2
masthead
NÁROONÍ LISTY,
3
masthead
3. listopadu 1901.
5
article
Francii. Je nepochybno, že v minulosti mnozi
národoré dovedli až do krajnosti využitkovali
Francii a jsem jist, že po těch zkušenostech
pedobná operace by nyní byla méně snadná.
Veřejně mlění franeouzské všímá si zahrani
čných záležitostí. Uznává nyní důležitost malých
národů slovanských ve střední Evropě, jejichž
existence byla Francii zatajena ničemnými intri
kami. Francie připouští spolupracovnictví těchto
zajímavých a sympalických národů na díle míru
a spravedlnosti, ale nehodlá býti ošálena. Chce
prospěti jiným, jak se jí to bude hodit, ale
nechce sama býti zneužita.«
Francie
Evropa
6
article
Ruský list o Körbrově politice.
Honocrn« dobře vystihují všechnu po
šetil . politiky páně Körbrovy. Chtěl odstavi
s programu národní otázky a zapomněl, že ná-
rodní otázky ve státě, složeném z několika ná-
rodnosti, nikdy nemohou býti ani s programu
vzaty, ani rozřešeny. Jsou tedy národní otázky
v Rakousku nejdůležitějšími a moudrý státník
nemůže říci s Körbrem: otázkami národními
budu se zahývati teprve, až budu hotov s ho
spodářskými. Nemenší bída je v tom, že vláda
Körbrova není nestranná. Kdyby byla nestranná
otázky národní nenadělaly by jí tolik klopot,
jako když strani Němcům, ano staví se na
jejieh radikálné křídlo. Körber jen ústy je ne
stranný, skutky řadí se mezi nejrozhodnější od-
půrce Čechů. Kdyby byl menším nepřítelem
Čechů, počítal by s tím, že bez Čechů nemůže
si sestaviti v říšské radě žádnou většinu. Če-
chové jsou přiliš silni, aby je kterákoli vídeňská
vláda hnáti směla do opposice. Bez Čechů par
lamentská většina v říšské radě je nemyslitelna
Proto parlamentské položení ve Vídni je nyn
horší, než bylo v červnu. V minulém zasedán
Körber přivábil na svou stranu rozličné strany
hmotnými ústupky. Ale na pouhých prezentec
nelze zbudovati politiku, zvláště když prozenty
jsou problematické a když není z čeho dávat
Zabrániti novým srážkám Slovanů s Němci mi-
nisterstvo Körbrovo nemůže. Proto je položeni
věcí cislajtanských hrozebně nejisté.
Körbrův
Němec
Körber
Čecho
Rakousko
Vídeň
Körbrov
7
article
V pěkném článku »Hopocreň« nesouhla-
síme s výrokem: »Němci považují ministerstvo
Körbrovo za příliš slovanské, Slované za přilia
německé.« Němci je nepovažují za příliš slo-
vanské, vědouce, že ministerstvo Körbrovo jest
jejich s tělem i duší. Nespokojenosť Němců má
jinou příčinu. Oni nespokojeni býti mu se jí,
protože toho vyžaduje politika Berlína. Kdyby
dnes Körber padl a místo po něm zaujal Wol
nebo Schönerer, a Iro, Stein a j. zasedli na
ostatní křesla, Němci byli by zase nespokojeni.
Proto každá vídeňská vláda je krátkozraká,
která myslí, že Němce nějak uspokojiti může.
Kdby jim všechny Slovany předložila k po-
jedení, ještě by spokojeni nebyli.
Generál Rittich.
Z Petrohradu, 2. listopadu. Generál A
7. Rittich měl včera v národním spolku »Pyc-
čKoe Coópanie« přednášku o »Současném po-
ložení slovanských národností ve střední a jižní
Evropě«. Přednáška byla velmi hojně navšt-
vena, neboť bylo známo, že generál bude vy-
pravovati o svých zkušenostech a pozorováních,
nabytých za pobytu v Praze o všesokolském
sletu.
Němec
Slovan
Körber
Stein
Rittich
Berlín
Petrohrad
Evropa
Praha
národní spolek » PycečKoe Coópanie
8
article
Velevýznamná vzpomínka.
»Hosoe Bpena« vzpomíná veliké událost
v dějinách Slovanstva, která se stala právě tomu
25 let. Ruský národ s horoucími sympatiem
sledoval nerovné zápasy Jihoslovanů s Turky.
Srhové neměli štěstí na bojišti. Car byl s ro
dinou v Livadii. Jedva obdržel telegram o po
rážce Srbů u Džundru, ihned nařidil telegra
licky hr. Ignatěvu v Cařihradě, aby Portě ohlásil
nepřijme-li ve dvou dnech šestinedělní přímě
a nezastaví li bez prodlení své válečné kroky
že Rusko přeruší s Tureckem diplomatické
styky.
V tu chvíli nebylo ještě na Černém moř
ruského válečného loďstva, ruská armáda ne
byla ještě mobilisována. Rusko neřinčelo mečem
nehrozilo obrněnou pěstí, neopíralo se na žádné
spojence, kdežto naproti tomu jedna velmoe
právě jako nyní Turecko podporovala hmolně
mravně, a druhá velmoc tehdy jako nyní uii
skovala Slovany.
