3
masthead
3. dubna 1904.
5
article
svým vzdáleným velikým bratrům!“ Fanouš se
mně ptal, nevadilo-li by, až by se hlásil jako
dobrovolník do ruských řad, že má jen samé
ještě krátké šaty. Myslím, že hodlá něco podnik-
ncut, ale neprozradím ho; chtěla bych sama
vstoupiti jako prostý vojín do některého ruského
pluku (ale ne do toho Amazonek, rozhodně jen
do jízdného, u jízdy jsou nejhezčí důstojníci) a
jako Vlasta nebo Jeanne d'Are vítězně věsti voje
proti potměšilým, křivookým Asiatům. Ale bojím
se, mami je taková přísná. —
Týden jsem vstávala ráno beze vzdorua
pláče a nic jsem za tu dobu nerozbila. Týden
jsem se k mamince lisala jako kočka, než ko-
nečně uznala, že vskutku potřebuji nový jarní
kostum. Když mne dnes však vedla do velké ži-
dovské konfekce koupit ho hned hotový, důrazně
jsem se před krámem vzepřela, dupala jsema
tak jsem pak musila s maminkou do nejbližšího
průjezdu, kde mně nabouchala, a když ani to, jak
je samozřejmo, nepomohlo, po návratu domů do-
stala jsem, co se do mne vešlo. Babka Nána
vždycky říká, že je to hanba, prý taková veliká
— ale dnes to nebyla hanba, naopak, protože
pro přesvědčení nutno třeba i umřít. A anit
nikdo neviděl, a pruhy se už ztrácejí.
Nové roby nedostanu — hrozila mamink
— a kroje, až budou hotovy, zamknou se do
skříní, a budu chodit v těch docela krátkých ba-
tistových šatičkách, co mně v nich tak sluši
našupat. Ale já to nechci — však až tatmnek
přijde ze schůze, budu mu žalovat; ostatně ma-
minku já dobře znám, ona přece je jen (však už
mne to nebolí), moje zlatá, dobrá maminka.
Fanouš se mně pochlubil, že od kteréhos
kamaráda koupil si bambitku na Japonce za 17
krejcarů, knížečků obtisků a vodomila.
Fanouš
Vlasta
Jeanne d ' ar
Babka
Japonec
Amazonka
krejcar
6
article
Dvanáctého března.
Chudinka Fanoušek! Dnes v podvečer chtě
odjet k carské armádě dobývati vavřínů a tak
se mu to zkazilo! Kačka nešťastnou náhodou na-
lezla pod ledničkou jeho školní brašnu, docela
již uchystanou na dalekou cestu; měl tam dvě
košilky, dvoje spodní kalhotky, punčošky a svá-
teční žluté botky, místo dýky stříbrný nůž na
dorty, co se před časem ztratil a způsobil tím
takový poplach, že Kačka až dávala výpověd
potom měděnou poklici místo krunýře, země
pisný atlas, album pohlednic, kapesní kalamář
arglickou náplasť na případně utržené rány, po-
dobizny nás všech (miláček!), psaníčka od dokto-
rovy Mici, můj kožený pás, voňavku (parádník!)
bonbony, uzenky a tatínkovi odeizené doutníky
svůj veliký míč a mnoho jiných věci, jichž
chrabrému bojovníku je třeba. Při tělesné pro-
hlídce odebrali mu ještě známou bambitku
v tobolce přes padesát korun — kluk byl rozbi
i moje prasátko. Když Fanouš musil po odbytém
bití bez večeře spat, tajně jsem ho trochu na
krmila, pofoukala mu bolest, a teď nešťastn
hrdina, uplakaný, růměnný, už spí za svou mo-
drou sítí jako andílek, klidně a hluboce spí p
horké lázni a dokonce se i usmívá. Mám toh
milého chlapce tak nevýslovně ráda — však jsem
své úspory dostala zpět.
A vím co! Peníze pro raněně Rusy zašlu
pod jiným heslem, takovýmto: Pro velikou slo
vanskou ideu mečem utrpěvším molodeům —
Fanouš a Joža, trpicí pro ni rákoskou. To bude
hezké!
Kačka
Mici
Fanouš
Rus
Jožo
7
article
A propos! Papa na sobotní mou interpellae
sice docela schválil, že mne mami za neústup-
nost potrestala, škoda prý rány, která mim
padne, a já prý si nemám myslit, že jsem něce
jiného, než zcela obyčejná, nezpůsobná žába
ale přisvědčil, že je bezpodminečně nechvalno.
