ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 75cfae80-661a-11dc-a958-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 31, org 4, person 71
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 28. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 2 06.
4 article
Fa ranní s ednol. Htsty P přílohami („Naučný Obzor ve středu a „Literáruí Hlidka v pátek) předplácí seu Traze v sddministrai na měsíe na čtvzt leta. . . . . 6 K —h s droji donáškou 7k9i na čtrt iets ma měsle . . . . . . 9 K 30 Poštoui měsle nnt la! . . 9 Kei sdvají zelkoi, r son na měsí na sivrti le k
Literáruum Hlidek
5 title
Dnešní číslo pro Prahu Je e 18 stranácb.
Praha
6 article Bdíme na stráži.
Bdíme na stráži. Není zajisté jediného myslícího Čecha který by nynější dobu uznal za vhodnou příležitou k řešení našeho starého a hlubo- kého sporu národního i vlasteneckého se zdejšími Němci; ani dr. Mattuš, kterého přece druhdy sám Plener uznal za vzorně mírného Čecha, s nímž troufal by se vždy dohodnout, ani ten nevěřil v poslední řeči své v možnost dohody a vyrovnání v nynější situaci. A přece prý nás čeká — nastojte a slyšte již počátkem příští zimy — »nový vyrovnávací pokus na celé čáře a to nejen v záležito- stech zemských ale i říšskýchl!e Tak aspoň tvrdí, žel jen, že jako obyčejně jakýs p. »Tadeáš Bezejmenný« v dnešní »Information« ze dne 25. července z Brna. A pamětliv staré rady, že »smělým musí býti lhář, by víru vzbudil ve svou povídku- — lže bezejmenný ten brněnský advokát moravských smiřovaček co nejsměleji dále — že prý o této vládou chystané zimní smiřo- vací akci ví se již ve všech zpravených kruzích, ba že prý je »absolutně jisto, kterak mladočeští poslanci z Čech jsou ochotni př tomto pokusu vládním způsobem vynikajícím spoluúčinkovat«. — Doufáme, že výkonný výbor národní strany svobodomyslné neome- šká v zájmu reputace poselstva českého této brněnské kachně co nejrychleji zakroutit krk Poslanci čeští, myslíme, mají na dosa- vadních svých zkušenostech za loňských vy- rovnávacích konferencí s Němci a vládou po krk dost, než aby toužili po nových, a to zvláště v nynější době, kde naši roztomilí »němečtí bratři« a sůsedé tak zuřivě mezi sebou se rvou o — naši kůži a v této domácí pranici upřímně vyzrazují takové »přátelské city a úmysly« vůči nám, jakých chovají jen pruští hakatisté vůči Polákům nebo Angličané vůči Burům. To je zajisté klavír, naladěný k symfonii národního smíru
Čecho Němec Mattuš Tadeáš bezejmenný Polák Angličan Bur Information Brno Čechy národní strana svobodomyslný neome
7 article
Pranice mezi »německými bratry«, t.j mezi radikálními Schönererovci a německými nacionály zdejšími propukla, jak známo, proto, že Schönerer s Wolfem pojednou vy- dali heslo kr zdejším Němcům, aby nevolili do sněmu českého nikoho, kdo je pro roz- dělení Čech na oblast německou a českou, poněvadž prý to znamená pro Němce odříci se dvou třetin země české, kdežto pravý Vše- němec musí toužit po zabrání celých Čech, jako vůbec celé Cislajta- nie (vyjma Halič a Dalmacii) pro jícen matky Germanie, a tedy zvláště a především po uzákonění státní němčiny, jímž by Rakousko rázem k snědku tomu uzrálo. Naproti tomu zdejší němečtí nacionálové vedeni libereckým Pradem a K. Schu- ckerem, namítají Všeněmcům, že k uzá- konění státní němčiny jest v Ra- kousku cesta daleká a marná, poné- vadž tu němečtí hegemoné vrážejí na odpor netoliko Čechův, ale Polákův, Jihoslovanův a Italův, nýbrž i feudálův, klerikálův a soci- álních demokratův, tak že není ani pomy- šlení, sehnati pro to kdy v parlamentu vídeň- ském potřebné dvoutřetinové většiny. A co prý by také na krásně celá ta uzákoněná státní němčina pro ten čas Němcům zdejším byla platna? Ta prý by nezadržela (zn argument Pradova libereckého »Volkszei- tungu«) ani jediného českého vetřelce, ani jediného českého c. k. úřadníka neb kněze aby se nevloudil Němeům do jejich území. A o to prý hlavně Němcům zdejším jdea
