Periodikum ALTO Viewer

1

21. června 1903.

2

Příloha „Národních Listů

3

k číslu 16g.

4

Strana 13.

5 article Výtvarné uměni.

Výtvarné uměni. Výstava výšivek a krajek v umě- lecko-průmyslovém museu v Plzni. Český západ má v umělecko-průmyslovém museu města Plzně středisko plodných uměle- ekých podnětů. Je jistě výhodou pro kraj. v kterém do nedávna, ba takřka do dneška. zbylo v lidu mnoho neporušené původnosti, že v tomto středisku neschází porozumění a sym- patie též pro umění lidové a jeho charakter. Výstava, která v nové, znamenitě účelné budově musejní je uspořádána, dobře náleží do pro- gramu ústavu a nemůže se, nalezne-li náleži- tého ohlasu v těch kruzích, pro něž v první řadě je uspořádána, minouti účinkem na po- zvednutí úrovně vkusu v oboru výzdobného umění, které pro školu a domácnost má vý- znam všude všeobecně uznávaný. Může se jím minouti tím méně, ano pravé slovanské vyšívání lidové na této výstavě výborně je za- stoupeno, to umění lidové, na které navazovati a k němuž v určitých oborech výzdobné práce se přimknouti, bude vždy pro nás nejpřiroze- nější a nejjistější cestou k dosažení umělecky vyrovnaných výsledků.

Plzeň průmyslový muzeum město Plzeň

6 article

Podávám tu stručnou zprávu o této vý stavě, asi do poloviny července projektované ne jako její popis, ale jako upozornění na ni zvláště pro ty, kdož o lidové umění se zajímají na ně pohlížejíce nejen jako na materiál k ná- rodopisnému studiu, ale též jako na pramen, z kterého lze čerpati podněty k novému tvoření v duchu národním. Nescházejí ovšem na výstavě též ukázky umění jednak církevního, jednak orientálního, jednak moderní práce z Vídně, ze Švýcar a odjinud zaslané a také výšivky z če- ských škol na základě lidové ornamentiky pro- vedené. V oddělení církevních výšivek jsou nej- zajímavější starobylé casule z majetku chrámu rokycanského, čelné předměty kláštera tepelské- ho a j. v. Moderní oddělení není v tu chvlli ještě installováno; z orientálního vyšívání jsou tu ukázky prací perských, indických a zejmena arcit Čína a Japan jsou zastoupeny v charak- teristických typech — mezi nimi i takových, na nichž se jeví neblahý vliv hovění tržnímu vkusu evropskému.

Vídeň Švýcary Čína

7 article

Ukázky výšivek tatarských, albánskýcha z Turecka evropského přiřaděny k slovanským. Dá se tak snáze stopovat, v čem která asijská zásobnice ornamentálních motivů textilních měla vliv na vývoj vyšívání jednak Rusů a Poláků, jednak jihoslovanských kruhů a do jaké značné míry tito vůči umění svých odvěkých nepřátel a podmanitelů si zachovali stanovisko odmitavé. Vlivy uměleckého průmyslu z italské renai- sance vyšlého soustřeďují se, pokud vyšívání se týče, zvláště v pracech z vystřihovaného a ob- šivaného plátna a ve vyšívání křížkovém, jehož analogie jsme dosud na Slovensku a v někte rých českých pololidových výšivkách ze 17. sto- letí stopovat měli příležitost, jsou zřejmě patrny na výšivkách z Lublaně do Plzně zaslaných. Zemské museum krajinské a někteří soukromí sběratelé chovají dle ukázek sem zapůjčených vzácné kousky toho druhu, černě vyšívané se zajímavým řáskováním. Novější, jemně bílé vý šivky slovinské jsou českým toho druhu ná- padně podobny.

Rus Polák Turecko Slovensko Lublaň Plzeň

8 article

České, moravské a slovenské oddělení plzeňské výstavy při bohatosti materiálu na snadě jsoucího areiť se obmezuje jen na znázorněn hlavních typů, počínaje českým západem, s plně ornamentovanými černými plenami stříbrskými a červenými kralovickými, s bohaté mřížova- nými plenami z Plzeňska, až po výšivky z nej- západnějších koutů Slovenska. Neschází tu ani barvité vínky turnovské, ani bohaté pleny blat- ské, ani hanácké úvodnice, ani modré fértoušky od Kyjova, ani lanžhotské obojky a šátky, ani uzličkování od Kunovic, ani pruhy »žiliňského šití«, ani starobylé plachty na výřezy vyšité. Z Ruska poslán na výstavu výběr kustar- ného průmyslu, který také obratně přizpůsobuje obchodním potřebám ony prolamované a proší- vané výšivky na Rusi snad pro lidové vyšívání nejvíce charakteristické. Také jsou tu výborné krajky z petrohradské školy krajkářské, která nejvýslednějším způsobem národně ruskou krajku šíří a zdokonaluje, dále sbírka skvostných zla- tých kokošníků, nemýlím-li se redaktorem Svat- kovským zapůjčená. Poláci, jak obvykle při podobných příležitostech jen elegantními ukáz- kami kroje vyšších tříd se pochlubili a též zde nechávají nezodpověděnu otázku, neprojevoval-li se vůbec umělecký pud jejich lidu selského zdobou výšivkovou — výjimkou mezi všemi Slovany. Bylo by to tím podivnější, kdyby polský lid okrasu vyšívanou neznal, ani Rusíni mají vyšívání ne sic rozmanité, ale docela rázovité.

