ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 78e3f690-661e-11dc-99a2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 35 celkem · entity: person 138, place 61, org 18, work 20
1 masthead
3. listopadu 1901.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listůk
3 masthead
k číslu 303.
4 masthead
Strana 13
5 title
Výtvarné umění.
6 article
M. Tyrš, kritik = Ze všech lidí miluje umělec nejméně ty, kleři právem či neprávem zovou se kritiky, muže totiž, kteří psaným a tištěným slovem vykládají a posuzují díla umělecká, kterým jest umění podnětem i předmětem úvah, analysy i synthesy. Trvalý a nevyhladitelný tenťo anta- gonismus dostupuje vrchole, když muž slova úsudku vytýká a odsuzuje, co muž výtvarný podává. Tento sice snese obyčejně mlčky i nej- větší a třeba nejhlaholivější chvály bez proteslu ale ihned je po ruce s námitkou inkompetence. dočte h se o výtkách a neshodách mezi svým názorem a výtvorem a náhledem kritikovým. Nej spiše že umělec v tajeném nitru svém pohrdá i svým literárním vykládačem, obhájcema chvalořečníkem, výcházeje od přesvědčení vše- obecně v obci umělecké rozšířeného, že literát nerozumí vůbec ničeho z výtvarného umění. Při nejmenším je to nevděk. Kdyby si kd vzal práci a sestavil náležité doklady o kriti- ekém průvodu celých epoch uměleckých a jedno tlivých umělců, sbledalo by se, že zjevy nej- gentálnější, vrstevníky nechápané, úpovrhovane a odmitsné, byly vyneseny na povreh, osvětleny se všech stran péry nadšenými, přesvědčeným a neunavnými. Barbizonšti, máme-li jen nejbližš na mysli, bez Thorého, realistě Courbetova rázu bez Castagnaryho, impressionisté bez Zoly, Dureta.
M Tyrš Thorý Courbetův Castagnary Zola Duret
7 article
Durantyho, angličti prerafaelisté bez Ruskina, Rodin bez Goffroye a Marxa, Böcklin bez Gur- litta a Lichlwarka, Klinger bez Brandesa a Gurlitta, celé nové hnutí umělecké bez Muthera, že by to všechno bez tohoto literárního partisánství — parlisánství v ušlechtilém významu — nebylo zaujalo včas mysl a duši vrstevnické společnosti. která musila býti vybureována ze své nelečnosti, aneb aspoň setrvačnosti, a přesvědčena, že co v krátkozrakosti své odmítá, je v pravdě maso jejího těla, morek jejich kostí. Umělečtí krili- kové jsou roznašeči nových světel. Jejich činnos více leží v brzkém rozpoznání nových uměleckých pravd a ku předu tihnoucích evolucí a v jejich vý- bojné obraně, nežli v diktátorském vykazování nebývalých cest a hledání dosud nepoznaných eilů. Toto poslední zůstane vždy úlohou tvůrčího genia a sluší-li řádnému uměleckému kritiku jaký čestný titul, pak jistě onen, že byl a jest mužem, který první chápe, věří a apoštoluje. Všichni apoštolové sešli smrlí mučennickou. J to jejich odkaz kritikům? Miroslav Tyrš jako kritik uměleeký, poku vím, nezažil pelyňku při své činnosti a to má zajistě svoje příčiny, kleré leží v osobnosti i v poměrech, za nichž vystupoval. Miroslav Tyrš ale jako kritik umělecký patří k těm, kdo apoštolují o umění a první svazek jeho »Úvah a pojednání o umění výtvarném« právě vy- daný*), celý hned praví, které umění usiloval uvésti v poznání a lásku české společnosti: umění Mánesovo, umění Čermákovo, umění českého karakteru.
Ruskin Goffroy Böcklin Gur Lichlwarka Klinger Brandesa Gurlitt Tyrš Mánesův Čermákův
8 article
Nejdříve musí býti řečeno, že byl M. Tyrš vůbec první umělecký kritik český. Před nim neexistovala česká kritika umělecká ani v širštm ani v užším slova smyslu. Nejlepší, co v Praze o umění bylo před jeho vystoupením psáno od A. Springera, Ambrose, Jos. Bayera, bylo ně- měeké, duchem i jazykem. Docela bez před- chůdců Tyrš ovšem nebyl, míním takových. kteří neochotničili a jejichž kritiky mají uměle- ekou a literární hodnotu. Jan Neruda byl jeho předchůdcem v metieru i zde, v tomto denniku, na tomto místě, kde M. Tyrš po leta své kri- tiky psával. Není to velká, ale jistě zajímavá kapitola v historii Nerudovy práce, ony blyskavé referáty výstavní a zvláště kratičké a mistrovské karakteristiky několika zesnulých umělců, mezi nimiž tklivý a krásný nekrolog Josefa Mánesa stojí na prvním místě. Byl to také jediný, jež nešťastnému mrtvému tenkráte české listy věno- valy, a v něm Neruda ihned uhodil ony dva základní tóny, jež odtud se stále ozývají v každé zmínce o Mánesovi: žhavá výčitka vrstevníkům, že Mánesa nechápali a proto ne doceňovali a nadšené konstatování národního- českého karakteru jeho umění.