Schönerer Wolf Němec Čechův Polákův Jihoslovanův Italův Čechy Halič Dalmacie Rakousko Prado
8 article
jíti musí, aby dosáhli zde v Čechách svého ryze německého území, kam by jim nesměla česká duše páchnouti, odkud by vy- hnali všecky české c. k. úřadníky a soudce, všecky české učitele, kněze, advokáty, lé- kaře, techniky, průmyslníky, živnostníkya dělníky do posledního. To jest životní heslo páně Pradovo: »Vyhnat všecky české úřad- níky z německého území v Čechách!« jak své doby telegrafoval svým komiltonům do Vídně. Národním rozhraničením o kresů soudních i politických dospět ku pevně ohraničené svéprávně zřízené německé zemi v Čechách, z této pak po příkladě maďar- ském z r. 1860 vyhnat nejprvé všecky české státní úřadníky, po nichž by přišla řada na veškeren ostatní český živel tam usedlý a na 200.000 hlav dnes četný; po této »očistě« pak by se zase již pan Prade ve zdraví rozpomenul na své původní heslo s nímž dal se vyobrazit ve tisícerých po- hlednicích: »V myšlénce všeněme- cké jest jediná a všechna spás našel« To jest jeho methoda a chytristika, s kterou dnes podniká vůdce německých na- cionálů v Čechách proti Wolfovi a Schöne- rerovi souboj na život a na smrt. Snaží se přesvědčiti zdejší Němce, že Wolf a Schö- nerer jsou ctižádostivými blázny, kteří se honí za nemožnou utopií, kdežto prý my- šlenka roztržení Čech jest usku- tečnitelnou snad již v blí zké budoucnosti, poněvadž jí vláda vídeňská přeje, poněvadž ve svých předlohách vyrovnáva- cích už ji přijala za svou, ba vtělila ve formu hotových osnov zákonův, a poněvadž tu jde jen o pře- možení odporu Čechův na sněmu českém, což zdá se býti panu Pradeovi vždy snaším, než přemožen odporu všech neněmeckých ná- rodů atd. proti státní němčině na radě říšské. —
Pradův Prade Wolf Schön Němec Schö Čechův Čechy Vídeň
9 article
Zkrátka: zřejmí Prušáci Wolf a Schö- nerer agitují dnes v německém lidu vlasti naší pro své plány argumentem: »Kdyby se Rakousku prostředkem uzákoněné státní něm- činy vtiskl mocí státní německý ráz, budou tím skutkem samým veškeří státní ob- čané rakouští prohlášeni vohledu politickém za jediný národ a sice za jednotný, nedílný národ ně- mecký, Rakousko samo staloc by se tím státem německým, jazyky všech neněmeckých národností sklesly by na pouhé řeči prostonárodní, národní rovno- právnost byla by rozkotána, germanisace státních občanů a celého státu by musila nezbytně následovat« A mají pravdu. Ale zakrytí Prušáci, Pradeovci jim od- povídají: »Podaří-li se nám rozdělit Čechy, podaří-li se nám zřídit ve tře- tině Čech státem uznanou ně- meckou samosprávnou zemi, pak jsme především pro věky zamezili znovuzří- zení českého samostatného státu a vydobyli Němectvu novou državu, novou zemi, kterou si již dovedeme zaonačit a upravit po své chuti a po svých záměrech. Jsouce pány této své země německé vyženeme z ní za nedlouho terrorem všechen živel český do posledního českého úřadníka a děl- níka, vymůžeme si pro ni svůj sněm, své místodržitelství, svá ředitelství finan- čních a poštovních úřadů, svou školní radu atd. atd., a počneme pak z této své německé pevnosti za pomoci Vídně a všeho ostatního Něme- ctva rakouského koncentricky výbojně postupovat na jih do krajů če- ských, z kterých nesmí býti vypuzen ani jediný německý úřadník, ani jediný ně- mecký fabrikant, advokát, professor, učitel, lékař neb živnostník. Tím zasadíme Čechům nejcitelnější, jistou, ba smrtící ránu k sa- mému srdci jejich.« A mají opět také pravdu.
