ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 78c30110-661e-11dc-a228-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: place 48, person 81, org 12, work 3
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁROONÍ LISTY,
3 masthead
3. listopadu 1901.
4 masthead
Číslo 303
5 article
Francii. Je nepochybno, že v minulosti mnozi národoré dovedli až do krajnosti využitkovali Francii a jsem jist, že po těch zkušenostech pedobná operace by nyní byla méně snadná. Veřejně mlění franeouzské všímá si zahrani čných záležitostí. Uznává nyní důležitost malých národů slovanských ve střední Evropě, jejichž existence byla Francii zatajena ničemnými intri kami. Francie připouští spolupracovnictví těchto zajímavých a sympalických národů na díle míru a spravedlnosti, ale nehodlá býti ošálena. Chce prospěti jiným, jak se jí to bude hodit, ale nechce sama býti zneužita.«
Francie Evropa
6 article
Ruský list o Körbrově politice. Honocrn« dobře vystihují všechnu po šetil . politiky páně Körbrovy. Chtěl odstavi s programu národní otázky a zapomněl, že ná- rodní otázky ve státě, složeném z několika ná- rodnosti, nikdy nemohou býti ani s programu vzaty, ani rozřešeny. Jsou tedy národní otázky v Rakousku nejdůležitějšími a moudrý státník nemůže říci s Körbrem: otázkami národními budu se zahývati teprve, až budu hotov s ho spodářskými. Nemenší bída je v tom, že vláda Körbrova není nestranná. Kdyby byla nestranná otázky národní nenadělaly by jí tolik klopot, jako když strani Němcům, ano staví se na jejieh radikálné křídlo. Körber jen ústy je ne stranný, skutky řadí se mezi nejrozhodnější od- půrce Čechů. Kdyby byl menším nepřítelem Čechů, počítal by s tím, že bez Čechů nemůže si sestaviti v říšské radě žádnou většinu. Če- chové jsou přiliš silni, aby je kterákoli vídeňská vláda hnáti směla do opposice. Bez Čechů par lamentská většina v říšské radě je nemyslitelna Proto parlamentské položení ve Vídni je nyn horší, než bylo v červnu. V minulém zasedán Körber přivábil na svou stranu rozličné strany hmotnými ústupky. Ale na pouhých prezentec nelze zbudovati politiku, zvláště když prozenty jsou problematické a když není z čeho dávat Zabrániti novým srážkám Slovanů s Němci mi- nisterstvo Körbrovo nemůže. Proto je položeni věcí cislajtanských hrozebně nejisté.
Körbrův Němec Körber Čecho Rakousko Vídeň Körbrov
7 article
V pěkném článku »Hopocreň« nesouhla- síme s výrokem: »Němci považují ministerstvo Körbrovo za příliš slovanské, Slované za přilia německé.« Němci je nepovažují za příliš slo- vanské, vědouce, že ministerstvo Körbrovo jest jejich s tělem i duší. Nespokojenosť Němců má jinou příčinu. Oni nespokojeni býti mu se jí, protože toho vyžaduje politika Berlína. Kdyby dnes Körber padl a místo po něm zaujal Wol nebo Schönerer, a Iro, Stein a j. zasedli na ostatní křesla, Němci byli by zase nespokojeni. Proto každá vídeňská vláda je krátkozraká, která myslí, že Němce nějak uspokojiti může. Kdby jim všechny Slovany předložila k po- jedení, ještě by spokojeni nebyli. Generál Rittich. Z Petrohradu, 2. listopadu. Generál A 7. Rittich měl včera v národním spolku »Pyc- čKoe Coópanie« přednášku o »Současném po- ložení slovanských národností ve střední a jižní Evropě«. Přednáška byla velmi hojně navšt- vena, neboť bylo známo, že generál bude vy- pravovati o svých zkušenostech a pozorováních, nabytých za pobytu v Praze o všesokolském sletu.
Němec Slovan Körber Stein Rittich Berlín Petrohrad Evropa Praha národní spolek » PycečKoe Coópanie
8 article
Velevýznamná vzpomínka. »Hosoe Bpena« vzpomíná veliké událost v dějinách Slovanstva, která se stala právě tomu 25 let. Ruský národ s horoucími sympatiem sledoval nerovné zápasy Jihoslovanů s Turky. Srhové neměli štěstí na bojišti. Car byl s ro dinou v Livadii. Jedva obdržel telegram o po rážce Srbů u Džundru, ihned nařidil telegra licky hr. Ignatěvu v Cařihradě, aby Portě ohlásil nepřijme-li ve dvou dnech šestinedělní přímě a nezastaví li bez prodlení své válečné kroky že Rusko přeruší s Tureckem diplomatické styky. V tu chvíli nebylo ještě na Černém moř ruského válečného loďstva, ruská armáda ne byla ještě mobilisována. Rusko neřinčelo mečem nehrozilo obrněnou pěstí, neopíralo se na žádné spojence, kdežto naproti tomu jedna velmoe právě jako nyní Turecko podporovala hmolně mravně, a druhá velmoc tehdy jako nyní uii skovala Slovany.
