ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 75f86c30-661a-11dc-bafe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 30 celkem · entity: person 61, place 30, org 8, work 3
1 masthead
28. července 1901.
2 masthead
Příloha „Národních Listůle
3 masthead
k čislu 200.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Výtvarné umění.
6 article Suchardův pomník F. Palackého.
Suchardův pomník F. Palackého. =Při první soutěži o návrhy k tomut poduku, před třemi lety, bylo rozhodnuto v ten smysl, že mají býti autoři dvou nejlepších pro- jektů vyzváni k nové konkurenci, a tato přinesla návrh Stanislava Suchardy tak krásný, vzlelný. že konečně, po tolika marných, planých a už unavujících pomníkových soutěžích, je zde pro- jekt, budíci jedno živé přání: aby byl záhy realisován. Zajisté, že až k tomu dojde, př zrání díla, autor tu onde sám něco pozmění. snad architektuře dá ještě koncisnější, lapidár- nější a přilehavější formu, Palackého soše sou- ladnější sedadlo, některou linii plastickýeh tvarů o něco jinak provede, ale ničeho podstat- ného nebude třeba měniti, tak je všechno na ráz ušlechtilé a v etické i výtvarné myšlence krásné a unášivé a při tom, co vysoko stavím, prosté šablony, z našich názorů a z dnešního poetického cítění vytrisklé, že, jednou hotové, v lesku české žuly a kovovém třpytění bronzu na veřejném prostranstvi postavené, dá pomnik nejen venkoncem důstojný muže, jehož životní dílo apotheosou oslavuje, ale také značiti bude milník, kam česká plastika na prahu dvacátého věku, v generaci právě mužnící, dospěla. Prvolní spolupračovník Suchardův obeslal tuto druhou soutěž znova, málo pozměněným prvním společným projektem. Je nejvýše zají- mavým srovnati oba, aspoň po stránce obsahové.
Suchardův F Palacký Suchard
7 article
Pomníky naši doby, provedené nebo zatím projektované, staly se mnohomluvnými výtvory Cesarská pompesnost Ludvika XIV. rozprostra- nila se všady. Max Aurelius na plošině Capitolu, Galtamelata v Padově, Colleone při San Giovani e Paole v Benátkách, i ještě Bolognův Cosimo ve Floreneii jsou kovovi jezdci, vyvýšení na podslavcích, a nic víc. Miehelangelo postavii v Bologni za pomník Juliu HI. pouze jeho sochu a nic víc. Pak ale začali usazovati na nároží podstavců alegorie, potom vykládali plochy po- stamentu reliefy, až kolem střední hlavní postavy rozestavili a rozesadili kde koho s ni mohl uvést v souvislost, a Ranchův Fritz v Berlíně Marie Teresie Zumbuschova ve Vídni jdou při tom až do krajnosti. Už se zdá, že nikomu, ani umělci ani objednavateli, nestačí ani podoba, ani posťava oslavencova sama na pomník, byě by onen byl básník, vědec nebo i jen nějaký měšťanosta. Z komemorativé formy pomníku vyrostly veliké a rozlehlé dekorace, přeplněné arehitekturou i plastikou, v nichž je nejednou mnoho důmyslu literárního, vždycky mnoho práce a nákladnosti, ale jednotnost a precisnost uměleckého požitku a ideového dojmu se v nich tříští a zneklidňuje. Lidé prostí úvahy už proto. při tomto nemírném obsazování architektonických výstupků a rohů, touží po jednoduchých plasti- ckých podobiznách mužů oslavovaných, po vy mitění všech vyspekulovaných frasi. Poznávají. že spekulace dusí, že zhusta i přímo chce nahra dili umělecký vzmach.
Aurelius Bolognův Julius HI Zumbuschův Kapitol Padova San Giovani e Paola Benátky Bologna Berlín Vídeň Galtamelata Ranchův Fritz Cosimo
8 article
První starý projekt Suchardův, jako mnoh jiných, které jinak svěží hybností plástické tvo- řivosti předstihoval, trčí v tomto začarovaném okrnhu. Vyvolejme si v paměti onu první soutěž a také konkurenční návrhy pro pomník M. Janu Husovi, první i druhé, a položme si olázku, jaký je vlastně mezi nimi obsahovy rozdil? Není žádného. Někde uprostřed nebo na vrcholi soch oslavencova a kolem ní jen plastická rekapitu late českých dějin v reliefech a sochách, Palackého dějiny našeho národa od prvých po- čátků, u Husa od čtrnáctého a někdy dokonee také až od desátého věku, dějiny stěsnané v jednotlivé markantní osobnosti nebo v dra- matické aepické výjevy. Několik alegoril gemiů se snaží dodati celku výraz vzletu oslavy. A přece se jedná o Palackého a Husa, a ne o atlas české kroniky; o dva buditele ná- roda, z nichž každý jinak a jinými činy svůj životní úkol plnil. Jeden byl faktorem následu- jící pohnuté doby dějinné a muž zanícené víry. druhý vědeckým evokaterem velké minulosti. Po tomto přece zásadním rozdilu nebylo v sou- těžících plastikách po většině ani stopy. Ka- rakter poslání Husova a Palackého, jejich vý znam pro život náš i budoucích, jak my jej vidíme, pojímáme a z něho těžime, zůstal veli- činou dočista neznámou. Pouhý předmětný hi- storismus našeptával soutěžníkům, na nevhod- ném místě, jejich koncepce. Chtěli vytvořit cosi velikého, ideově široce obsáhlého, a podali my- šlenkové všednosti a platitudy. Mnohomluvnost není daleko ještě výmluvností.