podporovat naše úhlavní nepřátele, rozhodl, že
maminka nesmí více — sláva, mami taky jednou
něco nesmí! — obracet se na německé a židov-
ské, často i nemálo nesolidní obchody, když
náš český průmysl a obchod ve všech oborech
vyrovná se cizímu, ba, předčí jej-
Svoji k svémul
Papa
8
article
Teď už tedy nemusím nosit česneková paleta
z výprodeje, jež se párají ve švech a vyblednou
při první procházce, ani klobouky s profivnými
vídeňskými firmami, ani chatrné vějíře a laciné
šperkové imitace, jež etiketami na pouzdrec
mě upomínají na čtyřku z vysvědčení. Od bo
tiček až po ozdobu hlavy, od květin na ňadrech
po měsíční pás, od hodinek a plesového labutin
kověho límce ke vehodu až po nejskrytější stužku
od zadu a od předu, se shora i z dola, vnitř i vně
musí na mně teď všecko , všecinko býti české
vyrobeno českou teplou rukou, v českých továr
nách kdesi pod borovými lesiky, silou českýeh
známých řek nebo uhlí z útrob drahé vlasti. O
vonného mýdla ráno a sucharů k snídani až po
knůtky v mě růžové noční lampičce a poslední
bonbon, s nimž v ústech usinám, od tužky a se-
šitu až po tennisovou raketu — pryč se vším
cizim! Taky řeknu mamince, těší-li ji už tak
velmi ty hloupě výplaty, aby k nim brala místo
rákosky, jež pochází, bůh ví odkud, raději řád
nou českou mellu nebo lískový proutek.
Ostatně, jestliže snad je třeba něco k nám
dovážeti (myslím, že nemáme na př. papírnya
závodu, vyrábějícího gumové prstýnky), nechť se
to přiveze z bratrských zemí slovanských nebo
aspoň z přátelské Francie. Proti nějakému švi
háckému nejnovějšímu kloboučku se pštrosimi
péry, iřeba by byl přímo z Paříže, nie bych ko
nečně nenamítala.
Paříž
9
article
A na můj svátek.
Oh, já jsem šťastna! Tolika dary mě zasy
pali, že si připadám jako princezna.
Můj nový jarní kostým z šedého sukna leži
v saloně na křesle, ale mně lépe se libí v těžkých
bílých sukničkách, které se mně při každém oto
čení rozletují jako baletce, v širokých rukáveích
roztomile lehtajících krajkami, a v botách se zvo
nivými podkovkami. Pan doktor, když mně přiše
blahopřát, povídal, že jsem andělíček!! — Chtěla
bych jen na korso, celé Praze tu krásu ukázat
ale mami nedovoli.
A co jsem ještě dostala: od Fanouška dvě
krémové trubičky, šňůrku ohnivých českých gra
nátů od strýčka V. — škoda, že ne taky pannu
Chodku, všechny moje loutky jsou už tak umou-
něné; ale nechí, až se vdám, musí mně ženich
opatřit velikánskou pannu jako jsem jednou ve
výkladní skříni vidéla, takovou, co mluvi a spi.
Potom jsem dostala matiční navštivenky se svým
jménem zlatě vytištěným, hedvábné kapesničky
knihy, třebenické cukrované ovoce — ale nelze
všechno vypočitati.
Od dědečka krásný nový dukát, ale rozmy
slila jsem se: peníze své nezašlu raněným Ru
sům, beztoho bohatí jejich nejbližší krajané jim
dají, čeho potřeba, pošlu však našim dětem
v ohroženém kraji, aby mohly se učit sladkou
svou mateřštinou a ne drsným tím jazykem,
z něhož jsem měla čtyrku na vysvědčení
Ústřední Matici školskel
Ruským gorojům pak, zvlášť švarným dů
stojníkům, posílám za to tisíc vřelých, hodně
vřelých pusinek!
Praga
Matica
12
article
Jak se sloužilo a žilo na gruntě.
Při nynější nouzi o pracovní lid na ven
kově a drahých mzdách poslouchá se vypravo-
vání o poměrech za starých časů, tak v leteeh
čtyrycátých a padesátých jako pohádka. Tehdáž
byla pravidlem tuhá práce a malý plat. Hospo-
dář si mohl vybírat a čeledín musil sloužit z
to, co se mu nabídlo, neboť jinde by byl také
víc nedostal. Zajímavé líčení tehdejších pracov-
ních poměrů v zemědělství ve východních Če
chách přináší z pera Ant. Tonička březnový
svazek národopisného sborníku »Český lid«
jenž se opět vyznamenává obsahem rovněž z
jímavým i rozmanitým.
Dědeček seděl na stoličce u kamen. Vod
dál fajku se žebrovou trubkou od úst, potáh
si trochu četyci na čelo a pojdá: »Teď dych
si zasloužil, teď dych si služby vážil. Toje
něco jinýho, to sou rozdily, než dyž já sem
sloužil. Teď dostane pacholek na rok až 70
zlatejeh a já dyž sem sloužil, dostával 25.
