ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 85261140-7127-11dc-9a60-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 43 celkem · entity: org 7, place 34, person 62, work 8
1 masthead
3. dubna 1904.
2 masthead
I. Příloha „Narodních Listd
3 masthead
k číslu 94.
4 masthead
Strana 17.
5 article
Staré v novém. = Boj a spor o kolkovnu skončil odhla- sováním jejího rozboření. Nebylo třeba k před- povědi tohoto konce žádného zvláštního daru prorockého. Zastavatelé budovy k zmizení odsou- zené budou dále naříkat a se seznamem zničených památek staropražských, o nové číslo rozmno- ženým v ruce, zatracovat všechny, kdo hlaso- vali proti nim a Kasandřinými hlasy vyvolávati zkázu všeho dosud ještě zbylého v nedaleké budouenosti a protivníci jejich, jako obhájei pořádku, dnešních potřeb a nynějšího vkusu, rozhořčeni nad to nerozvážnými invektivami, jež se na ně s druhé strany snesly, už napřed bu- dou hledět věru s malou důvěrou vstřic každé nové akci, směřující k záchraně některé staré památky. Konflikt se přiostřuje, strany se staví příkřeji, ano nesmířitelněji proti sobě, jednak z povahy sporné věci, jednak z osobní neobrat- nosti a dráždivosti některých mluvčích. Ale divná věc je při tom přec: obě strany hlasitě vyznávají svoji lásku ke staré, to jest staro- žitné Praze, krásné a malebné dle jednomysl- ného uznání, a chtěji, aby toto jejich credo bylo také daleko a všude slyšáno. Ale právě objekt jejich lásky je předmětem sporů a možno už říci, že také málem pramenem nenávistí, Je to snad konflikt citu a rozumu? Nebo spor idealistního horování s racionalistní rozvahou Nebo práva a moci? Či ještě něčeho jiného Ať tomu jakkoli, zdá se, že z tolika rozpřede- ných a přetržených hádek ni jedna ni druhá strana nevybírá pro budoucnost nutné poučení. Každou chvíli může propuknouti spor znova, nevíme ani kde, se stejným průběhem a stej- ným koncem. Tak se ubíjí mnoho sil marně vynaložených. Což po tolikaletých zkušenostech
žitná Praga
6 article Výtvařné uměnl.
Výtvařné uměnl. a když obě strany vlastně v principu se sho- dují, nebylo by na čase, kdyby takměř stále prohrávající strana uvažovala, zdali je methoda její správná, zdali vskutku její porážky pochode jen ze zavilosti odpůrců, zdali není chybav plánu, rozpočtu a postupu? »Uhájení staroby. lého a uměleckého rázu Prahy« nemůže se státi jinak, nežli za obapolně shody stran Protesty sebe plamenější nespomohou a váš- nivá, neuvážlivá a zraňující slova ještě méně. Tato shoda musí vyjíti z rozumu a roz- vážné úvahy na obou stranách, z uvážení nanejvýše pečlivého všech faktorů, jež tvoří osnovu podmínek stálého organického a přírodně neodvratného přeměňování se města a její pro- tokoly musí býti zaneseny v plány regulační projekty arehitektonické, oběma stranami po depsané. Není pochyby, že v postupu obou stran stalo se chyb dost a dost. Někde jsou to opo menutí, zanedbání anebo ještě choulostivější pří činy, jinde přemršťování, doktrinářství, jedno stranný fanatismus. A nejhorší je, že obě strany se navzájem žalují a zároveň chtějí být soudci ve vlastní při. Celý ten konflikt není pouze pražský; má lem celá Evropa je jím zachvácena a není vy- volán, jak by se zdálo, uměleckými city a arti- stickou kulturou, nebo materialistní vypočítavost a střízlivostí, nýbrž radíkalní a před námi s odehrávající změnou socialných poměrů. Při tažlivosti a vzrůstem velkých měst. ) Jejich po pulace se množí, její podmínky životní se mění a stoupají. A to se děje s velikou rychlostí. Co dříve věky trvalo a zvolna rostlo, to nyní v jednom desetileti se vyvinuje. Společnost její sídlo, město a dům. Děje se to však na místě starém, novým podmínkám nestačitelném a nevyhovujícím, a to se neodbude bez někte- rých krutostí a násilností, neboť vždycky a všude
