ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 75eea830-661a-11dc-962c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 39 celkem · entity: work 4, person 47, place 40, org 4
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
28. července 1901: Číslo 208.
4 article
Minil jsem, že kruto za senegalského to- hoto vedra nutit mladé tyto bytosti napínat trýznit nervy a ducha, aby odpovídaly úskočným otázkám examinátorů. Uvažoval jsem, zda pro některé jediným výsledkem klopotné zkoušky ta- kové nebývá zánět mozkový či choroba čivová. A z celého srdce svého litoval jsem najmě černě oděné učitelky z domovního protějšku, jež byla jitra toho, jak byl jsem znamenal, z ho- telu se vzdálila, aniž pokdy si byla přála k snídaní. Skryt za žaluzii, u večer přezvídavě jsem vyčkával jejiho návratu. S objemným svým kartonem kresbovým se objevila k šesté hodině zpět: zdála se una vena a zkrušena namáhavým rozčilením a dusi vým parnem denním zároveň.
uno ven
5 article
Sotva že se byla octla v malém pokojíku svém, prosta jakékoli potuchy, že by mohla být pozorována, vysvekla se z černého svého šalu a přioděla opět bílou svojí halenkou, načež k většímu nepochybně pohodlí svému rozpu- stila si vlasy a z lepenkových desek svých vytáhla svoje sešity a knihy a lokty se opřevši stůl, opakovat se jala probranou osnovu učební ke zkoušee zejířejší. O sedmé hodině přinesen jí byl z kuchyně hotelové skrovný oběd, jehož požila mezi četbou a když sešeřila se noc, beze světla sedět zů- stala ve křesle přisunutém k oknu a v zemdlené posici za poslechu hlušného ševelu uličního na dýchat se snažila trochu čerstvého vzduchu. Vráliv se o jedenácté hodině, shledal jsem, že byla sice ulehla, ale že svlei měla zažehnutu a při kmihavém jejím plamenu dále pročitala ob sáhlý materiál zkušební. Konečně pak usnula — co však za děsivé sny rušily neklidný její spánek, snadno se do- hadnout může každý, kdo byl se chystal k jak zkoušce. Nazejtří, když před ranním klekáním s lůžka jsem se byl zvedl, bylu již na nohou a vlasy měla upraveny se stejnou obezřelostia pečlivostí jako den před tím, vycídíla a oblekla černý svůj čat, na hlavu si zaťkla slaměnný svů klobouk a k sedmé hodině, objemné lepenkové desky pod paží, znova se vydala cestou k nábřeží.
6 article
Vrátila se o pátě hodině odpolední, ale tentokrát s lící nadmíru zaraženou a sklíčenou. Chvalně odložila svůj karton a sňala svůj klo- bouk, načež sklesla do křesla a lokty opřevš o stůl a prsty vhrouživši ve vlasy, propukla v usedavě trpký pláč. O příčině hořeplného zármutku jejího, po- hříchu, nemohl jsem být v pochybnostech: bylat ubohá dívka při ústní zkoušee propadla. — tolik probádaného času, tolik vynaloženého úsilí tolik duševního napjetí zúplna příslo tímv zmar. Velně průchod si zjednávající její boles byla srdcervoucí; zřejmě tušit z ní bylo roz- padnutí nejednoho větrného zámku, strachování se další budoucnosti, pokoření sdružené s ná vratem — slovem, celou žalostně bědnou tragedi. Náhle se vzehopila, otřela si zardělé oči a tvář si opláchla vodou, načež ze samých ještě rozechvělých vzlyků, mocně jí vzdouvajících ňadra, do velikých lepenkových desek svých vložila novou úhelnici a nové pravítko, zvláště k účelu tomu koupené v hlavním městě, do ma- lého cestovního vaku svého vstrčila několik drobných předmětů toaletních a zazvoníla na sklepníka, aby si dle všeho vyžádala účet a ob- jednala vůz, neboť v zápětí spatřil jsem ji tru chlivě probírat se v kožené její tobolce a po- čítat zbývající jí peníze. Zběžně si přilladivši vlasy a upravivši klo- bouk, za chvíli po tě přes ramena si přeho- dila prostý vlněný plášuk a aníž jediným jen pohledem zpět obrátila se v pokojík, kde byl prodlela kolik hodin naděje a úžkosti, zamířila přes práh. Před hotelovými dvařmi očekával ji vůz vsedla do něho se skromnými svými zavazadly a kočí bíčem pošvihl koně. Zrakem zamželým provázel jsem povoz. odvážející mladou dívku k západnímu nádraži dokud nezmizel v prachové cloně uliční, sálavě vyzářené sluncem.