Jihoslovan
Turek
Srba
Džundr
Ignatěv
Černý
Cařihrad
Rusko
Turecko
Slovan
Hosoe Bpen
9
article
Dne 11. listopadu car Alexander II. pro-
hlásil v Kremlu: »Vím, že všechna Rus jako
já chová nejživější účastenství s našimi stráda-
jíeími bratry po víře i krvi. Uvidím-li, že ne-
doslaneme záruk, které by zabezpečovaly splnění
toho, co právem žádáme od Porty, jsem pevně
odhodlán jednati samostatně. . . Buh
nám dopomoziž, dostáti naší svaté úloze !«
Srbsko bylo spaseno.
O rozhodnutí carovu pronesl se Aksakov
Vjedné ze svých řečí: »Historický duch
vstoupil naň. Mluvil jako dědic moskevských
carů, jako nástupce Ivana III., jenž přijal o
Palaeologů znak Byzaneie a spojil jej se znakem
moskevským, mluvil jako nástupce Petra a Ka-
teřiny, jako korunovaný ochránce starodávnýeh
podáni a nej řetržitého historického odkazu.«
List zavírá svou vzpominku těmito význam-
nými pro přítomnost slovy: »Rusko zůstalo
věrno svým historickým idealům
a odkazům. Nemajíc žádných materiálných
cílů, vyzdvihujíc na svém praporu ideály mravné
a křesťanské, hlásajíc mír a dobrou vůli všem
národům, Rusko za to čtvrt stolet
vyrostlo, zmohutnělo a nestojí už
samo, jako na konci let 70tých.
Port
Aksakov
Ivan
Petro
Kreml
Srbsko
Ka
Rusko
Alexandra II
10
article
Narostlo a zmohutnělo i Slovan
stvo nejen na Balkánském polo-
ostrově, nýbrž i jinde, ačkoli ještě ne tak,
aby jiným zacházela chuť rušiti jeho práva,
Jsou i jinoplemenné národnosti a státy, s kte-
rými Rusko spojuje společenství víry a křesťan-
ských idealů, společenství lásky k vlasti, k pravdé
a spravedlivosti. A budou-li porušena, poslapán
číkoli práva ne tak politická, jako bratrská
lidská, Rusko vždycky může vztý-
čiti se v celě svojí velikosti a za-
staviti mocným, samostatným
slovem každou drzou choutku.
Vsecky raffinované diplomatske
výpočty rozsypou se před tako vým
slovem, až v něm zazní totéž, co
zazvučelo z carského slova, za-
stavivšího nájezd turecký na
Srbsko.-
Francouzské loďstve do vod
tureckých.
V pařižské depeši dnešní trvají na tom, že
loďstvo francouzské jest na cestě do vod tu-
reckých. Zpráva o návratu jeho byla prý pouhá
mýlka. Loďstvo nevrálivší se odplulo k Levanté
ihned ze sv. Boniface na Korsice, před níž bylo
loďstvo to cvičení konalo. Sestává ze s e di m
lodí o 35798 tunách dohromady. Vystrojeno
jest 12 děly velikými, 38 děly prostředního ka-
libru a 110 děly malého kalibru. Posádky má
125 důstojníků a 2526 mužů. Největší z lod
jsou »Charlemagne« o 11.287 tunách
»Gaulois« o 11.268 tunách. Obě tyto lodi maj
vedle děl jiných po 4 dělech velkých o 305-
milimetrovém kalibru; po nich dle velikost
následují »Pothuau« (loď to, na její
palubě před 5 lety Felix Faure a car
vyměnili památné allianční přípitky) »Chl a nzye
a »Galilé«. K pěti lodím těmto přiděleny
jsou pak ještě dva malé contre dorpilleury, kažý
o 303 tunách, 7 malých dělech, 62 mužích
důstojnících. Kam loďstvo toto pluje, o tom za-
chovává vláda francouzská ovšem přísné ta-
emství.
Pothuau
Faur
Chl
Rusko
Srbsko
Korsika
e di m loď
Charlemagne
11
article
Sultán na zvěst o vyslání divise lodní
hleděl vyklouznosti z tísně ústupkem polovičatým,
kterýmž ale — jak zdá se — ani váhavá vláda
Waldeck-Rousseauova není uspokojena. Pařížská
depeše »Korrespondenční kanceláře« načrtávé
situaci tím vzniklou v těchto rysech: Zprávy
z Cařihradu do Paříže dopoledne došlé dovo-
zují, že stačila pouhá zvěsť o vyslání fran
couzské divise lodní, aby přesvědčila Portu, že
u konce jest doba průtahův a že Francie ° jest
odhodlána donutiti Turecko k splnění závazků
Porta, sotva zvěděla o výpravě lodní, vyroz-
uměla telegraficky ministra Deleasséa, že jest
ochotna vyříditi afféru Lorandovu stejně jako
byla vyřídila afféru Turbiniovu. Sultán po-
depsal prý již iradé, jímž uznává
požadavek Lorandův ve výši Fran-
cií stanovené. Zbývá ale nyní dosíci o
Porty dostatečných záruk pro zaplaeení poža-
davků těch.
