ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 80bb9490-710e-11dc-80b7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 63, person 52, org 11, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 14. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 45.
4 article
Na ranní s odpol. listy přodplácí s v Praze v admlulslrani na čtvt a K v dvojí densskos na miěak na čtrit leta ve dlialkác: „ K po t Ba ně ke . roštov ra psente 3kel na čtrrt kia drojí zie ikko na pooi na čtvr leta . . . 11 K 4o h
Praha
5 title
Onešní číslo pra Prahu Je o 20 stranách,
Praha
6 article Nové události na bojišti.
Nové události na bojišti. Z Paříže, 13. února. Minulé noei vystřelila, jak se odtud oznamuje, děla pevnosti z Port Arthuru a ru- ských pancéřových lodí, kotvících v lodenici, na několik japouských lodí, jež se ukázaly severné od Port Arthuru. V době, kdy odeslán je tento telegram přes Tjencin je slyšeno dunění děl stále větší, z če- hož se soudí, že došlo k nové bitvě námořní. Z Frankfurtu n. R., 13. únor „Frankf. Zíg.“ se dovídá, že ruská vojenská správa vyzvala několik slovanských důstojníků dělostřele- ckých rakouské armády, aby vstou- pilí do ruského vojska. Na to při- hlásilo se prý 80 důstojníků, vět- šinou Čechů, mezi nimiž dva velitelé pluků. Důstojníci ti žádaji nyní za propuštěnou z rakouského svazku armádního. Z Vídně, 13. února. »Wiener Allg. Zeitung« sděluje: Proslýchá se, že Rakousko prozatím nepodá žád- ného prohlášení o neutralitě, po- něvadž pokládá za dostatečné (?) prohlášení hr. Goluchowského, uči- něné v delegacích o stanovisku naší monarchie, (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně4.)
Arthur Port Tjencin Čecho Wiener Allg Goluchowský Paříž Frankfurt můj Vídeň Rakousko Zeitung
7 article Němci a Rusko.
Němci a Rusko. Zatím co Rusko z neblahého překvapení úkladem japonsko-anglickým rychle se vzpama- tovavši, rázně a obeznale již rozvinuje celou mohutnost své nevyčerpatelné sily na obranu velkolepého svého díla kulturního v severní Asii — »dobři sousedé a přátelé« jeho v Evropě zahalení vesměs v pohodlné pláště neutrality nevědí, kam dřive oči dát: mají hledět na mapu bojiště korejského, aby postihli, kam se nakloňuje ze dne na den vrtkavá přízen Bellony, anebo spiše sobě na vzájem — na prsty, aby jeděn druhému za obecného upjatl pozornosti do dálav asijských něco potutelného neprovedl. Pověstný druhdy »evropský bandita« Bismark ukázal světu, jak se v podobných si- tuaeích lovívá a kořisti a čiperní epigoni lorda Beaconsfielda si to dobře zapsali za uši. Proto jsou dnes angličti »gentlemani«, se svou nabroušenou japonskou dýkou za ňadry, jako na trní. Postihují, že jejich perfidní rejdy pozoruj nejen Petrohrad a Paříž, ale i — Berlín před tímto špehýřem dostávají najednou v Londýně zvláštní strach. Petrohradský dopiso- vatel londýnského »Daily Telegraph«, jakož orgán anglického ministerstva zahraničných věe »Daily Graphie« poplašují veřejnost anglickou právě odhalením sensačního diplomatického t- jemství: Německý císař Vilém učini
Němec Bellon Beaconsfield Vilém Rusko Asie Evropa Petrohrad Paříž Berlín Londýn Daily Telegraph Daily Graphia
8 article
