ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 80be2ca0-710e-11dc-adda-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 132, place 64, org 17, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
14. února. 1904.
4 masthead
Císlo 45.
5 article
kožto radikální socialista, později přiznával se k teoreitckému anarchismu. Socialisté v Hamburku. Za včerejších voleb do zastupitelstva ham burského nabyli socialistě 13 mandátů, kandi dátův občanských stran kromě socialistických zvoleno bylo 22, antisemité ztratili 2 mandáty Pruská persekuce Poláků. Sazeč Kozluh z Haliče, zaměstnaný vti skárně jednoho polského listu, byl z celého stát- ního obvodu pruského vypovězen a musí jej do 3 dnů opustiti. Nyní jest Prusko zachráněno.
Polák Kozluh Prusko Hamburk Halič
6 article
Mužný ředitel vězenský. Madridský prefekt dal zatknouti tři repu- blikány, kteří protestovali proti zatčení svých pěti soudruhů. Zatčení těchto vykonáno pouze proto, že tito hráli v důvěrné schůzi klubu svého marseillaisu na citeru. Hru bylo slyšeti však ven, policie vnikla však do vnitř a citeri- sty zatkla. Prefekt poslal všech 8 zatčených osob do vězení s příkazem, by dáni byli do samovazby. Žákon španělský stanoví však, že zatčení nesmí se státi bez soudcovského příkazu a že stalo-li se při »činu« samém, musí býti do 24 hodin soudcem potvrzeno, jinak že zatčený musí býti ihned propuštěn. Dále, že samovazba může býti udělována jen zločincům těžkým. Mimo to zákon pohání k zodpovědnosti ty ředitele vězení, kteří by ustanovení těch nedbali. Proto takě ředitel městského vězení madridského, seňor Astroy, odebral se k pre- fektovi a upozornil ho na ono ustanovení zá- kona. Prefekt na to odpověděl, že mu po čer- tech málo na zákonu záleží. »Mně však ano,« odtušil ředitel vězenský »a nebude-li m předložen zatykač od řádného soudce vydaný, propustím jednoduše vězně na svobodu.« Tu prefekt obořil se na ředitele, pravě: »Opovážíte-li se tak, dám vás sama uvězniti.« Astroy zachvácen byl takým vzrušením, že upadl do mdloby a klesl k zemi. Když jej vzkřisili, odebral se k ministru soud- nictví, aby mu případ ten předložil. Tento člen nynější reakcionářské vlády ale dbá dle všeho o zákon zrovna tak málo, jako prefekt. Aspoň nic se nesděluje dosud, že by vězňové byli bý vali propuštěni.
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Poděkování biskupa Jos. Jiřího Stross- mayera. Obdrželi jsme z Dakova následující list: Za příležitosti devadesátého roku svého na- rození obdržel jsem velmi mnoho pozdravů od bratrského mně národa českého z Čech i z Mo- ravy. Ve svém vysokém věku, jsa sám již sla- bého zraku, nemohu jednomu každému poděko- vati zvlášť. Proto nejvřeleji děkuji touto cestou všem městům, obcím, spolkům, besedám i všem jednotlivcům, kteří si ráčili na mne vzpomenout srdečnými pozdravy. Já pak čackému národu če- skému lásku a úctu úctou splácím. Prosím mi- lého Boha, aby všem blahoslovil a každý jieh šlechetný úmysl žehnal a v život uvedl. V Dakově, dne 8. února 1904. Jos. Jiří Strossmay er, biskup.
Stross Strossmay Jos Čechy
8 article
— Biskup J. J. Strossmayer zaslal staro stovi měst pražských p. dru. Srbovi za blaho přání praesidia městské rady k 90. narozeni nám přípis tohoto obsahu: »U příležitosti mých 90. narozenin ráčil jste mně jménem Vaším i jménem zlaté Prahy blahopřáti, ano i krásnou adresu poslati. Vám, slovutný pane starosto i členům obecního zastupitelstva, jakož i slav- nému městu Praze z plna srdce co nejvřeleji děkuji a prosím dobrotivého boha, aby vás všech vespol požehnal a zlaté královské Praze by dal vše dobré i prospěšné. Nechť ona jest nejdražší perlou nejen král. českého, ale též všeho Slovanstva, které na svém srdci nosl. Mám za největší povinnost poděkovati krásné zlaté Praze i pokrevnému, vzdělanému a pokro- kovému českému národu, který jest mezi námi Slovany svou vyspělostí prvý, děkuju mu za jeho přízeň a vřelost, kterou mně dosud během života měho v hojné míře projevoval. Na mne bratrský český národ vždy hleděl jako na svého vlastního syna, on mne svými laskavostmi sko- rem více obsypával, nežli můj vlastní národ. Toho mu nikdy nezapomenu a když toho dobro- tivý bůh dopustí — v blažené věčnosti prositi budu boha spolu s nejstarším svým přítelem Riegrem — za junácké a vyspělé Čechy, by jich chránil, hájil, žehnal a k nejvyššímu stupni pokroku a dokonalosti lidské a národní dovedl. Poněvadž mne zrak opouští, nemohu vlastní rukou psáti, jak bych si přál, necht bratří Češi hledají mezi těmito řádky — mého srdce. Slovutnosti Vaší v plné úctě bratr i přítel J. J. Strossmaver, čestný měšťan. V Dakovu, 10. února 1904.
