1
article
práva státního, české svobody
Ba že jest nám odvalovati ještě také kamenův.
tlačících práva našeho jazyka a naší osvěty národní
ve hloží přikoří a křivdy. A proto nelze národu
našemu ani dnes ještě postrádati osvěžujícího
zdroje síly a nadšení, tryskajícího z vroucích
perel českých zpěvů a písní, proto i dnes sjezd
našich pěvců českých netoliko s povděkem, ale
i s vyzváním vřelým: Pějte dále a dále národu
našemu píseň úchvatné sily do zápasů jeho
příštích, povzbuzujte srdce českých molodcův
vlasteneckou vřelou plsní českou k nehasnou-
címu zápalu a obětovné udatnosti v obraně če-
ského práva, české svobody, která nám vzejde
tak jistě, jako po zimě rozkvěte jasné a teple
jaro. To naše tužba: pozdrav náš srdečný ve-
škerým našim pěvcům v dnešní krásný jejich
slávy denl
český svoboda
2
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 2. dubna. (Haličské li sty
o varšavských výtržnostech.) Kato
lický arcibiskup varšavský kn. Popiel vydal spolu
s vynikajícími členy polské společnosti varšavské
provolání ke sbírkám na ranéné vojáky ruské
v jichž řadách se nachází též veliký počet P
láků. Vyzvání to zavdalo podnět některým pří-
vržencům směru všepolského k demonstraci.
kterou »Dzien. Poznaňski« nazval prahloupou.
Hlouček výtržníků vytloukl totiž okna v domě
bar. Kronenberga a v paláci hr. Čertvertyn-
ského, kteři oba jsou podepsáni ve vyzvání.
Chtěli vytlouci také okna v paláci arcibiskup-
ském, ale policie tomu v čas zabránila. O de-
monstraci té rozpisují se všechny vážné listy
polské a šmahem je odsuzují, vyjma ovšem listy
směru všepolského. Krakovský »Czas« píše z
té příležitosti: »Každá společnost má své radi-
kální křídlo. Jest přirozeně i u nás, ale zvláštní
známkou polského radikalismu jest, že projevy
jeho nemaji zhola nijakého cíle. Jest to radi-
kalism pro radikalism, jsou to slepé výstřely
temperamentu. Důkazem jsou poslední výtržnosti
varšavské. Žádný rozumný člověk nenalezne
ních ani zdání nějaké rozvahy. Mohli bychom
je dle toho také oceňovati, kdyby nebylo smut-
ného fakta, že pro represálie postačí též
skutky, provedené bez rozvahy, ale majíeí
známky politického fermentu.«
Ze Zadru, 30. března. (Dalm a t št
Vlachové pro smír se Slovany.)
Štváčská řeč terstského vůdce irredentistů dra.
Kato
Popiel
Praha
Zadr
Slovan
Czas
3
article
Veneziana, jenž Slovany na Přímoří prohlási
za pouhé hosty na vlašské půdě, znepokojila
Vlachy dalmatské, kteří za posledního zasedání
zemského sněmu vystoupili svorně s Chorvaty
a Srby proti vpašování státní němčiny do úřad
dalmatských a tím si upravili cestu k národ-
nostnímu smíru s dalmatskými Slovany. Vedeni
přáním, aby započaté dorozumění mezi Slovinci
a Vlachy nebylo v zárodku zmařeno, zaderst
Vlachové usnesli se vyslati do Terstu dra-
Salvu a dra. Krekiche jako své delegáty za tím
účelem, aby přiměli terstské. Vlachy ku povol-
nosti a umožnili dorozumění též na půdě prl-
mořské.
Venezian
Slovan
Vlach
Chorvat
Srba
Slovinec
Salva
Terst
4
article
Krásy a památky Staré Prahy
v obrazech a rytinách.
Milým hostům sletu českoslovanského pěvectv
i všemu obyvatelstvu pražskému uchystaly Národní
jednota pošumavská a Klub za Starou
Prahu ve svátečních dnech velikonočních vzácné
překvapení výstavou drahocenných starších rytin, f -
lografií a originálních obrazů z doby novější, zná-
zorňujících v přečetných pohledech panorama Prahy
dřívo i nyní, malebná a památná zákoutí, slovem
krásy slovanského města, jemuž poklonila se nejeden-
kráte již cizina, udělivši mu mezi metropolemi evrop-
skými primát půvabnosti a vzhledu.
Výstava uspořádána v sedmi prostorných síníeh
vyšší dívčí školy v ulici Vodičkově a to v prvém
druhém poschodí.
První poschodí obsahuje vzácnou kollekci rytin,
fotografií, pěrokreseb a obrazů Prahy staršího data,
zapůjčených Uměleckou besedou, Klubem za Starou
Prahu, knížetem Lohkovicem a archivem měst
Prahy: Obsahuje na dvě stě neobyčejně zajímavých
obrazů, jež návštěvníku skýtají jasný názor, jak vy-
padala ta která ulice s památnými svými budovami,
a jak místa dnes zastavená v století XVII., XVIII.
XIX. Zejmena Smíchov a Vinohrady, respektive místa,
Krása
Lohkovic
Praha
Zejmen Smíchov
5
article
Tibet má svého duchovního i světskéh
vládce, »moře, moci a moudrosti«, Talé amu,
v jehož rukou spočivá moc zákonodárná i vý-
konná. Vedle něho je vrchní světský vládce
Nome chan. Ale Tibet, jako země poplatná Číně,
má ve svém hlavním sídle vedle obou domácích
náčelníků i plnomocníka pekinského císaře.
