1
masthead
3. listopadu 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listůk
6
article
M. Tyrš, kritik
= Ze všech lidí miluje umělec nejméně
ty, kleři právem či neprávem zovou se kritiky,
muže totiž, kteří psaným a tištěným slovem
vykládají a posuzují díla umělecká, kterým jest
umění podnětem i předmětem úvah, analysy
i synthesy. Trvalý a nevyhladitelný tenťo anta-
gonismus dostupuje vrchole, když muž slova
úsudku vytýká a odsuzuje, co muž výtvarný
podává. Tento sice snese obyčejně mlčky i nej-
větší a třeba nejhlaholivější chvály bez proteslu
ale ihned je po ruce s námitkou inkompetence.
dočte h se o výtkách a neshodách mezi svým
názorem a výtvorem a náhledem kritikovým. Nej
spiše že umělec v tajeném nitru svém pohrdá
i svým literárním vykládačem, obhájcema
chvalořečníkem, výcházeje od přesvědčení vše-
obecně v obci umělecké rozšířeného, že literát
nerozumí vůbec ničeho z výtvarného umění.
Při nejmenším je to nevděk. Kdyby si kd
vzal práci a sestavil náležité doklady o kriti-
ekém průvodu celých epoch uměleckých a jedno
tlivých umělců, sbledalo by se, že zjevy nej-
gentálnější, vrstevníky nechápané, úpovrhovane
a odmitsné, byly vyneseny na povreh, osvětleny
se všech stran péry nadšenými, přesvědčeným
a neunavnými. Barbizonšti, máme-li jen nejbližš
na mysli, bez Thorého, realistě Courbetova rázu
bez Castagnaryho, impressionisté bez Zoly, Dureta.
M Tyrš
Thorý
Courbetův
Castagnary
Zola
Duret
7
article
Durantyho, angličti prerafaelisté bez Ruskina,
Rodin bez Goffroye a Marxa, Böcklin bez Gur-
litta a Lichlwarka, Klinger bez Brandesa a Gurlitta,
celé nové hnutí umělecké bez Muthera, že by
to všechno bez tohoto literárního partisánství —
parlisánství v ušlechtilém významu — nebylo
zaujalo včas mysl a duši vrstevnické společnosti.
která musila býti vybureována ze své nelečnosti,
aneb aspoň setrvačnosti, a přesvědčena, že co
v krátkozrakosti své odmítá, je v pravdě maso
jejího těla, morek jejich kostí. Umělečtí krili-
kové jsou roznašeči nových světel. Jejich činnos
více leží v brzkém rozpoznání nových uměleckých
pravd a ku předu tihnoucích evolucí a v jejich vý-
bojné obraně, nežli v diktátorském vykazování
nebývalých cest a hledání dosud nepoznaných
eilů. Toto poslední zůstane vždy úlohou tvůrčího
genia a sluší-li řádnému uměleckému kritiku
jaký čestný titul, pak jistě onen, že byl a jest
mužem, který první chápe, věří a apoštoluje.
Všichni apoštolové sešli smrlí mučennickou. J
to jejich odkaz kritikům?
Miroslav Tyrš jako kritik uměleeký, poku
vím, nezažil pelyňku při své činnosti a to má
zajistě svoje příčiny, kleré leží v osobnosti
i v poměrech, za nichž vystupoval. Miroslav
Tyrš ale jako kritik umělecký patří k těm, kdo
apoštolují o umění a první svazek jeho »Úvah
a pojednání o umění výtvarném« právě vy-
daný*), celý hned praví, které umění usiloval
uvésti v poznání a lásku české společnosti: umění
Mánesovo, umění Čermákovo, umění českého
karakteru.
Ruskin
Goffroy
Böcklin
Gur
Lichlwarka
Klinger
Brandesa
Gurlitt
Tyrš
Mánesův
Čermákův
8
article
Nejdříve musí býti řečeno, že byl M. Tyrš
vůbec první umělecký kritik český. Před nim
neexistovala česká kritika umělecká ani v širštm
ani v užším slova smyslu. Nejlepší, co v Praze
o umění bylo před jeho vystoupením psáno od
A. Springera, Ambrose, Jos. Bayera, bylo ně-
měeké, duchem i jazykem. Docela bez před-
chůdců Tyrš ovšem nebyl, míním takových.
kteří neochotničili a jejichž kritiky mají uměle-
ekou a literární hodnotu. Jan Neruda byl jeho
předchůdcem v metieru i zde, v tomto denniku,
na tomto místě, kde M. Tyrš po leta své kri-
tiky psával. Není to velká, ale jistě zajímavá
kapitola v historii Nerudovy práce, ony blyskavé
referáty výstavní a zvláště kratičké a mistrovské
karakteristiky několika zesnulých umělců, mezi
nimiž tklivý a krásný nekrolog Josefa Mánesa
stojí na prvním místě. Byl to také jediný, jež
nešťastnému mrtvému tenkráte české listy věno-
valy, a v něm Neruda ihned uhodil ony dva
základní tóny, jež odtud se stále ozývají
v každé zmínce o Mánesovi: žhavá výčitka
vrstevníkům, že Mánesa nechápali a proto ne
doceňovali a nadšené konstatování národního-
českého karakteru jeho umění.
