Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 62, place 85, org 6, work 5
1
masthead
11. února 1900. Císlo 41.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
Strana 3.
4
article
Stát i země musí přispěti, bez jejich pomoci
sotva může se Praha odvážiti na podniky tak velké,
nechce-li sen svůj o své příští velikosti a slávu za-
platiti vykrvácením poplalnictva.
Vývody své shrnuje v ten rozum, že po stránc
technické jest k započetí a provedení hlavní třídy
assanační třeba především zhotovení pro-
jektu do všech posledních jednotli-
vostí propracovaného, úplného upra
vení ulice, totiž nasy pání, proveden
kanalisace, vodovodu atd.; připojen
hlavních kommunikací, zejmena, aby trat
elektrické dráhy vedena byla ulicí Platnéřskou přímo
na náměstí Staroměstské.
Bude-li stavby v třídě assanační prováděli spo-
lečnost, nechť stavební plány na komplexy budov
opatřovány jsou bud konkursem nebo objednávkou
u jednotlivých architektů a stavitelů českých, při
čemž kladen budiž důraz na svéráznost a harmo-
nické připojení k typickým slohům pražským. (Hlučný
potlesk a souhlas.)
Po té pan prof. Koula se stanoviska uměle-
ckého pojednal o bloku, v němž nalezá se vzácná
památka stavitelská z 13. století, totiž stará syna-
goga. Tato hraničí na hlavní třídu a po jejím prove-
dení nalezala by se o 3 metry pod niveau ulice.
profesor
Koula
Praha
5
article
Jaký dojem by to činilo, každý vycítí. Odpomoc jest
možná a byla svého času oměleckou komisí radč
městské v té příčině podána podrobná zpráva. Pan
pref. Koula navrhl, aby spolek architektů al inže-
nýrů znovu se obrátil na městskou radu se žádostí,
aby o správném vyřešení tohoto bodu bylo uvažo-
váno a příslušně návrhy předem vypracovány. (Sou-
hlas)
Po několika slovech pana arch. Zeyer a, jenž
podal vysvětlení, proč sám o projektu svém nepřed-
náší a vyslovil politování, že representace pražská,
když roku 1893 předložil obrovský svůj elaborát.
neměla ani tolik obledu, aby s nim o něm začala
jednati, ujal se slova pan posl. Matrnn. Připo-
míná, že v první řadě jest třeba, aby výhoda 20le-
tého osvobození od daní pro domy assanačníb
obvodu byla prodloužena. Třeba jest ale, aby jist
napjetí mezi spolkem a representací Prahy pře-
stal a aby nastalo sblížení.
Vždyť se najde forma, aby obec pražská si za
bezpečila součinnost odborníků a umělců při důleži-
tých otázkách, které stále se vyskytují. Konečně vy
slovuje naději, že českému kapitálu, který léměř vý
hradně na podniky stavební se obraci, se podaří
bez pomoci státu, za součinnosti českých bank, če-
ských živnostníků i řemeslníků dílo assanační pro
vésti. (Souhlas.
Pan prol. Hráský upozorňuje, že bylo b
možno, aby niveau celého assanačního obvodu
1—11/2 metru bylo nižší než jak se projektuje. Vše
závisí od způsobu provedení uplavnění Vllavy. Na-
vrhuje, aby spolek v té příčině učinil případné kroky
na příslušných místech.
Koula
Zeyer
Hráská
Praha
spolek architekt
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. února. (S mi řo v a
konference) trvají celý týden a ještě se
nerozbily. To jest jejich dosavadní úspěch
na něm zakládají se naděje listů vládě přizni-
výchy že konečně dojde přece k nějakému ne-li
míru, tedy aspoň příměří. Počátkem příštího
týdnu konference dospějí ku kritickému bodu.
Nejbližší budoucnost nás tedy poučí, jsou-li ony
naděje důvodné nebo předčasné. »Budupesten
Tagblatt« dosavadní umirněnost obou smlouva-
jieích se stran nepokládá za dosti bezpečnou
záruku, že smírná nálada potrvá i nadále a že
se konference nerozbijou. »Každý den — člieme
v orgáně hr. Apponya — může přinésti udá-
lost, která všechny kombinace shroutí na hro-
madu; neprozřetelné slovo některého člena kon-
ference, přehmat některého okresního komisaře
může se státi jiskrou, jež způsobí výbuch. Mu-
síme býti stále připravení na nejhorsí ... Jedno
možno ovšem pokládati za jisté — píše dále
»B. T.« — rozbijou-li se konference, rakouská
řišská rada se už nesejde. Bude rozpuštěnaa
snad stane se ještě něco jiného. K opakování
výtržností v parlamentě nynější vláda dle všech
známek nechce nechati dojíti. Tedy: rozbijou-i
se konference, očekává se ve Vídni rozpuštění
sněmovny, a sice rozpuštění s překvapením.
Překvapení to však nebude žádný státní pře-
vrat. Můžeť se v rámci nynější ústavy státi
ledaco a — jak se v Rakousku tvrdí — sku-
tečně se stane, aby se narovnalo to, co je
křivé. Ale zatím musíme doufati, že velké díl
smíru se přece podaří a že nedojde na žádné
— překvapení.