Jihoslovan Turek Srba Džundr Ignatěv Černý Cařihrad Rusko Turecko Slovan Hosoe Bpen
9 article
Dne 11. listopadu car Alexander II. pro- hlásil v Kremlu: »Vím, že všechna Rus jako já chová nejživější účastenství s našimi stráda- jíeími bratry po víře i krvi. Uvidím-li, že ne- doslaneme záruk, které by zabezpečovaly splnění toho, co právem žádáme od Porty, jsem pevně odhodlán jednati samostatně. . . Buh nám dopomoziž, dostáti naší svaté úloze !« Srbsko bylo spaseno. O rozhodnutí carovu pronesl se Aksakov Vjedné ze svých řečí: »Historický duch vstoupil naň. Mluvil jako dědic moskevských carů, jako nástupce Ivana III., jenž přijal o Palaeologů znak Byzaneie a spojil jej se znakem moskevským, mluvil jako nástupce Petra a Ka- teřiny, jako korunovaný ochránce starodávnýeh podáni a nej řetržitého historického odkazu.« List zavírá svou vzpominku těmito význam- nými pro přítomnost slovy: »Rusko zůstalo věrno svým historickým idealům a odkazům. Nemajíc žádných materiálných cílů, vyzdvihujíc na svém praporu ideály mravné a křesťanské, hlásajíc mír a dobrou vůli všem národům, Rusko za to čtvrt stolet vyrostlo, zmohutnělo a nestojí už samo, jako na konci let 70tých.
Port Aksakov Ivan Petro Kreml Srbsko Ka Rusko Alexandra II
10 article
Narostlo a zmohutnělo i Slovan stvo nejen na Balkánském polo- ostrově, nýbrž i jinde, ačkoli ještě ne tak, aby jiným zacházela chuť rušiti jeho práva, Jsou i jinoplemenné národnosti a státy, s kte- rými Rusko spojuje společenství víry a křesťan- ských idealů, společenství lásky k vlasti, k pravdé a spravedlivosti. A budou-li porušena, poslapán číkoli práva ne tak politická, jako bratrská lidská, Rusko vždycky může vztý- čiti se v celě svojí velikosti a za- staviti mocným, samostatným slovem každou drzou choutku. Vsecky raffinované diplomatske výpočty rozsypou se před tako vým slovem, až v něm zazní totéž, co zazvučelo z carského slova, za- stavivšího nájezd turecký na Srbsko.- Francouzské loďstve do vod tureckých. V pařižské depeši dnešní trvají na tom, že loďstvo francouzské jest na cestě do vod tu- reckých. Zpráva o návratu jeho byla prý pouhá mýlka. Loďstvo nevrálivší se odplulo k Levanté ihned ze sv. Boniface na Korsice, před níž bylo loďstvo to cvičení konalo. Sestává ze s e di m lodí o 35798 tunách dohromady. Vystrojeno jest 12 děly velikými, 38 děly prostředního ka- libru a 110 děly malého kalibru. Posádky má 125 důstojníků a 2526 mužů. Největší z lod jsou »Charlemagne« o 11.287 tunách »Gaulois« o 11.268 tunách. Obě tyto lodi maj vedle děl jiných po 4 dělech velkých o 305- milimetrovém kalibru; po nich dle velikost následují »Pothuau« (loď to, na její palubě před 5 lety Felix Faure a car vyměnili památné allianční přípitky) »Chl a nzye a »Galilé«. K pěti lodím těmto přiděleny jsou pak ještě dva malé contre dorpilleury, kažý o 303 tunách, 7 malých dělech, 62 mužích důstojnících. Kam loďstvo toto pluje, o tom za- chovává vláda francouzská ovšem přísné ta- emství.
Pothuau Faur Chl Rusko Srbsko Korsika e di m loď Charlemagne
11 article
Sultán na zvěst o vyslání divise lodní hleděl vyklouznosti z tísně ústupkem polovičatým, kterýmž ale — jak zdá se — ani váhavá vláda Waldeck-Rousseauova není uspokojena. Pařížská depeše »Korrespondenční kanceláře« načrtávé situaci tím vzniklou v těchto rysech: Zprávy z Cařihradu do Paříže dopoledne došlé dovo- zují, že stačila pouhá zvěsť o vyslání fran couzské divise lodní, aby přesvědčila Portu, že u konce jest doba průtahův a že Francie ° jest odhodlána donutiti Turecko k splnění závazků Porta, sotva zvěděla o výpravě lodní, vyroz- uměla telegraficky ministra Deleasséa, že jest ochotna vyříditi afféru Lorandovu stejně jako byla vyřídila afféru Turbiniovu. Sultán po- depsal prý již iradé, jímž uznává požadavek Lorandův ve výši Fran- cií stanovené. Zbývá ale nyní dosíci o Porty dostatečných záruk pro zaplaeení poža- davků těch. Divise Caillardova jest ale již na cestě vláda nemůže se, měla-liž by ji odvolati, spuko- jovati sliby pouhými. Ostatně afféra Lorandova není jediným před- mětem sporu mezi Franeil a Tu- reckem. Vláda francouzská chce přitomnosti loďstva svého ve vodách tureckých po u žit k tomu, aby mimo záležitost ná- břežní společnosti franco u zsk v Cařihradě a mimo afféru Loran- dovu dosáhla urovnání i jíných ještě otázek sporných mezi Tureckem a Francií. Neběží při tom prý ale o odíržení nějakého území tureckého aneb o rozvinut otázky východní. Naopak ale mů vyslání loďstva zvláště ten účel, aby na příště Porta nedovolo- vala si již činů, kteréž, jak bylo i v otázee cizích pošt v Turecku, urážejí důstojnos Francie a poškozují i práva jejl.
