ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8547c4c0-668c-11dc-90b7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 22, person 85, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne II. února 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 41.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodplácí se v Praze v admini ntja . za mšs 4r0jí donšnko
Praha
5 article
kgu sko
6 article
n vrr lotr ve nlslke s n rk n rrk ie droji slaliv
7 article Bnašní číslo pro Prahu Je e 20 stranách.
Bnašní číslo pro Prahu Je e 20 stranách. K doplňovací volbě poslance na rad říšskou za města Slané, Louny, Kladno. Nově Strašecí, Unhošť, Velvarya Rakovník doporučuje se po úradě s pn důvěrníky za kandidáta pan dr. Jaromír Celakovský, prot. české university a zemský poslane Praze. Volba koná se dne 20. února t.r V Praze, dne 10. února 1900
doktor Celakovský Praha Slaný Louny Kladno Strašecí Unhošť Velvarya Rakovník
8 article Výkonný výbor národni strany svobodomy slné
Výkonný výbor národni strany svobodomy slné Hraje se o sněm království českého! Ačkoliv smiřovací konference česko německá doposud ani nehnula s prvním svým bodem programovým: otázkou to. kterak naše obce, naše okresní zastupitelstva a výbor zemský mají v úřadování svém šetřit rovného práva obou jazyků zemských. vláda p. Körbrova neváhala již do druhé schůze konferenční vrhnouti další tvrdý ořech, ba, řekněme přímo, jednu z nejtěžších otázek celého sporu česko-německého, jejíž podstata záleží v tom: máme-li za zisk spra- vedlivějšího volebního řádu pro sném vlasti naší— povoliti Něm- cům tak zvané »národní kurie«, za kťerých by na sněmu království če- ského nerozhodovala nadále při nejvážnějších důležitostech země a národův žádná většina parla- mentní, nýbrž jen to platilo za usnešení sněmu, proč by v každe zobou, o sobě hlasujících kurií národních (české a německé), vyslo- vila se většina. — Komuž by na ráz nebyl nesmírný politický dosah takovéto novoty pro všechnu budoucnos vlasti naší a její dobré právo patrným?
Körbrův Německo
9 article
Proč kladou Němci tuto podmínku proti naší 40leté žádosti za spravedlivý volební řád? Proč ji nekladou pro sněmovnu poslaneckou rady říš- ské, proč ne pro sněm slezský, ale proč zrovna pro sněm království českého? Proč a kdy na ni připadli? Historie té myšlenky snárodních kurií« je rovně stručna jako po- učna. Zrodila se při studijní lampě vážného a šlechetného myslitele politického, který byl zásadním odpůrcem nynějších její německocentralistických »apo- štolů«, v hlavě zesnulého ojedinělého federalisty německého, dra. Adolfa Fischhofa, který již koncem roku 1867ji doporučoval v nárysu národnostního zákona. jejž zaslal Kaiserfeldovi, Rechbau- rovi, Smolkovi, Tomanovi, Pratovi a Rieg- rovi k úvaze. Avšak Němci si jí nepovšiml ani o dvě léta později, když ji dr. Fischhoí znova hájil ve svém známém spisu: »R- kousko a záruky jeho trvání«. A přece v- myslil si ji Fischhof, jak výslovně praví, hlavně ve prospěch Němcův, na jich ochranu v těch zemích našich, kde jsou v menšině. Zejmena na českém sněmu předvídal že
Němec Fischhof Smolek Toman Prat Rieg doktor Fischhoe Němcův Rkouský
10 article
neudrží Němci pro věčné časy svou nespra- vedlivou většinu z milosti Schmerlingovy proto chtěl je systémem národních kurií ochrániti před mocí a libovůlí naší budoucí české většiny. Však Němci v Čechách po- mocí tou tenkráte velkopansky pohrdali. Z to obdržel Fischhof v létě roku 1871 te- legram od Čecha — dra. Riegra, v němz jej tento ve jmenu tehdejšího výboru česko- šlechtického, pracujícího o fundamen tálních článcích, žádal o sdělení tétc jeho osnovy národnostního zákona. Fischho vyhověl a kuriátní systém byl poja do národnostního zákona Riegrova tvořícího neodlučnou část fundamentálních článkův. Jediná změna, s kterou Fischhof nesou- hlasil, záležela v tom, že velkostatkářům dá- vala na vůli, aby vstoupili do kterékoli z obou národních kurií, dle toho, v které krajině statky jich leží. — Avšak Němci v Čechách zvedli proti národnostnímu zákonu našemu jako vůbec proti fundamentálním článkům nejvášnivější odboj, volali do Ně- mec i do Uher o pomoc, až koruna funda- mentálky i Hohenwarta pustila. Nadešla nová osmiletá éra divokého ně- mecko-ústaváckého panství s kolleriádami, chabrusem, přímými volbami, za které idea- lista Fischhof tržil od panujících hegemonů za svůj »středověký kuriátní nesmysl« jen útrpný výsměch. Ještě roku 1888 marně jim dokazoval, jak by »zrovna pro Němce v Če- chách taková německo-národní kurie ve sněmu českém s právem veta ve všech jazykových otázkách mohla míti svrchovanou cenu« .