Strossmayer Srba Slovan Riegr Čech Strossmaver Praha Čechy Dakovo královský Praga
9 article
— »Veřejné mínění a válka«. Pod tímto záhlavím vykládá včerejší »Pr. Tagblatt« aneb lépe chce ospravedlniti protiruské antipathie ně- meckého židovstva pražského, jemuž v posled- ních dnech popřál projevu, tak páchnoucího roz- kládajícím se — čpavkem. Nikoli, že bychom přikládali nějaký význam dojmům, jež zápletk nejzazšího východu vzbuzuje v krásné duši samo- zvaných kulturních lidí v Mereyově listu, ale jako methodické ukázky šmokovského smýšlení povšimli jsme si toho článku. Aby ospravedlni své stanovisko žhavé protiruské nenávisti, vy půjčil si autor Tagblattova článku několik vět z Hardenovy úvahy v poslední »Zukunft«, a sice tento úryvek: »V německé říší přeje téměř bez výjimky každý Rusům řádný výprask, který by jim na dlouhá léta kůži poznamenal a z nich pýchu vyhnal. T se veřejně nepovídá — neboť jsme u nás korrektní a víme, co mezinárodní zdvořilost vyžaduje; tajné hlasování by vyneslo většinu pro Japonsko do millionů jdoucí. Michl, milý ten hoch, má proti Rusku antipathie; a žádný poctivec nemůže tvrditi. že by byly naprosto a úplně bezdůvodny.« Každý prý ví, že Max Harden, tento skvělý žurnalista (novinářskou švádu německou ovládá skutečně nevyrovnatelně skvěleji než kterýkoli representant kasiňáckého umění žurnalistického) střízlivě soudí o politice a nikdo prý neupře že tento jeho úsudek jest správný. Je-li tomu tak, proč medle cituje nelesklý pražský schur- nalist jenom úryvek z Hardenovy úvahy, kteráž jest vlastně skvělou polemikou proti německé
Tagblattův Hardenův Rus Michl Harden Japonsko Rusko
10 article
antipathii vůči Rusům a proti nadšení vůči Ja poncům, neboť hned za puntikem, až po který do »Zukunft« »Taglattovy« nůžky zastřihly, po- kračuje Harden dále: »Musí se však něžný náš pud obraceti ke žlu- tému typu australnegrů? Rus jest člověk krásnější, silnější, člověk vyššího vývoje. Antro- polog by se tu nerozpakoval, křesťan prchl by z ko- rových chrámů bezobrazivého šintoismu pln hrůzy do řeckého. A také národní hospodář by asi ve svých přáních nějakou tu minutku kolísal...« Na to následuje vylíčení hospodářské a kul. turní pohromy, jaká by bílému plemeni vzešla z japonského vitězství, jímž by existence, př nejmenším evoluce všech evropských národů byla ohrožena. V novoročním čísle své »Zu- kunft«, kdy neměřil ještě japonské sympathie v německém národě millionovou většinou, vy- jádřil Harden své skutečné smýšlení ještě urči- těji. Dokládaje, že Rusko každou porážku pře- koná, po každé sesílí a že do války s Japanem vehnáno, píše: »My pak byli bychom těmi nejhlou- pějšími chlapy (O »Tagblatte« !) kdy by- chom Japonsku přáli a opět, jako po Šimo- noseki, franko-ruskou akci nepodporovali. Našim zájmem není, aby žluté lidstvo bylo mobilisováno. nýbrž abychom za nejvyšší ceny nejvíce zboží na asijských trzích prodávali. Firma »Romano a Alexějev« zastupuje tam dole sku- tečně kulturu (aneb to, co tak dnes nazy- váme) . ..« Že Harden má střízlivý a správný úsudek, tvrdí sám »Prager Tagblatt«. Nepopíráme; jen že bohužel vyplývá ze závěrů Hardenových ve- lice trudný závěrek: Přeje-li v národě německém dnes millionová většina vílězství Japoncům, na- cházejí se — »chytří chlapi« v Německu v mi- zivé menšině, kterou ovšem »Prager Tagblatt« se svými kulturmenši nikterak by nerozmnožil
Harden Rus Šima Prager Hardenův Japonec Rusko Německo Romana a Alexějev
11 article
Co se týče nás Čechů, ničeho bychom si vroue- něji nepřáli, než takového hlasování v Německu, aby podán byl číselný důkaz o skutečném smý šlení Německa vůči Rusku, aby v hodině ne- bezpečí neklamně poznalo své dotěravé — »přátele«. — Povídačky. Je jich plno. Celou knihu by jimi pilný sběratel naplnil. Lítají ostře ve vzduchu, úplně bez kontroly, ale lid jim přes to věři. Zejmena těm zlomyslným. Tomu co ne- pěkné, co vrhá špatný stín, ať to již na koho- koli, věři se nejraději. A věc je přirozená. Každý cítí, že blízké je rozhodnuti, že se něco ve vnitřní politice státi musí, neboť tak jako dosud — tak aspoň se za to má — déle to jíti nemůže a ne- smí. Povolí dr. Körber, povoli Němci aneb po- volí Čechové. Dr. Körber je pevný jako žulový sloup a on od svého předsevzetí, nepovoliti jedno- stranně žádnou národní koncesi, neustoupí. Němei ale, dokud nebude prohlášena němčina za státní řeč a dokud nebude provedeno roztržení země a její správy, na vyrovnání, ať již je jakékoli, nepřistoupí. Povolí tedy Čechové. Takový po této argumentaci je závěrek, neboť někdo povoliti musí. A vypravují jedni, že už všechno připraveno, aby- chom mohli objeviti se ve sněmovně poslanců s prohlášením, že nyní už dělati budeme dobrotu.