půlku plátna, čtvrci hrachu a půl měřice póle
pro ječmen nebo pro len a dylo to všecko. Ječ-
men ten se málo dy podařil, len dyl přece ji-
stější a lepší platil. Podařili se, tak přecí něco
přidylo, ale jesli se nepodařil, tak se člověl dřel
čistě jen za tu nyzernou zdravu. Tech pár
renckejeh to sotva vyneslo na ty kvanty. A ta
zdrava ta dyla špatná, dármo pojdať. Snídaně dyla
skoro porád stejná, japka (= brambory) a ze-
louka, jen nědy sejrouka, nědy cibulačka nebo
česnečka. V poledne dyla poliuka kroupová,
zasmaženka, nebo japková nebo zadrobenka,
nědy hrachová a jen nědy jako za pamlsek dyla
čočková. Po poliuce bylo eště jedno jídlo budto
hrách, nebo slejšky, anebo kočiči svarba, to
sou kuchaný japka se zelím. A nědy to zahra-
dil třá jen kousek chleba. Desátá (= přesní
dávka) nedyla toho času žáná, to se ani neve
dělo, co to je. K svačně dyl krajček chleba
Tonička
13
article
Jesi se dálo na poli, selka přidala tu homolku.
nebo natřela tvarohem. Ale jak přišel svatý
Václav, svačna dyla pryč jako uťál. — A ta
večeře dármo pojdat. Jeden večír řepa, druhej
večír vovoeka, pak zasej řepa a potom zasej
vovocka a tak se to dvoje porád překládalo.
K tomu přinesla selka pod paží chlebaa
každýmu skyučičku sama ukrojila a zas pryč
vodnesla a u dveří do níský police položila. My
sme šli vod stola hladoví jako ke stolu.
V zejne se pe večeři dralo teří, třá do de-
síti hodin nebo eště dýl. A dyž sne šli lehnout,
sotva sne mdlobou na lůže vylezli. Dyž sem
potom vyskounal, že chleba na zámek zauřenej
nejni, pomyslil sem si: »Zatra, Jošku, tady dylo
zle, ády sis ke krajei chleba nepomoch.« A ná-
pad dyl dobrej Spával sem v maštali a chodba
do ní dyla ze seknice jen přes síň. Dalo ně to
dost ducha, adych vyskoumal jesi sedlák a selka
stej (= spějí), nebo adych je nezbudil. Dveře
seknicové vrzaly, ty sem musel dyčky trochu
nazdýhnout. A tak se mě to dařilo dost dlouho.
že sem si každou noc pořádnej klin chleba
ukrojil a skoval a druhej den si na něm dobře
pochutnal.
Václav
Jošek
14
article
Jenou se ně to přece nevydařilo. Do sek.
nice sem se dostal, notnej klín si ukrojil a te
zas du pryč. Vemu za dveře, zdyhnu jich, ady
nevrzly, ale tenkrát sem jich nazdych trochu vi
voni vyskočily z pantu a skácely se s hrozným
hřmotem do síně. Sedlák a selka vyskočili
z lůže, sedlák křičí: »kerej sakrament to řmoti«
a selka rozkřesávala. Já nechal dveře ležeta
utíkám do maštale. Chleba sem skoval do slámy
a lehnu do teřin (— peřin) a chrupám tak, že
sem vrčel jako starej kocour. Teď dou se sve-
tlem ven, dveře zasadili a sedlák de ke ně do
maštale a budí ně, ale zbudit nemoch. Al
přece ně zbudil a ptá se, jesli sem co slyšel,
ale já, že nic neslyšel. Tak mě to vo tech dve
řích vypravuje a vokazuje. Chodíme po stavení,
všudy dylo zavřený a nide ničím ani hnutý. Vo-
stalo na tom, že to dyla ňáká vejstraha. A dru-
hej deň přišel skutečně posel, že maj přijít na
funus, umřel selce bratránek.
Vostalo teď perně na tom, že to dyla vej
straha a já sem se tím taky nechlubil.
Toho času, dyž přišel čeledím k sedlákoh
pro zaudanek, sedlák se vyptával: „Unýš sekat
Travnou a vodylnou kosou? Unýš sekat se-
kajnu na řezačce? Unýš vorat, unýš jezdít.
unýš dělat došky na střechu, unýš mlátit, unýs
vázat snopy, unýš mandelovat, rounat fůry
vrstvovat ve stodole? Unýš drhnout len ?“ Taky
selka se eště vozvala a voptala: Unýš příst pa
česnou i tenkou přízi, jesi pak rád dereš peří?“
Taky si eště sedlák sponel, esi uným dělat v
dříví, štípat pařezy. Vyptali se na šecko, než
těch pár grošů zaudauku vysázeli. Jesli přišla
douka, ta dostala otázek eště víc. Tu si vzala
na vejslech hospodyně. ,Unýš dojit, prát prádlo?
Sedlák
Chlebo
Al
Jena
15
article
Unýš nakládat a rozhazovat hnůj, unýš voko-
pávat na poli? Unýš sekat jetel? Unýš trhat,
drhnout, rozkládat, třít a vochlovat len? Unýš
příst? Unýš sejt vodyli a semeno ?“ Na šecko
se vyptali, ale jakej plat a jakej přídanek daj.