Němec Čecho Riegr Riegrův Hohenwart Čechy Uhry českýšlechtický
11 article
Neslyšeli a nedbali. Ale jakmile prošla dvě tři léta vlády Taaffovy, jakmile o vol- bách v roce 1883 konservativní velkostatek vyhrál a Němci ocitli se proti nám ve sněmu českém v trvalé odtud menšině — najednou se jim ta »středověká absurdní myšlénka« tak zalíbila, že ji počali šířit v německém tisku, že ji Schmeykal, Plener a Herbst zvedli jako pochodeň Němectva, ale v jakém průvodu? Naprosto ne v průvodu poctivé rovnoprávnosti obou národů ve svobodně pospolité vlasti, alébrž v průvodu hesel: »Pryč se státním právem českým pryč s rovnoprávností Čechů v celých Če- chách«, za to ale rozdvojení Čech, rozdělení jejích správy veřejné, zřízení úplně samosprávného, od veškeré češtiny »očištěného« uzavřeného úz e mí némeckého v Čechách,s vlast- ním, ryze německým úřadni- ctvem, za to uzákónění státní němčiny pro celé Rakousko !« Bylo dne 24. dubna 1887, kdy uznaný vůdce německo-ústavácké strany v Čechách — dr. Schmevkal na veřejném shro- máždění lidu německého v České Lípě prvně vysvětlil svým voličům, proč ně- mečtí poslanci chopili se nyní této druhdy odmítané myšlenky národních kurií. Památná ona řeč jeho jest pro nás dnes z míry poučna a proto stůj zde pří- slušná její stať v doslovném překladu: »Nyní, když nám Němcům nekyne více možnost, abychom kdy opět dosáhli někdejší většiny na sněmu českém, nyní musíme o t dbáti, aby sněm ten rozdělil se v národní kurie, kde sice poslanci obojí národnosti pospolu v jedné síni sněmovní rokují, ale ku hlasování v národní kurie se roz- stupují, takže pouze to zákonem státi se může, proč v každé kurii vysloví se většina. Takto my Němci, jakkoli jsme
Taaffův Němec Plener Herbst Němectva Čecho Schmevkal Čechy Rakousko
12 article NILIs
NILIs v zemi menšinou, nebudeme moci býti nikdy v otázkách národních přehlasováni od Čechův. nýbrž budeme si své potřeby národní a kul- turní opatřovati sami svým senatem ve výboru zemském. Toto rozdělení sněmu v ná- rodní kurie, jak my Němci je chceme«. končil pak dr. Schmeykal doslovně: »bylo by něčím zcela jiný m, než ony národní kurie, jež nám Češi chízeli roku 1871 za Hohenwarta. Ty jsme odmítali na- prosto, poněvadž nám je podá- vali v nerozlučné souvislosti se zřízením českého státu. Než proti státu českému budeme my Němci do posled- ních sil svých bojovat k vůlip o spoli- tosti všech Němců v Rakousku. »Avšak toto rozdělení sněmu. které my chceme, aby bylo spro- vázeno ohraničením okresů dle národnosti, přiznáním námv tomto království našeho samo- statného území německého, pro- stého všeho vlivu českého v němž by nám byli za úřadníky dosazováni pouze naši synové něme- čtí, od nich ž by se nepožadov ala znalost češtiny, sprovázené rozdě- lením vrchního soudu zemského, rozdělením zemské školní rady a zemědělské rady, jakož i rozdě- lením politických okresů sprá- vních: toto rozdělení sněmu krá- lovství českého v kurie národní znamenalo by pak zpečetění zá- sady o národním rozdělení zeme české a proto dopóručuju myšlenku tu všem přátelům věci německé.« — A proto — dokládáme my — vdikto- vali si němečtí hegemoni myšlénku tu roku 1890 do svých punktací vídeň- ských (koncedujíce také šlechtické kurii právo »veta«), proto nám s ní znova přišli roku 1895 a roku 1898 na sněmu če- ském, proto ji loni znova vztýčili ve svém programu svatodušním a proto jim po vůli ji dnes znova vláda p. Körbrova klade na program nynějších smi- řovacích konferencí, přivázanou k na- šemu požadavku spravedlivé opravy neslýchaných monstrosit čtyřicetiletého volebního řádu Schmerlingova.