Čecho doktor Körber Němec Německo Rusko
12 article
Dostane prý se nám za to neurčitého slibu, že kdysi, kdesi zřízena bude vedle německé uni- versity v Brně také jakási universitě podobná škola na Moravě. Druzí opět v živější fantasii vidi již, jak letí poslanecký klub a s ním také jednota v národě českém do povětří. Nejdřive prý se trhnou Moravané, po nich radikálnějši poslanci a na konec že pustí se do sebe zbylí poslanci atd., načež prý se stane vůdcem v ná- rodě pan Klofáč. Jeden list také přináší variaci, nejzajímavější a nejzábavnější ze všech. Dr- Pacák a Žáček prý se stanou ministry: Pacák ministrem krajanem, Žáček ministrem spravedl- nosti a Kramář legačním radou vyslanectva v Petrohradě. Tím bude prý věc vyřízena, leda že převedena bude do státního majetku severo- západní dráha, že vystavěno bude nákladem země, toť se ví, z milosti vlády, ještě ně- kolik passivních lokálních dráh a převzato do správy státní několik středních škol. — A na konec vykračují i ti nejchytřejší a kalku- lují takto: Musí se státi vůbec nějaká změna Překáželo to snad venkovské politice, co dělo se v politice vnitřní? Pocítil snad kdo z vel- kých pánů nepříjemnosti nějaké následkem bouří dole? Nikoli. Elektřinou byla naplněna jen vrstva bezprostředně nad lidem, nahoru neuhodil hrom ani jednou. Nač tedy změnu? Když to šlo dosud dobře, půjde to snad dobře také dále. Nahoře neposuzují se vnitřní události tak přísně. Pan Abrahamowicz, který je tajným radou, dobře pravil, že parlament musí býti léčen hezky zvolna. Z Vídně hrozi rozpuštěním parlamentu, tak jako by, bůh ví, kdo naň co budoval. Bude-li roz- puštěn, dá si zvolit pan Körber jiný, nový, tím v historii Rakouska katastrofa přivoděna nebude.
Moravan Klofáč Pacák Žáček Kramář Abrahamowicz bůh Körber Brno Petrohrad Vídeň Rakousko univerzita podobný škola na Morava
13 article
Zatím den ubíhá za dnem. Čtenářstvo — a jen to se posud zajímalo drobet o politiku —tu vnitřní ponechalo úplně stranou a na místě Vídní bavi se teď Port Arturem, Seulem a Čemulpem. — Buršácký buml. Nezbývá nic jiného než aby se čtenářstvo seznamovalo aspoň ne- náhle s terminologii buršáckou, bude jí mít za- potřebí. Neboť buršáci u nás rostou ve významu každým dnem. Slavní úřadové chvějí se přímo úzkostí, pozorují-li, že snášelivost a blahovůle širokého obecenstva oproti těmto živým tulipá- nům poněkud ochabuje a že by některý z nich mohl pro své gentlemantik klackovité chování se dostat štulec. Jen huršákům nic na úkor Modlí se z rána i večera a chrání je a bdi nad nimi, jakoby na nich závislé bylo všechno cislajtánské štěstí. A buršáci to dobře vědí a také na to spekulují. Dobře bude tedy, když obecenstvo blíže pozná ve veřejném našem ži- votě den za dnem důležitějšího činitele a jeho speciální věc, když dozví se, co je to sala- mandr, co »Blume«, co »Stürmer«, co »knajpa, exknaipa« atd. . . . Nač ale tak dlouhého úvodu, stačiť říci, že »buml« na dále zůstane. Pání senioři buršáckých spolků povoláni byli k panu policejnímu ředítelovi a ten pány. jednav ovšem s vyššího rozkazu, napomenul, by toho dbali, aby jejich »lid« při nedělním bumlu choval se slušně a neprovokoval. Zůstane tedy při starém, neboť zakázati Němcům něco, na to se za vladaření pana dra, Körbra nikdo nezmůže. Uvidíme, jak se zachová pražský magistrát, dovede-li se ozvat neb spolkne-li opětně rozhodnutí vyšší instance bez poznámky. Již z pouhého, pro všechny platného policejního řádu netrpí se na veřejné ulici prů- vodu, a to je přece průvod, když na Přikopech počtem 200—300 o sob
Artur Blum Stürmer Němec Vídeň Seul
14 article
uniformovaných a k tomu ještě obušky i jinak ozbrojených se prochází. To dle názoru všech zkušených, nestranných lidí průvod je, třeba by to » Bo- hemie« a »Tagblatt« popíraly, zejména to je průvod, kráčejí-li páni pěti- a šestistupema pranie nedbají, že proti jejich proudu nikdo nemůže, leda by vykročil na jízdní dráhu. Takového chování nedovoluje se nikde a nikomu a kdyby takto chovali se buršácí v hlavní metropoli státu byli by obecenstvem sami vy- tlačeni, nebylo by zapotřebí k tomu ani policie. — Appell brněnských Čechů na česk města. Útrapy, jimž vydán jest český živel hlavním městě moravském, přivádějí našince Brně na pokraj zoufalství. Jsou to zvláště sy- stematické a neustávající úklady brněnské rad- nice o české školství tamní, rafinované rozhá- nění návštěvy českých škol neustálým stěhová- ním a překládáním škol, ano i jednotlivých tříd českých z okrsku do okrsku a ničení škol sa- mých dosazováním německých učitelů, vlastně českých renegátů přirozeně dosti bezkarakter- ních, že se k tomu propůjčili, za ředitele učitele českých škol se zřejmým účelem snížení jich úrovně vnitřní i jich návštěvy. Nejnovější skutek německého násilí na českých školách Brně, usnesení radnice totiž, aby nadučitelem české školy stal se učitel, který po třiceet let působí na škole německé, jest těchto snah do- kladem dosti výmluvným. V tomto svém zoufal- ství, vší legáfní ochrany prosti, obracejí se brněn- ští Češi k českým městům na Moravě i v Če- chách s německými menšinami, zvláště ku Praze, aby naměřila svým Němcům týmž loktem, jak se měří brněnským Čechům. Praha na příklad věnuje německému školství mnohem víc než Brno českému, ačkoli Němci i se židy v Praze tvoří jen 8 proc. všeho obyvatelstva, kdežtov Brně sama radnice napočítala 38 proc. českého obyvatelstva.