Ze Lvova, 9. února. (»Gazeta Naro-
dowa« se ještě mrzí), že mluvčí českých
důvěrníků při smiřovacích konferencích žádal
za spravedlnost nejen pro Čechy v Čechách
na Moravě, nýbrž také pro Slovany ve Slezsku
a v některých jiných vícejazyčných zemích.
Praha
Vídeň
Rakousko
Lvov
Čechy
Morava
Slezsko
Budupesten Tagblatt
Gazeta Nara
7
article
Rozmrzelost její však je bezpodstatna. Bud
sama úmyslně změnila text řeči Englovy —o
čemž pochybujeme — aneb se stala oběti
omylu. Dr. Engel mluvil o některých více-
jazvěných zemích, »Gaz. Nar.« čte však, že ve
všech korunních zemích, obývaných více než
jednou národností, mají býti poměry jazykové
upraveny cestou ústavní (t. j. na říšské radě).
Následkem tohoto omylu jest bezdůvodný stesk,
že jednání českých důvěrníků nepřispěje ke
vzrůstu sympatií polských k národu českému;
že českým spojencům na pravici musí býti
známo, že úprava poměru polsko-ruského jest
pro Poláky noli me tangere a že jeho vyřízení
otázku česko-německou neposune ani do předu
ani nazpět. Zbytečně nás tedy »Gaz. Narodowa«
varuje, že dosavadní spory mají býti omezo-
vány, lokalisovány a požár nemá se šířiti na
celou říši.
Englův
doktor
Engel
Polák
Buda
Nara
Gaza
8
article
Českým důvěrníkům jde především o Slez-
sko a země jihoslovanské. Urovnají-li si Po-
lšci svůj spor s haličskými Rusy doma, na
svém sněmě, bude nám to tím vítanější. Ovšem
nésmějí spor onen pokládati za vyřízený tím,c
se dosud stalo na sněmu lvovském. Spor trvá,
očí před ním zavírati není radno. To uznávají
i liberální listy polské, jichž hlas ve věcí téte
jsme již uvedli.
Z Krakova, 10. února. (Sle z s ká
otázka na konfereneích.) Vídeňský
zpravodaj »Glosu Narodu« sděluje »příjemnou
véc, že otázka slezska bude na konferenci, diky
záslupcům českým, přece vzata na přetřes proti
všem protestům Funkovým. Stane se to — dle
»G1. N.« — na konferenci moravské.v
Z Krakova, 10. února. (Židovská kolo-
nisace Haliče.) V ždiovském měsíčníku »Ge-
reehligkeit« radí se komitétu, starajícímu se o vy-
hledání krajiny pro kolonisování chudých haličských
židů, aby nehledali půdy v cizině, poněvadž pro
všechny baličské židy najde se dosti půdy v same
Haliči. Dle zpráv, sebraných od židovských faktorů.
vysvitá, že ve východní Haliči lze ihned nabyti za
velmi levné ceny přes 100.000 jiter půdy; mimo to
okolo 100 parních pil mýtí stále haličské lesy a při-
pravuje novou půdu pro kolonisty. Nyní je v Haliči
300 židovských velkostatkářů, kteří by mohli užívati
chudých židů při polních pracích, jako jich uživají
za dozorce a správce. Mimo to 6000 židů má selské
usedlosti, v nichž se zabývají chovem dobytkaa
miékařstvím, kteréž v menších baličských městech
nalezá se téměř výhradně v židovských rukou. Vše
Rus
Sle
Funkův
Krakov
G 1
Halič
9
article
to prý mluví zřejmě pro kolonisaci Haliče a pro
upuštění od myšlenky, aby se židé stěhovali do Pa-
lestýny.
Škoda, že krakovský měsíčník nevypočítal, kolik
z oněch 6000 židovských držitelů selských statků za-
bývá se také polní prací. Tušíme, že ani jeden
Těžké polní práce židé ponechávají křesťanským dél
níkům a sami se zabývají jen výhodnějším obcho
dem. To by činili i židovští kolonisté, kdyby se po
dařilo, nasaditi je v Haliči. Podobný pokus s židov
skými osadníky stal se před lety v jižním Rusku.
Vláda darovala jim půdu, opatříla rolnické náčinía
když po lelech poslala revisora do židovských ko-
lonii, zvěděla, že židé buď se z kolonií rozprchli
aneb si v nich ponechali jen domky, v nichž pro
vozují obchod, pozemky však dali do nájmu soused
ním křesťanským sedlákům.
Ze Lvova, 9. února. (Rozpuštěný stu
dentský spolek.) »Galičanin« sděluje, že spolek
Zjednoczenie mlodziežy polskiej byl rozpuštěn, poně
vadž pěstoval proti stanovám politiku. Ve spolku
tom byli nejen Poláci rakouští, nýbrž i ruští. Ne-
dávno spolek vydal prohlášení, týkající se politické
organisace mládeže polské, zejmena v Rusku. Pro-
hlášení to bylo příčinou rozpuštění spolku, »Galič.«
k tomu dodává, že nedávné demonstrace proti pě-
veckému sboru N. Slavjanské ve Lvově způsobil
členové tohoto Zjednoczenia.
Polák
Halič
Rusko
Lvov
Galič
Zjednoczenie
10
title
Politické zprávy zahraničné.
11
article
V Praze, 10. února.
Praha
12
article
Rusově o anglieké výbojnosti.