Nilis Čechův Němec Schmeykal Čech Hohenwart Schmerlingův Rakousko
13 article
Nuž, a nyní se ptáme: můžeme m Čechové za všech těchto nebezpečí hrozí cích našemu státnímu právu, jednotě naš vlasti a rovnoprávnosti našeho národa v ní. můžeme a smíme přistoupiti na tento ně- mecký požadavek? Řekne se: dostanete za to spravedlivý volební řád, zabezpečenou většinu na sněmu českém. Však my se ptáme: k čemu b nám byla potom i sebe rozhod- nější většina platna, když bychom nemohli bez svolení německé kurie podnik- nouti nejmenší opravy řízení zemského, nej- menší opravy volebního řádu, ničeho pr ochranu svého jazykového a národního práva v životě vořejném, ničeho pro zvelebení zemských našich ústavů vzdělávacích atd. Pomysleme na př., že by šlo o sub venci zemskou pro Museum království če- ského — německá komise řekne »ne« a my můžeme Museum naše zavřít. Nebo o sub venci zemskou pro Národní divadlo, pr kterýžkoliv náš vzdělávací ústav: německá kurie položí své veto a my jsme hotovi Namítne se ovšem: můžete opláceti Němcům stejné stejným. Avšak co potom bud z celého sněmu českého? Jedna
Čecho Němec muzeum království če národní divadlo
14 article
kurie by hatila druhou, vzdor proti vzdoru, až by sněm náš byl po několika málo letech úplně ochromen a k životu ne- schopen! K tomu by za války národů v zemi nezbytně musilo dojíti. A pak by příšli Němci s novým návrhem: K čemu se tak mořit pospolu? Mějtež vy Češi svůj sněm v Praze a nám Němcům dopřejte německý sněm v našem území. « — Tam by bezpečně vedlo rozdělení sněmu čéského v národní kurie s právem »veta«, za málo let bylo by veta po sněmu království českého. Neshoda o formuli jazykové rovno- právnosti při státních úřadech v Čechách. Píše dr. Josef Fořt II. *) Hodlajíce mluvit o účincích, které by ohledu politickém a národním provedení jedné či druhé formule rovnoprávnostní mělo pro nás v zápěti, musíme nejprv poznovu vytknout kri- tické hledisko, jež jsme k účelu posuzování vhodnosti té či oné formule v předešlé stati sestrojili. Pravili jsme, že rozhodujícím jest ni- koli obsah formule, nýbrž prostředí, v němž otázka jazýková má býti řešena. Z toho plyne, že by nás mecbanická dvojjazvěnost (formule parity) rovněž tak jako reciproční rovnoprávnost jednojazyčná vésti mohla k cíli v tom případu, kdybychom dané prostředí, t. j. politické a ná- rodní poměry tou dobou v zemi panující, bud úplně pustili se zřetele, neb kdyby prostředí ono bylo zhola bezbarvé, nekonajíc na řešení jazyko- vého sporu pražádného vlivu. To předpokládajíce, doznáváme se vší ochotou, že není příčiny, proč bychom se se zásadou rovnoprávnosti jednoja- zyčné, s roztřiděním země na tři jazyková
Němec Čech doktor Fořt Praha Čechy
15 article
