ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 80d38960-710e-11dc-9219-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 40 celkem · entity: person 78, place 63, org 6, work 5
1 masthead
14. února 1904
2 masthead
Příloha „Národních Listuk
3 masthead
k číslu 45.
4 masthead
Strana 13
5 article Výtvarně uměnl.
Výtvarně uměnl. Mue- = Někdy v prosinci sjeli se úřadníci ně- meckých musei všelikých kategorií do Mannheimu aby tam porokovali o svých společných záleži- tostech. Nikoli sociálních, nýbrž administrativ- ních, uměleckých, výchovných, musealně tech- nických. V Němcích to byl první kongres toho druhu, kdežto správcové našich musei umělecko- průmyslových účastní se podobných sjezdů Rakousku už po několik let, ale nejspiše, že nedostatek místa v naší publicistice je příčinou, proč jsme se nikdy nedověděli, s čím na ony sjezdy jeli a co odtud přivezli domů. Nemý lím-li se, měli jsme i kougres poněkud mannheim skému podobný před nějakým časem v Kutné Hoře. S jakým výsledkem, zůstalo také tajem- stvím. Škoda, neboť každá záležitost organisace a vývinu musei přece se dotýká veřejnosti velmi důrazně. Jsouť musea ústavy pro blaho a po- učení veřejnosti zřízené a řízené a jenom s ní ve spojení a ve vzájemném styku mají své oprávnění. Svým pěkným jasným způsobem povědě A. Lichlwark, jeden z nejlepších organisatorů uměleckých idei v Německu, klerak naše musea vzešla jako svobodná a lidová učiliště vyšší ka- tegorie po vysokých školách, jež universalitni středověk stvořil, a po akademiích věd a umění, vzešlých z aristokratismu, musea jako kreace doby demokratické. Velkého stáří tedy ještě ne mají a nikdo rozumný nepokládá jejich dnešní útvar za dokonalý nebo definitivní. Naopak, všechno ukazuje k tomu, že právě nyní vstu- pují do nového stadia vývoje a dobře je, chy- stati se k němu, zajisté lépe, nežli se nechat jím předběhnout, zůstat pozadu a zkostnatět.
Němec A Lichlwark Mue Mannheim Rakousko Kutná hoře Německo
6 article
Přirozeně počalo se v muselch s činností sbě- ratelskou, potom nadešla olázka exposice a nyni nastupuje řešení problému vyučovacího. Každý z těchto bodů je vlastně celou skupinou mo- mentů a ne vždy a všady už rozluštěných. Ne pouze u nás, také mimo Čechy. Měly by nás, myslím, více zajímati nežli koho jiného, už se stanoviska moudré a nutné ekonomie sil, které všady musíme dbáti. Tedy i zde. Pomýšlímeli na venek, nelze se nám zbavit přesvědčení, že máme nadbytek museí a muselček, málem to- lik, co okresních měst, a všechny snaží se miniaturních rozměrech napodobiti museum zemské. Leží také v logice času, že musea té soubornosti dnes, zejmena tam, kde vše síly hmotné i intelektuálné mohou jen v malém pra- covati, nejsou na místě. Pokud se kolekcionář- ské činnosti týče, roztřiďuje se tato na musea odborná, a museum národopisné, nyní pěkně uspořádané v Kinské zahradě je nejnovější ta- kovou specialitou vedle obdobných oddělenív museu Náprstkově a zemském. Dojde jednou nepochybně i v zemském museu na dělení, už z nedostatku místa. Přirodopis se s jeho oddě- lenim historickým na dlouho nesnese. Ale ob- dobně si pořídila Praha ve svém Městském mu- seu, ovšem s heslem Pragensil, které stále mar- kantněji přicházl v něm k platnosti. Pražské
Pragensil Čechy Praha
7 article
museum umělecko průmyslové, pořízené jako všecky jemu předcházející podle vzoru south- kensingtonského, samo se stalo modelem něko- lika nových na venkově. I ono je rázu univer- sálního a je-li to slušné pro hlavní město, stálo by za úvahu, nemělali by venkovská se speci- alisovati dle místních poměrů a potřeb. To vše- ohno souvisí s otázkou, co sbírati a jaké vlast- nosti mají mili objekty v kollekcích. Řekne se v museích uměleckých vše vzorné, v histori- ckých vše dějinné a kulturně, významné, Kdyby se tak jen vždy dálo ! »Otázka, co jest uměleckým výtvorem skutečně kulturního a uměleckohistorického významu — praví W. Bod — aby se hodilo pro jednu nebo druhou. svoji stránku pro museum, bývá přiliš často zodpovídáno beze všeho smyslu a porozumění pro kulturu a uměni. Kterak také by bylo ji- nak, když v mnohých případech, ba nejčastěji, znalci, komise, městšti raďové a jiní byrokraté ředitele nejen voli, ale také je chtějí říditi«, tak jednou rozhoduje láce, po druhé nějaká osobní záliba, po třeti pud napodobení a ješitného soutěžení.