M Tyrš
A Springer
Ambros
Jos
Bayer
Tyrš
Neruda
Mánes
Praha
9
article
Po dvou letech M. Tyrš u příležitosti vý
stavy v Umělecké besedě mluví poprvé o Ma
nesovi, potom zase a zase, v článcích a me
morandech; po něm převzala paní R. Tyršová
jeho péro, a její četné statě v časopisech roz
troušené, ba i ty drobné doplňkové poznámky
jež přičinila k textu svého chotě, jsou cennými
vítanými přispěvky k poznání Mánesova úmění
Jim, manželům Tyršovým, vděčime za nejúčin-
nější propagaci všeho, co slovo »Mánes« v sobě
zavírá.
Tyršova práce umělecko-kritická, právě že
byl první, který se jí cele věnoval, musila vy-
jíti od kořene. I terminologii bylo mu. nově
shledávati nebo tvořiti a ještě dnes, sedmnáct
rcků po jeho smrti, zůstává základem dalšího
rozvinu. Bylo mu třeba sestrojiti si půdu pod
nohama, upraviti theorie a vyhlídky, z nichž by
naziral na soudobé umění. Mnoho se od jeho
odchodu v této části změnilo, nám už na př.
neni historická malba více plnocennou náhradou
za mythus helenský a horouenost křesťanstvíi
nám není víc linie antiky nejvyšším korektivem
uměleckého tvoření; my nevěříme víc, že dnešn
kroj a celý život není malebným; my přikazu-
jeme barvě a světlu v obraze jiné hodnoty
nežli činil Tyrš — a jeho doba. Neboť on ze
své doby mluví a za ni mluví. Zůstává však
jeho láska, jeho nadšení a jeho pečlivosta
svědomitost při kritické práci. Leckdy se arci, jem-
nému posluchači, prozradí, že od theorie vyšel a
později teprve, ji nasycen, před uměleckým výtvo-
rem stanul, ale poněvadž tento potom opravdu
miluje a usiluje z něho nejlepší stránky vyvážit,
do něho se pohružuje, přehližíme dnes rádi u
M Tyrš
R Tyršová
Mánesův
Jim
Tyršův
Mánes
Tyrš
10
article
Tyrše převahu filosofické práce nad výtvarným
názorem. Pro M. Tyrše bylo dílo umělecké
v každičkém rysu cisternou, v níž nejpozornější
rozvaha a nejsubtilnější rozumová úvaha uměl-
cova se v celých proudech sbírá. Byl přesvěd-
čen, ač to snad nikde zřejmě nevyslovil, že
pravý umělec ničeho netvoři z instinktu, nýbrž
vše s nejjasnějším a nejlogičtějším mozkem.
V Tyršových očich jest veliký umělec muž,
vysoce nadaný schopnosti, vyjadřovati své my-
šlenkové představy a pochody ušlechtilou
* Pořádá Renata Tyršová. — Druhé oddělení
»Úvah a řečí dra. Miroslava Tyrše«. Redakcí dra
Jos E. Scheinera. Nákladem »Sokola« v Praze.
Tyrš
M Tyrš
Tyršová
doktor Jos
E Scheiner
Praha
Sokol
11
article
linií, krásným seskupením, libou barvoua
přívlastky těchto prvků ve vzorných podobách
shledával po vší říši starého umění. Rozbory
»dětských kartonů« Mánesových nebo kterékoliv
malby Jar. Čermáka jsou podivuhodnými ukáz-
kami takových analys, do všech zevrubnost
jdoucích a každičkou součást obrazu vykláda-
jících.
M. Tyrš vštěpoval lásku k umění Máne
sovu a Čermákovu, poněvadž poznával v nich
uměni naše, české, v typech zjevů a v duševním
obsahu. U obou rozpoznával a vynášel jich re-
alistický základ a jeho zidealisovaný projev;
obou obdlivoval se zdravosti a fysické síle zo-
brazených lidí a vlasteneckosti smýšlení jieh
zobrazitelů. K tomu se družila u M. Tyrše ještě
morálnost života. Sebadisciplina, kterou na svém
osobním karakleru i svém fysickém těle prodě-
lal, životní prineip o neúhonné poetivosti mravu
i povahy, ve smýšlení a konání, přivedly jej k
těmže požadavkům i vůči uměním výtvarným
diktovala mu na př. onu stať, kterou francouz-
skému umění druhého císařství v životopisu
Čermákově věnoval. Jeho snahy v Sokolstru
nešly jinou drahou, eíl jeho byl vychovat zdra
vou duši v zdravém těle a ve všem svou
Národ této konstituce měl — předblhaje v bu-
doucnost — na mysli, když volal k umělci
Rozbora
Mánesův
Čermák
M Tyrš
Čermákův
Sebadisciplin
12
article
»Vstup mezi nás, naplň se našimi snahami, ity
roztouži se tužbami našimi, nauč se pochopo
vati náš život a poeity naše, pronikni myslí
svou k jádru jsouenosti našl; a zdaří-li set
pojmouti takto nejvlastnější naši bytost a ná-
zorně ji vyličiti, pak — avšak jen pak — i ty
oetneš se na vrcholu umění svého.« Jiného po
učení všechna historie umění nepodává přítom-
nosti, jiných požadavků nemáme i my dnes
vůči svým uměleům. Jenom že M. Tyrš tehda
nedomyslil svoji myšlenku k pravým koncům,
a místo k dnešku, k vřelé chvíli současné, od-
kazuje k minulosti. Doba se mu zdá příliš
kvasící, neustálená a proto má se umělec »od-
vrátiti od věku vlastního a zahloubati v minu-
lost lidstva a národa svěho«. V této theorii jest
uloženo jaksi poslední vzplanutí romantismu.
My však onomu apelu dáváme jiný a bližší závěr.