V době, kdy oba francouzšti missionáři
přibyli do Lhassy, byl Talé lama nedospělý
vládu za něho vykonával vladař. Dal si zavolat
oba cizince.
Stanuli u dveří. V komnatě ozdobené sedě
muž na veliké podušce, tygrovicí pokryté, nohy
skříženy. Po pravici stálo sedadlo pokryté červe-
nými koberci. Vladař pokynul, aby se posadil.
Byl asi padesátiletý. Z očí zářila mu moudrost
a jemnocit. Pravil, že nedal je zavolati, aby je
znepokojoval, nýbrž aby zvěděl, odkud přichá-
zejí, protože o tom kolují po městě rozmanit
— Jsme z krajiny pod západním nebem
— Z Kalkuty?
— Nikoli, z Francie.
— Umíte psáti?
— Lépe, než mluviti
Přineseno náčiní a cizinci napsali slova
»Co platno člověku, by celý svět získal, na duš
pak škodu trpěl.«
— Ach, to jsou tedy písmena vaší země
Ještě nikdy jsem takých neviděl.
Vyložili mu smysl slov Kristových.
— Nebyl jsem klamán, pravil vladař, jste
opravdu lidé učení, máte hluboké myšlenky, jaké
jsou vloženy v knihách modlitebních
Nastal venku hlomoz. Zvuk tamtamus
rozlehal.
— Činský vyslanec přichází, pravil vladař
chce vás vyslýchati. Povězte mu pravdu a spo-
lehejte na moji ochranu. V té zemí vládnu já
Činský plnomocník nebyl tak vlídný. Vy-
slýchal cizince přísně. Hlavně mu záleželo, ne-
kreslí-li muži od západu mapy země. Jednou
nalezeny u anglických cestovatelů mapy. Odte
doby měli Čínané cizince v podezření, správně
tušíco v mapách instrument prištího nebezpečl
Kristův
Čína
Kalkuta
Francie
7
article
kde nyní vzkvetla rozsáhlá tato města, budí značny
zájem, jsouce znázorněny namnoze, jako planiny, vi-
nice, zahrady a sady. Z fotografií Klubu za Starot
Prahu budí interess zobrazení domů již s povrchu
zmizelých, zejmena kovárna na Linhartském náměstí.
bývalá prelatura u Mikulášského kostela a mnoho
jiných památek. Jiná síň vyplněna jest z pola ryi-
nami a z pola reprodukcemi Jansových akvarelů stare
Prahy v počtu přes 100 kusů. Ve čtvrté síni vystavi
Klub za Starou Prahu zajímavé návrhy arch. Polívky
na úpravu nábřeží malostranského se zachováním
nádherných prospektů hradčanského a strahovského.
Skvostnou kollekci velice cenných uměleckých rytin
francouzského mistra zapůjčil princ Lohkovic. Sbírk
tato spolu s výstavkou Umělecké besedy, jež obsahuje
díla jinak nepřístupná, se šesti velikými obrazy (maj.
doc. Kheila) jest zaslouženě nejvíce obdivována.
Interieury originálů umístěných v druhém po-
schodí, jsou arci neměně hledanou součástí výstavy.
Jansův
Polívka
Lohkovic
docent
Kheil
linhartský náměstí
Praha
8
article
Vedle rozměrných obrazů Chittussiho, Bárty
Šetelíka a Engelmůllera, rozsáhlou expo-
sici originálů reprodukovaných v „Kronice Staré
Prahy“ vystavuje Pavel K örbe r, jehož četné obrazy
během včerejšího dne již zakoupeny. Zvláště interess
budí čistounce provedený „Vyšehrad“, „Malostran-
ské náměsti“, „Daliborka“, Svatovítský chrám“
„Čertovka“ a j. v. Roztomilé obrazy nacházíme tuo
Ad. Liebschera, J. Kouly, Foerstra, Ka-
lašové, Stretta, Zeyera, Novotného,
Herolda, A. Levého, Engelmůllera a téma
všech, kdož Prahu zvěčnili, at pérem neb olejem. ve
zvláštním interieuru umístěné originály mistra J a n sy
v počtu 30 a souborná výstavka Spolku poslu-
chačů architektury a inženýrství, kteř
nad vstupem do školy zhotovili rozmarný plakát,
zakončuje výstavu druhého poschodí
Včera dopoledne u přitomnosti četných hostů za-
hájil výstavu městský radní p. Lad. Čupr krátkým
a vřelým proslovem. Během dne navštívili výstavu
četné osobnosti, umělečtí kritikové a j.v.
Na dnešek ohlášena návštěva primatora dra. Srba
s oběma náměstky a měst. radního p. Hubáčka v za-
stoupení městské rady. Zejtra v poledne pocti vý-
stavu svou návštěvou delegace francouzská. Jests
přáti, aby výstavu každý Pražan navštívil, aby po-
znal, jaký skvost jest jeho město a aby dovedlsi
krás jeho dle toho vážiti. Samozřejmo, že četní hoste
z venkova v Praze meškající příležitosti tak vzácné
peužijí a do výstavy rovněž zavítají. Výstava potrvá
pouze dnes a zejtra a otevřena jest od 8 hod. ráno
do 6 hodin večer. Vstupné 20 kr., děti 10 kr.
Chittussi
Bárt Šetelík
Engelmůller
Pavel
Daliborek
Liebscher
J Koula
Foerstr
Strett
Zeyer
Novotný
Herold
A Levý
Srba
Hubáček
Pražan
Praha
Vyšehrad
Ka
spolek posel
J a můj sa
9
article
První
První
český hudební festiva
vPraze.