prý caru ruskému návrhy a nabídky takového významu, že přijme-li jich Rusko, situace by se tím povážlivě zapletla. »Německá diplomacie nenávidí Anglii a hodlá podporovati diplomacii ruskou až tato vznese na haagský rozhodčí soud případ o porušení neutrality se strany Anglie postoupením anglického pří- stavu vejhajvojského bojujícímu Japonsku. — Německo jest vůbec odhodláno vy- užíti nynější krise, aby si znov zavděčilo Rusko a vypíchlo Franei z přízně jeho. Došlé sem (do Petrohradu) ná- vrhy z Berlina jsou zcela určité povahy takové, že budou-li Ruskem přijaty, Evropa bude donucena, sby se s východoasijskou válkou horlivěji zabývala.« — Potud signál anglického dopisovatele z Petrohradu. Současně však troubí již také na poplach vládní londýnský »Daily Graphie«: »Prvním výsledkem války bude asi nové shledání se Ruska s Německem a v následku tohoto obratu: nové seskupení se velmocí. Německo připravuje velmi obratně obnovení evropské politické konstallace z doby pře Caprivem a okolnosti jsou přání jeho velmi příznivy: Neboť Francie nemůže dnes Rusku ani z daleka tak posloužiti jako Německo, nehledě ani k tomu, že dnešní republikánská vláda Francie svým přiblížením se k Anglii nemálo v Rusku ztratila. Tím způ- sobem válka Japonska zplodí obnovení bývalého spolku trojcísařského (Ruska, Ně- mecka a Rakouska), jakožto protiváhy proli nedávno uskutečněnému svazku tři velmoeí Západu (Anglie, Francie a Italie).« — Nuže, vše to nepotřebuje býti prozatím ničím více než pouhým anglickým maněvrem, vypočitaným na veřejně mínění v Něm- cích, aby v čas se zabránilo možnosti po- dobného obratu Vílémovy výbušné politiky.
Vílémův Rusko Anglie Japonsko Německo Petrohrad Berlín Evropa Francie Rakousko Daily Graphia
9 article
Neboť jakože jest nepopíratelnou pravdou, že veřejné mínění Francie jako Italie velikou pře- vahou vřele sympatisuje s věcí Ruska, rovněž tak jest nepopíratelným skutkem, že veřejn mínění Němců velíkou většinou přeje Ja- poncům a nenávidí Rusko starou teutonskou zášti na krev. Jinak by nemohly dobré tři čtvrtiny žurna- listiky německé tak sočivě Rusko v nynějším boji hyzdit, tak škodolibě všecky anglické a ja ponské bohomrzké lži šířit a za pravdu brát jako to právě činí. Ostatně doznává toto zako řeněné rusožroutství Němcův sám tak klassický svědek, jakým je známý německý publicista Max Harden, an ve své »Zukunft« (v Ber líně) píše doslovně: »V německé říši přeje téměř bez výminky každý Rusům pořádný výprask, který by jim pro lěta zane- chal pruhů na kůži a vyhnal jim jejich zpupnost. Neřiká se to sice ve- řejně, neboť jsme — slušní a víme, čeho poža- duje mezinárodní zdvořilost: avšak to uží m po tom! Tajné hlasování vydalo by u ná millionovou většinu pro Japonce. Německý Michl má již svou nechuť proti Rusku; a žádný poctivec nemůže tvrdit, že by byla tak zcela naprosto neodůvodněnou.« — Nuže, na toto ušlechtilé smýšlení něme- ckého národa nepochybně spekuluje asi dne anglická chytrost, když zvětřila, že pruský Vi lém II. hodlá využitkovat nynější válečné tísně Ruska, aby sobě nabídnutím nějakých »dobrých služeb« — proti Anglii — získal znovu ztra- cené důvěry a přízně státníkův petrohradských Berlínská svíčička, zapalovaná na sarkophagu
Němec Němcův Harden Rus Japonec Michl Francie Rusko Anglie
10 article
Bismarkem tak perfidně obelstěného Gorčakova má býti vichrem a bouří hněvu německého ná roda rázem sfouknuta, aby Německo nepomohlo na haagském smírčím soutiu mezínárodním po- svítit na hanebný kousek anglické prorady v noci z 8. února, kterou jedině umožněno Japoncům zákeřné přepadení ru ského válečného loďstva u přistavu portarthur ského, tři dni před vy povězením vál ky. Hanebnost spáchat se gentlemani britšt nestydí, ale odpovídat za ni — do toho se sta- tečníkům ovšem nechce. A proto hledí honem rozpálit všecky zuřivé rusofoby v německé říši ku protestaci proti každému kroku vlády berlínské na prospěch věci Ruska a zároven podráždit Francíí nedůvěrou v ruskou spojeneckou věrnost a