Rousseauův Lorandův Fran Franeil Waldeck Cařihrad Paříž Francie Turecko Loran
12 article
Opět citelná porážka Angličanů. John Bull dostal v jižní Africe opět řád nou lekci. Tak citelnou, že dal se jednou opět když dlouho si nebezpečí zapíral, do hlasitého. zoufalého křiku. Celý Londýn rozechvěn jest zvěstí, že u Bethelu na půdě burské byl by býval málem potřen celý zadní voj plukov níka Bensona. Tento sám padl, vojí jeho ulrpěl těžké ztráty a odňata mu Bury i dvě déla. Zbytek voje anglického byl pak plukovníkem Borkrem ze zoufalé situace vyprostěn. Porážka Angličanů nezmění ovšem ničeho na strategické siluaci v jižní Africe, jakož i nebývá úkolem guerilly, aby prováděly se jí důsledně velké strategické plány, nýbrž jen aby nepřítel, ve stálém jsa nebezpečí, se znavoval, oslaboval, vyčerpával. Ale veliká cena vílězství burského jest v tom, že vzpruží se opět mysl statečného lidu toho, že s novým nadšením a s novou sebe- důvěrou půjde i v boje další a předevšímže posílen bude v úmyslu svém vytrvati v tomto boji za neodvislost, vytrvati až do kýženého možného obratu úplnéhol Angličané sami nedoufají již v brzký konee války. Doznává to vláda anglická nepřímo Uím, že objednala si u varšavského obehodník s koňmi — vláda ruská ztrpí toto porušován neutrality? — 20000 koní pro vojsko jiho africké, kteří ale dodati se mají po 1000 mě síčně, tedy celkem během dvaceti měsíců Jaká bude ale za dvacet měslců situace Anglie finanční i mezinárodní? Mezi depešemi obvyklými nalezne čtenái úřadní anglické doznání o porážce u Bethelu.
Angličan John Bulla Benson Borkr Afrika Londýn Bethel jižní Afrika Anglie
13 article
Jest to, jako obyčejné, doznání polovičaté, jez hledí více zamičeti, než pověděti. Soukrome zprávy ale dodávají k úřadní zvěsti oné tyto zajímavé podrobnosti: Brigáda plukovníka Bensona byla 31. října v pravém slova smyslu zdecimována, na živu zůstavší mužstvo z většiny zajato, takže přispěním Borkerovým unikl jen zbytek nepatrný. 2 děla, 70 pušek, 6 muničních vozů a velké zi ál s o by padly do rukou Burů. Tito stříleií ze zálohy a palba jejich byla tal vražedná, že Angličané již po pů hodině vztýčili bílý prapor aodho- divše zbraně, ruce vzhůru z vedl na znamení, že se vzdávajl. Veškeří důstojníci kolony Benso- novy jsou buď zabiti neb raněni. Z jato bylo prý 300 Angličanů. Aby nezůstalo při jedné Jobově zprávě. sděluje se »Deutsche Tages Zigu.« se strany pr spolehlivé, že Burové překvapili rozsáhlé konírn v okolí Kapského města, kdež vojenská správa anglická měla několik tisíc koní pohotově aže tyto dílem pobili, dílem odvedli. V Anglii jest dojem nové porážky tak ve- liký, že dán byl 1. armádnímu sboru rozkaz aby ještě před vánocemi bylkaždý k válečné výpravě jen poněku způsobilý muž pohotověk odplut do jížní Afriky. Prine Artur z Connaughtu 51letý to bralr králův, odpluje se svým plukem husarským rovněž do Afriky. Mezi vojskem v Aldershotu trvá rozčilen nad potrestáním gen. Bullera. V různý ch kantinách byl obraz vrchního ve- litele lorda Robertsa se stěn str- hán a pošlapán. Anglicané ostatně nedovedouce Burův zbran zdolati, uchylují se k prostředkům malicherne mstivým proti Krügrovi. »Globe« nalehá, aby vláda anglická rázně na holandské žádala, aby buď Krügra vypověděla aneb jemu všelikou činnost politickou zakázala. Opakujeme: pro- středky to přílis malichorné, než aby Angliiz llsně a bídy pomohlyl
Benson Angličan Burová Artur Robertsa Anglicaný Burův Krügr Anglie Afrika Aldershot Deutsche Tage Ziga
