ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 84f1bad0-7127-11dc-9768-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: org 22, person 185, place 97, work 9
1 article
práva státního, české svobody Ba že jest nám odvalovati ještě také kamenův. tlačících práva našeho jazyka a naší osvěty národní ve hloží přikoří a křivdy. A proto nelze národu našemu ani dnes ještě postrádati osvěžujícího zdroje síly a nadšení, tryskajícího z vroucích perel českých zpěvů a písní, proto i dnes sjezd našich pěvců českých netoliko s povděkem, ale i s vyzváním vřelým: Pějte dále a dále národu našemu píseň úchvatné sily do zápasů jeho příštích, povzbuzujte srdce českých molodcův vlasteneckou vřelou plsní českou k nehasnou- címu zápalu a obětovné udatnosti v obraně če- ského práva, české svobody, která nám vzejde tak jistě, jako po zimě rozkvěte jasné a teple jaro. To naše tužba: pozdrav náš srdečný ve- škerým našim pěvcům v dnešní krásný jejich slávy denl
český svoboda
2 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 2. dubna. (Haličské li sty o varšavských výtržnostech.) Kato lický arcibiskup varšavský kn. Popiel vydal spolu s vynikajícími členy polské společnosti varšavské provolání ke sbírkám na ranéné vojáky ruské v jichž řadách se nachází též veliký počet P láků. Vyzvání to zavdalo podnět některým pří- vržencům směru všepolského k demonstraci. kterou »Dzien. Poznaňski« nazval prahloupou. Hlouček výtržníků vytloukl totiž okna v domě bar. Kronenberga a v paláci hr. Čertvertyn- ského, kteři oba jsou podepsáni ve vyzvání. Chtěli vytlouci také okna v paláci arcibiskup- ském, ale policie tomu v čas zabránila. O de- monstraci té rozpisují se všechny vážné listy polské a šmahem je odsuzují, vyjma ovšem listy směru všepolského. Krakovský »Czas« píše z té příležitosti: »Každá společnost má své radi- kální křídlo. Jest přirozeně i u nás, ale zvláštní známkou polského radikalismu jest, že projevy jeho nemaji zhola nijakého cíle. Jest to radi- kalism pro radikalism, jsou to slepé výstřely temperamentu. Důkazem jsou poslední výtržnosti varšavské. Žádný rozumný člověk nenalezne ních ani zdání nějaké rozvahy. Mohli bychom je dle toho také oceňovati, kdyby nebylo smut- ného fakta, že pro represálie postačí též skutky, provedené bez rozvahy, ale majíeí známky politického fermentu.« Ze Zadru, 30. března. (Dalm a t št Vlachové pro smír se Slovany.) Štváčská řeč terstského vůdce irredentistů dra.
Kato Popiel Praha Zadr Slovan Czas
3 article
Veneziana, jenž Slovany na Přímoří prohlási za pouhé hosty na vlašské půdě, znepokojila Vlachy dalmatské, kteří za posledního zasedání zemského sněmu vystoupili svorně s Chorvaty a Srby proti vpašování státní němčiny do úřad dalmatských a tím si upravili cestu k národ- nostnímu smíru s dalmatskými Slovany. Vedeni přáním, aby započaté dorozumění mezi Slovinci a Vlachy nebylo v zárodku zmařeno, zaderst Vlachové usnesli se vyslati do Terstu dra- Salvu a dra. Krekiche jako své delegáty za tím účelem, aby přiměli terstské. Vlachy ku povol- nosti a umožnili dorozumění též na půdě prl- mořské.
Venezian Slovan Vlach Chorvat Srba Slovinec Salva Terst
4 article
Krásy a památky Staré Prahy v obrazech a rytinách. Milým hostům sletu českoslovanského pěvectv i všemu obyvatelstvu pražskému uchystaly Národní jednota pošumavská a Klub za Starou Prahu ve svátečních dnech velikonočních vzácné překvapení výstavou drahocenných starších rytin, f - lografií a originálních obrazů z doby novější, zná- zorňujících v přečetných pohledech panorama Prahy dřívo i nyní, malebná a památná zákoutí, slovem krásy slovanského města, jemuž poklonila se nejeden- kráte již cizina, udělivši mu mezi metropolemi evrop- skými primát půvabnosti a vzhledu. Výstava uspořádána v sedmi prostorných síníeh vyšší dívčí školy v ulici Vodičkově a to v prvém druhém poschodí. První poschodí obsahuje vzácnou kollekci rytin, fotografií, pěrokreseb a obrazů Prahy staršího data, zapůjčených Uměleckou besedou, Klubem za Starou Prahu, knížetem Lohkovicem a archivem měst Prahy: Obsahuje na dvě stě neobyčejně zajímavých obrazů, jež návštěvníku skýtají jasný názor, jak vy- padala ta která ulice s památnými svými budovami, a jak místa dnes zastavená v století XVII., XVIII. XIX. Zejmena Smíchov a Vinohrady, respektive místa,
Krása Lohkovic Praha Zejmen Smíchov
5 article
