3
masthead
14. února. 1904.
5
article
kožto radikální socialista, později přiznával se
k teoreitckému anarchismu.
Socialisté v Hamburku.
Za včerejších voleb do zastupitelstva ham
burského nabyli socialistě 13 mandátů, kandi
dátův občanských stran kromě socialistických
zvoleno bylo 22, antisemité ztratili 2 mandáty
Pruská persekuce Poláků.
Sazeč Kozluh z Haliče, zaměstnaný vti
skárně jednoho polského listu, byl z celého stát-
ního obvodu pruského vypovězen a musí jej do
3 dnů opustiti. Nyní jest Prusko zachráněno.
Polák
Kozluh
Prusko
Hamburk
Halič
6
article
Mužný ředitel vězenský.
Madridský prefekt dal zatknouti tři repu-
blikány, kteří protestovali proti zatčení svých
pěti soudruhů. Zatčení těchto vykonáno pouze
proto, že tito hráli v důvěrné schůzi klubu
svého marseillaisu na citeru. Hru bylo slyšeti
však ven, policie vnikla však do vnitř a citeri-
sty zatkla. Prefekt poslal všech 8 zatčených
osob do vězení s příkazem, by dáni byli do
samovazby. Žákon španělský stanoví však, že
zatčení nesmí se státi bez soudcovského příkazu
a že stalo-li se při »činu« samém, musí býti
do 24 hodin soudcem potvrzeno, jinak že
zatčený musí býti ihned propuštěn. Dále, že
samovazba může býti udělována jen zločincům
těžkým. Mimo to zákon pohání k zodpovědnosti
ty ředitele vězení, kteří by ustanovení těch
nedbali. Proto takě ředitel městského vězení
madridského, seňor Astroy, odebral se k pre-
fektovi a upozornil ho na ono ustanovení zá-
kona. Prefekt na to odpověděl, že mu po čer-
tech málo na zákonu záleží. »Mně však ano,«
odtušil ředitel vězenský »a nebude-li m
předložen zatykač od řádného
soudce vydaný, propustím jednoduše
vězně na svobodu.« Tu prefekt obořil se na
ředitele, pravě: »Opovážíte-li se tak, dám vás
sama uvězniti.« Astroy zachvácen byl takým
vzrušením, že upadl do mdloby a klesl k zemi.
Když jej vzkřisili, odebral se k ministru soud-
nictví, aby mu případ ten předložil. Tento člen
nynější reakcionářské vlády ale dbá dle všeho
o zákon zrovna tak málo, jako prefekt. Aspoň
nic se nesděluje dosud, že by vězňové byli bý
vali propuštěni.
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Poděkování biskupa Jos. Jiřího Stross-
mayera. Obdrželi jsme z Dakova následující
list: Za příležitosti devadesátého roku svého na-
rození obdržel jsem velmi mnoho pozdravů od
bratrského mně národa českého z Čech i z Mo-
ravy. Ve svém vysokém věku, jsa sám již sla-
bého zraku, nemohu jednomu každému poděko-
vati zvlášť. Proto nejvřeleji děkuji touto cestou
všem městům, obcím, spolkům, besedám i všem
jednotlivcům, kteří si ráčili na mne vzpomenout
srdečnými pozdravy. Já pak čackému národu če-
skému lásku a úctu úctou splácím. Prosím mi-
lého Boha, aby všem blahoslovil a každý jieh
šlechetný úmysl žehnal a v život uvedl.
V Dakově, dne 8. února 1904.
Jos. Jiří Strossmay er,
biskup.
Stross
Strossmay
Jos
Čechy
8
article
— Biskup J. J. Strossmayer zaslal staro
stovi měst pražských p. dru. Srbovi za blaho
přání praesidia městské rady k 90. narozeni
nám přípis tohoto obsahu: »U příležitosti mých
90. narozenin ráčil jste mně jménem Vaším
i jménem zlaté Prahy blahopřáti, ano i krásnou
adresu poslati. Vám, slovutný pane starosto
i členům obecního zastupitelstva, jakož i slav-
nému městu Praze z plna srdce co nejvřeleji
děkuji a prosím dobrotivého boha, aby vás
všech vespol požehnal a zlaté královské Praze
by dal vše dobré i prospěšné. Nechť ona jest
nejdražší perlou nejen král. českého, ale též
všeho Slovanstva, které na svém srdci nosl.
Mám za největší povinnost poděkovati krásné
zlaté Praze i pokrevnému, vzdělanému a pokro-
kovému českému národu, který jest mezi námi
Slovany svou vyspělostí prvý, děkuju mu za
jeho přízeň a vřelost, kterou mně dosud během
života měho v hojné míře projevoval. Na mne
bratrský český národ vždy hleděl jako na svého
vlastního syna, on mne svými laskavostmi sko-
rem více obsypával, nežli můj vlastní národ.
Toho mu nikdy nezapomenu a když toho dobro-
tivý bůh dopustí — v blažené věčnosti prositi
budu boha spolu s nejstarším svým přítelem
Riegrem — za junácké a vyspělé Čechy, by
jich chránil, hájil, žehnal a k nejvyššímu
stupni pokroku a dokonalosti lidské a národní
dovedl. Poněvadž mne zrak opouští, nemohu
vlastní rukou psáti, jak bych si přál, necht
bratří Češi hledají mezi těmito řádky — mého
srdce. Slovutnosti Vaší v plné úctě bratr i přítel
J. J. Strossmaver, čestný měšťan. V Dakovu,
10. února 1904.