Čecho Čech Němec Brno Morava Praha český škola Brno
15 article
»Jak Němci měří nám, tak musíme i my měřiti jim a to vždy, všude a ve všech oborech veřej- ného života. Jen proto jsou Němci pořád zpup- nější, že neodpovídáme jim stejnými zbraněmi a se stejnou bezohledností, že nikde nevyužitkujeme své moci a převahy proti nim a dbáme rovno- právnosti. Soustavnému poškozování českých škol v Brně náležitě mohou čeliti česká města, majíc německé školy, a sice tím, když používati budou proti německým školám těchže zbraní a prostředků, jakých užívají Němci brněnští proti školám a kul- turním snahám našim. K této odvetě je voláme!- píše lidový denník brněnský a také »Mor. Or- lice« přinesla včera článek v podobném smyslu. Kdykoli se ozve toto taktické heslo s české strany a kdykoliv se přistoupí byť jen k čá- stečnému provedení jeho, ozve se německá ná mitka, kterak to, že my Češi sami bychom chtěli prováděti to, co výslovně nazýváme nesprave- dlivým znásilňováním práva, i nescházejí ani v českých kruzích hlasy, pokládající jakoukoli odvetu stejným loktem za hřích na zásadě rovno- právnosti, jakého se nesmějí zástupcové pro- gramu rovného práva žádným způsobem dopu- stiti. Tato ortodoxie jest v zásadě správna, ale v praxi může býti i přímou překážkou rovného práva. Kdyby na př. české obchodní komory byly svým německým menšinám daly ochutnati medu, jakého zakoušeti musí česká menšina každé schůze olomoucké obchodní komory, tak jak se na tom zástupei českých komor na známě schůzi usnesli, není pochyby, že by dnes poměry v olomoucké komoře vypadaly do cela jinak, jakož jest známým faktem, že usne- sení zástupců českých komor velice přispělo k zásadní dohodě mezi českou menšinou a ně- meckou většinou komorní, ovšem později býva- lým tajemníkem Hoenigem v niveč uvedené.
Němec Mor Čech Or český škola v Brno Hoenig
16 article
Kdyby na př. správa elektrických podniků praž- ských hned v zápětí, kdy vyšel v Brně rad- niční ferman, zakazující zřízencům elektrické tramwaye promluviti i jen jediné slůvko s obe- censtvem česky, také byla vydala zákaz užívání němčiny pro své konduktory, byl by aspoň pro- zatím vyrovnán ponižující dojem brněnské vzpup- nosti. Kdyby již dávno byla bývala zavedena automatická odveta na poli školském mezi Brnem a Prahou, dnes by již dávno byl snad v Brně pořádek na poli školském. V každém případě bylo by na tomto poli sporu poklizeno už celou řadou judikátů a rozhodnutí, kteráž by zjednala brněnským Čechům ve školství tutéž stesků prostou právní půdu, kterou Praha vydala bez nucení německému školství pražskému. Známoť, že spravedlnosť v Rakousku řve te- prve, když se jí šlápne na německé kuří oko. V každém případě jest zoufalý stesk brněnských Čechů a jich appell všeho uvážení hodný. Nebot jak dlouho budeme se moci ještě uzavírati ně- meckému výkladu o rovnoprávnosti a tomu. abychom si rovné právo konečně vyložili tak: »Týmž právem, jakým vy naměřujete českým menšinám, naměříme rovně menšinám něme- ckým!« Na Moravě jsou v tom ohledu už dále a v mnohém směru měla odveta zázračné účinky!
