ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 84ef22c0-7127-11dc-8d45-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 41 celkem · entity: place 32, person 24, work 2, org 2
1 masthead
Ročník XIV.
2 masthead
V Praze, v neděl dne 3. dubna 1904.
Praha
3 masthead
Clsto
4 article
Ka ranní a odpol. Hist předrlácí se v Praze v administrae na něsje. . . . . . na čtrrt leta rojí donáško- n ví laa vo nlislkác nr něske . Poštoui Rrk keia v rojí zlelii k2r
Praha
5 article Onsšní číslo pre Prahu le o 28 stranáck.
Onsšní číslo pre Prahu le o 28 stranáck. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 5. dubna t. r. v obvyklou ho- dinu polední.
6 article Válka.
Válka. Z Bělehradu, 2. dubna. (Zvl. teleg. »Nár. Listů«.) Carské ruské vyslane- ctví v Bělehradé vyhlašuje nařízení ruského ministerstva vojenství, že se dle carova příkazu s díky odmí- tají všechny nabídky dobrovolníků pro ruskou armádu v Mandžursku. Rnsku dnes netřeba nijaké po- moci. Včera na koncertě v divadle ve prospěch rüského červeného kříže stala se při zpívání ruské hymny za přitomnosti krále výtržnost. Někteří mladíci na třetí galerii začali hvízdati: policie ihned zjed- nala pořádek. Vyšetřováním zji- štěno, že demonstrace stala se na popud vnějších a vnitřních nepřátel Srbska. Z Port Arturu, 4. dubna. (C. - B.) »Rus. tel. agentura« sděluje: »Nový kraje líčí zevrubně noční boj ze dne 27. m. m., jehož dělová lod »Odvážný« a torpédové lodi »Silnýe a »Bořitelný« se zúčasínily. 29. m. m. konala se zde za příčinou 6. výročí Port Arturu slavná boho- služba a po ni přehlídka vojska. 30. m. m. bylo zde slavnostně za velké účasti obyvatelstva pobřbeno 7 námořníků a strojník torpédově lodi »Silný«, kteří při útoku na Port Artur 27. m. m. byli usmrceni.
Artur Silná Bělehrad Srbsko Port Artur Rus
7 article
Velkokníže Horis Vladimirovlé při- byl 31. m. m. sem a byl uvítán náčelníky úřadů, zástupei obce a obecenstvem. Místodržitel Alexějev přibyl sem včera večer v průvodu generála Žilinského. V okolí Port Arturu jest úplný klid. Z Berlína, 4. dubna. Ruská vláda se dohodlá rozmožiti loďstvo ruské ve velkém slohu. Bude zřízeno 16 nových panceřových lodí a mnoho torpéd- Ruská vláda již zahájila vyjednávání s čelnými společnostmi průmyslovými za příčinou potřeb- ného materiálu. Z Londýna, 2. dubna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) »Central News« sděluje, že admirál Togo podnikl v noci ze středy na čtvrtek nový, třetí pokus zatarasiti vjezd do přístavu port- arturského. Zdali se mu to zdařilo. není známo, (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.
Horis Alexějev Artur Berlín Londýn Togo Central News
8 title
NARODNÍLIs
10 article Zpěvem k srdci,
Zpěvem k srdci, Blaze vzrušena vílá o letošních Hodech velkonočních naše Praha přemilé hosty, přišedš v počtu tak velkém z blízkaci z dálek ke krásné a velkolepé slavnosti našeho zpěvného a hudeb ního umění českého. Neboť slavnost ta má pro nás nad míru tklivý a radostný význam kulturně dějinný, jemuž rozumí každé upřímné srdce české a jejž dovede chápati i každý příte národů trpicích a zápasících, zná-li jen poněku citovou stránku povahy slovanské, jakož i z dra- matu našeho národního vzkřišení aspoň dějstn posledního čtyřicetiletí. Jako dnes tam na dálněm Východě chrab molodci slovanští jdou v krvavé bitvy prozpěvu- jíce si na pochodu hlasitě písně národní, tak i národ náš probudiv se k životu novému donucen od první chvíle brániti toho svéh života mladého v zápasu nejtvrdším s nechab- noucím napjetím veškerých svých jarých sil;
Praha
11 title
Jeviště přištích operaci válečných.