Suchardův M Hus Palacký Hus Husův Ka
9 article
Stanislav Sucharda už ve svém, úřadně docela pominulém, návrhu pro pomnik Husův obrátil se v jinou stranu, tam, kde se neskládá a nesestavuje, nýbrž v jednotném vrhu tvoří. Jeho pomník Palackého vyrostl na téže cestě. Před třemi lety viděl v Palackém pouze historiografa, geniálního vědeckého autora Dějin národu českého. Oslavy stých narozenin F. Pa- laekého přinesly jemu a mnohým nové, pro- hloubenější poznání. Vědecké rysy v markantní tváři rozmnožily se o rysy důmyslného politika, o rysy velikého racionalistického idealisty, rysy vzácného lidského karakteru, o rysy moc- ného buditele národa, který mu přítomnost vy- dobýval a vysoké mety humanity, svobody kulturní v budoucnosti vytyčoval. Už proniká v nejširší vrstvy nadšené poznání, že F. Pa- lacký je největší český zjev a karakter celého, nedávno uzavřeného věku, z jehož života, úrod- ného a plodného, daleko vyzařují vodící a řídici paprsky pro nás všechny, pro celý národ. Nemýlím-li se, bylo toto základní osnovou Suchardovy mladicky nadšené a umělecky ušlechtilé a uchvacující koncepce. Dějepisec, klerý minulost pracně probádal, muž archivua psacího stolu, ustoupil do pozadí, výkon inte- lektuálný a cerebrálný, jakkoli u Palackého obsáhlý a nesmírný, nebeře na se ni alegorujíeí ni historisující podobu. Celá životní práce Pa- lackého, jeji popudy a výsledky, její ukazatel- ská funkce v před a v budoucnost, to v jednu nedilnost shrnuto, v plastickém útvaru vyjádřeno formou nadšeně oslavného hymnu jest Suchar dův pomník F. Palackého, Otce národa.
Suchard Husův Palacký Suchardův F Palacký
10 article
Jak On tu stojí v své velikosti majestátním klídu, v spor věkův hledě, vstřic mu duní v boji mohutné srdce vzkříšeného lidu. Toliko hlavní, ústřední socha v projektu má své vlastní jmeno: František Palacký. Sedi tu bez nádechu jakékoli posy, prostý a jedno- duchý, vážný, jaký byl, ne vyzvednut na diva- delní jeviště v pohybu a výrazu vypočítaném na umělý effekt, jen v tichém, jasném myšlení. Má ruce složeny a nohy přeloženy a jakoby se v jeho významné hlavě rodila, závěť jeho ná- rodu, v níž zavíraje svého života dílo, řekl: »Teď potřebí, abychom se vzdělávali a dle vzdělaného rozumu jednali . . . A když všichni naší vlastenci upřímně a pravou vzdělanosti pracovati budou, pak nemám strachu o národ náš. Ten se udrží sám, dokud bude chtít, a více, než jeho nepřátele si přejou. A aby všichni synové pracovali ve prospěch vlasti roz- šiřováním vědy a osvěty, to dejž bůh !« Sedí prostřed, na skalním balvanu, za ním čtyřhoký, nevysoký ověnčený pylon, zvedající se ve středu nízké hemicyklové zdi. To je všechna architektura pomníku, nanejvýše jedno- duchá, pouze spojitými plochami a obrysem účinkující. Pevný, žulový klid.
Palacká Seďa bůh Pevná
11 article
Co praví ostatní plastika? Představuji si, že přijde před pomník kdokoli, který nic více o něm neví, nežli, jak je zřejmo, že platí muž zvláštnímu a vynikajícímu, a soudí, že ty ležící. pližící, zvedající se, létající a jásající postavy kolem něho, rozložené a umístění v předu iv zadu pomníku u volné, pohnuté, malebné a na- nejvýše effektní komposici, vyjadřují to, co muž onen vykonal. Nedovede žádnou pojmenovat, neboť tu není ani Historie ani Politica ani Humanitas ani Concordia, jež by podle jejich obvyklých atributů a svých eneyklopedických vědomostí poznával, jako zde není ani Žižk ani Přemysl ani Karel ani Hus ani Jiřík, je- jichž jména by si pod nimi přečetl. Co tedy spatří?