7 article
A od těch dob pohledět mi nelze na pro- tější okno malého pokojiku hotelového, aniž se stisněným srdcem bych pomněl usedavého pláče ubohé černě oděné mladě učitelky. Přeložil V áclav D v o řák. iua Viktor D'Aubriac, přel. B. SIIvová. Před málo lety vídati bylo při slavnostníel příležitoslech a dobročinných bazarech a někdy i v »Lese« kočár s erbem, tažený hnědáky, se sluhy livrejovanými modře a zlatě, v kočáře pal ušlechtilého slarce s bílým vousem, jemných, stálým smutkem zastřených rysů, který díval se vážně na pestrý život pařížský a málo mluvil. Jeho spřežení zavezlo ho vždy zase k jeho pa- láci v avenue Friedlandově, kde se zavírával tvrdošíjně po celé dni. Byl to bývalý král z Ita- lie, zbavený trůnu r. 1860, který, jako mnoho jemu podobných, uchýlil se do Francie, aby tu snášel celou tži své uražené pýchy a trpkost vyhnanství. Vedle něho vídati bylo vždy andělskou, něžnou rusou hlavinku, s hlubokýma očima, princeznu Vittorii, jeho jediné dítě a jedinou bytost, která dovedla vněsti trochu radost v srdce starého krále. Byla dobře známa, ale nikoli pod svým pravým jmenem, v nejchudších přibytcích své čtvrti, kam potají přinášívala ubo- žákům pomoc a ulehčení. O slavnostech, i tam, kde byla skoro mezi sobě rovnými, nikdy ne- tančila a mluvila velmi málo, soustřeďujíe všecku svou pozornost na svého otce, žijíc jen jím a pro něho, noříc se k vůli němu v týž smutek vyděděných a touž hrdost královskou.
D Aubriac B SIIvová Francie Vittorie Friedlandov
8 article
Pilný a častý pozorovatel byl by postřehl, že kdekoli se objevila »princezna lombardská«. všude jako její stín byl též maliř Rudolf Liévin velký, tmavovlasý mladý muž, se žárnýma oči- ma, které téměř pohlcovaly princeznu. Opájel se pohledem na ni a bledl, když ona, dobro- tivá a lhostejná, podávala k polibení ručku šlechticům, kteří věrni i v neštěstí, přicházel pozdraviti svého králo. Rudolf ji miloval. Od prvního okamžiku. kdy ji spatřil v množství při závodech, opusti všecko, své umění, svůj dosavadní způsob ži- vota, aby ji sledoval, aby dýchal vzduch, kudy ona prošla. Nesmírná touha po ní se ho zmoe- nila a on věděl dobře, že je beznadějna. Ale mohl-li ji sledovati jako stín, neztráceti ji s očí, eltiti vůni jejich šatů, byl bolně šťasten. Bylo mu to nezbytno. A když náhodou zrak prin- ceznin na něm utkvěl na okamžik, krev se mu hnala tak prudce k srdci, že doufal, že jednou v takovém okamžiku zemře. Starý král odebral se dosníti své dumy na onen svět. Týden na to zhasla i jeho dcera. usmrcena bolem, jak se vyprávělo. Zoufalý Rudolí Liévin byl přítomen obřa- dům smutečním a plakal usedavě v temném koutku kostela; následoval až na hřbilov tělo té, kterou tolik zbožňoval a když dozněl po- slední zpěv, dokončena poslední modlitba dvéře hrobky za ní zapadly, opustily nešťastník síly a on klesl bez vědomí. Přítel jeho, který znal jeho vášeň, dovez ho domů a jakmile ho vzkřísil, pokoušel se baviti ho, přivésti ho aspoň poněkud k zapo- menuti.