stálost. Poněvadž prý na ten čas nemůže Francie pro Rusko ničeho učinit, nežli zůstat neutrál ním, proto prý asi Rusko pohrdne přátelstvím Francie a přijmouc lákavou nabídku Vilémovu obnoví prý znovu s Německem a Rakouskem bývalý konservativní spolek trojcisařský prol svazku liberálních velmoci západu, Jsme věru žádostivi na ozvěnu, jaká se zvedne souměrně z Petrohradu, z Pařiže Berlína. Do té doby však máme státníky petrohrad- ské za příliš obeznalé, než aby tak snadno uvěřili po tolikerém krušném zklamání politice Hohenzollerů a přijali nabídky od Pruska, které by se na konec ukázaly jako vždy pouhým da- rem danajským. Rusko hledati musí dnes pomoe jen v sobě, ve vlastní sile své a nikde jindet Nejměně pak u Némců Prušáků, kteři mu ta- kovým neslýchaným nevdékem odplatili za to že se jen dopuštěním Ruska stal velmoci prvého řádu.
Japonec Německo Rusko Francie Rakousko Petrohrad Prusko Pařiže Berlín
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. února. (Mír za vál ky. Známý Körbrův mluvčí v berlínském „Börsen- Courr.“ opět se ozval, aby v nejjasnější světlo postavil zásluhy, kterých si dr. Körber o Ra- kousko získati — hodlá. Jako v Uhrách zásluhou Tiszovou, tak prý i v Rakousku zásluhou Körbro- vou zavládá znenáhla smírnější nálada. „Má se — dle berlínského listu — učiniti vše možné. aby se Čechům urovnala cesta i zdá se, že Če- chové dají si už z toho důvodu rádi vystavěti známý zlatý most, poněvadž by se mohli pak vydávati za „záchrance státu“ v nouzi postave- ného. Oba národní kmeny v Čechách jsou osu- dem i poměry odkázány, žíti pospolu a proto zdravý rozum přivede konečně přece k smíru. Vždyť Němci jsou hotovi (?) učiniti ústupky (l a v pravdě „poctivý prostředkovatel“ Körbe sám by se v případě potřeby obětoval, kdyby vě- děl, že tím přispěje k dorozumění. Praví se, že říšská rada nebude svolána tak dlouho, dokud nebude dána záruka klidného zasedání, tedy, de- kud Čechové neodloží zbraní, byť jen za účelem příměři. Protivy se v poslední době rozhodně zmírnily a proto možno opět doufati... Vysvo- bození říše z vnitřních zmatků, ochromujícícha rozkládajících všechny její síly, byl by veliký politický čin, který by dru. Körbrovi podobně jako hr. Tiszovi zabezpečil slavný list v dějinách Rakousko-Uherska. Jest to uklidňující poselstv nejen pro národy rakouské, nýbrž i pro cizinu kterou osudy této říše vysoce zajímají už vzhle dem k obchodně-politickým otázkám, když za
Körbrův Körber Ra Čecho Němec Protiva Praha Uhry Tiszova Rakousko Čechy RakouskoUhersko BörsenCourr
12 article
válečného ryku, pronikajícího dvěma díly světa možno v Rakousku mluviti o jakémsi míru za války.“ Nám, bohužel, o takové „smírnější náladě“ zejmena mezi Němci v zemích českých není pra- nic známo. A ještě méně věříme, že dr. Körber by byl ten nezištný státník, který by neváha sebe obětovati, aby umožnil smír česko-německý Tytéž pochybnosti vyčítáme i z táborského or gánu dra. Kramáře, kdež čteme: „Snad nikdo v Čechách, až na některé radikální žurnalisty kterým se to ovšem pohodlněji píše o obstruke než o positivné politice, a kteří různě kulturní hospodářské potřeby našeho lidu méně cítí než naše města a náš řemeslný a rolnický lid, nen obstrukci nadšen. Ale za to všecko, co v Čechách poctivě česky smýšlí a cítí, je proti zbabě- lému ústupu. Všecky hrozby o hospodář- ském vyhladovění a všecky lákavé sliby jsou marny. Slibům této vlády nikdo vie nevěrí, poněvadž nás tolikrát už zklamala,a hospodářské vyhladovění škodí státu alespon tolik jako nám, a národ dojista déle to vydrží než státní hospodářství.
