1
masthead
28. července 1901.
2
masthead
Příloha „Národních Listůle
6
article
Suchardův pomník F. Palackého.
Suchardův pomník F. Palackého.
=Při první soutěži o návrhy k tomut
poduku, před třemi lety, bylo rozhodnuto v ten
smysl, že mají býti autoři dvou nejlepších pro-
jektů vyzváni k nové konkurenci, a tato přinesla
návrh Stanislava Suchardy tak krásný, vzlelný.
že konečně, po tolika marných, planých a už
unavujících pomníkových soutěžích, je zde pro-
jekt, budíci jedno živé přání: aby byl záhy
realisován. Zajisté, že až k tomu dojde, př
zrání díla, autor tu onde sám něco pozmění.
snad architektuře dá ještě koncisnější, lapidár-
nější a přilehavější formu, Palackého soše sou-
ladnější sedadlo, některou linii plastickýeh
tvarů o něco jinak provede, ale ničeho podstat-
ného nebude třeba měniti, tak je všechno na
ráz ušlechtilé a v etické i výtvarné myšlence
krásné a unášivé a při tom, co vysoko stavím,
prosté šablony, z našich názorů a z dnešního
poetického cítění vytrisklé, že, jednou hotové,
v lesku české žuly a kovovém třpytění bronzu
na veřejném prostranstvi postavené, dá pomnik
nejen venkoncem důstojný muže, jehož životní
dílo apotheosou oslavuje, ale také značiti bude
milník, kam česká plastika na prahu dvacátého
věku, v generaci právě mužnící, dospěla.
Prvolní spolupračovník Suchardův obeslal
tuto druhou soutěž znova, málo pozměněným
prvním společným projektem. Je nejvýše zají-
mavým srovnati oba, aspoň po stránce obsahové.
Suchardův
F Palacký
Suchard
7
article
Pomníky naši doby, provedené nebo zatím
projektované, staly se mnohomluvnými výtvory
Cesarská pompesnost Ludvika XIV. rozprostra-
nila se všady. Max Aurelius na plošině Capitolu,
Galtamelata v Padově, Colleone při San Giovani
e Paole v Benátkách, i ještě Bolognův Cosimo
ve Floreneii jsou kovovi jezdci, vyvýšení na
podslavcích, a nic víc. Miehelangelo postavii
v Bologni za pomník Juliu HI. pouze jeho sochu
a nic víc. Pak ale začali usazovati na nároží
podstavců alegorie, potom vykládali plochy po-
stamentu reliefy, až kolem střední hlavní postavy
rozestavili a rozesadili kde koho s ni mohl
uvést v souvislost, a Ranchův Fritz v Berlíně
Marie Teresie Zumbuschova ve Vídni jdou při
tom až do krajnosti. Už se zdá, že nikomu,
ani umělci ani objednavateli, nestačí ani podoba,
ani posťava oslavencova sama na pomník, byě
by onen byl básník, vědec nebo i jen nějaký
měšťanosta. Z komemorativé formy pomníku
vyrostly veliké a rozlehlé dekorace, přeplněné
arehitekturou i plastikou, v nichž je nejednou
mnoho důmyslu literárního, vždycky mnoho
práce a nákladnosti, ale jednotnost a precisnost
uměleckého požitku a ideového dojmu se v nich
tříští a zneklidňuje. Lidé prostí úvahy už proto.
při tomto nemírném obsazování architektonických
výstupků a rohů, touží po jednoduchých plasti-
ckých podobiznách mužů oslavovaných, po vy
mitění všech vyspekulovaných frasi. Poznávají.
že spekulace dusí, že zhusta i přímo chce nahra
dili umělecký vzmach.
Aurelius
Bolognův
Julius HI
Zumbuschův
Kapitol
Padova
San Giovani e Paola
Benátky
Bologna
Berlín
Vídeň
Galtamelata
Ranchův Fritz
Cosimo
8
article
První starý projekt Suchardův, jako mnoh
jiných, které jinak svěží hybností plástické tvo-
řivosti předstihoval, trčí v tomto začarovaném
okrnhu. Vyvolejme si v paměti onu první
soutěž a také konkurenční návrhy pro pomník
M. Janu Husovi, první i druhé, a položme si
olázku, jaký je vlastně mezi nimi obsahovy
rozdil? Není žádného.
Někde uprostřed nebo na vrcholi soch
oslavencova a kolem ní jen plastická rekapitu
late českých dějin v reliefech a sochách,
Palackého dějiny našeho národa od prvých po-
čátků, u Husa od čtrnáctého a někdy dokonee
také až od desátého věku, dějiny stěsnané
v jednotlivé markantní osobnosti nebo v dra-
matické aepické výjevy. Několik alegoril
gemiů se snaží dodati celku výraz vzletu
oslavy. A přece se jedná o Palackého a Husa,
a ne o atlas české kroniky; o dva buditele ná-
roda, z nichž každý jinak a jinými činy svůj
životní úkol plnil. Jeden byl faktorem následu-
jící pohnuté doby dějinné a muž zanícené víry.
druhý vědeckým evokaterem velké minulosti.