8 article
Počíná se uznávati, že musea příliš mnoho vystavují, větší musea toliž, a proto propaguje se myšlenka rozdělení sbírek na díl ohecně pří- stupný v pozorném výběru a studijní, jak to je na př. v kabinetech rytin, sbírkách miniatur a pod. Rovněž se zmáhá přesvědčení, že sbírky historicko-kulturní i umělecké v dosavadním skupinovém řadění a vystavování nepůsobí plnou silou v nich uloženou. Proto se množí snahy, objekty v případném, nabádaném a poučném spojení, v okolí a sdružení jim takořka podle rodu a času náležejícím, urovnati a exponovati. To všechno už z dálky naznačuje, že se blížíme k řešení problému poučnosti musel sbírek, galerií a kabinetů. Víme, proč zde jsou a pro koho, ale poznává se, že tento někdo dosud z nich měl málo. Sbírky a lid, společ- nost, si stále zůstávají dost cizí; ani návštěva není dost četná, ani poučení chtivým laikům nepřináší dost výtěžku. Dosud nejvíce z musei těžila věda a umění, odbornost, jimž sbírky bo- haté a řádně zorganisované ulehčují práci. Za- mýšli se však více. Mají býti školou pro sesl- lení a prohloubení citu vlasteneckého a vkusu uměleckého všelikých vrstev, prostředky k vý- chově osobitného cítění a pochopování, hlavně domácí souvislosti v rodu, národu a karak- teru, k vypěstění dosud málo prob uzeného citu pro krásu života a umění. Museím klade se za povinnost přivábiti lida udržeti s ním spojení. A. Lichtwark v mann- heimském proslovu podal stručný přehled dosa- vadních cest. Nejsou posud ani jednotné aniž všude ražené.
A Lichtwark
9 article
Dnes, pravi, nestavíme nových museí bez přednáškových sálů; někde jsou i dvojí, velké a malé U nás tomu, bohužel, není všude. » Vedle přednášek pořízeny procházky sbírkami, ježse v malých poměrech ukázaly možné a užitečné, ve velkých městech ještě problematické«. Ve mnohých místech, kde chtějí si z mládeže vy- chovati budoucí návštěvníky, poučují učitelea utvořili si z nich již kmen věrných přátela podporovatelů. Téměř všude jsou zařízeny zvláštní výstavy z vlastních zásobáren nebo ze soukro- mých majetků. »Přihází se, že musea nová právě výstavami hledí svůj okres uvésti ve spo- jení s dnešní kulturou a jejími vůdčími my
10 article
šlenkami, co hlavně v rychle se zmáhajícíeh průmyslových centrech bez zvláštních tradic má význam. Na organisaci práce laíků, kterou muse přírodovědecká už dávno provedla, klade zvláštn důraz. Míní tím povzbuzení soukromníků úřad niky musel v jich sběratelské činnosti, připou tání jich zálib a zájmů k ústavu a přenášení uměleckých a kulturních idel v ústavu pěstova- ných na ně. Správa prachistorických sbírek Če- ského musea a jeho archaco'ogický sbor také nás může se v té příčině vykázati už pěknými výsledky, z nichž mnohé se staly přímým obo hacením sbírek. Pro naše galerie, sbírky rytin pro umělecko-historické oddělení musea je zde pole dosud otevřené. Z těchto také věda naše do- sud nemnoho těží, ač přece i v dnešním stavu a se svým nynějším obsahem jsou už schopny poskytnouti dosť popudů pro diseipliny do dnesu nás buď málo nebo vůbec nepěstované. Právě v ohledu publicistiky naše musea nemnoho uči- nila. Umělecko-průmyslové museum dosud jest bez jakéhokoli tištěného orgánu; za to národo- pisné asi dobře ví, kterak jeho činnost výdatně podporují jeho časopisecké publikace i »Český Lid«, třeba mimo něj stojíel. »Jiná forma literárního zpracování sebrané látky, vykládá Lichtwark, leží v populárních Pra- vodeích, Seznamech a zvláštních spiscích, jež od desetileti k desetileti nabývají na prakličnosti a upotřebitelnosti.« Také to platí pro nás jen z části. Máme velká a bohalá musea, která se spokojují stále jen s vignetovými nápisy. A to je k uvedení a vysvětlovacímu výkladu až příliš
11 article
Ze všeho patrno, že se ocitáme v době, kdy musejním úřadníkům vyrůstají nově velké práce. Už nesmí stačit, aby jen sbírali, kupovali, inventovali a ukládali do vitrin. Nastává jim úloha učitelů. Slovem a písmem. Bez nich by sbírky pořízené a jimi pouze střeženě byly má- lem mrtvou a neúrodnou hmotou, kdežto mají být živým a působivým organismem, který by stále větší kruhy v oblast své působnosti přiva boval a etický i hmotný užitek z museí plynouci rozšiřoval. Otázky, jichž jsem se zde dolkl, při- vedou jistě a nutně, dříve nebo později, ke mnohé reorganisaci stávajícího a při mladých. teprve se rodících, nebo při budoucích založe ních musí býti stále na zřeteli. Jejich rozluštění podmiňuje přirozeně v museu vše, od jeho bu- dovy počínaje až po každé slovo z ni vychá- zející. A »co z musea vycházi, obraci se ke všemu lidu.« V tom leží neocenitelná síla a dává jim zcela zvláštní a nutné postavení vedle uni versit a akademii, doplňujíť naše filologicko historické vzdělání ve školách, »poněvadž vedou k věcem anebo od věcí vycházeji.« Karel B. Mádl. málo.