»Pěvce dobra milují bozi !«
Právě když od jihu nesou nám drobn
zpěváčkové na svých křídlech jaro do českých
luhů a hájů, v té chvíli od modravých věneů
hor šíré vlasti sletují se v slovanskou Prahu
sborové pěvců českoslovanských, aby kouzelnou
mocí zpěvu vnesli nám jaro do srdeí a duší.
S nadšením a naručí otevřenou vítá je dnes
všechen zpěvumilovný lid ve zdech královské
Prahy, pln touhy vyslechnout jejich zpěv, jenž
zůstává povždy ohlasem nejsvětějších citů, nej-
vroucnějších tužeb a přání národnich. Tři dní
ušlechtilého pěveckého turnaje jsou nám dn
svátečními, slavnostní umění nejlahodnějšího
nejkrásnějšího, ale zároveň i vzácnou přehlídkou
řad pěvectva českoslovanského a vyspělosti jeho
umění.
V hlaholu písně nechať hlaholí vzájemn
láska, v kráse zpěvu vroucí cit, v mohutnost
jeho naděje v silnou budoucnostl
Již včerejšek byl slavnostní ouverturou
dneška a dnů přištích! Radostná srdečnost
vanula vítáním hostů, bouřlivá radost a upřím-
nost v pozdravení delegáta města nad Seinou.
bratrská družnost v přátelském zahajovacím
večeru. Stůjtež zde o tom podrobné zprávy
Přivítání zástupce Paříže.
Nadšené bylo to uvítání, jež obecenstvo
pražské připravilo delegaci pařížské, která při-
byla k utužení přátelských styků. Tisíce a tisíce
připutovaly na západní nádraží smichovské, ab
tam manifestovaly pro přátelství česko-francouz-
ské. Nádraží smíchovské bylo k uvitání delegace
pařížské zvoleno z toho důvodu, že nádraži
Praha
Seina
Paříž
10
article
Nenalezeno nic podezřelého a cizincům dána
volnost i právo, pohybovati se v zemi dle li-
Vladař byl velmi vědychtivý. Dal si na globu
ukázati všecky kraje světa, divil se poměrům
vzdálenostem moří a zemí. Zaražen pohlížel
zdvihl posléze palec pravé ruky.
— Jste obzvláštní, nevšední lidé ! řekl.
Dal si ukázati nejhlavnější města v Tibetu
i Kalkutu a měřil odtud prstem vzdálenost
Lhassy.
— Pelinové (Angličaně) jsou dosti blizk
od nás, dokládal, polřásaje hlavou. Leč, co škodí?
Zde jsou hory himalajské !
Dal si vyložiti jádro víry křesťanské.
— Vaše náboženství snáší se s naším
pravil. Pravdy jsou tytéž, jen výklad rozdílný.
Viděli jste v Mongolsku a Tibetu jistě mnoh
závadného, však bludy a pověry zavedli lamorě
neumělí, evičený buďdlhista v ně nevěří
Divil se vypravování o parnících a vzdu-
cholodích, o železných drahách a telegrafech,
světlotisku a světle plrnovém. Jednoho dne
mu ukázali drobnohled. Vysvětlili a položena
pod něj veš, kterou jeden z družiny vyňal
hedvábného roucha, nedovolil však vziti klištkami
aby nebyla »zabita živá bytost«, čemuž se pro-
tiví zákon Buddhův. Vladař spatřiv hmyz po
drobnohledem, vzkřikl:
— Cong kabo ! Jest velká jako krysa ! Jak
strašně vypadál
I druzí přitomní podívali se a každý usko
čil. Když ukojena zvědavost všech, pravi
vladař.
— Už se nedivím vašim vzducholodím
železným drahám. Lidé, kteři vynalezli tenhl.
přístroj, dovedou všecko ..
Tak prosta, přístupna dobru i pravdě byl
duše asijských plemen, nežli jim vzešlo svěllo
kultury evropské. Jak bude, až vlivem »pokro
čilého« Japonska probudí se v nich vědom
»svělového« úkolu — žlutého plemene?
Kdož to ví?
Pelin
Buddhův
Mongolsko
Tibet
Kongo
Japonsko
12
article
Františkovo nalézá se v přostavbě, prostranstv
jeho je stísněné a Sadová silnice neupravená.
Vzdor značné vzdálenosti zavítalo na smíchovske
nádraží imposantní množství obecenstva, ze-
jmena studentstva. Peron nádražní byl přeplněn
již po 7. hod. večerní, rovněž vestibul; na pro-
stranství před nádražím shromáždily se nepře-
hledné zástupy obecenstva.
V čekárně první třídy shromáždili se zástup-
cové obee pražské, pp. starosta dr. Srb, oba ná-
městkové, dr. Groš a Seifert, městští radové
obecní starší Březnovský, Brož, Čupr, Bulí
Cetlovský, Koubek, stav. r. Vlček, dr. Vlček
Chadima, Mellan, Novotný, Portík, Prášek, Ně-
meček, Maděra, Schrötter, Kasalický, dr. Štych.
Trnka, Patočka, Svoboda, Siřiště a inž. Zvěřina,
dále řed. Šubrt, sekretář Borůvka, dr. Sobotka.
stav. rada Soukup, ofic. Havlik, mag. rada d.
Růžička, spisovatel Hladík, professor Trneček
Schmidt-Beauchez; za městskou radu smíchov-
skou pp. starosta Elhenický, m. r. Krejčí
Tykač; za Akad. čten. spolek pp. Kasalický
Pštros; za Ústřední jednotu zpěváckých spolků
p. dr. Janda a j. v.