Po tomto přece zásadním rozdilu nebylo v sou-
těžících plastikách po většině ani stopy. Ka-
rakter poslání Husova a Palackého, jejich vý
znam pro život náš i budoucích, jak my jej
vidíme, pojímáme a z něho těžime, zůstal veli-
činou dočista neznámou. Pouhý předmětný hi-
storismus našeptával soutěžníkům, na nevhod-
ném místě, jejich koncepce. Chtěli vytvořit cosi
velikého, ideově široce obsáhlého, a podali my-
šlenkové všednosti a platitudy. Mnohomluvnost
není daleko ještě výmluvností.
Suchardův
M Hus
Palacký
Hus
Husův
Ka
9
article
Stanislav Sucharda už ve svém, úřadně
docela pominulém, návrhu pro pomnik Husův
obrátil se v jinou stranu, tam, kde se neskládá
a nesestavuje, nýbrž v jednotném vrhu tvoří.
Jeho pomník Palackého vyrostl na téže cestě.
Před třemi lety viděl v Palackém pouze
historiografa, geniálního vědeckého autora Dějin
národu českého. Oslavy stých narozenin F. Pa-
laekého přinesly jemu a mnohým nové, pro-
hloubenější poznání. Vědecké rysy v markantní
tváři rozmnožily se o rysy důmyslného politika,
o rysy velikého racionalistického idealisty,
rysy vzácného lidského karakteru, o rysy moc-
ného buditele národa, který mu přítomnost vy-
dobýval a vysoké mety humanity, svobody
kulturní v budoucnosti vytyčoval. Už proniká
v nejširší vrstvy nadšené poznání, že F. Pa-
lacký je největší český zjev a karakter celého,
nedávno uzavřeného věku, z jehož života, úrod-
ného a plodného, daleko vyzařují vodící a řídici
paprsky pro nás všechny, pro celý národ.
Nemýlím-li se, bylo toto základní osnovou
Suchardovy mladicky nadšené a umělecky
ušlechtilé a uchvacující koncepce. Dějepisec,
klerý minulost pracně probádal, muž archivua
psacího stolu, ustoupil do pozadí, výkon inte-
lektuálný a cerebrálný, jakkoli u Palackého
obsáhlý a nesmírný, nebeře na se ni alegorujíeí
ni historisující podobu. Celá životní práce Pa-
lackého, jeji popudy a výsledky, její ukazatel-
ská funkce v před a v budoucnost, to v jednu
nedilnost shrnuto, v plastickém útvaru vyjádřeno
formou nadšeně oslavného hymnu jest Suchar
dův pomník F. Palackého, Otce národa.
Suchard
Husův
Palacký
Suchardův
F Palacký
10
article
Jak On tu stojí
v své velikosti majestátním klídu,
v spor věkův hledě, vstřic mu duní v boji
mohutné srdce vzkříšeného lidu.
Toliko hlavní, ústřední socha v projektu
má své vlastní jmeno: František Palacký. Sedi
tu bez nádechu jakékoli posy, prostý a jedno-
duchý, vážný, jaký byl, ne vyzvednut na diva-
delní jeviště v pohybu a výrazu vypočítaném
na umělý effekt, jen v tichém, jasném myšlení.
Má ruce složeny a nohy přeloženy a jakoby se
v jeho významné hlavě rodila, závěť jeho ná-
rodu, v níž zavíraje svého života dílo, řekl:
»Teď potřebí, abychom se vzdělávali a dle
vzdělaného rozumu jednali . . . A když všichni
naší vlastenci upřímně a pravou vzdělanosti
pracovati budou, pak nemám strachu o národ
náš. Ten se udrží sám, dokud bude chtít,
a více, než jeho nepřátele si přejou. A aby
všichni synové pracovali ve prospěch vlasti roz-
šiřováním vědy a osvěty, to dejž bůh !«
Sedí prostřed, na skalním balvanu, za ním
čtyřhoký, nevysoký ověnčený pylon, zvedající
se ve středu nízké hemicyklové zdi. To je
všechna architektura pomníku, nanejvýše jedno-
duchá, pouze spojitými plochami a obrysem
účinkující. Pevný, žulový klid.
Palacká
Seďa
bůh
Pevná
11
article
Co praví ostatní plastika? Představuji si,
že přijde před pomník kdokoli, který nic více
o něm neví, nežli, jak je zřejmo, že platí muž
zvláštnímu a vynikajícímu, a soudí, že ty ležící.
pližící, zvedající se, létající a jásající postavy
kolem něho, rozložené a umístění v předu iv
zadu pomníku u volné, pohnuté, malebné a na-
nejvýše effektní komposici, vyjadřují to, co muž
onen vykonal. Nedovede žádnou pojmenovat,
neboť tu není ani Historie ani Politica ani
Humanitas ani Concordia, jež by podle jejich
obvyklých atributů a svých eneyklopedických
vědomostí poznával, jako zde není ani Žižk
ani Přemysl ani Karel ani Hus ani Jiřík, je-
jichž jména by si pod nimi přečetl. Co tedy
spatří?