12 title
UKDEN
13 article SiNo uIn
SiNo uIn doa
Sina
14 article
o - a foen slv
15 article
ieh ts
16 article
ng- een čepp j aa str
17 article
osnr ne
18 article
r. tj - jang
19 article
hledal a nalezl nevysýchající zdroj nadšen činoroděho ve svěm národním z pě vu. v nevadnoucí svěžesti svých národních písní, tak tklivých a hned zas tak rozmarných jako ta tvář děcka: »v oku ještě slza chví se a ji na líčku úsměv prosvilá.« — Ano, česká národní a vlastenecká písen naše procitla zároveň s našim vzkřišením a za hlaholila nad naším mladým žitím jako ten skřivánek nad jarní nivou. — Neprošel ani rok od pádu ducha mornéh absolutismu a hle, co tu již bylo po našieh krajích českých vlasteneckých spolků pěveckých, kteří pěstili nejlahodnější a nejmocnější umění zpěvu českého ne pro marnou zábavu a zálib soukromou, ale s plným vědomím: pro s pět věci národa svého. Vedle jednot sokolských, vedle čtenářských a vzdělavacích besed, vedle ocholnických českých divadel, ba na mnoze již před nimi, spatřujeme již před 43 léty po celých Čechách i po Moravě v jaré činnosti veliký sbor jednot pěveckých s pražským »Hlaholom« v čele, který za řízení
Morava Hlaholom
20 article
srdcem k vlasti!
21 article
ong -krus - h isie
22 article
van jen sjen
23 article
g -sen
24 article Ossk-tso
Ossk-tso vc-ču pkr- če
25 article
aNr ož osvt Sjvn ee do- eono
26 article ENO - JAnc
ENO - JAnc Lukesa. Iellera a Zvonaře se všemi pěstí styky bratrské a co rok svolává je tu do Prahy, tu do Brna, tu do Plzně a jiných a jiných měst našich ke slavnostem národním, aby rozohnily českou duši jasem i mohutností vlastenecké písně a povznesly mysle velebnými zvuky úchvatných sborů svých. »Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti!« bylo heslem, bylo jediný m, výslovným účelem vzneše ným veškerých těch pěveckých spolků našich národnímu, vlasteneckému tomu úkolu svému zůstali — s hrdostí radostnou to dnes dle pravdy stvrzujeme — veškeři naši pěvečtí spol- kové věrni po tento krásný jich den, kdy shromažďují se v Praze, aby na milém nám všem místě našich velikých výstav národníeh uspořádali památnou velikou slavnost pěveckou a hudební, jaké posud Praha neviděla. Na pět tisíc pěvcův našich ze všech končin trojjediných našich vlastí českých zavílalo do matičky Prahy, aby rozplýlili chmury s jejího ustaroženého čela krásou, lahodou a mohutností
Ieller Zvonař Ena Praha Brno Plzeň
27 article
V drobném prodeji dpoledei Vo allalkách na venkoré- cdpsledn
28 article
zanní čelo o sebě . . . za s ranní č6l0. . . . . . . . g k Inserá t latí se hotově, 1apře Předelacení ialerty Pjin pini- nnesláejí s tež rodak tiskirna a vapodice „Národnieh Lita“. Rukopisy se nevraevsjí
29 article
Jčeské písně a hudby, aby ukázali, na jakou výši umění vyspěli naši skladatelé i jejich inter preti. Ano, dnes tito tisícové našich pěvcův vla- steneckých svým obrovským koncertem v Praze ukazují nám jaksi výsledek 40leté ušlechtié své práce, zasvěcené národu vlastnímu, kdežt na vzájem radostná účasť veškerého národ ukazuje jim, kterak nepůsobili po celý lidský věk marně na úhoru neplodném, alébrž kterak z horlivosti jejích vytrvalé vzešla nejkrásnější a přebohatá úroda: v nebývalém, všeobecném národním uvědomění šesti millionův duší če- ských, o jichž probuzení a ulužení ví lásce k národu a vlasti poctivým dílem byli se příči- nili kouzlem české písně, českého zpěvu. — Nebyl to básník, nýbrž střízlivý právník, který napsal: »Jako síla lásky, tak i síla. práva spočívá — v cit u.