O 18. hod. več. na znamení příjezdu
rychlíku otevřeny dvéře čekárny a na peron
vstoupili starosta měst pražských p. dr. Srb
s oběma náměstky, pp. drem. Grošem a Seifer-
tem, aby uvítali zástupce města Paříže. Rychlo-
vlak výminečně zastavil před čekárnou. Z kupé
prvé třídy vystoupil býv. syndik pařížský, p. E.
Františkův
Peron
doktor
Srb
Groš
Seifert
Březnovská
Brož
Čupr
Cetlovský
Koubek
Vlček
Vlček Chadim
Mellan
Novotná
Portík
Prášek
Maděra
Schrötter
kasalický
Štych
Trnka
Patočka
Svoboda
Siřiště
Ing
Zvěřina
Šubrt
Borůvka
Sobotka
Soukup
Havlik
Růžička
Hladík
Trneček Schmidt
Elhenická
Tykač
Janda
Seifer
Paříž
13
article
Gay, v průvodu obecního staršího p. dra. Je-
řábka a sekretáře, dra. ryt. z Čenkova. Pan Gay
měl v levici velkou kytici vonných květin, od niž
splývaly stuhy barov národních, dar to vlaste-
neckých dam. Četné jiné kytice, jež na české
půdě obdržel pan Gay, nesli jeho průvodčí, kteř
mu z Prahy až do Brodu přijeli v ústrety. Po vy-
stoupení z vagonu podal pan Gay pravici primá-
toru měst pražských a oběma, náměstkům. V tom
okamžiku zahlaholily rozsáhlým peronem mo-
hutné zvuky marseillaisy v českém textu, za ří-
zení p. R. Nejedlého. Pan Gay vyslechl zpěv.
načež za nadšeného provoláváni Slávy a Na zdar
vstoupil do čekárny, v níž v půlkruhu byli shro-
mážděni zástupcové obce pražské a smíchovské.
Pan Gay mezi přítomnými zpozoroval četné sve
známě jednak z návštěvy delegace pařížskév
Praze, jednak z pobytu zástupců obce pražské
v Paříži. Přistoupil k nim, srdečně je pozdravil
a pravici stiskl. Druhý delegát pařížský, pan
César Caire přibude do Prahy dnešním ranním
rychlíkem; telegraficky oznámil starostovi, panu
dru. Srbovi, že opozdil se a vlak omeškal.
Když na poronu utichlo provolávání Slávy
starosta měst pražských delegáta města Paříže
takto uvítal:
„Předrahý náš příteli! Město Praha, srdce
království českého, zdraví ve vás město Pařiž
Francii, onu zemi, kterou zvláště mi-
lujeme a ctíme. (Výborně!) Děkuji srdečně
municipální radě města Paříže za velikou čes
a nové osvědčení sympatií, kteréž nám prokázala.
vyslavši vás, abyste zastupoval slavné město
na březích Seiny, při prvním českém hudebním
festivalu. Nemusím snad vás ujišťovati, že jste
vřele vítaným a milovaným. hostem mezi námi.
jelikož zajisté znáte srdečné po-
city necchvějné sympatie, ktero
cíti Čechy k Francii! Ať žije Paříž! A
žije Francie!“ (Bouřlivý souhlas, nadšené volání
doktor
gay
R Nejedlý
Sláva
Caire
Srba
Čecho
Čenkov
Praha
Brod
Paříž
Francie
Seina
14
article
„Sláva Francii!“ „Vive la France!“
Na peroně shromáždění pěvci zapěli „Hlej
Slované!“ a z prostranství před nádražím za-
léhalo volání „Vive la Francel“
Pan E. Gay, jakmile utuchly posledn
akkordy, poděkoval, patrně dojat, za vřelé, ne-
tušené uvítání, jaké mu uchystáno jako zástupei
Paříže. Je radostně rozrušen, že dopřáno mu
poznati národ český v jeho pěveckém umění,
jež svědčí o statečnosti a ušlechtilosti duše.
jako osvědčilo statečnost tělesnou české Sokol-
stvo. Děkuje ještě jednou vřele a přináší srdečné
sympatie pěvcům českoslovanským jménem celé
přátelsky nám nakloněné Paříže a Francie.
(Bouřlivý souhlas a potlesk.)
Zakončení řeči p. Gaye zvoláním »Sláv
Čechům!« zavdalo velkým zástupům v nádražní
budově i před nádražím shromážděným podně
k neutuchajícímu volání »Sláva Francii !« »Viv
la France!« Sbor pěvců na peroně zapěl n-
rodní hymnu »Kde domov můj?«, kterou pan
Gay vyslechl, načež starosta p. dr. Srb miléh
hosta špalírem nepřehledného zástupu doprovod
z čekárny vestibulem před nádraží, kdež vstoupi
p. Gav do kočáru starostova. Lid, před nádražn
budovou shromážděný, neustále provolával » Vive
la France !«, »Sláva Francii !«
Zástupcové obce pražské vstoupili rovněž
do kočárů a odjeli do »Hotelu de Saxe«, k
rozloučili se s milým hostem — na chvili,
neboť za několik hodin opětně budou míti při
ležitost prodliti s ním i s druhým delegátem
města Paříže, a osvědčiti jim srdečné přátelství.