14 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Jaké budou konce. Odpůrci naš mají dnes jen jedno na mysli: Jak by vše za- řídili, aby za všechno, co se průběhem nej- blíže příští doby v Rakousku stane, uvrhli zod- povědnost na nás. Je to ostatně stará jejieh taktika a nedá se popříti, že by nebyli jí doel lili effektu. Dnes zdá se jim býti hra teprv snadnou. Dnes není v pravdě nikoho v parla mentě vídeňském, kdo by nám podal ruky, kdo by s námi postupoval v boji, jejž jsme zahájili proti vládě Körbrově. Oč usilovali tak dlouho co tak dávno bylo jejich cílem, dnes se splnilo: o tom nemůže býti pochybnosti, že jsme v Vídní úplně osamoceni. Z Němců nikdo k nám se nepřipojí. Poláci, vyšedše ze zápasu vo- lebního s lidovými stranami, jež špatně jsou vedeny a v jejichž čele stojí lidé velice po- chybné pověsti, sledují totiž politiku naprostého opportunismu jako druhdy. Malí a ze všech stran lísnění Slovinci a Jihoslované vůbec po- kládají říšskou radu za jedině forum, kde mohou ve svůj prospěch aspoň promluviti, ba i ti kon- servativní velkostatkáři domnívají se, že svému konservatismu jsou povinni, vládu nepřátelskou podporovali. Jsme osamoceni, však na své sll a na svém významu v této říši neutrpěli jsm pranic. Nechceme uchylovati se v cizou myšlen- kovou říši a citovati paradoxon, že v samotě stává se člověk teprve silným, nám stačí, že snadno vysvětliti si můžeme smutný úkaz tím, že nám a tomu, co v naší hrudi se děje, nikdo nerozumi, nikdo že nemá pochopení pro hněv a bolest, jež naším nitrem zmítá, když pomy- slíme si, že my, národ tak četný, národ s ta- kovou minulostí, národ tak hospodářsky zdatný a kulturně tak povznesený — jako žebráktu stojíme a onoho postavení se dovoláváme, jež mají — Poláci a jež má hrsika Vlachů. T pochopiti dovede jen ten, v němž česká proud
Němec Polák Malý Slovinec Jihoslovan Vlach Rakousko Vídeň
15 article
krev. Proto nám také je lhostejno, co se stan a jak se věci vyvinou, zdali pro nás či proti nám. Bylo správné po řijnovém obratu zamíři do střepu, jejž nám vydávají za konstitucionalism a vrhnouti s indignací ve tvář Vídni dokumenty její mizernosti a zrady na nás — však my za- ťali zuby a sevřeli pěstě a s nadlidským pře- maháním vyčkali, zdali splněn bude vládní slib, že vyřízení otázky národnostní, zejmena ale jazykové v duchu spravodinosti bude hlavním a nejbližším úkolem vlády. A nyní již druhý rok v sobě krotíme hněv, když ale opětně nás odkazují na směnku se lhůtou, jež dá se prodloužiti do nekonečna, když s polupným smichem se nám odpovídá na naše žaloby, že přístoupí se ke věeem národním, až nás pan Körber povznese ke — blahobytu, dřiv že musí komický Herkules vykonati tento skutek — když lak se s námi opovažuje jednuti pan Körber v okamžiku nejvážnějším, potom nám lhostejnými jsou konce. Neboť snášeti to dále brání nám potence ještě větší, než pol. tický rozum a důmysl, brání nám naše národní čest. Snášíme ulrpení již bezmála tři sta let. Tt sta let je tomu, co namahá se Vídeň a Němci, aby nás zardousili, my při tom přece jen rostem a se zmaháme. Dnes je šílenstvím usilovat o národa našeho zničení. A proto nechť jen přijde absolutismus, jimž hrozi nám a jeh ož sami nejvíce se hrozí. Nehojímes ho, neboť hůř se nám při něm povede sotva Kdyby ale dotekl se nás s větší ještě tihou nebudem si činiti výčitky. Nemohli jsme jinak a odmltáme zodpovědnost za to, jako my by- chom ho byli přivodili. Ne my, ale ti, kteří. nežli by dopřáli nám práv a svobod, jichž mají v nadbytku a z nichž bychom jim pranic n odňali, raději parlament by ubili. Ne my, nýbrž oni stanou se hrobaří konstitucionalismu v Ra kousku.