Polák Rusín Plzeňsko Slovensko Kyjov Kunovice Rusko

9 article

Terminologil i vzorky je toto vyšívání — které ostatně známe v Praze již od kolika let ze sbírky zesnulým Řehořem, sestavené pro mu- seum Náprstkovo — ku podivu shodné se slo- vanskými výšivkami, odčílanými stehy provede- nými. V Plzni je rusínské vyšívání zásilkou musea černovického representováno. Nejzajímavějším oddělením výstavy plzeň ské jsou sály jihoslovanskému vyšívání vyhra- žené. Sešlo se tu mnoho a mnoho cenného, ne- boť nejen dlouholetí sběratelé, ale také musea ze Sofie a Sarajeva zapůjčili několik vzáenýeh kusů i celé oděvy. Na těchto oděvech je zají- mavý rozdíl mezi nádherou zlatem pošívaných šatů mohamedánek a žen albánských, proti de- likátnímu uměleckému citu, kterým pravoslavné Bosňačky svá hrubá bilá roucha vyzdobily tma- vými, se zvláštním raffinementem umístěným vyšívkami. Ze všeho, co se tu sešlo výšivek z košil a rukávců, pruhů zástěrových, šátků, dýnek čepců atd. je zjevna hluboká přibuznost uměleckého cítění slovanského lidu od Makedonie po Dalmacii. Srovnání těchto svědectví osobitého kraso- citu žen jihoslovanských s pozůstatky a živými dosud doklady z Čech, Moravy, Slovenska i Ha- liče a Rusi, které tu bezděčně se naskytuje, jeví tolik překvapujících vztahů, tolik podobností v ornamentice, provedení v dekorativním citu. že nám ty výšivky připadají jako živá svědectv všeslovanské jednoty. Tak i s lohoto širšího sta- noviska výstava plzeňského musea je s to vzbu- dit živý zájem každého návštěvníka. R. Tyršová.

Náprstkův R Tyršová Praha Plzeň Sofie Sarajevo Makedonie Dalmacie Čechy Morava Slovensko Rus

10 title

Školská hlídka.

11 article Revolucionář vychovatelem.

Revolucionář vychovatelem. Nedávno dozněly v Italii oslavy stoletých narozenin Dalmatince Mikuláše Tomašiče, povlaštělého Niccola Tommasea. Jeho dílo Dell educazione z r. 1834 jest jediné, kterým Vla- chové zastoupeni v paedagogice světové. Tomašič, rodem ze Šibeniku, byl slaven ne- toliko jako paedagog, ale též jako básník, lite- rární historik a patriota. Základy ku prvému jeho vzdělání dal mu strýc Antonín v klášteře šibenickém. Snad odtud Tomašič při veškeré svobodomyslnosti zůsta věren své církvi a snažil se, její zájmy slučovat se zájmy svého lidu a její učení smiřovati s na- ukami novodobé filosofie. Oddal se studiu práv a dosáhl hodnost dektorské na universitě v Padově. Avšak jeho činnost, především ve Florencii platila vlašské literatuře. Lidové písně toskánské, korsické, illyr ské a dalmatské, studie z dějin literárních, vynika- jící výklady k Dantovi, slovníky jazykové a kraso- vědné, studie filosofické a historické velkou řa- dou svou dokládají rozsáhlou a hlubokou vzděla- nost Tomašičovu, jeho bystrého, kritického ducha a vzácnou pracovitost a snahu, již nemohla umořiti pronásledování politická ani v létech tři- cátých, ani v létech čtyřicátých, před nimiž uni- kal do Francie, na Korsiku a do jiných krajův a zemí vlašských. Cizina jen rozšiřovala jeho obzor a utužo vala jeho vlastenecké smýšlení, které mu ne- dovolovalo, by přijal universitní stolici v Turině a jiné úřady, které se mu nabízely. Odvahaa naděje byly hesly jeho v boji za pravdu a právo.