Ovšem ale Josef Mánes i Jaroslav Čormák
byli pro Tyrše pravé vzorné příklady k jeho
výzvě. Objevili se vedle a mimo odcho vance
Rubenkovy školy, jeden zcela svůj a ode všeho
odehylný a proto nedoceněný a zneuznávaný
druhý oproti nim pokrokový ve formě a barve
a umělecký odkrývatel slovanského jihu, který
své češství, aspoň v látce, rozšířil na slovanství,
a proto k nim Tyra přilnul a stal se jejich kri-
tikempaladinem. Měl tolik přesvědčivé výmluv-
nosti, že svůj názor a svoje přesvědčení o jich
významu přenesl na všechny, kdo jeho statě
četli. Jako oni, tak i on sám tkvěl ve své době
a proto jako jejich dílo, tak i jeho slova jsou
dokumenty vrcholných představ a myšlének
K. B. M.
oněch dob.
M Tyrš
Mánes
Čormák
Tyrš
Tyr
Rubenkův škola
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Spojitost školy národní — se školou
střední
Pisatel článku »Cena vysvědčení obecných
škol« v této Hiídce z 28. července, učitel
školy střední, jako bystrý pozorovatel touží po
spojitosti školy obecně se školou střední, jak
po ní učitelstvo škol obecných již dávno volá.
Kdyby bylo tolika dobré vůle se strany v šeh
učitelstva škol středních, kolik jí auktor uka-
zuje, byl by k uskutečnění projevených přání
již jen malý krok. Bohužel, musíme vytknouti,
že na všech stranách dobré té vůle, nebo snad
ochoty není. (Viz na př. zamitavé chování se
učitelstva škol středních, když bylo v letošních
prázdninách přizváno k jednání o svazu česko-
slovanského učitelstva, v němž právě také
otázka tato je článkem programovým.)
Kdyby pozoruhodné vývody pisatelovy byly
vyšly z péra našeho, učitele školy obecné,
snadno mohl je stihnouti porok nepřízně ke
školstvu střednímu, čehož však u nás naprosto
Do slova souhlasíme s auktorem, praví-li
»že zvláště při přijímacích zkouškách, kdy
mladý kandidát vstupuje před jiného examina-
tora, než jak byl dosud zvyklý před svého
učitele, stává se mnohdy následkem této ne-
zvyklosti tolik nesrovnalostí, že žák, jenž sotva
dostatečně přijímací zkoušku vykonal, objeví se
velice talentovaným studentem a naopak dobře
odpovídající žáci prostředními nebo nedosta-
tečnými.«
14
article
Tento významný fakt, jímž auktor upřímně
obhajuje práci a vysvědčení škol obecných, nuti
ovšem k přemýšleni, »proč škola obecná svou
vnitřní hodnotou a dokonalostí nedovede si vy-
moci pro svá vysvědčení té platnosti, aby na
základě jich žák přijat býti mohl do školy
střední.« Plně souhlasíme, že zvýšením ceny
vysvědčení před veřejností povznesl by se i vý
znam školství obecného. Jest pravdou nepopěr
nou, že za nynějších poměrů činí rodiče závěry
nespravedlivé, neb aspoň jsou otřásáni ve víře
v práci učitele školy obecné sebe svědomitěj
šího, procházj-li chlapec jejich, který s prospě
chem velmi dobrým odchází ze školy obecné,
při zkoušce přijímaci (jejíž hodnolu sám pisatel
učitel školy střední, označuje »veli ce problema
tickou«) s prospěchem slabším, nebo dokonee
neprojde-li. Je přirozeno, že pozastavují se nad
tím i učitelé škol obecných, když chlapec, kte-
rého venkoncem znají, ukazuje při zkoušce při-
jímaci prospěch k nepoznání jiný. Z vlastních
15
article
zkušeností známe připady, že chlapci slabší vy-
konali zkoušku přijímaci mnohem lépe nežli ti,
kteří ve škole obecné vykazovali prospěch nej-
lepší. To je nesrovnalost, která do oči bijea
znevážňuje práci učitelstva škol obecných, jak
nepředpojatí učítelé škol středních sami vyzná-
vají. Doufáme, že učitelstvo škol národních
otázky této také se ujme a domáhati se bude
odstranění této nesrovnalosti ve prospěch škol-
ství obecného, které získá na vážnosti; rodiče
i chlapci, kteři beztoho dle nynějšího systému
ze zhoubného strachu od prvního kroku do
školy nevycházejí, budou spokojenější a klid-
nější, vědouce, že o přijetí jejich do školy
střední bude výhradně rozhodovati vysvěd-
čení zo školy obecné, což bude jim
vzpruhou, aby po celou dobu horlivě pracovalii
učitelstvo škol středních zbaveno pak bude »ne
místné přítěže« zkoušek přijímacích.
Poznámku auktorovu, že škola obecná,
když pro svůj určitý ráz nemůže býli příprav
17
article
kou pro školy střední, přece má vyzbrojiti žáka
důkladnou znalostí čitelného písma, jistotou
v počítání a pevném pojetí j azyk ový ch
základních pravidel po stránce mluv-
nické i pravopisné, rovněž nechceme mlče-
ním pominouti. Podotýkáme, že v péči o
přípravu žáků do školy střední, kteří mají býti
jednou soli země, šli jsme vždy a rádi dále.
než snad auktor ve střízlivé úvaze své sám při
pouští. A právě proto, že nezřídka zvláštní m-
mořádnou péči věnujeme chlapcům, kteř
odcházejí do škol středních, jsme tím bolestněj
dotýkáni rozpory při zkouškách přijímacích
zvláště když běži o různé nazírání na někter
předměty vyučovací.