Čecho Brno Praha Rakousko Morava
17 article
— Čechy — nová země pro umělce. Člá- nek vynikajícího malíře anglického, člena Royal Aeademy Val. C. Prinsepa, líčící jeho dojmy z Čech, vyšlý v umělecké revui »The Ma- gazine of art«, námi již oznámený, vyšel v českém znění též v »Lumíru« čís. 13., jemuž byl autorem odevzdán v rukopise. Slavný umělec píše s velkým nadšením o kráse Čech, o vznešenosti Prahy a a vřelou sympatií k »sta- rému i novému národu českému«. V poslední době zaznamenali jsme několik vzácných a po- těšitelných projevů sympatií anglických, jež ve- směs byly vzbuzeny prostřednietvím a vlivem nejvlastenečtějšího a nejliberálnějšího českého šlechtice hraběte dra. Lützow a. Z letního sídla hraběte Lützowa na Žampachu vycházeji ty cenné manifestace anglické sympatie, vyjádřené tak zajímavě buď vroueně psaným článkem o Praze od jednoho z nejlepších, moderních spi- sovatelů anglických Arthura Symonsa (v knize »Cities«) nebo vlasteneckým duchem prodchnutým listem hraběnky of Cromartie o otázce keltické a české, adresovaným českému listu »Lumíru« nebo konečně nejnověji článkem Val. C. Prinsepa. Anglický malíř upozorňuje na Čechy a na Prahu anglické umělce. V Če- chách jim slibuje krásné dojmy a pohledyz krajin malebných, ze života svérázného. Slibuje anglickým umělcům příjemný pobyt v Čechách a praví: »Čech je vždycky zdvořilý k cizincům a když pozoruje, že se obdivujete jeho vlastí a oceňujete jeho češství, má zrovna dětinskou radost. Proto anglický umělec dojde jistě vře- lého uvítání neb každému intelligentu musí s
Čecho Prinsepa Lützow Symonsa Čo Čechy Lumír Praha Žampach Val Royal Aeadema Val the Ma City gazine of art
18 article
zamlouvati vlastenecký zápas tohoto zajímavého národa.« Velmi lichotivý je soud Prinsepův o Národním divadle, o němž píše doslovně- »Jest zde (v Praze) Národní české divadlo, kde uslyšíte díla největších skladatelů, zpívaná nej- výtečnějšími umělci. Viděl jsem »Carmen« a českou operu »Ve studni« a obě byly obdivu- hodně provedeny. Nikdy jsem neviděl lepší Carmen a znamenitějšího dona José. Hudbu české opery byla nadmíru originální a melodická a lepšího scenování neznám.« Nadšení Angličanů pro českou hudbu a české umění není frází. To dosvědčí všichni naši umělci s mistrem Dvo- řákem v čele, kteří se přesvědčili, jak jsou mi- lováni a chápáni v Anglii. Naše divadlo mohlo by — kdyby dovedlo využitkovati obratně po měrů — snadno konkurovati v době letnís oněmi divadly německými, jež pěstováním domáci opery, zejmena Wagnera, staly se mezinárodní attrakcí. — Klub národní strany svobodomyslné Ve schůzi správního výboru, konané dne 12. t. m., přijato mnoho nových členů v tomto měsíci se přihlásivších. Venkovští pp. členové se žádají, aby k vůli zamezení velikých vydání po- štovních, svůj členský přispěvek v částce 10 K zaslali složním listem poštovní spořitelny, který již zároveň s legitimaeí byl poslán, do konce t. m. Tém, kdož tak ne- učiní, zaslán bude pošťovní platební příkaz po 1. březnu. Nové, další přihlášky za členy při jímá tajemník klubovní denně od 6—7 hod. večer v místnosti klubovní (v domě Měšťanské besedy pražské). — Kluby občanské. Staroměstský občanský klub v Praze pořádá XXI výroční valnou hromadu ve čtvrtek dne 18. února 1904 v restaurantu p. Sochůrka v »Kopmance« o půl 8. hodině večerní. Na pořadu: Výroční zprávy a rozhovor »O hospo- dářství obecním se zřetelem k Starému městu«. Hosté jsou vítáni.
Prinsepův Carmen José Angličan Wagner Sochůrek Praha Anglie národní divadlo národní český divadlo staroměstský občanský klub
19 article
— Úmrtí. V Praze zemřel pan František Urbá nek, em. inspektor cukrovaru a měšťan pražský věku 65 let. Žvěčnělý byl v cukrovarnických kruzíeh uznaným odborníkem a závody, jež řídil, povznesl všude k nejvyššímu rozkvětu. Tak stalo se zejmen s cukrovarem v Pohořelicích na Moravě, jehož by ředitelem. V posledních létech byl do nedávna in- spektorem cukrovarů hraběte Herbersteina. Pan Úr- bánek byl velice činným také v národním našem hospodářství a podporoval štědře národní podniky Tělesná schránka zesnulého bude v pondělí dne 15 února o 3. hod. odpol. z domu smutku v Krakovsk ul. č. 10 n. na hřbitov olšanský pohřbena. — Rodinné zprávy. Pan Ladislav Čermák obchodník z Hořovic, slavil sňatek svůj s paní Anin- kou Čermákovou rozenou Hušpaurovou dne 9. února t. r. v týnském hlavním chrámu v Praze. — Paní Louisa Kvízová roz. Urbánkova ze Vsetfna a pan JUDr. Josef Kvíz z Plzně,“ slavili sňatek svůj v těchto dnech. — Pan MUDr. Antoní Koutník, zubní lékař a paní Olga Koutní- ková rozená-Procháskova, slavili těchto dnů sňatek manželský. — Dne 15. února slaviti budou zlatou svatbu pan Josef Herčík, obchodník v Sadské s paní Františkou Herčíkovou rozenou Kyn- clovou, v děkanském chrámu v Sadské. — Zlatou svatku slavil dne 7. t. m. v Bohutíně u Příbrami ve kruhu rodinném pan Jakub Kozák, c. k. likvi- dator depositního úřadu pražského v. v. se svou chotí Maril. Oba slaří manželé těší se úplnému zdraví tráví svůj zasloužený odpočinek od roku 1893 v rodné své obci Češticích na Šumavě. — Pan JUDr. Ota- kar Hübschmann, kandidát advokacie a obhájc ve věcech trestních a slečna Lola Gleichova, dcera p. Fr. Gleicha, obchodníka a majitele domu v Libni, slaviti budou manželský sňatek dnes o 12. hod. polední v kapli zámku libeňského.