Dalmatinka Tomašič Tommaseus Della Antonín Dante Šibenik Padova Florencie Francie Korsika Turin

12 article

Věčnou je válkou silného žilí; sráznými stezkami ku předu, bratříl Smrt číhá všady, směle nám jii (Přel. J. Vrchlický. s nadějí patří! Tomašič náleží krásné literatuře vlašské jako jeden z nejpilnějších a nejnadanějších spi- sovatelů století devatenáctého, auktor románův a sbírek básnických v jazyce vlašském, také však v chorvatském (Iskrice). Jazykozpytec a básník Tomašič po Komen ském a Pestalozzim vysoce cení moc slova které v lidském životě působí jako stvořitel. vykupitel, osvoboditel, rovně slovu, jež bylo „na počátku“. Nadšené a nadšení budící slovo vy- chovatelovo jest tvůrčí mocností, špatným je vy chovatel, který řečí nemá ve své moci, ač ovšem jeho charakter ještě rozhodnějším. Když Tomašič — v neplných 71 létech — zemřel ve Florencii 1. května 1874, byla jeho smrt oplakávána a želena jako národní neštěstí. Napsal:

J Vrchlický Tomašič Komen Pestalozzi Florencie

13 article

Největší pozornost vzbudil Tomašič jako po- litik v pohnutých létech čtyřicátých. Roku 1847 odebral se do Benátek, tehdaž rakou- ských, a záhy ve spolku s proslulým advokátem Daniellem Maninim ocil se v čele strany ná- rodní, která provedla 22. března 1848 nekrvavou revoluci a prohlásila republiku. Trvala ovšem krátce, jen do 24. srpna r. 1849, kdy Benátky musily se olevříti vítězným Rakušanům. Mezi čtyřiceti, kteří z amnestie ci- sařské byli vyloučeni a město opustiti musili, byl vedle Manina i Tomašič. Zaujímalť náš básník a historik nejdříve v prozatímní a potom republikánské vládě Mani- nově r. 1848 a 1849 místo významné, ministra kultu a vyučování, a byl by jistě vlasti své prokázal služby velmi platné v oboru lidové výchovy, dotud tak velice zanedbané, kdyby jeho působení déle bylo trvalo.

Manini Rakušan Benátky

14 article

Bylať to doba všeobecného vznětu ruchu, za níž i politické i společenské, i vzdě- lávací poměry se měnily a k novým útvarům připravovaly. V Prusku r. 1848 nastoupen svo- bedomyslný směr v školství veřejném, v Rakou- sku v ministerstvě vyučování, právě zřízeném, působil skutečně osvícený Arnošt svobodný pán z Feuchtersleben, v Uhrách zaváděl pokrokové opravy ministr vyučování Josef baron z Eötwös, v Čechách pro lepší praktické vzdělání horlilv Národních Novinách Havlíček, Národnímu vý- beru v Praze návrh nové soustavy školské po- dával Amerling, ředitel vzorní hlavní školy, v Poslu z Budče se otiskovala nedávno objevená česká Didaktika Komenského. R. 1849 pro li- dové vzdělání vystoupil Vocel, Květ vydal Na- uku prostonárodní o vychování a nový ústav uči- telský v Praze počal buditi nejlepší naděje. Bohužel, po všestranné akci nastala re- akce, také Tomašičovy snahy v Benátkách za- nikly bez trvalých účinků. Po celé Italii roz- hostila se naprostá netečnost ke vzdělání lido- vému, jejíž následků nemůže se zbaviti dodnes přes veškeré snahy v létech posledních . ..

Arnošt svobodný Josef baron Amerling Komenský Vocel Květa Tomašičův Prusko Feuchtersleben Uhry Eötwös Čechy Praha Budeč Benátky národní novina Havlíček

15 article

Ovšem Tomašičův spis o vychování nálež letům třicátým, jest jeden z prvých spisů jeho pln myšlének, podaných jasně, přesvědčivě, vý mluvně. Některé z nich vybral a v češtině vy- ložil M. Václavek již r. 1879. Tomašič uznává velikou hodnotu vý- chovy, která jest mu „přenášení tvůrčí čin- nosti z jedné duše lidské na druhou“. Výborný filolog vykládá původní význam slova vychová- vati (creare, eduoare) jako stvořiti. A „větší divy stávají se u vychovávání a vzdělávání duše lidské, než se staly při stvoření světa.“ Je zcela novodobým v tom, že nechce, by výchova v chovance co vnášela, ale vyvíjela. co v duši jeho „od přirození k dobrému naklo- něné“. Arci „příroda tvoří při porodu nemocné a nešťastné, ale nikoli zlé lidi, špatnostem uěí se člověk jen od člověka.“ Stačí, by výchova při- rozený rozvoj děcka pozorovala, v pravý časa pravými prostředky řídila a podporovala, do- brým vlohám a náklonnostem potuchnouti ne- dala, jeho fantasii neuspávala, jeho náklonnosti neomezovala, škod se varovala a nastalé škody (od neschopných nebo nevzdělaných vychovatelů) napravovala. Hlásí se Tomašič k vyučování vycho- vávacímu, od herbartovské školy paedago- gické po něm tak hluboce odůvodněnému: „Ne- můžeme skutečně vyučovati, aniž bychom zá- roveň nevychovávali. Špatě vyučovati, jesti zá- roveň špatně, zle vychovávati.“ Také však ne- může dobré vyučování (školní) nahraditi nebo zakrýti špatné vychovávání (domácí).