Němec doktor Körber Rakousko Čechy
13 article
V Praze, 13. února. (Válečné pří- pravy rakouské?) „Agr. Tagbl.“ otiskuje s „náležitou reservou“, k níž se ovšem i my při- pojujeme, následující zprávu z Terstu: V březnu má se soustřediti v Terstě 20.000 mužů vojska. jež bude na lloydových parnících převezeno do Soluně. Jedné terstské továrně na výrobkyté stové, jež vyrábí měsíčně 450 centů zboží, do stalo se objednávky 900 centů pro vojenskou správu bosenskou. Převoz zboží do Bosny ob- stará si prý vojenská správa sama. V Praze, 13. února. (Potvrzený zá kon.) Panovník schválil zákon, přijatý halič- ským sněmem, dle něhož se zemi povoluje vý- půjčka sedmi millionů korun na uhražení zem- ského příspěvku k výdajům na vodní stavby v Haliči.
Praha Terst Bosna Halič cent
14 article
V Praze, 13. února. (Poláci o vál cle. Lvovské všepolské „Slowo polskie“ obdrželo tyto dni z Kongresovky zprávu, že se tam vy skytli jacísi agenti, kteří pobuřují tamní Poláky aby užili nynější tisně Ruska a vrhli se na „Mo skaly“. List varuje Poláky v říši ruské před agenty podobného rázu a po něm vyslovují se i jiné haličské listy polské proti jakýmkoli de monstracím se strany polské, poněvadž by mohly uškoditi jedině Polákům. Totéž „Slowo polskie“ vyznává však, že sympatie Poláků z války rusko-japonské mohou býti toliko na straně japonské. Na toto vyznání odpovídá nepřím krakovský „Glos Narodu“: „Nesmí se zapomí nati, že každé oslabení Ruska jest zároveň po silením Pruska a jestliže vojna potrvá déle ruské síly budou pohlceny dalekými výpravami přemoc německá v Evropě stane se neodbytnou. S toho stanoviska jsme povinni my Poláci oceňo- vati nynější vejnu. V Berlíně zavládla špatně ta- jená radost nad nezdary nebezpečného souseda t proto možno se naditi nového vzmožení šovi- nismu a hakatismu a nejbezohlednějšího jednán s Poláky.“ Takové maličkosti však málo tráp lvovské Všepoláky. Jejich „Slowo polskie“ po- ráží ve svých válečných zprávách denně cel hekatomby Rusů a topí denně aspoň půl tuct ruských korábů, chtějíc patrně přetrumínouti ví deňský „Zeit“ a listy anglické a americké. Na štěsti pro Rusy v těchto porážkách teče jer laciný inkoust a lámou se novinářská péra.
Polák Glos Naroda Slowo Rus Praha Rusko Prusko Evropa Berlín
15 article
V drobném prodeji ranní člo o zobě . . . pazh odpele lni Ve Hlialkách na venkor ranní číile. . . . . . . . . . . . 3h odpolední Inseráty plsti se hotové vspře Fřečplzecní a inserty přijímá vdmini- strnce v Marianské elici č. 3. Tam rackásejí se ték neds le tiskirnan eapedíce „Fárednich Liste Hakopisy se uevracsji
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article
V Praze, 13. února.
