4
masthead
11. února 1900. Císlo 41.
5
article
tivně.
nost být zjednána a zabezpečena, nutno bud
provéstl, pokůď se lýče zemí českých, dislokaci tře-
tich stolic, aneb posťarati se o to, aby u nej-
vyšších stolie soudních zřízeny byly zvláštní
přiméřeně kvalifikované senáty, u centrál správ-
nich pak přiměřeně zorganisované sekce ja-
zykové.
5. Kromě toho nezbytno bude žádati, aby
zákony vydávány byly též v autentickém znění
českém (dle zákona z 10. června 1869 č. 113
jest toliko německý text říšského zákonníku-
autentickým), dále aby známý předpis, v zá-
kladě jehož čeští právníci nucení jsou skládaii
zkoušky částečně v jazyku německém, byl od-
volán. Trvání závazku toho bylo by zjevným
porušením národní rovnoprávnosti. Jesti v dobré
paměti, že Němci to byli, kteří od počátku
ústavního života bránili se každému předpisu
zákonnému, jenž by příslušníkům německé ná-
rodnosti ukládal povinnost učiti se jazyku če-
skému. V tom spočíval důvod pro stylisaci tře-
tího odstavce čl. XIX. základního zákona stát-
ního; v tom ležela pohnutka, která přiměla ně-
meckou většinu na českém sněmu r. 1867 ke
zrušení zákona za Belerediho (1866) českou
většinou přijatého, jímž se nařizovalo, že oba
zemské jazyky ve středních skolách mají být
povinným předmětem vyučovacím. Na Moravě
Němci před dvěma roky od tohofo svého stano-
víska arci upustilí. Dokud totéž neučiní v Če-
chách, bude nutno trvati na tom, aby svrchu
řečený předpis, českých právníků na pražské
universitě se týkající, byl odstraněn a zkoušky
skládati se mohly dle vůle kandidáta fakulta-
6. Konečnou podminkou bude požadavek,
aby táž zásada, dle které si Němci přejí úpravu
jazykových věcí v Čechách, stala se skutkem
i na Moravě, analogicky pak, hledě k trojímu
jazyku tamnímu, i ve Slezsku.
Němec
Beleredi
Morava
Čechy
Slezsko
6
article
Nuž, kdyby všechny svrchu uvedené před-
poklady odpovídaly skutečnosti a kdyby dále
všem sub. 1—6 vypočtěným podmínkám bylo
vyhověno, neváháme prohlásiti, že by též for-
mule reciproční byla způsobilou, aby na jejím
základě dospěti se mohlo k zbudování míru ja-
zykového. Ba jdeme i dále, dokládajle ochotně,
že by jazykový mír takto utvářený před me-
chanickou dvojjazyčnosti v nejednom ohledu
měl dokonce přednost. Vedl by předně ku zná-
rodnění našeho úřadnictva; ono tu a tam snad
nutné krčení se českého úřadníka mohlo byv
českém pásmu úplně přestati; úřady naše na-
byly by rázu orgánův domorodých; národní
vlažnost, postupný odliv českého živlu, vysky-
tujícím se nezřídka odnárodňováním úřadnické
intelligence, stávaly by se zjevy stále řídčími.
K tomu přidružily by se důsledky snad iv
ohledu politickém a hospodářském. Náš jazy
kový zápas s Němci jest nepopíratelně vysokou
překážkou, bránicí tomu, aby vývoj politickýe
a ústavních věcí rakouských z dosavadní strnu-
losti nezabočil do směru zdravých, síle a poslán
řakouského soustátí, jakož i hospodářské pro-
speritě jeho lépe svědčících forem nových, cí
to, kterýž jest nejen pro nás, nýbrž pro všechny
činitele, jimž na zmohutnění soustátí a jeho
budouenosti záleží, najisto žádoucím,
Avšak, posud jsme operovali se samými
jen kdyby, kdyby, kdyby! Lze ale doufat, že
všem oněm předpokladům s podmínkou ve sku-
tečnosti bude vyhověno? Lze očekávat, že
Němec
7
article
Němci k takovémuto smíru, k naznačenému pro-
vedení formule reciproční podají v nynějším
okamžiku svou pravici? Prapouhé to utopie
Po událostech roku 1870—71, po znovuzřízení
říše německé, po obrovském rozmachu jejim
k panství světovému, po probuzení nacionalismu
ve vrstvách Němců rakouských, jenž výškou
šlehajících plápolů hrubě ničím nezadá tradicím
z dob frankfurtského parlamentu, po vílězství,
jehož se před čtyřmi měsíci dodělala německá
obstrakce ve sněmovně vídeňské, po všem tom
a několika jiných zjevech, kterých výslovně
dotýkati se ani nehodláme, jest již s hlediště
psychologického rozpoložení davové duše Ně
mectva načisto vyloučeno, aby na základě for
mule reciprocity dojíti mohlo k poctivému, pro
nás přijatelnému smíru jazykovému . ..