« Nikoliv z roz- umu, alébrž z citu rodí se nejšlechetnější pod- niky a nejstatečnější činy lidské. Mohutnost vlasteneckého a právního citu je zároveň největší mocí národa.« Pravdy té byl sobě také plně vědom ná nezapomenutelný Karel Sladkovský, když před 42 lety o slavném svěcení praporu pražského »Hlaholu« osvětloval vysoce důležitý, národně politický význam našich pěveckých jednot. Jesl vysoce zajímavo sledovati dnes, po uplynulém z mála půl století let myšlénky tohoto vážného myslitele našeho, poslechnouti, jaké naděje sklá- dalo ryzí vlastenecké srdce velkého toho Čecha. a Slovana v národní působení našich spolk pěveckých na úsvitě činnosti jejich.
Sladkovský Čecho Slovan Praha Hlahol
30 article
»Pějtež k srdci všem bratrům našim — volal — kteří s nad unavili se již zápa- sem s krutými nehodami doby minulé, ať zotav se opět a nadšení pokračují v díle svém pr vlast a národ. Pějlež k srdci oněm bratrům našim, kteři neprobrali se dosud ještě z tub dřímoty a lhostejnosti své k vlasti a národu, aby procitli a vzpamatovavše se na rod svůj, o- hodlaně postavili se v šik bojovníků za p ráv a svobodu jeho. Pějtež k srdci oněm sestrám našim, kteréž v bludném ještě zalibení domní- vají se, že list dubový lépe zdobiti může ňadr jejich než vonný květ 1ípy otcovské, pějtž jim o hrdosti pramatek jejich českých na slávu otců našich, pějtež jim o slavné budoucnosti národů slovanských a kmene českého ! .
31 article
Pějtež nám všem o neuhasitelné lásce k věčné pravdě a svobodě, jak přebývala v prsou oteů našich, kteřiž ani plamennou hranicí kostni- ckou odejmouti sí ji nedali, ba raději v širopustý řrob bělohorský kosti své složili, než aby od ní byli upustilii Nechť zpěv Váš jest povždy věrnýn ohlasem nejsvětějších citů, nej- vroucnějších tužeb národních a veškerý národ v radostném nadšení naslouchati bude písni vaší; on v mužnou pohrouži se vážnost, když na svatou poky- nete mu povinnost k vlasti, i ke slavným vyšine se činům, když slavné přiklady o tců v hlásati se mu budou z nadše- ných úst vašich; a lak dle hesla vašeho lnouti bude srdce k srdci, i přilnou k vlasti srdce veškera, aby v jede spojila se celek, v jeden národ statný, v národ český, o nějž jako o nejkrajnější břeh národnosti slovanské roztříští se veškera vlna moře — nenávisti.« — Nezklamala se naděje a víra. šlechetného našeho bojovníka. Vzpomínáme dnes na své národní vzkříšení s pocitem, s jakým vzpomíná zralý, statný muž na krásné doby útlého mládí. Ale nezapomínáme a netajíme si, že dosud ještě pořád » nejsme svými«, že ještě těžký a tvrdý kámen leží na hrobě čes kého
32 article
ja - sang
33 title
Cang- čigg
Cang
35 article Tekčen kotčen
Tekčen kotčen Ko-veno Sjeng - čen dang- Pek
Pek ko