M Tyrš A Springer Ambros Jos Bayer Tyrš Neruda Mánes Praha
9 article
Po dvou letech M. Tyrš u příležitosti vý stavy v Umělecké besedě mluví poprvé o Ma nesovi, potom zase a zase, v článcích a me morandech; po něm převzala paní R. Tyršová jeho péro, a její četné statě v časopisech roz troušené, ba i ty drobné doplňkové poznámky jež přičinila k textu svého chotě, jsou cennými vítanými přispěvky k poznání Mánesova úmění Jim, manželům Tyršovým, vděčime za nejúčin- nější propagaci všeho, co slovo »Mánes« v sobě zavírá. Tyršova práce umělecko-kritická, právě že byl první, který se jí cele věnoval, musila vy- jíti od kořene. I terminologii bylo mu. nově shledávati nebo tvořiti a ještě dnes, sedmnáct rcků po jeho smrti, zůstává základem dalšího rozvinu. Bylo mu třeba sestrojiti si půdu pod nohama, upraviti theorie a vyhlídky, z nichž by naziral na soudobé umění. Mnoho se od jeho odchodu v této části změnilo, nám už na př. neni historická malba více plnocennou náhradou za mythus helenský a horouenost křesťanstvíi nám není víc linie antiky nejvyšším korektivem uměleckého tvoření; my nevěříme víc, že dnešn kroj a celý život není malebným; my přikazu- jeme barvě a světlu v obraze jiné hodnoty nežli činil Tyrš — a jeho doba. Neboť on ze své doby mluví a za ni mluví. Zůstává však jeho láska, jeho nadšení a jeho pečlivosta svědomitost při kritické práci. Leckdy se arci, jem- nému posluchači, prozradí, že od theorie vyšel a později teprve, ji nasycen, před uměleckým výtvo- rem stanul, ale poněvadž tento potom opravdu miluje a usiluje z něho nejlepší stránky vyvážit, do něho se pohružuje, přehližíme dnes rádi u
M Tyrš R Tyršová Mánesův Jim Tyršův Mánes Tyrš
10 article
Tyrše převahu filosofické práce nad výtvarným názorem. Pro M. Tyrše bylo dílo umělecké v každičkém rysu cisternou, v níž nejpozornější rozvaha a nejsubtilnější rozumová úvaha uměl- cova se v celých proudech sbírá. Byl přesvěd- čen, ač to snad nikde zřejmě nevyslovil, že pravý umělec ničeho netvoři z instinktu, nýbrž vše s nejjasnějším a nejlogičtějším mozkem. V Tyršových očich jest veliký umělec muž, vysoce nadaný schopnosti, vyjadřovati své my- šlenkové představy a pochody ušlechtilou * Pořádá Renata Tyršová. — Druhé oddělení »Úvah a řečí dra. Miroslava Tyrše«. Redakcí dra Jos E. Scheinera. Nákladem »Sokola« v Praze.
Tyrš M Tyrš Tyršová doktor Jos E Scheiner Praha Sokol
11 article
linií, krásným seskupením, libou barvoua přívlastky těchto prvků ve vzorných podobách shledával po vší říši starého umění. Rozbory »dětských kartonů« Mánesových nebo kterékoliv malby Jar. Čermáka jsou podivuhodnými ukáz- kami takových analys, do všech zevrubnost jdoucích a každičkou součást obrazu vykláda- jících. M. Tyrš vštěpoval lásku k umění Máne sovu a Čermákovu, poněvadž poznával v nich uměni naše, české, v typech zjevů a v duševním obsahu. U obou rozpoznával a vynášel jich re- alistický základ a jeho zidealisovaný projev; obou obdlivoval se zdravosti a fysické síle zo- brazených lidí a vlasteneckosti smýšlení jieh zobrazitelů. K tomu se družila u M. Tyrše ještě morálnost života. Sebadisciplina, kterou na svém osobním karakleru i svém fysickém těle prodě- lal, životní prineip o neúhonné poetivosti mravu i povahy, ve smýšlení a konání, přivedly jej k těmže požadavkům i vůči uměním výtvarným diktovala mu na př. onu stať, kterou francouz- skému umění druhého císařství v životopisu Čermákově věnoval. Jeho snahy v Sokolstru nešly jinou drahou, eíl jeho byl vychovat zdra vou duši v zdravém těle a ve všem svou Národ této konstituce měl — předblhaje v bu- doucnost — na mysli, když volal k umělci
Rozbora Mánesův Čermák M Tyrš Čermákův Sebadisciplin
12 article
»Vstup mezi nás, naplň se našimi snahami, ity roztouži se tužbami našimi, nauč se pochopo vati náš život a poeity naše, pronikni myslí svou k jádru jsouenosti našl; a zdaří-li set pojmouti takto nejvlastnější naši bytost a ná- zorně ji vyličiti, pak — avšak jen pak — i ty oetneš se na vrcholu umění svého.« Jiného po učení všechna historie umění nepodává přítom- nosti, jiných požadavků nemáme i my dnes vůči svým uměleům. Jenom že M. Tyrš tehda nedomyslil svoji myšlenku k pravým koncům, a místo k dnešku, k vřelé chvíli současné, od- kazuje k minulosti. Doba se mu zdá příliš kvasící, neustálená a proto má se umělec »od- vrátiti od věku vlastního a zahloubati v minu- lost lidstva a národa svěho«. V této theorii jest uloženo jaksi poslední vzplanutí romantismu. My však onomu apelu dáváme jiný a bližší závěr. Ovšem ale Josef Mánes i Jaroslav Čormák byli pro Tyrše pravé vzorné příklady k jeho výzvě. Objevili se vedle a mimo odcho vance Rubenkovy školy, jeden zcela svůj a ode všeho odehylný a proto nedoceněný a zneuznávaný druhý oproti nim pokrokový ve formě a barve a umělecký odkrývatel slovanského jihu, který své češství, aspoň v látce, rozšířil na slovanství, a proto k nim Tyra přilnul a stal se jejich kri- tikempaladinem. Měl tolik přesvědčivé výmluv- nosti, že svůj názor a svoje přesvědčení o jich významu přenesl na všechny, kdo jeho statě četli. Jako oni, tak i on sám tkvěl ve své době a proto jako jejich dílo, tak i jeho slova jsou dokumenty vrcholných představ a myšlének K. B. M. oněch dob.