Körber Němec Vídeň práv a svoboda
16 article
— Poměr mezi učitelstvem a stranou agrární doznává té doby velmi příkrého osvětlen obéma zřídly agrárnieké osvěty, Obranou posl Hrubého a novinami A. Šťastného. Úloha, kterou učitelstvo hraje v tomto obapolném »vyšetřo- váni« učitelské olázky, valně podobá se pohybům míče — při kopané. Takovým šetrným způsobem podávají si stav učitelský oba výborní »forward agrárničtí«. Nešetrná hra zahájena byla posled- ním číslem »O. Z.«, v níž líčenou namátkou politování rozervanosti mezi stavem rolnick ým učitelstvem vyslovena touha po lepší shodě, alo zároveň udáno několik perných náuk agrárni- ckých proti učitelstvu. Zvláště poučka o učitel- ském »existenčním minimu«, jak je vykládé posl. Hrubý, sotva asi byla s velkým nadšením přijata v kruzích učitelských. Kalený hrot msty za volební události vynikl zvláště z poznámky, že si náš lid nemohl učiniti žádný příliš pěkný náhled o většiné pánů učitelů a slibované za- stání se učitelstva se strany agrárnické bylo za- jisté věrojatně illustrováno slovem »justamen učitelský«, jímž označuje se po agrárnicku po žadavek zlepšení učitelských platů. O tom, že zůmyslná nepravda o vrácení zákona o učitel ských platech byla v »0. Z. « opakována ješt ve zprávách, jak pořídila příslušná deputaceu zúčastněných ministrů, nebudeme se ani zmiňo- vati. Doba kráčí vůbec rychleji než veřejné mínění agrárnické. Klassicky raffinovanou jest pak redakční prosba posl. Hrubého k české veřej- nosti na venkově toho znění: »Prosíme naše dopisovatele z venkova, aby laskavě ustaliv zasílání oněch dopisů proti učitelstvu, jež uve- řejňovati nechceme, aby až s nenávistí hraničíc oboustranná hořkost dvou důležitých stavů če- ského venkova nebyla ještě stupňována. Lid náš
Hrubý A Šťastný Hrubá
17 article
nesmí se nechati provokovati nikým a musí do vésti zapomínati, aby na venkové zase zavládi mír a shoda, jichž je nanejvýše třeba!« Tato žádost velice podráždila p. A. Šťastného, kterýt obořil se v posledních »S. N.« na sesterský orgán takto: »Nenahlížíme, proč by se přípisy o nichž se tu píše, neměly uveřejňovat. At pozná lid tu celou roztrpčenost, kterou vyvolal to chování se učitelů k rolníkům, proti nimž se postavili všichni jako jeden muž, a i od nieh chtějí jejich peníze. Chtít od někoho peníze těžee vydělané a proti němu bojovat, to dovede jenom učitelstvo ve své »vzdělanosti«. Tu máme příklad, jaká ta « vzdělanost« těch, již mají vzdělati dítky téch, od nichž žádají peníze. Takový pomě ovšem nemůže déle trvat, a dá se napravit je nom tím, že učitelstvu bude zabráněno, mích se do politiky a že bude učitel odkázána n školu, kam jedině patří. My na venkově se žád- nými politiekými odpůrci, které platíme, nemů- žeme žíti. To dá zdravý rozum. Přece nebudu platit na svého nepřitele. Takový poměr je pr rolníka nesnesitelný a musí vésti ke zkáze školy Tu třeba odpomoci, která zní: učitel skole. Ni koli zapomenutím toho, co se stalo, ale neustá- lým připomínáním ho bude napraveno, cos stalo. A to třeba,« Zdá se, že jiný závěr pro učitelstvo nezbývá, než přemýšleti o tom, která z obou frakcí to s učitelstvem smýšlí hů ře Že si v nadšeném přátelství k učitelstvu mnoh nezadají, zdá se býti »ad magistrum« dokázáno — »Trojvrstva pouliční dopravy.
A Šťastný S N
18 article
Velký styl, v němž pracuje fantasie publicist světových měst. sní-li o jich budouenosti, bývá velkolepý a oslňující, neméně než činy, jimiž se k uskulečnéní těchto snů pracuje. Zvlášt je to otázka pouliční dopravy uprostřed valen vzrůstajícího ruchu a vřavy, která zaméstnává rekonstruktěry a reformatory veleměst na pa- píře novinářském i desce inženýrů. Viřivý shon, panující v hlavních tepnách metropolí, kde zvláště trojí proud dopravy se stýká a siee městské dráhy, vozba těžkými i lehkými povozy a hustý proud chodců a nejen stýká, nýbrž mísí tak, že se tím plní denní krvavá kronik tisku stále povážtivěji, zaměstnává mysli pří- slušných odborníků hledajících nové cesty průduchy, jež by městnajícímu návalu, jaké- musi překrvení zmíněných tepen odpomohly.
