1
masthead
3. dubna 1904.
2
masthead
I. Příloha „Narodních Listd
5
article
Staré v novém.
= Boj a spor o kolkovnu skončil odhla-
sováním jejího rozboření. Nebylo třeba k před-
povědi tohoto konce žádného zvláštního daru
prorockého. Zastavatelé budovy k zmizení odsou-
zené budou dále naříkat a se seznamem zničených
památek staropražských, o nové číslo rozmno-
ženým v ruce, zatracovat všechny, kdo hlaso-
vali proti nim a Kasandřinými hlasy vyvolávati
zkázu všeho dosud ještě zbylého v nedaleké
budouenosti a protivníci jejich, jako obhájei
pořádku, dnešních potřeb a nynějšího vkusu,
rozhořčeni nad to nerozvážnými invektivami, jež
se na ně s druhé strany snesly, už napřed bu-
dou hledět věru s malou důvěrou vstřic každé
nové akci, směřující k záchraně některé staré
památky. Konflikt se přiostřuje, strany se staví
příkřeji, ano nesmířitelněji proti sobě, jednak
z povahy sporné věci, jednak z osobní neobrat-
nosti a dráždivosti některých mluvčích. Ale
divná věc je při tom přec: obě strany hlasitě
vyznávají svoji lásku ke staré, to jest staro-
žitné Praze, krásné a malebné dle jednomysl-
ného uznání, a chtěji, aby toto jejich credo
bylo také daleko a všude slyšáno. Ale právě
objekt jejich lásky je předmětem sporů a možno
už říci, že také málem pramenem nenávistí, Je
to snad konflikt citu a rozumu? Nebo spor
idealistního horování s racionalistní rozvahou
Nebo práva a moci? Či ještě něčeho jiného
Ať tomu jakkoli, zdá se, že z tolika rozpřede-
ných a přetržených hádek ni jedna ni druhá
strana nevybírá pro budoucnost nutné poučení.
Každou chvíli může propuknouti spor znova,
nevíme ani kde, se stejným průběhem a stej-
ným koncem. Tak se ubíjí mnoho sil marně
vynaložených. Což po tolikaletých zkušenostech
žitná Praga
6
article
Výtvařné uměnl.
Výtvařné uměnl.
a když obě strany vlastně v principu se sho-
dují, nebylo by na čase, kdyby takměř stále
prohrávající strana uvažovala, zdali je methoda
její správná, zdali vskutku její porážky pochode
jen ze zavilosti odpůrců, zdali není chybav
plánu, rozpočtu a postupu? »Uhájení staroby.
lého a uměleckého rázu Prahy« nemůže se
státi jinak, nežli za obapolně shody stran
Protesty sebe plamenější nespomohou a váš-
nivá, neuvážlivá a zraňující slova ještě méně.
Tato shoda musí vyjíti z rozumu a roz-
vážné úvahy na obou stranách, z uvážení
nanejvýše pečlivého všech faktorů, jež tvoří
osnovu podmínek stálého organického a přírodně
neodvratného přeměňování se města a její pro-
tokoly musí býti zaneseny v plány regulační
projekty arehitektonické, oběma stranami po
depsané.
Není pochyby, že v postupu obou stran
stalo se chyb dost a dost. Někde jsou to opo
menutí, zanedbání anebo ještě choulostivější pří
činy, jinde přemršťování, doktrinářství, jedno
stranný fanatismus. A nejhorší je, že obě strany
se navzájem žalují a zároveň chtějí být
soudci ve vlastní při.
Celý ten konflikt není pouze pražský; má
lem celá Evropa je jím zachvácena a není vy-
volán, jak by se zdálo, uměleckými city a arti-
stickou kulturou, nebo materialistní vypočítavost
a střízlivostí, nýbrž radíkalní a před námi s
odehrávající změnou socialných poměrů. Při
tažlivosti a vzrůstem velkých měst. ) Jejich po
pulace se množí, její podmínky životní se mění
a stoupají. A to se děje s velikou rychlostí.