S důrazem nutno jest ukázati na obor, kde
školství obecné, pokud jde ve znamení po
kroku, je v rozporu se školstvím středním
Máme na mysli ja zyk vyučovací. Zdravá
reforma v jazyce vyučovacím vali se do světnice
škol národních plným proudem. Na minulé po
radě zemské rokováno o věcech jazykových v
znamení pokroku, a na stanovisku tom stoj
úvod k nezměněným osnovám učebným. Po
něvadž i někteří školdozorci, kteři v paedago
gicko didaktickém nazírání nestrnuli v starých
šablonách (viz na př. pokrokové názory praž-
ského inspektora-filologa dra. J. Kaňky), sam
pokrok v jazyce živí, lze se nadíti, že jest ne
daleká doba, kdy úřadní nařizení budou učitele
nutiti k tomu, co pokrokovým lidem ze stavu
již dávno vešlo v krev.
Kaňk
18
article
Můžeme-li souditi z požadavků při zkou
škách přijímacích do škol středních, vyznal
musíme, že pokrokových názorů, v jichž duchu
žáci škol obecných byli vedeni, pramálose
dbá. Nechceme se vměšovati do učiva ško-
středních nebo snad dovozovati potřebu, aby se
stavělo na učivu, ve škole obecné zbudovaném.
upozorňujeme však, že jest naprostou nesrovna-
lostí, ome zuje-li škola obecná duchamorné
theorie mluvnické, které jí všecko učení zne-
chucují, jenom na prostředek k cíli: uživat
správně jazyka ústně i písemně, a sta ví-l
zkonška přijímací rozbory tvaroslov n
a větoslovné jedním z nejdůležitějších po-
žadavků. A ještě bychom se nad tím nezasta-
vovali, kdyby rozbory tyto konány byly toliko
způsobem ústním (ač i ve způsobě tom val-
ného významu jim nepřikládáme), aby možné
bylo dohodnutí mezi žákem a zkoušejicím, nebot
není v žádném jiném předmětě tak různých
způsobů práce, prýštlcích z různého nazírání
(viz na př. i názory Gebaurovy), jako v nauce
Ivaroslovné i větoslovné. Dovolujeme si tvrditi,
že by se našli sotva dva filologové, kteři
by se úplně sjednotili v názorech svých na
na nauky větoslovné. A co si má počíti ubohý
školáček, předkládají-li se mu při zkoušee
přijímací věty k písemnému rozboru tvaro-
slovnému a větoslovnému! Nad tím vrtíme hla-
vou a tvrdíme, že v tom žáci ovšem váznou
vždyeky budou váznout.
Gebaurův
19
article
Nebudeme ukazovati, jak nojistými bývají
theorie gramatické, ač by to nebylo bez za-
jimavosti i pro obecenstvo širší, odkazujeme na
spis ředitele Lepaře z let devadesátých, ktery
celý jest. věnován sporným věcem grama
tickým. O přislovečném určení na př. prav
Lepař: Přislovečná určení rozdružují se v mluvni-
cích v určení místa, směru, času, způsobu, příčiny
a konec konců pozoruje učitel, že řada těchto
druhů slov není úplné, nevšimajíc si určen
účelu, prostředku, míry, váhy, ceny atd. Ktery
účel mají poučky tak neurovnané a neúplné
nemají-li se jimi dítky jen mořiti? Proč ne
rozdružuje se důsledně takým způsobem i při
vlastek, záleží-li co na rozdružování tom. Vždye
i on má podobné druhy na př. můj letošní (při
vlastek času), přerozkošný (způsobu), pobyt
Lepař
20
article
Praze (místa), od 12. do 18. května (času) mě
velice osvěžil. Protož pravím: Dovede-li školn
dítě pověděti, že význam podstatného jmena
blíže se určuje k otázkám jaký? který ? čii
z čeho? odkud? atd., připraví se ke správnému
mluvení, čtení a psaní lépe, než jakýmkoli hro
maděním neurovnaných a neúplných, domněle
učených kategoril. « *)
A podobně nepříznivě soudí o nauce věto
slovné Vymazal, Mrazík a jiní vynikající učitel
čeští, poněvadž jednak sehopnosti dětí, genera
lisovati při větosloví, nejsou ještě náležitě roz
vily, jednak i proto, že škola národní v jazyce
vyučovacím musí věnovali péči jiným věcem
než aby ubijela čas duchamorným theorisováním
Dle požadavků novodobých vynakládá škol
obecná vedle pravopisu také mnoho péče na
sloh. Leckteré práce, které vypředli mladi
naši stylisté z vlastního nitra, jsou opravdu po
zoruhodny a o tom svědčící, jak bohaté jsou
zkušenosti dětské. A toho po našem soudo
nejen mohla, nýbrž i měla by se škola střední
dožadovati, aby žáci do síní jejích vstupujíeí
dovedli a lespoň slyšené vypravování slušným
stylistickým způsobem napsati. Jistě, že tento
způsob byl by i šťastnější i pro seznání pravo-
pisné zdatnosti dětí, než diktát, jak dosu
se děje.
I obracíme se ke všemu učitelstvu ško
národních i středních, aby myšlenku žádoue
spojitosti se zřetele nespouštělo, aby jí co nej
dříve také zjednán byl průchod cestou úřadní
Rovněž upozorňujeme, že letošní zemské konfe
renci uč-telské nabízí se vhodná příležitost, aby
za podpory zemské rady školní zjednána byla
vysvědčením škol národních taková platnost,
které dle důležitosti své zasluhujl.