Pilná Rudolf Liévin Rudolf
9 article
Rychle dal složiti dvojí zavazadla a zavezl přítele na nádraží lyonské. Rudolí bezděky, bez vědomí skoro nechával sebou dělati, co příteli bylo libo. Druhý den byli v Turině, dva dni nato v Janově, pak ve Florencii. Rudolf nic neviděl, pro nic neměl smyslu; sotva si byl vědom, kde se nachází. Co mu záleželo na tom, kde stanul, co na obraze před jeho zrakem se pro- stírajícím? Jediná vidina, krutá a přece drahá, tkvěla mu před očima, jediná myšlenka žila v jeho hlavě. Pomýšlel i na sebevraždu, ale byl střežen dnem i nocí a pak k čemu to? Citil, jak v něm zvolna život pohasíná; jeho sil ubý- valo; jeho duše, byl si toho jasně vědom, stále více odlučovala se od těla, hotova je opu- stiti. Bude to o několik týdnů později, toť vše. A čas, klerý mu do té doby ještě zbýval, chtěl vyplniti pouze sny o ní, říkaje si, že se s ní brzy shledá v jiném životě, kde není rozdilů, kde nebude státi mezi nimi zeď před- sudků, anebo není-li nic už za hrobem, že pře stane rázem trpěti, utone v neznámu. Jednoho dne dovedi ho přítel až na ná městí de la Seignere, ale on nebyl schopen ob divovati se ani Loggii dei Lanzi, tomuto skvostu, ani Palais-Vieux, Palazza Vecchiu, tomuto p vnostnímu zrovna paláci pánů Medicijských s jeho ohromnými zděmi, úzkými okny, jeh velikým, krásným arkýřem; nezajímal ho an život florentinský, veselý a poetický, ten lid který je i v poslední maličkosti umělcem. Po- jednou na zatáčce do ulice des Calzajuoli, za vrávoral jako opilý a sáhl rukou k srdci, kter se zastavovalo.
Rudolf Seignere Lanz Palazza Vecchia Janov Florencie desátník Calzajuoli PalaisVieux
10 article
Nebyla to vidina, nebyl to přelud vyvolaný jeho chorobnou obrazností, ne: před ním šla štihlá a lehounká, oblečená jako prostá dcerk měšťanská, ač s vybraným vkusem, mladá dívka, spěchala a mířila k náměsti a byla to, ó zá- zrak neslýchaný! princezna lembardská, nebo spíše jiná ona, ale jí tak podobná, že by by nikomu nevěřil, že to není ona, kdyby byl jistě nevěděl, že je mrtva. Taková věrná po- doba zbožňované, zrovna zázrak: vše bylo stejné, hluboké modré oči, postava, chůze — 6, on se přece nemohl mýlít! A šel za ní jako šilený a zastaviv ji pronesl k ní několik nesou vislých slov francouzských. Zarděla se, odpověděla tiše několik vlaš- ských slov a rychle pokračovala ve své chůzi. Chvíli byl v rozpäcích, pak se ale vrhl za ní a sledoval ji až k domu kam vešla a vyptá val se na ni. Zlatý peníz způsobil, že zvěděl, že zde bydlí, žijíc sama a živíc se prací rukou svých a jmenuje se Vittoria. Toléž jméno ! Nic tedy nechybělo. Náhod sestrojujíe překvapení, sestrojila je dokonale Anebo spíše ne, to nebyla náhoda, nýbrž pro zřetelnost, Prozřelelnost taková, která stvořila pro něho toto dítě; a chudá byla ta dívka, ne- bylo mezi nimi ohrad společenských, mohlji milovati, býti jí milován a míti ji sám, mítij všecku! Ta samá bez millionů a titulů! By u vylržení radostl. Týž večer spatřil ji zas a druhý den všecky následující dny viděl jí; byl pokorný, skromný, jemný a ona vidouc stále za sebou toho krásného muže, jehož zraky vyjadřovaly nesmírnou lášku, pomalu mu přivykala. Jednoho dne dovolila mu ji osloviti a odpověděla mu.