to si nechali u sede, tím se nepochludyli a ř
kali: „Šak budem viděl, co si zasloužíš, šak ny
nevošidíme!“ Teď se sedlák nevoptá ani na de
sálý a na ledaco maj mašiny. A jakej plat dá
to musí říet dřiu, než vidí práci a je rád, jen
když zjedná. Teď sou časy . . . Dřiu na podzim
a v zejně, dyž se mlátilo a předlo, tu se ráno
vstávalo vo štyrech a než se šlo do stodoly
muselo se příst a při tom šecka práce vo do
bytku udělat. A dyž se večír přišlo ze stodoly
zas se muselo snášet krnení a popravit dobytek
Pacholek nařezal sekajny a šel taky přís
a nešlo se dřiu lehnot, až se napředlo co n
koho patřilo. Pacholek a i ďouka museli napřis
půldruhák (= 15 pásem 40 niti), skoták šte-
ník (= 10 pásem). Dyž se vymlátilo mimo do
mácí práce jen se předlo. To museli pacholel
i douka napříst po přadeně (= 30 pásem)
Přadle, kerá přist unela a celej deň předla, na
předla až půl štuky (= 2 přadena). Kalci cho
Kalec
pás
16
article
dili vod stavení ke stavení přízi kupovat. Štuk
tenký příze bejvala za dvojku bez dvouch
grošů. Taky se chodilo s přízej na trch do ne
sta, za vodylí se tržilo tůze málo. Na trchs
nejezdilo, naložila se jedna nebo dvě neřice na
kodylu a pacholek vzal votypku sena na ra-
meno a šlo se. (Pro špatné cesty, ač se říkalo,
vono není voto zajet, ale voty grejcary
z nýsta).
Naše hospodyně ta dyla netr. Ta rozunela
přádlu a všemu. Dyž se šlo někam na přástvu,
nebo dyž přišli přástevnici k nám, hned veděla,
že dyž se hovoří, nyň se přede, a proto nám
len voddělila a to sne museli zepříst. Ny sne
byli tyky chylří, ny sne si len skovali, kam se
jen dalo, a vona dyla ráda, jen dyž dyl kůžel
práznej. Jesi se dralo teří, dala každýmu ekstra
hromátku a každej si musel zedrat svou, dřiu
nesnel jít spat. Ně šlo draní špatně, dyl dych
u toho musel sedět do půlnoci. Nastrkával sen
si trochu do šosa u lajblíka, až dyl šos vrcho-
vatei.
Štuk
17
article
Teď kam to mám dát? Napadlo ně,že
teří zakupu do hnoje až vodejdou spat a taky
sem to tak proved. Dyž sem dyl v nejlepší
práci, hospodyně vyšla z chlíva na dvůr s lu
cernou a pojdá: Pomahej Pánbůh, já ti du po-
svítit, adys na to lepší viděl, jaká pak práce po
tne. Teď to šecko viděla. Žánej neví, jak ně
dylo, musel sem šecko sebrat a nyslil sem si,
že tady mám istě poslední nocleh. Ale nestalo
se, kázání dylo hodně dlouhý, ale vytrpel sem
to. A vod tej doby sem dostaval teří polovie.
Přicházeli taky noeleháři a pomahali drát. Kdo
nerad dral, dali mu něco číst, nebo musel vy-
líst na palác (= besídka na dveřmi, dnes už
jen ve statku Sílově v Širokém Dole zachovalá)
a tam vypravovat pohádky, nebo co slyšel vo
světě. Noviny toho času nedyly na vesnici. Taky
se přepřahali, nebo za dlouhých večerů jeden
by číst nevydržel Přicházeli i starší vejmeníci,
to dyli dobří čtenáři. Starej Jareš vzal kníškua
čet třá celou hodinu pěknej kousek, posluchači
mohli na ťom uši nechat a ten kousek ani
v kníšce nebyl. Teď dere chasa rač teřiny
Jareš
18
article
Vladimír S. Čech.
Vladimíra
Čo
19
article
než teři
= Zloději — ochotníci. Šprýmovnou historku vy-
pravuje u příležitosti úmrtí bývalého náčelníka fran-
couzské policie p. Macéa, známého též svými zají-
mavými spisy o zločincích, Ernest Blim ve svých
»Vzpomínkách vaudevillisty.« »Znal jsem,« praví, »pa-
na Macěa toliko povrchně, ale za to byl jsem velmi
dobře znám s jedním z jeho předchůdců, hodným
tatíkem Člaudem, jenž často přicházel do divadla
Chátelet, aby se po denní lopotě zotavil. Claude byl
nejen obratný policista, ale měl i velké štěstí a bylo
jen málo trestných skutků, jež mu zůstaly nevysvě-
tleny. Jeden zločin však přece nevypátral a oba zlo-
činci musili se dobrovolně přiznat, než se přesvědčil
o jejich vině. Oba tito zločinci byli Viktor Koninga
já! Jednou večer obědrali jsme oba s ředitelem Ho-
steinem a s Claudem. Nebohý, bobužel záhy ze-
mřelý Viktor Koning byl tajemníkem Hosteinovýma
ja byl prvním dodavatelem jeho divadla. (Později
stal se Koning ředitelem divadla Gymnase.) Mezi obě-
dem luštili Hostein a Claude nejspletitější politické a
filosofické problemy a Koning a já jsme připadli pojed-
nou na myšlenky, jež žádnému slušnému člověku
nenapadnou. Při horlivé debatě náčelník policie ne-
pozoroval, že mu hodinky vyklouzly z kapsy u ve-
sty, tak že visely již jen na těžkém zlatém řetěze.