M Tyrš Mánes Čormák Tyrš Tyr Rubenkův škola
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Spojitost školy národní — se školou střední Pisatel článku »Cena vysvědčení obecných škol« v této Hiídce z 28. července, učitel školy střední, jako bystrý pozorovatel touží po spojitosti školy obecně se školou střední, jak po ní učitelstvo škol obecných již dávno volá. Kdyby bylo tolika dobré vůle se strany v šeh učitelstva škol středních, kolik jí auktor uka- zuje, byl by k uskutečnění projevených přání již jen malý krok. Bohužel, musíme vytknouti, že na všech stranách dobré té vůle, nebo snad ochoty není. (Viz na př. zamitavé chování se učitelstva škol středních, když bylo v letošních prázdninách přizváno k jednání o svazu česko- slovanského učitelstva, v němž právě také otázka tato je článkem programovým.) Kdyby pozoruhodné vývody pisatelovy byly vyšly z péra našeho, učitele školy obecné, snadno mohl je stihnouti porok nepřízně ke školstvu střednímu, čehož však u nás naprosto Do slova souhlasíme s auktorem, praví-li »že zvláště při přijímacích zkouškách, kdy mladý kandidát vstupuje před jiného examina- tora, než jak byl dosud zvyklý před svého učitele, stává se mnohdy následkem této ne- zvyklosti tolik nesrovnalostí, že žák, jenž sotva dostatečně přijímací zkoušku vykonal, objeví se velice talentovaným studentem a naopak dobře odpovídající žáci prostředními nebo nedosta- tečnými.«
14 article
Tento významný fakt, jímž auktor upřímně obhajuje práci a vysvědčení škol obecných, nuti ovšem k přemýšleni, »proč škola obecná svou vnitřní hodnotou a dokonalostí nedovede si vy- moci pro svá vysvědčení té platnosti, aby na základě jich žák přijat býti mohl do školy střední.« Plně souhlasíme, že zvýšením ceny vysvědčení před veřejností povznesl by se i vý znam školství obecného. Jest pravdou nepopěr nou, že za nynějších poměrů činí rodiče závěry nespravedlivé, neb aspoň jsou otřásáni ve víře v práci učitele školy obecné sebe svědomitěj šího, procházj-li chlapec jejich, který s prospě chem velmi dobrým odchází ze školy obecné, při zkoušce přijímaci (jejíž hodnolu sám pisatel učitel školy střední, označuje »veli ce problema tickou«) s prospěchem slabším, nebo dokonee neprojde-li. Je přirozeno, že pozastavují se nad tím i učitelé škol obecných, když chlapec, kte- rého venkoncem znají, ukazuje při zkoušce při- jímaci prospěch k nepoznání jiný. Z vlastních
15 article
zkušeností známe připady, že chlapci slabší vy- konali zkoušku přijímaci mnohem lépe nežli ti, kteří ve škole obecné vykazovali prospěch nej- lepší. To je nesrovnalost, která do oči bijea znevážňuje práci učitelstva škol obecných, jak nepředpojatí učítelé škol středních sami vyzná- vají. Doufáme, že učitelstvo škol národních otázky této také se ujme a domáhati se bude odstranění této nesrovnalosti ve prospěch škol- ství obecného, které získá na vážnosti; rodiče i chlapci, kteři beztoho dle nynějšího systému ze zhoubného strachu od prvního kroku do školy nevycházejí, budou spokojenější a klid- nější, vědouce, že o přijetí jejich do školy střední bude výhradně rozhodovati vysvěd- čení zo školy obecné, což bude jim vzpruhou, aby po celou dobu horlivě pracovalii učitelstvo škol středních zbaveno pak bude »ne místné přítěže« zkoušek přijímacích. Poznámku auktorovu, že škola obecná, když pro svůj určitý ráz nemůže býli příprav
17 article
kou pro školy střední, přece má vyzbrojiti žáka důkladnou znalostí čitelného písma, jistotou v počítání a pevném pojetí j azyk ový ch základních pravidel po stránce mluv- nické i pravopisné, rovněž nechceme mlče- ním pominouti. Podotýkáme, že v péči o přípravu žáků do školy střední, kteří mají býti jednou soli země, šli jsme vždy a rádi dále. než snad auktor ve střízlivé úvaze své sám při pouští. A právě proto, že nezřídka zvláštní m- mořádnou péči věnujeme chlapcům, kteř odcházejí do škol středních, jsme tím bolestněj dotýkáni rozpory při zkouškách přijímacích zvláště když běži o různé nazírání na někter předměty vyučovací. S důrazem nutno jest ukázati na obor, kde školství obecné, pokud jde ve znamení po kroku, je v rozporu se školstvím středním Máme na mysli ja zyk vyučovací. Zdravá reforma v jazyce vyučovacím vali se do světnice škol národních plným proudem. Na minulé po radě zemské rokováno o věcech jazykových v znamení pokroku, a na stanovisku tom stoj úvod k nezměněným osnovám učebným. Po něvadž i někteří školdozorci, kteři v paedago gicko didaktickém nazírání nestrnuli v starých šablonách (viz na př. pokrokové názory praž- ského inspektora-filologa dra. J. Kaňky), sam pokrok v jazyce živí, lze se nadíti, že jest ne daleká doba, kdy úřadní nařizení budou učitele nutiti k tomu, co pokrokovým lidem ze stavu již dávno vešlo v krev.
