník, zpočátku nedosti disponován
unesen neodolatelnou hudbou Smetanovou, záhy ve
zpíval a vehrál se do lakové radostnosti a rozpusti
losti, že obecenstvo nadšeně tleskalo při otevřen
scéně, takže dueto s Kecalem »Znám jedan dívku«
musilo být opakováno. »Prodaná nevěsta« v Berlíně
celá zdála se mí poněkud poněmčelou, byla přes
všecky jednotlivě dokonalé výkony vlekleji sentimen
talnější než naše. Je to snad změna textu původního
našeho úvodního a jaksi programového pro celý kus
sboru: »Proč bychom se netěšili« v německý chva
lozpěv jaru: »Seht am Strauch die Knospen springen
hört die muntern Vögel singen atd., které celé pro-
vedení se pak přizpůsobuje v poněkud sentimentální
tempo. Než — tak animované a radostné nálady jako
při této úterní premieře v komické opeře prý dosu
nebylo, a obecenstvo i kritika shodují se v soudu, ž
páně Gregorův ústav teprve tímto představením po-
čal plniti svůj pravý původní úkol. V Berlíně, dne
8. listopadu 1907. Gisa Saudková.
Mantler
Michl
Vašek
Kreuder
Mařenka
Lolo
Jeník
Smetanův
Gregorův
Giso Saudková
Praha
Berlín
Vašek pán
30
article
+ Z České Filharmonie. Dnes přesně o 4. hod
odpol. koná se šestý symfonický koncert v Plodinové
burse. Dirigent dr. Vilém Zemánek.
+ Matlnée k uctění památky Hany Kvapilové
ve prospěch jejího pomniku, Ústředním sp. čes. žen
pořádané, bylc ke všeobecnému přání odložen
na neděli dne 17. t. m. o půl 11. bod. dop. v hotelu
Central. Vstupenky obdržeti lze u pp. knihkupců
Topiče, F. Urbánka, M. Urbánka, Grossmanna, Řiv
náče a Kytky, u p. Lanlnera, v Máji a v kancelá
spolku Na příkopě č. 13. Lože po 15 K, sedadla p
6, 4 a 2 K, místa k stání po 1 K.
+ Vilém Blodek: V studní. Směs pro harmo
nium upravil Jan E. Zelinka. Vyšlo nákladem Fr.A
Urbánka v Praze, vedle Národního divadla. Cena
2 koruny.
+XVIII. bezplatný lidový koncert Ústředníh
spolku českých žen uspořádán bude na počest- 60
narezenin básnířky české Elišky Krásnohor-
ské v neděli dne 17. listopadu 1907 v 7 hod. večer
v Plodinové burse na Havlíčkově náměslí za laska-
vého spoluůčinkování nejpřednějších sil uměleckých.
doktor
Zemánek
Matlnée
Kvapil
F Urbánek
M Urbánek
Grossmann
Kytka
Lanlner
Blodek
Urbánek
Krásnohor
Praha
Havlíčkův
Český filharmonie
Central
národní divadlo
Ústředníh spolek český žena
31
article
+ Zo zpěv. spolku „Malát“ na Smíchově. Dnes
v 8 hod. večer „u Libuše“ přátelský večer. Vslup
volný. — Ve čtvrtek 14. t. m. hlavní zkouška na sbo-
ry k mikulášské zábavě v hudebním ústavěp
Št. Jindráka, Pruha III., Moslecká ul. 16, I. p.
V sobotu 30. t. m. velká mikulášská zábava v do-
lejším sále ostrova Střeleckého. v
+ II. koncert pro mládež za účinkování koncerl-
ního mistra vinohradského divadla p. Jindř. Bastaře
virtuosa na klavír p. Jana Heřmana, pěv. kvarteta
Máj (pp. Budík, Kohout, Tožička, Stupka) a orchestru
Čes. Filharmonie řízením p. dra. Zemánka pořádů
komilét pro esthetickou výchovu dne 19. t. m.o
3. hod. v Rudolfině. Na programu jsou skladby Sme-
tanovy, Dvořákovy, Fibichovy, Schumannovy a
Vstupenky (sedadlo v loži 2 K, celá lože 6 K, nečí-
slované sodadlo u varhan 1 K) lze dostati v knih-
kupectví p. Frant. Topiče na Ferdinandově třídě.