pásma, číli jinak řečeno, s territoriální sousta- vou jazykové rovnoprávnosti podle vzoru, dejme tomu švýcarského, nemohli spřáteliti. Oba ja- zyky nemusily by mít v celé zemi absolutní rovnost, nýbrž toliko na vzájem stejnou plat- nost v územich jednojazyčných. Nebyla by to sic rovno právnost, nýbrž jakási stejno- právnost; nikoli všude proporce 50 : 50, nýbrž poměr příkladmo 20 : 80 byl by tu i tam pro výměru jazykového práva na vzájem rozhodující, však jazykového míru mohlo by zajisté i touto cestou býti dosaženo. Leč naznačme věc ještě určitěji. Dejm tomu : a) že by běželo skutečně jen o čistě tech- nickou otázku, jak nejlépe a nejpohodlněji lze bez utrácení sil a času otázku jazykovou u stát- ních úřadů upravit k tomu konci, by správni ústrojí šlo nerušeným chodem a hodnota výkonu jeho netrpěla újmy; b) že by záležitosti jazykové buď naprost se daly odloučiti od tuhého národního a politi- ckého zápasu, který od staletí národem naším na záchranu jeho existence veden jest, aneb ž by boj ten vyřízen byl pro obě strany uspokoju- jícím smírem politickým; c) že by konečně s obou stran poctivé loyální dodržení sjednaných úmluv bylo lze se vší bezpečností očekávati, — jedním slovem: kdybychom od všeho, c v Čechách a Rakousku, od tří set roků se vy- vijí a co proud dějin posledních desítiletí zdá se připravovati jakožto pravděpodobnou per spektivu věcí příštích, kdybychom od všeho toho jednoduše mohli abstrahovati, pak by věru ne- dělalo hrubě obtíží, aby úprava záležitostí jazy- *) Viz »Nár. Listy« z 9. února 1900.
Dejm Čechy Rakousko
16 article
V drobném prodeji- nolčnlo . . . n 3h vo slstch na peskn sí deol sepslednl rnsorat plati se hotově napře recev isrty pjím d pinl an paeházejí ss t61 reáa tskirna a ezpodice Národnica Lasta Rukopiay ae nevraceji
Národnica Last Rukopiay
17 article
kových vybudována byla na podkladu etno gra- fického roztrojení země. Arci musílo by při tom býti šetřeno cel řady podmínek, týkajících se zejmena věcí ná- sledovních 1. Němci a Češi řekli by si vespolek: budiž, přijmemež zásadu rovnoprávnosti reci- proční a rozdělme zemi v národnostní pásma. K tomu cíli musíme však především dopodrobna zjistiti skutečný stav rozložení nárpdního živlu. Úřadní sčítání lidu z r. 1880 a 1890 podává v té příčině data naprosto nedostatečná. Zná- moť na obou stranách, jaké neplechy páchány byly pod pláštěm »jazyka obcovacího«. Z vý- sledků sčítacích plyne, že Čechů v tak zvaném uzavíraném území jest celkem hrstka, kdežto ve skutečnosti zdá se, že cifra ta jde do sta- tisíců. O nespolehlivosti sčítacích archů pro zji- štění vzájemného poměru etnografického svědčí příkladně ta okolnost, že v jednotlivých městech na českém severu od sčítání r. 1880 do sčí- tání 1890 sta, ba dokonce prý tisíce Čechů se »ztratilo«. Tak to dále jíti nesmí. Kdo chce poctivému smíru, musí především jednat upřímně, bez klamu a záludy. Proveďme tedy nejprv sčítání lidu dle národnosti, svěřme věc tu smí- šeným orgánům, které by se při práci kontro- lovaly a tudy objektivnost navzájem si zaručo- valy; vedle toho stanovme přiměřené tresty na každý čin, směřující k porušení věcné správnosti výsledků sčítacích, a až vše bude hotovo, do- hodněm se o kritickém procentu menšinovém, na jehož základě, řekneme od desíti k desít letům, by se jazyková pásma v zemi roztří- dovala. To budiž podmínkou první.