Bli
Člaud
Koning
Hosteinový
Hostein
Chátelet
Gymnas
20
article
Tatík Claude chtěl se bezpochyby podívat, kolik je
hodin a pak zabrán v hovor, strčil hodinky vedle
kapsy. Tu nám napadlo odepnout mu hodinky i s ře-
tízkem. S obratností, jež svědčila o politování hodné
vloze pro živnost zločinců, odepnuli jsme hodinky
s řetízkem od vesty a zatím co Claude se zápalem
vyvracel jakýs politický důvod Hosleinův, s báječnou
rychlostí jsme je stopili. Po dva dny jsme podrželi svůj
lup. Třetího dne pravil nám Claude melancholicky
»Co se mi přihodilo, je vskutku k zlosti ! Ztralil
jsem hodinky se řetízkem, či vlastně nechal jsem je
někde ležet. Že by mi byly ukradeny, nevěřím, nebot
obeuji toliko s taškáři a ti by se toho neodvážili !«
Taškáři ne, ale »poctiví lidě!« Poněvadž jsme nevě-
děli, co s hodinkami počít — musiliť jsme je i na-
tahovat a to bylo pro nás, kteří jsme práci nevyna
lezli, přílišné namáhání — umínili jsme si, že je
vrátíme oprávněnému majiteli. Vlastně umínil si to
pouze Viktor Koning, kdežto já učinil cynický návrh,
abychom je prodali a propili peníze s hezkými žen-
skými. Avšak chtěli jsme svůj lup vrátiti aspoň ori-
ginálním způsobem. Zatím co nám Claude vypravo-
val napínavou kriminální historii, propašovali jsme
mu hodinky s řetízkem opatrně do kapsy kabátu.
Když tam po několika minutách sáhl a vytáhl ho-
dinky, vyskočil polekán: »U všech všudy !« zvolal.
Claud
Koning
21
article
»Vždyť jsem sám prohledal všecky kapsy a dal je
doma důkladně prohledat a teď tu jsou hodinky is
řetízkem. Toť hotová féerie!« — »Však jste takév
divadle pro féerie!« pravil jsem významně. Když pak
jsme mu vyznali pravdu, nesmál se tolik, jak jsme
očekávali, nýbrž pravil: »Poslyšte, s takovými žerty
se začíná a pak se krade do opravdy!« — Ale při-
sahám při mánech zvěčnělého, že jsem nikdy již ne-
kradl hodinky, aspoň pokud se pamatuji.«
= V podmožském člunu. U příležitosti potopen
anglického podmořského člunu podává anglický ná
mořník, jenž se účastnil plavby na zkoušku podmoř
ského člunu č. 2 anglického lodstva ve Stokes bay
zajímavé líčení svých zkušeností. »Pocit, jenž se do
stavuje při ponořování člunu,« praví, »jest velmi po-
divný. Cítite zřetelně sesílený tlak, způsobený pono-
řováním. Světla je tu hojnost; skleněným poklopem
kopule pro velitele vniká jakési zelenavé šero až do
hloubky dvou provazců. Hledíte-li timto otvorem,
můžete vidět, je-li obloha zachmuřena či svítí-li slunce
na povrch moře. První pocit, jejž máte pod vodou,
jest jakýsi druh omámení; jest způsoben pocilem na-
prosté malomoci, jenž zachvátí toho, kdo se nalez
v této obmezené prostoře. Pohyby člunu nelze pozo-
rovat, i když pluje plnou podmořskou rychlosti sedm
uzlů Dojem ticha jest velmi značný. Dunění v uších
mne obtěžovalo a zároveň hrozný pocit mořské ne-
moci. Všichni, kdož se nalezají v podmořských člu-
nech, záhy velmi silně blednou. Je to, jak se do-
mnívám, následkem odporných zápachů, jež se tam
vyvinují.
Stokes
22
article
= Výprava na Želví ostrovy, klerou společně
vystrojily a vydržovaly universily Hopkinsova
Stamfordova v létech 1898 a 1899, poskytla takové
hojnosti přírodovědeckých sbírek, že spracování jejich
dosud není ukončeno. V posledním čísle věstníku
akademie věd ve Washingtoně podali zprávu dva
zoologové o výsledcích lovu ryb na oné výpravě.
Celkem převládá názor, že zvířena na zemi nyní již
dosti dobře je známa. Jak málo dosud je tomu tak.
dokazuje faktum, že ona výprava objevila jen moř-
ských ryb 23 nových druhů, z nichž mimo to ne-
méně než pět ode všech forem dosud známých tou
měrou se různí, že dokonce bylo nutno považovatje
za nové čeledě.