Mádl
12 article
= Nové publikace redakci této rubriky zaslaně Lehner F. J.: Dějiny umění národa českého V Praze »Unie«. Seš. 24. Hipman Karel: Za českou slávou. V Praze Jos. R. Vilímek. Seš. 5—9.
Hipman Karel R Vilímek Praha Praha Jos
13 article Školská hlidka.
Školská hlidka. O hodnotě starých klassiků III. Klassické jazyky jsou prý prostředkem ducha vzdělávacím jako žádné jiné. Tohoto důvodu nedovo- lávali se v době, kdy se učili mrtvým řečem jako řečem užitečným. Buďto nebyl tento důvod v XVI. a XVII. století uznáván nebo nebyl kladen naň důraz, jako na věc zbytečnou. Že nyní tak mnoho se cení, prozrazuje, že buď předchozím důvodům se nevěří, neb že nepokládají se do- statečnými. Nový důvod je takové povahy ne- určité, za kterou špatná věc nejpohodlněji se skrývá. Musíme zkoumati v podrobnostech, v čem záleží ono domnělé působení vzdělávací Předně hojně zaměstnává se paměť, al tu smíme mluviti nikoli o vzdělání, nýbrž jen o zásobování paměti. Tvořitebná síla organismu do jisté míry se zpotřebuje, a proto nelzeji více užiti pro účely jiné. V tom do jisté míry záleží výdaje, za něž máme nárok na rovno- cennou řádnou náhradu. Schopnosti, které zvláštního vývoje jazyky klassickými maji dojiti, jsou rázu vyššího; soudnost a sehopnost sestrojovací čili tvůrčí. Cviky, od nichž jejich vzdělání se oče- kává, jsou studiem gramatiky a překládání. Vliv gramatiky lze snadno zjistiti. Za- bývání s ní evičí paměť a mimo to učí jistým pravidlům a jejich užívání s výjimkami, dle toho, o co běži. Přeměna jest z toho částí nej- lehčí. Latinská jména podstatná na a první de- klinace skloňují se dle jistého vzoru, na př. dán příklad penna a žák má se oním vzorem spravovati při femina atd. Tento výkon je týž který vždy jest nutným, chceme-li se od jedno tlivin povzněsti ke zevšeobeenění jejich. „Krásný den“, „dobrá cesta“, „vroucí kotel“, „bochník chleba“ jsou zobecnělé pojmy, které souvisí s zvláštními, praktickými vztahy a kdokoliv tytéž opakuje, musí rozuměti těmto pojmům a uživat jich, jak je od případu ku případu žádoueno.
Cvik
14 article
Někdy jest pojem přístupen nejslabší pojíma- vosti, někdy je tomu právě naopak. Jsou tu za- stoupeny všechny stupně obtíží, až k jemno- stem vlastních věd odborných a k temnosti vědy neb filosofie. Hlavní věcí jest, že žádný jedno- tlivý obor vědecký necvičí nás v tom vice než druhý, bychom ve zvláštním zřeli obecné, my nemůžeme zbaviti se nutnosti, v tomto úkolu se cvičiti. Hodí-li se k tomu jeden předmět více než druhý, záleží na tom, je-li možno, usnad- niti jakoukoli, od něho nezávislou okolnosti ob- tíž v pojímání těžších abstrakcí, je-li tedy možno, mathomatiku neb fysiku tím usnadniti, že se tu- žíme jakoukoli různorodou praci duševní, jakou ukládají latinská gramatika nebo botanika. Sluš teprve dokázati, že odtud povstává vliv příznivý Důvody, přednešené pro účin nauk mluvnických, tohoto bodu se netýkají. Vycházejíť z předpo- kladu, že mluvnice poskytuje jistou lepší při- ležitost, cvičiti ducha ve všeobecňování, eož ještě sluší teprve dokázati. Mluvnice řeči latinské a řecké jest zejmena prosta subtility, kterou nalezneme až při jistých jemnostech skladby, jako při tvoření časůva způsobův slovesa. Části řeči se berou na vědomí beze všech výměrů; poznávají se po proměnách a nikoli po svém významu ve větě, tak že v tomto ohledě velice se liší od řečí novodobých. Z toho byl brán důvod pro to, by latina předcházela řeč mateřskou, lehčí mluvnice těžší mluvnici, ale větší spíše by mělo zahrnovati monší. Když žák
15 article
náležitého věku ovládl vlastní mluvnici, tož v ohledě usuzování překročil již mluvnici latin skou nebo řeckou a měl by býti ušetřen dalším evičením v oboru mluvnickém ke zdokonalen své soudnosti. Cvičení překládaci z latiny neb řečtiny do jazyka mateřského a naopak vyžaduje velmi značného napjetí ducha. Proto hlásané zvláštní vzdělání bude zvlášť také k tomuto cvi- čení se vztahovati. Pouhě překonávání obtíží nen však žádnou výhradnou zvláštností jakéhokol zvláštního studia. Musíme se tázati: jakého způ- sobu jsou obtíže, jež sluší překonati. Překládán jest podminěno námahou v sestrojování. Když určeno místo, jež sluší přeložiti, má žák s jistou zásobou vědomostí mluvnických a slov a za uží- vání slovníku vystihnouti smysl jeho. Tu slušt rozeznati tři stupně. Na prvém vědomosti a po- můcky žákovy nejsou úkolu přiměřeny, v kte- rémž případě nemůže mu práce žádného užitku přiněsti. Naše síly nejsou stupňovány prací, ve které nemůžeme činiti žádných pokroků. Na stupní druhém může žák za užití jisté píle dojíti výsledku, v kterémž případě práce ho těší, od- měňuje a jest jím zkoncována. Na stupni nej- vyšším může práce vykonati se snadno a bez namáhání; tu již nepřekonává se žádná pře- kážka a cvičení proto nepůsobíu vyvinutí síly námahou. Obecně máme za to, čemu však vždy tak není, že učeň stojí na stupni druhém, nuže vy šetřemež pak, jaký zvláštní moment štává, touto prací vychovati, vzdělati nebo posíliti vyšší schop- nosti.