Prušák Wolf Čecho Čo Rakousko Vídeň
10 article
— »Pak ale hůl na vás oba!« jak zvolal Bedřich II. na ty své dva hádající se advo- káty: neb máte, darebáci, oba pravdu !« , . Cítě dobře, že je na veliký svůj cíl příliš malým a krátkým, volá Prade veškeré ostatní německé nacionály z Korutan, Štyrska, obo- jích Rakous a Solnohradska sobě na po moc. Verbuje i německé pokrokáře, by sply- nuli s jeho stranou a doufá nepochybněi v přízeň vlády Körbrovy. Naproti tomu Wolf a Schönerer opět doufají v úchvatnou moc myšlenky své velkoněmecké na mysl lidu německého u nás, v sílu svých řečía v hybnost svých agitátorův a fanatikův prů- šáckých. My ale proti oběma těm vrahům národn našeho a škůdcům vlasti naší, spolehámea doufáme opět v mravnou sílu a statečnost svého národa a v pravdu a právo věci své i odpovídáme jim pevně a klidně: Marné vaše proti nám jsou všechny úklady vzteky; dovedeme vám rozbít a zničit vaše plány se státní něměinou v parla- mentě vídeňském, jako vaše plány o roz tržení vlasti naší ve sněmu českém děj se co děj a byť nám bylo brániti a bít se až do těch hrdel a statkůl
Bedřich II Wolf Schönerer Korutany Štyrsko Rakousy Solnohradsko
11 article Jak a kde stojí dr. Körber.
Jak a kde stojí dr. Körber. Z Vídně, 27. července. (Původní dopis »Nár. Listů«. ) Důvodnou pozornost všech myslícícha prozíravých politiků vzbudily zprávy »Ná rodních Listů« o disposicích vlády vídeňské pro parlamentní sbory na kampaň 1901—1902 Jsou učiněny v ten způsob, aby sešly se zemské sněmy, zvláště království českého v první polovině záříjové k zasedání asi tří nedělnímu nebo celoměsíčnímu, potom aby zahájila se druhá sese říšske rady počátkem října pak teprv aby se provedly nové všeobecné volby na sněm český, tentokráte již bez volitelů v kuri t. zv. venkovských obcí. Také člověk věcí politických méně zku šený a rozháraných poměrů v parlamentě vídeňském sebe méně znalý musí viděti, že poslanecká sněmovna před volba m zemskými shromážděná může býti toliko tribunou k agitacím pro tyto, a tu se každy maně ptá, zdali je stav záležitostí vnitro politických vůbec do té míry upevněn anebo pokládá-li ministerský předseda svoje posta vení do té míry pevným, aby měl odvahu. postaviti centrální parlament do nebezpeč ného tak ohně. K otázce té, kdo má oč k vidění, dá jen odpověď zápornou.