Praha Evropa
7 article
budou lidé myslí a životem konservativní, na stávajíeím, zajištěném a ustáleném Ipící, ať již z bojácnosti před neznámým novým, nebo z víry tradiční, z myšlení historického a citu esteti- ckého. Vzdor rapidnosti změn v socialním okruhu nejsme v revoluci na štěstí, nýbrž jen v evo- luci a ta dospívá k cíli vyrovnáním protiv, od- puzením přežilostí, odstraněním překážeka urovnáním cesty do nejbližších dálek. Tento evoluční, třeba urychlený postup přáli bychom si mít zachovávaný i při přeměně, neodvratné přeměně našeho města. Není při tom možno udržeti a zachovati a není také třeba odstraniti a zničiti všechno staré. V těchto dnech jest v místnostech Vyšš dívči školy výstava prospektů a pohledů ze staré, mizící a také už zmizelé Prahy. Propa- gačnímu účelu by bylo slušelo a prospělo, kdyby vždy vedle zmizelého umístěn byl obraz nové změ- ny a náhrady, ale bude dobře, navštíví-li mnoho lid tuto výstavu. Bude jistě působiti na jejich cit. Ne- pochybně však zvednou se nářky a elegie nad tím, co v Praze už bylo změněno, oč byl ochuzena, co starobylosti a malebnosti z ní vy mizelo. Nářek ten jest oprávněný všude tam, kde nic sourodého, rovnocenného, nebo vyšší hodnoty nenahradilo zmizelé, neboť je u všech shoda, že krásná Praha má býti a zůstati vždycky krásnou. Jest však krása města jedině v jeho stáří a nejsou a nevzrůstají krásy nové? Iv umění? Zajisté. V dobách tvořivých vždycky silné krásy umělecké byly zároveň nové krásy.
Iva uměný Praha Vyšš
8 article
Ale nová krása architektury, bohužel, nemůže takořka ani jinde vzniknout nežli na místě staré. Není možno, poněvadž není místa, podmíneka prostředků, nechati stará města stát netknutáa někde jinde zakládati a budovati nová. Stará Praha také nemůže být mumifikována nebo petri- fikována, nemůže se státi museem na podívanou, nýbrž musí být i na dále novými lidmi obývána,
Praha
9 article
s novými požadavky a nutnostmi existenčními u vymoženostmi pokrokovými. Jest jenom tedy o tázkou, kdy a kterak má a musí, ne ustoupiti nýbrž přeměniti se v nové. Každá stavba podobá se člověku a jeh životu, od koncepce počínaje až k stáří a zá niku. Jednou dospělá, počíná se neodvratně opo třebovati a rozkládati. Pečlivou hygienou, trvale pozornou, je možno ji dlouho ve zdraví udrželi, obezřetnou důmyslností lékařskou její choroby odstraňovati, ano i uhasínající život o několik vteřin déle udržeti, nežli by bez ní trval, ale na konec ani ona není tu pro věčnost a sejit musí jako její tvůrce člověk. Člověk zemře, budova se rozpadne. Ale zdravý člověk bývá buď jen neštěstím nebo zločinem odstraněn se světa; s chorým a slabým organismem nedělá ani příroda velkých okolků. Tak celý problém zachování staré Prahy leží, abych tak řekl,v architektonické hygieně starých jejich památek, v umělecko-architektonické makrobiotice. Není-li celé město uměleckým dílem, je zajisté aspoň organismem určitého složení a řádu. Slabé jev tomto organismu všechno, co není schopno na dále vykonávat sobě přidělenou funkci. Slabe je ovšem všechno chorobné a stářím marastické.