Concordia Přemysl Karel Hus Jiřík
12 article
Předstapuje, od Palackého mostu, před pomník, vidí na levěm výběžku plíživého, okří dleného, dravého netvora. Jeho čtyři pohledy míří na druhou stranu, kde dva nazí muži z mrákot se probírají a ze země s námahou zvedati se počínají. K nim čeli jeho zloba, už marná. Co chtěl zdusit a zničit, oživuje přece. Zajisté, řekne si pozorovatel, zásluhou muže se- dícího. Neboť nad jeho hlavou jako vítězná fan- fara, jako moderní Viktorie, hlasatelka vítězství. stojí vzlýčená, s tváří vzhůru k nebesům, s paži vertikálně vztýčenou, v šatu jako v nadšení rozletilém, žena, vtělení oslavy života muže dole sedicího. Nad reálným centrem pomníku, idea- listický střed a vrchol koncepce. Snad jest to také jásavý genius vzkřišeného lidu. Možná. neboť pod její pravou ochrannou paží objevuje se vděčně vzhlížející muž. A pod ní, stranou od ní, ve smělém vypnutí letí tři jiné postavy volným prostorem. Jedni k ní se ještě tvár obracejí, jedna, muž, prudkým letem nese se dál. v před, dlaně u úst, volá mocným, probouzejí- cím hlasem. V dálku i budoucnost. Tam ještě sahá účinek Palackého díla.
Palacký Palacký most Viktoria
13 article
Potom pozorovatel obejde volně stojící po- mník a přicházeje od pravého boku na zad, uzří jiný veliký zjev ženy, rovně, perpendikulárně jako andělé Burne-Jonesovi se vznášející. Ma hlavu schylenou, neboť hledí dolů, a levie vzpřaženou, neboť v před ukazuje těm, kteř dole ještě na zemi, zmožení, leží, ale už hla jejího povshusení slyší. Druzí jiže se zvedli, tísní se v před. Už je to zachvacuje jako stou- pavý vír. Jiní už se vznesli, už letí vzhůru a dál. at Jsou zde lidě z mrákot se probouzející, hlasy velebných zjevů je volají, povzbuzují; ne viditelná moc je povznáší, vine vzhůru a k předu. Už je pozorovateli jasno, že onen muž napřed sedící vykonal cosi, Jco ty, kteří mu vděčné nádherný pomník staví, z poroby mrákot vzkřísilo a z tíhy smrti k novému ži- votu a novým cílům pozvedlo. Tolik se jistě ještě doví od kohokoli, že onen muž byl český historik a politik, a potom ví vše, čím Pala- ckému vděčíme my, kteří mu tento pomnik prostřed českého světa vyzvedli, a co uměl covu fantasii a tvořivost vzaítilo a sílilo p tomto díle. Všcchno ostatní pocítí a procilí pal sám: důmysl a vážnost rozvrhu, ušlechtilos formální, účinný rozdíl reálného a ideálného světa postav, vzlet a žhavost koncepce, suge- stivné proudění linií, výraznost a výmluvnos pohybu těl a jejich částl. Tak zas jednou bez knih, bez literatury bez Naučných slovníků, bez atributových ber liček promlouvá k nám a uchvacuje nás uměle sochař jedině prostředky a mluvou svého vlast ního umění, řečí, kterou plastika sama vládne Je spořádaná a silná dost, aby pronikla až do našeho vnitra, v první řadě do našeho srdce St. Sucharda už tím vykonal čin umělecký který by jej postavil v čelo nové generace našich plastiků, kdyby tam Sucharda už dávno nestál. Karel B. Mádl.