Praha
18 article
Slovanský časopis v Paříží. V krátké době počne v Paříži vycházeti francouzsky psaná »Revue des Débuts Européens«, která si vzala za úkol praco- vati ku vzájemnému, těsnějšímu splynutí a dů- kladnému seznámení se jednotlivých kmenů slo- vanských a ke stykům kmenů slovanských s ci- zinou. Že bude psána francouzsky a že bude vycházeti v Paříži, má svoje důvody, nebo frančina, jsouc jedním z nejrozšířenějších ja- zyků mezi vzdělanými národy, bude spojovat nejen slovanské kmeny navzájem, nýbrž i cel Slovanstvo s cizinou a kromě toho lze v Pa- říži jako před tribunálem celého vzdělaného světa mnohem svobodněji, otevřeněji a s vý- sledkem pokud možno největším pracovati k vy- tčenému eíli. Je třeba i na to pamatovati. My- šlenka jest dobrá a nynější poměry zrovna po ní volají, takže zdar její zdá se býti zaručen nejen příhodnou dobou, nýbrž i schopností vážnosti mužů, již se této myšlenky chopili, chtíce pracovati ke kulturnímu, národohospodář- skému a tím i politickému povznesení kmenů slovanských. Za podnikem tímto kromě našeho neunavného mistra Muchy, žijícího již delší dobu v Paříži a těšícího se největší vážnost v nejvyšších kruzích, stojí ještě několik jiných vážených Francouzů, jichž jména jsou u nás co nejlépe známa pro jejich nezištně zásluhy o Slovanstvo. Jest si jen přáti, aby »Revu des Débats Européens« seskupila okolo
Débuts Européens Mucha Francouz Européens Paříž
19 article
sebe všechny slovanské pracovníky, mající na mysli ono určení Slovanstva, jež jest mu dě jinným vývojem vykázáno a aby se stala důle- žitým nástrojem v jich rukách, jímž by byl urychlen vývoj všech slovanských národů, zvlášté českého, jakožto nejvíce ohroženého. »Revue« bude pofírati všechny nesprávné informace,ši řené o nás tiském nám nepřátelským a bude s snažiti, aby se stala celému světu, pokud t možno, zdrojem správných informací o Slovan- stvu a získávala mu přátel a sympatií, ktere mu budou posilou, aby se konečně vybavil z těch tisnivých poměrů, do nichž se zdá být většina na věčné časy zakleta. Tato »Revue« bude illustrována českým umělci žijícími v Pařiži (Dědinou, Hradeckým, Kupkou, Muchou, Špillarem, Váchou), jakož i pražskou obci maliřskou. Kromě ni bude vy- dáván ještě »Supplement des Débats Européens , jenž bude obsahovati články, uveřejněné v »Re- vue«, bude však značně lacinější, ježto nebude illustrován, aby došel co největšího rozšíření — příruční knihovna překladů ze slovanských jazyků do frančiny, aby i naše literatura do- sáhla povšímnutí všeobecného, jehož v plné míře zasluhuje. Podnik slibuje neopomíjeti žádné okolnosti a žádné příležitosti, jež by byla na prospěch ať tomu neb onomu slovanskému kmenu a tím doufá si zajistiti co nejvřelejší usítánía největší rozšíření.
Dědina Hradecký Kupka Mucha Špillar Vácha Slovan Supplement desátník Débat Européen Re
20 article
Elie Reclus zemřel.
Reclus
21 article
V Brusselu zemřel předevčírem známý ba- datel v dějinách náboženství a professor na svobodné universitě v Brusselu Elie Reclus. Zesnulý, bratr proslulého zeměpisce, znám byl nejen jako historik, nýbrž vystoupil i politicky. Své doby zůčastnil se pařížské komuny ja-
Reclus Brusel
22 title
FEUILLETON.
23 article
V Praze, 13. února.
Praha
24 article
6 (Kronika.) Skrušen trampotami člo věk minulých časů pozvedl oči k nebi, prostřel se v duchu před tváří Nejvyšší bytosti a cítil se po vznesena z malichernosti pozemského žití. Moder nímu člověku není už dána ta prostá, svěží schop nost veliké tuchy. Unaven nespočtem dojmů den- ního klopolu vůkol tak mnohotvárně rozvinutého, dovede leda po žebříčku poznání, opírán přičkami přesných údajů a vědomostí, dospěti k výšinám vytržení a povznesení mysli. Probíráte se strán- kami spisů známého francouzského astronoma- poety, Flammariona*) a odevzdáváte se toku my- slenek. — Dráha země vzdálena je od slunce 37 millionů mil, dráha Saturna 355 millionů mil. Mezi oběma planefami jest vzdálenost 318 mil- lionů mil. Světlo, které za vteřinu proběhne téměř celou vzdálenost mezi zemí a měsícem, potřebuje 70 minut, aby prostorem tím se mihlo.