10 article
Silně je však všecko zdravé, umělecké, a na- šemu citu a našim potřebám plně vyhovující Proto otázka staré Prahy nesmí se stavět a priori v nepřátelskou posici proti nové. Nemůže býti řešena pouhým nezbořením starých pamá- tek, nýbrž jejich pečlivou životosprávou. Nemůže se týkati všeho starého, nýbrž jen silného uměleckého. Nemůže zachraňovati pro věky. nýbrž jen po vyměřený čas. Na druhé straně neznamená nová Praha rovnou a zbytečně širo- kou ulici; neznamená násilím porážeti všechno, co pravítku a kružitku v cestě stojí; neznamená nechati staré umělecké památky bez dohledua ošetřování; neznamená násilné vítězství pouhého utilitarismu, nad uměleckou účelností; nezna- mená nivelaci na papíře skonstruovanou, nýbrž umělecko organický rozvoj z podmínek přírodou, věky a sociálnými stavy vycházejících. Z obou táborů vykřikují se stejná hesla, nejen ono o lásce ke staré Praze, ale také o jakési estetič- nosti, o krasocitu, podle nichž prý se hlasuje a rozhoduje. Na obou stranách mají svoje znalce a autority a každá strana je nanejvýše spoko- jena se svojí činností. Ale shody tu není. Kle- rak také! Jedni se drží křečovitě každého ka- mene, který jest přes sto let stár a tím tak
Praha ka ulice
11 article
trochu kompromitují napřed budoucí akci svoji o uchování památného díla vskutku uměleckého; druzí horlí pro fádnost, střízlivost a proti umě- leckému pokroku. A tak se snadno stane, že se rozvine boj na život a na smrt o kus goticky profilovaného kamene a zastaví se krásný portál týnský kulisou nového domu; že uhájí se sice starý kostel sv. Václava, ale zanikne umělecký výtvor Dienzenhoferův naproti, že pomocí inže- nýrských nivelací obě stavby v kořeni svém jsou porušeny a jejich vlastní efekt zničen, že se pro nové stavby předpisují falešné starobylosti, že se staví školy jako činžáky a na ulicích a ná- městích trčí bez ladu a skladu budky a domky, stožáry a tyče jako z venkovských fabrik vypůj- čené. Tak se potíraji malé a velké věci mezi sebou nepochybně proto, poněvadž se rádi držíme kousku a zakusujeme do drobností bez ohledu na celek, jeho ústrojnost a prospěch. Je nutně však třeba z tohoto křížení sea vzájemného protínání, z těchto nesrovnalostía někdy snad i schválnosti, z tohoto hlučenía hádek dostati se na pevnou půdu, má-li Praha ze starých tradic a útvaru vyrůstati v novou podobu. Na této půdě musí býti vytyčeny mety všem, nejen sporným stranám, nám spo lečné. Slušno stará umělecká díla nejen nebořit, nýbrž zvláště a stále ošetřovat, nové ke sta
svatý . Václav Dienzenhoferův Praha
12 article Celý
Celý dnes zajímá se o událostech, jež odehrávají se jednak na
13 article Balkáně v Albanii, Bulharsku a Makedonii
Balkáně v Albanii, Bulharsku a Makedonii jednak na dalekém východě V Zaponsku, a sousedních zemích, tu jistě i český čtenář rád sáhne po knize, z níž se o poměrech té neb oné země po- učí a tím snadněji nynějším napínavým časovým udá- lostem porozumí. Tak na příklad v cenném románu O Život« líčí J. Jež mistrným pérem, jak vychy- tralá diplomacie turecká, kde nemohla násilím, tam úskokem a lstí křesťanské státy dobývala, jak křesťan skou Albanii poturčila, bosenské kraleviče oslepila, takže věrolomnost turecká doby tehdejší nezadá sobě v ničem nynějším vytáčkám Vysoké Porty. (Vychází v Levné illustr. knihovně v sešitech po 18 hal., do- sud vydáno bylo 20 sešitů. V díle svém »Bulhar sko a Makedonie« s mapkou západní Make donie, cena 2 K 40 hal., nastínil známý ruský pu blicista Věščij Oleg poutavým způsobem koňmo vy- konanou cestu svou v průvodu tureckých četníků přes Bělchrad do Bulbarska a odtud do Makedonie, načež pak vrátil se zase pěšky do Bulbarska přes Kjustendil. Úchvatně líčí hrozný stav Makedonie pod jařmem zlévolné nadvlády turecké, kteráž by za ji- ných poměrů v hojnosti oplývati mohla. Téměř v celé Makedonii řádí trpce turecká vyděračnost, ale pravou
J Jež Bulhar Oleg Balkán Albánie Bulharsko Makedonie
15 article
morovou ranou jsou Arnauti, jichž jediným zaměst- náním jest drancování osad křesťanských, vraždění a vypalování domů. Oleg všímá si všemožně cizácké propagandy v Makedonii, uvádí zajímavé případy sy- slemalického zostuzování Rusů u lidu bulharského, probírá kriticky srbsko-bulharský spor a seznamuje čtenáře s násilnostmi, jež pášou Albánci na bezbran- ném obyvatelstvu křesťanském. Neštěstí Makedonie vidí ruský publicista Oleg v agitaci Německa, kter neštítí se žádných prostředků, provádějíc důsledne »Drang na Osten« až k Perskému zálivu. Grigorij de Vollan »Zaponsko země a lid« brož. K 5.04. váz. K 640, v půvabném a poučném díle tomto vy- praveném s mnoha případnými illustracemi líčí ne- jen zem i lid, ale i obyčeje těchto tak přirozeným drastickým způsobem, že každý čtenář tohoto díla mile překvapen bude. Neb vše podává způsobem pravdivým a čerpáno jest z dlouholetých zkušeností jichž nabyl tento za svého osvědčeného působení jako ruský generální konsul v Nagasaki. Nelze tedy po- chybovati, že by antor se od cesty pravdy uchýlil a ruč zaň v každém směru jeho oblíbenost a téhož správné názory, jakož i znalost místních poměrů, jež z vlast- ního popudu ke seznání na základě vlastní zkuše- ností a bystrosti ctěnému čtenářstvu k posouzení po- dává. K cennému a poučnému spisu tomuto druží se jako případné pendanty též časové publikace »Pe- kinské události.« Pekinské události.