19 article
Svrchovaně zajímavou studii o tom přináší ber linská »Gegenwart« z péra dra. H. Schmid- kunze pod záhlavím »Trojvrstva městské do- pravy.« V úvaze této, psané s obvyklou ně- meckou důkladností, zahalující jádro do vše- možně učených škořápek, dovozuje se, že nutno ku dvěma dosavadním vrstvám uliční dopravy t. j. níveau uličnímu a městské podzemní dráze připojiti ještě jednu vrstvu a sice cestu pro chodce z dosavádní úrovně do výše vyšinutou Dr. Schmidkunz nazývá svou zásadu »úlevou břemen pouličního niveau,« Jistá čásť pouličn dopravy musí provždy zůstati vyhražena dosavadní dopravě po dlažbě, jsou to těžké po vozy obchodní, doprava staviva a břemen, kteréž vzhledem ku povaze svého určení no- mohou býti snadno posunovány z dosavadníe rovin. Vše snáze pohyblivější, zejmena v prví řadě chodci, ale také bieyklisté, mohou byti snáze odkázáni do rovin povýšených nad dosa- vadní úroveň ulice. Cestu pro chodce klade písatel do výše 6—10 m na stezky ko domům přilehlé a na nosičích, sloupích anebo řetězíeh upravené. Přechody přes ulice, vehody do domů, křižovatky a t. pod. zůstavuje pisate technikům jako otázky velmi snadno řešitelné.
H Schmid Schmidkunz
20 article
Námitku, že by se tím rozmnožila útrapa stou- pání do schodů, odbývá pisatel poukázáním k tomu, že novým zřízením by se všechen náš život poulíční a přízemní odstěhoval do výše příšti stezky chodců, tak že by vlastn první aneb druhé patro bylo povýšeno do hod- nosti přízemku. Pisatel pozastavuje se ovšem nad tím, že by tak přízemek byl pozbaven světla a vzduchu i pomýšli na to, zduli by se nedala stezka pro pěší na sloupech umístiti raději do prostřed ulice aneb — a to je my šlenka ještě smělejší — do domů samotných ve způsobě arkád čili loubí vedených takto ve výši prvního či druhého patra, v čemž spa- třuje dokonce nový vítaný motiv architektoni- cký. Také bicyklisty pozdvihuje autor do téže výše i kombinuje pro ně úzkou jízdní dráhu po bok vyvýšeného chodníku. Na tomto míst dlužno podotknouti, že problém chodníku pový šeného a dovnitř domu vystaveného není če- ským technikům ničím neznámým. Na nedávné výstavě projektů k úpravě Nového města
21 article
Praze pozorovali jsme velmi pěkně řešený pře- vod pěších na jedné z nejnebezpečnějších pražských křižovatek, Ferdinandské se Spálenou a to pomocí schodů vedoucích loubím vzhůru stoupajícím a mostem přes ulici v lehkém oblouku se pnoueím a takto Ponte rialto v Be- nátkách připomínajícím. Do výše chodníku bu- doucnosti pozdvihuje berlínský autor také ob- chody s výkladními skříněmi, kdežlo skladišt a t. p. ponechati dlužno v přízemku. Na fakov reformy pomýšleti možno ovšem ve městech roz- lohy Berlína a centrech celých říšl, ale Praha, která stoji na břehu širokého proudu unášejí cího české peníze do vídeňské dáli, můžesi všímati podobných problémů a otázek nejvýše s touhami živě pociťovanými a uvádějíe si na paměť vše, co jí schází ke slušnému životu hlavního města, kteréž není s to nepřízní doby a rozhodujících činitelů sjednotiti svá předměsti s vnitřním městem v jedno. Však ostatně Berlin počká si na své »tři vrstvy pouliční do- pravy« ještě hodně a snad zatím nedohledn dlouho.
Pont Praha Be Berlín
22 article
— K matiční slavnosti Chrysanthém Po četných interviewoch, opatrně nastražených. podařilo se konečně aspoň drobty zachytiti ze zákulisi, v němž tajemně se připravuje slavnos Chrysanthém na dny 9., 10. a 11. t. m pražským odborem dam Ústřední Malice školské určená. Žofínský sál bude přetvořen v poetický kraj žaponský, v němž vytvořila paní Urbanová zázraky barev. Fantastičtí motýli, duhoví páv budou se proplétati mezi záhony neobyčejnýeh květů, hedvábnými stuhami a korálovými zá- věsy, v nichž diskretně budou utajeny lampiony s elektrickým světlem. Čtvrť obchodní, jejíž ba- zary zajisté neobyčejně mnoho vynesou naši Matici školské, zařizuje již nyní osvědčený mistr Štapfer. Pan Muttich po odborném sludin s neobyčejným vkusem založil a upravil pů- vabné vnitřky lákavých čajoven, vináren, ka váren a buffelů. Pro přátely umění atelierového. jež tu bude spojeno s exolismem Žaponska, na skylne se hojná a pestrá vnada pro oči v míře neobyčejné. Bude to pravá slavnosť umění, květin a ženské krásy, jejiž celý čistý výtěžel bude složen do rukou naší Matice školské Tancechtivá mládež upozorňuje se, že taneční vínek odbývati se bude v pondělí dne 11. t. m. Poslední schůze konána bude v pondělí dne 4. t. m. o 4. hod. odpol. v místnostech »Do- mácnosti«. Pro důležitost konečných usnesen je přítomnosť všech zúčastněných dam a slečen nezbylna. — Volby do úrazové pojišťovny děl nické, jež konají se již tento měsíc, jsou ta kového významu a důležitosti, že nutno, ab