Vymazal
Mrazík
Praha
21
article
Konkursy na definitivní mista
učitelská.
1. Řídícího učitele 2tř. školy obecné ve Vel.
šicích (1000 K. funkč. přídavek 200 K a byt).
2. Učitele a správce 1tř. obecné školy v Hr
dišku (V. tř. a 160 K funkč. přídavku)
3. Učitele a správce školy v Zábědově (1000
funkč. přídavek 160 K, s průkazem způsobilosti pr
náboženství kat.).
*) Nedostatky, které mluvnicím v příslovečném
určení vytkl Lepař, aby tuto nauku vůbec potřel
jsou dnes ovšem »odstraněny« neblahou knihoskladn
Učebnicí jazyka českého, která vskntku celý úvod
ve filosofické kategorie podává svým patnácterem
tohoto určení: místa, času, způsobu, příčinnosti, pu-
vodce, původu, nástroje, prostředku, prostředníka.
látky, pobnutky, důvodu, překážky, podmínky, pří-
pustky; ale příklady dídaktického materialismu z této
knihy mohly by se rozmnožiti nesmírně — čítáť tato
mluvnická bible našich dětí přes půl tisíce stran
Ostatně viz druhou řadu Studií o našem školstv
obecném v naší loňské Hlídce školské str. 26 z násl.
vydání Šimáčkova.
P. t.
Lepař
Šimáčkův
Hradec
Zábědov
22
article
4. Učitele 2tř. obecné školy ve Vel. Lišicíeh
(V tř.)
5. Učitelky odboru gram.-hist. měšťanské dívč
školy v Chlumci n C. (1400 K)
Žádosti c. k. okr. školní radě v Nov. Bydžově
od 24. října do 6 neděl.
6. Řidícího učitele 4tř. obecné školy v Radim
(1000 K, byt, funkč. přídavek 300
7. Učitele 3tř. obecné školy v Mladějově (100
korun)
8. Podučitelů 4tř. obecných škol v Lužanech,
Němyčevsi a v Úbislavicích (800 K)
Žádosti c. k. okr. školní radě v Jičíně od 25
října do 6 neděl.
9. Řídícího učitele 4tř. obecné školy v Kejíc
(V. tř., funkč. přídavek 300 K, byt nebo příbytečné
s průkazem pro náboženství kat)
10. Řídícího učitele 2tř. obecné školy ve Velen
(V. tř., funkč. přídavek 200 K, byt nebo příbytečné
s průkazem pro náboženství kat.)
11. Učitelky 5tř. samostatné obecné školy divě
v Karlině. (I. tř.)
12. Čívě učitelů 2tř. obecných škol v Dříseeh
Nedomicích, Veleni a Velké Vsi° (V. tř.).
13. Podučitelky ve Vysočanech (IV. tř.).jet
14. Pěti podučitelů obecných škol v Ko icích
Lobkovicích, Hor. Počernicích, 4tř. školy, Kejlch
5tř. školy. Hloubětíně (V. tř.)
Žádosti c. k. okr. školní radě v Karlíně od 27
října do 6 neděl.
15. Učitele 5třídní obecné školy v Horčicíel
(V. tř.)
16. Podučitele 4tř. obecné školy ve Kbele a 3ti
školy v Pteníně (V. tř.)
17. Dvou podučitelů obecných škol 4tř. v Neura
zech (V. tř.).
Němyčevsi
Velen
Karlin
Čív
Lobkovic
Vela
Chlumec můj C
Bydžov
Radim
Mladějov
Úbislavice
Jičín
Dříseeh Nedomice
Veleň
Vysočany
Počernice
Kejl 5
Hloubětín
Karlín
Kbel
Ptenín
třídní obecný škola v Horčicíel
Ket
23
article
Žádosti c. k. okr. školní radě v Přešticích o
28. října do 6 neděl.
18. Učitelky odboru gram.-hist. dívčí školy mě-
šťanské v Jilemnici (IV. tř.
19. Učitele Btřídní obecné školy ve Víchov
(V. tř.)
20. Podučitele 3tř. obecné školy ve Vysokém
n. Jizerou (V. tř.).
Žádosti c. k. okr. školní radě v Jilemnici od 28
října do 6 neděl.
Při polské nadaci školské zřízené
Felixem Skibiňským, bývalým farářem v Haliči.
uprázdněno jest místo nadační s ročním požitkem
189 korun, jež určeno jest pro skutečně chudého
studujícího, syna chudého, posud žijícího neb již
zemřelého nádenníka neb dělníka města Prahy, bez
rozdílu jeho náboženství a národnosti, jenž veřejně
s dobrým prospěchem navštěvuje střední školu, reální
neb gymnasiální, neb školu vyšší a jest mravně
bezúhonným. Právo k propůjčení místa nadačního
přísluší radě král. hl. města Prahy. Kdož by sa o ně
ucházeti chtěl, nechť podá žádost opatřenou listem o
narození, úřadním vysvědčením chudoby a zacho-
valosti, vysvědčením o očkování, průkazem o sv
příslušnosti a vysvědčením školním z posledního
polouletí, nejdéle včetně do 25. listopadu 1901 v po-
dacím protokole rady městské v Praze. K žádostem-
jež podány budou po uplynutí lhůty konkursuí ak
žádostem, které nebudou opatřeny předepsanými do
klady, nebude se přihlížeti.