Oleg Rus Albánec Osten Vollan Makedonie Německo perský záliv Nagasaki Zaponský země
16 article
Napsal dr. V. V. Korsakov. Cena K 2.60, váz. K 3.80 Tajemná říše středu, která po dva tisíce let byla ba- dankou celému světu, teprv v posledních letech ote- vřela své brány »bílým dáblům«, jak copalí Číňané s opovržením nazývají Evropany. Byla to těžká doba když boxerové, fanatičtí hlasatelé hesla »Čína Čina- nům« zahájili svou krvavou činnost. Tisíce čínských křesťanů, kteří svou příchylností k Evropanům vzbu dili hněv svých pohanských spolukrajanů, zhynulo ohněm i mečem, načež veškerá zloba čínských zu- řivců obrátila se proti evropským vyslanectvím, jimž admírál Seymour marně snažil se přispěti svou po- mocí. Divoké jsou útoky boxerů na zdi vyslanectev chráněné nepatrným hloučkem vojínů evropských posádek, mezi nimiž Rusové a Američané chovají se nejstatečněji. Než statní obrancí řídnou skoseni jsoue smrtí a začíná se již hlásiti hlad. Zbývá potravin již jen na čtyři dni, když konečně rozlehne se vzdálená palba z děl; spojený evropský sbor přichází, aby vy- svobodil obležené Evropany z náručí jisté smrti. Ale zajímavé jsou osobní vzpomínky prožité v těžké době oblehání Pekinu po zavraždění německého vyslance Kettelera. Dr. Korsakov byl lékařem při ruském vy slanectví v Pekině, a celé obležení prodělal sebou jest tudíž jeho líčení věrnou fotografií všeho toho, co dálo se ve zdech Pekina v době památných bouří boxerských. Pět let v Pekině. Cena brož. výt.
doktor V V Korsakov Číňan Evropan Seymour Rus Američan Ketteler Korsakov Čína Peking
17 article
K 2.40. Také tento spis věnován jest Číně a sice pře- devším kulturnímu životu synů Říše středu. Korsakov poznal čínský život z vlastního názoru a výsledky, jichž docilil, jsou skutečně pozoruhodné. Sensačně čte s pojednání o hlízovém moru, tomto postrachn Evropy který dle tvrzení Korsakova dvojí cestou může vnik- nouti na Rus: sibířskou drahou a vodní cestouz Vladivostoku do Oděssy. A Korsakov se nemýlil ; mo v Oděsse skutečně již vypukl. Čiňané jsou samorostlý
Korsakov Korsakův Čína Evropa Rus Vladivostok Oděssy Oděss
18 article
národ, jenž jest samorostlým i ve svých neřestech, k nímž především třeba připočísti pederastii, kteráv Číně jest všeobecně rozšířenou. Neméně poutavoua originální jest kapitola o čínské prostituci, kleštěncích a různých činských chorobách, jež podporovány jsou úžasnou čínskou nečistotou. Korsakov odhaluje čte- náři ty světlé stránky rodinného života Číňanů, jent v jistém ohledu mohl by býti Evropanům vzorem. Korsakov jako lékař věnoval také svou pozornos čínskému lékařství, které i při své zanedbanosti vy- kazuje se mnohými zjevy, jež vzbuzují v nejvyšš míře naši zvědavost. Kniha čte se s největším zájmem až do konce. Neméně cenným jeví se býti spis Ivan P. Juvačeva — Miroljubova »Osm let na Sacha- lině« cena brož. K 5.40, váz. K 6.40. Autor díla to- hoto, vynikající ruský důstojník, byl pro revoluční spiknutí odsouzen ke čtyřleté samovazbě na pevnost a po odpykání trestu tohoto vypovězen na Sibíř. Zku- šenosti nabyté v samovazbě, jakož i vypovězení jsou předmětem zajímavého líčení a spis téhož vyvolal na Rusi takovou sensaci, že v krátké době přikročene bylo k druhému vydání. Juvačev píše resignovaněa smiřuje se se svým osudem a spis oplývá úchvat- nými scénami, jež našemu čtenáři jsou naprostou novinkou. Poznáváme vnitřní život žalářů, těžké práce v dolech, na silnicích i v tajze, děsíme se ukrutnosti různých těch inspektorů, kteří necitelně ubljejí nešťastně trestníky, kteří jsou přece jenom lidmi a seznáváme, že z hladu stává se člověk i — lidožroutem. A vším tím propleteno jest rozkošné lí- čení divoké sachalínské přírody a života domorodých nečistých Hiljaků a Oročenů. Také zjevuje se zde