Jones Suchard Mádl Ma Palo
14 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Pokrokové hnutí v českém učitelstvě. Již po několik let bedlivější pozorovate našich časopisův a jednot učitelských moh znamenati, že stále více hlásí se v nich ke slovu skepse o dobrém stavu nynějšího školství obecného a kritíka veškerých jeho zařízení. Pokrokové hnutí v Čechách zjednalo si již dříve výrazu, proniklo ve školské pra- covní programy mladších stran politických účinkovalo ve všeobsáhlý program kulturní práee učitelské v českém Ústředním spolku učitelském. Na Moravě loni navedlo změny v ustrojení moravského Ústř. spolku učitelského. K letošním valným hromadám obou spolkův ústředních účinkem téhož hnutí připravuje se jednánío svazu učitelstva česko- slovan- ského, jenž by spojenými silami pracovalo uskutečňování a provádění idejí pokrokových. Toto hnutí neobmezuje se na učitelstv české, jeví se také v učitelstvě německém a opírá se již také o celou řadu spisů paeda- gogických a dídaktických. U nás prvé jeho stopy lze znamenati v literární činnosti především Makovičky, Mrazika, Úlehly a Čer- ného, o práce myslitelův anglických a ruských opřené; od r. 1891 jest střediskem téměř všech pokrokových pracovníků Stručný Slovníl Paedagogický, v jehož pěti dilech redak i
Úlehla Čer Čechy Morava svaz učitelstvo českýslovan
15 article J. Kliky vydaných jeví se přechod od uri
J. Kliky vydaných jeví se přechod od uri tomnosti k budoucnosti tím, že celá řada hesel zpracována jest i se stanoviska s taré uznané theorie a praxe, i stanoviska novéhlo, ježo uznání a v život školní uvedení teprve se snaží — i v tom jeví se rychlý postup nových nauk. že ve Slovníku články v dílech posledních na- pořád obměňují a doplňují články dílů předních., teprve před málo léty vydaných. Východiskem pokrokového hnutí je pak kritika Herbartovské paedagogiky. kterou v 1. 1806—1841 založil slovutný kri ticko-realistický stoupenec Kantův Jan Bedřie Herbart ( 1841) a již všestranně rozvedl přečetní jeho žácí a stoupenci, kteří ovládli take paedagogiekou literaturu naši a všecko rakouské školství obecné, zejmena v době jeho znovu zřizování v letech 1870—1883.
J Klik Kantův Jan Bedřie Herbart
16 article
Po smrti střizlivých Herbartoveů kteří praeovali jenom v duchu a nelpěli na každém slovu a písmeně mistra svého. počala paedagogika Herbartova upadávati. Nej více k tomu přispěly didaktické výstřelky uni versitních professorů německé paadagogiky Zil lera-Reina-Vogta, proti nímž s úspěchem se po- stavil bystrý paedagog vídeňský Bedřich Dittes jenž r. 1886 všecku soustavu Herbartovskou přísně, avšak spravedlivě posoudil, a jeho stou- penci, kteří ovšem i se zálibou slabiny, hlavně Zillero-Reinovské »školy« odhalovali. Střízliví Herbartovci boje s protivníky s neúčastnili, a praktické ideje svého mistra »svo- body« pro sebe využivše, nauky své dle vý sledků novodobých badání pozměnili a doplnili Nejdříve odbočil Theodor Waitz (*. 1864 směrem anthropologickým, potom (1880) Ludvík Strůmpell směrem psychologické paedago giky a Otto Willmann (1882) směrem sociál ním, nejnověji též náboženským. U nás Gustav A. Lindner r. 1878 jako nejčelnější zástupce Herbartovské paedagogiky nasloupil, ale jako hlasatel vývojné paedagogi ky r. 1887 universitní stolici pražskou opustil. V následujících letech devadesátých Her bartovská paedagogika byla uváděna v pochyb- nost především pro svě účeloslovi a pro sv dušesloví českými pracemi, které o francouzský a anglický positivismus a německá vyšetřování psychofysická se opíraly.
Herbartův Rein Vogt Dittes Waitz Strůmpell Willmann Gustav Lindner
17 article
Avšak patero praktických idejí Herbarto- vých: právo, svědomitost, spravedlnost, doko- nalost a blahovolnost, jež vyjadřují ideály. které výchova má pěstovati, padá novýmí ná zory jen ve příčině svého tak říkajíc mathema tického založení a odůvodnění, obsah těchto idejí lze uvésti v souhlas i s křesťanskou láskou i se starými ctnostmi Platonovskými, které u ná- hlásali Šttný a Komenský (opatrnost, mírnost síla mysli a spravedlnost), i se trojící etnostní positivistů: moudrost (střízlivost, mirnost), spra- vedlnost, dobrotivost (obětavost, altruismus). Také stále se dobře tomu rozumi, proč Her- bart úhlavním účelem výchovy stanovil sílu mravního charakteru. Avšak jinak jest s dušeslovím, pro které pokroky přirodovědy prosté a užité tolik nového a bezpečného materiálu snesly, že Her- bartovským představoslovím již obsáhinouti se nedá. Odlud nejen otřeseno základy dušeslov Herbartova, ale také jeho podrobnosti uvedeny v pochy bnost. A nové názory dušovědné zjednaly si půdy nejen v naší četně, především přokladové lilera tuře, ale vnikly již také do učebnic škol střed ních, jakož na vysokém učení našem mají zna- menité zástupce. Jen učebnice pro nastávajíe učitele zůstávají jim uzavřeny, jen školní prů- prava novýcli učitelů našich není v této příčíne na výši doby. A to není a nemůže zůstati věe lhostejnou pro toho, komu o vývoj obeeného školství našeho upřímně jde, neboť znalostí duše dětské podmíněno úspěšné její vzdělávání; jen znalec vývoje dětského pojímání, cítění a smý šlení může výchovně a vyučovací methodya prostředky voliti tak, aby jeho přičinění bylo se zdarem nepochybným.