11 article
Hlas princeznin! Usmála se. Její úsměv ! A brz na to procházeli se spolu v lunný podvečer na březích Arna, ona přiznala mu chvějícím se bla- sem svou lásku a jemu zdálo se, že zemř blahem. O měsíe později pojal ji za choť. Odjeli skrýti svou lásku na břehy jezera lago Madžore. Tam v klínu přírody, v překrásném rámci kra- jiny, trávili hodiny neskonalého štěstí a blaha. Nikdy dvě bytosti nenáležely si více. Každý z nás má na světě druha sobě určeného, kte- rého má úsilovně hledati — oni se našli. Ona ho zbožňovala a on v údivu objevoval u ní stále nové krásy a cnosti. V lásce své měli ráj na zemi. A přece v některých chvílích čelo Rudol- fovo se zachmuřovalo a on upadal v podivné snění, které ho soužilo. Vittorie přicházívala a s úsměvem kladla svou krásnou hlavinku na prsa svého chotě; on zlíbal ji oči a rázem zapomí- nal na svůj žal. Ale ty lehké mráčky objevo- valy se častěji, Vittorie se jich děsila a chtěl znáti jejich příčinu. Dlouho se zdráhal, obávaje se i dechem zkaliti čisté zrcadlo jejich štěstí. ale konečně, přemožen vytrvalou a sladkou pros- bou milované duše, promluvil. A tu teprve vyprávěl jí svůj život pře setkáním s ní, lásku svou k princezně, proč přišel do Florencie a proč ji miloval od prvního spatření. »A vyčítám si,« pokračoval, »krutě si vyčí- tám, že za tebe vděčím vlastně své lásce k jiné a pak se mi zdá, ještě i dnes, že nemilují tebe, nýbrž jinou, tu první, která se mi v tobě znova zjevila. A jsem nešťasten tou stálou nevěrou, jíž se dopouštím, tou urážkou, kterou na tobě pášu, když na tvých rtech líbám vlastně jinou. Čekal a úzkostí, co odpoví, litoval již svého přiznání; ale ona se usmála. »Není to než to ?« řekla.
Čekal Florencie
12 article Odešla a přinesla mu z malé skřinky zl
Odešla a přinesla mu z malé skřinky zl cený klíček. »Vezmi ten klíč,« pravila. »Jdi do Paříže. nech si otevříti hrobku princezny Vittorie, nad- zvedni víko její rakve a uvidíš: je prázdná.e Rudolí v úžasu ani nechápal. »Viltoria věděla, že ji miluješ,« pokračo- vala mladá žena, »ale ,princezna lombardská“ byla povinna úctou svým královským předkům a nesměla si vzíti malíře. Rudolfa Liévina. Umřela tedy pro svět, aby směla žíti pro tebe.« Victor d'Aubriac, přel, B. Stívová.
Liévin Aubriac Paříž Vittorie
13 article Různé zprávy.
Různé zprávy. »Národní umění«.
národní uměný
14 article
Starý je spor mezi oběma názory: »umění nezná národnosti« a »umění musi být národni«. Kosmopolitická formulka o umění bez národ- nosti dlouho měla vrch, jako stanovisko jaksi vyšší, povznešené nad všední ruch, třeba že nikomu nenapadlo tvrdit, že italští mistři malo- vali jako Flámové nebo Francouzi, anebo že italskou hudbu nelze rozeznati od německé neb francouzské, třeba že velký kosmopolita Goethe zůstával přese všecku svoji universalnost přece jen Němcem. Hlasatelé »národnosti« v umění — zejmena Némci a po jejich příkladu takéu nás — osnovali formulky, proti nimž prohřešiti se bylo holé kaciřství. Dnes, myslím, jest otázka tato rozluštěna faktem, že každé vskutku velké. vskutku původní dílo umělecké samo sebou nese pečeť národnosti svého tvůrce. Pamatuju se na groteskní spory o »ná- rodní« umění v letech šedesátých a později. Neměli jsme jediného velkého, původního umělce ať v malířství, ať v hudbé a v těch letec sotva v literatuře, ale volali jsme po národním umění. Neboť rytiny Manesovy, jež položily zá- klad k původnímu českému umění výtvarnému, se nelíbily, hudba Smetanova prohlašována za nečeskou, Neruda, největší a nejčistější z teh- dejších poctů, prohlašován za nenárodního. V literatuře považováno za »národní« výhradně bezduché napodobení Čelakovského, za »ná- rodní« prohlašovány opery, jež byly pestrou kompilací všech možných směrů a ve výtvar ném umění byli »národní« toliko cikánsky vla- satí bohatýrové čeští v nemožných krajích, Kdo se prohřešil proti těmto šablonám theorisujících podantů, prohlašován šmahem za nenárodního.