Němec Čech Čecho
18 article
2. Na to se domluvme o platnosti druhého jazyka zemského u státních úřadů v územl jednojazyčném. Obor nejvnitřnějšího, neb chce- te-li vnitřního jazyka služebního, nechť řídí se jazykem pásma. Naproti tomu ve vnějším vnitřním úřadování musí být druhému zemskému jazyku zjednán průchod potud, pokud toho předně skutečná potřeba obyvatelstva, za druho pak zájem přesné služby vyžaduje. Co se zviášt soudnietví týče, činí zásada ústnosti a bezpro- střednosti nezbytným, aby i v civilních věcech nejen druhojazyčná podání přijímána a ústní projevy byly protokolovány v jazyku strany, nýbrž aby celé drama pře v témž jazyku před rozhodujícím soudcem se odehrálo. O překla- dech a tlumočnících nemůže být tudy řeči. Se zřetelem k těmto potřebám bude pak lze upustit od zásady dvojjazyčnosti všech úřadníků spokojiti se s úpravou, vyhovující skutečné potřebě.
19 article
3. V území smíšeném, jakož i u druhých stolic, jejichž působnost na celou zemi se vzta- huje, nutno bude na zásadě dvojjazyžnosti arci trvati. K tomu konci musí být však odvolán beztoho se zákonem v odporu stojící výnos Schönbornův ze dne 3. února 1890 (ujednaný při punktacích z roku 1890), kterým vrchní zemský soud pro království české rozdělen byl tak, že z 41 radů vykroužen byl zvláštní 15členný senát čistě německý. Stav výnosem oním vzniklý příčí se formuli dvojjazyčnosti orgánů jazykově smíšených a nutno jej tudy odstraniti. 4. Další podmínkou bude, aby zásad rovnoprávnosti pronikla až do instancí třetich a to jak v soudnietví, tak ve správě státn vůbec. Dnes se věci české u třetích stolic pro- jednávají německy, stranám pak dostává se vy- řízení a výměrů v překladech. Trvání stavu toho jest výslovným popřením rovnoprávnosti rovnocennosti obou jazyků zemských. Proto, má-li zavládnout smír a oběma jazykům pro- středkem reciproční formule skutečná rovnocen-
Schönbornův
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 10. února.
Praha
21 article
Dokonalý novinářský zpravodaj vnikne všude Čím víc vrátných a lokajů střeží salon, v něm projednávají se nejtajnější záležitosti státní, tím snadněji všeho se doví. Každý mu poví něco Anebo se dá zavřít do skříně za akta. Prakti čtější je ovšem, vyházet z pohovky neb z long- chaisy péra a žině a vlézt do ní. Je to starý reportérský trik a vysvětluje se jím, jak dostan se zpráva do novin o tom, co diplomaté v nej- větší diskretnosti ukují, neb jak o tom, co mezi sebou smluví císařové a králové, zvědí pání po- slanci, kteři pak v delegacích a jinde tím č- stují trnoucí pány minístry. Způsobem mnohem dokonalejším, jak př rozeno v tomto technicky tak pokročilém věku, podářilo se mi z bezpečného úkrytu a sice mim palác ministerský pozorovati všechno, co v kon- ferencích se děje, a také všechno vyslechnouti co se tam promluví. Celkem věci dosti zajímavé. Zde jsou:
22 article
livě vás žádá, abyste mu vrátili mír. tedy vítáni pánové, na konferenci smíru.
23 article Dr. Engel:
Dr. Engel: Uzené s knedlíkem a zelím bylo by nám milejší; však ono na ně také dojde, nebot budeme-li nuceni tak dlouho se zde radit, až se dohodnem, nestačí nám k tomu měkkýši ze všech moří. Jenom o to bych prosil pana chéfa vlády, aby nám nedal kredencovat snad nějaký — cognac. Potom bych velice důtklivě žádal, abychom neoznačovali tyto porady »jako porady míru«, nýbrž jako pouhé »konference pro prelimináře eventuální shody«.
