Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

21. června 1903.

4

Číslo 16s.

6 article

se jako přemocný kníže a upřel svůj orlí hled na kolemstojící. Saint Prix zhroziv se toho, začal oba sou- peře přemlouvati ke smíru. Leč Talma, ani slova nepromluviv, s neoblomnou přísností zůstal stát na svém místě. Lafond svlékl si kabát a vestu vzal do ruky šavli, postavil se před Talmu, nyní každý čekal, že tento učiní totéž. A Talma zvučným hlasem počal dekla movati Saida: Poslyšte jen, jak spílal nebesům a ve svou modlu skládá důvěru. Však modlu tu já v prach mu povalím a svatým mečem tímto rozrazím. atd. ald. Tuto skvostnou, v poetickém nadšení psa nou úlohu přednesl s tak uchvagujícím hlasem a s tak mistrným přednesem, jak dovésti moh právě jenom Talma, tento „herec králů a krá Kolemstojící nejprvé ve velikém překvapení později se zbožným nadšením poslouchali před nášejícího; a když herec poslední verš velebné své úlohy skončil, propukli všichni v nadšené veláni slávy a v bouřlivý applaus. Talma však chladně obrátil se k Lafondovi a pravil: „Prosím, teď je na vásl Lafond zbledl. Všeho by se býval spíše na- dál, jenom ne takového způsobu souboje, který ovšem nadobro zahnal mu chuť na podniknutí jeho, a to hlavně z té příčiny, že nebyl s to, svou úlohu bez napovědy odehráti. I přistoupil tedy s lehkým úsměvem a sklopenýma očima k Tal movi a podal mu pravici míru, již tento upřímně stiskl Od té doby byli oba nejlepšími přáteli.

Talma Saint Prix

7 article Různě zprávy.

Různě zprávy. U Daliborky V poslední době přece jen se vzmahá úča stenství pro zajímavé obrázky staropražské. Po číná se ponenáhlu poznávat, že se starými těmi zdmi jest spojen kus minulosti národa, kus jeho kulturních dějin. Třeba že každý jasně ne- chápal malebnost takovýchto starých budov, po- činá aspoň chápat jejich historický význam. Pu- blikace pojednávající o minulosti naší Prahy se v poslední době množí a nalézají, což je nej- důležitější, úspěchu mezi čtenářstvem. Tak opět těchto dnů dokončen prvý díl zajímavé pu- blikace »Kronika královské Prahy a obcí okol- ních«, jejíž autor, prof. Ruth, podává v abeced- ním pořádku zprávy o památkách pražskýchi okolních na základě velmi bohatého materiálu, obsahující zajímavé podrobnosti, širšímu obecen- stvu neznámé. Malíř Koerber, zároveň vydavatel díla, opatřil pro knihu, jež vydána v úpravě velmi sličné, četně, pěkně provedené illustrace. Podáváme z této knihy následující líčení jednoho z málo známých staropražských zákoutí. U Daliborky jest slepá ulička (upravená r 1864), do níž se chodí od hradu z Jirské ulice uličkou v levo vedle kasáren svatojirských nebo od Starých zámeckých schodů mezi číslem 7.a 8. po několika sehodech. Jméno jeji po vězi Daliborce, do níž však tudy nepřijdeš, nýbrž z nádvoří v sousedním purkrabství. Proto není název tento vhodný a bylo by lépe bývalo nechati jméno dřivější; říkali to- muto malebnému a zajímavěmu zákoutí Zlalá ulička, že prý v ní bydlivali alchymisté, kteři dělali či chtěli dělat zlato; vskutku však jako jinde úzké a druhdy asi velmi nečisté — posud pro 17 domků jsou jen dvě místa, potřebná v každém domě — žertem dáno tak pěkné jméno. Však i jinde nebývalo lépe, jak najdeš u Wintra, Kult. obrazy I., 408. Jsou to domečky velice skrovné a právě tou nepatrností zajímavé.