doktor Körber Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
Pan dr. Körber zatím a dosud nedosáh ničeho, leč že — nikoli pouze jeho záslu hou, jak domnívá se sám a jak vyhlašují jeho chvalořečníci — došlo k jakési kooperaci k součinnosti dočasné, pro skoncování urči tých úkolův a předloh působící, ve kterou vešli dobrovolně a beze všech závazků jak pro budoucnost, tak pro své přesvědčení smýšlení politické, odpůrcové rozliční, ba nesmířitelní. Umožněna byla kromě toho »hospodářská koalice« tato ad hoc jedině zázračným prostředkem: p. Körber daljí objekt. Kořisť pro všechny země totiž, o kte- rou se dělili účastníci zvláštního spolku toho — třeba nikoli dle systému proporce svých vkladů. Poláci na př. domohli se velikých sum na regulaci řek haličských, kterých se domáhali marně od r. 1884, ačkoli byliv
doktor Körber Polák
13 article
allianci té na místě podřízeném, nelze říc ani že na třetím. Jim padl notný podil v klín přičiněním poslanců českých, kteří přiměli vládu, by povolila výlučně na splavnění upravení řek praecipuum 75 millionů korun. Není tedy pravda, co tvrdil hr. Dziedu- szycki před několika dny svým voličům velkostatkářské skupiny stanislavské, že jim splnění dávného postulátu toho, které zmařil úkladem svým r. 1885 před novými volbami říšskými hr. Frant. Coronini, vynesla nyní politika volné ruky. Jeho soudruzi ve výboru pro stavby vodní doznali nepokrytě a hla sitě: »Nebýti Čechů, byli bychom ještě tam kde jsme byli před šestnácti léty«. Proč místopředseda kola polského a stylisátor adresy pravice z r. 1897 dopustil se tu ná silí na historické pravdě, je na jevě. Hledaí argument polský pro rozbití pravice Poláky. Nebudiž o tom plýtváno černí, ale tolik stručně konstatujeme, že my Čechové Polá- kům za jejich felonii, spáchanou loni na nás. jsme se nemstili a že jsme bojovali o jejich postuláty jak o svoje a podali na novo dů kaz, jak my rozumíme vzájemnosti slovan ské a prospěchům království a zemí.
Jim František Čecho Polák Polá
14 article
Bylo by bývalo nejen nemoudrým, ale přímo nevlasteneckým počínáním, kdyby se byli poslanci národa českého předem vylou- čili při podělování tom. Vždyť sám onen poslanec, který vedl tajný a zjevný odboj proti této akci jejich, princ Bedřich Schwar- zenberg na milevské schůzi, 14. t. m. — jinak mluvil o dovršené, nežli mluvi v Praze a ve Vídni o chystané a též on po- tvrdil výrok, který čteme v Zolově románu »Práce«, že nic nemá tolik verbující síly. jako hotová událost. Nyní je »kořist« rozdělena a jaká zů stala u podílníků ochota ke smíru a pokoj- nému soužití, ukázalo se na zemských sně- mech právě dokonávajících. Zjevy a vý- sledky jejich — převalnou většinou negativn — jsou mnohem věrnějším a spoleblivějším měřítkem dvouletého státnického uměníp. Körbra, nežli první zasedání nové říšské rady. V království českém Němci s urputností. která neměla nikoho tak zaraziti jako právě p. minist. předsedu, zmařili vyřízení návrhu hr. Buquoye, proti kterému nevytasilise věcnými námitkami, nýbrž vykoktávali pouho- pouhé záminky. Odpor proti němu vyšel z oné skupiny, ve které hraje prim p. dr. Bärnreither, který sámi se svým švakrem p. Riedlem dostali po cestě císařově do království vysoké vyznamenání a který jest učiněným domácím přítelem pana dra.