Výbojné řeči v anglickém parlamentě ne
uspokojily v Rusku. »HoBocr« praví: Cham
berlain zapletl už Anglii do jedné krvavé války
on ji zaplete i do druhé, nebude-li v čas za
staven. Ale kdo mu řekne: »až sem ai ne dále .?
Opposice anglického parlamentu kráči touž f
lešnou cestou, jako vláda, a radí pokračovat
ve válce, klerou sama nazývá nespravedlivou
bezúčelnou. Všceka bída vězí v ohromné domý-
šlivosti anglického národa, v jeho tvrdohlavost
a lačnosti. Takový ministr, jako Chamborlain
je možný při nynějším rozčilení veřejného mí-
nění jen v Anglii. Hrabě Bülow docela správně
je nazval nebezpečným evropskému míru. Od-
jezd anglického vyslance z Paříže a hrozby an-
glického tisku, že prine Waleský nepřijede na
pařížskou výstavu, jsou projevy toho choroh-
ného stavu, který Anglie proživá následkem
svých porážek v jižní Africe. Místo toho, aby
obviňovali sebe samy za své chyby, britanšlí
politikové- vrhají se hněvivě na sousedy. Z
těch okolnosti transválská válka snadno byse
mohla státi počátkem celé řady zápletek. Úko
lem evropských vlád je nyní učiniti opatření
aby na to nedošlo.
Rusův
Bülow
Rusko
Cham
Anglie
Paříž
jižní Afrika
13
article
List V. V. Komarova o Podlipném.
»CBĚTu« píše o posledních volbách praž-
ského starosty: Volby tyto obrátily na sebe po-
zornosť nejen Čechův, nýbrž i všeho rakouského
Slovanstva, protože dr. Podlipný byl znám svoj
skvělou činností i jako slovanský pracovník-
i jako horoucí vlastenec, jenž za to byl od
měněn neobyčejnou populárností. Po celá tři
léta svého starostování vedl si tak nestranně,
že staročeská strana bez výjimky úplně uznala
jeho veliké zásluhy o pražskou obec. Byl by
zajisté býval zase zvolen, kdyby některým nebyl
se stal nepohodlným z politických přičin. Pro
tivná strana byla toho mínění, že volba měst-
ského pražského starosty nemá nic společného
s politikou. Rozdíl mezi starým a novým sla-
rostou je ten, že činnosť Podlipného jest už
obecně známa i ve Francii a Rusku, zalím co
činnost dra. Srba musí se teprve ukázati.
V V Komarov
Podlipný
CBĚTu
Čechův
doktor
Podlipná
Srba
Francie
Rusko
14
article
Hospodářská nezávislosť Černě
Hory.
Z Cetyně, 19. ledna. (Pův. dop. »N. L.«
Rakouská politika naproti Černé Hoře mnoho
pomohla, že Černohorci počali se vážně starat
o svou hospodářskou nezávislost. Hnuti v tomt
směru dávno zachvátilo celou Černou Horu, jen
kníže Nikola je zdržoval. Konečně rakouská
politika jej přinutila smýšleti jinak, jak vidn
z výroku, jejž učinil nedávno před jedním chor-
vatským redaktorem, na Cetyň poslaným. Jemu
řekl: »Bojovali jsme na bojištích a zvítězili
jsme; budeme bojovat i na politicko-hospodář
ském bojišti, a zvítězíme opět.«
Výrok tento patrně se vztahoval na finančně
hospodářskou válku, která byla Černé Hoře
z Vídně vypovězena a soustavně je vedena.
Černá Hora je chudobná, ale přece je s t
odplatit i nejbohatšímu, co je mu dlužna. On
má své moře a přímoří, a z přímoří a přes
moře cesta jest otevřena do celého světa. Dosud
všechen černohorský obchod, vývozný i dovozný,
chodil přes Kotor a Boku. Nyní se dal přes
černohorský Bar. Černá Hora může žíti bez
Boky, ale Boka ne bez Černé Hory. To se vidí
z toho, že za dobu, co Rakousko pronásleduje
Černou Horu hospodářskou válkou, Boka po-
stupně upudá a hyne. Bokelci na svých holých
krších nemohou žíti, protože vše, co se u nich
rodí i co se k nim po moři dováží, je drahé.
Boka kotorská ode vždy byla odkázána na špížo-
vání z Černé Hory. Co Rakousko vysokými ely
zničilo černohorský dovoz dobytka a potravin
do Boky, Boka nejen že je na mizině, nýbrž
už pro mizinu obrací se v poušť a obyvatelstvo
je nuceho hromadně se vystéhovávati. To jest
ovoce rakouské politíky proti Černé Hoře,
uvidíme ovoce ještě horší.
Černohorec
Bok
Cetyně
Vídeň
Kotor
Rakousko
Černá Hora
15
article
Dosud černohorští obchodníci vyvážel
všechny své suroviny do Rakouska a platíi
z nich nevěrojatně vysoká ela. Za peníze, které
od rakouských obchodníků stržili za černohorské
suroviny, černohorští obchodníci kupovali chatrné
rakouské fabrikáty a tím způsobem většinu ra-
kouských peněz vraceli, odkud je získali. Ale
tomu je konec, neboť obchodníci černohorští již
jednají o uzavření společnosti, jež zřídí v Baru
velký sklad zahraničných tovarů: italských,
francouzských, ruských, anglických a belgických.
Sklad tento bude sloužiti nejen Černé Hoře,
nýbrž i Skadru a Albanii, jíž černohorský Ba
bude nejbližším a nejlacinějším tržištěm.