Flammarion Modra Saturn
25 article
Myšlenka vaše za okamžik přelétla nesmírnosti prostoru. Jak se jeví malou země, hledíme-li n ni ze Saturna ! Zazáří tu občas malý světlý bod, večer několik okamžiků po západu slunce nebo před východem, slabší a menší, než-li družice Saturnovy, ba, než nejmenší jeho měsící Jaká illuse obyvatelů zemských! Domnívají se, jejich světík že je — veškerenstvo ! Snažili se dotud pocho- piti počátek a konec všech věcí, ačkoliv neznali než tělísko, po němž kráčejíl Jakoby vrabčák chtě vypravovati dějiny Paříže nebo Prahy podle udá- lostí, které se sběhly kolem komina, za kterým se peleši ! Hledíme ze Saturna k naší zeměkouli Jak se ztrácí na dalekém obzoru jako nepatrný bod v paprsních slunce! Pochopujeme lépe než kdy, proč žádný názor, žádná soustava myslitel- ská nemohla dosud dáti obyvatelům země rozřešení problému života, našeho určení účelu .. Odvrátili jste tak pozornost od událostí všed ního života a probíráte se chvílku číslicemi. Č slice neklamou. Srovnáváte známé číslice roz- *) Camille Flammarion: Pouť nebeská Z frančiny přeložili Josef a Marie Pachmajerovi »Svě- tové knihovny« čís. 363—365. Nákladem J. Otiy v Prsze.
Saturnův Flammarion Josef Pachmajer Paříž Praha Saturn Sv Prsz Saturn
26 article
měrů světového prostoru. Divný proces se ode- hrává ve vašem nitru. — Ve vzdálenosti jedné milliardy mil o Země jest úsudek o věcech života pozemského věru jiný, než jakým se spokujujeme na Zemi Planeta Neptun, již obrovsky vzdálená od nás, patři přece ještě k soustavě naší rodiny slu- nečně. Však soustava má své meze a za nimi začínaji soustavy slunci jiných. Každá hvězda je sluncem! Nám nejbližší plápolá od nás v dálce 222.000krát větší, než obnáši vzdále- nost země od slunce. Jaký počet! V dálce 8000 milliard mil! Rychlovlak, jenž urazí 60 mil za hodinu, dorazil by ke středu této sou- sední soustavy po nepřelržitém letu teprv za 60 millionů let! A takých soustav rozeseto je v ne- konečném prostoru nespočetně! A všecka maj svůj život, své poměry, své obyvatele, své stupně vývoje neznámých vzdělanosti, starších i mladších, vyšších a nižších, nežli je naše po zemská! A všechny obrací tázavě hledy k ta- jemným výsostem a snaží se marně proniknouti jejich hloubku ! . . Vracíte se okamihem z nekonečna opět k nepatrnému hrášku Zeměkoule. Jako hemživý bzukot roje komárů a tiplic připadá vám ted ten hlomoz »velikých vášní« a » hlubokých sporů«, zmítajících tělesem lidstva. Včerejst trampota, bolest, mrzutost všedního žiti, o niž jste soudili, že vám pro vždy bude otravovati život, je dávno zapomenuta. Nevite o ní, roz- plynula se ve své nicotě. Cítite se vytrženi, oči stění myšlénkou nekonečna. A chcete li mocné povznesení mysli nad všednost zváti modlitbou nazvete spisek před vámi, tak plný údajů pod nětlivých, modlitební knihou moderníh člověka.