Sláva Francie
Slovan
Čecho
Srb
Sax
Paříž
Francie
Creative le Franca
Creative le Francel
Viva le Franca
15
article
Jak již uvedeno, odjeli z Prahy v ústrely
delegaci pařížské pp. dr. Jeřábek a dr. z Čen-
kova. Při shledání p. dr. Jeřábek takto uvítai
zástupce Paříže na stanici v Brodu:
»Již po druhé mám zvláštní čest pozdravit
na pomezi našeho království zástupce měst
Paříže. V roce 1901 měl jste příležitost shléd-
nouti organisaci našich národních sil, naše So-
koly. Tentokráte budete přítomen slavnostem
hudebním, tomu velikému zápasu našich pěveů.
Poznáte tak samu duši našeho národa, j e nz
zbožňuje a obdivuje vaši vel kou
vlast a její slavné sídlo, jediné městc
světa, které jest milováno mozi národy potlače-
nými. Jménem rady král. hlav. města Prahy
komitětu festivalu jest mi ctí, vás pozdraviti.
At zije Pařiž! At zije Francie i-
Uvítací a zahajovací večer v Mě-
šťanské besedě pražské.
Z nádraží smíchovského odebraly se pěve-
cké sbory k zahajovacímu a uvítacímu večírku
v Měšťanské besedě pražské. Dvorana, pamatu-
jíeí nekonečnou řadu slavnostních shromáždění
nebyla dlouho již svědkem návštěvy tak pře-
četné jako včera. Členové pěveckých spolk
přespolních i pražských, pánové vesměs v úbo-
rech salonních, dámy ve skvělých toiletách
sešli se, aby se pozdravili, poznali a co nj
upřímněji uvítali.
Mezi hosty byl říšský poslanec pan
Sehnal, čestný předseda Ústřední jednoly
zpěváckých spolků českoslovanských pan Trne-
ček, prof. Kauťmann, prof. Theuere
prof. Vycpálek, Norbert Kubát, četni
dirigenti a skladatelé, a dále četně deputa
zpěváckých spolků a sice: vídeňský »Lulrmír«,
vinohradský »Hlahol«, »Smetana« z Úpice.
»Zdobnice« z Vamberka, Českoslovanská ob-
chodní beseda v Praze, »Chrudoš« z Chrudimi.
doktor
Jeřábek
Sehnal
profesor
Kauťmann
Theuere
Vycpálek
Kubát
Smetan
Chrudoš
Praha
Čen
Paříž
Brod
Ata
Francie
Úpice
Zdobnice
Vamberk
Chrudim
NJ
Hlahol
16
article
»Lubor« z Nového Bydžova, Zpěvácký spolek
z Mělníka, »Tyl« z Kutné Hory, » Hlahol«
Tábora, »Vénceslav« z Prahy VIII., » Václave
ze Staré Boleslavi, »Pracheň« z Horažďovie.
»Družstvo pěvecké« z Volyně, »Smetana «
Mnichova Hradiště, České pěvecké kvartettoz
Prahy, Župa Drahorádova, » Václav« z Bubenče,
»Záboj« ze Selčan atd. ald.
Příchod členů vídeňského »Lumíra« uvítá
bouřlivým potleskem a nadšenými ovacemi.
Slova pak ujal se čestný předseda říšský po-
slanec p. Sehnal a uvítal vřelým proslovem
nejen všechny přítomné, nýbrž vůbec všechn
pěvce, ktoří k festivalu zavítali aneho ještě dnes
zavitají do královské Prahy. Poukázal na krásný
a vznešený úkol českého pěvectva a provol
zdar velkolepému podniku, prvnímu českému
festivalu. Po bouři potlesku zapělo Čes ke
pěvecké kv artetto Weissovo »Loučeníe
několik národních písní a Sainsenovu »Sorenadue
za zvučné pochvaly.
Professor Trneček promluvil pak o vý
znamu festivalu, jímž podán bude skvělý důkaz
zdatnosti českého pěvečtva a to ze všech stran
království i ze středíska jeho slovanské Prahy.
Organisace českého pěvectva, založená v duchu
demokratickém a ryze národním, spěje takie
k zářným ideálům, jež pěvectvu českému vytkl
jeho osnovatelé prvotní s geniálním Smelanou
a Bendlem v čele. (Potlesk.)
Dr. Janke poukázal k významu Ústřed
jednoty, které přeje, aby se stala laskavou
matkou všech pěveckých sdružení českoslovan-
ských. (Výborně!) Vinohradská »Harmonie« za-
pěla potom Kovařovicův sbor »První máj«a
Pallovy »Tance«. Všechny umělecké výkony
provázeny byly hlučným potleskem. V družné
zábavě a v rozhovoru o dnešku a slavnostních
dnech dalších setrvali přítomní dlouho do noci.
Lubor
Tyl
Vénceslav
Václav
Pracheň
Drahorádův
Záboj
Lumír
Sehnal
Weissův
Loučení
Sainsenův
Sorenadue
Trneček
Bendl
doktor
Janke
Kovařovicův
Pallův
Nový Bydžov
Mělník
Kutná Hora
Tábor
Praha
Stará Boleslav
Volyň
Mnichov
Bubeneč
Hlahol
Český pěvecký kvartettoz
17
article
Uvítání deputace municipáln
rady pařížské na nádraží v Roky-
canech bylo okázalé a slavnostní. Veškeré
spolky místní se sem dostavily. Při zastaven
rychlíku vystoupíla deputace pařížská z vagonu
se svým průvodcem p. drem. Lub. Jeřábkem.
Oslovení učinil jménem městské rady staroste
města p. Anichobr za přítomnosti okr. starosty
dra. Karlíka, slč. Faflova jmenem »Záboje«
slč. Jar. Roztočilova jmenem »Sokola«, Obe
slečny uvítání proslovily jazykem francouzským.