doktor Engel
24 article
Dr. Funke
doktor Funke
25 article
Já jsem odevždy pro svíčkovou s pečenými bramborv. Šampaňské i cognac rozhodně odmítám. Od smrti velkého císaře Bělovousa je národním nápojem každého německélo muže kmínka. Pokud jde o titul těchto našich schůzí, měl bych za to, že by bylo nejlíp nazvati je »česko- německými dychánky na výměnu názorů o pr liminářích eventuální shody.«
26 title
Budtež
27 article
jiné sliby a proto na tom trvám, abychom po- křtili své porady jmenem: »pokusy vy- slechnouti názory, které by případně mohly po- zději sloužiti jako informace ku zjednání pre- liminářů ku konečné shodě.«
28 article Dr. Kindermann:
Dr. Kindermann: Svěcená voda na něm ještě neoschla, a už chce křtít. Navrhuji, abychom se dali do sebe anebo šli domů. Předseda ministerstva dr. K örb er Pan poslanec dr. Kindermann má pravdu. Pro dnešek dost jsme pracovali, pojďme tedy domů, vždyť můžeme býti s výsledkem své práce spokojeni. Konstatuji s pravým potěšením a prosím, aby se to uveřejnilo též v commu- niqué, že plné dvě hodiny seděli jsme kolem zeleného stolu a že ve vzájemném obcování ne- porušili jsme ani jediného paragrafu našeho objemného trestního zákona, nýbrž že odcházíme všichní tak, jak jsme byli přišli, bez porušené cti, bez boulí, bez vytrhaných vlasů a vousů bez krvavých podlitin. Není-liž to potěšitelný úkaz, jenž nasvědčuje tomu, jak obě strany již s se zavázali přísahou při červených svičkách. Víte, co to znamená? Že potom nejdéle ve čtrnácti dnech zcela jistě mrtvice raní toho, kdo by přísahu takovou porušil. Teď ale, pá- nové, hajdy do práce. Říše na to čeká s otevřenou hubou a prvního má přece začí rekrutýrka. Dr. Funke: Co máme ale nejdřív nakousnout, abychom my, němečtí muži, si nevylomili na tom zuby Dr. Kramář: Nebylo by snad škoda, kollego, máte bez toho falešné. Dr. Kindermann: Vy bídníku! Od té doby, co jsto nás dla vykopat policajty ze sněmovny . .. Dr. Kramář: Na místě, abych vás tam dal policajtem vodit, poněvadž tam beztoho příjdete jednouz čtvrt léta . .. by byl zpropadeným »zde« nodemonstroval, ale není ho třeba. Ujišťuji vás, pánové, že kdybychom ji namazali po jedné straně medem a po druhé terpentinem, stala by se transpa- rentní, tak je tenká. Škoda, že tu nemáme pana Hájka z Písku. Kdyby pořádné kýchnul, bylo
doktor Kindermann Funke Kramář Hájek Písek
29 article Dr. Stránský:
Dr. Stránský: Připomínám, že nebyli jsme sem pozváni, abychom bourali zde zdi a že jako »shro- máždění, které sešlo se učiniti pokus, vy- slechnouti názory, které by po případě mohly později sloužiti jako informace ku zjednání preliminárií ku konečné shodě«, nemáme k tomu ani mandátu. Jinak souhlasím ale úplně s Jeho Excellencí, již proto, že s ní souhlasím vůbe vždvcky, že je tenká, totiž ta zeď, jako papír, ba průhledná, neboť známo je, že každý z ná dobře vidí skrz, co má druhý k obědu. Dr. Funko: Ano, pánové, zed je tak tenká, že kdybych skrze ni dal panu Pacákovi hubičku, cítil by mé malé rty na tváři své.