16 article
Překládání jest práce pokusná. Musíse zjistiti významy jednotlivých slov a z různých významů každého slova takový výběr zaříditi. by společně s významy slov ostatních daly jistý smysl. Musi se zkoušeti mnohonásobné kombi- nace slov. Nezdaří-li se pokus první, musí žák prověsti druhý a třeti, až konečně najde kom- binaci, která hoví každému slovu a každé zvlášt- nosti mluvnické. K tomu třeba mnoho trpělivé vytrvalosti a trvalý v tom evik nemůže zůstati bez vlivu na zvyk. V tomto výkonu nieméně nevězi nic zvláštního, ojedinělého nebo nepřirovnatel- ného. Každé studium, nechť je již jakéhokoli druhu, ukládá podobné vytrvání v píli, a mnohé způsoby studia jsou zeela téhož způsobu, že slovům přikládají se různě významy, až se na- lezne jeden, jenž obtiž překoná. Je to táž píle, které potřebí k rozluštění hádanek a hříček slov- ních. Abychom porozuměli smyslu vědecké po- učky, abychom nalezli pravidlo, kterého sluší užiti k určitému případu, musíme konati jeden pokus po druhém, zavrhovati jednu kombinaei po druhé jako s jistými podminkami záhady se nesnášejíci a vytrvati v klidném přemýšlení, až nám napadne kombinace lepší.
Musi
17 article
Největší obtíž výkladů řeči (cizi) záleži v tom, udržeti žáka na stanovisku středním, kdy neukládá se mu práce, jeho silý přesahující, ani práce, s dostatek ho necvičící. Je-li místo (z klas- sika) takové povahy, že slovník k jeho vystiženi neposkytuje potřebných prostředků, tož pravdě- podobně pokus ani nebude vážně prováděn,a následkem toho nebude duch žákův probuzen ku potřebnému živému zájmu, za něhož by vysvětlení učitelovo dychtivě vnímal. Mimo to obecně se přiznává, že užíváni oslích mostů z největší části maři výhodu, která spočívá v překládání do mateřštiny. Aby tedy vůbec vyučování bylo zabězpečeno, musí se udr žovati překládání z mateřštiny do latiny a řečtiny jakkoli z něho prospěch nejmenší. Nutně hlásí se o slovo poznámka, že cvičen v překládání do jazyků starých a do jazyků no- vých jsou podstatně stejného způsobu a že tedy výhoda, kterou takové cvičení vůbec po skytuje, může se dosíci každou řečí novodobou Odvětí-li se nám poukázáním na zvláštnosti la tinské a řecké mluvnice na povahu řečí, většíh ohýbání schopných, tož to mnoho neznamená; neboť každá řeč má své zvláštnosti, a chovanei pouze běží o to, pozorně se jimi spravovati Každá řeč má se zřetelem k času a poměrům tatáž fakta vyjadřovati, a pro vzdělání ducha mnoho neznamená, děje-li se ohýbáním řeči neb slovy pomocnými.