S tou okolnosti dlužno pohříchu účtovat.
Bude-li však přes to, ať s naším přímým či
mlčky daným souhlasem neb dokonce bez na-
šeho souhlasu, tou či onou ordonanění cestou
úprava poměrů jazykových prostředkem for-
mule reciproční uvedena dočasné ve skulek, jaké
to bude mít pro nás následky? Shrnujeme je
v následovní body:
1. Stane-li se věc za našeho souhlasu,
bude tím opuštěn legální, zákonný stav v oboru
práva jazykového dosud v Čechách trvající
Němec
Čechy
8
article
Známo, že až do roku 1627 byl český jazyk
v Čechách panujícím jazykem zemským. Vy
jímku tvořily výsady některých měst, řidícíchse
právem německým. Doklady nalézti lze v zem
ském zřízení Maximilianově (B. XXXII.) a v právu
měštském (B. VIII.). Po Bilé Hoře vydáno bylo
obnovené zřízení zemské Ferdinandem II. z.
1627, kterým němčina zdvižena na roveň če-
štině jakožto rovnoprávný jazyk zemský Na
tomto legálním stavu nezměněno pranie ani v do-
bách josefinských. V soudním rádu z 1. kvělna
1781 stanovil § 13. (dosud platný) paritu obou
zemských řečí výslovně. Praxe arci, jak př
němčícím centralismu pochopitelno, od legálníko
stavu se dočasně uchylovala. Však první zá-
blesk blížící se doby ústavní r. 1848 zjedna
opět nápravu. V kabinetním listu efsaře Ferdi
nanda V. — tak často poslední dobou cíto
vaném — jenž nese datum 8. dubna 1848a
ve sbírce platných zákonů zemských (XXX sv.
Maximilianův
Bilá
Ferdinand
Prax
Ferdi
Čechy
XXX svatý
9
article
1. sešit, strana 261. č. 31.792) byl prohlášen
s určitostí žádnou pochybnost neprí pouštějící
vyslovuje se zásada, že oba jazyky zemské
v celé zemi u všech úřadů zeměpanských jsou
ve veškerém úřadování rovnoprávny a že všichni
úřadnici státní v Čechách dosazení povinni jsou
vykázati se znalostí jazyků obou. Teprv r. 1852
za vlády plného absolutismu zavedena byla Krau-
sovými výnosy z 22. kvělna 1852 č. 11.815a
30. června 1852 č. 8153 do vnitřního úřado-
vání němčina. Výnosy řečené, nebyvše vůbee
ani uveřejněny, neměly a nemohly mít nikterak
síly, aby zákonný stav derogovaly. Pokud snad
v této věci panovala neurčitost, byly však ve-
škery dotyčné pochybnosti rozplašeny judikátem
nejvyššího soudního dvoru z 13. prosince 1898
č. 11.934, kterým expressis verbis dotčený ka
bineli list z r. 1848 prohlášen byl za platny
v Cechěch zákon jazykový. Z toho jest patrno
Celea kejs
Plewvniaa
Blrdsbue
(rrsl hk sk
zind
Čechy
15
article
Podáváme čtenářům svým dnes speciální
mapy všech tří hlavních bojišť jihoafrických,
když byli jsme přinesli na počátku války již
přehlednou mapu celého jihoafrického bojišté,
to jest osad britských i ohou burských repu-
blik. V poslední době a zvláště v posledních
dnech opet a opět vytkli jsme válečný plán
Britův i znůsob burské obrany, jakož i dějiště
a strategieký dosah operací na všech těchto
bojištích, takže zajisté netřeba, abychom připo-
jovali nyní ještě zvláštního objasnění k mapkám
těmto.