František Urbý Žvěčnělý Herberstein Úr Čermák Anin Čermákův Hušpaurová Louisa kvízový Urbánkův JUDr Kvíz MUDr Koutník Koutný Procháskův Herčík Herčíkův Kozák Ota Lolo Gleichův Gleich Praha Pohořelice Morava Krakovsk ulice Hořovice Plzeň Sadská Kyn Bohutín Příbram Šumava Libeň Marila
20 article
— Botty Henningsová, proslavená interpretk Ihsena, stala se po čtvrtečním představení „Divoké kachny“ rázem miláčkem pražského obecenstva, které již průběhem památného večera neustávalo ji proje- vevati své nadšení způsobem nejokázalejším. Proto byla se všeobecným povděkem přijata zpráva, že se podařilo divadelní správě získati umělkyni ještě pr zejtřejší představení „Nory“, nejpěknějšího to výkonu pí. Henningsové. Vzácná umělkyně přijela do Prahy s přáním, aby všechen svůj honorář věnovati mohla ve prospěch nešťastných svých krajanů, pohořelých v norském Aalesundě, a lidumilnost toho činu, pro nějž zvlášť podníkla cestu tak dalekou, dodává její návštěvě zvýšeného významu. Na cestě doprovází umělkyni její choť, prof. Henrik Henninzs, vynikajíí odborník hudební, a oba manželé projevili za svého pobytu v Praze neobyčejnou účasť pro české poměry umělecké. Hned v den svého příjezdu navštívili v
Botto Henningsová Nora Henningsová profesor Henninzs Praha
21 article
Národním divadle představení Rydlova dramatu „Na- vždy“ a vyjádřili se o kvalitách našeho činoherního souboru slovy, jež vylučujíce všechnu konvenční chválu, zněla pro naše umělce způsobem nejlichot- vějším. „Poznala jsem na ráz divadlo prvního řádu — pravila pí. Henningsová — na výkony, jež směle se mohou řaditi k nejlepším ukázkám současného herectví.“ Ačkoli po všechen čas zabrána velikými zkouškami v Národním divadle, a jsouc nad to dlouhou cestou značně znavena, nepromeškala pl. Henning- sová jediného večera v Národním divadle. Po před- stavení „Divoké kachny“ popřála si předvčíremza dne trochu oddechu, a byvši o polednách hostem rodině dramaturga p. Kvapila, zavítala večer se svým chotěm na představení Kovařovicových „Psohlavců“ jež zvláště jejího cholě, jakožlo odborníka, nadmínu zajímalo. Průběhem představení měla umělkyně s na- šimi herci, hrajícími v „Noře“, kratší poradu infor- mační, načež opět se vrátila do své lože a setrvala až do konce. Prof. Hennings je dílem Kovařovicovým nanejvýš nadšen a prohlásil, že pokládá ode dneška za svou povinnost, propagovati tuto operu na všech jevištích, s nimiž má styky; za tou příčinou vyžádal si okamžitě klavírní výtah „Psohlavců“ a již včera dopsal Karlu Kovařovicovi, dlícímu tou dobou v Pa- říži, o souhlas se svými disposicemi. Představením
Rydlův Henningsová Kvapil Kovařovicův Psohlavec Hennings Kovařovic Henning národní divadlo
22 article
„Divoké kachny“ v Národním divadle byla pí. Hen- ningsová velmi uspokojena, a vedle jednotlivých vý- konů zvlášť se jí zamlouvala důkladnost celkového nastudování, jehož přesnost umožnila jí na ráz při- mknutí vlastního výkonu v ensemble jazyka zcela ne- známého. Netřeba připomínati, že na vzácného hostě působily krásy naší Prahy dojmem velikým; zvlášt byla nadšena panoramatem Hradčan i těší se, že po představení „Nory“ ještě den v Praze pobude a na- vštíví všechna památná místa pražská. Prof. Hen- nigs chystá se napsat o svých pražských dojmech řadu zajímavých zpráv do dánských listů a vyžádal si již mnohé informace s výslovným slibem, že se příčiní o pravidelný styk dánské společnosti uměle- ské s uměleckou obcí českou. A tak lze říci, že pobytem pí. Henningsové v Praze získalo naše umění nové a zajisté velevýznamné příznivce i propagátory v sympalické cizině; tato nepolitická politika českého umění osvědčila se již tolikrát — a bohdá se osvědčí nanovo.