18 article
Mnohem lépe než v řečech lze ve vědáeh exaktních na každém stupni uměřiti obtíže síle žáků, jakkoli nepochybně potřebí k tomu velmi dobrého učitele, by to provedl při každém před- mětě učebném. Velký důraz klade se na důvod, že nutno znáti více řeči než svou vlastní proto, by- chom byli sproštěni jistých léček jazykových, se zvláštní zálibou se proto uvádívá slovo „býti — byti“ (soin). Náhodou již Aristoteles právě na tento dvoji smysl — „býti“ (jsem) jako přísudek a jako trvání — poukázal. Nejlepšími částmi studia v Oxfordu zdaj se býti ty, které nejvíce jsou vzdáleny od vyučo- vání klassického, jako na př. vyučování v se- psání dobrého anglického pojednání, na což zvláštní váha se klade. Často se tvrdí, že dokonce úspěch kandidáta v odborně zkoušce v klassi- ckém více závisí na jeho pojednání angli- ckém než na jeho znalosti řeckých : římských spisovatelů. Prof. Sidgwick hájí ještě tyto jisté zvláštn přednosti vyučování klassického: „Předně kyne tu sludentu látka v množství nevyčerpatelném a mnohonásobná. Každá stránka ze starověkéh spisovatele podává mladému studentu řadu zá- had, které jsou dosti složité a rozmanité, by jeho paměť a soudnost mnohonásobným způsobem cvičily. Vymanění se z rozptýlenosti vnějšího světa snuplného, prostota a určitost třídění, jeho má student užívati, jasnost a zřetelnost míst, jež na sebe obracejí jeho pozorování, mimo t činí pravděpodebným, že toto studium, zejmena u chlapcův útlého stáří vzbuzuje a vyvijí jejieh schopnosti způsobem důtklivějším, než by mohlo se státi jakýmkoli studiem jiným. Kdyby vyučo- vání oběma řečem klassickým bylo z prvé vý- chovy vyloučeno, tož po mém názoru (prav
Aristoteles profesor Sidgwick Oxford
19 article
Sidgwick) ztratili bychom drahocenný nástroj. jejž opět nahraditi bylo by těžko Tu míněné učivo musi býti hlavní věcí př starých spisovatelích, nikoli jenom řeči. Nie méně nic to nemění u věci, poněvadž mnohen lépe lze to podati v překladech. Druhý uvedený důvod — vymanění se od smyslův a prostota určitost užívaného třídění — musí se vztahovat na část jazykovou, neobsahuje však nic, co by náleželo řečem klassiekým jako jejich výhrada Ostatně, jedná-li se o to, studujícímu předvést určité výsledky a zvláště tyto uměřiti jeho schop- nostem a stupni vývoje jeho, mám za to, že řeč může poskytnouti méně než většina jiných cvi čení. Česká škola v lednu 1903 Dne 1. „Paedagogické rozhledy“ zahajují nový odbor, „Z paedopathologie“. — „Škola měšťanská živnostenská“ přináší čl. „Česká škola měšťanská v r 1903“, B. Holasa „Národní hospodářství ve škole mě- šťanské“, dále „Přehlednou tabulku“ služební doby učitelů škol měšťanských, přímluvu „Jednoduchá fre zvence při vyučování“. — „Časopis učitelek“ přiná proslov redakce „Milým čtenárkám“, čl. E. Batystov „Herbert Spencer“, L. Tesařové „Božena Studničko vá“, úvahu „Mikulášské a vánoční nadílky v mate ských školách“ (proti nim) a „Příhody vychovatelky v Brasilii“. — „Měšťanská škola“ moravská vyčíti „Kterému povolání věnovali se odchovanci mor. měšt škol r. 1903“. — „Revue učebných pomůcek“ přiná čl. M. Oehma „Pomůcky učebné z oboru kovového Dne 3. v Praze otevírají učitelské sirotčince vý- slavu velikých jeslí prací umělců K. Stapíra, V. Cvekla a pí. A. Štapfrově Dne 6. „Posel z Budče“ líčí „Znehodnocová škol obecných
E Batystov Spencer L Tesař Studnička M Oehm K Stapír V Cvekl A Štapfrův Brasilia Praha Budeč Český škola měšťanský
20 article
Dne 7. „Školský obzor“ odsuzuje Methodikaření a socialistickou kapilolkou liči „Socialism u Čechů“ v Moravské hlídce „Několik poznámek z ovzduš školní učebny“. — Methodická příloha „„Besedy uči telské“ přináší čl. J. II. Suchardy „Voda rozpustidlem a „Rýsování v I. třídě škol pokračovacích Dne 8. „Komenský“ přináší črty z paedopsych logie „Děti ve škole, doma i venku“, další část Šm hova českého překladu „J. A: Komenského Triertiun (Trojumění)“ a čl. K. Smídka „Professor dr. Jose Durdík“. — „Učifeiské noviny“ přinášejí ze život učitelského „Myšlenky kacíře o organisaci“ a pro- gram pro „Školní úřady“. — „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na Moravě“ líčí „Jubilejní fond“ a přinás úvahu „Jak si představuji hesio „organisace Dne 12. umírá bývalá učitelka v Praze a Karlín sarie Hergeselová, osvědčená vlastenka, vychovatelk a umělkyně Dne 13. „Školský obzor“ ve čl. „Zač se vyhazuj u nás peníze“ líčí časopis „Oeslerr. ungar. Revue“ vnucovaný českým knihovnám učit. a přináší č „Spencer o náboženství“. — „Posel z Budče“ přinás čl. „Naše reprosenlace v cizině“ Dne 14. „Beseda učitelská“ přináší čl. k lepšín dnům našeho školství „Ke kapitole o působení správeů škol“ a „Význam paedopsychologických studií pro praxi“ Dno 15. „Příroda a škola“ přináší „Slovo k r formám učby přírodopisné“, dra. E. Babáka „Doklady pro theorii vývojovou ze srovnávací anatomic, čl. J Bezděka „Houby vřeckatě“, dra. J. Husníka „O mo derních methodách reprodukěních“, K. Kněžourka „O poměrech ptačího tahu“, B. Řeznika „Umělá výrob kafru“, J. Gabrieta „Nová země“ a mnoho menšícl příspěvků. — „Škola měšťanská a živnostenská“ při- náší čl. „Kreslení ve výstavě pardubické“ a obranu