= Nervosní recitátor. Z Kodaně se oznamuje
Herman Bang jest nejen jedním z nejčelnějších dán-
ských spisovatelů, nýbrž i znamenitým recitátorem
Rad cestuje po kraji a předčítává leckdy svoje práce
Z pravidla však dochází při té příležitosti ku podiv-
ným, mnohdy dosti trapným výstupům, jichž příči-
nou jest neobyčejně živá lelora básnikova. Těchto
dnů měl Bang přednášky v Randersun a Hobru. Na
počatku své přednášky slěžoval si trpce, že nebyl
uvítán dostatečným potleskem. V Kodani je tomu
prý zcela jinak. Zároveň vydal přednášející roz-
hodný zákaz jakéhokoli kašle, nemůže prý a neche
jej snést! Uprostřed přednášky prohlásil, že je mu
velmi zle a ihned zmizel za kulisami. Brzy však
se vrátil a spustil ostré kázáníčko, jemuž však ni-
kdo nerozuměl. Pravilť Bang: »Kdo vystupuje za plat,
musí si dát lecos líbit: ale muž mého jmena a m
pověsti zasluhoval by přece větších ohledů.« —
Užaslí posluchači chytali se za hlavy a nedovedli
Hopkinsův
Herman Bang
Bang
Washington
Kodaň
Randersun
akademie věda
23
article
rozpoznat, co as Hermanu Bangovi provedli. Avšak
faktum jest, že básník byl nanejvýš rozhorlen.
= Mor v jižní Africe. Z Pretorie došla povážlivá
zpráva o úmrtí morem, čímž zjištěno, že se nepodařile
obmeziti epidemii na Rand, ačkoli učiněna velmi dů-
razná opatření. V Pretorii a okolí provedena ochranná
opatření. V Johannesburgu bylo až do 23. března iso-
lováno 58 černochů a 3 běloši, podezřelých morem.
360 indických kuliů ze zamořeného území bylo pře-
vedeno do tábora, vzdáleného osm mil. V Johannes-
burgu zemřelo 47 černochův a 3 běloši. Indická čtvrt
byla po vyklizení spálena. Lord Milner zaslal o vy-
puknutí moru ministeriu zahraničných záležitostí v
Londýně následující telegram: „Ve čtvrti kuliů vypuk
hlízový mor. Počátek byl velmi prudký, neboť v něko-
lika dnech zemřelo z 38 onemocnělých 30. Ačkoli
povaha nemoci poznána byla teprve dne 19. března,
byly ihned učiněny potřebné kroky, aby všichni ne-
mocní převedeni byli do isolačního lábora za městem
Poněvadž již před delší dobou očekáváne byla mož-
nost vypuknutí moru, bylo tábořiště již vybránoa
připraveno. Nebude obtížno, isolovat všechny pode-
zřelé případy a přiměřeným způsobem je ošetřovat ..
Herman Bang
Pretorius
Milner
jižní Afrika
Johannesburg
Londýn
ISO
24
article
Jest oprávněna naděje, že se podaří zabránit šířen
se nemoci. Báňský obvod jest úplně prost nákazy.“ —
Také v dalším telegramu ze dne 22. března vy
slovuje lord Milner naději, že se podaří mor obmezit.
tato naděje však se nesplnila, jak dosvědčují zprávy
z Pretorie. Lord Milner v posledním svém telegramu
oznamuje, že není třeba, aby přibrán byl k boji proti
moru specialista, prof. Simpson, poněvadž na místě
samém jest znamenitý bakteriolog a obecenstvo m
plnou důvěru k lékařům
Číslo 23.
Šachy.
Pořádá J. Rašovský
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Uloha čís. 54. (Oprava starší práce.)
MUDr. Eduard Mazel, Olomoue
Milner
Pretorius
profesor
Simpson
J Rašovský
MUDr
Mazel
Morava
25
article
Mat ve 2. tazích
Úloha čís. 55. („Schwcizerischo Schachztg.“)
W. Henneberger, Basel.
W Henneberger
Basel
Schwcizerischo Schachztg
26
article
Mat ve 3. tazích
27
article
Partie čís. 35.
Hrána v českém mezínár. korrespondenčním turnaji
Italská hra.
Černý: T. Sik
Bílý: J. Biedrawa.
Jd5 — f6
17. Je4—g5
e7— 65
1. 62—
Va8—dsb
18. b2—b3
2. Jg1—f
Jb8—c6
b7—h6.
19. Vat—dt
3. Sť1—c4
Sí8— c5
Jf6 —d5
4. c2—c3
Jg8—f6
20. Jg5—f3
Db6—c7 e
5. d2—d4
e5x«d4
21. a2—a
Dc7—e7
22. Vd1—cl
6. e3xd4
Sc5—b4-
23. b3—b4
7. Sc1 — de
De7—fod.
Sb4x d2-
d7— d5
24. Dd3—de
Jd5—fl
8. Jb1 xd2
25. Vel—e
Se6—d5e
9. e4xk d5
Jf6xd5
10. 0—0
o—0
26. Jí3—e1
Df6—gö lf
Jf4—h3-
Jc6 —e7
11. Dd1—b3
27. g2—g3
12. Víl—e1
c7—ce
Vesxe5
28. Kg1—fl
Dd8—be
Ve5—f5
13. Jí3—e5
29. f2—f4
Je7xd5
30. Kfl—e2
Dg5—g4-
14. Sc4xkd5
Sc8—e6 a) 31. Ke2—ds
15. Db3—ds
Jh3xf4 !g)
Ví8—e8 a bílý se vzdal.