Co dříve věky trvalo a zvolna rostlo, to nyní
v jednom desetileti se vyvinuje. Společnost
její sídlo, město a dům. Děje se to však na
místě starém, novým podmínkám nestačitelném
a nevyhovujícím, a to se neodbude bez někte-
rých krutostí a násilností, neboť vždycky a všude
Praha
Evropa
7
article
budou lidé myslí a životem konservativní, na
stávajíeím, zajištěném a ustáleném Ipící, ať již
z bojácnosti před neznámým novým, nebo z víry
tradiční, z myšlení historického a citu esteti-
ckého. Vzdor rapidnosti změn v socialním okruhu
nejsme v revoluci na štěstí, nýbrž jen v evo-
luci a ta dospívá k cíli vyrovnáním protiv, od-
puzením přežilostí, odstraněním překážeka
urovnáním cesty do nejbližších dálek. Tento
evoluční, třeba urychlený postup přáli bychom
si mít zachovávaný i při přeměně, neodvratné
přeměně našeho města. Není při tom možno
udržeti a zachovati a není také třeba odstraniti
a zničiti všechno staré.
V těchto dnech jest v místnostech Vyšš
dívči školy výstava prospektů a pohledů ze
staré, mizící a také už zmizelé Prahy. Propa-
gačnímu účelu by bylo slušelo a prospělo, kdyby
vždy vedle zmizelého umístěn byl obraz nové změ-
ny a náhrady, ale bude dobře, navštíví-li mnoho lid
tuto výstavu. Bude jistě působiti na jejich cit. Ne-
pochybně však zvednou se nářky a elegie nad
tím, co v Praze už bylo změněno, oč byl
ochuzena, co starobylosti a malebnosti z ní vy
mizelo. Nářek ten jest oprávněný všude tam,
kde nic sourodého, rovnocenného, nebo vyšší
hodnoty nenahradilo zmizelé, neboť je u všech
shoda, že krásná Praha má býti a zůstati vždycky
krásnou. Jest však krása města jedině v jeho
stáří a nejsou a nevzrůstají krásy nové? Iv
umění? Zajisté. V dobách tvořivých vždycky
silné krásy umělecké byly zároveň nové krásy.
Iva uměný
Praha
Vyšš
8
article
Ale nová krása architektury, bohužel, nemůže
takořka ani jinde vzniknout nežli na místě staré.
Není možno, poněvadž není místa, podmíneka
prostředků, nechati stará města stát netknutáa
někde jinde zakládati a budovati nová. Stará
Praha také nemůže být mumifikována nebo petri-
fikována, nemůže se státi museem na podívanou,
nýbrž musí být i na dále novými lidmi obývána,
Praha
9
article
s novými požadavky a nutnostmi existenčními
u vymoženostmi pokrokovými. Jest jenom tedy
o tázkou, kdy a kterak má a musí, ne ustoupiti
nýbrž přeměniti se v nové.
Každá stavba podobá se člověku a jeh
životu, od koncepce počínaje až k stáří a zá
niku. Jednou dospělá, počíná se neodvratně opo
třebovati a rozkládati. Pečlivou hygienou, trvale
pozornou, je možno ji dlouho ve zdraví udrželi,
obezřetnou důmyslností lékařskou její choroby
odstraňovati, ano i uhasínající život o několik
vteřin déle udržeti, nežli by bez ní trval, ale
na konec ani ona není tu pro věčnost a sejit
musí jako její tvůrce člověk. Člověk zemře,
budova se rozpadne. Ale zdravý člověk bývá
buď jen neštěstím nebo zločinem odstraněn se
světa; s chorým a slabým organismem nedělá
ani příroda velkých okolků. Tak celý problém
zachování staré Prahy leží, abych tak řekl,v
architektonické hygieně starých jejich památek,
v umělecko-architektonické makrobiotice. Není-li
celé město uměleckým dílem, je zajisté aspoň
organismem určitého složení a řádu. Slabé jev
tomto organismu všechno, co není schopno na
dále vykonávat sobě přidělenou funkci. Slabe
je ovšem všechno chorobné a stářím marastické.