Divise Caillardova jest ale již na cestě
vláda nemůže se, měla-liž by ji odvolati, spuko-
jovati sliby pouhými. Ostatně afféra
Lorandova není jediným před-
mětem sporu mezi Franeil a Tu-
reckem. Vláda francouzská chce přitomnosti
loďstva svého ve vodách tureckých po u žit
k tomu, aby mimo záležitost ná-
břežní společnosti franco u zsk
v Cařihradě a mimo afféru Loran-
dovu dosáhla urovnání i jíných
ještě otázek sporných mezi Tureckem
a Francií. Neběží při tom prý ale o odíržení
nějakého území tureckého aneb o rozvinut
otázky východní. Naopak ale mů vyslání loďstva
zvláště ten účel, aby na příště Porta nedovolo-
vala si již činů, kteréž, jak bylo i v otázee
cizích pošt v Turecku, urážejí důstojnos
Francie a poškozují i práva jejl.
Rousseauův
Lorandův
Fran
Franeil
Waldeck
Cařihrad
Paříž
Francie
Turecko
Loran
12
article
Opět citelná porážka Angličanů.
John Bull dostal v jižní Africe opět řád
nou lekci. Tak citelnou, že dal se jednou opět
když dlouho si nebezpečí zapíral, do hlasitého.
zoufalého křiku. Celý Londýn rozechvěn jest
zvěstí, že u Bethelu na půdě burské byl by
býval málem potřen celý zadní voj plukov
níka Bensona. Tento sám padl, vojí jeho ulrpěl
těžké ztráty a odňata mu Bury i dvě déla.
Zbytek voje anglického byl pak plukovníkem
Borkrem ze zoufalé situace vyprostěn. Porážka
Angličanů nezmění ovšem ničeho na strategické
siluaci v jižní Africe, jakož i nebývá úkolem
guerilly, aby prováděly se jí důsledně velké
strategické plány, nýbrž jen aby nepřítel, ve
stálém jsa nebezpečí, se znavoval, oslaboval,
vyčerpával. Ale veliká cena vílězství burského
jest v tom, že vzpruží se opět mysl statečného
lidu toho, že s novým nadšením a s novou sebe-
důvěrou půjde i v boje další a předevšímže
posílen bude v úmyslu svém vytrvati v tomto
boji za neodvislost, vytrvati až do kýženého
možného obratu úplnéhol
Angličané sami nedoufají již v brzký konee
války. Doznává to vláda anglická nepřímo
Uím, že objednala si u varšavského obehodník
s koňmi — vláda ruská ztrpí toto porušován
neutrality? — 20000 koní pro vojsko jiho
africké, kteří ale dodati se mají po 1000 mě
síčně, tedy celkem během dvaceti měsíců
Jaká bude ale za dvacet měslců situace Anglie
finanční i mezinárodní?
Mezi depešemi obvyklými nalezne čtenái
úřadní anglické doznání o porážce u Bethelu.
Angličan
John Bulla
Benson
Borkr
Afrika
Londýn
Bethel
jižní Afrika
Anglie
13
article
Jest to, jako obyčejné, doznání polovičaté, jez
hledí více zamičeti, než pověděti. Soukrome
zprávy ale dodávají k úřadní zvěsti oné tyto
zajímavé podrobnosti: Brigáda plukovníka
Bensona byla 31. října v pravém slova
smyslu zdecimována, na živu zůstavší
mužstvo z většiny zajato, takže
přispěním Borkerovým unikl jen
zbytek nepatrný. 2 děla, 70 pušek,
6 muničních vozů a velké zi ál s o by
padly do rukou Burů. Tito stříleií
ze zálohy a palba jejich byla tal
vražedná, že Angličané již po pů
hodině vztýčili bílý prapor aodho-
divše zbraně, ruce vzhůru z vedl
na znamení, že se vzdávajl.
Veškeří důstojníci kolony Benso-
novy jsou buď zabiti neb raněni. Z
jato bylo prý 300 Angličanů.
Aby nezůstalo při jedné Jobově zprávě.
sděluje se »Deutsche Tages Zigu.« se strany pr
spolehlivé, že Burové překvapili rozsáhlé konírn
v okolí Kapského města, kdež vojenská správa
anglická měla několik tisíc koní pohotově aže
tyto dílem pobili, dílem odvedli.
V Anglii jest dojem nové porážky tak ve-
liký, že dán byl 1. armádnímu sboru rozkaz
aby ještě před vánocemi bylkaždý
k válečné výpravě jen poněku
způsobilý muž pohotověk odplut
do jížní Afriky. Prine Artur z Connaughtu
51letý to bralr králův, odpluje se svým plukem
husarským rovněž do Afriky.
Mezi vojskem v Aldershotu trvá rozčilen
nad potrestáním gen. Bullera. V různý ch
kantinách byl obraz vrchního ve-
litele lorda Robertsa se stěn str-
hán a pošlapán.