Obě válčící republiky burské, Zaválsko
Svobodný stát oranžský, jsou jak známo, jakoby
ostrovem v obrovské jihosfrieké državě britské:
jí odděleny jsou též od moře; pouze na
severovýchodě vsunut jest mezi. Zaválsko
Indický ocean úzký pruh portugalského územi
se zátokou delagojskou, málem již pověstnou
i s přistavem svým Laureneo-Marquezem. Bojišt
na severu Transválska, v britské to Rhodesii
není pojato v mapy naše, jelikož nepatrný
počet vojáků pod plukovníkem Plumerem, hájíe
hlavně tvrz britskou Tuli, těsně při severn
hranici zaválské ležící, není schopen nějak
dalekozáhlé akce, rovněž pak i Burové nevěnují
tomuto bojišti severnímu valně sil svých.
Taktéž obléhání Mafekingu, který leží na
sever od Kimberleye, v němž sevřeno jest as
2000 vojáků britských, pokládati možno jen za
operaci vedlejší.
Nejdůležitější boje soustřeďují se zajisté na
bojiště východní, západní a jižní. Na bojišti vý-
chodním Burové již v říjnu obsadili severní cíp
Natalu a obklíčivše v Ladysmithu ustupujícího
před nimi generála Whita asi s 8000 muži
Britův
Plumer
Burová
Mafeking
White
Rhodesie
Kimberley
Natal
Ladysmith
16
article
že zákonným právem jazykovým v Čechách jes
rovnoprávnost spočívající na zásadě parity, tedy
rovnoprávnost odpovídající formuli jednojazyčné.
Uplatněním zásady reciprocity bylo by zákonné
toto právo změněno, po případě vyzdvíženo.
2. Dále by byla žádoucí jednotnost úpravy
jazykových poměrů mezi Čechami a Moravou
(arci i Slezskem) trvale protržena. V uvedeném
minule spise Boubelově se sice předpokládá,že
by formule reciproční měla být zavedena i na
Moravě. Však tam Němci o roztřídění země na
jazyková pásma nechtějí, jak známo, ani slyšet.
Důvody leží na snadě. Ostatně již i Gautschova
nařízení sestrojila pro Moravu jiné měřítko,
Boubelův
Němec
Gautschův
Čechy
Morava
Slezsko
60
article
Beshof nosd
jeho, postoupili až blízko k Pietermaricburgu,
hledíce proniknouti tak nejkratší cestou k pří-
stavu Durbanu, to jest k okennu indickému
ustoupili ale později před armádou gen. Bullera,
jenž chtěl Ladysmith vyprostiti. Třikrát po
koušela se armáda generala Bullera o úkol ten:
jednou (15. prosince) směrem přes Colenso,
po druhé přes Spionskop (20.—27. ledna), po
třeti (5.—9, února) přes Valkrantz, vždy byla
ale vržena přes Tugelu zpět. Tak i dnes po
nové porážce své stojí vojsko generála Bullera
opět jižně od Tugely a posice jeho táhnou se
od Weenen přes Frere a Chievelley — střed
postavení — až k Springfieldu a Spearmannově
farmě. Na bojišti západním, jehož půdou jest
britské Bečuansko, rozkládající se na západ o
Zavaalska i Oranžska, soustřeďují se hlavní boje
kol Kimberleye a Modderriveru. Také Kimberley
jest od počátku války oblehán a mezi obleže-
nými jest tu i pověstný přítel a společník páně
Chamberlainův Cecil Rhodes. I vypraven byl
k vyprostění Kimberleve pod vedením gene-
rála Methuena od řeky Oranže sbor,
jehož síla se páčí na 8000—10.000 mužův.