10
article
Silně je však všecko zdravé, umělecké, a na-
šemu citu a našim potřebám plně vyhovující
Proto otázka staré Prahy nesmí se stavět
a priori v nepřátelskou posici proti nové. Nemůže
býti řešena pouhým nezbořením starých pamá-
tek, nýbrž jejich pečlivou životosprávou. Nemůže
se týkati všeho starého, nýbrž jen silného
uměleckého. Nemůže zachraňovati pro věky.
nýbrž jen po vyměřený čas. Na druhé straně
neznamená nová Praha rovnou a zbytečně širo-
kou ulici; neznamená násilím porážeti všechno,
co pravítku a kružitku v cestě stojí; neznamená
nechati staré umělecké památky bez dohledua
ošetřování; neznamená násilné vítězství pouhého
utilitarismu, nad uměleckou účelností; nezna-
mená nivelaci na papíře skonstruovanou, nýbrž
umělecko organický rozvoj z podmínek přírodou,
věky a sociálnými stavy vycházejících. Z obou
táborů vykřikují se stejná hesla, nejen ono o
lásce ke staré Praze, ale také o jakési estetič-
nosti, o krasocitu, podle nichž prý se hlasuje a
rozhoduje. Na obou stranách mají svoje znalce
a autority a každá strana je nanejvýše spoko-
jena se svojí činností. Ale shody tu není. Kle-
rak také! Jedni se drží křečovitě každého ka-
mene, který jest přes sto let stár a tím tak
Praha
ka ulice
11
article
trochu kompromitují napřed budoucí akci svoji
o uchování památného díla vskutku uměleckého;
druzí horlí pro fádnost, střízlivost a proti umě-
leckému pokroku. A tak se snadno stane, že se
rozvine boj na život a na smrt o kus goticky
profilovaného kamene a zastaví se krásný portál
týnský kulisou nového domu; že uhájí se sice
starý kostel sv. Václava, ale zanikne umělecký
výtvor Dienzenhoferův naproti, že pomocí inže-
nýrských nivelací obě stavby v kořeni svém jsou
porušeny a jejich vlastní efekt zničen, že se pro
nové stavby předpisují falešné starobylosti, že
se staví školy jako činžáky a na ulicích a ná-
městích trčí bez ladu a skladu budky a domky,
stožáry a tyče jako z venkovských fabrik vypůj-
čené. Tak se potíraji malé a velké věci mezi
sebou nepochybně proto, poněvadž se rádi držíme
kousku a zakusujeme do drobností bez ohledu
na celek, jeho ústrojnost a prospěch.