Anglicané ostatně nedovedouce Burův zbran
zdolati, uchylují se k prostředkům malicherne
mstivým proti Krügrovi. »Globe« nalehá, aby
vláda anglická rázně na holandské žádala, aby
buď Krügra vypověděla aneb jemu všelikou
činnost politickou zakázala. Opakujeme: pro-
středky to přílis malichorné, než aby Angliiz
llsně a bídy pomohlyl
Benson
Angličan
Burová
Artur
Robertsa
Anglicaný
Burův
Krügr
Anglie
Afrika
Aldershot
Deutsche Tage Ziga
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jaké budou konce. Odpůrci naš
mají dnes jen jedno na mysli: Jak by vše za-
řídili, aby za všechno, co se průběhem nej-
blíže příští doby v Rakousku stane, uvrhli zod-
povědnost na nás. Je to ostatně stará jejieh
taktika a nedá se popříti, že by nebyli jí doel
lili effektu. Dnes zdá se jim býti hra teprv
snadnou. Dnes není v pravdě nikoho v parla
mentě vídeňském, kdo by nám podal ruky, kdo
by s námi postupoval v boji, jejž jsme zahájili
proti vládě Körbrově. Oč usilovali tak dlouho
co tak dávno bylo jejich cílem, dnes se splnilo:
o tom nemůže býti pochybnosti, že jsme v
Vídní úplně osamoceni. Z Němců nikdo k nám
se nepřipojí. Poláci, vyšedše ze zápasu vo-
lebního s lidovými stranami, jež špatně jsou
vedeny a v jejichž čele stojí lidé velice po-
chybné pověsti, sledují totiž politiku naprostého
opportunismu jako druhdy. Malí a ze všech
stran lísnění Slovinci a Jihoslované vůbec po-
kládají říšskou radu za jedině forum, kde mohou
ve svůj prospěch aspoň promluviti, ba i ti kon-
servativní velkostatkáři domnívají se, že svému
konservatismu jsou povinni, vládu nepřátelskou
podporovali. Jsme osamoceni, však na své sll
a na svém významu v této říši neutrpěli jsm
pranic. Nechceme uchylovati se v cizou myšlen-
kovou říši a citovati paradoxon, že v samotě
stává se člověk teprve silným, nám stačí, že
snadno vysvětliti si můžeme smutný úkaz tím,
že nám a tomu, co v naší hrudi se děje, nikdo
nerozumi, nikdo že nemá pochopení pro hněv
a bolest, jež naším nitrem zmítá, když pomy-
slíme si, že my, národ tak četný, národ s ta-
kovou minulostí, národ tak hospodářsky zdatný
a kulturně tak povznesený — jako žebráktu
stojíme a onoho postavení se dovoláváme, jež
mají — Poláci a jež má hrsika Vlachů. T
pochopiti dovede jen ten, v němž česká proud
Němec
Polák
Malý
Slovinec
Jihoslovan
Vlach
Rakousko
Vídeň
15
article
krev. Proto nám také je lhostejno, co se stan
a jak se věci vyvinou, zdali pro nás či proti
nám. Bylo správné po řijnovém obratu zamíři
do střepu, jejž nám vydávají za konstitucionalism
a vrhnouti s indignací ve tvář Vídni dokumenty
její mizernosti a zrady na nás — však my za-
ťali zuby a sevřeli pěstě a s nadlidským pře-
maháním vyčkali, zdali splněn bude vládní
slib, že vyřízení otázky národnostní, zejmena
ale jazykové v duchu spravodinosti bude
hlavním a nejbližším úkolem vlády. A nyní již
druhý rok v sobě krotíme hněv, když ale
opětně nás odkazují na směnku se lhůtou, jež dá
se prodloužiti do nekonečna, když s polupným
smichem se nám odpovídá na naše žaloby, že
přístoupí se ke věeem národním, až nás pan
Körber povznese ke — blahobytu, dřiv že
musí komický Herkules vykonati tento skutek —
když lak se s námi opovažuje jednuti pan
Körber v okamžiku nejvážnějším, potom nám
lhostejnými jsou konce. Neboť snášeti to dále
brání nám potence ještě větší, než pol. tický
rozum a důmysl, brání nám naše národní čest.
Snášíme ulrpení již bezmála tři sta let. Tt
sta let je tomu, co namahá se Vídeň a Němci,
aby nás zardousili, my při tom přece jen
rostem a se zmaháme. Dnes je šílenstvím usilovat
o národa našeho zničení. A proto nechť jen
přijde absolutismus, jimž hrozi nám a jeh ož
sami nejvíce se hrozí. Nehojímes
ho, neboť hůř se nám při něm povede sotva
Kdyby ale dotekl se nás s větší ještě tihou
nebudem si činiti výčitky. Nemohli jsme jinak
a odmltáme zodpovědnost za to, jako my by-
chom ho byli přivodili. Ne my, ale ti, kteří.
nežli by dopřáli nám práv a svobod, jichž mají
v nadbytku a z nichž bychom jim pranic n
odňali, raději parlament by ubili. Ne my, nýbrž
oni stanou se hrobaří konstitucionalismu v Ra
kousku.