Armáda ta Kimberleye nejen nevyprostila, nýbrž
utrpěla u Maggersfonteinu (jihovýchodněo
Kimberlepe) porážku tak velikou, že musila se
obmeziti na hájení Modderriveru a nejbližších
posic. Teprve v posledních dnech vyslal Methuen
gen. Maedonalda ke Koodresbergu, aby
obešel takto posice burské a aby hleděl oklikou
touto ke Kimberleyi proniknouti. Ale číperní
Burové v čas i zde se gen. Maedonaldovi po-
stavili a dříve než tomuto gen. Bobington při-
spěti mohl, vrhli jej zpět na Modderriver. De-
peše oficiosní praví sice, že gen. Maedonald
Buller
Ladysmith
Colenso
Chievelley
Spearmannův
Chamberlainův
Cecil Rhodes
Maggersfontein
Kimberlepe
Maedonald
Durban
Valkrantz
Tuget
Springfield
Bečuansko
Oranžsko
mužův
61
article
nastoupil ústup »pro obtížný terén«, avšak čte
náři na kontinentu vědí již, jak tyto omluvy
opětných porážek angiekých čísti mají a jal
vykládati
Generál Methuen má úkol též, po osvobo
zení Kimberleve, vtrhnouti přes Jacobskop ku
hlavnímu městu Oranžska, k Bloem fonteinu —
ale jak porážka Macdonaldovaj ukazuje, jest
dalek velice úkolu toho, ba má co činiti, aby
nebyl sám Bury nadobro obklíčen.
Také na jiném bojišti jižním svádějí se
boje napořád ještě, ač válka právě již 4 měsíce
trvá, na půdě britské. V Kapsku severním.
Proti Burům, proniknuvším dosti daleko již
do severního Kapska, stojí zde tři generálové
angličtí: v Sterkstromu Gatacre, v Rens-
burgu French, jenž snaží se zvláště burský
voj v Colesbergu obkličiti a mezi oběma spo-
jení jieh udržuje gen. Kellykenny v The-
busu. Tito tři generálově britští mají především
úkol, zatlačiti Bury ze sev. Kapska zpět a pak
přes Bethulic a Worvelspont vtrhnouti sami-
pod vrchním velením Robertsovým — do Oranž
sku na hlavní město Bloemfontein, při čemž o
severozápadu měl by je soustředným pohybem
k Bloemfonteinu podporovati, jak již řečeno
i lord Methuen.
Burové však jsou i na jižní hranici při
praveni a pokus o přechod přes řeku Oranži
mohl by se Angličanům stejně smutně vyplatit
jako přechod přes Tugelu. Tak vyvinuly se po
měry a operace na všech třech hlavních boji-
štich, mapami našimi znázorněných. Po čtyr
měsíčním válčení nemají Angličané ni píď zem
v moci své a mají co činiti, aby se na vlastn
půdě své Burům uhájíli.
Methuen
Bloem
French
Robertsův
Burová
Angličan
Oranžsko
Bura
Kapsko
Vary
severní Kapsko
Bloemfontein
Sterkstrom Gatacre
thebus
62
article
odvislost od centrálních orgánů, vše to a četne
jiné vztahy nedopustí, aby český úřadník mohl
se z jazykového obojživelnictví vymaniti.
4. Dále sluší vytknouti, že reciprocitas
svojí trojdílností jazykových oblastí státi se hrozi
nebezpečným prejudicem pro dělení v čelných
jiných oborech správních. Chuť přichází, jak
známo, při jídle. Vždyť už dnes mluví se o roz-
dělení nejen poštovního ředitelství, vrchního soudu
a zemské finanční direkce, nýbrž dokonce io
rozdělení místodržitelství, čemuž pomůckou být
má chystané zřízení zeměpanských orgánů kraj-
ských, útvaru to, jehož vzniku bychom si cel-
kem přáli, nikoli ovšem v té formě a k tomu
takže jeví se být úplně vyloučeno, aby pro případ
nějaké nové, nynějším kabinetem uskutečněné
úpravy věcí jazykových táž formule, která vy-
hlédnuta bude pro Čechy, provedena byla i na
Moravě.
3. K tomu druží se skutečnost, že reci
procita bez vyplnění podmínek výše pod čísly
1—6 uvedených, nebude žádnou rovnoprávností
Vliv třetích instancí, jak děje se dosud, rovn
právo češtiny s němčinou povážlivě zatemní
Némecký úřadník bude jednojazyčný, český však
nevyhne se nutnosti, být vlastně dvoujazyčným
Německý autentický text říšského zákonníku
působnost třetích stolic, diseiplinární a služební
Čechy
Morava
63
article
cíli, jak se věc ventiluje dnes v kruzích něme
s1e cn
ckých.