Je nutně však třeba z tohoto křížení sea
vzájemného protínání, z těchto nesrovnalostía
někdy snad i schválnosti, z tohoto hlučenía
hádek dostati se na pevnou půdu, má-li Praha
ze starých tradic a útvaru vyrůstati v novou
podobu. Na této půdě musí býti vytyčeny mety
všem, nejen sporným stranám, nám spo
lečné. Slušno stará umělecká díla nejen nebořit,
nýbrž zvláště a stále ošetřovat, nové ke sta
svatý . Václav
Dienzenhoferův
Praha
12
article
Celý
Celý
dnes zajímá se o událostech, jež odehrávají se jednak na
13
article
Balkáně v Albanii, Bulharsku a Makedonii
Balkáně v Albanii, Bulharsku a Makedonii
jednak na dalekém východě V Zaponsku,
a sousedních zemích, tu jistě i český čtenář rád sáhne
po knize, z níž se o poměrech té neb oné země po-
učí a tím snadněji nynějším napínavým časovým udá-
lostem porozumí. Tak na příklad v cenném románu
O Život« líčí J. Jež mistrným pérem, jak vychy-
tralá diplomacie turecká, kde nemohla násilím, tam
úskokem a lstí křesťanské státy dobývala, jak křesťan
skou Albanii poturčila, bosenské kraleviče oslepila,
takže věrolomnost turecká doby tehdejší nezadá sobě
v ničem nynějším vytáčkám Vysoké Porty. (Vychází
v Levné illustr. knihovně v sešitech po 18 hal., do-
sud vydáno bylo 20 sešitů. V díle svém »Bulhar
sko a Makedonie« s mapkou západní Make
donie, cena 2 K 40 hal., nastínil známý ruský pu
blicista Věščij Oleg poutavým způsobem koňmo vy-
konanou cestu svou v průvodu tureckých četníků
přes Bělchrad do Bulbarska a odtud do Makedonie,
načež pak vrátil se zase pěšky do Bulbarska přes
Kjustendil. Úchvatně líčí hrozný stav Makedonie pod
jařmem zlévolné nadvlády turecké, kteráž by za ji-
ných poměrů v hojnosti oplývati mohla. Téměř v celé
Makedonii řádí trpce turecká vyděračnost, ale pravou
J Jež
Bulhar
Oleg
Balkán
Albánie
Bulharsko
Makedonie
15
article
morovou ranou jsou Arnauti, jichž jediným zaměst-
náním jest drancování osad křesťanských, vraždění
a vypalování domů. Oleg všímá si všemožně cizácké
propagandy v Makedonii, uvádí zajímavé případy sy-
slemalického zostuzování Rusů u lidu bulharského,
probírá kriticky srbsko-bulharský spor a seznamuje
čtenáře s násilnostmi, jež pášou Albánci na bezbran-
ném obyvatelstvu křesťanském. Neštěstí Makedonie
vidí ruský publicista Oleg v agitaci Německa, kter
neštítí se žádných prostředků, provádějíc důsledne
»Drang na Osten« až k Perskému zálivu. Grigorij de
Vollan »Zaponsko země a lid« brož. K 5.04.
váz. K 640, v půvabném a poučném díle tomto vy-
praveném s mnoha případnými illustracemi líčí ne-
jen zem i lid, ale i obyčeje těchto tak přirozeným
drastickým způsobem, že každý čtenář tohoto díla
mile překvapen bude. Neb vše podává způsobem
pravdivým a čerpáno jest z dlouholetých zkušeností
jichž nabyl tento za svého osvědčeného působení
jako ruský generální konsul v Nagasaki. Nelze tedy po-
chybovati, že by antor se od cesty pravdy uchýlil a ruč
zaň v každém směru jeho oblíbenost a téhož správné
názory, jakož i znalost místních poměrů, jež z vlast-
ního popudu ke seznání na základě vlastní zkuše-
ností a bystrosti ctěnému čtenářstvu k posouzení po-
dává. K cennému a poučnému spisu tomuto druží se
jako případné pendanty též časové publikace »Pe-
kinské události.« Pekinské události.
Oleg
Rus
Albánec
Osten
Vollan
Makedonie
Německo
perský záliv
Nagasaki
Zaponský země
16
article
Napsal dr. V. V. Korsakov. Cena K 2.60, váz. K 3.80
Tajemná říše středu, která po dva tisíce let byla ba-
dankou celému světu, teprv v posledních letech ote-
vřela své brány »bílým dáblům«, jak copalí Číňané
s opovržením nazývají Evropany. Byla to těžká doba
když boxerové, fanatičtí hlasatelé hesla »Čína Čina-
nům« zahájili svou krvavou činnost. Tisíce čínských
křesťanů, kteří svou příchylností k Evropanům vzbu
dili hněv svých pohanských spolukrajanů, zhynulo
ohněm i mečem, načež veškerá zloba čínských zu-
řivců obrátila se proti evropským vyslanectvím, jimž
admírál Seymour marně snažil se přispěti svou po-
mocí. Divoké jsou útoky boxerů na zdi vyslanectev
chráněné nepatrným hloučkem vojínů evropských
posádek, mezi nimiž Rusové a Američané chovají se
nejstatečněji. Než statní obrancí řídnou skoseni jsoue
smrtí a začíná se již hlásiti hlad. Zbývá potravin již
jen na čtyři dni, když konečně rozlehne se vzdálená
palba z děl; spojený evropský sbor přichází, aby vy-
svobodil obležené Evropany z náručí jisté smrti. Ale
zajímavé jsou osobní vzpomínky prožité v těžké době
oblehání Pekinu po zavraždění německého vyslance
Kettelera. Dr. Korsakov byl lékařem při ruském vy
slanectví v Pekině, a celé obležení prodělal sebou
jest tudíž jeho líčení věrnou fotografií všeho toho, co
dálo se ve zdech Pekina v době památných bouří
boxerských. Pět let v Pekině. Cena brož. výt.