Tomašičův M Václavek

16 article

Tomašič klade důraz na rodiče, kteří jsou svých dítek „nejen ploditelé, kteří své tělesné duševní a mravní vlastnosti na své dítky pře- nášejí, ale také jejich první a nejdůležitější vy- chovatelé v dobrém i špatném smyslu slova.“ Nesmírna jest zodpovědnost rodičů vůči jejich dětem, a proto má býti postaráno, by snoubene znali předovším podmínky tělesného zdraví, pra- vidla ošetřování dítěte, jehož první výchova nemá se ponechávati slepé náhodě a nejsprostější po- věře! Je třeba, by vychovatelé učení i neučení znali, co dětem prospivá a co škodí, nepoškozo- vali zdraví dětí ani nepřiměřenými léky, nena- hražovali vychovávací rozhled a dovednost hu- lákáním a trdlováním, káráním a trestáním. „Každé novorozené dítě jest dobré a hodné, je-li zdrávo a je-li s ním správně nakládáno.“ Dále klade Tomašié důraz na společen- ské ovzduší, v němž dítě vyrůstá, a lituje, že nebyl zpylován vliv „mravního počasí“, letor a povah osob, s nimiž dítě žije, jakož nebyl vy- šetřován vliv změny, povětří, různých časů den- ních a ročních, podnebí a jiných na duchaa mysl dětskou. Výchovu ukládá Tomašié rodině, učbu škole, jejíž kázeň má býti společna, dětem bo- háčův a chudých a beze znemravňujících pro- středků tajných donášek a očerňování žákův a učitelův od žáků; škola nemá býti ani kasár- nami ani klášterem, „nemáť vzdělávati ani vojá- kův ani mnichů, nýbrž li d.

17 article

Veřejná výchova má býti svobodo- myslná. Všechna taková, „v níž není ducha svobody v písmě a slově, v obchodu a průmyslu, jest horší, nežli špatná výchova soukromá.“ Prvé učby domácí měly by se ujati vzdělané a dobré matky, sestry, tety, aby se zachovával život ro- dinný a nebyl rušen náhlým způsobem veřejnými školami s cizími učiteli. „Učitelé náboženství nesmějí nic vědám odporného učiti, sice více škodí, nežli prospívají, vzbuzujíce takto v mlá- deži všeliké odpory a vnitřní boje, kteréž myslí ubírají klidu, ke studiu potřebného, a nezřídka se končívají opovrhováním všeho a každého nábo- ženství. Ne málo francouzských athoistů osm- náctého věku vyšlo ze škol jezovitských.“ Dětem mají ukazovati se příjemné, dobré, krásné vlastnosti na osobách a věcech, s nimiž se stýkají, má se jim přáti her, všestranně děti vyvíjejících; dále hraček a knížek, zdraví nepo- škozujících, věku jich přiměřených, jasných, vkusných; jich mysl má se udržovati jaroua hudbou vésti ke krásnému. Tedy dobro a krásno jsou Tomašiči účely i prostředky vý- chovy. Jako veliký paedagog Švýcar Pestalozzi. tak také Tomašié lidskost hlásá za úkol člověka: Buď člověk! Bídu lidí všech spoj s vlástní vždy a všude, žij s těmi, kteří trpí ted i co jich trpěl bude... (Přel. J. Vrchlický

Ted dobro Švýcar Pestalozzi Tomašié J Vrchlický

18 article

Zříme již, jak povlaštělý Chorvat náš ujímá se výchovy veřejné i domácí v duchu nové doby přeje prostředkům pokrovým, jež plně teprve nyní se uznávají; také na vzdělání žen — ma- tek v duchu Pestallozově, v němž za doby To- mašičovy pro lidovou výchovu v Prusku bo- joval Diesterweg — na jich vzdělání a povzne- šení za přirozené vychovatelky důraz klade. Právem jeho spis řadí se do klassické lite- ratury paedagogické, právem jeho učenému, sta- tečnému a nesklonnému, ušlechtilému a líbez- nému původci Mikuláši Tomašiči ke stoletým na- rozeninám vzdávána hluboká úcta a vděčnost J. K.

Chorvat Tomašič Prusko

19 article Jsou vyhlídky absolvenlek učitelských ústavů žaloslné?