5. Konečně — a toť okolnost nejdůležitějs
— reciprocita bez kautel svrchu uvedených
bez dosažení poctivého smíru politického nepo-
vede nikterak k uklidnění poměrů v Čechách,
nýbrž naopak k novým zuřivým zápasům dal-
ším! Vyplní-li se Němeům sen o uzavřenémjs
zykovém území, ať už tak či jinak konstruov-
ném, jakýž to při dnešním politickém boji můl
míti jiný následek než horečnou snahu,b
území ono úplně bylo od živlu českého »oě
štěno«? Více než desítiletý zápas o národní nab
menšiny vyšlehne tedy znovu plnými plamen-
Četných příležitostí poskytne jak zřizování ško
tak nabývání domovského práva desítiletým p
bytem ve smyslu nového zákona domovskéh
z roku 1896, tak konečně i každé sčiti
lidu. Kromě toho bude posice německých k
janů našich, pokud se Vídně týče, mocně ses
lena. Zněmčené pohraničné území stane se poi
tickou baštou, jejíž význam pro kruhy vídeňak
snadno lze si již dnes představiti.
Tolik v nůrysu jen nojstručnějším o účin-
cích, které by reciprocita jednostranně, b
vhodných kautel, bez současného vyrovnání p
litického uvedená ve skutek dle vší pravdě-
podobnosti mohla míti v zápětí. Vytkne-lis
nám, že jsme v konturách těchrto příliší nauoh
černě nanášeli, nechť se obavy naše vyvrát,
milerádi otevřeme srdce své vývodům, ktere
budou s to, aby naši nedůvěru zviklaly. Doku
o lepším nebudeme poučeni, nezbývá nám, nl
kloniti se k názoru, že formule reciproční n
určitých podmínek a předpokladů mohla by
býti přijatelnou; v nynějším však politick
prostředí, v dnešním staviu národního zápas
našeho a uprostřed procesu, který se v útrobá
Rakouska právě následkem česko německéh
boje politického odehrává, může nám bjt
jednoštranné uskutečnění její velice vážnou po-
Čechy
Vídeň
Rakousko
70
article
Podmínky provedení hlavní assa-
nační třídy v Praze.
Podmínky provedení hlavní assa-
nační třídy v Praze.
Sedm let uplynulo již od vydání zákona ass
načního, jehož platnost jest desítiletá. Vzhledem
stagnaci, jaká v provádění assanace nastala, byl
nejvýše nutno, aby otázka, týkající se životního zájm
celé vnitřní Prahy, dostala se opětně na denní po
řádek.
1 e
Stalo se tak v páleční týdenní schůzi Spoltu
architektův a inženýrů v král, českém, kde pane
arch. Balšánkem zahájen rozhovor o podmta
kách provedení hlavní třídy assana čnl
Pan referent konstatoval, že provedení hla vní
třídy assanační jest klíčem k prove
dení assanace celé. Ochromení stavebnfh
ruchu v Praze obmezením úvěru a situace politick
měly přirozeně vliv na hospodářské poměry ni
vlasti. Výsledky assanační akce musily býti jen n
patrné a fiasko její musilo se dostaviti s neúprosn
důsledností
V posledních dvou letech nastal znenáhlý obrt
v názorech, jaké by vedly jistěji k cíli. Myšlenkad
veřejnosti známým projektem p. arch. Zeyera vrženi
assanaci zahájiti prora žením a posta
vením hlavní jedné třídy dobyla si zn-
náhla půdy i v zastupitelstvu obecním a považ j
se dnes za jediné východiště z bahna, v němž abn
assanační uvázla. Přesvědčení jest zde, ale nutn
nalézti způsob. jakým by vystavení takové hlavn
třídy provedeno bylo. Relerení podrobně po té uvádí,
jak podobné úkoly řešila cizina: Vi
nazionale v Římě nákladem 8 mil. lir, avenue d
Balšánek
Zeyer
Praha
Řím
71
article
1 Opera v Paříži, nákladem 34 mil. franků. Kaise
Wilhelmstrasse v Berlíně a König Johannstrasse
Drážďanech, i dedukuje z uvedeného: 1. že po
niky podobné ukládají obcím nejtěži
oběti, které jen za pomocí země a státn
jsou možné; 2. že obce samy stavění
budov na vlastní risiko nepodnikaji
3. že podnik podobný se jen tehdy zde
řil, stalali se třída nově založená d
ležitou linií komunikační. Projekt p. arck
Zeyera, v roce 1893 městu předložený, v němžpl
ceně 720 zl. za 1 m“ rozpočiěn byl slavební náklai
celé hlavní třídy assanační na 3,147.640 zl. bohul
padl.