Tibet má svého duchovního i světskéh vládce, »moře, moci a moudrosti«, Talé amu, v jehož rukou spočivá moc zákonodárná i vý- konná. Vedle něho je vrchní světský vládce Nome chan. Ale Tibet, jako země poplatná Číně, má ve svém hlavním sídle vedle obou domácích náčelníků i plnomocníka pekinského císaře. V době, kdy oba francouzšti missionáři přibyli do Lhassy, byl Talé lama nedospělý vládu za něho vykonával vladař. Dal si zavolat oba cizince. Stanuli u dveří. V komnatě ozdobené sedě muž na veliké podušce, tygrovicí pokryté, nohy skříženy. Po pravici stálo sedadlo pokryté červe- nými koberci. Vladař pokynul, aby se posadil. Byl asi padesátiletý. Z očí zářila mu moudrost a jemnocit. Pravil, že nedal je zavolati, aby je znepokojoval, nýbrž aby zvěděl, odkud přichá- zejí, protože o tom kolují po městě rozmanit — Jsme z krajiny pod západním nebem — Z Kalkuty? — Nikoli, z Francie. — Umíte psáti? — Lépe, než mluviti Přineseno náčiní a cizinci napsali slova »Co platno člověku, by celý svět získal, na duš pak škodu trpěl.« — Ach, to jsou tedy písmena vaší země Ještě nikdy jsem takých neviděl. Vyložili mu smysl slov Kristových. — Nebyl jsem klamán, pravil vladař, jste opravdu lidé učení, máte hluboké myšlenky, jaké jsou vloženy v knihách modlitebních Nastal venku hlomoz. Zvuk tamtamus rozlehal. — Činský vyslanec přichází, pravil vladař chce vás vyslýchati. Povězte mu pravdu a spo- lehejte na moji ochranu. V té zemí vládnu já Činský plnomocník nebyl tak vlídný. Vy- slýchal cizince přísně. Hlavně mu záleželo, ne- kreslí-li muži od západu mapy země. Jednou nalezeny u anglických cestovatelů mapy. Odte doby měli Čínané cizince v podezření, správně tušíco v mapách instrument prištího nebezpečl
Kristův Čína Kalkuta Francie
7 article
kde nyní vzkvetla rozsáhlá tato města, budí značny zájem, jsouce znázorněny namnoze, jako planiny, vi- nice, zahrady a sady. Z fotografií Klubu za Starot Prahu budí interess zobrazení domů již s povrchu zmizelých, zejmena kovárna na Linhartském náměstí. bývalá prelatura u Mikulášského kostela a mnoho jiných památek. Jiná síň vyplněna jest z pola ryi- nami a z pola reprodukcemi Jansových akvarelů stare Prahy v počtu přes 100 kusů. Ve čtvrté síni vystavi Klub za Starou Prahu zajímavé návrhy arch. Polívky na úpravu nábřeží malostranského se zachováním nádherných prospektů hradčanského a strahovského. Skvostnou kollekci velice cenných uměleckých rytin francouzského mistra zapůjčil princ Lohkovic. Sbírk tato spolu s výstavkou Umělecké besedy, jež obsahuje díla jinak nepřístupná, se šesti velikými obrazy (maj. doc. Kheila) jest zaslouženě nejvíce obdivována. Interieury originálů umístěných v druhém po- schodí, jsou arci neměně hledanou součástí výstavy.
Jansův Polívka Lohkovic docent Kheil linhartský náměstí Praha
8 article
Vedle rozměrných obrazů Chittussiho, Bárty Šetelíka a Engelmůllera, rozsáhlou expo- sici originálů reprodukovaných v „Kronice Staré Prahy“ vystavuje Pavel K örbe r, jehož četné obrazy během včerejšího dne již zakoupeny. Zvláště interess budí čistounce provedený „Vyšehrad“, „Malostran- ské náměsti“, „Daliborka“, Svatovítský chrám“ „Čertovka“ a j. v. Roztomilé obrazy nacházíme tuo Ad. Liebschera, J. Kouly, Foerstra, Ka- lašové, Stretta, Zeyera, Novotného, Herolda, A. Levého, Engelmůllera a téma všech, kdož Prahu zvěčnili, at pérem neb olejem. ve zvláštním interieuru umístěné originály mistra J a n sy v počtu 30 a souborná výstavka Spolku poslu- chačů architektury a inženýrství, kteř nad vstupem do školy zhotovili rozmarný plakát, zakončuje výstavu druhého poschodí Včera dopoledne u přitomnosti četných hostů za- hájil výstavu městský radní p. Lad. Čupr krátkým a vřelým proslovem. Během dne navštívili výstavu četné osobnosti, umělečtí kritikové a j.v. Na dnešek ohlášena návštěva primatora dra. Srba s oběma náměstky a měst. radního p. Hubáčka v za- stoupení městské rady. Zejtra v poledne pocti vý- stavu svou návštěvou delegace francouzská. Jests přáti, aby výstavu každý Pražan navštívil, aby po- znal, jaký skvost jest jeho město a aby dovedlsi krás jeho dle toho vážiti. Samozřejmo, že četní hoste z venkova v Praze meškající příležitosti tak vzácné peužijí a do výstavy rovněž zavítají. Výstava potrvá pouze dnes a zejtra a otevřena jest od 8 hod. ráno do 6 hodin večer. Vstupné 20 kr., děti 10 kr.