Jsou vyhlídky absolvenlek učitelských ústavů žaloslné? Pod tímto názvem „Časopis učitelek“ z 1. t. m. dokazuje, že nejsou důvodny obavy, které byly vy- sloveny v této Hlídce článkem „Zalostné postavení absolventek učit ústavů“ dne 10. a 16. m. m. Soudí tak z toho, že loni ředitelství c. k. pražského ústavu učitelek nevědělo o žádné ze svých kandidátek, kter by bez místa byly a nabízená místa na venkově přijati chtěly, a že v Čechách r. 1902 učilo ještě 42 učitelek nezkoušených. Uvádí, že absolventky učitel- ských ústavů mohou postupovali na filosofickou fa- kultu university, za poštovní úřadnice a jinam. Proto třeba ne zavírání ústavů, ale rozšíření jich o nový ústav státní. Uznává, že počel 60 žákyň ve třídách ústavu učitelek je přílišný. O obmezení zbytečného vybírání (?) učitelek pro Prahu z venkova se ne- vyslovuje. K tomu poznamenáváme: Jest možná, že nyni poměry absolventek jsou uspokojivé, jak „Časopi učitelek“ líčí, ale rovněž nepochybno, že zůstane-li všecko beze změny, zhorší se tyto poměry tak, jak v našem článku je vylíčeno. Proti 42 učitel- kám nezkoušeným sluší uvážiti počet 296 kandidátek, které v témž roce ústavy absolvovaly a mohly na- plniti nejen všechna místa tato, ale i všechny nově zřízené třídy dívčí, počtem 140. Tedy patrně po- třeba učitelek není tak veliká jako nabídkaa tento poměr pro absolventky stává se každým rokem nepříznivějším.

Čechy Praha

20 article

Stara tužba po druhém státním ústavě učitelek zůstává stále jenom tužbou, poněvadž nikdo této otázky přítomnosti se důtklivěji neujímá; také učitelky naše řeší především otázky budoucnosti Sice o vzdělání pokračující, ba „universitní“ vedou se pokusy napořád, ale že již dlouho nedostává se mnohého na vzdělání základním v stávajících ústavech učitelských a že bez důkladné opravy tohoto nelze pomýšleti na zjednání vzdělání nejvyššího, o tom se vůbec nejedná, stále hledá se jen střecha pro budovu, jejíž základy podemlety!

21 article

Školství pražské — vyjmouc vzácné výjimky — netěší se valné přízni našich časopisův učitelských, a zájmův učitelů pražských neujímá se ani „Časopis učitelek“ — proto mlčí o oprávněném požadavku pražských učitelů-otců, aby jejich dcery-učitelky měly v Praze, za okolností jinak stejných, přednost. Tolik zatím. Pokládáme budoucnost kandidátek učitelských za otázku tak důležitou, že nemůže býti jediným článkem „Časopisu učitelek“ vyřízena, že se musí zkoumati všestranněji a podrobněji a řešiti důkladněji, než odkazováním kandidátek učitelských na jině dráhy životní. Proto příležitostně k otázce se vrátíme. III.

Praha

22 article

Českoslovanská akademie obchodní v Praze sklá- dá se ze čtyř ročníků. Do prvního (přípravného) roč- níku přijímají se mladici čirnáctiletí aneb aspoň do- konávající v tomto občanském roce čtrnáctý rok věku svého, a to beze zkoušky přijímací, mohou-li se vy- kázati vysvědčením první třídy ze čtvrté třídy gymna- sijní nebo reální anebo na základě předchozí zkoušky přijímací, odbyli-li trojtřídní školu měšťanskou tak. že mají ze tří hlavních předmětů, totiž z češtiny, ze- měpisu i dějepisu a z počtů známku nejméně dobrou. Absolventi IV. tř. střední školy, mají-li aspoň ze tří hlavních předmětů, k nimž náleží češlina, němčina mathematika, zeměpis a dějepis, fysika, chemie, latina a řečtina (u zymnasistů), frančina (u realistů) známku nejméně „dobrou“ mohou beze zkoušky přijímaeí vstoupiti přímo do II. ročníku, ježto učebná osnova jest tak upravena, že odborné předměty počínají te- prve v tomto ročníku. Žáci škol měšťanských musí se podrobiti zkoušce přijímací z počtů a z češtiny; zkouška z algebry odpadá. Kdož chtějí vstoupiti de vyššího ročníku obchodní akademie, musí se vy- kázati vysvědčením první třídy z ústavu co do učebně osnovy podobně zřízeného, a nemohou tedy přijali býti odchovanci dvoutřídních škol obchodních ani

Praha

23 article

škol soukromých. V případě, že by někdo chtěl vstou- piti do vyššího ročníku na základě jiné přípravy, než byla výše vytčena, musí vyžádati si schválení c. k ministerstva osvěty a vyučování, aby směl podrobiti se zkoušce přijímací; zkoušen bude ze všech před- mětů toho ročníku, jenž bezprostředně předchází ono mu, do něhož hodlá vstoupiti. Mista učitelská na obchodní škole v Přerově. Pi obchodní škole v Přerově obsadí se místa skutečných po případě supplujících učitelů I, a II. skupiny nauk obchodních. Služné skut. učitelů činí 2000 k a 500 K aktiv. přídavku. Supplující učitel obdrží služ- né 2000 K ročně. Síly zvlášť kvalifikovaně zojmena s delší učitelskou praxí, ob- drží dle ujednání služné vyšší. Řádně do- ložené žádosti svědčící kuratoriu školy zaslány budte nejdéle do 30. června t. r. na adresu ředitelstv obchodní školy gremia v Přerově. Budeč třebovskoúslecká má členskou schůzi dn 11. července o 9. hodině ve školní budově v Sopot- nici s tímto pořadem: 1. Obvyklosti. 2. Přednáška pana J. V. Klímy, prof. reálky v Kostelci n. Orl. „O mluvnici Gebauerově“. 3. Návrh stanov družstv pro stavbu bytův učitelských a ustavení se téhož družstva. 4. Volba delegátů. 5. Volné návrhy. — P obědě vycházka na Litice a Potštýn. Výklad podá kol. J. Nešpor. — Zveme kollegy ze Žamberskaa Rychnovska a očekáváme, že aspoň z blízkých škol dojista přijdou.