Nora Henningsová Praha Hradčany národní divadlo
23 article
— Projev sympalií českých slarokatoliků. Jeho prepodobí, veledůstojnému otci Nikolaji N. Ryškoviv Praze. Vzhledem k válce, kterouž prohlásiti nucen byl J. V car následkem zákeřného jednání Japonska, pod níceného intrikami nepřátel Ruska, prosíme Vás. Vale Vysokoprepodobí, veledůstojný otče Nikolaji Nikola- jeviči, jako representanta pravoslavné církve ruské, jejíž oddanou sestrou obec naše jest, byste přijala na přísl. místě tlumočil upřímné sympatie českých starokatolíků k rodným bratrům a sestrám Vašim, vždy i v této pro ně těžké době. Při bohoslužbě naší bude též přednesena prosba ke vševládnému Hospo- dinu za Jeho ochranu Ruska, záštitě to všeho Slo- vanstva. Všemohoucí bůh chraniž cara, Jeho národ a dopřej vítězství spravedlivého zbraním ruským! Ve Slovanské Praze, 12. února 1903. Za obec českých starokatolíků v Praze: Jos. Peřina, duchovní správce. Fr. Holub, předseda církevní rady. M. Zdráhal, ta- jemník obce — Městské zastupitelstvo v Žižkově konalo včera odpoledne řádnou schůzi za předsednictví starosty p.
Nikolaj Nikola Peřina František M Zdráhal Japonsko Rusko Praha Žižkov Jos
24 article
G. Žáka. Především vykonána doplňovací volba dvou členů okresního zastupitelstva za město Žižkov, na inísta uprázdněná úmrtím p. Fr. Stanislava a resignací Ed. Zdárského. Klub neodvislých občanů žižkovských přípisem domáhal se toho, aby zvolen byl jeden člen z jeho středu. Pan Tožička doporučoval zvolení pp. Jos. Nápravníka, obchodnika a dra. Jos. Tru- hláře. Oba navržení byli také zvoleni a sice p. dr Truhlář 21 hl. a p. Nápravník 17 hlasy ze 33 ode- vzdaných lístků. Výsledek volby přijat byl projevem souhlasu. Kromě toho obdrželi pp. Klimeš a Müller po 14 hlasech. Při volbě intervenoval komisař hejt- manství p. Bayerle. Po volbě žáda) p. Jelínek za vysvětlení, proč na jednací pořad této schůze nebyla dána zpráva o činnosti městské rady. Starosta p. Žák odpověděl, že schůze byla na rychlo svolána k vyko- nání voleb a že do 14 dnů bude se konati nová schůze, v níž zpráva ta se předloží. Pan Šára při lé příležitosti žádal, aby zprávy o činnosti rady měst- ské byly po každé schůzi uveřejňovány v denních listech, tak aby členově zastupitelstva a ostatní oby- vatelé mohli sledovati práci městské rady. Sla- rosta p. Žák odpověděl, že působení městské rady není do té míry tajné, aby se městská rada obávala kritiky a slibuje, že projevenému přání vyhoví. — Následovala volba dvou členů c. k. okresní školní rady v Žižkově na místa Nesládka a Žďárského. Zvo- leni byli pp. Rud. Baroubek, obchodník, 30 hlasya Rich. Praus, stavitel, 26 hlasy. Po resignaci Edv. Žďár- ského uprázdnilo se místo člena městské rady a zvo- len byl 17 hlasy p. Fr. Týbl, krejčí, 16 hlasů obdržel p. Jan Jelínek. — Delší rozhovor vzbudila žádost p.
Stanislav Ed Tožička Nápravník Truhlář Klimeš Müller Jelínek Žák Šára Nesládek Žďárský Rich Praus Týbl Žižkov Sl Žďár
25 article
J. Pírko, městského tajemmka, za jmenování ředite- lem městského úřadu v Žižkově na místo, uprázdněné úmrtím p. Čermáka. Žádost ta byla příznivě vyřízena 24 hlasy. — M. r. p. Kapr referoval o návrhu na zřízení místa pátého městského lékaře a jednoho městského školního lékaře se služným po 800 K ročně. Pan Jelínek zmíniv se o tom, že okr. hejtman- ství nařizuje zřízení místa pátého lékaře, praví, že vláda snadno obcím nařizuje, ale sama nestará se o tisíce českých dítek ve Vídni. Z ohledů úsporných vyslovuje se proti těmto návrhům. Pan řed. Bílý vřele přimlouval se za schválení návrhů, poukazuje n nutnost opatření lékařského ošetření obyvatelstva.