Körber
Němec
Vídeň
práv a svoboda
16
article
— Poměr mezi učitelstvem a stranou
agrární doznává té doby velmi příkrého osvětlen
obéma zřídly agrárnieké osvěty, Obranou posl
Hrubého a novinami A. Šťastného. Úloha, kterou
učitelstvo hraje v tomto obapolném »vyšetřo-
váni« učitelské olázky, valně podobá se pohybům
míče — při kopané. Takovým šetrným způsobem
podávají si stav učitelský oba výborní »forward
agrárničtí«. Nešetrná hra zahájena byla posled-
ním číslem »O. Z.«, v níž líčenou namátkou
politování rozervanosti mezi stavem rolnick ým
učitelstvem vyslovena touha po lepší shodě, alo
zároveň udáno několik perných náuk agrárni-
ckých proti učitelstvu. Zvláště poučka o učitel-
ském »existenčním minimu«, jak je vykládé
posl. Hrubý, sotva asi byla s velkým nadšením
přijata v kruzích učitelských. Kalený hrot msty
za volební události vynikl zvláště z poznámky,
že si náš lid nemohl učiniti žádný příliš pěkný
náhled o většiné pánů učitelů a slibované za-
stání se učitelstva se strany agrárnické bylo za-
jisté věrojatně illustrováno slovem »justamen
učitelský«, jímž označuje se po agrárnicku po
žadavek zlepšení učitelských platů. O tom, že
zůmyslná nepravda o vrácení zákona o učitel
ských platech byla v »0. Z. « opakována ješt
ve zprávách, jak pořídila příslušná deputaceu
zúčastněných ministrů, nebudeme se ani zmiňo-
vati. Doba kráčí vůbec rychleji než veřejné
mínění agrárnické. Klassicky raffinovanou jest pak
redakční prosba posl. Hrubého k české veřej-
nosti na venkově toho znění: »Prosíme naše
dopisovatele z venkova, aby laskavě ustaliv
zasílání oněch dopisů proti učitelstvu, jež uve-
řejňovati nechceme, aby až s nenávistí hraničíc
oboustranná hořkost dvou důležitých stavů če-
ského venkova nebyla ještě stupňována. Lid náš
Hrubý
A Šťastný
Hrubá
17
article
nesmí se nechati provokovati nikým a musí do
vésti zapomínati, aby na venkové zase zavládi
mír a shoda, jichž je nanejvýše třeba!« Tato
žádost velice podráždila p. A. Šťastného, kterýt
obořil se v posledních »S. N.« na sesterský
orgán takto: »Nenahlížíme, proč by se přípisy
o nichž se tu píše, neměly uveřejňovat. At
pozná lid tu celou roztrpčenost, kterou vyvolal
to chování se učitelů k rolníkům, proti nimž se
postavili všichni jako jeden muž, a i od nieh
chtějí jejich peníze. Chtít od někoho peníze těžee
vydělané a proti němu bojovat, to dovede jenom
učitelstvo ve své »vzdělanosti«. Tu máme příklad,
jaká ta « vzdělanost« těch, již mají vzdělati dítky
téch, od nichž žádají peníze. Takový pomě
ovšem nemůže déle trvat, a dá se napravit je
nom tím, že učitelstvu bude zabráněno, mích
se do politiky a že bude učitel odkázána n
školu, kam jedině patří. My na venkově se žád-
nými politiekými odpůrci, které platíme, nemů-
žeme žíti. To dá zdravý rozum. Přece nebudu
platit na svého nepřitele. Takový poměr je pr
rolníka nesnesitelný a musí vésti ke zkáze školy
Tu třeba odpomoci, která zní: učitel skole. Ni
koli zapomenutím toho, co se stalo, ale neustá-
lým připomínáním ho bude napraveno, cos
stalo. A to třeba,« Zdá se, že jiný závěr pro
učitelstvo nezbývá, než přemýšleti o tom, která
z obou frakcí to s učitelstvem smýšlí hů ře
Že si v nadšeném přátelství k učitelstvu mnoh
nezadají, zdá se býti »ad magistrum« dokázáno
— »Trojvrstva pouliční dopravy.
A Šťastný
S N
18
article
Velký styl, v němž pracuje fantasie publicist
světových měst. sní-li o jich budouenosti, bývá
velkolepý a oslňující, neméně než činy, jimiž
se k uskulečnéní těchto snů pracuje. Zvlášt
je to otázka pouliční dopravy uprostřed valen
vzrůstajícího ruchu a vřavy, která zaméstnává
rekonstruktěry a reformatory veleměst na pa-
píře novinářském i desce inženýrů. Viřivý shon,
panující v hlavních tepnách metropolí, kde
zvláště trojí proud dopravy se stýká a siee
městské dráhy, vozba těžkými i lehkými povozy
a hustý proud chodců a nejen stýká, nýbrž
mísí tak, že se tím plní denní krvavá kronik
tisku stále povážtivěji, zaměstnává mysli pří-
slušných odborníků hledajících nové cesty
průduchy, jež by městnajícímu návalu, jaké-
musi překrvení zmíněných tepen odpomohly.