Concordia
Přemysl
Karel
Hus
Jiřík
12
article
Předstapuje, od Palackého mostu, před
pomník, vidí na levěm výběžku plíživého, okří
dleného, dravého netvora. Jeho čtyři pohledy
míří na druhou stranu, kde dva nazí muži
z mrákot se probírají a ze země s námahou
zvedati se počínají. K nim čeli jeho zloba, už
marná. Co chtěl zdusit a zničit, oživuje přece.
Zajisté, řekne si pozorovatel, zásluhou muže se-
dícího. Neboť nad jeho hlavou jako vítězná fan-
fara, jako moderní Viktorie, hlasatelka vítězství.
stojí vzlýčená, s tváří vzhůru k nebesům, s paži
vertikálně vztýčenou, v šatu jako v nadšení
rozletilém, žena, vtělení oslavy života muže dole
sedicího. Nad reálným centrem pomníku, idea-
listický střed a vrchol koncepce. Snad jest to
také jásavý genius vzkřišeného lidu. Možná.
neboť pod její pravou ochrannou paží objevuje
se vděčně vzhlížející muž. A pod ní, stranou
od ní, ve smělém vypnutí letí tři jiné postavy
volným prostorem. Jedni k ní se ještě tvár
obracejí, jedna, muž, prudkým letem nese se dál.
v před, dlaně u úst, volá mocným, probouzejí-
cím hlasem. V dálku i budoucnost. Tam ještě
sahá účinek Palackého díla.
Palacký
Palacký most
Viktoria
13
article
Potom pozorovatel obejde volně stojící po-
mník a přicházeje od pravého boku na zad,
uzří jiný veliký zjev ženy, rovně, perpendikulárně
jako andělé Burne-Jonesovi se vznášející. Ma
hlavu schylenou, neboť hledí dolů, a levie
vzpřaženou, neboť v před ukazuje těm, kteř
dole ještě na zemi, zmožení, leží, ale už hla
jejího povshusení slyší. Druzí jiže se zvedli,
tísní se v před. Už je to zachvacuje jako stou-
pavý vír. Jiní už se vznesli, už letí vzhůru
a dál. at
Jsou zde lidě z mrákot se probouzející,
hlasy velebných zjevů je volají, povzbuzují; ne
viditelná moc je povznáší, vine vzhůru a k
předu. Už je pozorovateli jasno, že onen muž
napřed sedící vykonal cosi, Jco ty, kteří mu
vděčné nádherný pomník staví, z poroby
mrákot vzkřísilo a z tíhy smrti k novému ži-
votu a novým cílům pozvedlo. Tolik se jistě
ještě doví od kohokoli, že onen muž byl český
historik a politik, a potom ví vše, čím Pala-
ckému vděčíme my, kteří mu tento pomnik
prostřed českého světa vyzvedli, a co uměl
covu fantasii a tvořivost vzaítilo a sílilo p
tomto díle.
Všcchno ostatní pocítí a procilí pal
sám: důmysl a vážnost rozvrhu, ušlechtilos
formální, účinný rozdíl reálného a ideálného
světa postav, vzlet a žhavost koncepce, suge-
stivné proudění linií, výraznost a výmluvnos
pohybu těl a jejich částl.
Tak zas jednou bez knih, bez literatury
bez Naučných slovníků, bez atributových ber
liček promlouvá k nám a uchvacuje nás uměle
sochař jedině prostředky a mluvou svého vlast
ního umění, řečí, kterou plastika sama vládne
Je spořádaná a silná dost, aby pronikla až do
našeho vnitra, v první řadě do našeho srdce
St. Sucharda už tím vykonal čin umělecký
který by jej postavil v čelo nové generace našich
plastiků, kdyby tam Sucharda už dávno nestál.
Karel B. Mádl.
Jones
Suchard
Mádl
Ma
Palo
14
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Pokrokové hnutí v českém
učitelstvě.
Již po několik let bedlivější pozorovate
našich časopisův a jednot učitelských moh
znamenati, že stále více hlásí se v nich ke
slovu skepse o dobrém stavu nynějšího
školství obecného a kritíka veškerých jeho
zařízení.
Pokrokové hnutí v Čechách zjednalo
si již dříve výrazu, proniklo ve školské pra-
covní programy mladších stran politických
účinkovalo ve všeobsáhlý program kulturní práee
učitelské v českém Ústředním spolku učitelském.
Na Moravě loni navedlo změny v ustrojení
moravského Ústř. spolku učitelského. K letošním
valným hromadám obou spolkův ústředních
účinkem téhož hnutí připravuje se jednánío
svazu učitelstva česko- slovan-
ského, jenž by spojenými silami pracovalo
uskutečňování a provádění idejí pokrokových.