Urbanová Štapfer Mutti Žaponska
23 article
zájem pro ně vzbuzen byl v nejširších kruzích české veřejnosti. Jest třeha poukázati zejmena k tomu, že volhy letošní konají se na periodu šesti let, kdežto dříve volilo se vždy v období čtyř let, tak že úspěch i nezdar případný tím více na váhu padá. Mimo t ještě jedna důležitá změna zavedena při volbách letošních a jest třeba, aby zejmena českými zaměstnateli jí byla věnována náležilá poznr- nost. Při všech volbách dosavadních měl každý majítel podniku, ať byl tento velký nebo malý, továrna neb dílna, pouze jeden hlas. Letos jest tomu jinak. Počet hlasů určuje se dle počtu zaměstnaného dělnietva a praeovnteh dnů, tak že veliké podniky participují na vol- bách počtem hlasů jdoucím do set. Počet hlasů určuje a do listků vepisuje zama úrazová pojišťovna, každý zaměstnavatel však nechť přihlédne k tomu, zda vepsaná eifra shoduje se s pravdou. Byly totiž zjištény jz případy, že českým firmám »neďopatřeníne vystaveny byly hlasovací lístky místo na 4 hlasů pouze na hlasy 4. Taková »nedopatřeníe mohla by snadno ohroziti zdar věcí české nutno proto se vší bedlivostí přihližeti k tomu. aby se věc neopakovala. Sebrané hlasovaci listky zasílány buďtež na adresu. Bohuslav Kavka, tajemník českého volebního sboru pro úrazovou pojišťovnu dělnickou v Praze—Il. »u Štajgrů«.
Kavka Praha
24 article
— Tylovo sdružení ustavilo se včer při schůzi v místnostech Umělecké besedy, jako společenstvo s ručením obmezeným. Sehůze zúčastnilo se mnoho podilníků. Se souhlasem byl přijat návrh, aby Tylovo sdružení postaralo se o samostatnou akci pro zřízení lidového divadla v Praze. Ke konci zvolen byl 15členný výbor. — Z kruhů advokátních. Pan JUDr. Vls- dimír Pštross otevřel svou advokátní kancelář v Praze, ve Spálené ulici čís. 22—77. — Osobní. Pan MUDr. Quido Hall a, lékai okresní nemocenské pokladny, přesídlil na Král. Vi- nohrady, ulice »na Kozačce«, čís. 1103. — Rodinné zprávy. Slečna Berta Wol- fova a pan Josef Neumann, okresní a měst- ský zvěrolékuř v Poděbradech, s'avili lěchto dn svůj aňatek manželský. — Úmrtí. Nadějný hudební umělec pan Em- nuel Kollát, absol. konservatorista, zemicl v pá- tek dne 1. listopadu t. r. o půl 7. hodině večesn v 21. roce věku svého. Pohřeb konán bude v pon- dělí dne 4. listopadu o 4. hodině odpol. z kaple na hřbitové vinohradském. — Včera odpoledne zemtel zde majitel hotelu »u modré hvězdy« p. Karel Vikter Seltmann, maje věku 66 let. Zesnufý byl zakla- datelem německé kavárny »Seltmannovy« na Příkopě a nejnovějí najal nový hotel v Hybarnské ulici. Byl snaživým podporovatelem snah Němců v Praze. — Dne 1. t. m. zemřela v Praze pí. Božena S r- rová, roz. Panochova, choť statkáře v Dušuíkách.
JUDr Vls Pštross MUDr Hall Král Wol Josef Neumann em Vikter Seltmann Němec Božena Panochův Praha Poděbrady Hybarnský ulice Tylův sdružený lidový divadlo
25 article
Mrtvola bude přovezena dnes o 5. hod. z českého pathol. ústavu do Dušník a odtud v úterý 5. t. m. 10. hod. pohřbena na hřbitově vepřeckém. — Včena zemřel v Praze po delší nemoci u věku paďesáti let pan Vilém Škor, bývalý skladník firmy J. Binin- ger, továrna na leštidla v Praze, I., Bellemské nám , a zakládající člen Českoslovanské obchodnické be- sedy, jejíž odborů byl neunavným činovníkem. Po- hřeb koná se v pondělí o 3. hod. odpol. z českého paihologického ústavu. Členové Č. O. B. dostavt ž sa četně. — Pan Josef Decara, děkan mlado- vožický, zemřel dne 31. října t. r. po dlouhé ne moci. Byl biskupským notřem, čestaým měsčanem mladovožickým, dlouhou dobu členem okr. zastupt telství a ohrosní ákolní rady v Tahoře. Dožil s 81 roku věku svého — Vladní předlcha o úpravě platn dlurpistů byla po nesčetných žadostech a urgancích konečně přece vydána. Přišta na svěllo boží v ny- nějším zasedání poslanecké sněmovny va formě projektu, který na papíře státní tiskárny vídeňské ještě jakž takž vypadá. Není toho mnoho, čím zmí- něná osnova povznésti hodlá zubožený hmotný stav nejnižší kutegorie kancelátského personálu úřadníha, ale za poměrů nynějších vítají i kruhy diurnistů, těchto nejhůře placených služebníků státních, kroi tento s částečným aspoň zadostinčiněním. Načekali se věru dlouho dost, než s vládního stolu také pre né spadlo jakés takés, byť i dosli hubené sousto. kterého jim každý dopřeje opravdu z pina srdee. Intencí vládní předlahy jest, z dosavadních 11.00 diurnistův udělatí 8000 po třech lelech, vyhoví li jistým podmfnkám, kaneelařskými pomocníky. Jina stanoví plat jejich do tří služebních let na 2 K a 2 K 60 h. Plat diurnistů, jmenovaných kancelář- skými pomocníky, řiditi se bude čtyřmi stupnicemi.