Chittussi Bárt Šetelík Engelmůller Pavel Daliborek Liebscher J Koula Foerstr Strett Zeyer Novotný Herold A Levý Srba Hubáček Pražan Praha Vyšehrad Ka spolek posel J a můj sa
9 article První
První český hudební festiva vPraze. »Pěvce dobra milují bozi !« Právě když od jihu nesou nám drobn zpěváčkové na svých křídlech jaro do českých luhů a hájů, v té chvíli od modravých věneů hor šíré vlasti sletují se v slovanskou Prahu sborové pěvců českoslovanských, aby kouzelnou mocí zpěvu vnesli nám jaro do srdeí a duší. S nadšením a naručí otevřenou vítá je dnes všechen zpěvumilovný lid ve zdech královské Prahy, pln touhy vyslechnout jejich zpěv, jenž zůstává povždy ohlasem nejsvětějších citů, nej- vroucnějších tužeb a přání národnich. Tři dní ušlechtilého pěveckého turnaje jsou nám dn svátečními, slavnostní umění nejlahodnějšího nejkrásnějšího, ale zároveň i vzácnou přehlídkou řad pěvectva českoslovanského a vyspělosti jeho umění. V hlaholu písně nechať hlaholí vzájemn láska, v kráse zpěvu vroucí cit, v mohutnost jeho naděje v silnou budoucnostl Již včerejšek byl slavnostní ouverturou dneška a dnů přištích! Radostná srdečnost vanula vítáním hostů, bouřlivá radost a upřím- nost v pozdravení delegáta města nad Seinou. bratrská družnost v přátelském zahajovacím večeru. Stůjtež zde o tom podrobné zprávy Přivítání zástupce Paříže. Nadšené bylo to uvítání, jež obecenstvo pražské připravilo delegaci pařížské, která při- byla k utužení přátelských styků. Tisíce a tisíce připutovaly na západní nádraží smichovské, ab tam manifestovaly pro přátelství česko-francouz- ské. Nádraží smíchovské bylo k uvitání delegace pařížské zvoleno z toho důvodu, že nádraži
Praha Seina Paříž
10 article
Nenalezeno nic podezřelého a cizincům dána volnost i právo, pohybovati se v zemi dle li- Vladař byl velmi vědychtivý. Dal si na globu ukázati všecky kraje světa, divil se poměrům vzdálenostem moří a zemí. Zaražen pohlížel zdvihl posléze palec pravé ruky. — Jste obzvláštní, nevšední lidé ! řekl. Dal si ukázati nejhlavnější města v Tibetu i Kalkutu a měřil odtud prstem vzdálenost Lhassy. — Pelinové (Angličaně) jsou dosti blizk od nás, dokládal, polřásaje hlavou. Leč, co škodí? Zde jsou hory himalajské ! Dal si vyložiti jádro víry křesťanské. — Vaše náboženství snáší se s naším pravil. Pravdy jsou tytéž, jen výklad rozdílný. Viděli jste v Mongolsku a Tibetu jistě mnoh závadného, však bludy a pověry zavedli lamorě neumělí, evičený buďdlhista v ně nevěří Divil se vypravování o parnících a vzdu- cholodích, o železných drahách a telegrafech, světlotisku a světle plrnovém. Jednoho dne mu ukázali drobnohled. Vysvětlili a položena pod něj veš, kterou jeden z družiny vyňal hedvábného roucha, nedovolil však vziti klištkami aby nebyla »zabita živá bytost«, čemuž se pro- tiví zákon Buddhův. Vladař spatřiv hmyz po drobnohledem, vzkřikl: — Cong kabo ! Jest velká jako krysa ! Jak strašně vypadál I druzí přitomní podívali se a každý usko čil. Když ukojena zvědavost všech, pravi vladař. — Už se nedivím vašim vzducholodím železným drahám. Lidé, kteři vynalezli tenhl. přístroj, dovedou všecko .. Tak prosta, přístupna dobru i pravdě byl duše asijských plemen, nežli jim vzešlo svěllo kultury evropské. Jak bude, až vlivem »pokro čilého« Japonska probudí se v nich vědom »svělového« úkolu — žlutého plemene? Kdož to ví?
Pelin Buddhův Mongolsko Tibet Kongo Japonsko
12 article
Františkovo nalézá se v přostavbě, prostranstv jeho je stísněné a Sadová silnice neupravená. Vzdor značné vzdálenosti zavítalo na smíchovske nádraží imposantní množství obecenstva, ze- jmena studentstva. Peron nádražní byl přeplněn již po 7. hod. večerní, rovněž vestibul; na pro- stranství před nádražím shromáždily se nepře- hledné zástupy obecenstva. V čekárně první třídy shromáždili se zástup- cové obee pražské, pp. starosta dr. Srb, oba ná- městkové, dr. Groš a Seifert, městští radové obecní starší Březnovský, Brož, Čupr, Bulí Cetlovský, Koubek, stav. r. Vlček, dr. Vlček Chadima, Mellan, Novotný, Portík, Prášek, Ně- meček, Maděra, Schrötter, Kasalický, dr. Štych. Trnka, Patočka, Svoboda, Siřiště a inž. Zvěřina, dále řed. Šubrt, sekretář Borůvka, dr. Sobotka. stav. rada Soukup, ofic. Havlik, mag. rada d. Růžička, spisovatel Hladík, professor Trneček Schmidt-Beauchez; za městskou radu smíchov- skou pp. starosta Elhenický, m. r. Krejčí Tykač; za Akad. čten. spolek pp. Kasalický Pštros; za Ústřední jednotu zpěváckých spolků p. dr. Janda a j. v. O 18. hod. več. na znamení příjezdu rychlíku otevřeny dvéře čekárny a na peron vstoupili starosta měst pražských p. dr. Srb s oběma náměstky, pp. drem. Grošem a Seifer- tem, aby uvítali zástupce města Paříže. Rychlo- vlak výminečně zastavil před čekárnou. Z kupé prvé třídy vystoupil býv. syndik pařížský, p. E.