Kaňk
18 article
Můžeme-li souditi z požadavků při zkou škách přijímacích do škol středních, vyznal musíme, že pokrokových názorů, v jichž duchu žáci škol obecných byli vedeni, pramálose dbá. Nechceme se vměšovati do učiva ško- středních nebo snad dovozovati potřebu, aby se stavělo na učivu, ve škole obecné zbudovaném. upozorňujeme však, že jest naprostou nesrovna- lostí, ome zuje-li škola obecná duchamorné theorie mluvnické, které jí všecko učení zne- chucují, jenom na prostředek k cíli: uživat správně jazyka ústně i písemně, a sta ví-l zkonška přijímací rozbory tvaroslov n a větoslovné jedním z nejdůležitějších po- žadavků. A ještě bychom se nad tím nezasta- vovali, kdyby rozbory tyto konány byly toliko způsobem ústním (ač i ve způsobě tom val- ného významu jim nepřikládáme), aby možné bylo dohodnutí mezi žákem a zkoušejicím, nebot není v žádném jiném předmětě tak různých způsobů práce, prýštlcích z různého nazírání (viz na př. i názory Gebaurovy), jako v nauce Ivaroslovné i větoslovné. Dovolujeme si tvrditi, že by se našli sotva dva filologové, kteři by se úplně sjednotili v názorech svých na na nauky větoslovné. A co si má počíti ubohý školáček, předkládají-li se mu při zkoušee přijímací věty k písemnému rozboru tvaro- slovnému a větoslovnému! Nad tím vrtíme hla- vou a tvrdíme, že v tom žáci ovšem váznou vždyeky budou váznout.
Gebaurův
19 article
Nebudeme ukazovati, jak nojistými bývají theorie gramatické, ač by to nebylo bez za- jimavosti i pro obecenstvo širší, odkazujeme na spis ředitele Lepaře z let devadesátých, ktery celý jest. věnován sporným věcem grama tickým. O přislovečném určení na př. prav Lepař: Přislovečná určení rozdružují se v mluvni- cích v určení místa, směru, času, způsobu, příčiny a konec konců pozoruje učitel, že řada těchto druhů slov není úplné, nevšimajíc si určen účelu, prostředku, míry, váhy, ceny atd. Ktery účel mají poučky tak neurovnané a neúplné nemají-li se jimi dítky jen mořiti? Proč ne rozdružuje se důsledně takým způsobem i při vlastek, záleží-li co na rozdružování tom. Vždye i on má podobné druhy na př. můj letošní (při vlastek času), přerozkošný (způsobu), pobyt
Lepař
20 article
Praze (místa), od 12. do 18. května (času) mě velice osvěžil. Protož pravím: Dovede-li školn dítě pověděti, že význam podstatného jmena blíže se určuje k otázkám jaký? který ? čii z čeho? odkud? atd., připraví se ke správnému mluvení, čtení a psaní lépe, než jakýmkoli hro maděním neurovnaných a neúplných, domněle učených kategoril. « *) A podobně nepříznivě soudí o nauce věto slovné Vymazal, Mrazík a jiní vynikající učitel čeští, poněvadž jednak sehopnosti dětí, genera lisovati při větosloví, nejsou ještě náležitě roz vily, jednak i proto, že škola národní v jazyce vyučovacím musí věnovali péči jiným věcem než aby ubijela čas duchamorným theorisováním Dle požadavků novodobých vynakládá škol obecná vedle pravopisu také mnoho péče na sloh. Leckteré práce, které vypředli mladi naši stylisté z vlastního nitra, jsou opravdu po zoruhodny a o tom svědčící, jak bohaté jsou zkušenosti dětské. A toho po našem soudo nejen mohla, nýbrž i měla by se škola střední dožadovati, aby žáci do síní jejích vstupujíeí dovedli a lespoň slyšené vypravování slušným stylistickým způsobem napsati. Jistě, že tento způsob byl by i šťastnější i pro seznání pravo- pisné zdatnosti dětí, než diktát, jak dosu se děje. I obracíme se ke všemu učitelstvu ško národních i středních, aby myšlenku žádoue spojitosti se zřetele nespouštělo, aby jí co nej dříve také zjednán byl průchod cestou úřadní Rovněž upozorňujeme, že letošní zemské konfe renci uč-telské nabízí se vhodná příležitost, aby za podpory zemské rady školní zjednána byla vysvědčením škol národních taková platnost, které dle důležitosti své zasluhujl.