Schwar Zolův Němec Buquoy doktor Bärnreither Riedl Praha Vídeň
15 article
Körbra. V Haliči spor rusko-polský nabyl pří krosti, jaké dlouho již neměl. Rádi bychom věru věděli, co tomuto úspěchu vyrovnáva- cího talentu dra. Körbra říká hr. Golu- chowski, jehož předchůdce hr. Kalnoky vy nutil t. zv. vyrovnání lvovské z příčin — jak se tehdy tvrdilo úřadně a souhlasně, z mo tivů politiky zahraniční. Ještě více stupňovány národní protivy v Tyrolech a lze bez nadsázky postaviti n jisto fakt, že v celé éře ústavní nebylo ne- přátelství Vlachů a Němců v této korunn zemi navzájem tak vášnivým a posice Tri dentska k celé monarchii tak válečnou, jako nyní. Příšera, kterou zažehnává, nezažehnal však dr. Körber ve Vídni, obstrukce, ob strukce úspěšná, vyvstala s celou divokost v Inšpruku a »N. Fr. Presse« špatnou pro- kázala službu p. Körbrovi, jenž skládá v ní srdce svého žádosti a tento nenáviděný všude žurnál povýšil na svého hlasatele, správným závěrem, tam že podán byl nyní důkaz, ze V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8 odpolední . . . . zs 2h Ve slislkách na venkovš- rauní číslo. . . . . edpolední . . . . . . . . Sb Inseráty plati ze hetevé nnpřa Přodplacení s insezty přijíná zdnlsl- strace v Marisnské ulici č. z Tam nacházejí se t4ž redakea Uskárná a oxpedice „Národnich Listů“ Bukoplsy se nevracsjí
Gola Vlach Němec Körber Körbr Halič Vídeň Marisnský ulice
16 article
lze zmařit obstrukcí také činnost zastupitel- stva zemského. Že pak v Gorici Slovinci, v Kopru Vla- chové, v Opavě a Št. Hradci Němci z rol- nických okresů operovali exodem a že ve Štyrsku trvá dál abstinence Slovinců, pro jejížto zakončení nehnul duumvirát Clary- Attems ani prstem, nerozmnožuje řadu Kör- brových aktiv, nýbrž passiv a to položkami nejodiosnějšími. Tím je s dostatek billance jeho poli- tiky vystižena. Tím je také podán obraz — ovšem, podle skutečnosti velmi temný — dosavadních effektivních výsledků vlády nynější. Arci, vídeňský tisk, p. dr. Körbrovým laskavostem přístupný a jeho slabosti ještě raději zastírající nežli jeho vzácnosti vynášející, jakoby všeho toho ne- pozoroval a nevěděl. Tentýž vídeňský tisk by ve svém kaleidoskopu zajisté byl utvoři hrůzostrašné vylíčení »rozkladu a rozvratu Rakouska«, kdyby se tytéž úkazy, tytéž udá- losti byly vyskytly za vlád Taaffovy, Bade- novy nebo Thunovy. Než, úmyslným utajo- váním a zamlčováním věci nestanou se lep- šími. Proto věru diviti se musíme lehkokrev- nosti, se kterou hodlá chef kabinetu do prostřed agitací volebních postaviti jednání říšské rady. Co se týče speciálně smýšlení na české straně, jest — abychom užili slova nejmír- nějšího — nevlídné. Podobá se, že p. dr.
Němec Claro doktor Körbrův Taaffův Bade Thunův Gorica Vl Opava Hradec Štyrsko Rakousko
17 article
Körber nalézá se na omylu a domníva se, že on z minulé kampaně vídeňské má poža- vati ještě nějaké saldo, kdežto skutečnost jest opačnou a bude třeba o loyalním dodržování úmluv upomenouti co nejdůtklivěji a co nejdříve někoho jiného nežli Čechy. Pan dr. Körber se také brzy přesvědčí, že ustavičné couvání před Němci a povolování jim sice vy- datně roztrpčuje, rozhořčuje a dráždí všechny ostatní, Němce však nezkonejšuje a nezískává. To viděl na sněmě če- ském, kde celý chorus německý od Eppingra po Wolfa byl za jedno v odporu proti návrhu Buquoyovu a vidí to znova na nenasytném volání po novém německém ministru, který by neměl žádný ressort, ale měl právo zasahovati do všech.