Jizera
Skibiňský
Přeštice
Jilemnice
28 říjen
Halič
Praha
Btřídní obecný škola v Víchov
24
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Národní zápasy footballové o
stříbrný věnec. Jak se nám sděluje, utkají se
dnes C-team S. K. »Slavia« s B-teamem
Č. A. a F. K. na Král. Vinohradech v dru-
hém předběžném zápase opětně na novém hříšti
S. K. »Slavie« na Letné. Mužstvo B-teamu
klubu vinohradského jesť nově sestaveno, a jest to
zároveň jeho prvý zápas v této saisoně. Přes to může
býti boj zajímavý; z obou mužstev mají vyjíti ná-
hradníci prvých teamů obou klubů. Počálek stanoven
přesně na 3. hod. odpolední. Vstupné 40 a 60 k.
na místa k stání; I K sedadlo. Klub vinohradský
hraje v následujícím sestavení: Firda, Konča. Pecka
Jarka, Hloch, Ledvinka, Nový, Jesenský, Ledecký,
Červený, Pepi (goal) S. K. »Slavia« C-leam sestává
většinou z hráců bývalého studentského kroužku
»Nusle«.
F K
Král
S K
Jarek
Hloch
Jesenský
Červená
Pepi
Letná
Nusle
Slavia
team klub
Cteam S . K
Bteam Č
25
article
** První národní zápas v kopané o stří-
brný věnec Č. A. F. K. na Král. Vinohra-
dech konal se v pátek 1. listopadu na hřiští »Slaviee
na Letné. Zápasilo mužstvo S. K. »Slavie« —
Cteam — proti A. klubu »Spartě«. Zvílězil, jak
bylo lze očekávati, team »Slavie«, neboť »Spartae
počíná po létech teprve opětně hráti a vyslala do
pole mužstvo úplně nové, až na (kapitána) Petráka,
jediného to účastníka slávy bývalého nejlepšího
mužstva českého. Co nedostává se »Spartě« v ohledu
techniky míčové a kombinace, to nahraditi hleděli
alhleti prudkým během a přesvědčili diváky, že co
do rychlosti nemají soupeřů. Až získají techniku
naučí se kombinovati, budou nebezpečným soupeřem
i mužstvům prvním.
C-team »Slavie«, který již několikráte pěknou
hrou na sebe upozornil, zvítězil lehce v poměru 6 :1
a jednotliví hráči jeho jsou již dnes výbornými ná
hradníky pro mužstva A. i B-teamů
Hra skončena za úplné tmy, když skoro míč již
nebylo viděti. Dlužno flumočiti opětovně požadavek
aby hra dříve započala byla a zejmena, by usta
novený počátek zápasů správně dodrž
ván byl.
A F
Král
S K
Cteam
Petrák
Letná
Slavia
Sparta
26
article
Mimo tento zápas hrálo I. mužstvo mladších
S. K. »Slavie« proti S. K. »Unionu« II. a také v tomto
případu zvítězila »Slavie« v poměru 2: 1. Konečně
D team »Slavie« porazil S. K. »Hradčany« II. v po
měru 3 2 1.
** O zápase v kopané klubu »Král. Vino-
hrady« ve Vídní s klubem »Cricke! an
Footb. Cl.«, jenž zvítězil nad českým klubem
poměru 3:0 po ostrém boji, sdělují se některé po-
drobnosti. Ve 12. minutě učiněn prvý goal pro
»Cricketu«, v 15 m. následuje druhý, uniknuvší Ve
dralovi i goalkeaperovi pod nohou, a v 29 min. po-
skytl si levý back zády z chumáče hráčů vyraženým
míčem třetí goal. Po halftime čeští hráči šli ostř
v před, útok se střídal s úlokem, však marně; dob
backs Leuthe a Siems mistrně odráželi, mimo t
jednou v rozhodném okamžiku bylo odpískáno. Tento
spůsob přerušování hry soudcem, podporovaný bou-
řícími se davy obecenstva na lacinějších místech se
opětoval, tak že čeští hráči chtěli opustiti hřiště
Potom hráči čeští houževnatě drží se v polovině
Cricketerů, jichž back se Strimplem (poprvé v Cricketě
proti Č. A. a F. K. hrajícím) tísní k vlastnímu goalu,
výsledek toho několik shootů mimo goal, zejmene
centreforwarda, a nechycené rány pravým křídlem.
2 m. od goalu o samotě stojícím. Škončila tedy druhá
polovína hry za převaby našich nerozhodně O :o.
V mužstvu Č. A. a F. K. hráli 3 náhradníci z Bi teamu
a 1 náhradník z C-teamu. Cricketa vyslala mužstvo
jako proti »Slavií« sesílené Strimplan: V Crickete
vynikli: Frilling. Smith a Erni ve forwardu a Sbires
a Leuthe v zadu.
S K
Král
Footb
Strimpl
F K
Cricket
Smith
Erni
Hradčany
Vídeň
Cricke
Č . A
Slavia
D team
II
Klan
Cteam
27
article
** Na král. Vyšehradě v restauraci »u pěvce
Lumira« založen byl klub karambolistů, který
dne 1. listopadu konal ustavující hromadu. Účelen
klubu: pěstovati hry v karambol, jako sport v širšíe
kruzích a rozměrech
Klub pořádati hodlá závody, povolávati vynikajíe
hráče do klubovní místnosti a všelikým způsobem s
snažiti o povznesení hry. Koho by zajímala tato čin
nost a kdo by měl úmysl vstoupiti do nového klubu
nechť se přihlásí u inž. stud. pana Aug. Slanin
jednatele, v klubové místnosti výše řečené na krá
Vyšehradě, konec elektrické dráhy.