Vymazal Mrazík Praha
21 article
Konkursy na definitivní mista učitelská. 1. Řídícího učitele 2tř. školy obecné ve Vel. šicích (1000 K. funkč. přídavek 200 K a byt). 2. Učitele a správce 1tř. obecné školy v Hr dišku (V. tř. a 160 K funkč. přídavku) 3. Učitele a správce školy v Zábědově (1000 funkč. přídavek 160 K, s průkazem způsobilosti pr náboženství kat.). *) Nedostatky, které mluvnicím v příslovečném určení vytkl Lepař, aby tuto nauku vůbec potřel jsou dnes ovšem »odstraněny« neblahou knihoskladn Učebnicí jazyka českého, která vskntku celý úvod ve filosofické kategorie podává svým patnácterem tohoto určení: místa, času, způsobu, příčinnosti, pu- vodce, původu, nástroje, prostředku, prostředníka. látky, pobnutky, důvodu, překážky, podmínky, pří- pustky; ale příklady dídaktického materialismu z této knihy mohly by se rozmnožiti nesmírně — čítáť tato mluvnická bible našich dětí přes půl tisíce stran Ostatně viz druhou řadu Studií o našem školstv obecném v naší loňské Hlídce školské str. 26 z násl. vydání Šimáčkova. P. t.
Lepař Šimáčkův Hradec Zábědov
22 article
4. Učitele 2tř. obecné školy ve Vel. Lišicíeh (V tř.) 5. Učitelky odboru gram.-hist. měšťanské dívč školy v Chlumci n C. (1400 K) Žádosti c. k. okr. školní radě v Nov. Bydžově od 24. října do 6 neděl. 6. Řidícího učitele 4tř. obecné školy v Radim (1000 K, byt, funkč. přídavek 300 7. Učitele 3tř. obecné školy v Mladějově (100 korun) 8. Podučitelů 4tř. obecných škol v Lužanech, Němyčevsi a v Úbislavicích (800 K) Žádosti c. k. okr. školní radě v Jičíně od 25 října do 6 neděl. 9. Řídícího učitele 4tř. obecné školy v Kejíc (V. tř., funkč. přídavek 300 K, byt nebo příbytečné s průkazem pro náboženství kat) 10. Řídícího učitele 2tř. obecné školy ve Velen (V. tř., funkč. přídavek 200 K, byt nebo příbytečné s průkazem pro náboženství kat.) 11. Učitelky 5tř. samostatné obecné školy divě v Karlině. (I. tř.) 12. Čívě učitelů 2tř. obecných škol v Dříseeh Nedomicích, Veleni a Velké Vsi° (V. tř.). 13. Podučitelky ve Vysočanech (IV. tř.).jet 14. Pěti podučitelů obecných škol v Ko icích Lobkovicích, Hor. Počernicích, 4tř. školy, Kejlch 5tř. školy. Hloubětíně (V. tř.) Žádosti c. k. okr. školní radě v Karlíně od 27 října do 6 neděl. 15. Učitele 5třídní obecné školy v Horčicíel (V. tř.) 16. Podučitele 4tř. obecné školy ve Kbele a 3ti školy v Pteníně (V. tř.) 17. Dvou podučitelů obecných škol 4tř. v Neura zech (V. tř.).
Němyčevsi Velen Karlin Čív Lobkovic Vela Chlumec můj C Bydžov Radim Mladějov Úbislavice Jičín Dříseeh Nedomice Veleň Vysočany Počernice Kejl 5 Hloubětín Karlín Kbel Ptenín třídní obecný škola v Horčicíel Ket
23 article
Žádosti c. k. okr. školní radě v Přešticích o 28. října do 6 neděl. 18. Učitelky odboru gram.-hist. dívčí školy mě- šťanské v Jilemnici (IV. tř. 19. Učitele Btřídní obecné školy ve Víchov (V. tř.) 20. Podučitele 3tř. obecné školy ve Vysokém n. Jizerou (V. tř.). Žádosti c. k. okr. školní radě v Jilemnici od 28 října do 6 neděl. Při polské nadaci školské zřízené Felixem Skibiňským, bývalým farářem v Haliči. uprázdněno jest místo nadační s ročním požitkem 189 korun, jež určeno jest pro skutečně chudého studujícího, syna chudého, posud žijícího neb již zemřelého nádenníka neb dělníka města Prahy, bez rozdílu jeho náboženství a národnosti, jenž veřejně s dobrým prospěchem navštěvuje střední školu, reální neb gymnasiální, neb školu vyšší a jest mravně bezúhonným. Právo k propůjčení místa nadačního přísluší radě král. hl. města Prahy. Kdož by sa o ně ucházeti chtěl, nechť podá žádost opatřenou listem o narození, úřadním vysvědčením chudoby a zacho- valosti, vysvědčením o očkování, průkazem o sv příslušnosti a vysvědčením školním z posledního polouletí, nejdéle včetně do 25. listopadu 1901 v po- dacím protokole rady městské v Praze. K žádostem- jež podány budou po uplynutí lhůty konkursuí ak žádostem, které nebudou opatřeny předepsanými do klady, nebude se přihlížeti.