Toto hnutí neobmezuje se na učitelstv
české, jeví se také v učitelstvě německém
a opírá se již také o celou řadu spisů paeda-
gogických a dídaktických. U nás prvé jeho stopy
lze znamenati v literární činnosti především
Makovičky, Mrazika, Úlehly a Čer-
ného, o práce myslitelův anglických a ruských
opřené; od r. 1891 jest střediskem téměř všech
pokrokových pracovníků Stručný Slovníl
Paedagogický, v jehož pěti dilech redak i
Úlehla
Čer
Čechy
Morava
svaz učitelstvo českýslovan
15
article
J. Kliky vydaných jeví se přechod od uri
J. Kliky vydaných jeví se přechod od uri
tomnosti k budoucnosti tím, že celá řada hesel
zpracována jest i se stanoviska s taré uznané
theorie a praxe, i stanoviska novéhlo, ježo
uznání a v život školní uvedení teprve se snaží
— i v tom jeví se rychlý postup nových nauk.
že ve Slovníku články v dílech posledních na-
pořád obměňují a doplňují články dílů předních.,
teprve před málo léty vydaných.
Východiskem pokrokového hnutí je pak
kritika Herbartovské paedagogiky.
kterou v 1. 1806—1841 založil slovutný kri
ticko-realistický stoupenec Kantův Jan Bedřie
Herbart ( 1841) a již všestranně rozvedl
přečetní jeho žácí a stoupenci, kteří ovládli take
paedagogiekou literaturu naši a všecko rakouské
školství obecné, zejmena v době jeho znovu
zřizování v letech 1870—1883.
J Klik
Kantův
Jan
Bedřie
Herbart
16
article
Po smrti střizlivých Herbartoveů
kteří praeovali jenom v duchu a nelpěli na
každém slovu a písmeně mistra svého.
počala paedagogika Herbartova upadávati. Nej
více k tomu přispěly didaktické výstřelky uni
versitních professorů německé paadagogiky Zil
lera-Reina-Vogta, proti nímž s úspěchem se po-
stavil bystrý paedagog vídeňský Bedřich Dittes
jenž r. 1886 všecku soustavu Herbartovskou
přísně, avšak spravedlivě posoudil, a jeho stou-
penci, kteří ovšem i se zálibou slabiny, hlavně
Zillero-Reinovské »školy« odhalovali.
Střízliví Herbartovci boje s protivníky s
neúčastnili, a praktické ideje svého mistra »svo-
body« pro sebe využivše, nauky své dle vý
sledků novodobých badání pozměnili a doplnili
Nejdříve odbočil Theodor Waitz (*. 1864
směrem anthropologickým, potom (1880) Ludvík
Strůmpell směrem psychologické paedago
giky a Otto Willmann (1882) směrem sociál
ním, nejnověji též náboženským.
U nás Gustav A. Lindner r. 1878 jako
nejčelnější zástupce Herbartovské paedagogiky
nasloupil, ale jako hlasatel vývojné paedagogi ky
r. 1887 universitní stolici pražskou opustil.
V následujících letech devadesátých Her
bartovská paedagogika byla uváděna v pochyb-
nost především pro svě účeloslovi a pro sv
dušesloví českými pracemi, které o francouzský
a anglický positivismus a německá vyšetřování
psychofysická se opíraly.
Herbartův
Rein
Vogt
Dittes
Waitz
Strůmpell
Willmann
Gustav
Lindner
17
article
Avšak patero praktických idejí Herbarto-
vých: právo, svědomitost, spravedlnost, doko-
nalost a blahovolnost, jež vyjadřují ideály.
které výchova má pěstovati, padá novýmí ná
zory jen ve příčině svého tak říkajíc mathema
tického založení a odůvodnění, obsah těchto
idejí lze uvésti v souhlas i s křesťanskou láskou
i se starými ctnostmi Platonovskými, které u ná-
hlásali Šttný a Komenský (opatrnost, mírnost
síla mysli a spravedlnost), i se trojící etnostní
positivistů: moudrost (střízlivost, mirnost), spra-
vedlnost, dobrotivost (obětavost, altruismus).
Také stále se dobře tomu rozumi, proč Her-
bart úhlavním účelem výchovy stanovil sílu
mravního charakteru.
Avšak jinak jest s dušeslovím, pro
které pokroky přirodovědy prosté a užité tolik
nového a bezpečného materiálu snesly, že Her-
bartovským představoslovím již obsáhinouti se
nedá. Odlud nejen otřeseno základy dušeslov
Herbartova, ale také jeho podrobnosti uvedeny
v pochy bnost.
A nové názory dušovědné zjednaly si půdy
nejen v naší četně, především přokladové lilera
tuře, ale vnikly již také do učebnic škol střed
ních, jakož na vysokém učení našem mají zna-
menité zástupce. Jen učebnice pro nastávajíe
učitele zůstávají jim uzavřeny, jen školní prů-
prava novýcli učitelů našich není v této příčíne
na výši doby. A to není a nemůže zůstati věe
lhostejnou pro toho, komu o vývoj obeeného
školství našeho upřímně jde, neboť znalostí duše
dětské podmíněno úspěšné její vzdělávání; jen
znalec vývoje dětského pojímání, cítění a smý
šlení může výchovně a vyučovací methodya
prostředky voliti tak, aby jeho přičinění bylo se
zdarem nepochybným.