J V Klím profesor reálka Gebauerův J Nešpor Přerov Budeč Sopoty Kostelec můj Litice Pi obchodní škola Žamberskao Rychnovsko

24 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z demácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V Praze, 20. června. (Napodobová idea minulé epochy. — Techník a finančník. — Základ spolu- působení. — Zakladatelská direktiva budoucnosti. — Neobvyklý zjev na trhu peněžním. — Akcie.) V nížině odpočinku, v níž u pevné úrokové sazby spořitelního vkladu utkvěl náš kapitála jeho činy, registrujeme, že předešlá epocha za- kladatelská nebyla důsledkem elementárního pře- vratu našeho finaněního nazírání, nýbrž měla záklád mnohem prostší — v pudu napodobo- vacím. Pracovník technický a hospodářský zi- skával a spořil — ale ačkoliv v hospodářském životě jdou ruku v ruce —— neznají se navzájem To, co bylo slavností založení, nebylo u nás vy tvořeno, že technik pojal ideu a finančníkji realisoval — nýbrž, že kdesi pára jakéhosi pod niku již otáčela kola... A když se to točí tam může se to točiti také u nás. Individuálnost vý roby a podmínky její výroby byly studovány to liko ve případu nejřidším, Bez zajištěné perspektivy odbytu byly pro podnik předkupovány pozemky a draho mu pro dávány zase, stavěny byly trakty továrních bu- dov na pouhý prospekt fantasie bez nejpovrch- nějšího rozpočtu pravděpodobnosti, podnik hned z počátku byl zatížen těžkým dědičným hříchem velkého akciového kapitálu, zakladatelé, jak se zdálo, měli skálopevnou důvěru ve výnosnost podniku, že akcie v pozdějším stadiu ani s ažiem nechtěli prodat — a právě proto se trhalo o ně obecenstvo. Pud napodobovací stavěl — pud napodobovací kupoval — ale pud napodobovac konečně také prodával.

Praha

25 article

Především jest nevyrovnatelnou škodou, že na našem poli ani u technika, ani u kapitalisty nevyspělo uvědomění, že jen v souladu spo- lečné činnosti jest podmínka podníkatelského zdaru. Na vysokém učilišti technickém byla s k thedry pronesena slova: co by stroj stál, o to, pánové, není třeba se vám starat — chudý člo- věk strojů nekupuje... Takové poučky ovšem připraví theoretiku, jakmile vstoupí do života trpké zklamání, a praxe poučku učitelovu vy- vrátí poučkou skutečnosti. Pro genia, který se věnuje řešení problemů, jest otázka peněz otáz- kou vedlejší — jinak je ale pro techniky prak- tické, jimž se stává životní otázkou k realisac nenapodobující myšlénky a zakladatelství — zí- skati mrtvou hřivnu nedůvěřivého kapitalisty Zůstal-li jeho povšechný přehled toliko v Archi- medových kruzích vědy, setkává se v praktickém životě nejčnstěji se zjevem, že zkušený technik o výnosnosti nebo ceně technického projektu pronáší úsudek velmi překvapující. Stejným do jnem vyznívá jeho posudek o situaci trhu a od bytu hotových výrobků. To se přenechává ko- merčnímu spolupracovníku.

26 article

Nedostává-li se pak technikovi vědomost hospodářských, nedostává se nejčastěji finanč- níkovi, který techniku poskytuje peněz jest jeho spolupracovníkem komerčním, vědo- mostí technických. Těchto jest ovšem nesnadněji získati, nežli znalostí hospodářských, ježto tyto do jisté míry jsou z denního života každému běžny. Ale jak technik, který se nestará o hospo- dářskou funkci svého závodu, tak také finančník. kterému není znám technický základ jeho ulo- žení kapitálu, jsou hospodářští činitelé jen ne- dokonale působící. Technik nemůže sice býti dokonalým finančníkem a finančník zkušeným technikem, ale jest hospodářskou potřebou, aby každý dokonale byl obeznámen ve svém odboru vlastním, v oborech pak, které k němu přináleží, aby byl aspoň orientován.