Černohorská vláda slibila domácím obchod-
níkům, když řečenou společnosť s dostatečným
kapitálem utvoří, že jim sama pořídí v Baru
skladiště. V čele stojí obchodníci nikšičtí.
Nyní už možno pochopiti, proč vídeňská
politika v terstském »Piccolu« počala hráti na
jinou píšťalu. Rakouští výrobci vinou své vlády
ztratí za rok okolo 10 mill. korun a krom toho
svou obchodní převahu v Černé Hoře. Aby při-
nutili Černohorce vzdáti se tohoto záměru, ve
Vídni poručili své privilegované »Unionbance«,
aby vyzvala černohorské obchodníky k dalšímu
Rakousko
Albánie
Bara
Černá hoře
Vídeň
Unionbanka
16
article
obchodování na rakouských tržištích. Banka tato
nabídla nám i prostřednictví u vídeňské vlády
i úvěr. Ale Černohorci odmítli a jednotlivi
obchodníci už se vydali do Italie a Francie
tam kupují potřebné zboží, jež už počíná do-
cházeti do Baru a odtud do Podgorice, Nikšiče.
na Rěku a Cetyň. Nabýváme přesvědčení, že
Italie a Francie dodávají nám zboží nejen solid-
nější, než Rakousko, nýbrž i o 10 proe. laci-
Rakousko bylo dosud jako přivilegovaným
dodavatelem Černé Hory. Neumělo si vážiti
zisku, klerý mu z toho plynul a klerý byl dvoj-
násobný, neboť Černá Hora měla z tohoto ob-
chodního spojení pouze škodu. Počítáme,že
jsme Rakousku za 22 let zaplatili jen za jem-
nější tovary o 22 mill. K víe, než kdybychom
byli odebírali z Italie a Francie. Krom toho
ztráceli jsme ročně 180.000 K na lehkých ra-
kouských penězích, což za 22 roků dělá 4 mil.
korun. Černohorský obchod más tedy ze spojen
s Rakouskem za 22 let skody nejinéně 26 mili. K
V to není počitáno ohromné clo, které Ra
konsko po celou tu dobu od Černé Hory vy
bíralo.
Francie
Podgorica
Nikšič
Rěko
Rakousko
Italia
17
article
Dosti jsme platili a dávali, více nebudeme.
I obchodníci černohorští i lid očekávají a žádají
od vlády, aby naproti Rakousku jednala jako
naproti státu, se kterým nemá smlouvy, protože
Rakousko obchodní smlouvu s Černou Horou
nikdy nechtělo uzavříti. Tim způsobem Černá
Hora odpoví na hospodářskou válku, již jí vy
povědělo Rakousko-Uhersko. Uvalením na ra-
kouské tovary cla podobné výšej jako Rakousko
Uhersko již před 22 lety uvalilo na tovary
černohorské, Černá Hora uspoří do roka million
korun. Obchodníci dále nalehají na vládu, aby
je také osvobodila od rakouských peněz papíro-
vých, stříbrných a niklových a zaměnilaja
mezinárodním zlatem, čímž také Černá Hora
uspoří ročně aspoň půl millionu K, jenž by
dosud stálým ziskem Rakousko-Uherska.
Až to vše bude vykonáno a všechen čer
nohorský obchod půjde na Bar, Černá Horas
oddechne — budeť úplně hospodářsky nezá-
vislá od Rakousko-Uherska.
Nový rok přinese Černé Hoře nové pro
spěchy. Stát monopolisoval prudké lihové nápoje
a učinil opatření, aby byly. dováženy pouze
z Ruska a Francie. O čemž více po druhé.
Crapocpo.
Rakousko
RakouskoUhersko
Rusko
Francie
19
article
Slavistika u Finů.
Historicko-filologické oddělení filosofické fa
kulty Alexandrovské university v Helsingfors
jednohlasně navrhlo, aby nově zřízená profes-
sura slovanské filologie propůjčena byla dosa-
vadnímu docentu Josefu Mikkolovi. Professor
Mikkola r 1898 podnikl studijní cestu k nám
do Čech a zůstavil v našich literárných a věde
ekých kruzích po sobě milou vzpomínku.
Napálený list.
Nový ruský denník »CBep Kypsep
obdržel z Prahy dopis, nadepsaný »Sensačné
odhalení«. Chtivě jali jsme se čísti. Víte, co
je to? Rozluštění hieroglyfů na Zelenohorském
Rukopise, jež p. prof. Dolanský čte »Hanka
fecit«. Ať má p. Dolanský pravdu nebo nemá,
jisto je, že »Hanka fecit« nespůsobilo v Če-
chách zhola žádnou sensaci, a nespůsobí ji ani
za hranicemi. V dopise ani to není nové,že
český národ je tam nazván »čtenářstvem Ná-
rodních Listů« a čtenářstvo Národních Listo
»polovzdělaným«; to je pouze stopa, ukazujíeí.
odkud naivný dopis byl zaslán.
Stávky horníků a nedostatek uhl
v král. českém.
Deputace obce pražské a sice pp. Břez
novský, Kasalický, vrchní ředitel chudinského
ústavu Sokol (místo p. dra. Groše) a dr. Baštýn
odjede dnes do Vídně a bude zejtra o půl 10.
hod. dop. přijata předsedou ministerstva, načež
odebéře se deputace k ministru Rezkovi, aby
jim vylíčila stav, jaký byl způsoben nedostatkem
uhlí v Praze.