Komenský
Hera
Herbartův
Herbarto
18
article
Se stanoviska kriliky Herbártovské paeda
gogiky vychází publikace Snahy a cíle po-
krokového hnutí v učitelstvu morav-
ském (v Praze, 1901, str. 52), ktorou vydali
důvěrnici tohoto učitelstva a jež zasluhuje proto
zvláštního pozoru, že nepřestává na obecných
rysech nové práce učitelské a neroztahuje ji
přes široširý obor »kuliurni«, ale podrobně
určitě vykládá, kterak školní poměry nov -
dobým názorům přizpůsobiti.
Publikace vyznačuje slovy V. Vejškraba
(Bělohrobského) školu konkordátní
»Pamatuji se dobře na staršího nadučitele
jistého, člověka hubeného a poníženého, který
chodil v letě bos a s provazem do lesa, aby
tam po provaze na duby lozil a jakési jedl
houby sbíral. Jeho představený pan farář ovšem
nechodil bos ani s provazem do lesa na houby.
V Vejškraba
Bělohrobský
Praha
19
article
Byl to vysoký, silný, sebevědomý pán, jehož
jsem často viděl choditi po procházce. Míval
u hodinek těžký zlatý řetěz, v ruce střibrem
kovanou hůl. Tito mužové byli tak asi praví
představitelé tehdejšího poměru církve ke
škole.«
Zákony květnovými školou nynějš
zabezpečeno všem dětem národa jednostejné
vzdělání a vychování školní, čímž doplněny zá-
kony o svobodě náboženské z r. 1861
občanské z r. 1867; učitelstvo uvedeno ve
slušné postavení společenské. Avšak dnes
i v otázkách jazykových i v otázkách svědomí
rozhoduje právo silnějšího, hrubá síla, která
zvítězila i v parlamentě ústředním. »Otázky
duševní řešíme dosud tak, jak činili lidé ve
středověku; dosud jsme se nepovznesli nad
středověké ubíjení těch, kteří jsou přesvědčení
odehylného; nám dosud nejmilejší methoda
středověká, otázky duševní řešiti násilím
hmotným.«
Ovšem školství pokročilo zevne
a hmotně, což dosaženo nákladem peně-
žitým. Školy měsťanské jsou na místech, kde
dřive byly sotva školy jednotřídní. Místo starých
baráků máme školské paláce. Společenské po-
stavení učitelův se povzneslo tak, že toho
mladší generace učitelská ani dobře nepochopl
třeba se dosud neuskutečnilo, co květnové zá-
kony slibovaly. Dozor školský je propra-
cován.
20
article
Avšak třeba také pokroku vnitř-
ního přičiněním ducha a intelligence, třeba
»aby sama práce učitelova podlehla po-
kroku, aby vůbec vědě paedagogic k
bylo dovoleno pokračovati — a to jest, čeho
se dnes učitelstvo pokrokové domáhá ..
Kouzlo již samého slova pokrok působí tím
více, čím více vzpomínáme na pokrok, jenž se
děje na poli ostatní duševní práce, ostatníh
vědeckého a hospodářského života evropského,
a čím více jsme si vědomi té ztrnulosti, do
jaké jsme od vydání květnových zákonů za-
padli,« (Srovnej tuto) Hlídku ze 26. května
s čl. »Naše školy za pokrokem vědy«.
Sice tvorcové zákonů školských z r. 1869
se všemožně snažili, aby zabezpečili také vnitřn
pokrok práce učitelské a vychovatelské skrze
okresní a zemské porady učitel-
s ké. Avšak práva těchto porad tak jsou zúžena
a obmezena, že stávají se neplodnými. O metho-
dách v theorii a praxi za prospěšné — od koho?
— uznaných, nemohly rozhodovati porady
první a po zákonu setrvačnosti nerokovalyo
nich ani následujíeí. (Nedávno porada učitelská
v jistém velikém českém městě, jejíž porady
bývávaly směrodatny pro celou zemi, od-
mítla i pokus o opravu vyučovací melhody
předmětu, jehož nedostatky příznati musila
odmitla i po ujištění z místa, výborně zprave-
ného, že jeji pokus bude v ministerstvě vyučo-
vání jenom vítán l)
21
article
Zákonodárce však sám učinil v šechn
opatření; přesídlil k nám hotovou školu něme-
ckou; nařidil rozyrhy učiva, nad nimiž bdíi
uložil školním dozorcům; jimiž nařídil učite-
lům, aby jen dle uznaných method vyučovali
určil pro učitele přednášky a vzorné výstupy
o poradách i okresní knihovny. Učitelstvo s a m
vydávalo si listy paedagogické a v jednotáeh
svých pěstovalo přednášky a vzorné výstupy.
