1
masthead
14. února 1904
2
masthead
Příloha „Národních Listuk
5
article
Výtvarně uměnl.
Výtvarně uměnl.
Mue-
= Někdy v prosinci sjeli se úřadníci ně-
meckých musei všelikých kategorií do Mannheimu
aby tam porokovali o svých společných záleži-
tostech. Nikoli sociálních, nýbrž administrativ-
ních, uměleckých, výchovných, musealně tech-
nických. V Němcích to byl první kongres toho
druhu, kdežto správcové našich musei umělecko-
průmyslových účastní se podobných sjezdů
Rakousku už po několik let, ale nejspiše, že
nedostatek místa v naší publicistice je příčinou,
proč jsme se nikdy nedověděli, s čím na ony
sjezdy jeli a co odtud přivezli domů. Nemý
lím-li se, měli jsme i kougres poněkud mannheim
skému podobný před nějakým časem v Kutné
Hoře. S jakým výsledkem, zůstalo také tajem-
stvím. Škoda, neboť každá záležitost organisace
a vývinu musei přece se dotýká veřejnosti velmi
důrazně. Jsouť musea ústavy pro blaho a po-
učení veřejnosti zřízené a řízené a jenom s ní
ve spojení a ve vzájemném styku mají své
oprávnění.
Svým pěkným jasným způsobem povědě
A. Lichlwark, jeden z nejlepších organisatorů
uměleckých idei v Německu, klerak naše musea
vzešla jako svobodná a lidová učiliště vyšší ka-
tegorie po vysokých školách, jež universalitni
středověk stvořil, a po akademiích věd a umění,
vzešlých z aristokratismu, musea jako kreace
doby demokratické. Velkého stáří tedy ještě ne
mají a nikdo rozumný nepokládá jejich dnešní
útvar za dokonalý nebo definitivní. Naopak,
všechno ukazuje k tomu, že právě nyní vstu-
pují do nového stadia vývoje a dobře je, chy-
stati se k němu, zajisté lépe, nežli se nechat
jím předběhnout, zůstat pozadu a zkostnatět.
Němec
A Lichlwark
Mue
Mannheim
Rakousko
Kutná hoře
Německo
6
article
Přirozeně počalo se v muselch s činností sbě-
ratelskou, potom nadešla olázka exposice a nyni
nastupuje řešení problému vyučovacího. Každý
z těchto bodů je vlastně celou skupinou mo-
mentů a ne vždy a všady už rozluštěných. Ne
pouze u nás, také mimo Čechy. Měly by nás,
myslím, více zajímati nežli koho jiného, už se
stanoviska moudré a nutné ekonomie sil, které
všady musíme dbáti. Tedy i zde. Pomýšlímeli
na venek, nelze se nám zbavit přesvědčení, že
máme nadbytek museí a muselček, málem to-
lik, co okresních měst, a všechny snaží se
miniaturních rozměrech napodobiti museum
zemské. Leží také v logice času, že musea té
soubornosti dnes, zejmena tam, kde vše síly
hmotné i intelektuálné mohou jen v malém pra-
covati, nejsou na místě. Pokud se kolekcionář-
ské činnosti týče, roztřiďuje se tato na musea
odborná, a museum národopisné, nyní pěkně
uspořádané v Kinské zahradě je nejnovější ta-
kovou specialitou vedle obdobných oddělenív
museu Náprstkově a zemském. Dojde jednou
nepochybně i v zemském museu na dělení, už
z nedostatku místa. Přirodopis se s jeho oddě-
lenim historickým na dlouho nesnese. Ale ob-
dobně si pořídila Praha ve svém Městském mu-
seu, ovšem s heslem Pragensil, které stále mar-
kantněji přicházl v něm k platnosti. Pražské
Pragensil
Čechy
Praha
7
article
museum umělecko průmyslové, pořízené jako
všecky jemu předcházející podle vzoru south-
kensingtonského, samo se stalo modelem něko-
lika nových na venkově. I ono je rázu univer-
sálního a je-li to slušné pro hlavní město, stálo
by za úvahu, nemělali by venkovská se speci-
alisovati dle místních poměrů a potřeb. To vše-
ohno souvisí s otázkou, co sbírati a jaké vlast-
nosti mají mili objekty v kollekcích. Řekne se
v museích uměleckých vše vzorné, v histori-
ckých vše dějinné a kulturně, významné,
Kdyby se tak jen vždy dálo ! »Otázka, co jest
uměleckým výtvorem skutečně kulturního a
uměleckohistorického významu — praví W. Bod
— aby se hodilo pro jednu nebo druhou.
svoji stránku pro museum, bývá přiliš často
zodpovídáno beze všeho smyslu a porozumění
pro kulturu a uměni. Kterak také by bylo ji-
nak, když v mnohých případech, ba nejčastěji,
znalci, komise, městšti raďové a jiní byrokraté
ředitele nejen voli, ale také je chtějí říditi«,
tak jednou rozhoduje láce, po druhé nějaká
osobní záliba, po třeti pud napodobení a ješitného
soutěžení.