Strossmayer
Srba
Slovan
Riegr
Čech
Strossmaver
Praha
Čechy
Dakovo
královský Praga
9
article
— »Veřejné mínění a válka«. Pod tímto
záhlavím vykládá včerejší »Pr. Tagblatt« aneb
lépe chce ospravedlniti protiruské antipathie ně-
meckého židovstva pražského, jemuž v posled-
ních dnech popřál projevu, tak páchnoucího roz-
kládajícím se — čpavkem. Nikoli, že bychom
přikládali nějaký význam dojmům, jež zápletk
nejzazšího východu vzbuzuje v krásné duši samo-
zvaných kulturních lidí v Mereyově listu, ale
jako methodické ukázky šmokovského smýšlení
povšimli jsme si toho článku. Aby ospravedlni
své stanovisko žhavé protiruské nenávisti, vy
půjčil si autor Tagblattova článku několik vět
z Hardenovy úvahy v poslední »Zukunft«, a sice
tento úryvek:
»V německé říší přeje téměř bez výjimky každý
Rusům řádný výprask, který by jim na dlouhá
léta kůži poznamenal a z nich pýchu vyhnal. T
se veřejně nepovídá — neboť jsme u nás korrektní
a víme, co mezinárodní zdvořilost vyžaduje; tajné
hlasování by vyneslo většinu pro Japonsko do
millionů jdoucí. Michl, milý ten hoch, má proti
Rusku antipathie; a žádný poctivec nemůže tvrditi.
že by byly naprosto a úplně bezdůvodny.«
Každý prý ví, že Max Harden, tento skvělý
žurnalista (novinářskou švádu německou ovládá
skutečně nevyrovnatelně skvěleji než kterýkoli
representant kasiňáckého umění žurnalistického)
střízlivě soudí o politice a nikdo prý neupře
že tento jeho úsudek jest správný. Je-li tomu
tak, proč medle cituje nelesklý pražský schur-
nalist jenom úryvek z Hardenovy úvahy, kteráž
jest vlastně skvělou polemikou proti německé
Tagblattův
Hardenův
Rus
Michl
Harden
Japonsko
Rusko
10
article
antipathii vůči Rusům a proti nadšení vůči Ja
poncům, neboť hned za puntikem, až po který
do »Zukunft« »Taglattovy« nůžky zastřihly, po-
kračuje Harden dále:
»Musí se však něžný náš pud obraceti ke žlu-
tému typu australnegrů? Rus jest člověk
krásnější, silnější, člověk vyššího vývoje. Antro-
polog by se tu nerozpakoval, křesťan prchl by z ko-
rových chrámů bezobrazivého šintoismu pln hrůzy
do řeckého. A také národní hospodář by asi ve
svých přáních nějakou tu minutku kolísal...«
Na to následuje vylíčení hospodářské a kul.
turní pohromy, jaká by bílému plemeni vzešla
z japonského vitězství, jímž by existence, př
nejmenším evoluce všech evropských národů
byla ohrožena. V novoročním čísle své »Zu-
kunft«, kdy neměřil ještě japonské sympathie
v německém národě millionovou většinou, vy-
jádřil Harden své skutečné smýšlení ještě urči-
těji. Dokládaje, že Rusko každou porážku pře-
koná, po každé sesílí a že do války s Japanem
vehnáno, píše:
»My pak byli bychom těmi nejhlou-
pějšími chlapy (O »Tagblatte« !) kdy by-
chom Japonsku přáli a opět, jako po Šimo-
noseki, franko-ruskou akci nepodporovali. Našim
zájmem není, aby žluté lidstvo bylo mobilisováno.
nýbrž abychom za nejvyšší ceny nejvíce zboží na
asijských trzích prodávali. Firma »Romano
a Alexějev« zastupuje tam dole sku-
tečně kulturu (aneb to, co tak dnes nazy-
váme) . ..«
Že Harden má střízlivý a správný úsudek,
tvrdí sám »Prager Tagblatt«. Nepopíráme; jen
že bohužel vyplývá ze závěrů Hardenových ve-
lice trudný závěrek: Přeje-li v národě německém
dnes millionová většina vílězství Japoncům, na-
cházejí se — »chytří chlapi« v Německu v mi-
zivé menšině, kterou ovšem »Prager Tagblatt«
se svými kulturmenši nikterak by nerozmnožil
Harden
Rus
Šima
Prager
Hardenův
Japonec
Rusko
Německo
Romana a Alexějev
11
article
Co se týče nás Čechů, ničeho bychom si vroue-
něji nepřáli, než takového hlasování v Německu,
aby podán byl číselný důkaz o skutečném smý
šlení Německa vůči Rusku, aby v hodině ne-
bezpečí neklamně poznalo své dotěravé —
»přátele«.
— Povídačky. Je jich plno. Celou knihu
by jimi pilný sběratel naplnil. Lítají ostře ve
vzduchu, úplně bez kontroly, ale lid jim přes
to věři. Zejmena těm zlomyslným. Tomu co ne-
pěkné, co vrhá špatný stín, ať to již na koho-
koli, věři se nejraději. A věc je přirozená. Každý
cítí, že blízké je rozhodnuti, že se něco ve vnitřní
politice státi musí, neboť tak jako dosud — tak
aspoň se za to má — déle to jíti nemůže a ne-
smí. Povolí dr. Körber, povoli Němci aneb po-
volí Čechové. Dr. Körber je pevný jako žulový
sloup a on od svého předsevzetí, nepovoliti jedno-
stranně žádnou národní koncesi, neustoupí. Němei
ale, dokud nebude prohlášena němčina za státní
řeč a dokud nebude provedeno roztržení země
a její správy, na vyrovnání, ať již je jakékoli,
nepřistoupí. Povolí tedy Čechové. Takový po této
argumentaci je závěrek, neboť někdo povoliti musí.