Neptun
27 article
»Pouť nebeskem« není z nejnovějších praci znamenitého hvězdáře životazkumce. Starší partie spisu byly jistě známy již českému pěvcí » Plsní kosmických«, skladateli bolestně chechtavé »žab romance«. Žáby v kaluži naslouchají učené přednáše žabáka professora. Vykládá jim základné vědo- mosti o poměrech světového prostoru, o sou- stavě sluneční, o planetách, kometách a jiných zjevech kosmu. A když vyložil, co věděl, po sluchači mají ještě otázku na rtech veledůležitou nejnalehavěiší »Jen bychom rády věděly. — vrch hlavy poulí zraky, jsou li tam tvoři ja ko my jsou li tam — žáby taky!. Nejpřirozenější otázka! Olázka ubohýeh vězňů, zakletých za stěny omezeného vnímání smyslného. Nedovedeme cítit, myslit, měřit, nedovedeme soudit, než podle udání svých ne- spolehlivých vjemů. Ale buď je ubohý klan vše, co se domníváme »věděti«, anebo je úsu- dek náš nezvratný: — Organismy, žijící na různých světeeh v prostoru nebeském, jsou výsledkem sil zde účinkujících. Život je neptunský na Neptunu uranský na Uranu, sirijský v soustavě Siria. arkturský v soustavě Arktura, jako je — po- zemský na Zemi. Vznikl a rozvijel se na kaž- dém světě podle jeho fysického stavu, podle prvotného zákona všech zákonů, jenž sluje vý- voj a pokrok. Nesmírná symfonie života. ! Sbor hudební, jehož části jsou od sebe odloučeny pouštěmi svétového prostoru. Nám zdá se nesouvislou jich souhra, protože můžeme sly- šeti současně jen nástroj jediný. Nechť však jakákoliv jest různost soustav hvězdných a je jich života, jedno je jisto: všecky ty svěly spojeny a poutány jsou k sobě j edi- nou mocí, neviditelnou a nevážitelnou. Ba- ječné vzdálenosti dělí systém od systému a přece všecky světy pociťují svůj vliv obapolný.
Neptun
28 article
V pravdě i nejvzdálenější světy nejsou od sebe odloučeny. Víže je svazek a styk stálý. nezmařitelný, zákon živé síly nejvyšší ! Nej- vyšší proto, že plati stejně ve všem tvorstvu, mezi obrovitými tělesy světovými tak dobře, jako mezi nejdrobnějšími atómy, v neživouci hmotě jako mezi bytostmi živoucími, zákon, jehož význam nejlépe vystihuje slovo příta- žlivost . .. Bez konce je svět a bez začátku ! A přee je celek. Nechápeme jeho podstatu, ale posti- hujeme jeho zákon. Světy kolotají hlubinam vesmíru v nekonečných vzdálenostech. Do- sahují však k sobě, vykonávají na sebe různé vlivy, pozdravují se a odpovídajísi všelikými projevy mechanickými, fysikálnými. molekulárnými ! Rostlina, jež vniká kořenem do země, květ, jenž k slunci se obrací, pták pole- tující od větve k větvi, člověk, jehož srdce se chvěje při zjevu milované bytosti — jako Mle síc, který se točí kolem Země a spolu s ní ko- lem Slunce, vše různým tvarem a způsobem od povídá velkému zákonu, jenž ovládá, řídí aved celý svět
29 article
Kam jej vede ?. Uprostřed naprosté nevědomosti lidstv přes všecky pokusy jeho vědy, jedno zůstáví jasno! Vědomí veliké, cenné! Světy jso u ve styku, jsou ve spojení vzájemném, tvoři veliký celek života od věčnosti do věčnosti. Co oby vatelé Země snaží se podle svého ponětí vtě snati veškerenstvo v úzký obzor svého myšloní tam tisíce, milliony, milliardy jiných lidstev žij a uplatňují podobně svoji snahu různými stup vývoje. A Země v nepatrnosti své se před nim — ztráci. Zdá se vše směřovati ke shasnut a k smrti! Ale je to zdání! Neznáme dosu tajemství