8
article
Počíná se uznávati, že musea příliš mnoho
vystavují, větší musea toliž, a proto propaguje
se myšlenka rozdělení sbírek na díl ohecně pří-
stupný v pozorném výběru a studijní, jak to je
na př. v kabinetech rytin, sbírkách miniatur a
pod. Rovněž se zmáhá přesvědčení, že sbírky
historicko-kulturní i umělecké v dosavadním
skupinovém řadění a vystavování nepůsobí plnou
silou v nich uloženou. Proto se množí snahy,
objekty v případném, nabádaném a poučném
spojení, v okolí a sdružení jim takořka podle
rodu a času náležejícím, urovnati a exponovati.
To všechno už z dálky naznačuje, že se
blížíme k řešení problému poučnosti musel
sbírek, galerií a kabinetů. Víme, proč zde jsou
a pro koho, ale poznává se, že tento někdo
dosud z nich měl málo. Sbírky a lid, společ-
nost, si stále zůstávají dost cizí; ani návštěva
není dost četná, ani poučení chtivým laikům
nepřináší dost výtěžku. Dosud nejvíce z musei
těžila věda a umění, odbornost, jimž sbírky bo-
haté a řádně zorganisované ulehčují práci. Za-
mýšli se však více. Mají býti školou pro sesl-
lení a prohloubení citu vlasteneckého a vkusu
uměleckého všelikých vrstev, prostředky k vý-
chově osobitného cítění a pochopování, hlavně
domácí souvislosti v rodu, národu a karak-
teru, k vypěstění dosud málo prob uzeného
citu pro krásu života a umění. Museím
klade se za povinnost přivábiti lida
udržeti s ním spojení. A. Lichtwark v mann-
heimském proslovu podal stručný přehled dosa-
vadních cest. Nejsou posud ani jednotné aniž
všude ražené.
A Lichtwark
9
article
Dnes, pravi, nestavíme nových museí bez
přednáškových sálů; někde jsou i dvojí, velké
a malé U nás tomu, bohužel, není všude. » Vedle
přednášek pořízeny procházky sbírkami, ježse
v malých poměrech ukázaly možné a užitečné,
ve velkých městech ještě problematické«. Ve
mnohých místech, kde chtějí si z mládeže vy-
chovati budoucí návštěvníky, poučují učitelea
utvořili si z nich již kmen věrných přátela
podporovatelů. Téměř všude jsou zařízeny zvláštní
výstavy z vlastních zásobáren nebo ze soukro-
mých majetků. »Přihází se, že musea nová
právě výstavami hledí svůj okres uvésti ve spo-
jení s dnešní kulturou a jejími vůdčími my
10
article
šlenkami, co hlavně v rychle se zmáhajícíeh
průmyslových centrech bez zvláštních tradic má
význam.
Na organisaci práce laíků, kterou muse
přírodovědecká už dávno provedla, klade zvláštn
důraz. Míní tím povzbuzení soukromníků úřad
niky musel v jich sběratelské činnosti, připou
tání jich zálib a zájmů k ústavu a přenášení
uměleckých a kulturních idel v ústavu pěstova-
ných na ně. Správa prachistorických sbírek Če-
ského musea a jeho archaco'ogický sbor také
nás může se v té příčině vykázati už pěknými
výsledky, z nichž mnohé se staly přímým obo
hacením sbírek. Pro naše galerie, sbírky rytin
pro umělecko-historické oddělení musea je zde
pole dosud otevřené. Z těchto také věda naše do-
sud nemnoho těží, ač přece i v dnešním stavu
a se svým nynějším obsahem jsou už schopny
poskytnouti dosť popudů pro diseipliny do dnesu
nás buď málo nebo vůbec nepěstované. Právě
v ohledu publicistiky naše musea nemnoho uči-
nila. Umělecko-průmyslové museum dosud jest
bez jakéhokoli tištěného orgánu; za to národo-
pisné asi dobře ví, kterak jeho činnost výdatně
podporují jeho časopisecké publikace i »Český
Lid«, třeba mimo něj stojíel.
»Jiná forma literárního zpracování sebrané
látky, vykládá Lichtwark, leží v populárních Pra-
vodeích, Seznamech a zvláštních spiscích, jež
od desetileti k desetileti nabývají na prakličnosti
a upotřebitelnosti.« Také to platí pro nás jen
z části. Máme velká a bohalá musea, která se
spokojují stále jen s vignetovými nápisy. A to
je k uvedení a vysvětlovacímu výkladu až příliš
11
article
Ze všeho patrno, že se ocitáme v době,
kdy musejním úřadníkům vyrůstají nově velké
práce. Už nesmí stačit, aby jen sbírali, kupovali,
inventovali a ukládali do vitrin. Nastává jim
úloha učitelů. Slovem a písmem. Bez nich by
sbírky pořízené a jimi pouze střeženě byly má-
lem mrtvou a neúrodnou hmotou, kdežto mají
být živým a působivým organismem, který by
stále větší kruhy v oblast své působnosti přiva
boval a etický i hmotný užitek z museí plynouci
rozšiřoval. Otázky, jichž jsem se zde dolkl, při-
vedou jistě a nutně, dříve nebo později, ke
mnohé reorganisaci stávajícího a při mladých.
teprve se rodících, nebo při budoucích založe
ních musí býti stále na zřeteli. Jejich rozluštění
podmiňuje přirozeně v museu vše, od jeho bu-
dovy počínaje až po každé slovo z ni vychá-
zející. A »co z musea vycházi, obraci se ke
všemu lidu.« V tom leží neocenitelná síla a dává
jim zcela zvláštní a nutné postavení vedle uni
versit a akademii, doplňujíť naše filologicko
historické vzdělání ve školách, »poněvadž vedou
k věcem anebo od věcí vycházeji.«
Karel B. Mádl.
málo.