Francouz Goethe Němec Manesův Smetanův Neruda Čelakovský
15 article
Zatím dorůstala nám generace mladých, skutečných umělců, schopných samostatného tvoření a nestarajících se ani za mák o dogmata lidí, osobujících si kritickou autoritu, ale nema jieích ani zdání o podstatě umění. Mladí poetové studovali sice cizí vzory, ale záhy se vybavil z pouhého napodobování a tvořili samostatně, v hudbě dobyl ryze původní Dvořák záhy svě- tového jmena, Smetana docházel zaslouženého uznání, Kovařovic počínal dobývat první svoje úspěchy, výtvarníci studovali Manesa, ale nena- podobili ho, nýbrž učili se poznávati typ če- ského člověka, jak jej byl poznal Manes. Jak dokonale idealisovaný typ Manesův odpovídá skutečnosti, můžele se přesvědčit na naturali- stických genrech, na př. Slabého a Trska. Na těchto figurkách, odpozorovaných přímo ze sku- tečnosti, poznáváte týž typ, jaký idealisoval Ma- nes, aniž by kdo směl tvrdit, že jsou to kopie Manesa. Ale umělci zcela správně vypozorovali a podali osobitý ráz českého člověka. Při tom všem nemluvilo se mnoho o národním umění, ale umělci, emancipovaní ode všech cizíeh vlivů, vyjadřující vlastní svoji osobitost, dost silni, vytvořiti samostatné skutečné umělecké dilo, vytvořili i národní umění, nikoliv dle ně- jaké theoretické formulky, nýbrž jakožto nel- čený obraz vlastního svého já. Ovšem tam, kde umělec postrádá vlastní silné individuality, nikde nevznikne skutečné samostatné a tudíž i národně osobité dílo umě- lecké, jak to lze pozorovat na některých zje vech, zejmena v literatuře a v umění. Zde ne- pomůže sebe klopotnější napodobování cizíeh forem a myšlenek, sebe obratnější eklekticismus, určený »pro Evropu«, jež si pramálo všímá ta kovéto nešťastné produkce.
Dvořák Smetan Kovařovic Manesův Slabý Trsek Ma Evropa
16 article
Jinak umělec, jenž podává nelíčeně sama sebe, poslušen vlastní inspirace, bez ohledu na jakoukoli modu, nemůže tvořiti jinak než v duchu národním. Jsou prosté obrázky kraji- nek, jež jsou češtější než pompésní »historickás plátna z let padesátých, z nichž čišel Düssel- dorf na sto kroků. Není to pouhá fikce, i ci- zina poznává v uměleckých dílech nejmladšich našich umělců, o nichž věru nelze tvrdit, že by sledovali jiné cíle mimo jediný, uplatniti svoji individualitu, ráz český, slovanský, nechat již umělec se učil v Paříži nebo kdekoli jinde.
Paříž
17 article
V poslední době vzbudily veřejnou pozor- nost dvě umělecké individuality povahy naprosto různě: Jenewein a Holárek. Oba umělci publi- kovali díla rázu zcela všeobecného. Jeneweinův »Mor« nomá ničeho specifieky českého, rovněž ne Holárkovy cykly »Reflexe z katechismu« a »Sen«, o nichž před nedávnem pojednáno v těchto listech na jiném místě. A přece v dl- lech obou umělců jeví se národní povaha je- jich tou měrou, že ji rozpoznají zajistě v cizině. Zvlásť patrně jeví se to na Holárkově cyklu »Sen«. Kdežto výjevy v reffexích připo- mínají v mnohém ohledu takřka přímo utrpen českého lidu a jsou tudíž ideově blízky ka- ždému, kdo zná ráz českých dějin, jest »Sene pouhou abstrakcí, řadou vidin z historie kře- sťanství. A přece i zde jeví se slovanská duše původce těchto listů. Touha po ryzí pravdě křesťanské, pohrdání veškerým pokrytstvím, mravní opravdovost, veškeré ty ctnosti, jež do- vedly roznítit český lid k bohatýrským činům a zase elegický stesk nad smutnou skutečností, toť ideový podklad listů tohoto cyklu. Česká duše umělcova jeví se v těchto listech beze všech vnějších příznaků, aniž by kladla zvláštní důraz na příznaky specificky národní, toliko ideovým pojetím látky všeobecně lidské. Můžete provedení dila kritisovati se stanoviska nejvše- obecnějšího, myšlenkový podklad prozrazuje umělee- Čecha.