Deputanti dojati děkovali za vřelé uvítání, načež
zapěn »Kde domov můj«. Vlak se hnul z
provolávání »Slávy« dále ku Praze.
Omluvné přípisy k I. českému hudebním
festivalu zaslali presídiu rady městské pp. Louis
Dausset, býv. president municipální rady paříž-
ské, Maurice Bauchart, Gabriel Bertron, P. H.
Galli, členové municipální rady a městská radav
Dubrovníku.
Telegramy.
Předsednictva hudebního festivalu došel
tento telegram: »V Petrohradě, 2. dubna
1904. Předsedovi výboru sjez du
Ústřední jednoty pěveckých spolků českoslovan-
ských. Na rozkaz dumy vzdávám hluboký dík
za čest dumě prokázanou pozváním na první
český festival a lituje, že vzdor tomu, jak úzee
srdce nás spojují, nemůžeme se účastniti vše-
slovanského svátku. — Městský starosta Lel-
janov.«
Jeřábek
Faflův
Záboj
Roztočilův
Dausset
Mauric Bauchart
Bertron
Galli
Ob
Praha
Dubrovník
Petrohrad
Sokol
18
article
První český hudební festiva
započne ve výstavišti dnes dne 3. dubna o 34
hod. odpol. Poslední přípravy včerejším dnem
byly ukončeny dekorativní výzdobou podiaa
hlediště, v němž zvláště obě representační lože
pod baldachýnovým pokrytem upozorňují na s
ve dvoraně nyní jak velkolepou rozlohou, tak
malebností svou imponující. S festivalem spojen
je zároveň sjezd »Ústřední jednoty zpěváckých
spolků českoslovanských«, v níž zahrnuty jsou
pěvecké jednoty pražské i venkovské v počtu
75. Úplný seznam nejen jednot těch, ale i všech
členů jednotlivých spolků obsažen je ve »Slav-
nostním listu«, jenž prodává se po 1 K. Čtená
najde v této publikaci podobizny všech účinku-
jicích solistů a řadu zajímavých literárních př-
spěvků veršovaných i prosaických. Rozbory
z péra prof. V. Müllera prodávají se k jedno
tlivým dnům festivalovým po 30 hal. Obecen-
stvo se upozorňuje, že do obchodu dány byly
internacicnální pohlednice s podobí-
znami umělců na festivalu účinkujících, kter
nemají nic společného s pořadatelskou inicia-
tivou výboru, jsouce pouhou obch. soukromou
spekulací. Festivalové pohlednice se snímkem
plakátu Županského prodávají se po 10 hal.
Rozbora
profesor
V Müller
Županský
19
article
Paní Berta FoersterováLauter
rova, člen dvorní opery ve Vídni, oznámila
v pátek večer telegraficky dirigentu p. Oskaru
Nedbalovi, že pro nállé ochuravění katarrhem
průdušek není s to, aby zúčastnila se festivalo-
vého prvního koncertu. Výbor obrátil se ihned
na jinou vynikající pěvkyni, jež byla pozvána
k účinkování na festivalu, na člena drážďansk
opery pi. Frant. Burianovou- Jelínko-
vou, jež s ochotou nejvyššího uznání hodnou
převzala za den nastudování titulní úlohy ve
Dvořákově »Svaté Ludmile«, kterou nejen ne-
zpívala nikdy, ale vůbec ji ani neznala. Jest
očekávati, že snaživé umělkyni, jež podníkem
tímto nejen osvědčila veliké porozumění účelům
festivalu, ale při své intelligenci hudební tak
nemalou odvahu, mimořádně bude za tento ak
obecenstvem vyznamenána
FoersterováLauter
Nedbal
František
Burianův
Jelínko
Dvořákův
Vídeň
Svatá Ludmila
20
article
Program festivalu
Program festivalu
V neděli dne 3. dubna: O 1p4. hodině
odpolední provedení Dvořákova oratoria
»Svatá Ludmila«. Dirigent: Oskar Ne-
dbal. Solisté: Karel Burian, Františka
Burianová, Božena Tůmová, Václa
Kliment, Edvard Krtička. — O 8. hod.
representační večer Ústřední jednoty zpěváckýeh
spolků českoslovanských za účasti H. K v a pi-
lové a kvarteta »Kytary«.
V pondělí dne 4. dubna: O 2. hod. odp.
Pěvecký den na výstavišti. Lidové produkce pě-
veckých žup a spolků. O 426. hod. odpol. v kon-
certní síni-koncert. Dirigenti: Hanuš Trneček
a Norbert Kubát. Solista: Fr. O ndří č ek.
Zpěvácké spolky »Hlahol« a »Smetana« z Plzně.
Ústrední jednota zpěváckých spolků českoslo-
vanských. Program: Smetana, »Česká píseňe.
Dvořák: houslový koncert. Písně. Smelana
»Píseň na moři«. Fibich: Symfonie č. 3 z E-
moll. Smetana: »Vyšehrad«. Rozkošný: »Omše-
ný kámen«. Palla: »České tance« (obé pro
sbor). Smetana-Ondříček: Fantasie na motivy
z »Prodané nevěsty«. Bendl: »Pochod Táborů«.
V úterý dne 5. dubna: Odpol. o 4. hod.
koncert v koncertní síni. Účinkuje: »Če s ké
kvarteto« (Hoffmann, Suk, Nedbal, Wihan),
Josef Jiránek (klavír), Frant. Buriano vá
a Karel Burian (zpěv) a Česká Filhar-
monie«. Dirigent: O. Nedbal. Program:
Bendl: Kvarteto, op. 119. Klavírní skladby.