Škor Bellemský Decar Dušníky Praha Binin poslanecký sněmovna diurnistův
26 article
Dle stupnice prvé (stanovené pouze pro Vldeň) činiti hude měsíční plat kancelářských pomocníků: od ti do šesti služebních let 100 K, od 6—10 let 115 K. od 10—15 let 130 K, od 15—20 let 140 K, přes 2 let 150 K. Ve třídě druhré (Praha): od 3—6 let 90 K. od 6—10 let 100 K, od 10—15 let 110 K, od 15—20 let 120 K, přes 20 let 130 K. Počálečným služným ve stupnici třetí stanoveno 80 K, konečným 120 K, ve třídě IV. 75 K, konečným 115 K. Stupnice prvá platí ovšem výhradně jen pro Vídeň. Jak patrno a jak již předem jsme uvedli, znamená vládní předloha pro diurnisty zlepšení poměrně dosti značné a byla by s tímto opatřením zmíněná třída strádajících pracovníků státních zatím jakž takž spokojena. Zbývá nám však Hlumočiti stesk kategorie jedné, na niž při uvedené regulaci platů nepamato- váno haléřem. Jsou to kancelářští pomocníci, jimž r. 1898 z dopuštění vládní přízně dopřáno bylo po složení dvou přísných praktických zkoušek králov- ského služného 45 zlatých (u sburových soudův) a 40 zlatých (u obresních soudů). A tilo kancelktsi pomocníci — jichž čítá na př. jenom království české plných šest set — mají býti na příště po všem svém strádání a po všech zkouškách svých posta- veni platem svým na roveň diurnistům II. třídy platební, ktorým průkaz potřebné kvulifikace po- jednou má býti prominut! Kancelářští pomocníci zejmena pražští, poněvadž jich věc týká se nejvíce žehrají trpce na tento nedostalek vládní předlohy
Praha Vídeň
27 article
Nikoli z řevnivosti vůči svým druhům v povolání — trpíť a trpěti bude příště dále bídu ten i ten — nýbrž vzhledem k tomu, že kruhy, které původnt kvalifikaci a schopnost jejich sobě zajistily zkou- škami, nyní, po třech letech, zbytečným vlastně pro- hlnšují to, co dříve činily hlavní podmfnkou. Jak se dovídáme, budou posavadní kancelářští pomocní u soudů usilovati o to, by jim vzhledem k jiek kvaiifikaci byly zvýšeny platy bez ohledu na slu- žební dobu na minimum měsíčních 65 zl. a budou v příčině tó appellovati na inturvenci říšskéh poselstva.
28 article
— Za rok po svém úmrtí vyznamenána Úřadní list vídeňský a po něm řada jiných časopist uveřejnily těchto dnů zprávu, dle které učitelka ně- mecké obecné a měřťanské školy dívčí na Staren městě pražském Karolina Stenglova byla vyzname- nána medanlí řádu Alžbětina. Radost z lohoto vy znamenání slečna už neměla, neboť přišlo na jevo že zemřela náhle loni r. 1900 právě před Dušíčkamni — Z obcí předměstských. Obecní zastup telstvo ve Vršovicích konalo předvěíremn schůzi, v ne usneseno nevyhověti žádosti, aby pro okresní seu byla budova na věčné časy věnována. — Do rekla- mační komise pro obecní volby zvoleni pp. Zimmer- mann, Jiger, Herold a Šimandl. — Vyhovéno 89 žá dostem za přiznání domovského práva; 24 žádost byly zamítnuly. — Z občanských klubů. Z klubu voliča novoměstských se nám sděluje: Ve schůa správního výboru konstatováno, že v právě minufýc volbách klub postavil šest kandiddátů ve II. a ve li sboru novoměstském a že z lěchto kandidátů po bylo zvoleno a šestý že obdržel sice a bsolutní ma joritu, že však zvolen nebyl při roztříštěnosti hlas Vzdány díky všem voličům, kteří o tento čestný v sledek volby se přičínili. Na to rokováno o program schůzí klubovních v čase nejblíže příštím. Úsnese
Alžbětin Zimmer Jiger Herold Šimandl Vyhovéno Vršovice Karolina Stenglov Z občanský klub