Jenewein Holárek Jeneweinův Mor Holárkův Sen Čecho
18 article
Národní ráz umění nedá se dekretovat i tak silné umělecké individuality jako Neruda Smetana a Manes nemohly poskytnouti vzor, formulku všeobecně platnou, nýbrž naznačil toliko cestu, kterak poznati povahu a duši lidu, cestu, po níž se pak mohli ubírati dále jin skuteční umělci. Jen poznání a nelíčené uplat nění vlastní individuality vytvořilo během doby umění skutečně národní. Žádný z těchto slav ných mistrů neměl napodobitelů, ale všichni skuteční umělci, kteří vzbudili rozkvět našeho národního umění, samostatného, původního, byli vědomě či bezděčně jejich žáky. Žádný ze slav- ných umělců, z nichž někteří požívají jmena světového, nedbal samospasitelných formulí, po- dle nichž mělo vzniknout z ničeho národní umění a přece všichni přispívali každý svým dílem k rozvoji umění vakůtku národního a při tom moderního, nikoliv modního. = »Příšery alkoholu«. Pod názvem tím s pseudonymem »Stella« napsal neznámý spisovatel vlaský otřásající vylíčení hrůz alkoholu, jehož oběti po leta sám byl a z něhož pouze záchvatem deliria byl vyléčen. Hrůzy hallocinací tak jim otřásly, že níkdy ani krůpěj alkoholu nevezme do úst a cítí se zdravým, svěžím a může duševně mnohem lépe pra- covati než před tím, kdy ku každé své práci musil požíti jistou dávku alkoholu, by duševně byl čilým.
Neruda Smetan Manes Stella Hrůza
19 article
Líči, že alkoholismus vyvinul se u něho při pitkách studentských. Někteří z jeho přátel záhy vybředli, on však nemohl se vzpamatovati a upadal čím dále tím více. Neměl již morální síly sám se vzchopiti a nad to organismus navyklý pití pokusům abstinenoe vzdo- roval. Třásly se mu ruce, takže chtěl-li psáti, musil opět píti. Posléz vypověděl mu i žaludek služby. Pevná strava mu nechutnala, nahražoval ji tedy tekutou— alko- holem. Dostavily se bezesné noci, ve kterých zmítal se a nemohl usnouti; jedinou útěchou jeho bylo, že bude brzy ráno a — že bude moci jíli zas do ho- stince. Konečně nastala zdánlivá nechuť k alkoholu, ale bezsennost trvala déle. Za to dostavily se halu- cinace. Z prvu zdálo se mu, že v hlavách za ním někdo stojí. Vyskočil rozechvěn, rozsvítil — v pokoji nebyl nikdo. Světlo na chvíli ho upokojilo. Zavolal svého psa k sobě k lůžku a shasl. Když upadalv polospánek, slyšel zcela zřetelně, jak pes lidským blasem oslovil ho jmenem. Zbystřil sluch, promnul oči — pes klidně spal. Cítil, že děje se s ním něco neobyčejného. Upokojil se ledabylou námitkou, že to jsou podrážděné nervy. Přes den pracoval, pil velice málo a šel spat. Asi dvě hodiny ztrávilv tvrdém spánku, pak dostavila se halucinace vče- rejší s mužem za postelí. Strachem skrčil hlavu pod peřinu; nicméně slyšel vrzání parket po pokoji zdálo se mu, že nad postelí někdo něco šeptá. Čekal, jen až dopadne na hlavu jeho nějaká rána. — V tomto stavu setrval, až k ránu únavou usnul.