** »Vienna Cricket- and Football- Club«, nejča-
stější soupeř našich mužstev, získal za svého člena
známého pražského hráce Mani Friedla, který ji
dnes hraje s tímto klubem, a sice na levém křídle
Pro »Cricketu« značí to značné sesilení řady úto
nické.
Z oyklistakého ruchu.
** Dnes v neděli 3. ledna sehrán bude polový
match na Kladně o 2. hodině odpoledne. A-leam
»K. V. Kladno« hráti bude proti A-teamu »Č. K
V. Král. Vinohrady«. Match bude dojista za-
jímavý.
* Jak bylo lze se nadíti, revanchoval se zá
vodní jezdec cyklista Michael při druhém match
dnes týden v Paříži konaném Bouhorsovi důkladně.
Aug
Friedl
V Král
Michael
Vyšehrad
Kladno
Paříž
Vienna Cricketand Footballklub
28
article
Match byl jednohodinový. Vítězem Michael, kterí
ujel 64 km. 350 m. a končil sedm a půl dráhy před
Bonhorsem. (Délka dráhy v Prince-Parku pařížském
obnáší 666 m.) Michael při té příležitosti stvořil opět
časy, které by byly světovými rekordy, kdyby týž
den nebyl Robel v Lipsku, při pokusu o překonání
vlastního světového rekordu (65 km. 512 m.) jel
lépe. Tak docílil Michael pouze rekordu na 40 km.
za 35 m. 551/s vt. (dříve 36.551/2) a na 50 km. za
45 m. 451/2 vt. (dříve 46.05“/2). Po ujetí 45 km.
selhaly oběma závodníkům vodící stroje, tak že na
další rekordy již nedošlo. — Týž den, jak řečeno
Robel v Lipsku pokusil se o nové světové rekordy
docílil následující nové časy: 20 km. za 17 m. 521
vteřin (dříve 18.11). 25 km. za 22 m. 26/2 vt. (dříve
22.50) a 30 km. za 27 m. 01/2 vt. (dříve 27.377. 3).
Však při 35 km. spadl a lehce se poraniv dále nejel.
V nejbližší době utká se pak Robel s Michaelem
v Paříži a výsledek tohoto zápasu očekává celý cy-
klistický sportovní svět s největší dychtivosti.
Šerm.
** Letošní období cvičební v šermířském klubu
»Riegel« započalo velmi živě. Členové klubu za
vedeni mistra nadporučíka pana Dom. Riegla věnují
se ušlechtilému sportu šermířskému a obzvláštní píli.
Nejen že počet členů letos se značně zvýšil, ale i ně-
kteří vynikající šermíři pražští klub jako hosté na-
vštěvují, čímž členové nabývají příležitosti, měřiti své
síly s vyspělými šermíři různých škol. Klub zamýšli
také letos předstoupiti před veřejnost s šermířskou
akademil, která má tentokráte sloužiti dobročinnému
účelu. Podrobnosti o tomto podniku oznámí se po
zději.
Čís. 261
Šachy.
191/n0t
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány
Jan Smutný v Příbrami
Úloha čís. 382 (originál)
Vojtěch Ko lek v Bobumilicích
Michael
Robel
Riegel
Dom
Riegl
Jan
ko
Princ
Lipsko
Paříž
Příbram
km
29
article
Bílý začne a dá 3. tahem mat
Úloha čís. 383
(Das neue Illustrirte Blatt). — W. A. Shinkmann
Grand Rapids
Bilý: Khi De5 Sg3 Jes
Černý: Kh3 Vh4 Pg4 samomat ve 3. tazích
Samomat tento jest posud neuveřejněná práce
Shinkmanova, kterou dr. O. Blumenthal laskavé k
prvému uveřejnění uvedenému listu zaslal. Činím
veškery pány řešitele naň zvláště pozorny
Uloha čís. 384 (reprodukce.)
O. Nemo ve Vídni
Bílý: Kcs Dat Sa2 d4 Pc5 g3 he
Černý: Ke4 Pe7 3. tahem mat
Zprávy šachové.
Přehled ostatních 2 skupin korr. turnaje šachovým
kroužkem „Dobruský“ pořádanýcl
R. Bílek, Prah
Blatt
Shinkmann
Černá
Blumenthal
O Nemo
Dobruský
R Bílek
Vídeň
Praha
Grand Rapid Bilá
Kh jít 5 singulár
Kh 3 vh
sa 2 d
31
article
L. Dvořák, Brn
R. Funk, Příšpo
A. Petrnoušek,
Nymburk
L Dvořák
R Funk
A Petrnoušek
Brno
Nymburk
33
article
s. Bíek, Prab
R. Nejtek, Sln
T. Stka, Pnka
V. J. Šebesta Kr akoy
Prab R Nejtek
Sln
Stka
V J Šebesta
Králové
34
article
Pánové Petrnoušek s Sebestou průběhem hry v
stoupili.
Z Havany: V časopisu „Ambos Mundos“ počl
redigovati rubriku šachovou Juan Corro
Z Londýna: Před nedávnem zahájený match
Jacobs contra Ward skončil vítězstvím prvého v po-
měru 9: 7 vyhrán
Z Paříže: V šachovém klubu „Cerle Philidor“ po-
řádán malý turnaj mistrů, jehož zúčastní se Albin.