19
article
Svrchovaně zajímavou studii o tom přináší ber
linská »Gegenwart« z péra dra. H. Schmid-
kunze pod záhlavím »Trojvrstva městské do-
pravy.« V úvaze této, psané s obvyklou ně-
meckou důkladností, zahalující jádro do vše-
možně učených škořápek, dovozuje se, že nutno
ku dvěma dosavadním vrstvám uliční dopravy
t. j. níveau uličnímu a městské podzemní dráze
připojiti ještě jednu vrstvu a sice cestu pro
chodce z dosavádní úrovně do výše vyšinutou
Dr. Schmidkunz nazývá svou zásadu »úlevou
břemen pouličního niveau,« Jistá čásť pouličn
dopravy musí provždy zůstati vyhražena
dosavadní dopravě po dlažbě, jsou to těžké po
vozy obchodní, doprava staviva a břemen,
kteréž vzhledem ku povaze svého určení no-
mohou býti snadno posunovány z dosavadníe
rovin. Vše snáze pohyblivější, zejmena v prví
řadě chodci, ale také bieyklisté, mohou byti
snáze odkázáni do rovin povýšených nad dosa-
vadní úroveň ulice. Cestu pro chodce klade
písatel do výše 6—10 m na stezky ko domům
přilehlé a na nosičích, sloupích anebo řetězíeh
upravené. Přechody přes ulice, vehody do
domů, křižovatky a t. pod. zůstavuje pisate
technikům jako otázky velmi snadno řešitelné.
H Schmid
Schmidkunz
20
article
Námitku, že by se tím rozmnožila útrapa stou-
pání do schodů, odbývá pisatel poukázáním
k tomu, že novým zřízením by se všechen
náš život poulíční a přízemní odstěhoval do
výše příšti stezky chodců, tak že by vlastn
první aneb druhé patro bylo povýšeno do hod-
nosti přízemku. Pisatel pozastavuje se ovšem
nad tím, že by tak přízemek byl pozbaven
světla a vzduchu i pomýšli na to, zduli by se
nedala stezka pro pěší na sloupech umístiti
raději do prostřed ulice aneb — a to je my
šlenka ještě smělejší — do domů samotných ve
způsobě arkád čili loubí vedených takto ve
výši prvního či druhého patra, v čemž spa-
třuje dokonce nový vítaný motiv architektoni-
cký. Také bicyklisty pozdvihuje autor do téže
výše i kombinuje pro ně úzkou jízdní dráhu
po bok vyvýšeného chodníku. Na tomto míst
dlužno podotknouti, že problém chodníku pový
šeného a dovnitř domu vystaveného není če-
ským technikům ničím neznámým. Na nedávné
výstavě projektů k úpravě Nového města
21
article
Praze pozorovali jsme velmi pěkně řešený pře-
vod pěších na jedné z nejnebezpečnějších
pražských křižovatek, Ferdinandské se Spálenou
a to pomocí schodů vedoucích loubím vzhůru
stoupajícím a mostem přes ulici v lehkém
oblouku se pnoueím a takto Ponte rialto v Be-
nátkách připomínajícím. Do výše chodníku bu-
doucnosti pozdvihuje berlínský autor také ob-
chody s výkladními skříněmi, kdežlo skladišt
a t. p. ponechati dlužno v přízemku. Na fakov
reformy pomýšleti možno ovšem ve městech roz-
lohy Berlína a centrech celých říšl, ale Praha,
která stoji na břehu širokého proudu unášejí
cího české peníze do vídeňské dáli, můžesi
všímati podobných problémů a otázek nejvýše
s touhami živě pociťovanými a uvádějíe si na
paměť vše, co jí schází ke slušnému životu
hlavního města, kteréž není s to nepřízní doby
a rozhodujících činitelů sjednotiti svá předměsti
s vnitřním městem v jedno. Však ostatně
Berlin počká si na své »tři vrstvy pouliční do-
pravy« ještě hodně a snad zatím nedohledn
dlouho.
Pont
Praha
Be
Berlín
22
article
— K matiční slavnosti Chrysanthém
Po četných interviewoch, opatrně nastražených.
podařilo se konečně aspoň drobty zachytiti ze
zákulisi, v němž tajemně se připravuje slavnos
Chrysanthém na dny 9., 10. a 11. t. m
pražským odborem dam Ústřední Malice školské
určená. Žofínský sál bude přetvořen v poetický
kraj žaponský, v němž vytvořila paní Urbanová
zázraky barev. Fantastičtí motýli, duhoví páv
budou se proplétati mezi záhony neobyčejnýeh
květů, hedvábnými stuhami a korálovými zá-
věsy, v nichž diskretně budou utajeny lampiony
s elektrickým světlem. Čtvrť obchodní, jejíž ba-
zary zajisté neobyčejně mnoho vynesou naši
Matici školské, zařizuje již nyní osvědčený
mistr Štapfer. Pan Muttich po odborném sludin
s neobyčejným vkusem založil a upravil pů-
vabné vnitřky lákavých čajoven, vináren, ka
váren a buffelů. Pro přátely umění atelierového.
jež tu bude spojeno s exolismem Žaponska, na
skylne se hojná a pestrá vnada pro oči v míře
neobyčejné. Bude to pravá slavnosť umění,
květin a ženské krásy, jejiž celý čistý výtěžel
bude složen do rukou naší Matice školské
Tancechtivá mládež upozorňuje se, že taneční
vínek odbývati se bude v pondělí dne 11. t. m.
Poslední schůze konána bude v pondělí dne
4. t. m. o 4. hod. odpol. v místnostech »Do-
mácnosti«. Pro důležitost konečných usnesen
je přítomnosť všech zúčastněných dam a slečen
nezbylna.