36 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 2. dubna. š. (Kronika.) Dnešní pokolení ani u neví, že jsou knihy, které možno po druhé číst a znovu se k nim vracet. Život tak kvapí ku předu! Nezbývá na nic času. Nové zjevy ne- dovolují, oblrati se starými. Trh knižný ne než jediný proud novinek. Lektura dnešní vy- tlačuje dojmy jektury včerejší - Loni vám způsobila řadu sytých večerůt kníha o vzdáleném, tisíciletém světě, jenž v na- dešlém novém století chystá se vstoupiti do po- předí dějin. *) Tenkrát jste se nenadáli, jak rýchle látka nabude časovosti, ba nalehavosti Dnes se zdvojeným zájmem vracite se ke bři chatému svazku (na 700 str.), srovnáváte spou- stu snešených zde pozorování a záznamů. Jaké tu příspěvky k jádru časové dnes otázky ! Tam v nitru málo známého dílu světa, dle pravdě- podobného běhu lidských věcí vyvstanou po tisíci- letém odpočinku příšti dědicové vzdělanosti předáctví kulturního, aby vystřídali unavené, vy- čerpané plemeno evropské? Jakého ducha, jaké přírody jsou ta neznámá plemena bůdoucnosti Na jih od Žluté řeky usedlý národ Ortusův už od několika století je poplatný Číně. Roku 1696 psal odtud z válečné výpravy čínský císat Čang hi svému synovi do Pekingu. — Posud nevěděl jsem, jak smýsletio Orlusech. Je to národ velmi vzdělaný jenž nemnoho postrádal z obyčejů svých před- kův. Všecka knižata jeho žijí spolu s vo rně neznajíce rozdílu mezi svým a cizým. Krádež je u nich neslýchána, ani hlídati nedávají své koně a velbloudy. Zaběhne-li zvíře, ke komu zaběhlo, hledí si ho, nežádaje náhrady, ažs najde pravý vlastník Cestovatelé k významnému citátu ze sta- rého dokumentu dodávají: »Shledali jsme, že od časů císaře Čang hi nestala se žád ná *) Cesty Mongo lske nou, jež vykonal Huc a Gahet, kněží řadu D zstd v Pařizi.
Čang Praha Čína Peking
37 article
podstatná změna. Zpráva jeho téměn naprosto se srovnávala s našim vlastním pozo- rováníme Pozoruhodná črta asijské kultury : forma v dělanosti dosáhla takého stupně dokonalosti že dlouhou dobu, po celá století dovedla vy hovovati potřebám živola a nebylo třebaje měnit. Jako v Ortusech shledali cestovatelé i jiných národech a obyvatelich nekonečných krajů Mongolska a Tibetu bytosti dobromyslné, pojíma jící svět a život z hloubky věkovitého svéh mravního názoru dobře si vědomé svého poměru u vyšším řádu světa. — Mongolové jsou buď šlechtici anebo ne volníci, závisli od svých vládcův, jimž musí pla- titi daně a hlídati jejich stáda. Však nevolnict není tvrdé a ukrutné. Šlechtic nežije v roz- koší a nádheře a nepohoršuje chuďasa. Vstoupl-li nevolník do stanu pánora, na bidne mu pán čaj s mlékem, kouři spolu a vyměn navzájem dýmky. U mladých jsou hry s po- lečny: silnější bez rozpaků povalí slabšího, nečině panského rozdílu. Nevolnické rodiny vlád- nou zhusta četnými stády a nemají nedostatku. Znaly jsme nejedny, jež byly z ámo ž ně jš svých pánův a ti pranic se neuráželi jich nad bytkem Je-li Mongol dobromyslný a důvěřivý, je za to Číňan vychytralý a vyděračný. V jedně hospodě v západním Tumetu se- tkali se cestovatelé s podivným člověkem, Čína- nem. Mužík nevelké postavy, tělnatý, na hlavě veliký slamák, po boku dlouhá šavle, málem tak veliká jako on sám. Byl zřízencem pekinského obchodního domu vyslaný sháněti peníze u mon- golských dlužníků. Po prvních slovech hned s obrátil k věci. — Zdá se mi, že nejste Mongolové. — Jsme od Západu. — Ah, to máme asi společně zaměstnání jsme žrouti Mongolů. — Jak to ? — Inu, arci, naše společně zaměstnání je, požírati Mongoly. My kupci sžíráme je obcho- dem, vy lamové svými modlitbami. Mongolové