Písně. Smelana: »Z měho života«. Smyčcové
kvarteto. Dvořák: Symfonie »Z nového světa«.
Fibich: »Vodník«, melodram (deklamuje Jakuh
Seifert). Smetana: »Blaník«.
Dvořákův
Oskar
Burian
Burianová
Tůmová
Václ
Krtička
Trneček
Kubát
Smetan
Dvořák
Fibich
Palla
Ondříček
Bendl
Hoffmann
Suk
Nedbal
Wihan
Jiránek
František
Seifert
Francie
Plzeň
Rozkošná
zpěvácký spolek
Emoll
Český tanec
pochod Tábor
Svatá Ludmila
Český Filhar
21
article
První český festival.
Boží hod velikonoční jest letos zároveň ve-
likým hodem českého umění hudebního. Dneškem
vchází česká hudba v třídenní zápas o nové va-
vříny, které však nemají platiti pouze jednotlivým
dílům, ni jednotlivým autorům a umělcům výkon-
ným, anobrž v pečlivém výboru celé české hudební
tvořivosti a výkonnosti. Je to poprvé, co v těchto roz-
měrech konáme na poli koncertní hudby přehlídku
svých sil. Ukázky nejlepšího, co vytvořili jsme v ora-
torin, kantátě, sboru, písni, symfonii, hudbě komorní,
vystavíme k posouzení a okoušení vzdělanému světu
hudebnímu a vystavíme to v provedení, které rovněž
representovati má výši, jaké jsme v hudební repro-
dukci mezi ostatními národy dosáhli. Uzavíráme
jaksi účty za prvé padesátiletí české hudby, české
v plném dosahu slova, nejen původem mistrů, ale
i obsahem, a předkládáme přísně vybranou antho-
logii. Jako každá anthologie může i toto klasobraní
spíše jenom naznačovati směry, poukazovati k hlav-
ním pilířům. Celého bohatství nepodává. Avšak to
právě může nás plnit uspokojením, že naše hudba
vydala již tolik květů, že ať probírá se jimi ruka
sebe svědomitěji a vkusněji volící, vždy zbude ne
jedno, ale množství děl prvého řádu, většinou z brků
týchž mistrů, která by schopna byla vyplniti reper-
toár několika takových výstav. Kvantitativně po-
skytne festival poměrně jen malý průsek do rozvoje
našeho hudebního; za to kvalitativně ukáže jej na
celé jeho dosažené výši, se všemi jeho tužbami
snabami, v pravém rozpjetí jeho mladistvé svěžího,
neochabujícího vzmachu
22
article
Slovo festival ve významu velké hudebn
slavnosti dostalo se k nám z Anglie. Zaznivá u nás
od té doby, co díla našeho mistra, dra. Antonina
Dvořáka, hlaholila svou i českou slávu na festiva-
lech ve Worcesteru, Birminghamu, Leedsu. Původ
festivalů — třeba pod jinými jmény — dlužno
ovšem hledati v Italii. Za prvý uvádívá se hudební
produkce, kterou při schůzce francouzského krále
Antoninus Dvořák
Anglie
Worcester
Birmingham
Leeds
23
article
Františka I. s papežem Lvem X. v Bologní r. 1515
provedly spojené hudební sbory obou dvorů. Druhou
takovou příležitosti hromadného a na svou dobu
nebývalého výkonu hudebního byla v první polovině
století XVII. děkovací slavnost u Sv. Petra v Řimě
za odvrácení moru, při níž provedena šestisborá
mše Orazia Benevola, v l. 1646—72 kapelníka vati-
kánského, úsilím více než 200 pěvců, z nichž dle
zpráv šestý sbor umistěn byl až na samém vrcholu
kupole. V dalším průběhu počet výkonných sil usta
vičně stoupá. Tak dle Ch. Mackesona, jejž v údajích
těchto sledují, Ludvik XIV. při Sullyově »Te Deum«
za uzdravení dauphina postaviti dal těleso 300 hu-
debníků. Takovýmže počtem vykazovaly se pohřby
Řameanův v Paříži 1764 a Jomellia v Neapoli 1774.
Ovšem to byly příležitosti výjimečně, většinou bud
dvorského neb církevního rázu. Dnešním festivalům
přibližují se a typ jejich znenáhla ustalují teprv
hromadná hudební provedení na anglické půdě. Nej-
starší, od r. 1698 pořádala výročně až na naše doby
v londýnské kathedrale sv. Pavla korporace »cž the
Sons of the Clergy« se skladbami Purcellovými, jež
r. 1713 vytlačeny skladbami Händlovými. K nejvý-
znamnějším náležejí dále »The Three Choirs Festi-
vals«, jež od r. 1724 střídají se v ročních lhůtách
mezi třemi městy Gloucesterem, Worcesterem a He-
refordem v naznačeném pořádku; výroční provádění
Händlova »Mesiáše« v Londýně (od r. 1749): »The
Commemoration of Handel« v opatství westminster-
ském v l. 1784—87 a r. 1791, kdy počet výkonných
sil dostoupi čísla 1068; dále festivaly v Cambridge,
Birminghamu, Leedsu, Beverly, Norwichi, Oxfordu,
Manchesteru, Sheffieldu, Derby, Winchesteru, Salis-
bury, Hallu, Liverpoolu, Bristolu, Yorku, povstalé
vesměs v druhé polovině stoleti 18. a opakované
většinou ve lhůtách tříročních až na naše dny.