profesor Ruth Koerber Winter Kult Pu Praha Daliborka

8 article

Bylť ku př. »dům« č. 27 prodán r. 1898 za 1200 zl., a č. 26. dokonce jen za 600 zl. Jeden z nich sluje »U anděla strážce«. Ve- lice skrovný, snad nejmenší domek v celé Praze jest č. 19. Mimo domek v pravém koutě jes tu při staré zdi 16 domků, jež většinou vznikly až v 17. století, když »střelcům« či strážcůn zámeckým bylo povoleno, aby si zřídili příbytky podél hradební zdi. Ale již r. 1597 císař Ru- dolf II. pro lepší opatření a bezpečnost hradu dal povolení, aby klenuti ve zdi hradní proti za hradě rozděleno bylo na střelce, kteří při bra- nách hradních se chovají. V této části byl ubytováni 24 střelci, ovšem dokud trvaliv službě. Tito červeně odění střelci rozpuštěni za Josefa II., když vězení na věžích byla zrušena a celý hrad měl se státi kasárnami; poslední hejtman střelců byl Arnošt Šiška z Jarmolie Domky ty více než sto let změnily mnoho ma jitelův, ale pozemek stále jest majetkem dvorního eráru. Podivným dojmem v Praze působí Zlata ulička, zvláště že betlemské ty domky jsou na- třeny různými barvami. Když jsem si prohlíže tato místa, ochotná paní domácí v čís. 12 po zvala mne do svého čistého, liliputánského domku, jenž je obydlen ve třech patrech, totiž ve výši ulice, v poschodí a ve sklepě. Odevšad jest pěkný pohled na Jelení příkop, z oken pak daleko na východ na Letnou a k Vysočanům.

Josef II Šiška Zlata ulička Praha bezpečnost hrad Letná Vysočany

9 article

Vypravovala mi též, že v jednom z těch domků býdlí advokát, jenž denně odtud chodí do své kanceláře na Smíchov; tak se mu zalíbila tato ulice s vyhlídkou na císařskou zahradu. Všecky domky jsou čisté a pořádné a jak jsem viděl. leckde před okny do Jeleního příkopu mají vý- stupky, na nichž pečlivě zdejší obyvatelé krmi ptactvo ze zámecké zahrady. Přicházíš-li sem od sv. Jiří, proti kasárnám vidíš hostinec č. 10 až 13 n.; náležel klášteru sv. Jiří a bydlel tu úřadník tohoto ústavu. Po zrušení kláštera roku 1790 byl dům prodán za 888 zl. Vedle jest úzký starý dům č. 9—11, naproti jest č. 31—38 n., jest to majetek kapitoly u sv. Vita; bydlí- vají tu hudebníci a kapelníci chrámu na př. slavný skladatel Škroup. Nyní tu bydlí professor konservatuře a ředitel kůru u sv. Víta Josef Förster. Za ním proti čís. 8—9 n. u sv. Flo riána jest č. 30—36 u Kamenného stolu nebo dům baronův. Bydlivalť tu baron, jenž schudl pro přílišnou lásku k divadlu a k umělkyním na konec zde našel útulek a hrával tu divadlo pro sebe a své chudé sousedy. Dům »u zele- ného ořechu« jest majetek Morice knížete z Lobkovic a vedlejší domek jako malý lobko- vický dům zván. Odtud teprve přijde se do vlasíní ulice, na obou koncích slepé. Po pravé

Jiří svatý . Jiří Škroup svatý . Vít Förster Moric Smíchov Lobkovice

10 article

straně za domem lobkovickým jest zadní část nejvyššího purkrabství. Na opačném konci jest starobylá věž, tak zvaná Mihulka nebo Bílá věž, nebo věž dluž- níkův, do příkopu okrouhlá; jména historického tato věž nemá. Bývala tu prý »železná panna«, nástroj k mučení. Odtud k purkrabství dřive horem vedla chodba, v níž byla kaple pro vězně; a pod tou právě chodbou vznikly domky střelcův. I v této věži bylo vězení spodní tak zv. hladomorna, přístupná pouze okrouhlým otvorem se shora, kudy spouštěni bývali vězňové. Vehod do vězení není skrze hlavní dvéře věže, nýbrž vedle v koutě dveřmi, které jsou poslední v levo.