Mádl
12
article
= Nové publikace redakci této rubriky zaslaně
Lehner F. J.: Dějiny umění národa českého
V Praze »Unie«. Seš. 24.
Hipman Karel: Za českou slávou. V Praze
Jos. R. Vilímek. Seš. 5—9.
Hipman
Karel
R Vilímek
Praha
Praha Jos
13
article
Školská hlidka.
Školská hlidka.
O hodnotě starých klassiků
III. Klassické jazyky jsou prý
prostředkem ducha vzdělávacím
jako žádné jiné. Tohoto důvodu nedovo-
lávali se v době, kdy se učili mrtvým řečem jako
řečem užitečným. Buďto nebyl tento důvod
v XVI. a XVII. století uznáván nebo nebyl kladen
naň důraz, jako na věc zbytečnou. Že nyní tak
mnoho se cení, prozrazuje, že buď předchozím
důvodům se nevěří, neb že nepokládají se do-
statečnými. Nový důvod je takové povahy ne-
určité, za kterou špatná věc nejpohodlněji se
skrývá. Musíme zkoumati v podrobnostech,
v čem záleží ono domnělé působení vzdělávací
Předně hojně zaměstnává se paměť, al
tu smíme mluviti nikoli o vzdělání, nýbrž jen
o zásobování paměti. Tvořitebná síla organismu
do jisté míry se zpotřebuje, a proto nelzeji
více užiti pro účely jiné. V tom do jisté míry
záleží výdaje, za něž máme nárok na rovno-
cennou řádnou náhradu.
Schopnosti, které zvláštního vývoje jazyky
klassickými maji dojiti, jsou rázu vyššího;
soudnost a sehopnost sestrojovací čili
tvůrčí. Cviky, od nichž jejich vzdělání se oče-
kává, jsou studiem gramatiky a překládání.
Vliv gramatiky lze snadno zjistiti. Za-
bývání s ní evičí paměť a mimo to učí jistým
pravidlům a jejich užívání s výjimkami, dle
toho, o co běži. Přeměna jest z toho částí nej-
lehčí. Latinská jména podstatná na a první de-
klinace skloňují se dle jistého vzoru, na př.
dán příklad penna a žák má se oním vzorem
spravovati při femina atd. Tento výkon je týž
který vždy jest nutným, chceme-li se od jedno
tlivin povzněsti ke zevšeobeenění jejich. „Krásný
den“, „dobrá cesta“, „vroucí kotel“, „bochník
chleba“ jsou zobecnělé pojmy, které souvisí s
zvláštními, praktickými vztahy a kdokoliv tytéž
opakuje, musí rozuměti těmto pojmům a uživat
jich, jak je od případu ku případu žádoueno.
Cvik
14
article
Někdy jest pojem přístupen nejslabší pojíma-
vosti, někdy je tomu právě naopak. Jsou tu za-
stoupeny všechny stupně obtíží, až k jemno-
stem vlastních věd odborných a k temnosti vědy
neb filosofie. Hlavní věcí jest, že žádný jedno-
tlivý obor vědecký necvičí nás v tom vice než
druhý, bychom ve zvláštním zřeli obecné, my
nemůžeme zbaviti se nutnosti, v tomto úkolu
se cvičiti. Hodí-li se k tomu jeden předmět více
než druhý, záleží na tom, je-li možno, usnad-
niti jakoukoli, od něho nezávislou okolnosti ob-
tíž v pojímání těžších abstrakcí, je-li tedy možno,
mathomatiku neb fysiku tím usnadniti, že se tu-
žíme jakoukoli různorodou praci duševní, jakou
ukládají latinská gramatika nebo botanika. Sluš
teprve dokázati, že odtud povstává vliv příznivý
Důvody, přednešené pro účin nauk mluvnických,
tohoto bodu se netýkají. Vycházejíť z předpo-
kladu, že mluvnice poskytuje jistou lepší při-
ležitost, cvičiti ducha ve všeobecňování, eož
ještě sluší teprve dokázati.
Mluvnice řeči latinské a řecké jest zejmena
prosta subtility, kterou nalezneme až při jistých
jemnostech skladby, jako při tvoření časůva
způsobův slovesa. Části řeči se berou na vědomí
beze všech výměrů; poznávají se po proměnách
a nikoli po svém významu ve větě, tak že v tomto
ohledě velice se liší od řečí novodobých. Z toho
byl brán důvod pro to, by latina předcházela řeč
mateřskou, lehčí mluvnice těžší mluvnici, ale
větší spíše by mělo zahrnovati monší. Když žák
15
article
náležitého věku ovládl vlastní mluvnici, tož
v ohledě usuzování překročil již mluvnici latin
skou nebo řeckou a měl by býti ušetřen dalším
evičením v oboru mluvnickém ke zdokonalen
své soudnosti.