Jen jedna olázka zůstala nerozřešena pro
duchy nepředpojaté: »Která je tato me-
thoda pravá«? Z které půdy vyrůstá, kdc
ji za vzornou uznal, kdo ji zaručil samospasi-
telnost? Na to vše odpovídá — paedagogika
herbartovská, paedagogika německá.
Skrze přísné, v každé podrobnosti určené
a vyměřené vyučování názorné stará
se o založení »správných« názorů, z nichž bu-
duje vyšší útvary myšlénkové. Učitelům dává
návody, jak chopiti se dětské duše, jak zjedná-
vati pořádek. Ovšem na škole učí se názorům
z předmětů jen malovaných; ne všude hýbe se
učitel tak, jak hýbati se má; leckde děti jsou
neposedny. »Avšak ať ve škole takové pořádek
panuje neb nepanuje, pravda jest, co o n
pravil dánský pastor Bjerre německému gymna-
siálnímu řediteli: »Rozdil mezi školou vaší
naší je ten, že vy žákům svým hodinu odpu-
stíte, když jim ehcete učiniti hodně velkou ra-
dost, my hodinu přidáme.«
Bjerre
22
article
Ovšem nebylo možno kaž dié mu po-
kroku cestu do našich škol zastaviti, jak pa-
trno z praxe jazyka vyučovacího a počtův. Ale
to vše stalo se jenom jakousi shovívavostí
úřadův, jimž stále trvá ideálem »škola ně-
mecká, škola, která nejen vědomě v žácích
utlačuje všecku samostatnost, ale nucena jest
také utlačovati všecku samostatnost učitelů sa-
mých«. Mimo to přeje každý dozorce školní
svým vlastním ideálům; jeden výchově
vnitřní, druhý jen vnější; jeden výchově trpných,
druhý výchově činných povah; jeden jazyku,
druhý počtům; jeden krasopisu, druhý pravo-
pisu, třetí slohu, čtvrtý práci ve hlíně. Avšak
školnímu dozorci, byrokratickou prací zahrnu-
tému, zbývá sotva několik hodin v roce, by
každou školu navštívil — ty nestačí k tomu,
by učitelům svůj ideál vzorné školy vykládals
i přestává na poznámkách především toho, co
se mu nelíbilo, ulpí na drobnostech, urážejících
a ponižujících učitelovu důstojnost; vynueuje
je způsobem, jenž na učitele a žáky zhoubně
působí. Jeho samovláda narůstá na těžký du-
ševní útlak
23
article
»V Čechách v jednom okrese mu s ejljí
učitelé počtům učiti takto: I. Tak ! (Učitel ne-
mluvi, nýbrž tukne na stůl a ukáže prutem na
černý papír s úkolem: »4 1 jsou za 96 h, zaě
je 5 1e. Všichni záci musejí se hlásiti j e
pravou rukou, jen po obličej zdviženou, j e
s nataženými prsty. Učitel vyvolá žáka A, jenž
úkol přečte, ostatní žáci ruce slozí). II. Tul
(Učitel ukáže na 1. tabulku se slovem: Opakuj
Všichni žáci se hlásí, opakuje vyvolaný žák B)-
I1I. Tuk! (K opakování žáka C). IV. Ful
(= dost). V. Tuk! (Učitel ukáže na 2. t-
bulku se slovem: Rozbor. Hlási se, kdo to do
vede, odpoví žák D) VI. Puk ! (Opakuje roz-
bor žák E). VII. Puk! (Opakuja rozbor žák
F) VIII Tuk! (= dost). IX Tuk! (Učite
ukáže na 3. tabulku se slovem: Úsudek. Hlást
se, kdo to dovede, odpovi žák G). X. Tuk
(Učitel ukáže na 4. labulku se slovem: Výpočet
Hlásí se, kdo to dovede, odpoví žák H). XI
Tuk ! (Opakuje výpočet žák J). XII. Tuk
(Učitel ukáže na 5. tabulku se slovem: Odpo-
věď. Hlásí se, kdo to dovede, odpoví žák K).
A nikde není dnes ochrany proti tomuto patr
nému ubijení dětského ducha! . . «
Poznání těchto a podobných vnitřní c
nedostatků školství obecného dalo podnět k po
krokovému hnuti v našem učitelstvě.
Tuka
Čechy
Tula
Tuka
XI Tuka
4 1
Tuka
24
article
Cena vysvědčení obecných škol.
Při nynějších přijímaeích zkouškách do
střednich škol přichází na mysl mnohému, proč
není zachována tatáž kontinuita mezi školou
obecnou a střední, jako mezi školou střednía
vysokou. Škola střední vysílá na základě svého
vysvědčení chovance své na školy vysoké.
kdežto vysvědčení školy obecné nemá poměrně
tě ceny, aby opravňovala žáka 4. nebo 5. třídy
k vstoupení do školy střední. Známo zajisté
že zvláště při přijímacích zkouškách, kdy mladý
kandidát poprvé vstupuje před jiného examina-
tora než jak byl dosud zvyklý, před svého
učitele, stává se mnohdy následkem této ne
zvyklosti tolik nesrovnalostí, že žák, jenž solva
že dostatečně přijímací zkoušku vykonal, objev
se velice talentovaným studentem, naopak dobř
odpovídající žáci prostředním nebo nedostateč-
ným. Veškeré tyto okolnosti nutí k přemýšlení.
proč nedovede si škola obecná vymoci svou
vnitřní hodnotou a dokonalostí tu platnost pro
vysvědčení svá, aby již na základě toho vy-
svědčení mohl žák býti přijat do školy středni.