Františkův Peron doktor Srb Groš Seifert Březnovská Brož Čupr Cetlovský Koubek Vlček Vlček Chadim Mellan Novotná Portík Prášek Maděra Schrötter kasalický Štych Trnka Patočka Svoboda Siřiště Ing Zvěřina Šubrt Borůvka Sobotka Soukup Havlik Růžička Hladík Trneček Schmidt Elhenická Tykač Janda Seifer Paříž
13 article
Gay, v průvodu obecního staršího p. dra. Je- řábka a sekretáře, dra. ryt. z Čenkova. Pan Gay měl v levici velkou kytici vonných květin, od niž splývaly stuhy barov národních, dar to vlaste- neckých dam. Četné jiné kytice, jež na české půdě obdržel pan Gay, nesli jeho průvodčí, kteř mu z Prahy až do Brodu přijeli v ústrety. Po vy- stoupení z vagonu podal pan Gay pravici primá- toru měst pražských a oběma, náměstkům. V tom okamžiku zahlaholily rozsáhlým peronem mo- hutné zvuky marseillaisy v českém textu, za ří- zení p. R. Nejedlého. Pan Gay vyslechl zpěv. načež za nadšeného provoláváni Slávy a Na zdar vstoupil do čekárny, v níž v půlkruhu byli shro- mážděni zástupcové obce pražské a smíchovské. Pan Gay mezi přítomnými zpozoroval četné sve známě jednak z návštěvy delegace pařížskév Praze, jednak z pobytu zástupců obce pražské v Paříži. Přistoupil k nim, srdečně je pozdravil a pravici stiskl. Druhý delegát pařížský, pan César Caire přibude do Prahy dnešním ranním rychlíkem; telegraficky oznámil starostovi, panu dru. Srbovi, že opozdil se a vlak omeškal. Když na poronu utichlo provolávání Slávy starosta měst pražských delegáta města Paříže takto uvítal: „Předrahý náš příteli! Město Praha, srdce království českého, zdraví ve vás město Pařiž Francii, onu zemi, kterou zvláště mi- lujeme a ctíme. (Výborně!) Děkuji srdečně municipální radě města Paříže za velikou čes a nové osvědčení sympatií, kteréž nám prokázala. vyslavši vás, abyste zastupoval slavné město na březích Seiny, při prvním českém hudebním festivalu. Nemusím snad vás ujišťovati, že jste vřele vítaným a milovaným. hostem mezi námi. jelikož zajisté znáte srdečné po- city necchvějné sympatie, ktero cíti Čechy k Francii! Ať žije Paříž! A žije Francie!“ (Bouřlivý souhlas, nadšené volání
doktor gay R Nejedlý Sláva Caire Srba Čecho Čenkov Praha Brod Paříž Francie Seina
14 article
„Sláva Francii!“ „Vive la France!“ Na peroně shromáždění pěvci zapěli „Hlej Slované!“ a z prostranství před nádražím za- léhalo volání „Vive la Francel“ Pan E. Gay, jakmile utuchly posledn akkordy, poděkoval, patrně dojat, za vřelé, ne- tušené uvítání, jaké mu uchystáno jako zástupei Paříže. Je radostně rozrušen, že dopřáno mu poznati národ český v jeho pěveckém umění, jež svědčí o statečnosti a ušlechtilosti duše. jako osvědčilo statečnost tělesnou české Sokol- stvo. Děkuje ještě jednou vřele a přináší srdečné sympatie pěvcům českoslovanským jménem celé přátelsky nám nakloněné Paříže a Francie. (Bouřlivý souhlas a potlesk.) Zakončení řeči p. Gaye zvoláním »Sláv Čechům!« zavdalo velkým zástupům v nádražní budově i před nádražím shromážděným podně k neutuchajícímu volání »Sláva Francii !« »Viv la France!« Sbor pěvců na peroně zapěl n- rodní hymnu »Kde domov můj?«, kterou pan Gay vyslechl, načež starosta p. dr. Srb miléh hosta špalírem nepřehledného zástupu doprovod z čekárny vestibulem před nádraží, kdež vstoupi p. Gav do kočáru starostova. Lid, před nádražn budovou shromážděný, neustále provolával » Vive la France !«, »Sláva Francii !« Zástupcové obce pražské vstoupili rovněž do kočárů a odjeli do »Hotelu de Saxe«, k rozloučili se s milým hostem — na chvili, neboť za několik hodin opětně budou míti při ležitost prodliti s ním i s druhým delegátem města Paříže, a osvědčiti jim srdečné přátelství.