Korsakov Číňan Evropan Ivan Juvačev Čína Sacha Rus
19 article
jasná osobnost: lékárnice Marie Antonovna Křižev- ská, která pro blaho trestníků obětuje své zdraví život. Spis tento jest tak sensační, že byl brzy pře- ložen též do angličiny. Pan Juvačev by před dvěma roky v zásluze své uveřejněním tak poutavého díla carem Mikulášem úplně amnestován, jakož i vrácena mu všechna soudně odňatá práva a v hodnosti dů- stojnické povýšen a jsme o tom pevně přesvědčení, že i česká veřejnost tomuto záslužnému dílu plnou pozornost věnovati bude. Jako důstojné dílo druží se k tuto uvedeným publikacím další zajímavý, rovněž časový spis »Neznámá země«, obrazy a črty ze života Peršanů, jež plasticky a přece jen popularně načrt! S. Lomnický — Redžep. Cena K 5.40, váz. K 6.40. Autor provádí čtenáře Zemí vycházejícího slunce, která do dnešního dne jest nám tak tajemnou, že přísluší jí vším právem název »Neznámá země«. Velice poutavé líčení obyčejů a života perského lidu propleteno jest pikantními historkami, jež kořeněny jsou dobromyslným sarkasmem. Členař poznává všechny přednosti i slabosti krásného perského po- hlaví, seznamuje se s dobrými i špatnými stránkami koranu a přichází k poznání, že Persie jest zemi, nacházející se v největším rozkladu a v níž zápasí o vliv Rusové, Angličané a Němci. Čtenář neodloží knihu, pokud ji nepřečetl. Veškeré zde nvedené spisy svou časovostí přijdou čtenáři českému zajisté vhod, a lze je v každém knihkupectví obdrželi, zejmena zasílá je proti předem poukázanému obnosu nakladatelství Ed. Beauforta v Praze-II., Jungmannova třída 21. 7756
Antonovna Juvačev Mikuláš Peršan Rus Angličan Němec Ed Beaufort Persie Praha Jungmannův třída II Křižev
20 article
74 Černý, op. 3. Dívčí proflly. 1. Anička Svobodova (Feujllet d'album). 2. Josefinka Ronzova (Intermezzo). 3. Lidunka Geblerova (Berceuse). 4. Žofinka Ronzova (Polka). 5. Jarmilka Braunerova (Impromptu). 6. Olginka Podlipská (Chanson du printemps). 58 Foerster Jos. B., op. 47. Snění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Hoffmeister, Melodie. 52 Jaroš, op. 5. Klavírní skladby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Čaprice. 2. Idylle. 3. Rondo. 4. Berceuse. Křídlo, op. 12. Pro velké a malé děti. 1. Modlitba. 2. Po česku. 3. Polka. 4. Valčík. 5. Strejček Škrhola. 6. Mazurka. 7. Na pochodu 8. zastaveníčko. 9. Na klíně matčině. 86 Nedal, op. 15. Z dětského života. 1. Ukolébavka. 2. Věrce k svátku. 3. Pochod vojáčků. 4. Při klekání. 5. Pastouškův popěvek. 6. První taneční kroky. 7. Veselá hra. 119 Novák Vít., op. 32. Slovácká suita. 1. V kostele. 2. mezi dětmi. 3. Zamilovaní. 4. U muziky 5. V noci. Procházka, op. 5. Skizzy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. — op. 6. Škizzy. . . . . Říhovský, op. 6. Klavírní skladby. . . . . . . . . . . . . . .. 1. V loďce. 2. Gavotte. 3. V besídce. 4. Chvíle upomínek. 5. Mazurka. 6. Notturno. 7. Loučení. 8. Bagatelle. 9. Modlitba. 10. až 17. Huit miniatures. 18. Valčík. dunuun a zt. Věty sonátové progresivně seřadil a k vyučování upravil H. Trneček. Díl I. (19 vět) Díl II. (16 vět)
Svobodův Ronzův Geblerův Berceus Polk Braunerův Olginka Foerster Křídlo Strejček Škrhola Věrka Vít Procházka Říhovský H Trneček 52 Jaroš op . 32 Loučeň Melodia II Černá Feujllet d ' album
21 article
vydal jsem vkusně vypravenou, illustrovanou brožurku, pojednávající o vzniku festivalů vůbec a o významu našeho festivalu zvlášť od Dra. Er. Ho fřera a Artuše Rektorysa a článek od Josefa Bolešky a zašlu ji každému na požádání.