Pro školu obecnou jest význam slov těchto tak
dalekosáhlý, že není snad nevhodno ku po-
vznesení našeho obecného školství zcela objek-
tivně a beze všeho podezírání o okolnosti te
promluvití.
25
article
Namítá se již předem všeobecně, že škola
obecná není přípravkou pro školy střední, škola
obecná má svůj vlastní cíl a účel. Účel ten
však nikdy nevylučuje povinnost, žáky opatřiti
důkladnou znalostí řádného čitelného písma,
úplnou jistotou v počítání a v pevném pojetí
jazykových základních pravidel v mateřštině po
stránce mluvnické i pravopisné. Nedá se upříti,
že zvláště na našich českých školách ve většině
připraveno žactvo mluvnicky zcela dobře, ale
všeobecně úsudek ten dán býti nemůže, poně-
vadž za novějších dob následkem rozsáhlého
různotvárného učiva mysl učitelova i žákův
valně jest rozptýlena a není tedy možno nacvi-
čiti tak podrobně vše, jak by nutno a potřebno
bylo. Slovy těmito nečiní se tedy zodpovědnými
jen učitelstvo, nýbrž soustava veškera. Řeče-
ného trivia není snad jen potřebí kandidátu
středního školství, ale vůbec každému, poně-
vadž jest podkladém přirozené bystrosti duševní.
26
article
Dagradace vysvědčení obecného školství by
měla býti hlavním bodem úvah korporací škol
obecných, poněvadž by zvýšení ceny vysvědčení
před veřejností a i v interních poměrech škol-
ských povzneslo hodnotu a význam školství
tohoto. A tu jest potřebí nestranného posouzení
stavui se strany učitelstva škol obcených, aby,
je-li někde závada, učitelstvem samým byla od-
straněna, aby pak mohlo se rovněž doložiti
znalostí žáka svého dokonalou a říci: »Ž ák
tento jest schopen anebo nescho-
pen vstoupiti do školy středn íe.
Úpravou touto odpomohlo by se mnohým
dosavádním nepříjemnostem, rodiče neměli by
stíženo vstoupení syna do střední školy zkouškou
přijímací, která při reprobaci jedné odeblrá pro
ten rok možnost vůbec vstoupiti na školu střední
v téže zemi korunní; professoři a ředitelé střed-
ních škol neměli by konec a počátek roku
znechucený zkouškami přijímacími v hodnotě
velice problematickými a obecné školství nabylo
by povinné vážnosti a ceny.
Důkladná znalost mluvnice a počtů necht
jest hlavním eílem škol obecných; je-li žák v
těchto předmětech pevným, pak při normálním
žáku vše ostatní již snadno se pochopí.
Jeden z učitelů střední školy.
27
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Závody klusem a automobilů na sokol-
ském cvičišti na Letné-
** Dnes v neděli o 2. hod. odpol. konají se tyto
opětně již ohlášené závody. Jak se nám sděluje,
bylo nuceno pořadatelstvo změniti pořad jednotlivých
jízd a upozorňuje se zejmena na to, že mateh jezdce
cvalem a cyklisty vřaděn byl na místo prvé; jest
v zájmu obecenstva, aby na závodiště v časi se do-
stavilo. Podrobne programy prodávány budou na
závodišti.
Veslařství.
Letná
28
article
** Zdá se, dle všeho, že jistá únava, jaká zjevná
jest od několika let při pořádání veslařských závodů,
není nikterak výsadou jednotlivých zemí neb města
že stesk de upadajícího účastenství při závodecha
tím i do ochabujícího zájmu obecenstva ozývá se
současně na mnohých místech. Nejnověji ve Vídni,
v níž mnozí jednotlivci zcela neprávem spatřovati
chtějí jakýsi kouzelný pramen, jenž pouhým dotekem
ozdravovali má ochablé poměry toho neb onoho
sportovního sdružení. Jak ve Vídni věcí se mají,
tomu nejlépe nasvědčuje nářek mluvčího lamější »Re-
gatty«, uveřejněný v posledním čísle známého spor-
toviího listu vídeňského. K závěrku svých žalobných
vývodů, praví pisatel doslovně:
»Bude nadále čestnou záležitostí vídeňských
veslařů, aby u větší míře než dosud účastnili se svých
závodů, ač-li nemá mnobaleté nepopíratelné úsilí vídeň-
ské »Regatty« zůstati bezvýsledným. Na spolek ten
strká se veškerá vina (ne úpadku závodění veslař-
ského). Co však jest platná veškerá práce, vše na-
mahání a oddanost věci, když právě ti, pro něž
spolek se namahá, totiž závodní veslaři, nikterak jej
nepodporují? »Regatta« může závody pouze po-
řádati, pracovati veslem povinni jsou při nich všichni
ti, kdož v seznamech spolkových zapsáni jsou jakožto
členové činní, pohříchu však v největší části jsou
velice — nečinnými.« — To ovšem vrhů jasný
paprsek na poměry veslařského sportu i vídeňského.