Sláva Francie Slovan Čecho Srb Sax Paříž Francie Creative le Franca Creative le Francel Viva le Franca
15 article
Jak již uvedeno, odjeli z Prahy v ústrely delegaci pařížské pp. dr. Jeřábek a dr. z Čen- kova. Při shledání p. dr. Jeřábek takto uvítai zástupce Paříže na stanici v Brodu: »Již po druhé mám zvláštní čest pozdravit na pomezi našeho království zástupce měst Paříže. V roce 1901 měl jste příležitost shléd- nouti organisaci našich národních sil, naše So- koly. Tentokráte budete přítomen slavnostem hudebním, tomu velikému zápasu našich pěveů. Poznáte tak samu duši našeho národa, j e nz zbožňuje a obdivuje vaši vel kou vlast a její slavné sídlo, jediné městc světa, které jest milováno mozi národy potlače- nými. Jménem rady král. hlav. města Prahy komitětu festivalu jest mi ctí, vás pozdraviti. At zije Pařiž! At zije Francie i- Uvítací a zahajovací večer v Mě- šťanské besedě pražské. Z nádraží smíchovského odebraly se pěve- cké sbory k zahajovacímu a uvítacímu večírku v Měšťanské besedě pražské. Dvorana, pamatu- jíeí nekonečnou řadu slavnostních shromáždění nebyla dlouho již svědkem návštěvy tak pře- četné jako včera. Členové pěveckých spolk přespolních i pražských, pánové vesměs v úbo- rech salonních, dámy ve skvělých toiletách sešli se, aby se pozdravili, poznali a co nj upřímněji uvítali. Mezi hosty byl říšský poslanec pan Sehnal, čestný předseda Ústřední jednoly zpěváckých spolků českoslovanských pan Trne- ček, prof. Kauťmann, prof. Theuere prof. Vycpálek, Norbert Kubát, četni dirigenti a skladatelé, a dále četně deputa zpěváckých spolků a sice: vídeňský »Lulrmír«, vinohradský »Hlahol«, »Smetana« z Úpice. »Zdobnice« z Vamberka, Českoslovanská ob- chodní beseda v Praze, »Chrudoš« z Chrudimi.
doktor Jeřábek Sehnal profesor Kauťmann Theuere Vycpálek Kubát Smetan Chrudoš Praha Čen Paříž Brod Ata Francie Úpice Zdobnice Vamberk Chrudim NJ Hlahol
16 article
»Lubor« z Nového Bydžova, Zpěvácký spolek z Mělníka, »Tyl« z Kutné Hory, » Hlahol« Tábora, »Vénceslav« z Prahy VIII., » Václave ze Staré Boleslavi, »Pracheň« z Horažďovie. »Družstvo pěvecké« z Volyně, »Smetana « Mnichova Hradiště, České pěvecké kvartettoz Prahy, Župa Drahorádova, » Václav« z Bubenče, »Záboj« ze Selčan atd. ald. Příchod členů vídeňského »Lumíra« uvítá bouřlivým potleskem a nadšenými ovacemi. Slova pak ujal se čestný předseda říšský po- slanec p. Sehnal a uvítal vřelým proslovem nejen všechny přítomné, nýbrž vůbec všechn pěvce, ktoří k festivalu zavítali aneho ještě dnes zavitají do královské Prahy. Poukázal na krásný a vznešený úkol českého pěvectva a provol zdar velkolepému podniku, prvnímu českému festivalu. Po bouři potlesku zapělo Čes ke pěvecké kv artetto Weissovo »Loučeníe několik národních písní a Sainsenovu »Sorenadue za zvučné pochvaly. Professor Trneček promluvil pak o vý znamu festivalu, jímž podán bude skvělý důkaz zdatnosti českého pěvečtva a to ze všech stran království i ze středíska jeho slovanské Prahy. Organisace českého pěvectva, založená v duchu demokratickém a ryze národním, spěje takie k zářným ideálům, jež pěvectvu českému vytkl jeho osnovatelé prvotní s geniálním Smelanou a Bendlem v čele. (Potlesk.) Dr. Janke poukázal k významu Ústřed jednoty, které přeje, aby se stala laskavou matkou všech pěveckých sdružení českoslovan- ských. (Výborně!) Vinohradská »Harmonie« za- pěla potom Kovařovicův sbor »První máj«a Pallovy »Tance«. Všechny umělecké výkony provázeny byly hlučným potleskem. V družné zábavě a v rozhovoru o dnešku a slavnostních dnech dalších setrvali přítomní dlouho do noci.