Cvičení překládaci z latiny neb řečtiny
do jazyka mateřského a naopak vyžaduje velmi
značného napjetí ducha. Proto hlásané
zvláštní vzdělání bude zvlášť také k tomuto cvi-
čení se vztahovati. Pouhě překonávání obtíží nen
však žádnou výhradnou zvláštností jakéhokol
zvláštního studia. Musíme se tázati: jakého způ-
sobu jsou obtíže, jež sluší překonati. Překládán
jest podminěno námahou v sestrojování. Když
určeno místo, jež sluší přeložiti, má žák s jistou
zásobou vědomostí mluvnických a slov a za uží-
vání slovníku vystihnouti smysl jeho. Tu slušt
rozeznati tři stupně. Na prvém vědomosti a po-
můcky žákovy nejsou úkolu přiměřeny, v kte-
rémž případě nemůže mu práce žádného užitku
přiněsti. Naše síly nejsou stupňovány prací, ve
které nemůžeme činiti žádných pokroků. Na
stupní druhém může žák za užití jisté píle dojíti
výsledku, v kterémž případě práce ho těší, od-
měňuje a jest jím zkoncována. Na stupni nej-
vyšším může práce vykonati se snadno a bez
namáhání; tu již nepřekonává se žádná pře-
kážka a cvičení proto nepůsobíu vyvinutí síly
námahou. Obecně máme za to, čemu však vždy
tak není, že učeň stojí na stupni druhém, nuže vy
šetřemež pak, jaký zvláštní moment štává, touto
prací vychovati, vzdělati nebo posíliti vyšší schop-
nosti.
16
article
Překládání jest práce pokusná. Musíse
zjistiti významy jednotlivých slov a z různých
významů každého slova takový výběr zaříditi.
by společně s významy slov ostatních daly jistý
smysl. Musi se zkoušeti mnohonásobné kombi-
nace slov. Nezdaří-li se pokus první, musí žák
prověsti druhý a třeti, až konečně najde kom-
binaci, která hoví každému slovu a každé zvlášt-
nosti mluvnické. K tomu třeba mnoho trpělivé
vytrvalosti a trvalý v tom evik nemůže zůstati bez
vlivu na zvyk. V tomto výkonu nieméně nevězi
nic zvláštního, ojedinělého nebo nepřirovnatel-
ného. Každé studium, nechť je již jakéhokoli
druhu, ukládá podobné vytrvání v píli, a mnohé
způsoby studia jsou zeela téhož způsobu, že
slovům přikládají se různě významy, až se na-
lezne jeden, jenž obtiž překoná. Je to táž píle,
které potřebí k rozluštění hádanek a hříček slov-
ních. Abychom porozuměli smyslu vědecké po-
učky, abychom nalezli pravidlo, kterého sluší
užiti k určitému případu, musíme konati jeden
pokus po druhém, zavrhovati jednu kombinaei
po druhé jako s jistými podminkami záhady se
nesnášejíci a vytrvati v klidném přemýšlení, až
nám napadne kombinace lepší.
Musi
17
article
Největší obtíž výkladů řeči (cizi) záleži
v tom, udržeti žáka na stanovisku středním, kdy
neukládá se mu práce, jeho silý přesahující, ani
práce, s dostatek ho necvičící. Je-li místo (z klas-
sika) takové povahy, že slovník k jeho vystiženi
neposkytuje potřebných prostředků, tož pravdě-
podobně pokus ani nebude vážně prováděn,a
následkem toho nebude duch žákův probuzen
ku potřebnému živému zájmu, za něhož by
vysvětlení učitelovo dychtivě vnímal.
Mimo to obecně se přiznává, že užíváni
oslích mostů z největší části maři výhodu, která
spočívá v překládání do mateřštiny. Aby tedy
vůbec vyučování bylo zabězpečeno, musí se udr
žovati překládání z mateřštiny do latiny a řečtiny
jakkoli z něho prospěch nejmenší.
Nutně hlásí se o slovo poznámka, že cvičen
v překládání do jazyků starých a do jazyků no-
vých jsou podstatně stejného způsobu a že
tedy výhoda, kterou takové cvičení vůbec po
skytuje, může se dosíci každou řečí novodobou
Odvětí-li se nám poukázáním na zvláštnosti la
tinské a řecké mluvnice na povahu řečí, většíh
ohýbání schopných, tož to mnoho neznamená;
neboť každá řeč má své zvláštnosti, a chovanei
pouze běží o to, pozorně se jimi spravovati
Každá řeč má se zřetelem k času a poměrům
tatáž fakta vyjadřovati, a pro vzdělání ducha
mnoho neznamená, děje-li se ohýbáním řeči neb
slovy pomocnými.
18
article
Mnohem lépe než v řečech lze ve vědáeh
exaktních na každém stupni uměřiti obtíže síle
žáků, jakkoli nepochybně potřebí k tomu velmi
dobrého učitele, by to provedl při každém před-
mětě učebném.
Velký důraz klade se na důvod, že nutno
znáti více řeči než svou vlastní proto, by-
chom byli sproštěni jistých léček jazykových,
se zvláštní zálibou se proto uvádívá slovo
„býti — byti“ (soin). Náhodou již Aristoteles
právě na tento dvoji smysl — „býti“ (jsem) jako
přísudek a jako trvání — poukázal.
Nejlepšími částmi studia v Oxfordu zdaj
se býti ty, které nejvíce jsou vzdáleny od vyučo-
vání klassického, jako na př. vyučování v se-
psání dobrého anglického pojednání, na což
zvláštní váha se klade. Často se tvrdí, že dokonce
úspěch kandidáta v odborně zkoušce v klassi-
ckém více závisí na jeho pojednání angli-
ckém než na jeho znalosti řeckých : římských
spisovatelů.