+ K blížící se době vánoční vydal V. Říhovský
Edicí M. U. tři skladby. Jeho „Missa pastoralis“ (la-
tinská), „Česká vánoční mše pro liď“ a „Vánoční
zpěvy“ jsou komponovány vesěs v přístupném
slohu se zřetelem na menší kůry našeho venkova,
pro amíšený sbor, jimiž nahraditi lze české vnšea
vánoční zpěvy vyškolenějšími hlasy dělskými, s prů-
vodem varhan nebo malého orchestru. Všechny tř
skladby jsou velmi molodické. Ceny od K 1.50 du
2 K. Nakladatel Mojmír Urbánek v Praze, Hláv-
kův paláe
+ Nové hudebniny. (Zpráva hudeliního závodu
Mojmír Urbánek, Hlávkův palác.) Bizet, Carmen
Opera. Gouned, Romeo a Julie. Opera. Masseneit
Werther. Opera. (K pohostin. hrám tenora p. Herolda
Malát
Libuše
Jindrák
Jindřichův
Heřman
Budík
Kohout
Tožička
Stupka
Zemánek
Dvořákův
Fibichův
Schumannův
František
M U
pastoralis
Urbánek
Bizet
Carmen opera
Werther
Smíchov
Moslecká ulice
Ferdinandov třída
Praha
Če
Sme
Hlávkův palác
zo zpěv
Pruha III
máj
jít 2 K
Hláv
Romeo a Julie
32
article
Nár. divadle.) Hudba pro každého. (Musik fo
Alle.) II. Sešit „Mistři pěvei“ od Wagnera. Blech.
Galantní Abbé. Cyklus písní na slova E. Destinnové.
Weckerlin, Když lístek ještě zelený byl (z koncertu
Sorgy) Beethovenovy Klavírní koncerty na 4 ruce.
(Ke koncertům v Plodinové burse.) Rebihoff, Malá
baletní suita pro klavír na 2 ruce. Neumann, Dva
smíšené sbory bez průvodu (Jarní noc. Není to sen)
(Edice M. U.) Bach, Francouzské suity. Upr. Germer.
Mozart, Koncert pro housle č. 7 (nově nalezený)
Missa, Kolébající se vlna. Pro housle a klavír
(snadné). Provinciali, Cantilena pro housle a klavír
Bonis, Serenáda pro cello a klavír. V. Říhovský, Vá-
noční zpěvy pro smíšené neb dětské hlasy s prův -
dem varhan nebo malého orchestru (Elice M. U).
Časopis „Dalibor“ ročník XXX. č. 3
Wagner
E Destinnová
Beethovenův
Neumann
Bach
Mozart
V Říhovský
M U
Dalibor
národní . divadlo
33
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Jansova výstava v Topičově Salonu jest ob-
zvláště pamětihodnou svou novou serií akva-
relů, malebných to dokladů o starobylých zname-
nilých architekturách českých měst. Tyto pohledy
malovány jsou v témž genru, v jakém provedeny
originály Jansovy ke »Staré Praze« a jsou vlastně
extensí Jansových malířských zevrubných záznamu
stavitelských krás mimo Prahu. Na výstavě je takto
akvarelů asi kolem padesáti, ule i většina velikých
monumentálních olejových obrazů Jansových za-
bývá se architekturou v krajině. Nejkrásnější z nich
pak přinášejí vrchol všeho, Hradčany, Malou stranu
s Karlovým mostem v popředí. Tento motiv v nej-
různějších náladách několikrát. Výstava olevřena
jest denně i v neděli a ve svátek od 9 hod. ráno do
7 hod. večer (při elektrickém osvětlení) za vstupné
50 hal. za osobu, na legitimaci (stud. spolk. či děl.)
30 hal. Katalog 20 hal.
= Holárkova výslava v Rudolfinu bude dneso
4. hodině odpolední uzavřena. V poslední chvíli
rozmnožena byla ještě kolekce o 4 olejomalby (3
portréty a 1 studit). Živý zájem, jejž veřejnost dílu
Holárkovu po celou dobu výstavy přinášela vstříe.
zajisté neochabne i v posledním dnu jejího trvání.
Výstava je olevřena od 9—4 hodin. Vstupné 60 bal.
Illustrovaný seznam 1 K
= Slozovací výstava Krasoumné jednoly v Ra
dolfinu je denně bezplatně přístupna od 9—
hodin.
Jansův
Topičův
Holárkův
Praha
Hradčany
Karlová most
Rudolfinum
1 K