doktor
V V Korsakov
Číňan
Evropan
Seymour
Rus
Američan
Ketteler
Korsakov
Čína
Peking
17
article
K 2.40. Také tento spis věnován jest Číně a sice pře-
devším kulturnímu životu synů Říše středu. Korsakov
poznal čínský život z vlastního názoru a výsledky, jichž
docilil, jsou skutečně pozoruhodné. Sensačně čte s
pojednání o hlízovém moru, tomto postrachn Evropy
který dle tvrzení Korsakova dvojí cestou může vnik-
nouti na Rus: sibířskou drahou a vodní cestouz
Vladivostoku do Oděssy. A Korsakov se nemýlil ; mo
v Oděsse skutečně již vypukl. Čiňané jsou samorostlý
Korsakov
Korsakův
Čína
Evropa
Rus
Vladivostok
Oděssy
Oděss
18
article
národ, jenž jest samorostlým i ve svých neřestech,
k nímž především třeba připočísti pederastii, kteráv
Číně jest všeobecně rozšířenou. Neméně poutavoua
originální jest kapitola o čínské prostituci, kleštěncích
a různých činských chorobách, jež podporovány jsou
úžasnou čínskou nečistotou. Korsakov odhaluje čte-
náři ty světlé stránky rodinného života Číňanů, jent
v jistém ohledu mohl by býti Evropanům vzorem.
Korsakov jako lékař věnoval také svou pozornos
čínskému lékařství, které i při své zanedbanosti vy-
kazuje se mnohými zjevy, jež vzbuzují v nejvyšš
míře naši zvědavost. Kniha čte se s největším zájmem
až do konce. Neméně cenným jeví se býti spis Ivan
P. Juvačeva — Miroljubova »Osm let na Sacha-
lině« cena brož. K 5.40, váz. K 6.40. Autor díla to-
hoto, vynikající ruský důstojník, byl pro revoluční
spiknutí odsouzen ke čtyřleté samovazbě na pevnost
a po odpykání trestu tohoto vypovězen na Sibíř. Zku-
šenosti nabyté v samovazbě, jakož i vypovězení jsou
předmětem zajímavého líčení a spis téhož vyvolal na
Rusi takovou sensaci, že v krátké době přikročene
bylo k druhému vydání. Juvačev píše resignovaněa
smiřuje se se svým osudem a spis oplývá úchvat-
nými scénami, jež našemu čtenáři jsou naprostou
novinkou. Poznáváme vnitřní život žalářů, těžké
práce v dolech, na silnicích i v tajze, děsíme se
ukrutnosti různých těch inspektorů, kteří necitelně
ubljejí nešťastně trestníky, kteří jsou přece jenom
lidmi a seznáváme, že z hladu stává se člověk i —
lidožroutem. A vším tím propleteno jest rozkošné lí-
čení divoké sachalínské přírody a života domorodých
nečistých Hiljaků a Oročenů. Také zjevuje se zde
Korsakov
Číňan
Evropan
Ivan
Juvačev
Čína
Sacha
Rus
19
article
jasná osobnost: lékárnice Marie Antonovna Křižev-
ská, která pro blaho trestníků obětuje své zdraví
život. Spis tento jest tak sensační, že byl brzy pře-
ložen též do angličiny. Pan Juvačev by před dvěma
roky v zásluze své uveřejněním tak poutavého díla
carem Mikulášem úplně amnestován, jakož i vrácena
mu všechna soudně odňatá práva a v hodnosti dů-
stojnické povýšen a jsme o tom pevně přesvědčení,
že i česká veřejnost tomuto záslužnému dílu plnou
pozornost věnovati bude. Jako důstojné dílo druží se
k tuto uvedeným publikacím další zajímavý, rovněž
časový spis »Neznámá země«, obrazy a črty ze
života Peršanů, jež plasticky a přece jen popularně
načrt! S. Lomnický — Redžep. Cena K 5.40, váz.