Prof. Sidgwick hájí ještě tyto jisté zvláštn
přednosti vyučování klassického: „Předně kyne
tu sludentu látka v množství nevyčerpatelném
a mnohonásobná. Každá stránka ze starověkéh
spisovatele podává mladému studentu řadu zá-
had, které jsou dosti složité a rozmanité, by jeho
paměť a soudnost mnohonásobným způsobem
cvičily. Vymanění se z rozptýlenosti vnějšího
světa snuplného, prostota a určitost třídění, jeho
má student užívati, jasnost a zřetelnost míst,
jež na sebe obracejí jeho pozorování, mimo t
činí pravděpodebným, že toto studium, zejmena
u chlapcův útlého stáří vzbuzuje a vyvijí jejieh
schopnosti způsobem důtklivějším, než by mohlo
se státi jakýmkoli studiem jiným. Kdyby vyučo-
vání oběma řečem klassickým bylo z prvé vý-
chovy vyloučeno, tož po mém názoru (prav
Aristoteles
profesor
Sidgwick
Oxford
19
article
Sidgwick) ztratili bychom drahocenný nástroj.
jejž opět nahraditi bylo by těžko
Tu míněné učivo musi býti hlavní věcí př
starých spisovatelích, nikoli jenom řeči. Nie
méně nic to nemění u věci, poněvadž mnohen
lépe lze to podati v překladech. Druhý uvedený
důvod — vymanění se od smyslův a prostota
určitost užívaného třídění — musí se vztahovat
na část jazykovou, neobsahuje však nic, co by
náleželo řečem klassiekým jako jejich výhrada
Ostatně, jedná-li se o to, studujícímu předvést
určité výsledky a zvláště tyto uměřiti jeho schop-
nostem a stupni vývoje jeho, mám za to, že řeč
může poskytnouti méně než většina jiných cvi
čení.
Česká škola v lednu 1903
Dne 1. „Paedagogické rozhledy“ zahajují nový
odbor, „Z paedopathologie“. — „Škola měšťanská
živnostenská“ přináší čl. „Česká škola měšťanská v r
1903“, B. Holasa „Národní hospodářství ve škole mě-
šťanské“, dále „Přehlednou tabulku“ služební doby
učitelů škol měšťanských, přímluvu „Jednoduchá fre
zvence při vyučování“. — „Časopis učitelek“ přiná
proslov redakce „Milým čtenárkám“, čl. E. Batystov
„Herbert Spencer“, L. Tesařové „Božena Studničko
vá“, úvahu „Mikulášské a vánoční nadílky v mate
ských školách“ (proti nim) a „Příhody vychovatelky
v Brasilii“. — „Měšťanská škola“ moravská vyčíti
„Kterému povolání věnovali se odchovanci mor. měšt
škol r. 1903“. — „Revue učebných pomůcek“ přiná
čl. M. Oehma „Pomůcky učebné z oboru kovového
Dne 3. v Praze otevírají učitelské sirotčince vý-
slavu velikých jeslí prací umělců K. Stapíra, V. Cvekla
a pí. A. Štapfrově
Dne 6. „Posel z Budče“ líčí „Znehodnocová
škol obecných
E Batystov
Spencer
L Tesař
Studnička
M Oehm
K Stapír
V Cvekl
A Štapfrův
Brasilia
Praha
Budeč
Český škola měšťanský
20
article
Dne 7. „Školský obzor“ odsuzuje Methodikaření
a socialistickou kapilolkou liči „Socialism u Čechů“
v Moravské hlídce „Několik poznámek z ovzduš
školní učebny“. — Methodická příloha „„Besedy uči
telské“ přináší čl. J. II. Suchardy „Voda rozpustidlem
a „Rýsování v I. třídě škol pokračovacích
Dne 8. „Komenský“ přináší črty z paedopsych
logie „Děti ve škole, doma i venku“, další část Šm
hova českého překladu „J. A: Komenského Triertiun
(Trojumění)“ a čl. K. Smídka „Professor dr. Jose
Durdík“. — „Učifeiské noviny“ přinášejí ze život
učitelského „Myšlenky kacíře o organisaci“ a pro-
gram pro „Školní úřady“. — „Věstník Ústř. spolku
učit. jednot na Moravě“ líčí „Jubilejní fond“ a přinás
úvahu „Jak si představuji hesio „organisace
Dne 12. umírá bývalá učitelka v Praze a Karlín
sarie Hergeselová, osvědčená vlastenka, vychovatelk
a umělkyně
Dne 13. „Školský obzor“ ve čl. „Zač se vyhazuj
u nás peníze“ líčí časopis „Oeslerr. ungar. Revue“
vnucovaný českým knihovnám učit. a přináší č
„Spencer o náboženství“. — „Posel z Budče“ přinás
čl. „Naše reprosenlace v cizině“
Dne 14. „Beseda učitelská“ přináší čl. k lepšín
dnům našeho školství „Ke kapitole o působení správeů
škol“ a „Význam paedopsychologických studií pro
praxi“
Dno 15. „Příroda a škola“ přináší „Slovo k r
formám učby přírodopisné“, dra. E. Babáka „Doklady
pro theorii vývojovou ze srovnávací anatomic, čl. J
Bezděka „Houby vřeckatě“, dra. J. Husníka „O mo
derních methodách reprodukěních“, K. Kněžourka „O