Komenský Hera Herbartův Herbarto
18 article
Se stanoviska kriliky Herbártovské paeda gogiky vychází publikace Snahy a cíle po- krokového hnutí v učitelstvu morav- ském (v Praze, 1901, str. 52), ktorou vydali důvěrnici tohoto učitelstva a jež zasluhuje proto zvláštního pozoru, že nepřestává na obecných rysech nové práce učitelské a neroztahuje ji přes široširý obor »kuliurni«, ale podrobně určitě vykládá, kterak školní poměry nov - dobým názorům přizpůsobiti. Publikace vyznačuje slovy V. Vejškraba (Bělohrobského) školu konkordátní »Pamatuji se dobře na staršího nadučitele jistého, člověka hubeného a poníženého, který chodil v letě bos a s provazem do lesa, aby tam po provaze na duby lozil a jakési jedl houby sbíral. Jeho představený pan farář ovšem nechodil bos ani s provazem do lesa na houby.
V Vejškraba Bělohrobský Praha
19 article
Byl to vysoký, silný, sebevědomý pán, jehož jsem často viděl choditi po procházce. Míval u hodinek těžký zlatý řetěz, v ruce střibrem kovanou hůl. Tito mužové byli tak asi praví představitelé tehdejšího poměru církve ke škole.« Zákony květnovými školou nynějš zabezpečeno všem dětem národa jednostejné vzdělání a vychování školní, čímž doplněny zá- kony o svobodě náboženské z r. 1861 občanské z r. 1867; učitelstvo uvedeno ve slušné postavení společenské. Avšak dnes i v otázkách jazykových i v otázkách svědomí rozhoduje právo silnějšího, hrubá síla, která zvítězila i v parlamentě ústředním. »Otázky duševní řešíme dosud tak, jak činili lidé ve středověku; dosud jsme se nepovznesli nad středověké ubíjení těch, kteří jsou přesvědčení odehylného; nám dosud nejmilejší methoda středověká, otázky duševní řešiti násilím hmotným.« Ovšem školství pokročilo zevne a hmotně, což dosaženo nákladem peně- žitým. Školy měsťanské jsou na místech, kde dřive byly sotva školy jednotřídní. Místo starých baráků máme školské paláce. Společenské po- stavení učitelův se povzneslo tak, že toho mladší generace učitelská ani dobře nepochopl třeba se dosud neuskutečnilo, co květnové zá- kony slibovaly. Dozor školský je propra- cován.
20 article
Avšak třeba také pokroku vnitř- ního přičiněním ducha a intelligence, třeba »aby sama práce učitelova podlehla po- kroku, aby vůbec vědě paedagogic k bylo dovoleno pokračovati — a to jest, čeho se dnes učitelstvo pokrokové domáhá .. Kouzlo již samého slova pokrok působí tím více, čím více vzpomínáme na pokrok, jenž se děje na poli ostatní duševní práce, ostatníh vědeckého a hospodářského života evropského, a čím více jsme si vědomi té ztrnulosti, do jaké jsme od vydání květnových zákonů za- padli,« (Srovnej tuto) Hlídku ze 26. května s čl. »Naše školy za pokrokem vědy«. Sice tvorcové zákonů školských z r. 1869 se všemožně snažili, aby zabezpečili také vnitřn pokrok práce učitelské a vychovatelské skrze okresní a zemské porady učitel- s ké. Avšak práva těchto porad tak jsou zúžena a obmezena, že stávají se neplodnými. O metho- dách v theorii a praxi za prospěšné — od koho? — uznaných, nemohly rozhodovati porady první a po zákonu setrvačnosti nerokovalyo nich ani následujíeí. (Nedávno porada učitelská v jistém velikém českém městě, jejíž porady bývávaly směrodatny pro celou zemi, od- mítla i pokus o opravu vyučovací melhody předmětu, jehož nedostatky příznati musila odmitla i po ujištění z místa, výborně zprave- ného, že jeji pokus bude v ministerstvě vyučo- vání jenom vítán l)
21 article
Zákonodárce však sám učinil v šechn opatření; přesídlil k nám hotovou školu něme- ckou; nařidil rozyrhy učiva, nad nimiž bdíi uložil školním dozorcům; jimiž nařídil učite- lům, aby jen dle uznaných method vyučovali určil pro učitele přednášky a vzorné výstupy o poradách i okresní knihovny. Učitelstvo s a m vydávalo si listy paedagogické a v jednotáeh svých pěstovalo přednášky a vzorné výstupy. Jen jedna olázka zůstala nerozřešena pro duchy nepředpojaté: »Která je tato me- thoda pravá«? Z které půdy vyrůstá, kdc ji za vzornou uznal, kdo ji zaručil samospasi- telnost? Na to vše odpovídá — paedagogika herbartovská, paedagogika německá. Skrze přísné, v každé podrobnosti určené a vyměřené vyučování názorné stará se o založení »správných« názorů, z nichž bu- duje vyšší útvary myšlénkové. Učitelům dává návody, jak chopiti se dětské duše, jak zjedná- vati pořádek. Ovšem na škole učí se názorům z předmětů jen malovaných; ne všude hýbe se učitel tak, jak hýbati se má; leckde děti jsou neposedny. »Avšak ať ve škole takové pořádek panuje neb nepanuje, pravda jest, co o n pravil dánský pastor Bjerre německému gymna- siálnímu řediteli: »Rozdil mezi školou vaší naší je ten, že vy žákům svým hodinu odpu- stíte, když jim ehcete učiniti hodně velkou ra- dost, my hodinu přidáme.«