Kais
Zeyer
Paříž
Berlín
König Johannstrass Drážďany
72
article
Krise stavební stala se talentní a finanění so
obce nedovolují, aby podníky tak nákladně sam
mohla provésti. Obrátila se tedy lonského roku
Zemskou banku a na Živnostenskou bank
o součinnost.
Přijala tedy za své náhledy, zkušenými odb
níky problášené (inž. Materna), aby assanace proi-
děna byla společností stavební, z odborníkl
sestávající, za spolučinnosti obce a našich bank. M
síme krok tento pozdravili a přáti mu nejlepšíh
zdaru k uskutečnění.
Těžiště otázky není a ni tochnického, ani
uměleckého rázu, nýbrž jest to pre
b lěm čistě finanční, jenž nebude rozřešen
snad pouhým vystavěním třídy assanační, ale je
jím prospektováním v budoucnosti
Zabezpečiti předem zdárný její rozkvět — to je
přední úlohou obce, a bude- i vykonána, najdou
i podnikatelé, kteří bežé strachu pokusí se na vlastn
risiko stavěti v obvodu, o který dnes nikdo n
zavadí!
V čem záleží tento budoucí rozkvět? Jedinj
pohled na mapu Prahy nás o tom poučí. Vidlr
že obtod assanační, obmezený Platnéřskou ul
Dlouhou třídou a Vltavou, až k samému cent
města, jest jeho části nejvíce zanedbanou, odumi
jící, mnohému z obyvatel tohoto města pouze ze
slechu známou. Bude potřebí mocného kouzla, ab
z této čtvrti bídy a neřestí stala se moderní čtn
kvetoucí obchodem a řemesly, střední třídou obča
stva nemíjená, ale pro svůj komfort a pohodlí vg
hledávaná.
Staré město nynější s assanačním ebvode
nemá komunikací
Záhy snad tomu bude jinak. Víme, že proje
továny jsou dráhy
1. ze Spálené ulice přes Perštýn na Marians
Ing
Matern
Praha
platnéřský ulice
Dlouhá třída
Vltava
Perštýn
76
article
nám ěsti
2. z Václavského náměstí přes Můstek na Vel
náměstí;
3. z Velkého náměstí Dlouhou třídou k seven
západnímu nádraží.
Vidíme v tom správnou zajisté tendenci, stte
města spojiti radiálními komunikacemi s obvoden
mnohé z nich, jako spojení Václavského ni
městí se Staroměstským přímo volají
provedení.
Komunikacemi uvedenými spojeno bude Sl
město jen s ostatními stávajícími částmi, kdežto
celé druhé straně odříznuto bude řečištěm Vllav
A přece jest to jediný směr, kterým Praha, stísně
se všech stran jinými předměstími, v budoucnt
rozvinovati se může.
S povděkem přijímáme na vědomí, že holov
jsou plány na zastavění pláně Letenské, budiž jen
záhy postaráno o komuníkaci, která b
umožnila provedení první cotlage villové v Pran
Komunikace ta jest dána čarou. Václ. nám., Můste
Starom. nám., assanační třída a most v jejln
pokračování s průkopem aneb serpentinovou slini
na pláň Letenskou vedoucí. Třída tato stala brs
záby oblibenou třídou prome nádno
jelikož obecenstvo, vyhledávající oblíbené své pr
chůzky ve Stromovce, nemusilo by jako dnes kons
velkou okliku při obvodu města, nýbrž by nejkrai-
ším spojením dostalo se ven do přírody.
Myšlenka tato není utopif, a dojde jistě ns
tečnění. Kéž stane se tak jen v čas, dokud přisp
se tím může podniku assanačnímu a vyvarovati lla
těžkým ztrátám, které by obec buď zmarem úplnýn
aneb vleklým prováděním jejím utrpěla.
Václavský náměstí
Vela náměstí
Velký náměstí
Dlouhá
Praha
Můste Starom