Fina
Mikkol
Mikkola
CBep Kypsep
profesor
Dolanský
Hank
Sokol
Groš
doktor
Baštýn
Helsingfors
Čechy
Praha
Vídeň
20
article
Okresní výbor smíchovský učinil v
zasedání svém ze dne 8. února t. r. jedno-
myslné usnesení, podati c. k. vládě a zemskému
sněmu petice, aby veškeré uhelné doly v krá-
loyství českém převzaty byly ve správu země
aby z uhlí ze země vyváženého ve smyslu
návrhu dra. Jul. Grégra a inž. Kaflana vybl
rána byla dávka pro zemský fond.
Z obchodní a živnostenské komor
Pražské obchodní a živnostenské komory došly
následující nabídky na uhlí: Firma Karl Mer
ve Frankfurtě n. M., Bibergasse 3, nabízí nas
savské hnědé uhlí (lignit) 10.000 kg za 115
marek loco Limburg n. L. Firma Nemeny
Oedön v Pešti, Andrássy-ůt nabízí promptně
dodati 200 vagonů kusového koksu plynáren-
ského po 360 korunách za 10.000 kg franko
vagon Pešť, dále od 25. února denně 50 va
gonů pěkného, čistého hnědého uhlí těžného
obsaliem 4200 kalorií po 56 kor. za 10.000 k
franko vagon Vadna (Severní Uhry). Oferty
buďtež ihned zaslány přímo jmenovaným firmám.
Komora má dále k disposíci 550.000 metr.
cenlů anglických briket a 60.000 metr. centů
anglického, uhlí zlomkového za 301 korun z
10.000 kg franko Pulje (Istrie). Dovozné Pulje-
Praha za 10.000 kg obnáší 188 kor. Toto uhie
(i brikety) jest anglické uhlí nejlepší jakosti.
Jula
Grégr
Ing
Andrássy
Bibergass
Pešť
severní Uhry
Istria
Pulje
Praha
Karl Mer
Nemit Oedön
kg
21
article
Offerty přijímá pražská obchodní a živnostenská
komora. — Tatáž komora zjistila právě dotaz-
níkem spotřebu uhlí a zásoby uhlí průmyslo-
vých závodů svého obvodu, při čemž dospěla
k výsledku, že mnoho malých a středních zá-
vodů výrobu obmezilo, několik i zastavilo.
Velké závody mají skoro bez výjimky ještě do-
statečné zásoby na několik neděl a netřeba tudíz
obávati se, že dojde ve větší míře k propuštění
dělnictva. Komora žádá závody, které nezaslaly
ještě odpověď, za neodkladnou zprávu. — Ko-
mora, které nehí nijak možno, aby působila na
brzké ukončení nynější stávky, jediné to pří-
činy nedostatku uhli, navrhovala opětně vládě
způsob, jak by se nedostatek uhlí alespoň zmí-
niti dal, a jak by se po ukončení stávky zaru-
čilo rychlé a nerušené opatřování ubli. Tak na-
vrhla, aby po stávce dodáno bylo rychle dosta-
tečné množství vozů. Tento návrh přijala vláda
a komora zabývá se nyní jeho podrobnějším
provedením. Komora ustavila také zvláštní ko-
mité, jenž raditi se má o vkodných prostřed
cích, jak by se předešlo opakování dnešních
svízelí. Komité činnost svou již započalo.
ko
22
article
Uhli či kamení? Pražský jeden denní lis
přinesl před několika dny zprávu, dle níž jisté praž
ské firmě podařilo se zakoupiti v Duchcově asi 100
vagonů uhlí hnědého, složeného, z něhož obci praž-
ské nabídla deset vagonů ku koupl, kterážto
nabídka byla obcí s díkem přijata. Jak se nám z
kruhů odborných sděluje, pochází uhlí toto z dolu
někdy »Maria Hilf«, nyní »Richard« nazvanéhoa
není toto v pravém slova smyslu ničím jiným, než
odloženým z někdejších zásob vymý.
těným mourem a kamením, jež kdysi jako
neupotřebitelné zůstalo ležeti. Onen důl sám pro své
špatné uhlí těšil se špatné pověsti, tak že vlastník
jeho staré jmeno »Maria Hilfe zaměnil v »Ri-
chard«, aby dolu přidal nového lesku . . . . Jsme
věru nyní žůdostivi, zdali obec pražská »uhlí« toto
převezme a doporučujeme, by dříve dala uhlí tot
znalci prozkoumati.
Na Král. Vinohradech prodávají se brikety
od 10 q výše v městském úřadě čís. 1., kde se zá-
kazníkům po zaplacení příslušného obnosu vydávaji
poukázky na množství objednané. V malém, avšak
nejméně po 50 kg. prodáva obec brikety ve star
Prokopcově továrně každodenně od 9 do 12 hod. dop.
a od 2 do 5 hod. odpol. za cenu 1 zl. 60 kr. za
100 kg
V žižkově budou nejchudšímu obyvatelutvu
v obečním dvoře zejtra v pondělí od 9—12 hod. do
poledne a od 2 do 5 hod. odpol, rozdány 2 vagon
uhlí a 25.000 kusů rašeliny
Uhl
Hilf
Richard
Ri
Král
Prokopcův
Duchcov
Vinohrady
kg
23
article
Z pánve kladenské.