27 article

Technik a finančník závisejí na sobě, jeden podmiňuje druhého, teprve společně tvoří ho- spodářské tělo. A kdežto u nás v minulé periodě se napodobovalo, co bylo, viděli jsme toutéž dobou, jak od nás na sever moderní technil penězi akciových společností, kartelů a syndi- kátů tvořil nové. I to bude lze napodobit, ale s tím výrobkem se přijde na trh, až již bude úplně dobyt se strany jiné. Vojsko hbitých cesto- jících již obsadilo půdu. Uvidíme ale, že kapitalistické obecenstv po nových zkušenostech bude váhati, aby svěřilo své prostředky myšlénkám příliš osvědčeným ono s nimi pospěchá ku podnikům jen takovým které se skutečně budou osvědčovati. Té direk tivy bude musiti býti pamětliv i technik i finaně ník. To bude převrat myšlének, kterého nutně třeba. Domácí trh peněžní souběžně s peněžním trhem světovým ve mnohých okrscích vykazuje nesrovnalost, že vykazuje přebytky, kde by mě vykazovati potřebu. S podzimem tyto sumy oživí asi trh s papíry k uložení kapitálu. Na akciovém trhu se stává nápadným sestup kursu Unionek, v nichž nápadně se jeví více zboží, které s interessované strany je bráno z trhu pouze za sníženého kursu. Oproti Union- kám udržují Živnostenské pevně svůj kurs, tak že jest zjevno, že směr prvé akcie nemůže býti zpovšechňován na všecky papíry tohoto druhu. Rovněž Hospodářské pevny při 320.—. Z akcií průmyslových upevnily kurs Daň- kovky, beze hnutí Hnojivky a Rustonky, Za- jišťovací známou stranou hledány při vyšším kursu.

Union Rustonka Unionka

28 article

Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 20. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Sotva že bursa přestála události bělehradské, došlo k ministerské krisi uherské a když objevila se kandidatura hr. Tiszy, jenž měl převzíti místo mini- sterského předsedy a sestaviti nový kabinet, vyslovo- vány byly náhledy, že tento muž není s to, aby v uberském parlamentě zjednal pořádek takový, jaký by si vláda přála. Dle toho řídil se na burse obchod, vlastně s'abá tendence, jež pak později vystřídána byla malou reprisou, protože se proslýchalo, že dr. Wekerle má převzíti správu ministerstva financí. Osobnost tato vzbudila na burse blahé upomínky hospodášského rozkvětu uherského a opravňovala k nadějím, že rozhárané polilické poměry uherské budou při nejmenším urovnány. Do té doby však neví se nic spolehlivého a otázky obchodních smluv a vyrovnání s Uhry staly se ještě spletitějšími.

Tisza doktor Wekerle Vídeň Uhry

29 article

Vedle politických poměrů všimala si bursa také zpráv o uherských žních. Ačkoliv jest jisto, že zprávy jako by žně byly špatné, jsou tendenční, přece státní dráha jimi trpěla. O nějakém pravidelném obchodě nemůže býti v tomto týdnu ani řeči. Vělší obraty byly toliko v kreditkách, lombardech a tureckých losech a i tu nejsou kursovní přískoky valné (2 až 3 koruny). Zprávy o petroleji selhaly skoro úplně a bylo pramálo těch, kteří se dali jimi svésti, což jest věc zcela přirozená u toho, kdo aspoň trochu umí počítati. Nesou-li na příklad dnes haličské kar- patské 5 procent z nominálu a mají při tom více než stoprocentní ažio, čili nenesou-li na základě svého kursu ani 25%, tedy jest zřejmo, že lepší časy, jež se očekávají, jsou prozatím víc než dostatečně v kursu vyjádřeny. Podobně se má věc se Schodnicí, jež ne- platila žádné dividendy, má dluhy a při tom přece ještě skoro 50procentní ažio! Obchod s hodnotami železářskými nebyl skoro žádný a kursy jejich se drobily. Chabá nálada byla na trhu dopravním, kde zvláště akcie ústecko teplické dráhy nepatrnou na- bídkou desíti kusů byly strženy o 80 korun. Také dunajské paroplavební byly chabé. Očekává se, že z pozůstalosti jednoho uhelného barona přijdou na trh buštěhradské, státní, české severní a konečně i zbrojovka.

30 article

Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 13. června 20. června Rak. korunová renta . . . 100.50 100. 45 Rak. zlatá renta . . . . . 120.80. 121.05 Uherská zlatá renta . . . . 120.70 120. 55 Uherská korunová renta . . 99.30 99 4 Turecké losy . . . . . . 122.75 123.60 Rak. kreditky . . . . .. 659.— 660 75 Banka pro země rakouské. 411.— 414.— 727.— 729.50 Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota 479.50 482.50 952.— 954.— Pozemkový úvěrní ústav .. 251.50 251.— Živnostenská banka . . .. 674.75 671.50 Společnost státní dráhy .. Jižní dráha 77 75 427.— 425.— Polabská dráha 999 50 Buštěhradská dráha lit. B. . 983.— 856.— 843.— Dunajská paroplavební spol.. 350 — 355.— Rakouská továrna na zbroj 375.50 372.50 Alpinky . . . . . . . 462.— 464.— Rým.muráňská společnost 1623.— 1605.— Pražská železářská společnost 1090.— 1080.— Česká báňská společnost . . 651.— 652.— Mostecká uhlářská společnost 746.— 750.— Wienerberger . . . . . . 712.— 710.— Schodnica . . . . . .. 239 65 239 4 Londýnská devisa . . .. 11725 117.35 Říšské marky . . . . ..