Artuš Rektorys Boleška
22 article Veškery skladby budou na výstavě přítomným pianistou přehrány na nádherném konc. křidle z c. a k. dv. továrny A. Petrofa.
Veškery skladby budou na výstavě přítomným pianistou přehrány na nádherném konc. křidle z c. a k. dv. továrny A. Petrofa. ešker
A Petrof
23 title
Seznamv
24 title
Neopomeňte navštívit moji výstavu v průmyslovém paláci.
25 article MOJMÍR
MOJMÍR ungmanmova. s. , avkuv palac.
Mojmír
27 article
Zavedeno na pražské konservatoři.
28 title
K l. českému hudebnímu festivalu
29 article
hudebnfn, zdarma. aslky
30 title
Hudební závod
31 article (Při objednávkách stačí udati číslo.)
(Při objednávkách stačí udati číslo.) 10 Suk, op. 21. Suite. 85 — Menuetto ze suity op. 21. . . . . . . . . . . . . . . . . . , . . . 1.20 62 — op. 22 a. Jaro. 1. Jaro. 2. Vánek. 3. V očekávání. 4. a 5. V roztoužení. — op. 22 b. Letní dojmy. 1. V poledne. 2. Hra dětí. 3. Večerní nálada.
Suk
32 article
Korun 2.50 1.20
33 article
4ručně. 90 ab Gruber, A, B, C pro mladé pianisty. 50 melodických cvičení od nejprvnějších začátků až k prostřednímu stupni. 2 sešity po . . . . . . . . .. 13 Hnilička, op. 152. Pohádky. 91 Hopp, op. 21. Dětem pro radost. V objemu 5 tonů. . 1.60 1. Veselé prázdniny. 2. Na Karlově Týně. 3. Potůček v lese. 4. U kapličky. 5. Vinobraní. 54 Chvla u-, O posvícení. (H. de Kaan) 53 — Obrázky z „Babičky“. 1. Babička a děti. 2. Míla a Kristla. 3. Pan otec. 4. Bláznivá Viktorka. 5. Paní kněžna a komtessa Hortensie. 6. Obžinky.
Gruber Potůček H Kaan Míl Kristl Hortensius 13 Hnilička Karlov Týn
34 title
1.50
35 article 2.50
2.50 28 Jaroš, op. 1. Adaglo — Allegretto grazioso. . . . . . . . . . . . . . . . . 1.50 16 De Kaan, Jarní eklogy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.— 6 Malát, Hra na honěnou. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.— 20 Praus, Dětské scény. . . . . . . . . 1.50 1. Večerní modlitba. 2. Taneček. 3. V podvečer. 4. Valčík. 5. Snění. 78 — Dětské scény. Bez oktáv . 1.50 1. Pochod olověných vojáčků. 2. V kostele. 3. Píseň beze slov. 4. Čtveračiví. 5. Jarní. 32 Robitsehek, op. 10. Menuetto. . . . . . . . 1.50
28 Jaroš 16 jít Kaan Malát Robitsehek
36 title
2.50
37 article
tež nakazkuamesíc splatky
38 title
(Hudebniny. — Klavíry z c. a k. dvorní továrny Petrofa. — Rukopisy.)
Petrof
39 title
Antikvariát
40 title
Sklad strun a notového papíru
41 article URBÁN
URBÁN na sklade
Urbán
43 title
PRAR