Mihulka

11 article

Vedle Mihulky jest malý domek číslo 28. zcela od západu zastíněn sousední věží; říkají, že tam po celý rok ani slunce ani měsíe do oken nesviti. Bydlival tu prý muž nadaný mocí konzelnou, však jen do té doby, dokud by se jeho dcera nezamilovala. Když ji jednou přistihl u okna s mladým mužem, oba zabil; krev je- jich kanula do Jeleního příkopu a od té doby tam pod oknem roste srdcovka. Vrah, aby ne- byl vyzrazen, myl si ruce zkrvácené v nádobě, na niž právě svítil měsíc — a od té doby ani měsíc ani slunce se nepodívá na okno, u něhož otec probodl dceru. A ještě něco o střelcích. Dle nařízení Karla IV. z r. 1360 měli hradeb města vůbee ostříhati střelcové; »že mají na věžích své obydlí míti a tu své řemeslo dělati, oni i čeled jejich ode všech berní, služeb a daní svobodni býti.« A tak všichni »kušaři« (dělali kuše)a lučištníci se přestěhovali na věže městské, ma- jíce na parkánech i evičiště. Tam chodili se evičit ve střelbě i měšťané, kteři vcházeli mezi sebou v jakousi cechovní společnost a při tom »prázdnívali hubatky a korbele piva«. Jižv době Rudolfově se směje někdo, že »nepřitel nebude tak tiše státi, jako terč; mimo to střelci se střelbě ani dobře nenaučí, poněvadž už pře střelbou se dobře napájejí, čímž dostává se jim dvojnásobných očí a oni daleko terče se míjejí.« (Winter, Kulturní obrazy). Byl to počátek nynějších »ostrostřelců« později ovšem nechali kuší a lukův a chopilis pušek. Císař Ferdinand I. r. 1537 dal jim ostrov Malé Benátky, od té doby zvaný Střeleckým Kolem města domky střeleů strženy byly při sta vění moderních hradeb v 17. století, zde všal domky střelců zámeckých při zdi hradební s udržely. Zbořeno bylo pouze roku 1890 č. 29 na rozšíření tohoto místa.

Karel Iva Winter kulturní obraz Malá Benátky Ferdinand I . r . 1537

13 article

Adresovati račte = Dar řeči a Jeho sídlo. Pathologická ana tomi slanoví zcela určité místo v mozku jakožto sídlo daru řeči. Tato hypothesa nemá ničeho společného s freno- logil Gallovou a Lavatelovou, nýbrž zakládá se na zcela přesných pozorováních, jednak poruchů, vzni- kajících následkem zranění jednotlivých částí mozku. jednak na základě anatomických poznatků na mozku proslavených řečníků. Slavný anatom Broca svými výzkumy poprvé označil určitý obvod mozku jakožto centrum řeči, jež zjištěno tím, že nahodilým jehe zraněním nastává úbytek schopnosti řeči neb úplne její zničení. Prozkoumání mozku a významu jednolli- vých jeho částí pro duševní projevy jest nanejvýš důležitým oborem vědeckého bádání, k němuž právě v nejnovější době obrácena jest zvýšená pozornost.

Gallův Lavatelová Broca

14 article

Odborníci mají si podle možnosti zajistit mozky vy- nikajících mužů, poněvadž lze doufat, získati studiem vývoje jednotlivcova a bedlivým pozorováním přes- nějšího podkladu. V poslední době opět prozkoumán dle vlastní jeho poslední vůle mozek prof. dra. La- bordea, jenž zejmena vynikal dokonalým ovládáním řeči. Tento pařížský lékař byl mistrem výmluvnost. jako málokdo a když se roznesla zpráva, že mozel jeho bude prozkoumán, docházely lékaře, jemuž tento úkol svěřen, četné dolazy, zdali centrum řeči v mozku Labordeově, nebylo zvlášť pozoruhodně vyvinuto. Dr Papillant uspokojil tyto dotazy uveřejněním podrob- ných výsledků svého bádání. Mozek byl celkem malý a vážil toliko 1234 gramy, avšak jevil nestejný vývo obou polovicí mozku a sice byla lépe vyvinuta polo- vice levá, kde se předpokládá centrum řeči. Ve třetím závitu levé polovice mozku, předpokládal Broca, dle něhož tento závit také nazván, sídlo řečí a právě tenie závit byl v mozku Labordeově vyvinut tak značně že to při pozorné prohlídce musilo být nápadno i lai- kovi. — Podobný poměr shledán též svého času u moz ku Gambettova, jehož oslňující řečnický talent by všeobecně znám.

doktor Papillant Gambettův

15 article

= Znenžívání lakvové pošty. Nalézají-li se plav- ci v největším nebezpečí života a chtějí-li dáti svým příbuzným aneb úřadu ve svém domově poslední zprá vu, uloží takovouto zprávu do lahve, již neprodyšně uzavrou a hodí ji do moře, aby ji vlny zanesly ke břehu. Lodi, jež na své plavbě zpozorují takovouto láhev anebo obyvatelé pobřeží, vždycky ji vyloví dopraví zprávu v ní uloženou na místo určení. Avšal v poslední době se tohoto dopravního prostředku na- mnoze zneužívá. Rozpustilí pasažéři ve své svévoli užili lahvové pošty k různým šprýmovným a neprav- divým zprávám. Že to věci škodí, jest patrno. Lidé kteří se jednou dali takto svést a mnohdy s velikým namáháním takovouto láhev vylovili, ovšem svoje namáhání častěji neopakují. Proto pomýšlí se na mezi- národní upravení této otázky velmi vážné a důležité Navrhuje se, aby příště všechny lodi měly s sebou neprodyšné nádoby určitého tvaru a určité barvy na místě obyčejných lahví. Tyto nádoby bude pře- chovávst kapitán, tak aby nikdo nepovolaný neměl k nim přístupu.