J Pírka Kapr Jelínek Žižkov Vídeň
26 article
Vítá návrh na zřízení školníhu lékaře, uvádí však, že jednoho lékaře je málo pro 6000 dítek. Po delší debatě byl schválen návrh na zřízení obou míst lékařů, — Vyznamenání našeho krajana ve Franci Známý průmyslník pan Charles Freund- De- schamps, rodilý Čech, byl jmenován dekretem pre- sidenta republiky francouzské ze dne 30. ledna t.r. radou zahraničního obchodu ve Francii — Akce za zřízení stolice jazyka francouzského na české pražské technice. V posledních dnech po- zorovati jesť na naší technice čilý ruch. Posluchači. uvědomivše si, jak nespravedlivě jsou zkracování tím, že není jim dána příležitost vzdělávati se v dů- ležitém pro ně jazyku francouzském, započali čilou akci za znovuzřízení stolice tohoto jazyka. Utvořena komise, složená ze zástupců odborů a schválená
Freund schamps Čechy Francie dekret president
27 article
»Svazem odbordvých spolků«. Ta sebrala materiál pro doložení důležitosti požadavku veškerého techni- ckého studentstva a na základě tohoto materiálu vypracovala memorandum k ministerstvu kultua vynčování. V něm, odůvodnivši vážný a důrazný svůj požadavek, žádá za bezodkladné zří- zení stolice jazyka Irancoužskéhoa obsazení její vhodnou silou učitel- skou. V memorandum praví se, že ministerstvo uznávajíc zcela oprávněně důležitost jazyka fran- couzského pro akad. vzdělané techniky, zavedlo stu- dium jeho do učebné osnovy pro školy reálné a po- stavilo ho na roveň s ostatními pro technika stejně důležitými předměty. Podepsaní pak táží se, jak sou- vísí tento názor slavného ministerstva se zanedbáním jazyka francouzského na technice pražské, kamž přijde student z reálky, jen aby veškerou svou zna- lost frančiny zapomněl. V memorandum dále pouka- zuje se na zanedbání techniky pražské v jazycích, zejmena ve frančině. Jest totiž naše tech- nika, nejstarší to vysoký ústav toho druhu v Rakousku, jedinou, jíž schází stolice jazyka francouzského. A v otázce ostatních jazyků světových obě naše techniky, pražská i brněnská, jsou věru Popelkami mezi ostatními rakouskýmí technikami. Posluchači připomínají dále ministerstvu, že jedná se tu o vykonání povinnosti jeho ku praž- ské technice, kde frančina již od r. 1864 (po rozdě- lení polytechniky) zavedená (Grellepois) od r. 1892
Rakousko svaz odbordvý spolek
28 article
(Herzer), tedy po 12 let, čtena nebyla. V memorandu poukazuje se dále na nynější nevybovující sta lektorátů angličiny a ruštiny a na to, že stejně pro technika důležitá němčina není čtena. Memorandum podáno bude v nejbližších dnech pro- střednictvím rektorátu ministerstvu. Sboru professor- skému, jenž navrhuje učitele jazyků, podána bude lista, v níž studentstvo podpisy svými (dosud asi 400, počet roste) žádá za jmenování p. prof. Louise Fellera, lektora frančiny na pražské české uni- versitě, známého pražskému obecenstvu svými ele- gantními conferencemi z francouzské literatury, po- řádanými každoročně v zimní sezoně. Jest to vskutku pro techniku síla nejvhodnější. Jeho přednášky mají esprit a, což hlavní, praktickou cenu. Komise delegovala dva své členy k panu prof. Fiedlerovi, poslanci na říšské radě, se žádostí, aby zájmů tech- níctva se ujal. Pan professor projevil svůj zájem o věc a přislíbil svou účasť se vší svou tak dobře proslulou roztomilostí a ochotou, pro niž jest tolik v řadách studentů techniky oblíben. Studenti nadějí se i podpory sl. sboru professorského, pp. poslanců i českého tisku v této pro ně velmi důležité záleži- tosti, o níž hovořiti se bude také v nejbližší vše- technické schůzi slanovené na některý z posledních dnů tohoto měsíce. — Smuteční slavifost Risgrovu připravuje na den jeho úmrtí Akademický čtenářský spolek. Městská rada propůjčila již k tomu účelu zasedací síň radnice staroměstské. Podrobnosti budou uvedeny později.
Herzer profesor Feller Fiedler
29 article
— Odkazy. Ústřední Matici školské dostalo s poslední dobou zprávy o několika odkazích. Tak zejmena pan dr. Edvard Brzorád odkázal Ústřední Matici školské 1000 K, paní Kateřina Jo- hannisová z Prahy 200 K, pan František Fin- dejs na Král. Vinohradech 2000 K. Vyplacen byl Ústřední Matici školské logät zesnulého pana Fran- tiška Samce částkou 1000 K. Jest potěšitelným zjevem, že čeští lidumilové pamatují na vzdělání če- ských dítek ve školách matičních ve svých posled- ních vůlích a nepochybujeme, že počet jejich po- roste rok za rokem. — Německé listy zejmena krajinské nenechají si ujíti nižádné přiležitosti, aby neštvaly proti naší národnosti. Nedávno psal »Dentsche Volkswacht«, že ve Světci žák matiční školy Josef Černý prý ukradl nějakému řezníkovi 70 K. Časopis ovšem ve své ušlechtilosti ihned podezříval matiční školu, zda-li prý se takovým skutkům její žáci užili. Výbor Ústřední Matice školské zahájil o věci té zevrubné pátrání, jehož výsledek jest tento: Žák matiční školy Josef Černý skutečně ukradl řezníkovi Opitzovi ve Světci 70 K, avšak učinil tak na návod žáka ně- mecké školy Gustava Neumayera. Oba „ hoši byli okresním soudem odsouzeni do vězení, Čech Černý na 4 dny a Němec Neumayer na 7 dní, a tresto Vánocích si již odpykali. Podle logiky »Deutsche Volkswachtu« by ovšem vychovala mladistvé zlo- čince německá škola. — Steleté trvání vlašského sirotčince v Praze. Vlašský sirotčinec italské kongregace v Praze, mající za účel ošetřování osiřelých hochů bez rozdílu ná- roduosti, založen byv italskými dobrodinci pražským,
doktor Brzorád Kateřina Jo František Král Fran Dentsch Volkswacht Černá Opitz Neumayer Čo Černá Němec Praha Finsko Deutsche Volkswacht