Lubor Tyl Vénceslav Václav Pracheň Drahorádův Záboj Lumír Sehnal Weissův Loučení Sainsenův Sorenadue Trneček Bendl doktor Janke Kovařovicův Pallův Nový Bydžov Mělník Kutná Hora Tábor Praha Stará Boleslav Volyň Mnichov Bubeneč Hlahol Český pěvecký kvartettoz
17 article
Uvítání deputace municipáln rady pařížské na nádraží v Roky- canech bylo okázalé a slavnostní. Veškeré spolky místní se sem dostavily. Při zastaven rychlíku vystoupíla deputace pařížská z vagonu se svým průvodcem p. drem. Lub. Jeřábkem. Oslovení učinil jménem městské rady staroste města p. Anichobr za přítomnosti okr. starosty dra. Karlíka, slč. Faflova jmenem »Záboje« slč. Jar. Roztočilova jmenem »Sokola«, Obe slečny uvítání proslovily jazykem francouzským. Deputanti dojati děkovali za vřelé uvítání, načež zapěn »Kde domov můj«. Vlak se hnul z provolávání »Slávy« dále ku Praze. Omluvné přípisy k I. českému hudebním festivalu zaslali presídiu rady městské pp. Louis Dausset, býv. president municipální rady paříž- ské, Maurice Bauchart, Gabriel Bertron, P. H. Galli, členové municipální rady a městská radav Dubrovníku. Telegramy. Předsednictva hudebního festivalu došel tento telegram: »V Petrohradě, 2. dubna 1904. Předsedovi výboru sjez du Ústřední jednoty pěveckých spolků českoslovan- ských. Na rozkaz dumy vzdávám hluboký dík za čest dumě prokázanou pozváním na první český festival a lituje, že vzdor tomu, jak úzee srdce nás spojují, nemůžeme se účastniti vše- slovanského svátku. — Městský starosta Lel- janov.«
Jeřábek Faflův Záboj Roztočilův Dausset Mauric Bauchart Bertron Galli Ob Praha Dubrovník Petrohrad Sokol
18 article
První český hudební festiva započne ve výstavišti dnes dne 3. dubna o 34 hod. odpol. Poslední přípravy včerejším dnem byly ukončeny dekorativní výzdobou podiaa hlediště, v němž zvláště obě representační lože pod baldachýnovým pokrytem upozorňují na s ve dvoraně nyní jak velkolepou rozlohou, tak malebností svou imponující. S festivalem spojen je zároveň sjezd »Ústřední jednoty zpěváckých spolků českoslovanských«, v níž zahrnuty jsou pěvecké jednoty pražské i venkovské v počtu 75. Úplný seznam nejen jednot těch, ale i všech členů jednotlivých spolků obsažen je ve »Slav- nostním listu«, jenž prodává se po 1 K. Čtená najde v této publikaci podobizny všech účinku- jicích solistů a řadu zajímavých literárních př- spěvků veršovaných i prosaických. Rozbory z péra prof. V. Müllera prodávají se k jedno tlivým dnům festivalovým po 30 hal. Obecen- stvo se upozorňuje, že do obchodu dány byly internacicnální pohlednice s podobí- znami umělců na festivalu účinkujících, kter nemají nic společného s pořadatelskou inicia- tivou výboru, jsouce pouhou obch. soukromou spekulací. Festivalové pohlednice se snímkem plakátu Županského prodávají se po 10 hal.
Rozbora profesor V Müller Županský
19 article
Paní Berta FoersterováLauter rova, člen dvorní opery ve Vídni, oznámila v pátek večer telegraficky dirigentu p. Oskaru Nedbalovi, že pro nállé ochuravění katarrhem průdušek není s to, aby zúčastnila se festivalo- vého prvního koncertu. Výbor obrátil se ihned na jinou vynikající pěvkyni, jež byla pozvána k účinkování na festivalu, na člena drážďansk opery pi. Frant. Burianovou- Jelínko- vou, jež s ochotou nejvyššího uznání hodnou převzala za den nastudování titulní úlohy ve Dvořákově »Svaté Ludmile«, kterou nejen ne- zpívala nikdy, ale vůbec ji ani neznala. Jest očekávati, že snaživé umělkyni, jež podníkem tímto nejen osvědčila veliké porozumění účelům festivalu, ale při své intelligenci hudební tak nemalou odvahu, mimořádně bude za tento ak obecenstvem vyznamenána
FoersterováLauter Nedbal František Burianův Jelínko Dvořákův Vídeň Svatá Ludmila
20 article Program festivalu
Program festivalu V neděli dne 3. dubna: O 1p4. hodině odpolední provedení Dvořákova oratoria »Svatá Ludmila«. Dirigent: Oskar Ne- dbal. Solisté: Karel Burian, Františka Burianová, Božena Tůmová, Václa Kliment, Edvard Krtička. — O 8. hod. representační večer Ústřední jednoty zpěváckýeh spolků českoslovanských za účasti H. K v a pi- lové a kvarteta »Kytary«. V pondělí dne 4. dubna: O 2. hod. odp. Pěvecký den na výstavišti. Lidové produkce pě- veckých žup a spolků. O 426. hod. odpol. v kon- certní síni-koncert. Dirigenti: Hanuš Trneček a Norbert Kubát. Solista: Fr. O ndří č ek. Zpěvácké spolky »Hlahol« a »Smetana« z Plzně. Ústrední jednota zpěváckých spolků českoslo- vanských. Program: Smetana, »Česká píseňe. Dvořák: houslový koncert. Písně. Smelana »Píseň na moři«. Fibich: Symfonie č. 3 z E- moll. Smetana: »Vyšehrad«. Rozkošný: »Omše- ný kámen«. Palla: »České tance« (obé pro sbor). Smetana-Ondříček: Fantasie na motivy z »Prodané nevěsty«. Bendl: »Pochod Táborů«. V úterý dne 5. dubna: Odpol. o 4. hod. koncert v koncertní síni. Účinkuje: »Če s ké kvarteto« (Hoffmann, Suk, Nedbal, Wihan), Josef Jiránek (klavír), Frant. Buriano vá a Karel Burian (zpěv) a Česká Filhar- monie«. Dirigent: O. Nedbal. Program: Bendl: Kvarteto, op. 119. Klavírní skladby. Písně. Smelana: »Z měho života«. Smyčcové kvarteto. Dvořák: Symfonie »Z nového světa«. Fibich: »Vodník«, melodram (deklamuje Jakuh Seifert). Smetana: »Blaník«.