Čecho Suchard Komenský Trojumění K Smídek doktor Jose Durdík Spencer E Babák J Bezděk Houba J Husník K Kněžourek J Gabriet Morava Praha Karlín Hergeselová Budeč jubilejní fond Komenský Triertiun
21 article
„Definitivy okresních inspektorů?“ — „Věstník Ná- rodní jednoty severočeské“ přináší čl. „Německá prác na Třebenicku“, čisly doložený čl. o zápise šk. „Men- šinové školství na severu královslví českého“ a „Ha vrany“. — „Učitelské noviny“ přinášejí čl. F. Sedláčka „Zařízení škol pomocných“ a školský program „o školách pokračovacích“. — „Časopis učitelek“ přináš kapitolu M. Vítkové „Naše mravní a citové prostředí“ a téže čl. „Ruční práce ve světle umělecké výchovy“ „Časopis pro veřejné zdravotnictví“ přináší čl. dra L. Haškovce „Nervosa a její profylaxe“, referáty „Okusování nehtů dětem. Vztahy mezi tělesným vý vojem a prospěchem ve škole, Pěče o nemajelné školn dítky a O nebezpečnosti školních inkoustn“ Dne 16. „Komenský“ otiskuje z výroční zprávy c. k. gymnasia v Písku úvahu řed. dra. K. Cumpla „Kterak může a má domácnost školu v jejím úkolu podporovati?“ Dne 20. „Školský obzor“ přináší čl. „Učitelský dům v Praze či učitelské domky na venkově“ pro tylo. tíčí školství v „Socialistických kapitolkách“, dále „Zdravotnictví a poměry našeho školství“ a „Vytápěn a větrání v době zimni“. — „Posel z Budče“ od- povídá „K myšlenkám kacíře“ v „Učit. novinách“ Dne 21. „Beseda učitelská“ přináší 1 lepším dnům našeho školství čl. L. Pokorně-Kuthanové „Zevní vnitřní práce naše ve škole“ a přednášku prof. dra C. Horáčka „O národním hospodářství se slanovisk výchovného“ Dne 22. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „Ná sledky našeho methodikaření“ a Příspěvky k dějinám menšinového školství“ Dne 25. „Skola našeho venkova“ přináší čl. z pra xe Z. Waldhůttera „Desetiřádková násobilka“, vý něnu myšlenek „Musea při školách“, „Zanedbávání tělocviku“ a „K úpravě disciplinárního řádu Dne 27. „Pošel z Budče“ žádá pro školský živo
F Sedláček Vítko L Haškovec Pěč Komenský K Cumpl profesor C Horáček Skola Z Waldhůtter Třebenicko Mena Písek Praha Budeč učitelský novina
22 article
„Více pravdy“, posuzuje „Účel naší školy“ a přin „Confiteor správce školy Dne 28. „Beseda učitelská“ přináší k lepším dnůn našeho školství čl. L. Pokorné-Kuthanové „O pravém vzdělání Dne 29. „Učitelské noviny“ přinášejí vzpomínk F. A. Soukupa „K jubileu Herderovu“. — „Škola mě šťanská a živnostenská“ přináší „Statut jednoročníh učebného kursu (IV. třídy) při měšť. škole chlapeck v Karlíně“, „Několik poznámek k reformě dozoru k školám obecným a měšťanským“ (opět pro stále c. k. okr. inspektory šk.), čl. s důvody pro „Starobní přídavek“, úvahu „Klassifikace“ a nové „Slanovy Zemské ústřední jednoty učitelstva měšťanských ško českých v království českém“ a „Ze školské statistiky — „Komenský“ přináší čl. J. Petrusa „O vyučováni nerostopisu“. — „Školský obzor“ přináší obrázky z učitelského ráje „Proti Flachsmannům Pro království české ustanoven Ústřední sbo vzdělávací. U E. Beauforta v Praze vychází 56. sešit „Stru čného slovníku paedagogického“ s hesly: Smetana Bedřich—Spánek. Na nejstarším pražském obchodním učilišti Ani Skřivana v Růzové ulici č. 8 n. (založeném roku 1856 započne letní běh začátkem března. Prospekty zdarma Místa na středních školách. Při české zemské vyš reálce v Kroměříži obsadí se počátkem šk. roku 1904 místo skutečného učitele češtiny a němčiny. Žádost adresované mor. výboru zemskému podány buďte do 15. března 1904 c. k. zemské školní radě moravské — Při zemské vyšší reálce s vyučovací řečí českou v Jevíčku obsadí se počátkem škol roku 1904/5 místo skutečného učitele frančiny a češtiny, po pří- padě němčiny. Služné 2800 K a aktivní přídavek 400 korun. Žádosti zaslány buďtež cestou služební de 15. března 1904 c. k. zemské školní radě pro Moravu v Brně.