16. Jd2—e4
POZNÁMKY:
a) Bráti pěšce b2 bylo nebezpečno.
b) Útok bílého jest u konce a černý získá v brzk
výhody.
c) Převádí dámu k útoku na křídlo krále.
d) Posledními bezstarostnými tahy umožňnje bílý rychlý
konec.
e) S úmyslem měniti na f3 s násl. Je6 s útokem n
slabého Pd4. Kdyby 26. Jg4 tu Df5 a po 27. Ves-
Ve8 28. Jg e5 JXg2! 29. KXg2 Sf3-+. 30. Jí
Dgl+. Na 26. h3 násl. Jh3 a na 26. Jg e5f
27. Je d3 VXe3. Jestli 27. Je c4 tu JX«g2 ap
27. gi Des
Bílý nemá již žádné obrany proti hrozbě SXg2
Jestli 27. Vg3 tu JXh3 a na 27. f3 násl f6 (28
Je4 Sxc4 29. VXc4 Jh3 +- 28. Jg4 h5. 29. Je
Jh3+. atd.)
Pěkné skončeno ! Na 32. gXf4 násl. VX«f4 33. Je
Se4- 34. Ke3 SXKc2 a Ví dá!
Černá
J Biedrawa
Jd
Jg
jít jít 7
Jc
Bílá
Pěkná
Vela
d 7
Jg e 5 JXg 2
Jg e 5 f 27
Sí
d 5 4
c 2
c 7 e 5
Dc 7
e 7 22
d 5 e
b 3 27
Vesx 5 28
e 5 29
dg 5
Sf 3
jh 3 +
28
article
Partie čís. 36.
Hrána v Riceově turnaji v Monte Carlu 26./2. 1904.
— Riceův gambit. —
Černý: A. Fleischmann
Bílý: J. F. Marshall.
19. Dh6—e3 Jh8—c6
e7—e5
1. e2—64
20. De3—e8+-e) Kg8—g
2. f2—f4
e5xkc f4
Sc8—d7
3. Jg1—f
21. Desxe2
g7—g5
Vasxes
4. 2—h4
22. Sc1—e3.
g5— gt
Dd5—e6
5. Jf3—e5
Jg8—le
23. Jb1—d2
f7—fo
d7—d5
6. Sf1—c4
24. Va1—ci
De6xa2
8í8—de
25. De2—ge
7. e4x« d5
26. d4—d5 ! g) Jc6 —ds
Sd6xke5
Kg7—f7
Dd8—e7
9. Vf1—e1
27. Se3—d4-
f4—f3
10. c2 —c3
Sd7xke8
28. Ve1xKes
Jf6—e4
11. d2—d4
Da2—a6
29. c3—c4
Se5—h2-
12. Ve1xe4
Se8—dz
30. Dg2—f
De7xke4
13. Kg1xh2
31. Df2—f4
Da6—d6
14. g2—g3a
32. Sd4—e5 Dd6—e7
De4xd5
15. Se4— ds b)
33. Jd2—e4 Kf7—es
16. Ddl—d2 c) Ví8—es
34. Je4—f6-
17. Dd2—h6 Ve8—e2—
a černý se vzdal
18. Sd3xe2 f3xe2
Poznámky: (Deutsche Schachzeitung.)
a) Viz partii čís. 34.
b) V matchi Lasker-Čigorin hrál bílý 15. Sf4 na tente
tah s výhodou lze hráti 15.... b5l což navrhl Alapin
c) V partii proti v. Scheweovi hrál Marshall 16. c4.
d) Po 17. . . . f5 může bílý remisovati.
o) Jemně hráno! Na g7 stojí černý král méně vý
hodně než na g8.
f) Marco hrál v teže posici proti Miesesovi ihned 24
.. DXa2.
g) Marshall využitkuje nepřítomnosti černé dámy n
křídle krále k rozhodnému útoku
h) Jestli 33. . . . Kg6 tu 34. S.6! a černý buď ztrat
dámu nebo jest mat.
Oprava: V partii čís. 33 měl bílé: Prof. Va
lenta, černé: O. Důras.
Ricův
Černá
A Fleischmann
Marshall
dh
Dd
Sd
Čigorin
Alapin
Schewe
Marco
Virginie lento
Důras
Monte Carlo
Virginie
xkes Jf
jh 8
e 8 +e
ge 7
Deutsche Schachzeitung
e 5 1
e 2
64 20
e 5 Jg
d 5 6
kg
Dd 8
e 1 27
h 2
29
article
Zprávy šachové.