20 article
Probudil se, když byl jasný den. Počal se uvědo- movat, že jsou to následky alkoholu a rozhodl se jít k lékaři. Česta ho však vedla kolem známého ho- stince, otrnulo mu a zašel tam. Za to ho třetí noc potrestala. Po kratičkém spánku probudila ho hudb a zpěv. Myslil, že to z blízkého hostince. Dal si do uší bavlnu a chtěl usnout, ale nepodařilo se mu to Mimo hudbu slyšel hlasy, výstupy opilých, zakročení stráže, hádku... Z vedlejšího pokoje, kde spali pří buzní, slyšel tlumený rozhovor. Napjal sluch a poznal že mluví o něm a jeho opilosti, že strýc vyčítá tetě. že ona je tím vinna, že mu dávala peníze a tak ho kazila pak hádka se stupňovala a na jednou slyšel páď těla a zoufalý hlas tety: »Pro boha, nezabíjej mě.« Vyskočil z postele al letěl, třesa se brůzou, do ložnice. Vyrazil dvéře a víděl, že strýc i teta klidně spí. Cí- til, že šílí. Strýc se probudil, odvedl ho na lože, dal mu studené obklady a na více se nepamatoval. Ostatní co se s ním dálo vyprávěl mu strýc. — R- kal ustavičně, že po pokoji lítá černý motýlek a pro- sil strýce, aby ho dal odvést do úslavu. Pak dostal záchvat podobný mrtvíci a tu povolán lékař, v jehož náručí se probudil. Lékař byl muž duchaplný a po- stihl, že má pacienta intelligentního, vyložil mu celý jeho stav, dal mu uspávací prostředky a tak ve 14 dnech se ze svého záchvatu vzpamatoval. Ale hrůzy deliria tak jím otřásly, že jest teď z něho ten nej- střízlivější člověk pod sluncem a úplný abstinent.
Rkal
21 article
= O darech panovníků nejnověji přináší článek »Cri de Parise: Sěvresská vása jest jak známo, tradicionální dar presidentů francouzské republiky osobám, jež chtějí vyznamonati. Tento zvyk vzdáti někomu čest takovýmto darem se zachovává, až pe naše doby. Z ostatních panovníků zůstávají tradici podarování věrní car, císař František Josef L., krá- lovna Kristina a sultán. Jejich dary jsou obyčejně klenoty v podobě tabatěrek s drahokamy, bodinek, prstenů, jehlic a j. p. Kníže bulharský dává obyčejne stříbrný service. Princ regent bavorský kuřákům nekuřákům dýmku z alpského druhu dřeva. Královna rumunská knihy s věnováním, pruský Vilém svoji lotografii s podpisem, Vilemina hollandská nedáváa nebéře ničeho, srbský Alexander pak dává hned celá panství, z kterých však podarovaný málo má radosti neboť stoji víc než nesou. =Padělání motýlů. Z Paříže se oznamuje Od několika let byli přírodopisci zaplavování sbírkam motýlů brzy z Brazilie, brzy z Australie a sice tako vými druby motýlů, že ani chvíli se nerozpakoval požadované sumy za ně vyplatiti. Dokud zasílatel po sílal vzácné známé druby, nebylo to nikomu nápadno když ale počaly se objevovati molýlové, o kterých neměl nikdo tušení a přírodopisci marně si lámal hlavu, kam je vřaditi, vzniklo podezření, že jsou falšováni. Po delším chemickém pátrání přišlo se na to, že na křídla motýlů zcela obyčejných šejdí zvláště jemnou lepkavou látkou, připravenou patrne z rostlin štětcem namaloval libovolné, avšak symetri- cké arabesky, které pak posypal za tím účelem v
Kristin Kníže Vilém Alexander Paříž Brazílie Austrálie Cri jít Paris
22 article
prášek rozmělněnou barvou. Tím docílil, že nádech křídel motýlů mět přirozený pel. Bylo dalšími ce- stami učiněno opatření, aby zasílatel, jenž pod různými vždy jmeny do zámořských krajů peníze dal si posílati byl zatčen. Ale ani tato opatření ne- měla výsledku. Náhodou však poštovní úřadník, jenž měl na starosti expedice a příjem peněžních zá- silek do zámořských krajů, dověděl se od musejní společnosti pařížské jmena některých míst, kam byly za motýly peníze poslány. Z osobního zájmu prohlédí své účty a tu shledal, že tytéž obnosy, jak byly společností za moře poslány, v intervallu asi denním v témž místě opět byly podány na adresu jistého pařížského závodu s přírodninami. Sdělil své kombinace tudíž společnosti, která za assistence po- licie vnikla do zadních místností závodu a zde za- stihla celou továrnu na výrobu falešných motýlů. Práci prováděla děvčata a byla prý velice slusně honorována. Majitel prý nemůže býti trestán, nepe na padělání motýlů není zákonu. Že ovšem může nyní svoji továrnu i obchod zavřít, netřeba do- kládati.