Jizera Skibiňský Přeštice Jilemnice 28 říjen Halič Praha Btřídní obecný škola v Víchov
24 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Národní zápasy footballové o stříbrný věnec. Jak se nám sděluje, utkají se dnes C-team S. K. »Slavia« s B-teamem Č. A. a F. K. na Král. Vinohradech v dru- hém předběžném zápase opětně na novém hříšti S. K. »Slavie« na Letné. Mužstvo B-teamu klubu vinohradského jesť nově sestaveno, a jest to zároveň jeho prvý zápas v této saisoně. Přes to může býti boj zajímavý; z obou mužstev mají vyjíti ná- hradníci prvých teamů obou klubů. Počálek stanoven přesně na 3. hod. odpolední. Vstupné 40 a 60 k. na místa k stání; I K sedadlo. Klub vinohradský hraje v následujícím sestavení: Firda, Konča. Pecka Jarka, Hloch, Ledvinka, Nový, Jesenský, Ledecký, Červený, Pepi (goal) S. K. »Slavia« C-leam sestává většinou z hráců bývalého studentského kroužku »Nusle«.
F K Král S K Jarek Hloch Jesenský Červená Pepi Letná Nusle Slavia team klub Cteam S . K Bteam Č
25 article
** První národní zápas v kopané o stří- brný věnec Č. A. F. K. na Král. Vinohra- dech konal se v pátek 1. listopadu na hřiští »Slaviee na Letné. Zápasilo mužstvo S. K. »Slavie« — Cteam — proti A. klubu »Spartě«. Zvílězil, jak bylo lze očekávati, team »Slavie«, neboť »Spartae počíná po létech teprve opětně hráti a vyslala do pole mužstvo úplně nové, až na (kapitána) Petráka, jediného to účastníka slávy bývalého nejlepšího mužstva českého. Co nedostává se »Spartě« v ohledu techniky míčové a kombinace, to nahraditi hleděli alhleti prudkým během a přesvědčili diváky, že co do rychlosti nemají soupeřů. Až získají techniku naučí se kombinovati, budou nebezpečným soupeřem i mužstvům prvním. C-team »Slavie«, který již několikráte pěknou hrou na sebe upozornil, zvítězil lehce v poměru 6 :1 a jednotliví hráči jeho jsou již dnes výbornými ná hradníky pro mužstva A. i B-teamů Hra skončena za úplné tmy, když skoro míč již nebylo viděti. Dlužno flumočiti opětovně požadavek aby hra dříve započala byla a zejmena, by usta novený počátek zápasů správně dodrž ván byl.
A F Král S K Cteam Petrák Letná Slavia Sparta
26 article
Mimo tento zápas hrálo I. mužstvo mladších S. K. »Slavie« proti S. K. »Unionu« II. a také v tomto případu zvítězila »Slavie« v poměru 2: 1. Konečně D team »Slavie« porazil S. K. »Hradčany« II. v po měru 3 2 1. ** O zápase v kopané klubu »Král. Vino- hrady« ve Vídní s klubem »Cricke! an Footb. Cl.«, jenž zvítězil nad českým klubem poměru 3:0 po ostrém boji, sdělují se některé po- drobnosti. Ve 12. minutě učiněn prvý goal pro »Cricketu«, v 15 m. následuje druhý, uniknuvší Ve dralovi i goalkeaperovi pod nohou, a v 29 min. po- skytl si levý back zády z chumáče hráčů vyraženým míčem třetí goal. Po halftime čeští hráči šli ostř v před, útok se střídal s úlokem, však marně; dob backs Leuthe a Siems mistrně odráželi, mimo t jednou v rozhodném okamžiku bylo odpískáno. Tento spůsob přerušování hry soudcem, podporovaný bou- řícími se davy obecenstva na lacinějších místech se opětoval, tak že čeští hráči chtěli opustiti hřiště Potom hráči čeští houževnatě drží se v polovině Cricketerů, jichž back se Strimplem (poprvé v Cricketě proti Č. A. a F. K. hrajícím) tísní k vlastnímu goalu, výsledek toho několik shootů mimo goal, zejmene centreforwarda, a nechycené rány pravým křídlem. 2 m. od goalu o samotě stojícím. Škončila tedy druhá polovína hry za převaby našich nerozhodně O :o. V mužstvu Č. A. a F. K. hráli 3 náhradníci z Bi teamu a 1 náhradník z C-teamu. Cricketa vyslala mužstvo jako proti »Slavií« sesílené Strimplan: V Crickete vynikli: Frilling. Smith a Erni ve forwardu a Sbires a Leuthe v zadu.