Körber doktor Němec Eppingr Wolf Buquoyův Čechy
18 article
Pan dr. Körber tak často, ač ne vždy právem, náramně zakládá si na zacho- vání jakési labilní rovnováhy mezi sílami jednotlivých stran. Proto si bude — tušíme — dobře vědom, že nový německy ministr by roztříštil tuto rovnováhu, třebasi valně problematickou a vyvolal by přímo casus belli. Pp. Böhm- Bawerk, Hartel, Spens a Wittek jsou dosti dobře cejchovaným německým kvartettem v žádném kabinetě posledního dvacetiletí nesedělo tolik a tak rozhodných přívrženců ne něme- ckých, jako tu zasedá deklarovaných stran- níků německých. Jak horlivě i pan Hartel pracuje pro německé souručenství, toho důkazy máme v podzemní činnosti, kterou zame- zuje rychlý postup v systemisování určite instituce v duchu a smyslu, kterého ze se odváží ressortní ministr, nikdo by se byl nenadál. Soudíme ze všech symptomů těch, že jsou výpočty pana Körbra pro dobu nejblíze příští zcela pochybeny za poměrů, za kterých svolává říšskou radu a to s chva- tem rovněž zbytečným jako škodlivým. Nebot vyřízeného rozpočtu na rok 1902 do Nového roku nedostane ani ve výboru. Dostal by jej — je to na poslech a na první pohled pa- radoxním, ale pravdivým — dříve, kdyby sešla se říšská rada později.
doktor Körber Böhm Bawerk Hartel Spens Wittek Körbr
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 27. července. 6— (Kronika.) Z tajemníkovy map jedné naší důležité korporace. Přípis, adresovaný členu výboru: »Velovážený pane!
Praha
20 article V předposledním čísle ... . listu (krajinský
V předposledním čísle ... . listu (krajinský časopis) byl jsem jako předseda našeho (jmeno korporace) napaden tak nešetrným způsobem, že nevycházím z rozčilení. Do našeho svazu přivedl mne opravdový zájem pro věc, na místo předsednické byl jsem povolán přes svůj odpor, volbu přijal jsem jen proto, že na ten čas ne- podařilo se nalézti vhodnou osobnost, jež by se byla chtěla v úřad zodpovědný uvázati. Své po- vinnosti konal jsem podle nejlepšího svědomí. Za to vidím se dnes vystavena na pranýř ve- řejného opovržení. To mne rozrušuje. Nevidím před sebou ji- ného zbylí, než požádati Vás, abyste etěnému výboru ohlásil moji resignaci na hodnost před- sednickou . . « Podpis. Ostatek víte z paměti. Větší, menší nesnáz v organismu spolkovém, rozmišky, spory. Snad se nový předseda brzo najde, snad ne, Činnost jednoty na všechen způsob je ochromena. Roz- trpčení zavládlo, nechuť, otrava. Připad je typický. Příčina zjevu: osobní útok v tisku — Je snad úkolem tisku toho druhu po- sobnost? — Nevídáno ! Nějaká poznámka v časo- pise! A takové lamento! V životě veřejném jinak nejde! Kdo chce státi na vynikajícím místě, nesmí přicházet s kůžičkou z hedvábného papíru a s marcipánovým srdéčkem. Bez kritiky nedá se veřejný život myslet . .. — Dobře, kritika! Snesl bych kritiku. I osobní útok bych snesl. Někdy snad nelze věc od osoby dobře oddělit. Ale chci, aby ten,
21 article
kdo jmenem »veřejného zájmu« mne volá k po- řádku, také jmenem téhož zájmu odpovídal za své slovo a chování, jako mám já odpovídati za své. Život na veřejnosti je boj. Buďsi. Ale boj, má-li býti slušný, musí být poctivý. A první podminkou poctivého boje je otevřené hledí. Jsem-li napaden, urážen, tlučen, smýkán od ne- známých, zakuklených, skrytých násilníků, kte- rým nemohu čeliti, prolože jsou zmužile skryti, není to boj, ale řádění slepých živlů, Hrubé přesile nezodpovědné hmoty nezbývá než ustou- piti. Ustupuji znechucen, otráven, zhnusen . . Zase tedy jednou kapitolka o anonymitě Bez kritiky není veřejného života. Ale kritika i nejvěcnější je mrzutá věc pro toho, koho se týče. Nedá se tedy mysliti život veřejný zcela bez mrzutostí.