životné sily. Geologové uvádějí 20 mi- lionů let pro trvání dob geologiekých, fysikově 100 millionů let pro vytvoření Země ze stavu tekutého. Za kratší ještě dobu, podle danýcl výpočtů mělo by již vyhasnouti Slunce a s ním všechen život na Zemi. Je to všecko »jisto« protože to máme »vypočteno« a přece to nemá smyslu. Svět trvá od věčnosti. Kdybychom zesto- násobili úžasné číslice, nedosáhneme ani milli ardiny sextillionu let. A co je sextillion proti — věčnosti? Kdyby životní síla slunci nemělaji ného konce než vyhasnuti, dávno bychom už neexistovali, nie by ze všeho už nebylo, co žije a jest. .. Zde je konec všemu »usuzování« Nevíme nie
Nevím
30 article Jak tedy
Jak tedy Měsíček mrtvý — budoucnost a Slunko — minulost naše, mezi oběma polétá, myšlenku života plaše Vířivé časy se vali. minulost, přítomnost, budoucnost ach, jedna se ve druhou balí A čas? Či to není než výraz neschop ností našich pozemských smyslů ? Nemůžeme zároveň uvědomovati sobě zjevy. Stři- dáme je na svém pozoru, jeden po dru- hém. A mezery dojmů dají pojem času Delší, kratší mezery mezi dojmy, hodina, den měsíc, rok, tisíc let! Co je čas? Usneme tvrdě, smysly se zavřely, ztratil se pojem času. Nemocný spal několik let, když ho vzbudili. domnival se, že před chvili usnul. Není času mimo naše smysly. Svět mimo nás trvá bez času. Bytosti vyšší nás obsáhají svět a všecky zjevy jediným velkým smyslem, který my nemůžeme pochopiti, vidí a žijí bez času. Nepotřebují ho. Pro ně není pojmu začátku a konce! Ve světě Neptuna rok rovná se 165 rokům našim. Za tu dobu oběhne planeta jednou kolem slunce. Kalendář je tam tak přesný, jako náš, jenom že jde vše pomaleji. Váhavým oby- vatelům volněji se rozvijejícím, nezdá se rok jejich o nic delším, nežli rok náš krátkodechým Pozemšťanům. Mladik dvacetiletý na Neptunu žil ve skutečnosti 3300 let pozemských. Divil by se, kdyby uslyšel, že do té pídě času vešla se na malinké Zemi celá historie světa až po dobu Homérovul Se stanoviska Veškerenstva mizí i pojem Dějin. Co jsou nám dějiny obyvatel, kterého- koliv z těch světů, které se nám jeví dro- bounkými zlatými tečkami na hvězdnaté obloze A co jsou dějiny Země, pozorované z neko- nečných dálek světového prostoru? Coje Slavkov, Waterloo, Sebastopol, Magenta, Sadová, Sedan, co veliká srážka bilého plemene se žlu- tým, před niž se právě chvěje lidstvo pozem- ské, co je to všecko pozorováno s Neptunu?
Měsíček Neptun Sebastopol Sedan Coj Slavkov Waterloo
31 article
Miň, nežli v kapce vody hemžení drobných ná- levníků, pozorované mikroskopem. Už na vzdá lenost tisíce kroků je člověk drobounký mrave- neček. Jak směšná potence je odtud jeho síla, jeho vztek, jeho vášeň! Malomocné soptěn blešky! Dvacet millionů pozemských let trvalo, než ztvrdla kůra Země, po níž se hemží lidské plémě. S nouzi pátráme, abychom zjistili nějaký tisícek let svého vezdejšího bytu, jejž zvem svojí historií a kulturou! A teď dvě »generace drobnohledného hmyzu — zrozené po sob vteřinu světové míry pustily se do sebe, která z nich prý má »větší význam« pro »dějiny světa«? Nenávidí se, nepřejí si místa, dechu a života v drobounké krůpěji vody, která jim k pobytu vyměřena ! . . Ubozí nálevníčkové Tak obracíte zdrželivě v »modlitbách mo- derního člověka« a odpoutáni od tíže předsudků vracíte se ke sladké illusi své denn povinnosti