doktor Stránský Funka Pacák
30 article
Konferenoí den první. Předseda ministerstva dr. Körber; Vysocectění pánové a důvěrníci rozvaděných národů! Vyzval jsem vás, abyste okusili přede- vším můj sekt firmy Moět Chandon carte noire, jak na muže se sluší, potom abyste mi dosvědčili, že whitstabelské ústřice jsou přece jen mnohem lepší než ostendské nativky, a při tom abyste si pověděli na vzájem, co učiniti, aby tam ti dole dali konečně už pokoj. Upřímně řočeno, jsou ty rvačky už nesnesitelny. Jednou do roka se na Nestroyovy »Rozpustilé kluky« podíváte rádi, ale kdyby vám je divadelní správa na repertoir dávala každý druhý nebo třetí den, uškrtili byste ji. Jde tu, pánově, o klid jako podmínku dobrého trávení. Je sice pravda, ž nejdůkladnější žaludek má za všech okolností, a ne pouze u nás, stát, ale, pánové, — věřte si to nebo ne — to, čím my ho častujeme, počíná již zvracet. Ano, pánové, a ten ubohý politování hodný stát appelluje na vás a úpěn- Posl. P r a de:
Konferenoe doktor Körber Vysocectění Nestroyův Posl Moět Chandon
31 article
Jšem rozhodně proti návrhu dra. Funka. který ostatně nemá legitimaci nazývati se ně- meckým mužem a činiti nároky na germánský nektar pana Gilky z Berlína, jehož tatínek před sto lety vystěhoval se tam z Čech a jmenoval se původně Jílek. Titul navržený drem. Funkem je příliš závazný a ukládal by nám povinnosti, kterých bychom snad splnit nemohli. Jsem pro to, abychom prohlásili tyto porady za výměnu názorů, které by mohly sloužiti pozdéji za in- formace ku zjednání preliminářů ku konečné shodě.«
Funk Gilk Jílek Berlín Čechy
32 article Dr. Stránský
Dr. Stránský Pánové, situace věru není dle toho, aby chom bez nejkrajnějšího odporu lidu vyměňo- vali zde tváří v tvář slavné vlády své »názory«, tak jako si pan Chlumecký vymění každého dne zde s někým galoše. Jde tu o věci mnohem vážnější, než o výrobky gumového průmyslu, jež daleko nejsou tak pružné, jako vládní sbližují ! — — — Konforencí den druhý. Dr. Engel: Především si musím stěžovati na nedis- kretnost některých pánů. Navzdor tomu, že za- vázali jsme se čestným slovem ničeho o úra- dách svých neprozraditi, má o tom, co říkali zde Němci, »N. F. Presse« obšírný referát. Dr. Funke: Připojuji se k žalobě dra. Engla. V »Ná rodních Listech«, pánové, je zase všechno to. co zde tvrdili páni z české strany. Předseda ministerstva dr. Körber Není-liž to ale více než potěšitelný, řeko bych, tklivý doklad k tomu, jak se, pánové, navzájem — doplňujete? Jinak bych ale prosil, abyste ráčili na příště svoje ctěná ústa držeti na uzdě, poněvadž bych jinak byl nucen vyzvati vás, abyste k diskretnosti
doktor Stránský Chlumecký Engel Němec N F Funke Körber
33 article
M.-p. dr. Körber: Zábava sice velmi pěkná a příjemně roz- rušující a co nás při ní nejvíce těší, vedena s noblessou a jemným tonem, však dnešní práce naše bude perná, prozkoumat především náležitě známou papírovou zeď dra. Kaizla. která dělí Němce od Čechů, je-li skutečně tak tenká, jak Jeho Excellence tvrdí.
doktor Körber Kaizl Němec Čecho
34 article
Dr. Kaizl; Nu, pánové, drobet drsnější je, než papí na němž se tisknou různé — důležité spisy, aby se potom na šňůrce navlečené prodávaly po krejcaru za sto, ale naprosto ne tak silná, aby ji neprorazila tvrdá česká palice, kdyby toliž chtěla. Ať se o to třeba pan dr. Pacák pokusí. Dr. Pacák: Nemucím při všem být, Excellencí, byl bye ale pro to, abychom si pozvali na ni kanonýra Jabůrka, by zkosil, zdali ji granátem prostřell. Předseda ministerstva dr. Körber: Mám všechnu úctu nřed tímto náredním kanonýrem vaším a jsem přesvědčen, týž. zo
doktor Kaizl Pacák Jabůrek Körber
35 article Dr. Pacák:
Dr. Pacák: Děkuji pěkně. Dr. Funke- Poněvadž ale nikdo z nás nemá kuráže, aby do ní kopl, bude nejlépe, když ji odká- žeme se vším příslušenstvím devítičlenné užšt komisi. Ať kope tal (Všeobecný souhlas.) Předseda ministerstv a dr. K örber: Čas, pánové, tou měrou již pokročil, z třeba pomýšleti na ukončení schůze. Radostným pocity naplněn, konstatují, že i dnes učiněn byl slibný krok ke smíření rozvaděných národů, že i dnes zástupci obou klidně a v přátelství roko- vali a se usnášeli, že nepadla ani jetiná hrubá nadávka, že vůbec nestalo se nic rozrušujícího ve selůzi, vyjímaje polito áni hodnou nehi o du, že pan bar. Chlumecký výměnil si opět —— galoše.
doktor Pacák Funke