poměrech ptačího tahu“, B. Řeznika „Umělá výrob
kafru“, J. Gabrieta „Nová země“ a mnoho menšícl
příspěvků. — „Škola měšťanská a živnostenská“ při-
náší čl. „Kreslení ve výstavě pardubické“ a obranu
Čecho
Suchard
Komenský
Trojumění
K Smídek
doktor
Jose Durdík
Spencer
E Babák
J Bezděk
Houba
J Husník
K Kněžourek
J Gabriet
Morava
Praha
Karlín
Hergeselová
Budeč
jubilejní fond
Komenský Triertiun
21
article
„Definitivy okresních inspektorů?“ — „Věstník Ná-
rodní jednoty severočeské“ přináší čl. „Německá prác
na Třebenicku“, čisly doložený čl. o zápise šk. „Men-
šinové školství na severu královslví českého“ a „Ha
vrany“. — „Učitelské noviny“ přinášejí čl. F. Sedláčka
„Zařízení škol pomocných“ a školský program „o
školách pokračovacích“. — „Časopis učitelek“ přináš
kapitolu M. Vítkové „Naše mravní a citové prostředí“
a téže čl. „Ruční práce ve světle umělecké výchovy“
„Časopis pro veřejné zdravotnictví“ přináší čl. dra
L. Haškovce „Nervosa a její profylaxe“, referáty
„Okusování nehtů dětem. Vztahy mezi tělesným vý
vojem a prospěchem ve škole, Pěče o nemajelné školn
dítky a O nebezpečnosti školních inkoustn“
Dne 16. „Komenský“ otiskuje z výroční zprávy
c. k. gymnasia v Písku úvahu řed. dra. K. Cumpla
„Kterak může a má domácnost školu v jejím úkolu
podporovati?“
Dne 20. „Školský obzor“ přináší čl. „Učitelský
dům v Praze či učitelské domky na venkově“ pro tylo.
tíčí školství v „Socialistických kapitolkách“, dále
„Zdravotnictví a poměry našeho školství“ a „Vytápěn
a větrání v době zimni“. — „Posel z Budče“ od-
povídá „K myšlenkám kacíře“ v „Učit. novinách“
Dne 21. „Beseda učitelská“ přináší 1 lepším dnům
našeho školství čl. L. Pokorně-Kuthanové „Zevní
vnitřní práce naše ve škole“ a přednášku prof. dra
C. Horáčka „O národním hospodářství se slanovisk
výchovného“
Dne 22. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „Ná
sledky našeho methodikaření“ a Příspěvky k dějinám
menšinového školství“
Dne 25. „Skola našeho venkova“ přináší čl. z pra
xe Z. Waldhůttera „Desetiřádková násobilka“, vý
něnu myšlenek „Musea při školách“, „Zanedbávání
tělocviku“ a „K úpravě disciplinárního řádu
Dne 27. „Pošel z Budče“ žádá pro školský živo
F Sedláček
Vítko
L Haškovec
Pěč
Komenský
K Cumpl
profesor
C Horáček
Skola
Z Waldhůtter
Třebenicko
Mena
Písek
Praha
Budeč
učitelský novina
22
article
„Více pravdy“, posuzuje „Účel naší školy“ a přin
„Confiteor správce školy
Dne 28. „Beseda učitelská“ přináší k lepším dnůn
našeho školství čl. L. Pokorné-Kuthanové „O pravém
vzdělání
Dne 29. „Učitelské noviny“ přinášejí vzpomínk
F. A. Soukupa „K jubileu Herderovu“. — „Škola mě
šťanská a živnostenská“ přináší „Statut jednoročníh
učebného kursu (IV. třídy) při měšť. škole chlapeck
v Karlíně“, „Několik poznámek k reformě dozoru k
školám obecným a měšťanským“ (opět pro stále
c. k. okr. inspektory šk.), čl. s důvody pro „Starobní
přídavek“, úvahu „Klassifikace“ a nové „Slanovy
Zemské ústřední jednoty učitelstva měšťanských ško
českých v království českém“ a „Ze školské statistiky
— „Komenský“ přináší čl. J. Petrusa „O vyučováni
nerostopisu“. — „Školský obzor“ přináší obrázky
z učitelského ráje „Proti Flachsmannům
Pro království české ustanoven Ústřední sbo
vzdělávací.
U E. Beauforta v Praze vychází 56. sešit „Stru
čného slovníku paedagogického“ s hesly: Smetana
Bedřich—Spánek.
Na nejstarším pražském obchodním učilišti Ani
Skřivana v Růzové ulici č. 8 n. (založeném roku 1856
započne letní běh začátkem března. Prospekty zdarma
Místa na středních školách. Při české zemské vyš
reálce v Kroměříži obsadí se počátkem šk. roku 1904
místo skutečného učitele češtiny a němčiny. Žádost
adresované mor. výboru zemskému podány buďte
do 15. března 1904 c. k. zemské školní radě moravské
— Při zemské vyšší reálce s vyučovací řečí českou
v Jevíčku obsadí se počátkem škol roku 1904/5
místo skutečného učitele frančiny a češtiny, po pří-
padě němčiny. Služné 2800 K a aktivní přídavek 400
korun. Žádosti zaslány buďtež cestou služební de
15. března 1904 c. k. zemské školní radě pro Moravu
v Brně.