Z pánve kladenské.
Z Kladna, 10. února. (Zvl. telef. zpráva »Nár
Listů«.) Dnes ráno konala se opět obvyklá schůze
stávkujících »u Jágrů«. Poslanec Steiner podáva
zprávu situační, z níž vysvítá, že všude, mimo Kladno
jsou zaměstnavatelé ocholní na některé požadavky
horníků přistoupiti. Po něm ujal se slova dr. K örne
z Prahy, jenž probíral otázku, může-li se nynějš“
stávka označiti jako protizákonná, jak zaměstnavatel
a jich zástupci prohlašují a dospěl na základě usta-
novení zákonného, které citoval, k závěru, že stávka
ta prolizákonnou není. Dále žádal, když jest chráněna
svoboda tak zv. stávkokazů, aby nebyla omezována
svoboda stávkujících a aby vláda se chovala nestranně
a nezasahovala ve prospěch zaměstnavatelů. Spíše
ať vláda zakročí ve prospěch dělnictva u všech kon-
sumentů uhlí. Byl-li kdy na místě § 14., dnes by h
vláda mohla ve prospěch stávkujících a jich poža
davků použíti, poněvadž v případě nynějším je sku
tečně nalehavá nouze. Po řeči dra. Körnera byl
schůze skončena a shromáždění se v úplném klidu
rozešlo.
Z Kladna, 10. února. (Zvl. telef. zpráva »Nár
Listů«.) Dnes v noci byl zatčen na Pcherách horník
Josef Pelc.
Z Kladna, 10. února. (Zvl. telef. zpráva » Nár
Listů«.) Tisková kancelář sděluje stále, že pracujícíc
přibývá, což není pravda. Na dole tinfeldském pra-
covalo na př. dosud 15 děvčat a hochů. Dnes pře-
staly i tyto děti pracovati, poněvadž se na nich žáda
větší výkon, jenž byl nad jejich síly. Horníci na dol
»Kréta« (počtem 42), který se prohlubuje, dostali roz
kaz, aby šli těžiti uhlí na dů! »Rómu«. Odepřeli však
odpověděvše, že stávkokazy nebudou a že nebudou
přitěžovati stávkujícím horníkům.
Jágr
Steiner
Körner
Pelc
Róm
Kladno
Praha
Kréta
24
article
Z Kladna, 10. února. (Zvl. telef. zpráva »Nár
Listů«.) Dnes nalepeny byly na nárožích tyto dvě
vyhlášky
»Jelikož následkem stávky horníků u priv. rakou-
sko-uherské společnosti státní dráhy větší díl jich už
byl propuštěn, oznamuje se tímto, že na dolech jme-
nované společnosti v Kladně noví dělníci přijati
budou. Ti, kteří by za podmínek u rakousko-uherské
společnosti státní dráhy trvajících práci přijati chtěli.
nechť přihlásí se u jeduotlivých správ dolů. Vrchní
horní správa v Brandýsku, dne 9. února 1900. Zá-
stupce vrchního správce: Wunderlich.«
Druhá vyhláška, datovaná již dne 27. ledna, al
teprve současně dnes s předešlou vyhláškou ze dne
9. února vyvěšená, zní:
»Jednání před smírčím úřadem báňského spole
čenstva pro politické okrésy Kladno-Slaně, mezi pod
nikately a dělnictvem na základě ustanovení zákon
ze dne 14. srpna 1896 č. 156 k. z. zahájené, se s vý
sledkem nepotkalo, poněvadž důvěrníci podnikatelt
prohlásili, že o požadavcích dělníků po dobu přerušení
práce vyjednávati nemohou. Předseda: Dr. Izák.«
V současné publikaci vyhlášek těch spatřuje děl-
nictvo a snad nikoliv neprávem, úmysl, ale přes t
nebere vyhlášky ty příliš vážně, připisujíc na ně po-
směšnou písničku: »My přece fárat nebudeme . ..“
Z Kladna, 10. února. (C.-B.) Ve zdejším revíru
stávkuje 779% horníků.
Wunderlich
doktor
Izák
Kladno
Brandýsek
25
article
Z pánve severočeské.
Z pánve severočeské.
Z Trutnova, 10. února. (C.-B.) V dolech zá
padočeského báňského akciového spolku sjelo př
včerejší denní šichtě 247, při noční 93 horníků
Stávkuje 1361 horníků.
Z Kadaně, 9. února. (C.-B.) Situace se nezmě
nila. Na šachtě »Otově« stávkuje z 50 horníků 30
Z Chomutova, 9. února. (C.-B.) Situace jes
nezměněna. Včera konala se v Novosedlech důvěrní
schůze horníků, v níž usneseno, aby se nepracovalo
dokud nebudou opět přijati dva propuštění horní
z Grohmannovy šachty. Z 1297 mužů sjelo do práce
pouze 348.
Z Mostu, 10. února. (C.-B.) V celé západo-
české severní uhelné pánvi pracovalo se včera na
40 šachtách ze 107. Předevčírem bylo vytěžen
celkem 375 vagonů, o 29 více nežli den před tím
Počet stávkujících vzrostl ze 5906 na 8916 osob.