22 article
Ale přece má snad všecko svoji míru způsob? Či nejsou jisté meze, kde přestává kri- tika a začíná — neslušnost ? Které jsou to meze? Třeba je znáti. Třeba si je vštípiti hlu- boko v paměť. A to v zájmu kritiky samé.A protože kritiku obstarává tisk, tedy v zájmu tisku. Mluví se o nevážnosti, v jakou prý na všech stranách upadl tisk, mluví se o potřebě jeho povznesení a obrození. Tisk sám musí pe čovati o své povznesení. A protože vedle infor mace hlavním jeho úkolem je kritika, o povzne- sení kritiky. Jemu musí záležeti, aby přesně a obecně uvědoměny byly meze, kde přestává slušnost a začíná neslušnost v kritice. Třeba hned doložiti, ty meze nebyly posud nikdy pevně vyznačeny. A hřešilo-li se prot nim, nebyla vždy vina těch, kdož hřešili. A hřešívali i nejlepší. A právě pro nejasnost. neurčitost, pro zmatek, který panoval v té otázce mezl, hřešili. A tu jsme u zjevu dost zajímavého. Meze slušnosti vykazuje cit. A cit je vý- slednící vychování. Vychování spočívá na zku- šenostech předehozích pokolení, na tradici zku- šenosti. A tradice v různých sťérách isou
23 article
různé. V jedné určitější, vyvinutější, v druhé méně vyvinuty. Ve sféře společenské leží tisíce let zkušeností mezí člověkem surovcem, bez- ohledným sobcem a mezi dnešním člověkem společensky uhlazeným, šetrným a způsobným A ve sféře tisku? Tisk je mladá instituce. Přes sto let svého báječného rozvoje nedopracoval se dosud pe- vných, ustálených tradie. Chvatný rozvoj v době páry a elektřiny bral se vice po stránce vnější, technické, umělecké. Hlubší stránka, citová, nutně se opozďovala. Jisté pojmy základné, jist zásady jednání a postupu zůstávaly v prvolném stavu. Nevyjasněny, nevymezeny, nevybroušeny Co ve společnosti dávno je nepřípustno,e plati za surovost a čeho žádný vzdělanecs nedopustí, v tisku ještě projde bez nápadnosti Panuje tu ještě přírodní stav, kulturou ne dotknutý. Denně se o tom přesvědčujete. Máte známěho, způsobného muže, ve společnosti plat za dokonalého gentlemana, neschopného jakékol hrubosti vůči sousedu. Ale jakmile vezme pěro do ruky, promění se náhle v celé podstatě Octl se v jiné sféře! Ve sféře, tradicemi dosuo méně vázaně. Prvotní člověk se v něm probudil Mezi svými čtyřmi stěnami cíti se méně pou- tána přikazy svého vzdělanostního vědomí a po- voluje snáze dravéím svým pudům. Za svým psacím stolkem eití se v bezpečí jako šelm ve svém křoví, vrhaje se odtud v týl své obět Na nevinném, bílém papíře před sebou páše duchu nejkrutéjší skutky krvelačnosti, vzteku. pomsty a nezkrocené zášti proti svému odpůrci. jejž v duchu rdousí.« Ani svědomi se v něm nehnulo. Naopak, je hrdý na svůj čin, čeká z něj uznání a smí na uznání dokonce i počítati. Ve sféře tiskové plati právě jiné ještě zákonya pojmy, nežli ve společenské.