A vypravují jedni, že už všechno připraveno, aby-
chom mohli objeviti se ve sněmovně poslanců
s prohlášením, že nyní už dělati budeme dobrotu.
Čecho
doktor
Körber
Němec
Německo
Rusko
12
article
Dostane prý se nám za to neurčitého slibu, že
kdysi, kdesi zřízena bude vedle německé uni-
versity v Brně také jakási universitě podobná
škola na Moravě. Druzí opět v živější fantasii
vidi již, jak letí poslanecký klub a s ním také
jednota v národě českém do povětří. Nejdřive
prý se trhnou Moravané, po nich radikálnějši
poslanci a na konec že pustí se do sebe zbylí
poslanci atd., načež prý se stane vůdcem v ná-
rodě pan Klofáč. Jeden list také přináší variaci,
nejzajímavější a nejzábavnější ze všech. Dr-
Pacák a Žáček prý se stanou ministry: Pacák
ministrem krajanem, Žáček ministrem spravedl-
nosti a Kramář legačním radou vyslanectva
v Petrohradě. Tím bude prý věc vyřízena, leda
že převedena bude do státního majetku severo-
západní dráha, že vystavěno bude nákladem
země, toť se ví, z milosti vlády, ještě ně-
kolik passivních lokálních dráh a převzato
do správy státní několik středních škol. — A
na konec vykračují i ti nejchytřejší a kalku-
lují takto: Musí se státi vůbec nějaká změna
Překáželo to snad venkovské politice, co dělo
se v politice vnitřní? Pocítil snad kdo z vel-
kých pánů nepříjemnosti nějaké následkem bouří
dole? Nikoli. Elektřinou byla naplněna jen vrstva
bezprostředně nad lidem, nahoru neuhodil hrom
ani jednou. Nač tedy změnu? Když to šlo dosud
dobře, půjde to snad dobře také dále. Nahoře
neposuzují se vnitřní události tak přísně. Pan
Abrahamowicz, který je tajným radou, dobře
pravil, že parlament musí býti léčen hezky zvolna.
Z Vídně hrozi rozpuštěním parlamentu, tak jako
by, bůh ví, kdo naň co budoval. Bude-li roz-
puštěn, dá si zvolit pan Körber jiný, nový, tím
v historii Rakouska katastrofa přivoděna nebude.
Moravan
Klofáč
Pacák
Žáček
Kramář
Abrahamowicz
bůh
Körber
Brno
Petrohrad
Vídeň
Rakousko
univerzita podobný škola na Morava
13
article
Zatím den ubíhá za dnem. Čtenářstvo — a jen
to se posud zajímalo drobet o politiku —tu
vnitřní ponechalo úplně stranou a na místě Vídní
bavi se teď Port Arturem, Seulem a Čemulpem.
— Buršácký buml. Nezbývá nic jiného
než aby se čtenářstvo seznamovalo aspoň ne-
náhle s terminologii buršáckou, bude jí mít za-
potřebí. Neboť buršáci u nás rostou ve významu
každým dnem. Slavní úřadové chvějí se přímo
úzkostí, pozorují-li, že snášelivost a blahovůle
širokého obecenstva oproti těmto živým tulipá-
nům poněkud ochabuje a že by některý z nich
mohl pro své gentlemantik klackovité chování se
dostat štulec. Jen huršákům nic na úkor
Modlí se z rána i večera a chrání je a bdi
nad nimi, jakoby na nich závislé bylo všechno
cislajtánské štěstí. A buršáci to dobře vědí a
také na to spekulují. Dobře bude tedy, když
obecenstvo blíže pozná ve veřejném našem ži-
votě den za dnem důležitějšího činitele a jeho
speciální věc, když dozví se, co je to sala-
mandr, co »Blume«, co »Stürmer«, co »knajpa,
exknaipa« atd. . . . Nač ale tak dlouhého
úvodu, stačiť říci, že »buml« na dále zůstane.
Pání senioři buršáckých spolků povoláni byli
k panu policejnímu ředítelovi a ten pány.
jednav ovšem s vyššího rozkazu, napomenul,
by toho dbali, aby jejich »lid« při nedělním
bumlu choval se slušně a neprovokoval. Zůstane
tedy při starém, neboť zakázati Němcům něco,
na to se za vladaření pana dra, Körbra nikdo
nezmůže. Uvidíme, jak se zachová pražský
magistrát, dovede-li se ozvat neb spolkne-li
opětně rozhodnutí vyšší instance bez poznámky.
Již z pouhého, pro všechny platného policejního
řádu netrpí se na veřejné ulici prů-
vodu, a to je přece průvod, když
na Přikopech počtem 200—300 o sob
Artur
Blum
Stürmer
Němec
Vídeň
Seul
14
article
uniformovaných a k tomu ještě
obušky i jinak ozbrojených se
prochází. To dle názoru všech zkušených,
nestranných lidí průvod je, třeba by to » Bo-
hemie« a »Tagblatt« popíraly, zejména to je
průvod, kráčejí-li páni pěti- a šestistupema
pranie nedbají, že proti jejich proudu nikdo
nemůže, leda by vykročil na jízdní dráhu.
Takového chování nedovoluje se nikde a nikomu
a kdyby takto chovali se buršácí v hlavní
metropoli státu byli by obecenstvem sami vy-
tlačeni, nebylo by zapotřebí k tomu ani policie.