Z Mostu, 10. února. (C.-B.) K dnešní rann
šichtě sjelo ze 3385 horníků 1612, mezi nimi 217
kopáčů. Na 12 dolech pracuje 885 osob
Z Mostu, 9. února. (C. B.) Z 8691 horníkt
stávkuje 6630. Dnes bylo vytěženo 317 vagonů úhl
a z nádraží ústecko-teplické dráhy odesláno 130
vagonů
Z Falknova, 9. února. (C.-B.) Situace ve Falk
nově a v Karlových Varech se nezměnila.
Z Teplic, 9. února. (C.-B.) Stav se celkem ne
změnil; klid nebyl porušen. Sjelo 505 horníků.
Z Duchcova, 9. února. (Č.-B.) Stav celkems
nezměnil. Sjelo 2133 mužů. Na 16 šachtách bylo
včera vytěženo 191 vagonů uhlí. Z 9 schůzí horníků
byla jedna zakázána.
Z Ústí n. L., 9. února. (C.B.) Na osmi dolee
vytěžilo se 90 vagonů uhlí. Klid nebyl porušen.
Grohmannův
Trutnov
Kadaň
Otov
Chomutov
Novosedly
Most
Falknov
Karlová Vary
Teplice
Duchcov
Ústí
26
article
Z pánve plzeňské.
Z Plzně, 10 února. (C.B.) V Rokycanech, Pře
šticích a v Plzni se stav nezměnil.
Z Rokycan, 10. února. (C.-B.) V Mirošov
stávkuje 36ž horníků ze 443.
Z pánve moravsko -slezské
Ze smírčího úřadu těšínského.
Z Těšína, 10. února. (C.-B.) Dnes ráno
sešel se opět smírčí úřad, avšak porada jeho
trvala jen krátkou dobu, poněvadž majitelé dolu
prohlásili, že o požadaveích dělnictva v příčině
akordové práce jednati nemohou. Předseda bar.
d'Elvert přiměl obě skupiny, že zvolili p
čtyřech delegátech, kteří projadnají sporné
otázky. Odpoledne se smírči úřad znovu sejde,
—ák. Z Těšína, 10. února. (Tel. zpr.
Delegáti horníků podali dnes smírčí komis
mzdové požadavky. Jest jich sedm.
Prvý odstavec praví, že minimální m z da
značí takové vyměření akordní práce, aby prů-
měrný dělník ji docíliti mohl a obnáší pro
kopače 4, narážeče 3, vozíčkáře 1.5 koruny.
Panské střídy buďte takto placeny.
V dalších odstaveích žádají revisi
akordních prací provedenou oběma
stranami. Revisní komise sejdi se nejpozdějí
1. března. Ustanovení odborných znalců,
kteří budou přijímati stížnosti horníků na práce
akordní. Kdyby předseda revisní komise zvolen
býti nemohl, budiž jim jmenován bar. d'Elvet
Elvert
Plzeň
10 únor
Rokycany
Mirošov
Těšín
27
article
Čtrnáctidenní výplata, kromě toho
měsíčně budiž dvakrát vyplácena přiměřená
zálo ha.
Zejtra bude po celém revíru rozšiřeno
tištěné provolání delegátů hornictva,
v němž oznamují se ústupky povolené majiteli
dolů, závazný slib vlády stran podzimního po-
dání předlohy o zkrácení pracovní doby v do-
lech. Stávkující se vyzývají, aby buď souhlasili
s těmito koncesemi a v úterý 13. února na-
stoupili práci, nebo jsou-li nespokojeni ještě,
jednomyslně stávkovali dále.
V pondělí sejde se smírčí komise opět.
Čtvrtá schůze smírčího úřadu pánve
moravsko-slezské.
—ák. V Těšíně, 9. února.
Těšín
úřad pánev moravskýslezský
28
article
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Před zahájením schůze měli důvěrníci stávkují-
cích horníků poradu, do které dostavil se také před-
seda smírčího úřadu baron D'Elvert a oznámil dele-
gátům, mezi nimiž nacházeli se také posl. Daszynski
a dr. Karpeles, že vláda podá závazné prohlášení
ve příčině uzákonění zkrácené pracovní doby v do-
lech a žádal důvěrníky horníků, aby přistoupili ku
podrobněmu jednání o dalších bodech požadavků.
Ve schůzi smírčího úřadu podali zástupcí horníků
majitelů hor i vláda prohlášení.
V prohlášení delegátů hornických se praví, jak
jsme se již s ručně zmínili
»Předložili jsme svou odpověď, klerou učinili
jsme ve schůzi ze dne 7. t. m. na prohlášení pana
předsedy vůči stávkujícím. Tito schválili ve více
nežii 30 schůzích, které se včera a dnes konaly.
naše jednání úplně. Jest nám tudíž možno dnes své
prohlášení jmenem veškerého hornictva v revíru opa-
kovati. Žádáme, aby pokračováno byle v jednání
o osmihodinné době pracovní.«
Zástupci majitelů dolů praví ve svém dnešním
prohlášení, že již ve schůzi dne 6. t. m. odůvodnili
obšírně nemožnost zkrácení doby pracovní v době ny-
nější a nepovažují se za oprávněny po prohlášení
vlády, které stalo se v téže schůzi, o této otázce
dále ve smírčím úřadě rokovati. Jsou však ochotni
jednati dále o ostatních předmětech programu s dů-
věrníky dělníků, chovajíce důvěru, že značné mate-
riální ústupky, které chtějí učiniti majitelé dolů děl-
níkům, přece povedou k ukončení stávky, která po-
škozuje stejně obě strany.