L Pokorná
Kuthan
F A Soukup
Herderův
Komenský
J Petrus
E Beaufort
Bedřich
Skřivan
Karlín
Praha
Růzová ulice
Kroměříž
Jevíčko
Morava
Brno
školský statistik
učitelský novina
23
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
24
article
** K šermířskému turnaji 21., 22,a
23. března 1904. Na dny 21., 22. a 23. březnaje
organisován mezinárodní šermiřský turnaj. Neche
uvažovati v tomto článku, zdali české kluby šermíř.
ské zúčastní se tohoto turnaje. Chci posuzovati věc jen
se stanoviska sportovního, jež jak se zdá, je poně-
kud zanedbáváno. Nestačí jen říci, že Praha pořádala
velký zápas šermířský r. 1904, aby se dokázalo, že
pražští šermiři jsou vynikající. Aranžéři velkých tur-
najů nemusí být ještě umělci. I zapotřebí, aby Praha
nabyla opět své bývalé pověsti šermílského střediska,
aby její šermíři s úspěchem se zúčastnili zápasů
(zejmena fleurelem). Mohou to dokázati ? Ne! Poně-
vadž Praha, přes to, že šermu se v ní vyučuje přes
20 let, není representována více jak 2 neb 3 šermíři
hodnými toho jména.
Pravda je, že tomuto umění až do příchodu.
Santelliho nebylo vyučováno vážně, nebo s hlediska
úplně nesprávného. Pan Šantelli je v Praze od 2 let,
p. Alessiano od 11/2 roku a pan Feriaud asi rok.
Šantelli
Feriaud
Praha
25
article
Mohou tito pánové představiti po tak krátkém pobytu
na turnaji dokonalé žáky? Ne. Není možno profes
soru šermu, aby naučil jakkoliv nadaného žáka řádně
šermovati před 2 lety, a připraviti jej pro veřejný
zápas před 4 a pro turnaj před 5 lety. Pochybuje-li
se o měm názoru, nechť se otážete chefů obou škol
italské i francouzské. Jdu ještě dále a pravím, že
turnaj za podobných okolností je něčím protisportov
ním a není užitečným ani zápasníkům ani divákům.
v nichž je valná část budoucích šermířů
Šermíři nedokonalí nejsou si vědomi požadavků,
kladených vážností veřejného turnaje a nemohou jim
též učiniti zadost. Jejich pohyby nejsou náležitě
usp řádány. Mělo by se hleděti k docílení pravého
opaku toho. Proto soudím, že šermířský turnajle-
tošní bude spíše škoditi šermu nežli mlčení, jemuž
obecenstvo uvyklo. Příště budu mluvit o technické
organisaci turnaje, která je daleka dokonalosti
26
article
Franta
Athletika a sportovní hry-
** Athleticko-footballový klub »Karlín« kona
dne 7. t. m. valnou hromadu. Zprávy funkcionářá
vesměs jednohlasně schvál eny a nový výbor zvolen
následovně: K Maleček předseda, A. Pospíšil místo-
předseda, Ot. Maleček jednatel, Petrus pokladník
Suchý správce domu, Kosina zapisovatel, Mlejnek a
Pácalt nahradníci, Z. Švagrovský a Klíma revisoki
účtů. Za čtrnáct dní svolána bude mimořádná hro-
mada, na které jednáno bude o důležitou změnu
v klubu.
** Největší sportovní cvičiště v Praze bude na-
jato několika kluby v Holešovieích, které hodlajl
se pak v jeden klub združiti, což dlužno jen schiva-
lovati. V popředí stojí A. C. Sparta a A. F. K. Karlin,
kteréžto kluby celou akci pod ikly. Podaří-li se jestě
další dva přiblášené kluby získati, bude nový klu
mít znamenité mužstvo footballové, které může
i s cizinou soupeřiti. Mužstvo athletické bude pak
nejsilnějším v Čechách neb již jen mužstvo »A. C
Sparta« zaujímá u nás místo nejpřednější.
** Dnes 13. t. m. o 1/29. hod. večer koná v re-
stauraci tržnice na Král. Vinohradech Č. A. a F. Č.
Král. Vinohrady mimořádnou valnou hromadu. Př-
tomnost všech členů velice nutna.
** Velkou cenu pro běžce letouny hodlá leto
vypsati »Währinger Bicycleklub« ve Vídni. Vzdále-
nost buď na 100 yardů neb na 100 metrů.
** Pojištění bráčů kopané zavede pro své člen-
stvo též rakouský footballový svaz ve Vídni
** V Anglii hodlají zavésti při kopané novinku
totiž rozmnožiti počet hráčů na 12 a sice místo pět
šest útočníků. Hra byla prý následkem toho rych-
lejší a padalo by více branek, než při nynějším sy-
stému. Co nejdříve bude pak konán na zkoušku
zápas s mužstvy o 12 členech.
Athletik
Maleček
A Pospíšil
Otakar
Petrus
pokladník
Kosina
Mlejnek
Pácalt
Klím
A C
A F K
Král
Karlín
Praha
Čechy
Vinohrady Č . A
Vídeň
Anglie
Sparta
Athletickofootballový klub
27
article
Automobilism.