— Appell brněnských Čechů na česk
města. Útrapy, jimž vydán jest český živel
hlavním městě moravském, přivádějí našince
Brně na pokraj zoufalství. Jsou to zvláště sy-
stematické a neustávající úklady brněnské rad-
nice o české školství tamní, rafinované rozhá-
nění návštěvy českých škol neustálým stěhová-
ním a překládáním škol, ano i jednotlivých tříd
českých z okrsku do okrsku a ničení škol sa-
mých dosazováním německých učitelů, vlastně
českých renegátů přirozeně dosti bezkarakter-
ních, že se k tomu propůjčili, za ředitele
učitele českých škol se zřejmým účelem snížení
jich úrovně vnitřní i jich návštěvy. Nejnovější
skutek německého násilí na českých školách
Brně, usnesení radnice totiž, aby nadučitelem
české školy stal se učitel, který po třiceet let
působí na škole německé, jest těchto snah do-
kladem dosti výmluvným. V tomto svém zoufal-
ství, vší legáfní ochrany prosti, obracejí se brněn-
ští Češi k českým městům na Moravě i v Če-
chách s německými menšinami, zvláště ku Praze,
aby naměřila svým Němcům týmž loktem, jak
se měří brněnským Čechům. Praha na příklad
věnuje německému školství mnohem víc než
Brno českému, ačkoli Němci i se židy v Praze
tvoří jen 8 proc. všeho obyvatelstva, kdežtov
Brně sama radnice napočítala 38 proc. českého
obyvatelstva.
Čecho
Čech
Němec
Brno
Morava
Praha
český škola Brno
15
article
»Jak Němci měří nám, tak musíme i my měřiti
jim a to vždy, všude a ve všech oborech veřej-
ného života. Jen proto jsou Němci pořád zpup-
nější, že neodpovídáme jim stejnými zbraněmi a
se stejnou bezohledností, že nikde nevyužitkujeme
své moci a převahy proti nim a dbáme rovno-
právnosti. Soustavnému poškozování českých škol
v Brně náležitě mohou čeliti česká města, majíc
německé školy, a sice tím, když používati budou
proti německým školám těchže zbraní a prostředků,
jakých užívají Němci brněnští proti školám a kul-
turním snahám našim. K této odvetě je voláme!-
píše lidový denník brněnský a také »Mor. Or-
lice« přinesla včera článek v podobném smyslu.
Kdykoli se ozve toto taktické heslo s české
strany a kdykoliv se přistoupí byť jen k čá-
stečnému provedení jeho, ozve se německá ná
mitka, kterak to, že my Češi sami bychom chtěli
prováděti to, co výslovně nazýváme nesprave-
dlivým znásilňováním práva, i nescházejí ani
v českých kruzích hlasy, pokládající jakoukoli
odvetu stejným loktem za hřích na zásadě rovno-
právnosti, jakého se nesmějí zástupcové pro-
gramu rovného práva žádným způsobem dopu-
stiti. Tato ortodoxie jest v zásadě správna, ale
v praxi může býti i přímou překážkou rovného
práva. Kdyby na př. české obchodní komory
byly svým německým menšinám daly ochutnati
medu, jakého zakoušeti musí česká menšina
každé schůze olomoucké obchodní komory, tak
jak se na tom zástupei českých komor na
známě schůzi usnesli, není pochyby, že by
dnes poměry v olomoucké komoře vypadaly do
cela jinak, jakož jest známým faktem, že usne-
sení zástupců českých komor velice přispělo
k zásadní dohodě mezi českou menšinou a ně-
meckou většinou komorní, ovšem později býva-
lým tajemníkem Hoenigem v niveč uvedené.
Němec
Mor
Čech
Or
český škola v Brno
Hoenig
16
article
Kdyby na př. správa elektrických podniků praž-
ských hned v zápětí, kdy vyšel v Brně rad-
niční ferman, zakazující zřízencům elektrické
tramwaye promluviti i jen jediné slůvko s obe-
censtvem česky, také byla vydala zákaz užívání
němčiny pro své konduktory, byl by aspoň pro-
zatím vyrovnán ponižující dojem brněnské vzpup-
nosti. Kdyby již dávno byla bývala zavedena
automatická odveta na poli školském mezi
Brnem a Prahou, dnes by již dávno byl snad
v Brně pořádek na poli školském. V každém
případě bylo by na tomto poli sporu poklizeno
už celou řadou judikátů a rozhodnutí, kteráž
by zjednala brněnským Čechům ve školství tutéž
stesků prostou právní půdu, kterou Praha vydala
bez nucení německému školství pražskému.
Známoť, že spravedlnosť v Rakousku řve te-
prve, když se jí šlápne na německé kuří oko.
V každém případě jest zoufalý stesk brněnských
Čechů a jich appell všeho uvážení hodný. Nebot
jak dlouho budeme se moci ještě uzavírati ně-
meckému výkladu o rovnoprávnosti a tomu.
abychom si rovné právo konečně vyložili tak:
»Týmž právem, jakým vy naměřujete českým
menšinám, naměříme rovně menšinám něme-
ckým!« Na Moravě jsou v tom ohledu už dále
a v mnohém směru měla odveta zázračné
účinky!