D Elvert
doktor
Karpeles
29
article
Předseda úřadu učinil jmenem vlády toto pro-
hlášení:
»Vláda podá a hájiti bude nejpozději v podzim-
ním zasedání říšské rady návrh zákona na upravení
pracovních poměrů a zkrácení pracovní doby v do-
lech. Aby k návrhu tohoto zákona získala materiál,
svolána bude ohlášená již komise počátkem března
t. r., ve které budou zúčastnění moci podati svá
dobrozdání.«
Po prohlášeních těchto bylo jednání na hodinu
přerušeno.
Z Těšína, 9. února. (Pův. zpráva.) Během
dalšího jednání ve dnešní schůzi smírčí ko-
mise odpověděli důvěrníci horníků na dnešní
prohlášení vlády a zástupců majitelů hor ná-
sledovně: »Uznáváme, že dnešní prohlášeníp.
předsedy připouští aspoň částečně naše po-
chyby, které chovali jsme ku prohlášení vlády
prvému, jako úplně nedostatečnému. — S do-
stiučiněním beřeme na vědomí, že vláda ko-
nečně shledala nutným zákonně zkrátiti pracovní
dobu v dolech a považujeme tento pokrok za
značný úspěch našeho velikého boje. — Ne-
smíme si však nijak zatajovati, že tento nový
projev dobré vůle vlády není nijak dostatečnou
zárukou, aby dělnietvo klídně mohlo složiti
zbraň a uskutečnění svého nejdůležitějšího
nejnutnějšího požadavku s důvěrou vládě mohlo
svěřiti.
Oproti tomu musíme s politováním kon-
statovati, že chování p. majitelů závodů i dnes
postrádá každé stopy dobré vůle, pokud týká
se upravení otázky osmihodinné doby pracovní.
Těšín
30
article
Páni zástupci závodů nejen že zamitají v tomto
směru každou další zmínku, aniž by nám dali
příležitost o věci této podrobně promluviti,
nýbrž oni odpovídají docela, že »necití se ani
oprávněnými jednání započíti« — a použivají
takto slibů vlády jako záminky, aby vytrvati
mohli v naprosté negaci. Toto jednání pp. zá-
stupců závodů můžeme tím méně chápati, an
budou přece nuceni v připravované vládní ko-
misi své důvody co nejobšírněji vyložiti.
Snad-li by však zástupcové závodů své
jednání tím odůvodniti chtěli, že požadavek
horníků, aby se z 10hodinné pracovní doby
přešlo ihned na osmihodinnou, už sám každou
diskusi činí nemožnou, tu nutno nám připome-
nouti, že pp. zástupci závodů opomenuli učiniti
vůbec nějaký návrh na nějaké zkrácení pra-
covní doby, který by vzhledem na prohlášení
vládní mohl býti podkladem dalšího jednání.
Bychom dokázali dobrou vůli, vyzýváme znova
pp. zástupce závodů, by zahájili jednání o zkrá-
cení pracovní doby a tak učinili dorozumění
možným.«
Z Moravské Ostravy, 9. února. (Pův.
zpráva.) V neděli dne 11. t. m. koná se zde
na Hornopolním náměstí tábor horníků. Veškeří
horníci v celé pánvi ostravsko-karvínské jsou
vyzváni, aby se naň dostavili. Delegáti smírčí
komise budou zde podávati zprávu o průběhu
jednání se zástupci majitelů hor. Těmto po-
hrozeno komitétem stávkujících, že nepovolí li
osmihodinnou pracovní dobu, zastaví v pondělí
12. t. m. hlídači parních strojů a topiči na zá-
vodech práci.
moravský Ostrava
31
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Konfiskace. Odpolední vydání včerej-
šího čísla »Národních Listů« propadlo konfi-
skaci, již z rozkazu státního zastupitelstva, jehož
přednostou je dosud vrchní soudní rada p. Ad.
Morstadt, vykonali ve 12 hod. 40 min. zřízenci
pražské policie. Závadným shledán celý obsah
článku Jos. Myštinky. Také proti této konfiskaci
podáme námitky.
— Marné naděje. Co jsme tušili, jinak
řečeno, čeho jsme se obávali, zdá se, že již n
obzoru se objevuje. Všechny zprávy videňské
věstí, že má býti co nejdříve svolána opět říšská
rada a učiněn pokus, zdali by neukázala se
způsobilou ku práci. »N. W. Tagblatt« přináší
totiž od jistého poslance z Prahy zprávu, příliš
průzračnou, než aby mohlo býti pochybnosti
o tom, co za ní se skrývá. Nynější konference
prý ze své důležitosti sice velmi mnoho pozbyly
prohlášením dra. Engla, že čeští poslanci usne-
šením jejich nijak se nevážou, naopak že dosta-
vili se jedině proto, aby vyslechli proposice s
strany druhé, však přes to prý by chybou bylo,
cenu a význam jejich podceňovati. Požadavky
Němců i Čechů, dosud pouze principiální,
analysují prý v konferencích na praktické podrob-
nosti a vyvozujíce z nich důsledky, činí je
zralýmí ku definitivnímu rozhodnutí. Aspoň prý
známo bude, ve kterých otázkách bude možno
Morstadt
N W
Němec
Čecho
Jos
Praha