— Volby do úrazové pojišťovny děl
nické, jež konají se již tento měsíc, jsou ta
kového významu a důležitosti, že nutno, ab
Urbanová
Štapfer
Mutti
Žaponska
23
article
zájem pro ně vzbuzen byl v nejširších kruzích
české veřejnosti. Jest třeha poukázati zejmena
k tomu, že volhy letošní konají se na periodu
šesti let, kdežto dříve volilo se vždy
v období čtyř let, tak že úspěch i nezdar
případný tím více na váhu padá. Mimo t
ještě jedna důležitá změna zavedena při volbách
letošních a jest třeba, aby zejmena českými
zaměstnateli jí byla věnována náležilá poznr-
nost. Při všech volbách dosavadních měl
každý majítel podniku, ať byl tento velký nebo
malý, továrna neb dílna, pouze jeden hlas.
Letos jest tomu jinak. Počet hlasů určuje se
dle počtu zaměstnaného dělnietva a praeovnteh
dnů, tak že veliké podniky participují na vol-
bách počtem hlasů jdoucím do set.
Počet hlasů určuje a do listků vepisuje zama
úrazová pojišťovna, každý zaměstnavatel však
nechť přihlédne k tomu, zda vepsaná eifra
shoduje se s pravdou. Byly totiž zjištény jz
případy, že českým firmám »neďopatřeníne
vystaveny byly hlasovací lístky místo na 4
hlasů pouze na hlasy 4. Taková »nedopatřeníe
mohla by snadno ohroziti zdar věcí české
nutno proto se vší bedlivostí přihližeti k tomu.
aby se věc neopakovala. Sebrané hlasovaci
listky zasílány buďtež na adresu. Bohuslav
Kavka, tajemník českého volebního sboru pro
úrazovou pojišťovnu dělnickou v Praze—Il.
»u Štajgrů«.
Kavka
Praha
24
article
— Tylovo sdružení ustavilo se včer
při schůzi v místnostech Umělecké besedy, jako
společenstvo s ručením obmezeným. Sehůze
zúčastnilo se mnoho podilníků. Se souhlasem
byl přijat návrh, aby Tylovo sdružení postaralo
se o samostatnou akci pro zřízení lidového
divadla v Praze. Ke konci zvolen byl 15členný
výbor.
— Z kruhů advokátních. Pan JUDr. Vls-
dimír Pštross otevřel svou advokátní kancelář
v Praze, ve Spálené ulici čís. 22—77.
— Osobní. Pan MUDr. Quido Hall a, lékai
okresní nemocenské pokladny, přesídlil na Král. Vi-
nohrady, ulice »na Kozačce«, čís. 1103.
— Rodinné zprávy. Slečna Berta Wol-
fova a pan Josef Neumann, okresní a měst-
ský zvěrolékuř v Poděbradech, s'avili lěchto dn
svůj aňatek manželský.
— Úmrtí. Nadějný hudební umělec pan Em-
nuel Kollát, absol. konservatorista, zemicl v pá-
tek dne 1. listopadu t. r. o půl 7. hodině večesn
v 21. roce věku svého. Pohřeb konán bude v pon-
dělí dne 4. listopadu o 4. hodině odpol. z kaple na
hřbitové vinohradském. — Včera odpoledne zemtel
zde majitel hotelu »u modré hvězdy« p. Karel Vikter
Seltmann, maje věku 66 let. Zesnufý byl zakla-
datelem německé kavárny »Seltmannovy« na Příkopě
a nejnovějí najal nový hotel v Hybarnské ulici. Byl
snaživým podporovatelem snah Němců v Praze. —
Dne 1. t. m. zemřela v Praze pí. Božena S r-
rová, roz. Panochova, choť statkáře v Dušuíkách.
JUDr
Vls
Pštross
MUDr
Hall
Král
Wol
Josef Neumann
em
Vikter Seltmann
Němec
Božena
Panochův
Praha
Poděbrady
Hybarnský ulice
Tylův sdružený
lidový divadlo
25
article
Mrtvola bude přovezena dnes o 5. hod. z českého pathol.
ústavu do Dušník a odtud v úterý 5. t. m.
10. hod. pohřbena na hřbitově vepřeckém. — Včena
zemřel v Praze po delší nemoci u věku paďesáti let
pan Vilém Škor, bývalý skladník firmy J. Binin-
ger, továrna na leštidla v Praze, I., Bellemské nám ,
a zakládající člen Českoslovanské obchodnické be-
sedy, jejíž odborů byl neunavným činovníkem. Po-
hřeb koná se v pondělí o 3. hod. odpol. z českého
paihologického ústavu. Členové Č. O. B. dostavt ž
sa četně. — Pan Josef Decara, děkan mlado-
vožický, zemřel dne 31. října t. r. po dlouhé ne
moci. Byl biskupským notřem, čestaým měsčanem
mladovožickým, dlouhou dobu členem okr. zastupt
telství a ohrosní ákolní rady v Tahoře. Dožil s
81 roku věku svého
— Vladní předlcha o úpravě platn
dlurpistů byla po nesčetných žadostech a urgancích
konečně přece vydána. Přišta na svěllo boží v ny-
nějším zasedání poslanecké sněmovny va formě
projektu, který na papíře státní tiskárny vídeňské
ještě jakž takž vypadá. Není toho mnoho, čím zmí-
něná osnova povznésti hodlá zubožený hmotný stav
nejnižší kutegorie kancelátského personálu úřadníha,
ale za poměrů nynějších vítají i kruhy diurnistů,
těchto nejhůře placených služebníků státních, kroi
tento s částečným aspoň zadostinčiněním. Načekali
se věru dlouho dost, než s vládního stolu také pre
né spadlo jakés takés, byť i dosli hubené sousto.
kterého jim každý dopřeje opravdu z pina srdee.