Bjerre
22 article
Ovšem nebylo možno kaž dié mu po- kroku cestu do našich škol zastaviti, jak pa- trno z praxe jazyka vyučovacího a počtův. Ale to vše stalo se jenom jakousi shovívavostí úřadův, jimž stále trvá ideálem »škola ně- mecká, škola, která nejen vědomě v žácích utlačuje všecku samostatnost, ale nucena jest také utlačovati všecku samostatnost učitelů sa- mých«. Mimo to přeje každý dozorce školní svým vlastním ideálům; jeden výchově vnitřní, druhý jen vnější; jeden výchově trpných, druhý výchově činných povah; jeden jazyku, druhý počtům; jeden krasopisu, druhý pravo- pisu, třetí slohu, čtvrtý práci ve hlíně. Avšak školnímu dozorci, byrokratickou prací zahrnu- tému, zbývá sotva několik hodin v roce, by každou školu navštívil — ty nestačí k tomu, by učitelům svůj ideál vzorné školy vykládals i přestává na poznámkách především toho, co se mu nelíbilo, ulpí na drobnostech, urážejících a ponižujících učitelovu důstojnost; vynueuje je způsobem, jenž na učitele a žáky zhoubně působí. Jeho samovláda narůstá na těžký du- ševní útlak
23 article
»V Čechách v jednom okrese mu s ejljí učitelé počtům učiti takto: I. Tak ! (Učitel ne- mluvi, nýbrž tukne na stůl a ukáže prutem na černý papír s úkolem: »4 1 jsou za 96 h, zaě je 5 1e. Všichni záci musejí se hlásiti j e pravou rukou, jen po obličej zdviženou, j e s nataženými prsty. Učitel vyvolá žáka A, jenž úkol přečte, ostatní žáci ruce slozí). II. Tul (Učitel ukáže na 1. tabulku se slovem: Opakuj Všichni žáci se hlásí, opakuje vyvolaný žák B)- I1I. Tuk! (K opakování žáka C). IV. Ful (= dost). V. Tuk! (Učitel ukáže na 2. t- bulku se slovem: Rozbor. Hlási se, kdo to do vede, odpoví žák D) VI. Puk ! (Opakuje roz- bor žák E). VII. Puk! (Opakuja rozbor žák F) VIII Tuk! (= dost). IX Tuk! (Učite ukáže na 3. tabulku se slovem: Úsudek. Hlást se, kdo to dovede, odpovi žák G). X. Tuk (Učitel ukáže na 4. labulku se slovem: Výpočet Hlásí se, kdo to dovede, odpoví žák H). XI Tuk ! (Opakuje výpočet žák J). XII. Tuk (Učitel ukáže na 5. tabulku se slovem: Odpo- věď. Hlásí se, kdo to dovede, odpoví žák K). A nikde není dnes ochrany proti tomuto patr nému ubijení dětského ducha! . . « Poznání těchto a podobných vnitřní c nedostatků školství obecného dalo podnět k po krokovému hnuti v našem učitelstvě.
Tuka Čechy Tula Tuka XI Tuka 4 1 Tuka
24 article
Cena vysvědčení obecných škol. Při nynějších přijímaeích zkouškách do střednich škol přichází na mysl mnohému, proč není zachována tatáž kontinuita mezi školou obecnou a střední, jako mezi školou střednía vysokou. Škola střední vysílá na základě svého vysvědčení chovance své na školy vysoké. kdežto vysvědčení školy obecné nemá poměrně tě ceny, aby opravňovala žáka 4. nebo 5. třídy k vstoupení do školy střední. Známo zajisté že zvláště při přijímacích zkouškách, kdy mladý kandidát poprvé vstupuje před jiného examina- tora než jak byl dosud zvyklý, před svého učitele, stává se mnohdy následkem této ne zvyklosti tolik nesrovnalostí, že žák, jenž solva že dostatečně přijímací zkoušku vykonal, objev se velice talentovaným studentem, naopak dobř odpovídající žáci prostředním nebo nedostateč- ným. Veškeré tyto okolnosti nutí k přemýšlení. proč nedovede si škola obecná vymoci svou vnitřní hodnotou a dokonalostí tu platnost pro vysvědčení svá, aby již na základě toho vy- svědčení mohl žák býti přijat do školy středni. Pro školu obecnou jest význam slov těchto tak dalekosáhlý, že není snad nevhodno ku po- vznesení našeho obecného školství zcela objek- tivně a beze všeho podezírání o okolnosti te promluvití.