16 article

= Patrony do pušek na místě drobných. V Habeši po dlouhou dobu jako ve Východní Africe vůbec byly jedinou obchodní mincí tereziánské tolary, jež se schválně k tomuto účelu dosud razí v mincovně vídeňské. Jakožlo drobných užíváno pravoúhelných tabulek doli. Teprve v posledních lelech dal císal Menelik raziti stříbrňáky velkosti tereziánských tolarů se svou podobiznou a také drobné, ale drobná mince nenalezla valného rozšíření. Drobná mince nabyla v poslední době nebezpečného soupeře v patronách a zejmena v kraji Tigré byla jimi takřka úplně zallačena. Prodavači na trzích v Adue a Makallé na př. kladou mezi cukrovinky, kusy mýdla atd. dlouhé řady lesklých patron, jež vydávají a přijímají právě jako drobné Evropané tam usazení — v obou městech jsou na př. telegrafní stanice, obsazené italskými úřadníky — po- šlou svého černošského sluhu na trh, aby za tolik a tolik patron nakoupil čeho třeba. Láska Habešanova k pušce, bez níž nikdy nevychází, vysvětluje dosta- tečně tento směnný obchod s patronami. Každý jieh užívá a má při sobě vždycky nějakou zásobu pa- tron. Stalo se to tím snazší od té doby, co r. 189e dovoz zbraní do Habeše povolen.

Evropan Láska Habeš Afrika Adue

17 article

= Nešťastně zamilován — do fetografie. Prapo divným motivem k sebevraždě, jak z Pešti se sdě luje, dohnán byl 20letý soukromý úřadník Ondřeh Pillnels v Hatvanu. Po vesele ztrávené noci naiezen byl ve svém bytě na loži zastřelen. U mrtvoly jeho nalezen byl dopis, na jehož obálce nápadným písmem stálo: »Kdo list tento, vyjma mého otce, otevře, ten buď proklet.« Otec nešťastného mladíka, zámožný mlynář, po telegrafické zprávě o činu svého syna přijel neprodlené a z dopisu dočetl se následující. Mladík před nějakou dobou viděl za výkladní skříní fotografa podobiznu mladé dámy, do které se šílené zamiloval. Marně však hledal živý obraz. Konečněsi dodal odvahy a počal pátrati u folografa; a tu bylo mu sděleno, že mladá dáma asi před měsícem měla právě svatbu. Zklamán a sražen s výšin svého snění zamilovaný mladík sáhl po revolveru.

Pešť Ondřeh Pillnel Hatvan

29 article

naslati předplstné 9 K 20 A na 6 knih letožního ročn. LINUŠK (zono bezplat- ných prémlí v ceně dnoo K). 1. seši na požádáni na ukázku zdarma a frankol Objednatí roo nejlevnějších českých knih za 5 zl. na pěž měsíčních splátek po r sl. Obšírný prospekt zdarmal Dopsati o nejnovějši illustrovaný Sesnan kniš a objednali z něho čeibu na vý- klasickému dílu našeho lety, cesty, letní byty atd. std NRKLRDATELSTVÍ F. ŠIMÁčK v Praze-II., Jeruzalémská ul. číslo ii 14202 které z latiny ve velmi pečlivém vy- dání českém, hojnými poznámkami opatřeném, vydal osvědčený znatel našeho Amos prof. dr. J. V. Novák. »Vrchol moudrosti« vyšel v paedag- sborníku »Vychovatelská čítanka« jako svazek 2. Cena K —. 80.

F Šimáčk profesor doktor J V Novák Praha

47 article

Poutavé dílo toto vede nás překrásným údolím od Tišnova přes Doubravník, Čern- vír, Nedvědici na památný Pernštýn, na zříceniny: Zubrátýn, Pišolec, Dal- čín, k památnému Vitochovu, Jimra- movu a Žďfártu Dílo obsahuje přes 60 pův. vyobrazení. Literárně přispěli: Bednář Josef, Dr. Čer- ný Otmur, Červinka Alfons, Dr. Drož Bedřich, Harnoch Amos, Houdek Frant. Kheil Josef, Kozák Jan, Nečas Jau E. Očadlík Josef, Slovák Jlndřich, Still F. 14301 Sašecí Bohumír. Čím Čechám je památný Karlštejn — to Moravě je Pernštýn — hrad památný, zachovaný, jejž nikdo nedobyl a nerozbořil i bouře husitské přetrval. Knih na rozměr svůj a četné illustrace za 2 koruny nen drahá a zajisté že každý uvědomělý krajan náš si ji opatří. — Dostati lze v každém knihkupectví, jakož in