** Stojí zajisté za zaznamenání a jest pro sport
veslařský v Rakousku zajímavým, že k závodu jed-
niček, v Celovci pořádanému 4. srpna t. r., přihlášení
jsou tři veslaři, dva čienové klubu »Nautiluse a jeden
člen klubu »Villach« (Bělak). A jak jmenují se tito
závodníci? Pavel Černý, M. Kopečký a dr. H
Kopr.
Pavel Černá
M Kopečký
doktor
Vídeň
Rakousko
Nautilus
Villach
Re
29
article
Ryby lov a chov.
** Jak na Moravě vydatným způsobem působ
odborné spolky v mezích své činnosti, o tom svědčl
na př. nejnovější podnět rybářského spolku
ve Velkém Meziřičí, jenž s náležitou podporou
zemědělské rady (odboru českého pro markrabstvl
moravské) uspořádá rybářský kurs če ský
v době od 19. do 24. srpna 1901. Přednášeti budou
pp. Albin Kučera, učitel česk. paedagogia v Brně
Albert Novák, professor zemské vyšší reálky ve Vel-
kém Meziříčí. Kursu zúčastniti se mohou všichni do
statečně vzdělaní mladíci a mužové. Při hojnějším
počtu přihlášek dá se přednost rybářům z povolání.
majitelům, správcům neb nájemcům rybích hospo-
dářství, učitelům a členům rybářských spolků.
Písemné přihlášky (jednoduchý dopis s podrobnou
adresou hlásícího se) třeba zaslati neb odevzdati do
10. srpna 1901 rybářskému spolku ve Velkém Mezi-
říčí. Rádní posluchači zavazují se vytrvati v kursu
do konce a obcovati všem přednáškám a vydán
jim bude na konci kursu vysvědčení frekven-
tační. Mimořádní posluchači a hosté mohou libo-
volně obcovati jednotlivým přednáškám; třeba jim
jen vždy před přednáškou ohlásili se u přednášejí
cího. Kursu mohou se zúčastníti i dámy. Poslucha
čům nemajetným, kteří o to v přihlášce požádají
poskytne se bezplatný byt.
Albin Kučera
Novák
Morava
Velký Meziřičit
Brno
Vela
30
article
Přednášeti se bude: 1. Fysikální a chemické vlast
nosti vody; biologie sladké vody. Jak vypočítávati
množství přítoků a odtoků. 2. Anatomie, fysiologi
a biologie ryb. Určování a popis ryb pro chov důje-
žitých a u nás žijících. Životopis raků. 3. Zvířena
a květena sladkovodní. 4. Přirozená potrava ryb
a raků. 5. Škůdcové a nemoci ryb a raků. 6. Zaklá-
dení a udržování rybníků a hrází (práce rybnikářské)
7. Meliorace rýbníků, osévání hrázi a osazování. Vrba
košikářská. 8. Chov ryb: a) kaprovitých, b) pstruho-
vitých, c) raků, d) korýšů. 9. Líhně a umělý chov
ryb. 10. Rybí hospodářství v jezerách a řekách
11. Lovení ryb a raků. 12. Ukládání a zasílání ryb.
13. Zákony a nařízení o rybářství. 14. Vedení knih.
Praktické demonstrace budou v sádkách a u ryb-
níků. Po ukončení přednášek uspořádán bude spo-
lečný výlet do Žďáru, kdež se v sobotu 24. srpna
přenocuje a 25. srpna podnikne výlet k velkému ryb-
níku »Dářko«. Bližších zpráv podá na požádání ochotně
rybářský spolek ve Velkém Meziříčí. Jelikož v okol
města Velkého Meziříčí jest mnoho rybníků a o vše-
možné pohodlí pp. posluchačů bude postaráno, po-
skytnuta tak vhodná příležitost k možnému zúčastnění
se tohoto velice důležitého kursu, jenž jest bezplatný.
** Jak se dále sděluje z Moravy, místodržitelství
tamní výnosem ze dne 30. m. m. č. 23.783 nařídilo,
že při úřadních dnech starostové obcí poučiti se mají
o policejních rybářských nařízeních a že se v úřad-
ním listu nařízení uveřejniti mají.
Protože málo kdo si těchto nařízení všímal a je
zná, jest publikace jich důležitou. Výtisk takových,
pro Moravu platných nařízení, lze obdržeti v knih-
kupectví p. Šaška a Frgala ve Vel. Meziříčí za 20
haléřů. Páni starostové obcí, obecní zřízenci, každý
majitel at vlastního neb pachtovního revíru, vešket
Vrba
Šašek
Frgal
Žďár
Dářko
Velký Meziříčí
Morava
Vela