Čecho
Brno
Praha
Rakousko
Morava
17
article
— Čechy — nová země pro umělce. Člá-
nek vynikajícího malíře anglického, člena Royal
Aeademy Val. C. Prinsepa, líčící jeho dojmy
z Čech, vyšlý v umělecké revui »The Ma-
gazine of art«, námi již oznámený, vyšel
v českém znění též v »Lumíru« čís. 13.,
jemuž byl autorem odevzdán v rukopise. Slavný
umělec píše s velkým nadšením o kráse Čech,
o vznešenosti Prahy a a vřelou sympatií k »sta-
rému i novému národu českému«. V poslední
době zaznamenali jsme několik vzácných a po-
těšitelných projevů sympatií anglických, jež ve-
směs byly vzbuzeny prostřednietvím a vlivem
nejvlastenečtějšího a nejliberálnějšího českého
šlechtice hraběte dra. Lützow a. Z letního
sídla hraběte Lützowa na Žampachu vycházeji
ty cenné manifestace anglické sympatie, vyjádřené
tak zajímavě buď vroueně psaným článkem o
Praze od jednoho z nejlepších, moderních spi-
sovatelů anglických Arthura Symonsa (v
knize »Cities«) nebo vlasteneckým duchem
prodchnutým listem hraběnky of Cromartie
o otázce keltické a české, adresovaným českému
listu »Lumíru« nebo konečně nejnověji článkem
Val. C. Prinsepa. Anglický malíř upozorňuje
na Čechy a na Prahu anglické umělce. V Če-
chách jim slibuje krásné dojmy a pohledyz
krajin malebných, ze života svérázného. Slibuje
anglickým umělcům příjemný pobyt v Čechách
a praví: »Čech je vždycky zdvořilý k cizincům
a když pozoruje, že se obdivujete jeho vlastí a
oceňujete jeho češství, má zrovna dětinskou
radost. Proto anglický umělec dojde jistě vře-
lého uvítání neb každému intelligentu musí s
Čecho
Prinsepa
Lützow
Symonsa
Čo
Čechy
Lumír
Praha
Žampach
Val
Royal Aeadema Val
the Ma
City
gazine of art
18
article
zamlouvati vlastenecký zápas tohoto zajímavého
národa.« Velmi lichotivý je soud Prinsepův o
Národním divadle, o němž píše doslovně-
»Jest zde (v Praze) Národní české divadlo, kde
uslyšíte díla největších skladatelů, zpívaná nej-
výtečnějšími umělci. Viděl jsem »Carmen« a
českou operu »Ve studni« a obě byly obdivu-
hodně provedeny. Nikdy jsem neviděl lepší
Carmen a znamenitějšího dona José. Hudbu
české opery byla nadmíru originální a melodická
a lepšího scenování neznám.« Nadšení Angličanů
pro českou hudbu a české umění není frází.
To dosvědčí všichni naši umělci s mistrem Dvo-
řákem v čele, kteří se přesvědčili, jak jsou mi-
lováni a chápáni v Anglii. Naše divadlo mohlo
by — kdyby dovedlo využitkovati obratně po
měrů — snadno konkurovati v době letnís
oněmi divadly německými, jež pěstováním domáci
opery, zejmena Wagnera, staly se mezinárodní
attrakcí.
— Klub národní strany svobodomyslné
Ve schůzi správního výboru, konané dne
12. t. m., přijato mnoho nových členů v tomto
měsíci se přihlásivších. Venkovští pp. členové se
žádají, aby k vůli zamezení velikých vydání po-
štovních, svůj členský přispěvek v částce 10 K
zaslali složním listem poštovní
spořitelny, který již zároveň s legitimaeí
byl poslán, do konce t. m. Tém, kdož tak ne-
učiní, zaslán bude pošťovní platební příkaz po
1. březnu. Nové, další přihlášky za členy při
jímá tajemník klubovní denně od 6—7 hod.
večer v místnosti klubovní (v domě Měšťanské
besedy pražské).
— Kluby občanské. Staroměstský
občanský klub v Praze pořádá XXI
výroční valnou hromadu ve čtvrtek
dne 18. února 1904 v restaurantu p. Sochůrka
v »Kopmance« o půl 8. hodině večerní. Na
pořadu: Výroční zprávy a rozhovor »O hospo-
dářství obecním se zřetelem k Starému městu«.
Hosté jsou vítáni.
Prinsepův
Carmen
José
Angličan
Wagner
Sochůrek
Praha
Anglie
národní divadlo
národní český divadlo
staroměstský občanský klub
19
article
— Úmrtí. V Praze zemřel pan František Urbá
nek, em. inspektor cukrovaru a měšťan pražský
věku 65 let. Žvěčnělý byl v cukrovarnických kruzíeh
uznaným odborníkem a závody, jež řídil, povznesl
všude k nejvyššímu rozkvětu. Tak stalo se zejmen
s cukrovarem v Pohořelicích na Moravě, jehož by
ředitelem. V posledních létech byl do nedávna in-
spektorem cukrovarů hraběte Herbersteina. Pan Úr-
bánek byl velice činným také v národním našem
hospodářství a podporoval štědře národní podniky
Tělesná schránka zesnulého bude v pondělí dne 15
února o 3. hod. odpol. z domu smutku v Krakovsk
ul. č. 10 n. na hřbitov olšanský pohřbena.
— Rodinné zprávy. Pan Ladislav Čermák
obchodník z Hořovic, slavil sňatek svůj s paní Anin-
kou Čermákovou rozenou Hušpaurovou dne 9.
února t. r. v týnském hlavním chrámu v Praze. —
Paní Louisa Kvízová roz. Urbánkova ze Vsetfna
a pan JUDr. Josef Kvíz z Plzně,“ slavili sňatek
svůj v těchto dnech. — Pan MUDr. Antoní
Koutník, zubní lékař a paní Olga Koutní-
ková rozená-Procháskova, slavili těchto dnů sňatek
manželský. — Dne 15. února slaviti budou zlatou
svatbu pan Josef Herčík, obchodník v Sadské
s paní Františkou Herčíkovou rozenou Kyn-
clovou, v děkanském chrámu v Sadské. — Zlatou
svatku slavil dne 7. t. m. v Bohutíně u Příbrami ve
kruhu rodinném pan Jakub Kozák, c. k. likvi-
dator depositního úřadu pražského v. v. se svou chotí
Maril. Oba slaří manželé těší se úplnému zdraví
tráví svůj zasloužený odpočinek od roku 1893 v rodné
své obci Češticích na Šumavě. — Pan JUDr. Ota-
kar Hübschmann, kandidát advokacie a obhájc
ve věcech trestních a slečna Lola Gleichova,
dcera p. Fr. Gleicha, obchodníka a majitele domu
v Libni, slaviti budou manželský sňatek dnes o 12.
hod. polední v kapli zámku libeňského.