K 6.40. Autor provádí čtenáře Zemí vycházejícího
slunce, která do dnešního dne jest nám tak tajemnou,
že přísluší jí vším právem název »Neznámá země«.
Velice poutavé líčení obyčejů a života perského lidu
propleteno jest pikantními historkami, jež kořeněny
jsou dobromyslným sarkasmem. Členař poznává
všechny přednosti i slabosti krásného perského po-
hlaví, seznamuje se s dobrými i špatnými stránkami
koranu a přichází k poznání, že Persie jest zemi,
nacházející se v největším rozkladu a v níž zápasí
o vliv Rusové, Angličané a Němci. Čtenář neodloží
knihu, pokud ji nepřečetl. Veškeré zde nvedené spisy
svou časovostí přijdou čtenáři českému zajisté
vhod, a lze je v každém knihkupectví obdrželi,
zejmena zasílá je proti předem poukázanému obnosu
nakladatelství Ed. Beauforta v Praze-II., Jungmannova
třída 21.
7756
Antonovna
Juvačev
Mikuláš
Peršan
Rus
Angličan
Němec
Ed
Beaufort
Persie
Praha
Jungmannův třída
II
Křižev
20
article
74 Černý, op. 3. Dívčí proflly.
1. Anička Svobodova (Feujllet d'album). 2. Josefinka Ronzova (Intermezzo). 3. Lidunka
Geblerova (Berceuse). 4. Žofinka Ronzova (Polka). 5. Jarmilka Braunerova (Impromptu).
6. Olginka Podlipská (Chanson du printemps).
58 Foerster Jos. B., op. 47. Snění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
46 Hoffmeister, Melodie.
52 Jaroš, op. 5. Klavírní skladby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. Čaprice. 2. Idylle. 3. Rondo. 4. Berceuse.
Křídlo, op. 12. Pro velké a malé děti.
1. Modlitba. 2. Po česku. 3. Polka. 4. Valčík. 5. Strejček Škrhola. 6. Mazurka. 7. Na
pochodu 8. zastaveníčko. 9. Na klíně matčině.
86 Nedal, op. 15. Z dětského života.
1. Ukolébavka. 2. Věrce k svátku. 3. Pochod vojáčků. 4. Při klekání. 5. Pastouškův
popěvek. 6. První taneční kroky. 7. Veselá hra.
119 Novák Vít., op. 32. Slovácká suita.
1. V kostele. 2. mezi dětmi. 3. Zamilovaní. 4. U muziky 5. V noci.
Procházka, op. 5. Skizzy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..
— op. 6. Škizzy. . . . .
Říhovský, op. 6. Klavírní skladby. . . . . . . . . . . . . . ..
1. V loďce. 2. Gavotte. 3. V besídce. 4. Chvíle upomínek. 5. Mazurka. 6. Notturno.
7. Loučení. 8. Bagatelle. 9. Modlitba. 10. až 17. Huit miniatures. 18. Valčík.
dunuun a zt. Věty sonátové progresivně seřadil a k vyučování
upravil H. Trneček.