** Český klub motocyklistů koná
ustavující valnou hromadu 21. t. m. na Žoflně. T.
kdož chtějí získati práva hlasovacího již pro valnou
hromadu, neopomeňte složiti 10 korun jako zálohu
na příspěvek členský k rukoum dra. E. Miřičky
Praze-II., Sokolská tř.
** Výstavku motorových dvouko lek
a novinek tohoto oboru pro r. 1904 pořádá 21. t. m.
na Žolině Český klub motocyklistů. Dosud určitě svá
účastenství připověděly: Rakousko-americká továrna
na gumu (Čontinental). Laurin Klement v Mladé
Boleslavi, K. Michl ve Slaném a j.
Amatérská fotografie.
** Že amatérská fotografie v posledních létech
velkého rozšíření se dočkala, jest všeobecně známo.
a za jasných dnů hemží se to jen všude fotografy-
amatéry, kteří »kazí« desky i filmy. Veliké oblibě
těší se u amatérů fotografování »z ruky«, bez sta-
tivu. To však není tak snadné a zvláště je zapotřeh
dobréno apparátu s rychlou závěrkou. Mimo to musí
fotograf zachovati žádoucí klid a rychlé rozhodnutí,
chce-li dociliti obrázku jen trochu »uměleckého«.
Přes to, že amatérů je u nás mnoho, tedy počet jich
neodpovídá počtu klubů. Tak v celém tomto soustáte
je pouze 16 spolků amatérských (1 český). V Něme-
cku jsou 102 kluby, v Anglii 191 (Londýn 27). ve
Francii 101 (Pařiž 9), v Rusku a Finsku 33, v Hol-
landsku 20, ve Švýcarsku 10, ve Skandinavii 11,v
Belgii 6, v Italii 6, na Balkáně 5, ve Španělsku av
Portugalsku 4. Celkem v Evropě 505 spolků. V Asii
jest jich 11, v Africe 12, v Australii 34 a v Americe
193 Na celém světě ludíž 755 spolků.
Laurin
Klement
K Michl
Praha
Mladá Boleslav
Anglie
Londýn
Francie
Rusko
Finsko
Skandinavie
Belgie
Italia
Balkán
Španělsko
Portugalsko
Evropa
Asie
Afrika
Austrálie
Amerika
Český klub
Žolina Český klub motocyklista
29
article
Mužažena
Mužažena
Obsah: Mišení plemen. Porušení člověka.
Potvornosti. Vady výživou. Mnohožrouti.
Lidé nespalitelní. Potápěči. Břichomlu-
vectví. Určování pohlaví. Nedokonalosti
a neplodnost. Lhostejnost. Úkazy moz-
kové. Hygienický rádce. Cena l zl. 60 kr.
váz. 2 zl.
31
article
ROSTLINY.
ROSTLINY.
Napsal prof. Fr. Dlouhý. Vychází v sešitech
nádherné úpravy po 25 kr, S 86 barev-
nými tabulemi, zobrazujícími 250 ro stlin.
Druhé vydání váz. s 28 barev. tabu-
lemi 2 zl. 80 kr., s 50 tabulemi 4 zl.
Vodičkova
Dlouhý
Vodičkův
Francie
32
article
Nakladatel l. L. Kober v Praze, ulice.
Nakladatel l. L. Kober v Praze, ulice.
2790
Praha
33
title
Válka? Wálkan
Nákladem Iindř. Lorenze v Třebíči vyšlo právé
Lorenz
Třebíč
34
article
Válka
Válka
SOS
Čtrty země-, děje a národopisné. S mapkou bojiště-
Cena poštou 70 hal. v
s mapkou rusko-ja-
Uvojita poniednice ponského bojiště.
Cena poštou 15h.
Obnos též ve známkách. — Větší počet
brožur nebo pohlednic s větěí srážkou
3266
Právě
Čtrt země
35
title
Storchovy
Storchův
38
article
vyšlo.
raktické tabulk
k vypočítávání krychlového
obsahu veškerých dřev kula-
tých i přiříznutých, jakož i
stromů stojatých,
Vypočířávání různých ploch povrchu a obsahu těles.
Vypočitávání krychlového obsahu latí řezaných i kula-
tých, tyčí, ohrad a dříví probírkového. Kruhové plochy.
Vypočítávání obsahu stromů na stojato a výnosu větví
a vrcholků. Určování potřebného průměru kulatých
dřev na vytesáni stavebního dřeva.
Váha dřev hez kůry a váha kůry stromové. Honba
rybářství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a mnohéj.
Sestavil F. Borotínský.
Cena velice obsáhlé knihy pouze 1 K 60 h, v trvanlivé
vazbé pouze K 2.—, poštou o 25 h více, kdo obno
předem pošt. poukázkou (též ve známkách) zašle. Na
skladě v každém knihkupectví, zejmena u naklada-
tele Rudolfa Storcha, knihkupee v Karlině.
3559
Storch
Karlin
Čechy
Morava
Slezsko
39
article
NÁDHERNÉ DARv
NÁDHERNÉ DARv
v nejvelkolepějším výběru
také na splátky, nejlevnější ceny.
40
article
MIKOLÁŠ LEHMANN
MIKOLÁŠ LEHMANN
c. a k. dv. závod uměl. výst. a malířské atelier pre
portréty atd. v Praze, Fěrdinandova třída čís. 1i
Lehmann
Praha