František Urbý
Žvěčnělý
Herberstein
Úr
Čermák
Anin
Čermákův
Hušpaurová
Louisa kvízový
Urbánkův
JUDr
Kvíz
MUDr
Koutník
Koutný
Procháskův
Herčík
Herčíkův
Kozák
Ota
Lolo Gleichův
Gleich
Praha
Pohořelice
Morava
Krakovsk ulice
Hořovice
Plzeň
Sadská
Kyn
Bohutín
Příbram
Šumava
Libeň
Marila
20
article
— Botty Henningsová, proslavená interpretk
Ihsena, stala se po čtvrtečním představení „Divoké
kachny“ rázem miláčkem pražského obecenstva, které
již průběhem památného večera neustávalo ji proje-
vevati své nadšení způsobem nejokázalejším. Proto
byla se všeobecným povděkem přijata zpráva, že se
podařilo divadelní správě získati umělkyni ještě pr
zejtřejší představení „Nory“, nejpěknějšího to výkonu
pí. Henningsové. Vzácná umělkyně přijela do Prahy
s přáním, aby všechen svůj honorář věnovati mohla
ve prospěch nešťastných svých krajanů, pohořelých
v norském Aalesundě, a lidumilnost toho činu, pro
nějž zvlášť podníkla cestu tak dalekou, dodává její
návštěvě zvýšeného významu. Na cestě doprovází
umělkyni její choť, prof. Henrik Henninzs, vynikajíí
odborník hudební, a oba manželé projevili za svého
pobytu v Praze neobyčejnou účasť pro české poměry
umělecké. Hned v den svého příjezdu navštívili v
Botto Henningsová
Nora
Henningsová
profesor
Henninzs
Praha
21
article
Národním divadle představení Rydlova dramatu „Na-
vždy“ a vyjádřili se o kvalitách našeho činoherního
souboru slovy, jež vylučujíce všechnu konvenční
chválu, zněla pro naše umělce způsobem nejlichot-
vějším. „Poznala jsem na ráz divadlo prvního řádu
— pravila pí. Henningsová — na výkony, jež směle
se mohou řaditi k nejlepším ukázkám současného
herectví.“ Ačkoli po všechen čas zabrána velikými
zkouškami v Národním divadle, a jsouc nad to dlouhou
cestou značně znavena, nepromeškala pl. Henning-
sová jediného večera v Národním divadle. Po před-
stavení „Divoké kachny“ popřála si předvčíremza
dne trochu oddechu, a byvši o polednách hostem
rodině dramaturga p. Kvapila, zavítala večer se svým
chotěm na představení Kovařovicových „Psohlavců“
jež zvláště jejího cholě, jakožlo odborníka, nadmínu
zajímalo. Průběhem představení měla umělkyně s na-
šimi herci, hrajícími v „Noře“, kratší poradu infor-
mační, načež opět se vrátila do své lože a setrvala
až do konce. Prof. Hennings je dílem Kovařovicovým
nanejvýš nadšen a prohlásil, že pokládá ode dneška
za svou povinnost, propagovati tuto operu na všech
jevištích, s nimiž má styky; za tou příčinou vyžádal
si okamžitě klavírní výtah „Psohlavců“ a již včera
dopsal Karlu Kovařovicovi, dlícímu tou dobou v Pa-
říži, o souhlas se svými disposicemi. Představením
Rydlův
Henningsová
Kvapil
Kovařovicův
Psohlavec
Hennings
Kovařovic
Henning
národní divadlo
22
article
„Divoké kachny“ v Národním divadle byla pí. Hen-
ningsová velmi uspokojena, a vedle jednotlivých vý-
konů zvlášť se jí zamlouvala důkladnost celkového
nastudování, jehož přesnost umožnila jí na ráz při-
mknutí vlastního výkonu v ensemble jazyka zcela ne-
známého. Netřeba připomínati, že na vzácného hostě
působily krásy naší Prahy dojmem velikým; zvlášt
byla nadšena panoramatem Hradčan i těší se, že po
představení „Nory“ ještě den v Praze pobude a na-
vštíví všechna památná místa pražská. Prof. Hen-
nigs chystá se napsat o svých pražských dojmech
řadu zajímavých zpráv do dánských listů a vyžádal
si již mnohé informace s výslovným slibem, že se
příčiní o pravidelný styk dánské společnosti uměle-
ské s uměleckou obcí českou. A tak lze říci, že
pobytem pí. Henningsové v Praze získalo naše umění
nové a zajisté velevýznamné příznivce i propagátory
v sympalické cizině; tato nepolitická politika českého
umění osvědčila se již tolikrát — a bohdá se osvědčí
nanovo.