L Pokorná Kuthan F A Soukup Herderův Komenský J Petrus E Beaufort Bedřich Skřivan Karlín Praha Růzová ulice Kroměříž Jevíčko Morava Brno školský statistik učitelský novina
23 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Šerm.
24 article
** K šermířskému turnaji 21., 22,a 23. března 1904. Na dny 21., 22. a 23. březnaje organisován mezinárodní šermiřský turnaj. Neche uvažovati v tomto článku, zdali české kluby šermíř. ské zúčastní se tohoto turnaje. Chci posuzovati věc jen se stanoviska sportovního, jež jak se zdá, je poně- kud zanedbáváno. Nestačí jen říci, že Praha pořádala velký zápas šermířský r. 1904, aby se dokázalo, že pražští šermiři jsou vynikající. Aranžéři velkých tur- najů nemusí být ještě umělci. I zapotřebí, aby Praha nabyla opět své bývalé pověsti šermílského střediska, aby její šermíři s úspěchem se zúčastnili zápasů (zejmena fleurelem). Mohou to dokázati ? Ne! Poně- vadž Praha, přes to, že šermu se v ní vyučuje přes 20 let, není representována více jak 2 neb 3 šermíři hodnými toho jména. Pravda je, že tomuto umění až do příchodu. Santelliho nebylo vyučováno vážně, nebo s hlediska úplně nesprávného. Pan Šantelli je v Praze od 2 let, p. Alessiano od 11/2 roku a pan Feriaud asi rok.
Šantelli Feriaud Praha
25 article
Mohou tito pánové představiti po tak krátkém pobytu na turnaji dokonalé žáky? Ne. Není možno profes soru šermu, aby naučil jakkoliv nadaného žáka řádně šermovati před 2 lety, a připraviti jej pro veřejný zápas před 4 a pro turnaj před 5 lety. Pochybuje-li se o měm názoru, nechť se otážete chefů obou škol italské i francouzské. Jdu ještě dále a pravím, že turnaj za podobných okolností je něčím protisportov ním a není užitečným ani zápasníkům ani divákům. v nichž je valná část budoucích šermířů Šermíři nedokonalí nejsou si vědomi požadavků, kladených vážností veřejného turnaje a nemohou jim též učiniti zadost. Jejich pohyby nejsou náležitě usp řádány. Mělo by se hleděti k docílení pravého opaku toho. Proto soudím, že šermířský turnajle- tošní bude spíše škoditi šermu nežli mlčení, jemuž obecenstvo uvyklo. Příště budu mluvit o technické organisaci turnaje, která je daleka dokonalosti
26 article
Franta Athletika a sportovní hry- ** Athleticko-footballový klub »Karlín« kona dne 7. t. m. valnou hromadu. Zprávy funkcionářá vesměs jednohlasně schvál eny a nový výbor zvolen následovně: K Maleček předseda, A. Pospíšil místo- předseda, Ot. Maleček jednatel, Petrus pokladník Suchý správce domu, Kosina zapisovatel, Mlejnek a Pácalt nahradníci, Z. Švagrovský a Klíma revisoki účtů. Za čtrnáct dní svolána bude mimořádná hro- mada, na které jednáno bude o důležitou změnu v klubu. ** Největší sportovní cvičiště v Praze bude na- jato několika kluby v Holešovieích, které hodlajl se pak v jeden klub združiti, což dlužno jen schiva- lovati. V popředí stojí A. C. Sparta a A. F. K. Karlin, kteréžto kluby celou akci pod ikly. Podaří-li se jestě další dva přiblášené kluby získati, bude nový klu mít znamenité mužstvo footballové, které může i s cizinou soupeřiti. Mužstvo athletické bude pak nejsilnějším v Čechách neb již jen mužstvo »A. C Sparta« zaujímá u nás místo nejpřednější. ** Dnes 13. t. m. o 1/29. hod. večer koná v re- stauraci tržnice na Král. Vinohradech Č. A. a F. Č. Král. Vinohrady mimořádnou valnou hromadu. Př- tomnost všech členů velice nutna. ** Velkou cenu pro běžce letouny hodlá leto vypsati »Währinger Bicycleklub« ve Vídni. Vzdále- nost buď na 100 yardů neb na 100 metrů. ** Pojištění bráčů kopané zavede pro své člen- stvo též rakouský footballový svaz ve Vídni ** V Anglii hodlají zavésti při kopané novinku totiž rozmnožiti počet hráčů na 12 a sice místo pět šest útočníků. Hra byla prý následkem toho rych- lejší a padalo by více branek, než při nynějším sy- stému. Co nejdříve bude pak konán na zkoušku zápas s mužstvy o 12 členech.