Mongol Číňan Mužík Mongolsko Čína
38 article
jsou sprostáci, proč bychom z nich ne- kořistili? . . . Kdybych v Mongolsku ne- musil sháněti peněz, ani bych sem nepáchnul . .. Smál se hlasitě a zapíjel čajem. Cestovatelé se bránili. Ale mužík pokra — Což nepozorujete, že jsou Mongolové jako děti? Přibudou do města, zachce se jim, čeho vidí. Mošna jim nestačí, ale my d ám na úvěr. Musí ovšem připlácet, ale neníto v pořádku? Úroky rostou a my bereme úroky z úroků. V Čině brání tomu zákony, ale v Mon- golsku to jde. Zde nepromlčí se dluh nikdy, přechází s otců na vnuky. Věřte, takový dluh je výnosný ! .. Mongol je zbožně, dumavé mysli, širy obzor stepi zrodil v něm náklonnost k mystice. Přes polovici mužského obyvatelstva v duchu Buddhova učení oddává se odříkavému živolu lamajskému. Spisovatel posvátných knih Sakža Muni praví: — Třeba žíti ve zkaženém světě jak vodní lilie, jež i v bahně zůstává čista. Člo- věku na cestě, cnosti připadá náruživost jako velká tráva pobliz velkého ohně, již třeba pilně ostříhati, aby nechytla. Třeba panovati srdci svému, uváděti v míru a souhlas všecka jeho hnuti, aby bylo přistupno pravdě a cnosti . .. Ve Lhasse, posvátném městě, když den se sklání a vše ustárá v práci, shromažďují se mužové, ženy i děti na náměstích a polohlasite odzpěvují modlitby. Zajímava je buddhistická formule, zvaná krátce »man i«, modlitba složená ze šesti sym- bolických slabik: »om mani padmé humel Formule vystavena je všude na oči obyvatelů. Na ulici, v bytech i po stěnách, na štítech domů, na korouhvičkách přede dveřmi a na střechách, všude je vyvěšena, vyřezána neb vtesána. Po- chází z Indie a rozšířila se po všem Mongol- sku i Tibetu, ač je srozumitelna toliko sans- krlem. Jakýsi způsob vyznání víry, vyjádřený symbolickými pojmy Om mani padmé huml
Mongol Buddhův Sakža Mun Mongolsko Mona Na ulice Indie
39 article
čoval. asi: O, drahocenný klenote lotosu. Amen Kuždá ze šesti slabik má svůj tajuplný výklad. Množství knih obírá se výkladem smyslu. Dle výpovědí lamův nelze vyvážiti všecku jeho hloubku. Dle učení Buddhova všech bytosti živoucích jsou šestery třídy. Andělé, démoni, lidé, zvířata čtvernohá, ptactvo. zeměplazi a ryby. V šesterou podobu stěhuje se všeliká bytost dle své hodnoty nežli do- sáhne svrchované dokonalosti a rozplyne se velikou jestotu Buddhy. Kdo však s pravou po božností modli se »Om mani padmé hum« vejde přímo bez předehozích proměn v širou věčnou bytost Buddhy. Klenot je obrazem dokonalosti, lotos znakem samého Buddhy Formule praví tedy asi: — Kéž dojdu dokonalosti a rozplynu s v Buddhovi, amenl Tibeťané čtverým způsobem pochovávaj své mrtvé. Buď je páli na branicích nebo je pohružují v řeky neb jezera, nebo je zůstavuj na chlumech na pospas dravcům anebo ko nečně — způsob nejčestnější — rozsekají mrtvol na kusy a dají sežrati psům. Obyčej prý nej- častější. Hrobníkem chuďasa je pes na ulie předměstské. Boháč objedná si pro svůj pohřeb psa z kláštera, jenž tam je chován jako zvíře posvátné. V klášteřích je všechen duševní život mon- golský soustředěn, ale i všecko — bohatství. Tibet je nejbohatší a nejchudší země zároveň.