Intencí vládní předlahy jest, z dosavadních 11.00
diurnistův udělatí 8000 po třech lelech, vyhoví li
jistým podmfnkám, kaneelařskými pomocníky. Jina
stanoví plat jejich do tří služebních let na 2 K a
2 K 60 h. Plat diurnistů, jmenovaných kancelář-
skými pomocníky, řiditi se bude čtyřmi stupnicemi.
Škor
Bellemský
Decar
Dušníky
Praha
Binin
poslanecký sněmovna
diurnistův
26
article
Dle stupnice prvé (stanovené pouze pro Vldeň) činiti
hude měsíční plat kancelářských pomocníků: od ti
do šesti služebních let 100 K, od 6—10 let 115 K.
od 10—15 let 130 K, od 15—20 let 140 K, přes 2
let 150 K. Ve třídě druhré (Praha): od 3—6 let 90 K.
od 6—10 let 100 K, od 10—15 let 110 K, od 15—20
let 120 K, přes 20 let 130 K. Počálečným služným
ve stupnici třetí stanoveno 80 K, konečným 120 K,
ve třídě IV. 75 K, konečným 115 K. Stupnice prvá
platí ovšem výhradně jen pro Vídeň. Jak
patrno a jak již předem jsme uvedli, znamená vládní
předloha pro diurnisty zlepšení poměrně dosti
značné a byla by s tímto opatřením zmíněná třída
strádajících pracovníků státních zatím jakž takž
spokojena. Zbývá nám však Hlumočiti stesk kategorie
jedné, na niž při uvedené regulaci platů nepamato-
váno haléřem. Jsou to kancelářští pomocníci, jimž
r. 1898 z dopuštění vládní přízně dopřáno bylo po
složení dvou přísných praktických zkoušek králov-
ského služného 45 zlatých (u sburových soudův) a
40 zlatých (u obresních soudů). A tilo kancelktsi
pomocníci — jichž čítá na př. jenom království
české plných šest set — mají býti na příště po všem
svém strádání a po všech zkouškách svých posta-
veni platem svým na roveň diurnistům II. třídy
platební, ktorým průkaz potřebné kvulifikace po-
jednou má býti prominut! Kancelářští pomocníci
zejmena pražští, poněvadž jich věc týká se nejvíce
žehrají trpce na tento nedostalek vládní předlohy
Praha
Vídeň
27
article
Nikoli z řevnivosti vůči svým druhům v povolání —
trpíť a trpěti bude příště dále bídu ten i ten —
nýbrž vzhledem k tomu, že kruhy, které původnt
kvalifikaci a schopnost jejich sobě zajistily zkou-
škami, nyní, po třech letech, zbytečným vlastně pro-
hlnšují to, co dříve činily hlavní podmfnkou. Jak
se dovídáme, budou posavadní kancelářští pomocní
u soudů usilovati o to, by jim vzhledem k jiek
kvaiifikaci byly zvýšeny platy bez ohledu na slu-
žební dobu na minimum měsíčních 65 zl. a budou
v příčině tó appellovati na inturvenci říšskéh
poselstva.
28
article
— Za rok po svém úmrtí vyznamenána
Úřadní list vídeňský a po něm řada jiných časopist
uveřejnily těchto dnů zprávu, dle které učitelka ně-
mecké obecné a měřťanské školy dívčí na Staren
městě pražském Karolina Stenglova byla vyzname-
nána medanlí řádu Alžbětina. Radost z lohoto vy
znamenání slečna už neměla, neboť přišlo na jevo
že zemřela náhle loni r. 1900 právě před Dušíčkamni
— Z obcí předměstských. Obecní zastup
telstvo ve Vršovicích konalo předvěíremn schůzi, v ne
usneseno nevyhověti žádosti, aby pro okresní seu
byla budova na věčné časy věnována. — Do rekla-
mační komise pro obecní volby zvoleni pp. Zimmer-
mann, Jiger, Herold a Šimandl. — Vyhovéno 89 žá
dostem za přiznání domovského práva; 24 žádost
byly zamítnuly.
— Z občanských klubů. Z klubu voliča
novoměstských se nám sděluje: Ve schůa
správního výboru konstatováno, že v právě minufýc
volbách klub postavil šest kandiddátů ve II. a ve li
sboru novoměstském a že z lěchto kandidátů po
bylo zvoleno a šestý že obdržel sice a bsolutní ma
joritu, že však zvolen nebyl při roztříštěnosti hlas
Vzdány díky všem voličům, kteří o tento čestný v
sledek volby se přičínili. Na to rokováno o program
schůzí klubovních v čase nejblíže příštím. Úsnese
Alžbětin
Zimmer
Jiger
Herold
Šimandl
Vyhovéno
Vršovice
Karolina Stenglov
Z občanský klub