Billecard, Mieses, Sittenfeld a Taubenhaus. Janovsk
podnikl okružní cestu po Rusi.
Z Monte Carla: Program námi již oznámenéh
turnaje vyjde v měsíci listopadu. Počet účastníků pr
na 16—18 projektován. Při připuštění do turnaje roz
hoduje kdo dříve se přihlásil
Mezi přátely hry královské v Argentině a Brasili
vybojován dne 18. srpna b. r. telegrafický zápas, jenž
skončil vítězstvím poslednějšího.
Dne 7. října b. r. sehrál v mistnostech šachovéh
klubu moskevského mistr M. Čigorin 30 partií simul-
táně, z nichž 24 vyhrál a 6 prohrál. Dne 8. téhož
měsíce prohrál týž cousultační partii proti Henikovi.
Gončarovu a Fräuklovi. Dne 10. října hrál proti Josa-
kovu. Ljubimovu a Šolzovi, rovněž dne 12. října proti
Bojarkovu, Tereščenkovi a Gončarovu a dne 13. října
proti Henikovi, Gončarovu a Fränklovi, vždy konsul-
tačně, jež vesměs vyhrál. Podobně i dne 14. října, kdy
Alexandrov, Henikov, Gončarov a Tereščenko snažili
se mistra poraziti jeho vlastní zbraní, hrajíce gambit
Evansův. Čigorin volil kompromitovanou obranu a vy-
hrál ve 30. tazích.
Jak nám bylo sděleno, šachový kroužek „Pillsbury“
v Heřm. Městci opět se k životu hlásí, pokračuje toti
v obou započatých hrách se šachovým kroužkem „Do-
brusky“ v Praze jež obě výhrou prvého skončeny.
Petrnoušek
Sebesta
Ambos Mundos
Corro
Jacobs
Ward
Cerle Philidor
Albin
Sittenfeld
Taubenhaus
M Čigorin
Gončarův
Fräukl
Ljubimov
Šolz
Tereščenko
Fränkl
Alexandrov
Henikov
Gončarov
Evansův
Čigorin
Havana
Londýn
Paříž
Rus
Monte Carlo
Argentina
Henik
Městec
Praha
35
article
Podáváme v notaci postavení obou her, jakož i jich
konečné tahy
I. — Bílý: „Pillsbury“. Černý: „Dobruský“
B.: Khi D2 Vdl fi Jb4 Pg2 h2 Č.: Kb7 Db5
Vas h8 Sf5 Pa6 c6 g7 h7 načež kroužek „Pillsbury“
učinil 31. Jb4Xcc Va8—c8 32. Jc4—d5 a černý s
vzdal. (Na 31. . . . DXc6 32. Vf1X«f5 Va8 —d8 33.
Vd1—b1+ Ka8 34. Da6 Dde 32. Vds atd., na 31. . . .
KXe6 32. Va1—c1+! Kb7 33. Víf5 DXKf5 34.
Db4-+ Db5 35. De7- atd. podobně na jiné tahy.)
— II. Bílý: „Dobruský“.Kgi Vel fi Je3 fs Sí
Pa? b3 c5 d4 g2 h3. Černý: „Pilsbury“. Kgs
Ve8 f8 Jfe Sds e6 Pa7 b7 ce f7 g7 h6 načež násle-
dovalo 23. Sf4—d6 Sd8—a5! 24. Vd1—c1 Sa5c3 25.
Ve1xc3 Jf6—e4 26. Ve3—c4 Je4d6. 27. c5xk d
Se6c4 28. b3c4 f7—16 29. c4—c5 Ví8—f7 30.
d4—d5 c6)d5 31. Vf1—dl Veg—e2 32. Vdix d5
Vf7—d7 33. Jí3—d4 Ve2xa2 34. c5—c6 b7)Kc6 35.
Jd4xc6 Va2—a6 36. Jc6—b8 Va6xd6 37. Jb8xk d?
Vd6dě a vyhrál v několika tazích jezdce a tím i hru.
Korrespondenční partle, hrané mezi českým spol-
kem šachovým v Praze a šach. spolkem ve Varšavě
chýlí se ke konci. Nelze sice ještě nyní říci, která
strana zvítězí, avšak již vidno, že v partii ve které ze
strany české bilými volen gambit dámy, jest posic
bílých pevnou, v druhé partli hrané českými hráči
španělsky mají tíž při stejné hře o pěšce vice.
Dne 12. října hrál pan Old. Důras v „Národním
domě“ na Kr. Vinohradech 8 partií současně, z nich
6 vyhrál, 1 remisoval a 1 prohrál, na to hrán, 4 partie
na slepo, z nichž 2 vyhrál a 2 skončily remis
Pražský spolek šachový v Praze, ak se proslýchá,
hodlá vypsati v zimním období větši turnaj hráč
národnosti české, prvá cena má býti stanovéna na
200 korun; každý účastník povinen složiti vklad 20 k
Přihlásíli se mnoho účastníků budou pořádány turnaje
dva, hlavní a vedlejší. Bližší zprávy neopomineme
opět přinésti.
Černá
Dobruský
Jb
Víf
Kc
Jc
Vd
Old
Důras
6 Dde 32
Virginie
DXKf 5 34
Praha
Varšava
Vinohrady
1 + Ka 8
Sf 4
4 26
národní dům “ na Králové
spolek šachový v Praga
Kh D 2
Pg 2
Sf
Xcc Virginie
DXc 6 32
KX 6 32
Kb 7 33
c 1 sa 5 c 3 25
c 6
Vega — e 2 32
da