Díl I. (19 vět)
Díl II. (16 vět)
Svobodův
Ronzův
Geblerův
Berceus
Polk
Braunerův
Olginka
Foerster
Křídlo
Strejček Škrhola
Věrka
Vít
Procházka
Říhovský
H Trneček
52 Jaroš
op . 32
Loučeň
Melodia
II
Černá
Feujllet d ' album
21
article
vydal jsem vkusně vypravenou, illustrovanou brožurku, pojednávající o vzniku festivalů vůbec a o významu našeho festivalu zvlášť od Dra. Er. Ho fřera a Artuše Rektorysa a článek od Josefa Bolešky
a zašlu ji každému na požádání.
Artuš Rektorys
Boleška
22
article
Veškery skladby budou na výstavě přítomným pianistou přehrány na nádherném konc. křidle z c. a k. dv. továrny A. Petrofa.
Veškery skladby budou na výstavě přítomným pianistou přehrány na nádherném konc. křidle z c. a k. dv. továrny A. Petrofa.
ešker
A Petrof
24
title
Neopomeňte navštívit moji výstavu v průmyslovém paláci.
25
article
MOJMÍR
MOJMÍR
ungmanmova. s. , avkuv palac.
Mojmír
27
article
Zavedeno na pražské konservatoři.
28
title
K l. českému hudebnímu festivalu
29
article
hudebnfn,
zdarma. aslky
31
article
(Při objednávkách stačí udati číslo.)
(Při objednávkách stačí udati číslo.)
10 Suk, op. 21. Suite.
85 — Menuetto ze suity op. 21. . . . . . . . . . . . . . . . . . , . . . 1.20
62 — op. 22 a. Jaro.
1. Jaro. 2. Vánek. 3. V očekávání. 4. a 5. V roztoužení.
— op. 22 b. Letní dojmy.
1. V poledne. 2. Hra dětí. 3. Večerní nálada.
Suk
32
article
Korun
2.50
1.20
33
article
4ručně.
90 ab Gruber, A, B, C pro mladé pianisty. 50 melodických cvičení od nejprvnějších začátků
až k prostřednímu stupni. 2 sešity po . . . . . . . . ..
13 Hnilička, op. 152. Pohádky.
91 Hopp, op. 21. Dětem pro radost. V objemu 5 tonů.
. 1.60
1. Veselé prázdniny. 2. Na Karlově Týně. 3. Potůček v lese. 4. U kapličky. 5. Vinobraní.
54 Chvla u-, O posvícení. (H. de Kaan)
53 — Obrázky z „Babičky“.
1. Babička a děti. 2. Míla a Kristla. 3. Pan otec. 4. Bláznivá Viktorka. 5. Paní kněžna
a komtessa Hortensie. 6. Obžinky.
Gruber
Potůček
H Kaan
Míl
Kristl
Hortensius
13 Hnilička
Karlov Týn
35
article
2.50
2.50
28 Jaroš, op. 1. Adaglo — Allegretto grazioso. . . . . . . . . . . . . . . . . 1.50
16 De Kaan, Jarní eklogy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.—
6 Malát, Hra na honěnou. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.—
20 Praus, Dětské scény.
. . . . . . . . 1.50
1. Večerní modlitba. 2. Taneček. 3. V podvečer. 4. Valčík. 5. Snění.
78 — Dětské scény. Bez oktáv
. 1.50
1. Pochod olověných vojáčků. 2. V kostele. 3. Píseň beze slov. 4. Čtveračiví. 5. Jarní.
32 Robitsehek, op. 10. Menuetto. . . . . . . .
1.50
28 Jaroš
16 jít Kaan
Malát
Robitsehek
37
article
tež nakazkuamesíc splatky
38
title
(Hudebniny. — Klavíry z c. a k. dvorní továrny Petrofa. — Rukopisy.)
Petrof
40
title
Sklad strun a notového papíru
41
article
URBÁN
URBÁN
na sklade
Urbán