Nora
Henningsová
Praha
Hradčany
národní divadlo
23
article
— Projev sympalií českých slarokatoliků. Jeho
prepodobí, veledůstojnému otci Nikolaji N. Ryškoviv
Praze. Vzhledem k válce, kterouž prohlásiti nucen byl
J. V car následkem zákeřného jednání Japonska, pod
níceného intrikami nepřátel Ruska, prosíme Vás. Vale
Vysokoprepodobí, veledůstojný otče Nikolaji Nikola-
jeviči, jako representanta pravoslavné církve ruské,
jejíž oddanou sestrou obec naše jest, byste přijala
na přísl. místě tlumočil upřímné sympatie českých
starokatolíků k rodným bratrům a sestrám Vašim,
vždy i v této pro ně těžké době. Při bohoslužbě naší
bude též přednesena prosba ke vševládnému Hospo-
dinu za Jeho ochranu Ruska, záštitě to všeho Slo-
vanstva. Všemohoucí bůh chraniž cara, Jeho národ a
dopřej vítězství spravedlivého zbraním ruským! Ve
Slovanské Praze, 12. února 1903. Za obec českých
starokatolíků v Praze: Jos. Peřina, duchovní správce.
Fr. Holub, předseda církevní rady. M. Zdráhal, ta-
jemník obce
— Městské zastupitelstvo v Žižkově konalo včera
odpoledne řádnou schůzi za předsednictví starosty p.
Nikolaj Nikola
Peřina
František
M Zdráhal
Japonsko
Rusko
Praha
Žižkov
Jos
24
article
G. Žáka. Především vykonána doplňovací volba dvou
členů okresního zastupitelstva za město Žižkov, na
inísta uprázdněná úmrtím p. Fr. Stanislava a resignací
Ed. Zdárského. Klub neodvislých občanů žižkovských
přípisem domáhal se toho, aby zvolen byl jeden
člen z jeho středu. Pan Tožička doporučoval zvolení
pp. Jos. Nápravníka, obchodnika a dra. Jos. Tru-
hláře. Oba navržení byli také zvoleni a sice p. dr
Truhlář 21 hl. a p. Nápravník 17 hlasy ze 33 ode-
vzdaných lístků. Výsledek volby přijat byl projevem
souhlasu. Kromě toho obdrželi pp. Klimeš a Müller
po 14 hlasech. Při volbě intervenoval komisař hejt-
manství p. Bayerle. Po volbě žáda) p. Jelínek za
vysvětlení, proč na jednací pořad této schůze nebyla
dána zpráva o činnosti městské rady. Starosta p. Žák
odpověděl, že schůze byla na rychlo svolána k vyko-
nání voleb a že do 14 dnů bude se konati nová
schůze, v níž zpráva ta se předloží. Pan Šára při
lé příležitosti žádal, aby zprávy o činnosti rady měst-
ské byly po každé schůzi uveřejňovány v denních
listech, tak aby členově zastupitelstva a ostatní oby-
vatelé mohli sledovati práci městské rady. Sla-
rosta p. Žák odpověděl, že působení městské rady
není do té míry tajné, aby se městská rada obávala
kritiky a slibuje, že projevenému přání vyhoví. —
Následovala volba dvou členů c. k. okresní školní
rady v Žižkově na místa Nesládka a Žďárského. Zvo-
leni byli pp. Rud. Baroubek, obchodník, 30 hlasya
Rich. Praus, stavitel, 26 hlasy. Po resignaci Edv. Žďár-
ského uprázdnilo se místo člena městské rady a zvo-
len byl 17 hlasy p. Fr. Týbl, krejčí, 16 hlasů obdržel
p. Jan Jelínek. — Delší rozhovor vzbudila žádost p.
Stanislav
Ed
Tožička
Nápravník
Truhlář
Klimeš
Müller
Jelínek
Žák
Šára
Nesládek
Žďárský
Rich
Praus
Týbl
Žižkov
Sl
Žďár
25
article
J. Pírko, městského tajemmka, za jmenování ředite-
lem městského úřadu v Žižkově na místo, uprázdněné
úmrtím p. Čermáka. Žádost ta byla příznivě vyřízena
24 hlasy. — M. r. p. Kapr referoval o návrhu na
zřízení místa pátého městského lékaře a jednoho
městského školního lékaře se služným po 800 K
ročně. Pan Jelínek zmíniv se o tom, že okr. hejtman-
ství nařizuje zřízení místa pátého lékaře, praví, že
vláda snadno obcím nařizuje, ale sama nestará se
o tisíce českých dítek ve Vídni. Z ohledů úsporných
vyslovuje se proti těmto návrhům. Pan řed. Bílý vřele
přimlouval se za schválení návrhů, poukazuje n
nutnost opatření lékařského ošetření obyvatelstva.
J Pírka
Kapr
Jelínek
Žižkov
Vídeň
26
article
Vítá návrh na zřízení školníhu lékaře, uvádí však,
že jednoho lékaře je málo pro 6000 dítek. Po delší
debatě byl schválen návrh na zřízení obou míst
lékařů,
— Vyznamenání našeho krajana ve Franci
Známý průmyslník pan Charles Freund- De-
schamps, rodilý Čech, byl jmenován dekretem pre-
sidenta republiky francouzské ze dne 30. ledna t.r.
radou zahraničního obchodu ve Francii
— Akce za zřízení stolice jazyka francouzského
na české pražské technice. V posledních dnech po-
zorovati jesť na naší technice čilý ruch. Posluchači.