25 article
Namítá se již předem všeobecně, že škola obecná není přípravkou pro školy střední, škola obecná má svůj vlastní cíl a účel. Účel ten však nikdy nevylučuje povinnost, žáky opatřiti důkladnou znalostí řádného čitelného písma, úplnou jistotou v počítání a v pevném pojetí jazykových základních pravidel v mateřštině po stránce mluvnické i pravopisné. Nedá se upříti, že zvláště na našich českých školách ve většině připraveno žactvo mluvnicky zcela dobře, ale všeobecně úsudek ten dán býti nemůže, poně- vadž za novějších dob následkem rozsáhlého různotvárného učiva mysl učitelova i žákův valně jest rozptýlena a není tedy možno nacvi- čiti tak podrobně vše, jak by nutno a potřebno bylo. Slovy těmito nečiní se tedy zodpovědnými jen učitelstvo, nýbrž soustava veškera. Řeče- ného trivia není snad jen potřebí kandidátu středního školství, ale vůbec každému, poně- vadž jest podkladém přirozené bystrosti duševní.
26 article
Dagradace vysvědčení obecného školství by měla býti hlavním bodem úvah korporací škol obecných, poněvadž by zvýšení ceny vysvědčení před veřejností a i v interních poměrech škol- ských povzneslo hodnotu a význam školství tohoto. A tu jest potřebí nestranného posouzení stavui se strany učitelstva škol obcených, aby, je-li někde závada, učitelstvem samým byla od- straněna, aby pak mohlo se rovněž doložiti znalostí žáka svého dokonalou a říci: »Ž ák tento jest schopen anebo nescho- pen vstoupiti do školy středn íe. Úpravou touto odpomohlo by se mnohým dosavádním nepříjemnostem, rodiče neměli by stíženo vstoupení syna do střední školy zkouškou přijímací, která při reprobaci jedné odeblrá pro ten rok možnost vůbec vstoupiti na školu střední v téže zemi korunní; professoři a ředitelé střed- ních škol neměli by konec a počátek roku znechucený zkouškami přijímacími v hodnotě velice problematickými a obecné školství nabylo by povinné vážnosti a ceny. Důkladná znalost mluvnice a počtů necht jest hlavním eílem škol obecných; je-li žák v těchto předmětech pevným, pak při normálním žáku vše ostatní již snadno se pochopí. Jeden z učitelů střední školy.
27 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Závody klusem a automobilů na sokol- ském cvičišti na Letné- ** Dnes v neděli o 2. hod. odpol. konají se tyto opětně již ohlášené závody. Jak se nám sděluje, bylo nuceno pořadatelstvo změniti pořad jednotlivých jízd a upozorňuje se zejmena na to, že mateh jezdce cvalem a cyklisty vřaděn byl na místo prvé; jest v zájmu obecenstva, aby na závodiště v časi se do- stavilo. Podrobne programy prodávány budou na závodišti. Veslařství.
Letná
28 article
** Zdá se, dle všeho, že jistá únava, jaká zjevná jest od několika let při pořádání veslařských závodů, není nikterak výsadou jednotlivých zemí neb města že stesk de upadajícího účastenství při závodecha tím i do ochabujícího zájmu obecenstva ozývá se současně na mnohých místech. Nejnověji ve Vídni, v níž mnozí jednotlivci zcela neprávem spatřovati chtějí jakýsi kouzelný pramen, jenž pouhým dotekem ozdravovali má ochablé poměry toho neb onoho sportovního sdružení. Jak ve Vídni věcí se mají, tomu nejlépe nasvědčuje nářek mluvčího lamější »Re- gatty«, uveřejněný v posledním čísle známého spor- toviího listu vídeňského. K závěrku svých žalobných vývodů, praví pisatel doslovně: »Bude nadále čestnou záležitostí vídeňských veslařů, aby u větší míře než dosud účastnili se svých závodů, ač-li nemá mnobaleté nepopíratelné úsilí vídeň- ské »Regatty« zůstati bezvýsledným. Na spolek ten strká se veškerá vina (ne úpadku závodění veslař- ského). Co však jest platná veškerá práce, vše na- mahání a oddanost věci, když právě ti, pro něž spolek se namahá, totiž závodní veslaři, nikterak jej nepodporují? »Regatta« může závody pouze po- řádati, pracovati veslem povinni jsou při nich všichni ti, kdož v seznamech spolkových zapsáni jsou jakožto členové činní, pohříchu však v největší části jsou velice — nečinnými.« — To ovšem vrhů jasný paprsek na poměry veslařského sportu i vídeňského. ** Stojí zajisté za zaznamenání a jest pro sport veslařský v Rakousku zajímavým, že k závodu jed- niček, v Celovci pořádanému 4. srpna t. r., přihlášení jsou tři veslaři, dva čienové klubu »Nautiluse a jeden člen klubu »Villach« (Bělak). A jak jmenují se tito závodníci? Pavel Černý, M. Kopečký a dr. H Kopr.