Athletik Maleček A Pospíšil Otakar Petrus pokladník Kosina Mlejnek Pácalt Klím A C A F K Král Karlín Praha Čechy Vinohrady Č . A Vídeň Anglie Sparta Athletickofootballový klub
27 article
Automobilism. ** Český klub motocyklistů koná ustavující valnou hromadu 21. t. m. na Žoflně. T. kdož chtějí získati práva hlasovacího již pro valnou hromadu, neopomeňte složiti 10 korun jako zálohu na příspěvek členský k rukoum dra. E. Miřičky Praze-II., Sokolská tř. ** Výstavku motorových dvouko lek a novinek tohoto oboru pro r. 1904 pořádá 21. t. m. na Žolině Český klub motocyklistů. Dosud určitě svá účastenství připověděly: Rakousko-americká továrna na gumu (Čontinental). Laurin Klement v Mladé Boleslavi, K. Michl ve Slaném a j. Amatérská fotografie. ** Že amatérská fotografie v posledních létech velkého rozšíření se dočkala, jest všeobecně známo. a za jasných dnů hemží se to jen všude fotografy- amatéry, kteří »kazí« desky i filmy. Veliké oblibě těší se u amatérů fotografování »z ruky«, bez sta- tivu. To však není tak snadné a zvláště je zapotřeh dobréno apparátu s rychlou závěrkou. Mimo to musí fotograf zachovati žádoucí klid a rychlé rozhodnutí, chce-li dociliti obrázku jen trochu »uměleckého«. Přes to, že amatérů je u nás mnoho, tedy počet jich neodpovídá počtu klubů. Tak v celém tomto soustáte je pouze 16 spolků amatérských (1 český). V Něme- cku jsou 102 kluby, v Anglii 191 (Londýn 27). ve Francii 101 (Pařiž 9), v Rusku a Finsku 33, v Hol- landsku 20, ve Švýcarsku 10, ve Skandinavii 11,v Belgii 6, v Italii 6, na Balkáně 5, ve Španělsku av Portugalsku 4. Celkem v Evropě 505 spolků. V Asii jest jich 11, v Africe 12, v Australii 34 a v Americe 193 Na celém světě ludíž 755 spolků.
Laurin Klement K Michl Praha Mladá Boleslav Anglie Londýn Francie Rusko Finsko Skandinavie Belgie Italia Balkán Španělsko Portugalsko Evropa Asie Afrika Austrálie Amerika Český klub Žolina Český klub motocyklista
28 title
SENSAČNÍ SPIS
29 article Mužažena
Mužažena Obsah: Mišení plemen. Porušení člověka. Potvornosti. Vady výživou. Mnohožrouti. Lidé nespalitelní. Potápěči. Břichomlu- vectví. Určování pohlaví. Nedokonalosti a neplodnost. Lhostejnost. Úkazy moz- kové. Hygienický rádce. Cena l zl. 60 kr. váz. 2 zl.
30 title
LÉČiv
31 article ROSTLINY.
ROSTLINY. Napsal prof. Fr. Dlouhý. Vychází v sešitech nádherné úpravy po 25 kr, S 86 barev- nými tabulemi, zobrazujícími 250 ro stlin. Druhé vydání váz. s 28 barev. tabu- lemi 2 zl. 80 kr., s 50 tabulemi 4 zl. Vodičkova
Dlouhý Vodičkův Francie
32 article Nakladatel l. L. Kober v Praze, ulice.
Nakladatel l. L. Kober v Praze, ulice. 2790
Praha
33 title
Válka? Wálkan Nákladem Iindř. Lorenze v Třebíči vyšlo právé
Lorenz Třebíč
34 article Válka
Válka SOS Čtrty země-, děje a národopisné. S mapkou bojiště- Cena poštou 70 hal. v s mapkou rusko-ja- Uvojita poniednice ponského bojiště. Cena poštou 15h. Obnos též ve známkách. — Větší počet brožur nebo pohlednic s větěí srážkou 3266 Právě
Čtrt země
35 title
Storchovy
Storchův
38 article
vyšlo. raktické tabulk k vypočítávání krychlového obsahu veškerých dřev kula- tých i přiříznutých, jakož i stromů stojatých, Vypočířávání různých ploch povrchu a obsahu těles. Vypočitávání krychlového obsahu latí řezaných i kula- tých, tyčí, ohrad a dříví probírkového. Kruhové plochy. Vypočítávání obsahu stromů na stojato a výnosu větví a vrcholků. Určování potřebného průměru kulatých dřev na vytesáni stavebního dřeva. Váha dřev hez kůry a váha kůry stromové. Honba rybářství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a mnohéj. Sestavil F. Borotínský. Cena velice obsáhlé knihy pouze 1 K 60 h, v trvanlivé vazbé pouze K 2.—, poštou o 25 h více, kdo obno předem pošt. poukázkou (též ve známkách) zašle. Na skladě v každém knihkupectví, zejmena u naklada- tele Rudolfa Storcha, knihkupee v Karlině. 3559
Storch Karlin Čechy Morava Slezsko
39 article NÁDHERNÉ DARv
NÁDHERNÉ DARv v nejvelkolepějším výběru také na splátky, nejlevnější ceny.
40 article MIKOLÁŠ LEHMANN
MIKOLÁŠ LEHMANN c. a k. dv. závod uměl. výst. a malířské atelier pre portréty atd. v Praze, Fěrdinandova třída čís. 1i
Lehmann Praha