S K Král Footb Strimpl F K Cricket Smith Erni Hradčany Vídeň Cricke Č . A Slavia D team II Klan Cteam
27 article
** Na král. Vyšehradě v restauraci »u pěvce Lumira« založen byl klub karambolistů, který dne 1. listopadu konal ustavující hromadu. Účelen klubu: pěstovati hry v karambol, jako sport v širšíe kruzích a rozměrech Klub pořádati hodlá závody, povolávati vynikajíe hráče do klubovní místnosti a všelikým způsobem s snažiti o povznesení hry. Koho by zajímala tato čin nost a kdo by měl úmysl vstoupiti do nového klubu nechť se přihlásí u inž. stud. pana Aug. Slanin jednatele, v klubové místnosti výše řečené na krá Vyšehradě, konec elektrické dráhy. ** »Vienna Cricket- and Football- Club«, nejča- stější soupeř našich mužstev, získal za svého člena známého pražského hráce Mani Friedla, který ji dnes hraje s tímto klubem, a sice na levém křídle Pro »Cricketu« značí to značné sesilení řady úto nické. Z oyklistakého ruchu. ** Dnes v neděli 3. ledna sehrán bude polový match na Kladně o 2. hodině odpoledne. A-leam »K. V. Kladno« hráti bude proti A-teamu »Č. K V. Král. Vinohrady«. Match bude dojista za- jímavý. * Jak bylo lze se nadíti, revanchoval se zá vodní jezdec cyklista Michael při druhém match dnes týden v Paříži konaném Bouhorsovi důkladně.
Aug Friedl V Král Michael Vyšehrad Kladno Paříž Vienna Cricketand Footballklub
28 article
Match byl jednohodinový. Vítězem Michael, kterí ujel 64 km. 350 m. a končil sedm a půl dráhy před Bonhorsem. (Délka dráhy v Prince-Parku pařížském obnáší 666 m.) Michael při té příležitosti stvořil opět časy, které by byly světovými rekordy, kdyby týž den nebyl Robel v Lipsku, při pokusu o překonání vlastního světového rekordu (65 km. 512 m.) jel lépe. Tak docílil Michael pouze rekordu na 40 km. za 35 m. 551/s vt. (dříve 36.551/2) a na 50 km. za 45 m. 451/2 vt. (dříve 46.05“/2). Po ujetí 45 km. selhaly oběma závodníkům vodící stroje, tak že na další rekordy již nedošlo. — Týž den, jak řečeno Robel v Lipsku pokusil se o nové světové rekordy docílil následující nové časy: 20 km. za 17 m. 521 vteřin (dříve 18.11). 25 km. za 22 m. 26/2 vt. (dříve 22.50) a 30 km. za 27 m. 01/2 vt. (dříve 27.377. 3). Však při 35 km. spadl a lehce se poraniv dále nejel. V nejbližší době utká se pak Robel s Michaelem v Paříži a výsledek tohoto zápasu očekává celý cy- klistický sportovní svět s největší dychtivosti. Šerm. ** Letošní období cvičební v šermířském klubu »Riegel« započalo velmi živě. Členové klubu za vedeni mistra nadporučíka pana Dom. Riegla věnují se ušlechtilému sportu šermířskému a obzvláštní píli. Nejen že počet členů letos se značně zvýšil, ale i ně- kteří vynikající šermíři pražští klub jako hosté na- vštěvují, čímž členové nabývají příležitosti, měřiti své síly s vyspělými šermíři různých škol. Klub zamýšli také letos předstoupiti před veřejnost s šermířskou akademil, která má tentokráte sloužiti dobročinnému účelu. Podrobnosti o tomto podniku oznámí se po zději. Čís. 261 Šachy. 191/n0t Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány Jan Smutný v Příbrami Úloha čís. 382 (originál) Vojtěch Ko lek v Bobumilicích
Michael Robel Riegel Dom Riegl Jan ko Princ Lipsko Paříž Příbram km
29 article
Bílý začne a dá 3. tahem mat Úloha čís. 383 (Das neue Illustrirte Blatt). — W. A. Shinkmann Grand Rapids Bilý: Khi De5 Sg3 Jes Černý: Kh3 Vh4 Pg4 samomat ve 3. tazích Samomat tento jest posud neuveřejněná práce Shinkmanova, kterou dr. O. Blumenthal laskavé k prvému uveřejnění uvedenému listu zaslal. Činím veškery pány řešitele naň zvláště pozorny Uloha čís. 384 (reprodukce.) O. Nemo ve Vídni Bílý: Kcs Dat Sa2 d4 Pc5 g3 he Černý: Ke4 Pe7 3. tahem mat Zprávy šachové. Přehled ostatních 2 skupin korr. turnaje šachovým kroužkem „Dobruský“ pořádanýcl R. Bílek, Prah
Blatt Shinkmann Černá Blumenthal O Nemo Dobruský R Bílek Vídeň Praha Grand Rapid Bilá Kh jít 5 singulár Kh 3 vh sa 2 d
30 article
11/22 1pvo
31 article
L. Dvořák, Brn R. Funk, Příšpo A. Petrnoušek, Nymburk
L Dvořák R Funk A Petrnoušek Brno Nymburk
32 article