Petro
Benevola
Pavel
Purcellův
Händlův
Hall
Bologní
Řima
Paříž
Neapol
Gloucester
Worcester
Hereford
Londýn
Cambridge
Birmingham
Leeds
Beverly
Norwich
Oxford
Manchester
Sheffield
Liverpool
Bristol
York
the Son of the Clergy
the Three Choir Fest
Salis
František I
Lev X
T Deum
the Commemoration of Handel
24
article
Rovněž tříroční lhůty drží se festivaly Hä dlovy.
jež v křišťálovém paláci pořádá od r. 1859 londýn-
ská »Sacred Harmonic Society«. K mladším festiva-
lům patří roční edinburghské, pak festivaly v Glas-
gowě, Dundee, jakož i od r. 1850 organisující se
festivaly sborů farních. V Rakousku vynikly oratorní
produkce adventní a postní vídeňské »Tonkünstler-
societät«, které již ve svých počátcích r. 1772 shro-
máždily 400 hudebníků. Větších rozměrů dosáhly
z vídeňských festivalů ony ku poctě Haydnově roku
1808 a 1811. Poslednější dosáhl 700 sil výkonných.
Čísla ta jsou dnes arci již překonána a malá.
Z německých festivalů domohly se největšího vý-
znamu hudební slavnosti durinské, zahájené pod ve-
dením Spohrovým r. 1809 ve Frankenhausenu,a
slavnosti dolnorýnské, vystřídavší se od roku 1817
a E berfeldu, Düsseldorfu, Kolíně a Cáchách, po-
slední dobou v pravidelných lhůtách tříletních, a mo-
houcí čítati mezi své dirigenty Mendelssohna, Spon-
tiniho, Spohra, Rubinsteina, Brahmsa, abych uvedl
jen jména největší.
Také v Čechách není letošní náš festival s ji-
stým omezením první. S historického hlediska na
vývoj festivalů dlužno za prvý na české půdě čítati
slavnostní provedení Fuxovy opery »Constanza
e Fortezza« o korunovaci Karla VI. (1723). Tehdy
sjeli se do Prahy nejvýbornější hudebníci ze všech
končin, jako proslulí flétisté Quantr a Weiss, slavný
Tartini a j. Sám Fux, ač nemocen, na nositkách
z Vídně do Praby přinešen. Kapela čítala 200 hu-
debníků, sbor sto hlasů, čísla na tehdejší dobu za-
jisté pozoruhodná. To bylo ovšem představení di-
spadající spíše do rubriky slavností dvor-
vadelní,
ských.
Dundee
Haydnův
Spohrův
Mendelssohn
Spohr
Rubinstein
Brahmsa
Fuxův
Constanzo e
Karel VI
Weiss
Tartini
Fux
Glas
Rakousko
Frankenhausen
Düsseldorf
Kolín
Cáchy
Čechy
Praha
Vídeň
Sacréd Harmonic societa
Tonkünstler
25
article
Festivalem v pravém slova smyslu a čes kým
festivalem je tento náš letošní přece jen prvý. A je
to festival zcela náš. Jim zdůrazněna má býti če-
skost, národní samostatnost poslední fáse hudebního
našeho vývoje. Od vystoupení Smetanova mluvi
česká hudba svou vlastní řečí, a Dvořák, Bendi, Fi-
bich jsou ti mistři, kteří budovali s ním na jejím
svérázu. Tém čtyřem geniům půjdeme se především
poklonit na prvním českém festivalu. Je-li dnes
možný a má-li hudba naše dnes velký svůj význam
v kulturním životě národa, je to jejich dílem. Kolem
nich oživil se Parnass hudby české hlasy nejrozma-
nitějšími, a díla místrů českých vyvolala interprety,
kteří ve výkonném umění současném zaujímají stupně
nejpřednější. Toho utěšeného rozvoje věrný obraz
podati slibuje festival a to v rozměrech a vyvinut!
sil imposantním.
Zdar smělému podniku! Zdar české hudbě, jež
čerpati z něho bude nové vzproženíl
V pondslí dne 4. dubna 1904 o 2. hod. odpel
bude pěvecký den na výstavišti. Učinkují: I. V le-
vém křídle průmyslového paláce: ve
3 hod. zpěv. spolek »Tyi« z Hory Kutné, ve 4 hod.
župa polabská »Smetanova« a o půl 5. hod. župa po-
jizerská »Hruškova«. II. V restauraci plzeň-
ského pivovaru: v půl 3. hod. »Lumír« z Malé
strany, v půl 4. hod. Hlahol vinohradský, v půl 5. hod.
»Tovačovský« z Prahy. III. V restauraci smí-
choyského pivovaru: v půl 3. hod. »Vítkov«
ze Žižkova, v půl 4. hod. »Slavoj« z Karlína,
v půl 5. »Lukes« ze Smíchova. IV. V restau raci
pražského pivovaru: v půl 3. hod. »Har-
monie« z Král. Vinohradů, v půl 4. hod. »Škroup«
Prahy, v půl 5. hod. »Věnceslav« z Libně. V. v re-
stauraci budějovického pivovaru: v
půl 3. hod. odpol. zpěvácký spolek »Smelana«z
Mnichova Hradiště. VI. v restau raci n a »Ve-
Jim
Smetanův
Dvořák
Bendi
Hruškův
Tovačovský
Lukes
Král
Škroup
Věnceslav
Kutná
Lumír
Praha
Vítkov
Žižkov
Karlín
Smíchov
Haro
Libeň
Mnichov Hradiště
Slavoj