Pavel Černá M Kopečký doktor Vídeň Rakousko Nautilus Villach Re
29 article
Ryby lov a chov. ** Jak na Moravě vydatným způsobem působ odborné spolky v mezích své činnosti, o tom svědčl na př. nejnovější podnět rybářského spolku ve Velkém Meziřičí, jenž s náležitou podporou zemědělské rady (odboru českého pro markrabstvl moravské) uspořádá rybářský kurs če ský v době od 19. do 24. srpna 1901. Přednášeti budou pp. Albin Kučera, učitel česk. paedagogia v Brně Albert Novák, professor zemské vyšší reálky ve Vel- kém Meziříčí. Kursu zúčastniti se mohou všichni do statečně vzdělaní mladíci a mužové. Při hojnějším počtu přihlášek dá se přednost rybářům z povolání. majitelům, správcům neb nájemcům rybích hospo- dářství, učitelům a členům rybářských spolků. Písemné přihlášky (jednoduchý dopis s podrobnou adresou hlásícího se) třeba zaslati neb odevzdati do 10. srpna 1901 rybářskému spolku ve Velkém Mezi- říčí. Rádní posluchači zavazují se vytrvati v kursu do konce a obcovati všem přednáškám a vydán jim bude na konci kursu vysvědčení frekven- tační. Mimořádní posluchači a hosté mohou libo- volně obcovati jednotlivým přednáškám; třeba jim jen vždy před přednáškou ohlásili se u přednášejí cího. Kursu mohou se zúčastníti i dámy. Poslucha čům nemajetným, kteří o to v přihlášce požádají poskytne se bezplatný byt.
Albin Kučera Novák Morava Velký Meziřičit Brno Vela
30 article
Přednášeti se bude: 1. Fysikální a chemické vlast nosti vody; biologie sladké vody. Jak vypočítávati množství přítoků a odtoků. 2. Anatomie, fysiologi a biologie ryb. Určování a popis ryb pro chov důje- žitých a u nás žijících. Životopis raků. 3. Zvířena a květena sladkovodní. 4. Přirozená potrava ryb a raků. 5. Škůdcové a nemoci ryb a raků. 6. Zaklá- dení a udržování rybníků a hrází (práce rybnikářské) 7. Meliorace rýbníků, osévání hrázi a osazování. Vrba košikářská. 8. Chov ryb: a) kaprovitých, b) pstruho- vitých, c) raků, d) korýšů. 9. Líhně a umělý chov ryb. 10. Rybí hospodářství v jezerách a řekách 11. Lovení ryb a raků. 12. Ukládání a zasílání ryb. 13. Zákony a nařízení o rybářství. 14. Vedení knih. Praktické demonstrace budou v sádkách a u ryb- níků. Po ukončení přednášek uspořádán bude spo- lečný výlet do Žďáru, kdež se v sobotu 24. srpna přenocuje a 25. srpna podnikne výlet k velkému ryb- níku »Dářko«. Bližších zpráv podá na požádání ochotně rybářský spolek ve Velkém Meziříčí. Jelikož v okol města Velkého Meziříčí jest mnoho rybníků a o vše- možné pohodlí pp. posluchačů bude postaráno, po- skytnuta tak vhodná příležitost k možnému zúčastnění se tohoto velice důležitého kursu, jenž jest bezplatný. ** Jak se dále sděluje z Moravy, místodržitelství tamní výnosem ze dne 30. m. m. č. 23.783 nařídilo, že při úřadních dnech starostové obcí poučiti se mají o policejních rybářských nařízeních a že se v úřad- ním listu nařízení uveřejniti mají. Protože málo kdo si těchto nařízení všímal a je zná, jest publikace jich důležitou. Výtisk takových, pro Moravu platných nařízení, lze obdržeti v knih- kupectví p. Šaška a Frgala ve Vel. Meziříčí za 20 haléřů. Páni starostové obcí, obecní zřízenci, každý majitel at vlastního neb pachtovního revíru, vešket
Vrba Šašek Frgal Žďár Dářko Velký Meziříčí Morava Vela