Dvořákův Oskar Burian Burianová Tůmová Václ Krtička Trneček Kubát Smetan Dvořák Fibich Palla Ondříček Bendl Hoffmann Suk Nedbal Wihan Jiránek František Seifert Francie Plzeň Rozkošná zpěvácký spolek Emoll Český tanec pochod Tábor Svatá Ludmila Český Filhar
21 article
První český festival. Boží hod velikonoční jest letos zároveň ve- likým hodem českého umění hudebního. Dneškem vchází česká hudba v třídenní zápas o nové va- vříny, které však nemají platiti pouze jednotlivým dílům, ni jednotlivým autorům a umělcům výkon- ným, anobrž v pečlivém výboru celé české hudební tvořivosti a výkonnosti. Je to poprvé, co v těchto roz- měrech konáme na poli koncertní hudby přehlídku svých sil. Ukázky nejlepšího, co vytvořili jsme v ora- torin, kantátě, sboru, písni, symfonii, hudbě komorní, vystavíme k posouzení a okoušení vzdělanému světu hudebnímu a vystavíme to v provedení, které rovněž representovati má výši, jaké jsme v hudební repro- dukci mezi ostatními národy dosáhli. Uzavíráme jaksi účty za prvé padesátiletí české hudby, české v plném dosahu slova, nejen původem mistrů, ale i obsahem, a předkládáme přísně vybranou antho- logii. Jako každá anthologie může i toto klasobraní spíše jenom naznačovati směry, poukazovati k hlav- ním pilířům. Celého bohatství nepodává. Avšak to právě může nás plnit uspokojením, že naše hudba vydala již tolik květů, že ať probírá se jimi ruka sebe svědomitěji a vkusněji volící, vždy zbude ne jedno, ale množství děl prvého řádu, většinou z brků týchž mistrů, která by schopna byla vyplniti reper- toár několika takových výstav. Kvantitativně po- skytne festival poměrně jen malý průsek do rozvoje našeho hudebního; za to kvalitativně ukáže jej na celé jeho dosažené výši, se všemi jeho tužbami snabami, v pravém rozpjetí jeho mladistvé svěžího, neochabujícího vzmachu
22 article
Slovo festival ve významu velké hudebn slavnosti dostalo se k nám z Anglie. Zaznivá u nás od té doby, co díla našeho mistra, dra. Antonina Dvořáka, hlaholila svou i českou slávu na festiva- lech ve Worcesteru, Birminghamu, Leedsu. Původ festivalů — třeba pod jinými jmény — dlužno ovšem hledati v Italii. Za prvý uvádívá se hudební produkce, kterou při schůzce francouzského krále
Antoninus Dvořák Anglie Worcester Birmingham Leeds
23 article
Františka I. s papežem Lvem X. v Bologní r. 1515 provedly spojené hudební sbory obou dvorů. Druhou takovou příležitosti hromadného a na svou dobu nebývalého výkonu hudebního byla v první polovině století XVII. děkovací slavnost u Sv. Petra v Řimě za odvrácení moru, při níž provedena šestisborá mše Orazia Benevola, v l. 1646—72 kapelníka vati- kánského, úsilím více než 200 pěvců, z nichž dle zpráv šestý sbor umistěn byl až na samém vrcholu kupole. V dalším průběhu počet výkonných sil usta vičně stoupá. Tak dle Ch. Mackesona, jejž v údajích těchto sledují, Ludvik XIV. při Sullyově »Te Deum« za uzdravení dauphina postaviti dal těleso 300 hu- debníků. Takovýmže počtem vykazovaly se pohřby Řameanův v Paříži 1764 a Jomellia v Neapoli 1774. Ovšem to byly příležitosti výjimečně, většinou bud dvorského neb církevního rázu. Dnešním festivalům přibližují se a typ jejich znenáhla ustalují teprv hromadná hudební provedení na anglické půdě. Nej- starší, od r. 1698 pořádala výročně až na naše doby v londýnské kathedrale sv. Pavla korporace »cž the Sons of the Clergy« se skladbami Purcellovými, jež r. 1713 vytlačeny skladbami Händlovými. K nejvý- znamnějším náležejí dále »The Three Choirs Festi- vals«, jež od r. 1724 střídají se v ročních lhůtách mezi třemi městy Gloucesterem, Worcesterem a He- refordem v naznačeném pořádku; výroční provádění Händlova »Mesiáše« v Londýně (od r. 1749): »The Commemoration of Handel« v opatství westminster- ském v l. 1784—87 a r. 1791, kdy počet výkonných sil dostoupi čísla 1068; dále festivaly v Cambridge, Birminghamu, Leedsu, Beverly, Norwichi, Oxfordu, Manchesteru, Sheffieldu, Derby, Winchesteru, Salis- bury, Hallu, Liverpoolu, Bristolu, Yorku, povstalé vesměs v druhé polovině stoleti 18. a opakované většinou ve lhůtách tříročních až na naše dny.