V českém mezinárodním turnaji ukončeny byl
následující partie:
O — Chalupetzky
40. Vogel
41. Biedrawa 0 — Chalupetzky
42. Dušek O — Kammel
43. Chalupetzky O — Kammel
1 — Nagel
44. Kammel
1 —. Nagel
45. 5l. Meszey
46. Dušek
Kolb
47. Motzko
Vidmarr
48. Biedrawa
šl. Meszey
49. Šach Mat
Kammel
50. šl. Mesze
Stokláska
51. Šmnaha
Dušek
52. Dušek
Bledrawa
53. Dušek
Nagel
54. Kammel
Dušek
55. šl. Meszey
Šach Mat
56. Stokláska
57. Dohnal
Sika
38. Sika
Biedrawa
59. šl. Meszey
Nejtek
60. Nejtek
šl. Meszey
61. Motzko
Chalupetzky
62. Kammel
Kolb
63. Nagel
Kammel
Kolb
64. Stokláska
65. Sika
Motzko
66. Motzko
Sika
67. Sika
Dušek
68. Dušek
Sika
69. Kellner
J. Schwarzbacho
70. Kellner 1/2 —
Kolb
71. Šmaha
Chalupetzky 1/2
72. Šach Mat 0 —
Dohnal
73. Biedrawa 0 —
Sika
74. Dohnal
1 — Šach-Mat
V turnaji petrohradského sachového klubu doby
I. ceny Lülze 71/2 z 10, II. Čepurnov, III. a IV. Pašl
kowski a Sybin a V. Moljutin
193/404.
Vogel
Biedrawa
Dušek O Kammel
Chalupetzky O Kammel
Nagel
Kammel
Dušek Kolb
Mesz Stoklásek
Šmnah Dušek
Dušek
Dušek Nagel
Kammel Dušek
Stoklásek
Dohnal
Meszey Nejtek
Nejtek
Kammel Kolb
Nagel Kammel Kolb
Motzko
Kellner
Schwarzbacho 70
Kolb
šach
Sybin
V Moljutin
Šmaha Chalupetzky
Motzko Vidmarr 48
30
article
Řecká „Achaia“ vína: Mavrodaphne slad., Achaj-
ský Sec natrpklé, jsou nejchut. a nejv. sílící. Sklady: lékár
ny, drog., lahůdk, a lepší záv. Pro Čechy hlav. skl. a zást
H. F. Seldel, Praha, Vodičkova ul., 30. (Též řecký koňak
Achaj
Čecho
H F Seldel
Achaia
Praha
Vodičkův ulice
31
article
Přebytek kyseliny močové
Přebytek kyseliny močové
dozná dle dobrozdáni vynikajících kliniků o
lékařů nejúčinnějšího vyléčen
32
article
Františko-lázeňským pramenem Natalie
Františko-lázeňským pramenem Natalie
Nejnopatrnější obsah vápenný
Močení podporující účinek
Úbzviáště lahodna ohutl
dostání ve všech skladech s minorální vodou ae
lékárnách, též
přímo u zásllatelství minerální vos
Františkových Láznl.
Františka
Natalia
Láznl
34
article
Vypálená známka na zátoe
ochraně
protl
porušení
36
article
Krytiny taskarnne
Krytiny taskarnne
TSOlaCe prott vthku t símě.
cement. a Monterovy. Výrobky cemenfot
Monterův
37
article
Roury seeoe
Roury seeoe
Sádrovice. Obnovování schodů.
Podnikatelství staveb betonových a továrny stavebnícl
výrobků
Hrüza Rosenberg, =
Praha — Vídeň — Olomoue
Hrüza Rosenberg
Praha
Vídeň
38
article
Nábytek na splátku
Nábytek na splátku
u Edvarda Riedla na Král. Vinohradech,
nár. Balbinovy ul. čis. 2 n. a Jungmannovy ul. 7323
Riedl
Král
Balbinův ulice
Jungmannův ulice
41
article
cehranná známka a flrma
Mellovy seidlické prášky jsou osvědčený domác
prostředek k odstranění všech neduhů povstalých z
špatného trávení, nechuti k jídlu a zácpě. Původní
krabice stojí K 2.—
Mellův
42
article
ak-li na kaádé lahvičce vylisknuta MOLLOv
Jen pravá.
chranná známka a je-lí olověnou plomib
A navtuna
Mollova francovka a sül chvalně známá jest jak
národní prostředek, totiž jako bolesti mírnici mazán
při lámání v údech a při jiných z nastuzení vzešlých
následcích. Plombovaná původní láhev stojí K 1.90
Ilavní zasílatelství v lékárné A. Molla, e. ak. dvorního d
davatele ve Vídni. Tuchlnuben čís. 9. Ve venkovských s kladnei
n20
žádcime výslovně A. Mo 1 lä v při pravék
Mollův
A Moll
Vídeň
44
article
korman
profi rýme
klinicky vyzkoušeno
lékaři nejednou označeno
Jako přímo ideální
prostředek profi rýmě
Účinek překvapující
45
article
7091
lithionová kyselka
52
title
Dlavní sklad =
věech přírodních e
minerálních vod.
53
article
RHDÁ,
RHDÁ,
FERDINANDOVA TŘÍDA, 58-II
proti „PLATÝzu-
Ferdinandov
Platýz
54
article
pak-li na každé krabičce vytisknuta MULLOv