1/a tkr 1/21
33 article
s. Bíek, Prab R. Nejtek, Sln T. Stka, Pnka V. J. Šebesta Kr akoy
Prab R Nejtek Sln Stka V J Šebesta Králové
34 article
Pánové Petrnoušek s Sebestou průběhem hry v stoupili. Z Havany: V časopisu „Ambos Mundos“ počl redigovati rubriku šachovou Juan Corro Z Londýna: Před nedávnem zahájený match Jacobs contra Ward skončil vítězstvím prvého v po- měru 9: 7 vyhrán Z Paříže: V šachovém klubu „Cerle Philidor“ po- řádán malý turnaj mistrů, jehož zúčastní se Albin. Billecard, Mieses, Sittenfeld a Taubenhaus. Janovsk podnikl okružní cestu po Rusi. Z Monte Carla: Program námi již oznámenéh turnaje vyjde v měsíci listopadu. Počet účastníků pr na 16—18 projektován. Při připuštění do turnaje roz hoduje kdo dříve se přihlásil Mezi přátely hry královské v Argentině a Brasili vybojován dne 18. srpna b. r. telegrafický zápas, jenž skončil vítězstvím poslednějšího. Dne 7. října b. r. sehrál v mistnostech šachovéh klubu moskevského mistr M. Čigorin 30 partií simul- táně, z nichž 24 vyhrál a 6 prohrál. Dne 8. téhož měsíce prohrál týž cousultační partii proti Henikovi. Gončarovu a Fräuklovi. Dne 10. října hrál proti Josa- kovu. Ljubimovu a Šolzovi, rovněž dne 12. října proti Bojarkovu, Tereščenkovi a Gončarovu a dne 13. října proti Henikovi, Gončarovu a Fränklovi, vždy konsul- tačně, jež vesměs vyhrál. Podobně i dne 14. října, kdy Alexandrov, Henikov, Gončarov a Tereščenko snažili se mistra poraziti jeho vlastní zbraní, hrajíce gambit Evansův. Čigorin volil kompromitovanou obranu a vy- hrál ve 30. tazích. Jak nám bylo sděleno, šachový kroužek „Pillsbury“ v Heřm. Městci opět se k životu hlásí, pokračuje toti v obou započatých hrách se šachovým kroužkem „Do- brusky“ v Praze jež obě výhrou prvého skončeny.
Petrnoušek Sebesta Ambos Mundos Corro Jacobs Ward Cerle Philidor Albin Sittenfeld Taubenhaus M Čigorin Gončarův Fräukl Ljubimov Šolz Tereščenko Fränkl Alexandrov Henikov Gončarov Evansův Čigorin Havana Londýn Paříž Rus Monte Carlo Argentina Henik Městec Praha
35 article
Podáváme v notaci postavení obou her, jakož i jich konečné tahy I. — Bílý: „Pillsbury“. Černý: „Dobruský“ B.: Khi D2 Vdl fi Jb4 Pg2 h2 Č.: Kb7 Db5 Vas h8 Sf5 Pa6 c6 g7 h7 načež kroužek „Pillsbury“ učinil 31. Jb4Xcc Va8—c8 32. Jc4—d5 a černý s vzdal. (Na 31. . . . DXc6 32. Vf1X«f5 Va8 —d8 33. Vd1—b1+ Ka8 34. Da6 Dde 32. Vds atd., na 31. . . . KXe6 32. Va1—c1+! Kb7 33. Víf5 DXKf5 34. Db4-+ Db5 35. De7- atd. podobně na jiné tahy.) — II. Bílý: „Dobruský“.Kgi Vel fi Je3 fs Sí Pa? b3 c5 d4 g2 h3. Černý: „Pilsbury“. Kgs Ve8 f8 Jfe Sds e6 Pa7 b7 ce f7 g7 h6 načež násle- dovalo 23. Sf4—d6 Sd8—a5! 24. Vd1—c1 Sa5c3 25. Ve1xc3 Jf6—e4 26. Ve3—c4 Je4d6. 27. c5xk d Se6c4 28. b3c4 f7—16 29. c4—c5 Ví8—f7 30. d4—d5 c6)d5 31. Vf1—dl Veg—e2 32. Vdix d5 Vf7—d7 33. Jí3—d4 Ve2xa2 34. c5—c6 b7)Kc6 35. Jd4xc6 Va2—a6 36. Jc6—b8 Va6xd6 37. Jb8xk d? Vd6dě a vyhrál v několika tazích jezdce a tím i hru. Korrespondenční partle, hrané mezi českým spol- kem šachovým v Praze a šach. spolkem ve Varšavě chýlí se ke konci. Nelze sice ještě nyní říci, která strana zvítězí, avšak již vidno, že v partii ve které ze strany české bilými volen gambit dámy, jest posic bílých pevnou, v druhé partli hrané českými hráči španělsky mají tíž při stejné hře o pěšce vice. Dne 12. října hrál pan Old. Důras v „Národním domě“ na Kr. Vinohradech 8 partií současně, z nich 6 vyhrál, 1 remisoval a 1 prohrál, na to hrán, 4 partie na slepo, z nichž 2 vyhrál a 2 skončily remis Pražský spolek šachový v Praze, ak se proslýchá, hodlá vypsati v zimním období větši turnaj hráč národnosti české, prvá cena má býti stanovéna na 200 korun; každý účastník povinen složiti vklad 20 k Přihlásíli se mnoho účastníků budou pořádány turnaje dva, hlavní a vedlejší. Bližší zprávy neopomineme opět přinésti.
Černá Dobruský Jb Víf Kc Jc Vd Old Důras 6 Dde 32 Virginie DXKf 5 34 Praha Varšava Vinohrady 1 + Ka 8 Sf 4 4 26 národní dům “ na Králové spolek šachový v Praga Kh D 2 Pg 2 Sf Xcc Virginie DXc 6 32 KX 6 32 Kb 7 33 c 1 sa 5 c 3 25 c 6 Vega — e 2 32 da