Petro Benevola Pavel Purcellův Händlův Hall Bologní Řima Paříž Neapol Gloucester Worcester Hereford Londýn Cambridge Birmingham Leeds Beverly Norwich Oxford Manchester Sheffield Liverpool Bristol York the Son of the Clergy the Three Choir Fest Salis František I Lev X T Deum the Commemoration of Handel
24 article
Rovněž tříroční lhůty drží se festivaly Hä dlovy. jež v křišťálovém paláci pořádá od r. 1859 londýn- ská »Sacred Harmonic Society«. K mladším festiva- lům patří roční edinburghské, pak festivaly v Glas- gowě, Dundee, jakož i od r. 1850 organisující se festivaly sborů farních. V Rakousku vynikly oratorní produkce adventní a postní vídeňské »Tonkünstler- societät«, které již ve svých počátcích r. 1772 shro- máždily 400 hudebníků. Větších rozměrů dosáhly z vídeňských festivalů ony ku poctě Haydnově roku 1808 a 1811. Poslednější dosáhl 700 sil výkonných. Čísla ta jsou dnes arci již překonána a malá. Z německých festivalů domohly se největšího vý- znamu hudební slavnosti durinské, zahájené pod ve- dením Spohrovým r. 1809 ve Frankenhausenu,a slavnosti dolnorýnské, vystřídavší se od roku 1817 a E berfeldu, Düsseldorfu, Kolíně a Cáchách, po- slední dobou v pravidelných lhůtách tříletních, a mo- houcí čítati mezi své dirigenty Mendelssohna, Spon- tiniho, Spohra, Rubinsteina, Brahmsa, abych uvedl jen jména největší. Také v Čechách není letošní náš festival s ji- stým omezením první. S historického hlediska na vývoj festivalů dlužno za prvý na české půdě čítati slavnostní provedení Fuxovy opery »Constanza e Fortezza« o korunovaci Karla VI. (1723). Tehdy sjeli se do Prahy nejvýbornější hudebníci ze všech končin, jako proslulí flétisté Quantr a Weiss, slavný Tartini a j. Sám Fux, ač nemocen, na nositkách z Vídně do Praby přinešen. Kapela čítala 200 hu- debníků, sbor sto hlasů, čísla na tehdejší dobu za- jisté pozoruhodná. To bylo ovšem představení di- spadající spíše do rubriky slavností dvor- vadelní, ských.
Dundee Haydnův Spohrův Mendelssohn Spohr Rubinstein Brahmsa Fuxův Constanzo e Karel VI Weiss Tartini Fux Glas Rakousko Frankenhausen Düsseldorf Kolín Cáchy Čechy Praha Vídeň Sacréd Harmonic societa Tonkünstler
25 article
Festivalem v pravém slova smyslu a čes kým festivalem je tento náš letošní přece jen prvý. A je to festival zcela náš. Jim zdůrazněna má býti če- skost, národní samostatnost poslední fáse hudebního našeho vývoje. Od vystoupení Smetanova mluvi česká hudba svou vlastní řečí, a Dvořák, Bendi, Fi- bich jsou ti mistři, kteří budovali s ním na jejím svérázu. Tém čtyřem geniům půjdeme se především poklonit na prvním českém festivalu. Je-li dnes možný a má-li hudba naše dnes velký svůj význam v kulturním životě národa, je to jejich dílem. Kolem nich oživil se Parnass hudby české hlasy nejrozma- nitějšími, a díla místrů českých vyvolala interprety, kteří ve výkonném umění současném zaujímají stupně nejpřednější. Toho utěšeného rozvoje věrný obraz podati slibuje festival a to v rozměrech a vyvinut! sil imposantním. Zdar smělému podniku! Zdar české hudbě, jež čerpati z něho bude nové vzproženíl V pondslí dne 4. dubna 1904 o 2. hod. odpel bude pěvecký den na výstavišti. Učinkují: I. V le- vém křídle průmyslového paláce: ve 3 hod. zpěv. spolek »Tyi« z Hory Kutné, ve 4 hod. župa polabská »Smetanova« a o půl 5. hod. župa po- jizerská »Hruškova«. II. V restauraci plzeň- ského pivovaru: v půl 3. hod. »Lumír« z Malé strany, v půl 4. hod. Hlahol vinohradský, v půl 5. hod. »Tovačovský« z Prahy. III. V restauraci smí- choyského pivovaru: v půl 3. hod. »Vítkov« ze Žižkova, v půl 4. hod. »Slavoj« z Karlína, v půl 5. »Lukes« ze Smíchova. IV. V restau raci pražského pivovaru: v půl 3. hod. »Har- monie« z Král. Vinohradů, v půl 4. hod. »Škroup« Prahy, v půl 5. hod. »Věnceslav« z Libně. V. v re- stauraci budějovického pivovaru: v půl 3. hod. odpol. zpěvácký spolek »Smelana«z Mnichova Hradiště. VI. v restau raci n a »Ve-
Jim Smetanův Dvořák Bendi Hruškův Tovačovský Lukes Král Škroup Věnceslav Kutná Lumír Praha Vítkov Žižkov Karlín Smíchov Haro Libeň Mnichov Hradiště Slavoj