Dal Josef doktor Čer Otmur Červinka Alfons Drož Harnoch Houdek František Kheil Kozák Jan Nečas E Očadlík Slovák Jlndřich Tišnov Doubravník Čern Nedvědice Pernštýn Jimra Čechy Morava Still F Sašecí Bohumír

67 article

Bohatě illustrov 2. vydání Pikantní četba. 46 barev. příloh. 38 pův. Hllustrací. Dil I (Každý díl tvoří celek.) Díl 288 stran K 2.70. 384 stran K 3.60. Objednávky vyřizují se poštou franko; jen na zaslán obnosu předem. — K dostání ve všech řádných knih- kupectvích, zejmena u K PITTRA v Praze, Školské 12170 ul' ce číslo 10.

K Pitter Praha

75 article (Spisy a časopisy nákladem J. Otty v Praze tento týden vydané.)

(Spisy a časopisy nákladem J. Otty v Praze tento týden vydané.) Světová knihovna. Čís. 327—329. Hi- storia o životu doktora Jana Fansta, znamenitého čaroděje, též zá- pisích dábelských i čářích a hrozné smrti jeho. Podle originálu z r. 1611, chovaného v Museu král. českého, vydává dr. Čeněk Zíbrt Ruská knihovna. Svazek XXXIX. Redi- guje P. Papáček. Spisy Fed. Mich Dostojevského.Svazek 9. Idiot- Román o 4 částech. Preložil K. V. Havránek Čásť I. a II. Ottova Laciná knihovna národní. Čís. 204. V samotách duší. Povídky a novelly. Napsal Jiří Sumín . .. Knihovna Zlaté Prahy. Kniha o ka- jutě čili Národní charasteriky. Přeloži Josef Snášel Hudební příloha Zlaté Prahy. Roč VII. čís. 8. C. M. Hrazdíra: Ukázk z moravské opery „Ječmínek“. Píseň Jiřiny — Na Hudební přílohu, vycházející měsíčné připlácejí odběratelé Zlaté Prahy čtvrtletně pouze . . . . . . . . . . . . . Arbes, Anděl míru. Seš. 10. . . . . Fiedler, Rakousko-uherská vyrovnání po roce 1878. Sešit 14. . . . . . . Heyduk, Cestou. Básně (1878—1888). Seš. 1. Hugo, Bídníci. Nové vyd. Seš. 55. Jirásek, F. L. Věk. DílIII. Druhé vyd. Seš. 16. Jókal, Zlatý muž. Román. 3. vyd. Sešit 5. Kipling, Kim. Seš. 10. Kipling, Povídky z Indie. Seš. 2. . . .. Kořenský, K protinožcům. Seš. 17. (Konee dílu I.) NěmirovičDančenko, Vlčí kořisť. Ro- mán. Přeložil Vit. Unzeitig. Seš. 1. . .. de Nion, Facady. Román. Seš. 13. . .. Světlá, Časové ohlasy. Seš. 8. . . . .. Vrchlický, Duše mimosa. Seš. 1. . . Besedy lidu. Čís. 17. S četn. illustracemi pošt. na venek . .

J Ott Fansta doktor Čeněk Zíbrt P Papáček Fed Mich Dostojevský K V Havránek Ottův Sumín Snášel M Hrazdíra Ukázk Ječmínek Jiřina Arbes Fiedler Heyduk Hugo Jirásek Kipling Kim Kořenský NěmirovičDančenko Unzeitig jít Nion Facady Vrchlický Praha Rakousko Indie muzeum král moravský opera Čásť I Kipling

76 article

Illustrovaný Svět. Čís. 34. Se 26 ilustr. Posel z Budče. Číslo 40. Půlletné Zlatá Praha. Číslo 34. Obrazy: Bešta, Práce na poli. — Novák, Alkohol. — Zvěřina, Monastir Svet Elja. — Rélink, Rybář. — 11 fotografií z bouřlivých událostí bělehradských. Čtvrtletně s pošt. zásilkou Zlatá Praha. Sešit 17. . . . . . . K — .40 K — 24 K — 30 K —.24 K —.24 K —.24 K —.20 K —. 24 K —.14 K —. 30 K 3.— K 4.75 K —.66 14455 14442

Bešta Novák Zvěřina Rélink Budeč Praha Monastir Sveta Elja K — 24 K