uvědomivše si, jak nespravedlivě jsou zkracování
tím, že není jim dána příležitost vzdělávati se v dů-
ležitém pro ně jazyku francouzském, započali čilou
akci za znovuzřízení stolice tohoto jazyka. Utvořena
komise, složená ze zástupců odborů a schválená
Freund
schamps
Čechy
Francie
dekret president
27
article
»Svazem odbordvých spolků«. Ta sebrala materiál
pro doložení důležitosti požadavku veškerého techni-
ckého studentstva a na základě tohoto materiálu
vypracovala memorandum k ministerstvu kultua
vynčování. V něm, odůvodnivši vážný a důrazný
svůj požadavek, žádá za bezodkladné zří-
zení stolice jazyka Irancoužskéhoa
obsazení její vhodnou silou učitel-
skou. V memorandum praví se, že ministerstvo
uznávajíc zcela oprávněně důležitost jazyka fran-
couzského pro akad. vzdělané techniky, zavedlo stu-
dium jeho do učebné osnovy pro školy reálné a po-
stavilo ho na roveň s ostatními pro technika stejně
důležitými předměty. Podepsaní pak táží se, jak sou-
vísí tento názor slavného ministerstva se zanedbáním
jazyka francouzského na technice pražské, kamž
přijde student z reálky, jen aby veškerou svou zna-
lost frančiny zapomněl. V memorandum dále pouka-
zuje se na zanedbání techniky pražské v jazycích,
zejmena ve frančině. Jest totiž naše tech-
nika, nejstarší to vysoký ústav toho
druhu v Rakousku, jedinou, jíž schází stolice
jazyka francouzského. A v otázce ostatních jazyků
světových obě naše techniky, pražská i brněnská,
jsou věru Popelkami mezi ostatními rakouskýmí
technikami. Posluchači připomínají dále ministerstvu,
že jedná se tu o vykonání povinnosti jeho ku praž-
ské technice, kde frančina již od r. 1864 (po rozdě-
lení polytechniky) zavedená (Grellepois) od r. 1892
Rakousko
svaz odbordvý spolek
28
article
(Herzer), tedy po 12 let, čtena nebyla. V memorandu
poukazuje se dále na nynější nevybovující sta
lektorátů angličiny a ruštiny a na to, že
stejně pro technika důležitá němčina není čtena.
Memorandum podáno bude v nejbližších dnech pro-
střednictvím rektorátu ministerstvu. Sboru professor-
skému, jenž navrhuje učitele jazyků, podána bude
lista, v níž studentstvo podpisy svými (dosud asi
400, počet roste) žádá za jmenování p. prof. Louise
Fellera, lektora frančiny na pražské české uni-
versitě, známého pražskému obecenstvu svými ele-
gantními conferencemi z francouzské literatury, po-
řádanými každoročně v zimní sezoně. Jest to vskutku
pro techniku síla nejvhodnější. Jeho přednášky mají
esprit a, což hlavní, praktickou cenu. Komise
delegovala dva své členy k panu prof. Fiedlerovi,
poslanci na říšské radě, se žádostí, aby zájmů tech-
níctva se ujal. Pan professor projevil svůj zájem
o věc a přislíbil svou účasť se vší svou tak dobře
proslulou roztomilostí a ochotou, pro niž jest tolik
v řadách studentů techniky oblíben. Studenti nadějí
se i podpory sl. sboru professorského, pp. poslanců
i českého tisku v této pro ně velmi důležité záleži-
tosti, o níž hovořiti se bude také v nejbližší vše-
technické schůzi slanovené na některý z posledních
dnů tohoto měsíce.
— Smuteční slavifost Risgrovu připravuje na den
jeho úmrtí Akademický čtenářský spolek. Městská
rada propůjčila již k tomu účelu zasedací síň radnice
staroměstské. Podrobnosti budou uvedeny později.
Herzer
profesor
Feller
Fiedler
29
article
— Odkazy. Ústřední Matici školské dostalo s
poslední dobou zprávy o několika odkazích. Tak
zejmena pan dr. Edvard Brzorád odkázal
Ústřední Matici školské 1000 K, paní Kateřina Jo-
hannisová z Prahy 200 K, pan František Fin-
dejs na Král. Vinohradech 2000 K. Vyplacen byl
Ústřední Matici školské logät zesnulého pana Fran-
tiška Samce částkou 1000 K. Jest potěšitelným
zjevem, že čeští lidumilové pamatují na vzdělání če-
ských dítek ve školách matičních ve svých posled-
ních vůlích a nepochybujeme, že počet jejich po-
roste rok za rokem.
— Německé listy zejmena krajinské nenechají
si ujíti nižádné přiležitosti, aby neštvaly proti naší
národnosti. Nedávno psal »Dentsche Volkswacht«, že
ve Světci žák matiční školy Josef Černý prý ukradl
nějakému řezníkovi 70 K. Časopis ovšem ve své
ušlechtilosti ihned podezříval matiční školu, zda-li
prý se takovým skutkům její žáci užili. Výbor
Ústřední Matice školské zahájil o věci té zevrubné
pátrání, jehož výsledek jest tento: Žák matiční školy
Josef Černý skutečně ukradl řezníkovi Opitzovi ve
Světci 70 K, avšak učinil tak na návod žáka ně-
mecké školy Gustava Neumayera. Oba „ hoši byli
okresním soudem odsouzeni do vězení, Čech Černý
na 4 dny a Němec Neumayer na 7 dní, a tresto
Vánocích si již odpykali. Podle logiky »Deutsche
Volkswachtu« by ovšem vychovala mladistvé zlo-
čince německá škola.
— Steleté trvání vlašského sirotčince v Praze.
Vlašský sirotčinec italské kongregace v Praze, mající
za účel ošetřování osiřelých hochů bez rozdílu ná-
roduosti, založen byv italskými dobrodinci pražským,
doktor
Brzorád
Kateřina Jo
František
Král
Fran
Dentsch Volkswacht
Černá
Opitz
Neumayer
Čo Černá
Němec
Praha
Finsko
Deutsche Volkswacht