Buddhův Klenot Tibeťan Boháč om man
40 article
Oplývá zlatem a střibrem a přece postrádá bla hobytu. Kláštery jsou obrovské truhlice, kam lid zanáší a kde se tudíž hromadí všelíké po- klady země dobrovolným darem. Lid za to po- strádá často nejpotřebnějšího k životu. Žebráků je v Lhasse neobyčejný počet. Ale Tibeťan je dobrosrdečný a štědrý, nikdy nepropustí chu dasa s prázdnem. Klášterní osada v Kunbumu čítá asi čtyři tisíce lamů. Poloha je přerozkošná. Po ulicích procházejí se v houfech lamové, každý oděn dlouhým červeným talárem a žlutou šerpou, kráčí důstojně, málo mluvě a jen zticha. V nes- číslných kobkách páli se kadidlo, vonné dříví jehličí eypřišově. Putují sem nábožní ze všeeh- končin Mongolska a Tibetu, zvláště ke s lav- nosti květin, která zde se slaví„ co nej- okázaleji. »Květiny« pracovány jsou umělecky s obzvláštním vkusem, o němž rozhoduje zvláštní Prada pěkných uměn«. Celé výjevy ze života národního a uměleckého vyrobeny jsou plasticky nikoliv z hlíny neb sádry, nýbrž — z čerstvé- ho zmrzlého másla. Lamové zběhlí v umění chystají po dlouhé měsíce své umělecké vý- robky, zvané »květinami«. Bývají pak vystavo- vány pod širým nebem před chrámy a osvětleny nesčísinými lampami. Tedy vlastně u mě le c ká slavnostl — Prohližejíce různá skupení, praví cesto- vatelé, nemohli jsme se vynadiviti, jak neoby- čejně v kusně a mistrně bylo vše prove- deno. Nikdy bychom nebyli uvěřili, že v těchto pustinách, polodivých, rodí se a žijí tak vý- teční umělci... Výraz obličejův tak trefný, že nelze představití si věrnějšího, držení přiro- zené, nenucené. Na první pohled rozeznáš látky a hmoty figurek, zvláště kožešiny Druhého dne vše bylo zničeno a vhozeno do úžlabiny za klášterem a spousty »másla« pomalovaného připadly na pospas krkavcům.
Žebrák Mongolsko
41 article
Ideál umění, které nepracuje k vůli zisku a svou rozkoší — nekupčí Lhassa, mongolský Řím, platí u nás za nepřistupné město. Neprávem. Tibeťan není so- becký jako Číňan, nevylučuje nikoho ze země. Do Lhassy má každý volný přístup, může zde provozovati obehod či řemeslo a není obtě- žován. Třeba jen se přihlásiti na policii. Cesto- vatelé prohlásili se za křesťanské kněze ze Zá- padu. Úřadník lhostejně vytáhl za uchem bam- busový svůj štětec, napsal, co slyšel, bruče, opakoval si slova: Francie, křesťanství !. Pak otřel pemzlik o vlasy a zastrčiv jej opět za ucho, řekl: — Jak poze ! (je dobře). — Temuši ! (buď spokojen) fodpověděli ci- zinci, vyplázli jazyk podle pravidel tibetánské zdvořilosti a mohli oddychovati volně v zeml hostinné.
Číňan Temuša Řím Francie