Schodnica živnostenský banka státní dráha Český báňský společnost Wienerberger

31 article

Berlinská bursa. Z Berlína, 20. června. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Týdenní přehled. Resultát říšských voleb byl předmětem četných diskusí a přes to, že zmohutnění strany sociální de- mokracie nemůže znamenati pro bursu žádnou škodu, ježto tato strana jest pro reformu bursovního zákona a v otázce obchodních smluv zaujímá obchodu při- znivé stanovisko, přece kursy pod nátlakem novo- yorské chabosti povolovaly. To vztahovalo se v první řadě na akcie kanadské dráhy, jež vzdor dobrému výkazu byly zdejší namnoze slabou spekulací pro- dávány a na druhé straně na účet londýnský brány z trhu. Jinak slabé byly také hodnoty železářské, ježto ceny americké ocele a surového železa dále klesly a dle zprávy »Iron Age« zůstala situace ne- změněně špatnou. K tomu přidružily se ještě po- věsti, že president amerického trustu ocelářského jest nucen obrovské engagementy likvidovati a to se ví, že za takových poměrů rostla baissistům chut obzvláště když zároveň klesaly akcie Steel Company. O situaci z trhu uhlářského jsou zprávy dosti dobré a dokazuje to na příklad včera publikovaný výkaz gelsenkirchenské společnosti, vykazující plus 173.000 marek proti roku loňskému; dle toho zdá se také, že zprávy z trhu uhlářského odpovídají sku- tečnosti a že jest zde situace lepší než v oboru že- lezářském. Z hodnot průmyslových hledány byly akcie podniků textilních a továren na výrobu gumy. kdežto cementárny a strojírny byly dosti nabízeny.

Berlín strana sociální jítmokracie Steel Company Iron Age

32 article

Snížení míry úrokové bankou anglickou účinko- valo příznivě na trh ukládací a byly zvláště turecké, čínské, španělské, argentinské a říšské půjčky hle- dány a za vyšších kursů brány z trhu. Ve příčině situace na trhu peněžním se soudí, že po skonde- ném pololetí a ultimu bude peněz nadbytek a že říšská banka německá nedávno zvýšenou míru úro- kovou do podzimku, kdy obyčejně nastává větší po- třeba, sotva asi udrží. Obchod v hodnotách bankov- ních byl skrovný; domácí papíry této kategorie držely se dosti dobře, kdežto rakouské kreditky vzhledem k ministerské krisi uherské dosti kolísaly. Soukromý diskont pohyboval se směrem vze- stupným. Důležitější vriace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: Rakouské kreditky . . . . Německá banka . . . . . Obchodní společnost . .. Drážďanská banka . . . . Španělské exterieury . . . Bochumské ocelárny . .. Lauřina hut Dortmund Union lit. C. . . Harpenské doly . . . . . Gelsenkirchenské doly . . . Hibernia . . . . . . . Consolidace

Lauřin Dortmund drážďanský banka Hibernia

34 article

Severoněmecký Lloyd .. Hamb.amer. dopravní spol.. Kanada . . . . . . .. Transvaal . . . . . .. Turecké losy Z kasovních papírů: Concordia . . . . . Eschweiler . . . .. Geisweider . . . . .. Hochdahl . . Katovické doly a železárny Wilhelm . . . . . Phönix . . . . . . . Schalker Gruben . . . . Westfalia Orenstein Koppel. . .. Haspen . . . . . . . . Donnersmark . . . . . . Huldschinský . . . . . . Vulcan . . . . . . . . Bismark . . . . . . . . Hoesch . . . . . . . . Königsborn. . . . . . Nordstern . . . . . . .

Lloyd Concordia Wilhelm Westfalius Orenstein Koppel Kanada Transvaal Phönix Schalker Gruben

35 article

Otázka cukerní. Včera učinila brusselská komise definitivní usnesení o cukerní kontingen- taci rakouské. Dopadlo tak, jak bylo předem jisto: kontingentační soustava ra- kousko-uherská prohlášena komisí za nesrovnatelnou s brusselskou

36 article

13. června 20. června 207.37 207.50 185.37 185.— 209.— 209.25 153 10 153.— 146. 50 146.75 89.75 90..25 173.50 176.75 216.50 219 25 77.87 180.— 182.— 178.— 176.25 176.25 175.— 368.— 372.— 99.10 100.50 103.50 102.50 122.— 119. 10 168.75 166.25 133.— 135.25 300.— 230.50 156.50 169.50 202.90 212.75 128.10

37 article

296.75 229.— 155.75 165.— 198.75 212.— 126.50 406.50 405.— 138 75 154.— 210.75 97.60 202.50 226.50 151.50 152.50 244.75

38 article

139.75 154.75 209.— 204.75 226.50 150 50 152.— 244.—