23 article
= Skandál v Pešti. Peštské listy s oprávně- ným rozhořčením přinášejí zprávu: »Mrtvola již čtvrtý den stará a dosud nepohřbená«. Běží o mrtvolu děcka, které zemřelo nuznému nádenniku Franlišku Herminovi, bydlícímu v dusné díře ulice Nagy-Tem- plom. Tam se třemi zbylými dětmi (matka zemřela již dříva) a dvěmi podnájemníky obývá olec rodiny jediný pokoj, spí a žije v místnosti, v které mrtvola dítěte se nachází. On sám nemá prostředků na rak- vičku a když obrátil se s prosbou na městský úřad, byl úřadníkem poukázán, aby přišel až prvního srpna, že dříve proň nemohou nic učiniti. Když obrátil se na faráře, dal mu tento z milosrdenství korunua radu, aby jen se držel obce, ta že musí mrtvolu pohřbíti. Obec trvá na svém, že nemůže dříve pod- poru uděliti, až prvního. »A tak leží«, končí maďarský list zprávu, »mrtvola miasmy prosycená již čtvrty den v dusné světničce, šíří nákazu a otec čeků,až snad někdo se smiluje a pohřeb sám vystrojí neb až 1. srpna obec bude míti peníze. Kde jsou zdra- votní úřady, kde humanní spolky ?« = V balonu proti vůli přes moře. V Cour- trai v Belgii vystoupilí ve čtvrtek večer balonem dva větroplavci, kteří zamýšteli učinit si výlet přes ně- mečké hranice. Avšak sotvaj že vystoupili do výše asi 1000 m., obrátil se vítr a hnal balon k Ostende.
Hermin Pešť Naga Tema Belgie Ostende
24 article
Dříve než mohli překvapení větroplavci učiniti pří- pravy k sestoupení na zemi, snesla se tma a ke všemu drobný dešt, takže ani zemi pod sebou ne- viděli. Cítili pouze, že prudký vítr unáší je ohromnou rychlostí. Ke všemu rozpoutala se prudká bouřea tu při svitu blesku poznali větroplavci ke svému zděšení, že octli se nad mořem. Balon však, namok- nuv, počal klesat; toliko vyhozením veškeré přítěže. potravin, přístrojů a houní, mohli udržeti se větro- plavci nad vodou. Po hrozné noci za svítání konečně balon počal stoupat a když se rozbřeslo a vyjasnilo. poznali větroplavci pod sebou Dover. Na poli neda- leko Browley, pomocí několika sedláků byl balon chycen a utrmáčení a přestálým strachem vysflen vělroplavei dopraveni do Doweru.eso o
Dover
27 article NARODNÍCE LISrů.
NARODNÍCE LISrů. Na „Národní Listy“ ranní a odpolední s přílohami („Naučný Obzor“ ve středu a „Li- terární Hlídka“ v pátek) předplácí se: v Fraze v administraci: na měsíc . . . . . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . . . . . 6K s úvojí donáškou na měsíc . . . . . . . . . 2 K. 50 h na čtvrt leta . . . . . . . . 7 K 50 h
Fraga
28 article Ve fllálkách pražských:
Ve fllálkách pražských: na měsíc . . . . . . . . . 2 K 30h Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 8h „ odpolední „ „ „ . . 2h Ve filiálkách venkovskýck: s jednou zásilkou: s dvojí zásilkou: na měsíc . . . 3K 20h . . . 3 K 80h na čtvrt leta . 9K60h . . . 11K 40h jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10h odpolední „ . . . . 3h Na venek poštou: v Rakousko -Uhersku: na měsíc . . 3 K 20h na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60h s dvojí zásilkoui na měsíc . . . . . . . . . 3K 80h na čtvrt leta . . . . . . . . 11 K40h Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zásilkou: do Německa a Srbska . . . . . 12K do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Belgie, Turecka, An- glie, na Černou Ho- ru, do Bulharska, Rumunska a do Ru- ska . . .. jakož i do zemí nále- žejících světovému spolku pošt. odd. B . . . . . 21 K P. t. páni předplatitelé, kteří jsou účastníky che- kového a elearingového řízení e. k. poštovní spo- řitelny, mohou předplatné zapravití tímto řízením na čís. 821.425. Fřeďplacení na odpolední vydání zvlášt se nepřijímá. Předplatiti se lxe každým dnem, avánki předplatné zakončiti nusí po- sledním dnen v měsíci.eu
RakouskoUhersko Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Italia Belgie Turecko an Černá Bulharsko Rumunsko