24 article
Kolikrát se vám přihodí, ve společnosti tisknete přátelsky ruku muži, jenž před nějakým okamžikem, veřejně, za bílého dne dopustil se nějaké surovosti, způsobil nejkrutější boles některému bližnímu, zasáhí bezcitně do jeho vnitřnosuí, ranil ho na místě nejbolavějším, zni- čil jeho domácí klid, ohrozil jeho zdravi existenci, mravně ho odpravil! Báječný rozvoj techniky veřejného slova dopoušti možnost ta- kového ukrutenství prostřednictvím zcela lehkého jezdění pérem po papíře v uzavřené místnosti kde nikdo, nejméně nějaký odpůrce ani nen přítomen. A právě ta lehkost procedury tak svádí k zneužití. A citové tradice sféry, tech- nicky tak podivuhodně vyvinuté, nebrání ni kterak tomu barbarství. Naopak zaručuje sféra obdiv jistému mistrovství výkonu, jako ve sťéř delawareských wigwamů zaručen měl obdiv syn Velikého Hada, který se dovedl vykázati nále žitým počtem skalpů. Nepokročilost tradicto zavinila. V tisku ještě snese se, co ve sféře společenské dávno je stízeno opovržením a tre- Nebude se snášeti vždy. Pravda ! Zákon po kroku nedá se zastaviti, uplatní časem sv kulfurní vlivy i v lůně mladé poměrně instituce Také tisk pracuje znenáhla na ustálení lepších tradie v oboru svého působení. A je povinnost všech lepších jeho živlů, přičiňovati se o jeh povznesení. stem.
25 article
Tisíce let snášela vzdělanost svoje příspěvky k budově moudrosti člověka, a hlavní otázkou vždy bylo, jak rozeznati, co je dobro, co zlo Až přišel Veliký Učitel a pronesl jednoduchou formuli, která obsahuje všecko : co nechceš, aby ti jiní činili .. Táké tisk má už svojí formuli slušnost a neslušnosti: co bys nechtěl sám podepsati není slušné, nepiš! Niterně surový člověk, z- slepen osobním zájn.em, třeba i neslušnost pode- píše. Arei. Ale tu o svědomí vzdělanice běží. který má dobrou vůli. Mnohý psal by jinak kdyby za to co píše, musil také osobně státi A tu je kořen zla. Pozoruhodna je zkušenost úřadoven tisko- vých. Vlastní příslušníci stavu, novináři z povo- lání, vychovaní životnou zkušeností svého od- boru, mají už jisté vědomí zodpovědnosti a bý- vají dost zdrželiví a vybíraví ve svém výrazu. Vlastní zlo veřejného solva však pácháno bývá z pravidla těmi »dobrovolníky« a »ochotníky« tisku, kteří jen občas ve sloupcích veřejných listů vyhledávají pohostinství pro své, ovšem anonymní, šermířské výpady. Předstírajice prospěch veřejného zájmua už politického, literárního, neb uměleckého vy- máhají pro sebe právo, povoliti šelmovitým pu- dům své bytosti a v milé sféře tisku »kde je to ještě možno«, notně si schladiti žáhu na svém nenáviděném prolějšku.
26 article
Těmto spekulativním anonymům, kteří pod rouškou užšího svazku idey a za širokými zády majestátného redakčního »my« provozují ve- řejnou otravu v zájmu svých osobních náruži- vostí a choutek, těm třeba především vykázat rozhodné meze. — Kdo máš co nepříjemného veřejně po- věděti svému sousedu, zaruč se veřejností dříve hezky osobně za poctivost své snahy ! To ano nymně řádění nejvíc poškozuje mravní sféru dobrou povést tisku ! . — Ale někdy přece anonymní útok můž být prospěšným věci ? Snad může. Ale ušlechtilý ten prostředel není nikdy. A neušlechtilých prostředků v zájmu kulturního pokroku třeba se zbavovati. Zásluhou právě tisku největší zbavena v minulém stolet svého nimbu zásada jezovitismu, že účel svět prostředky. A v okrsku své vlastní působnost chtěl by ji slušný tisk trpět? Špatný prostře- dek zůstane špatným, třeba se dobré věci do- volával. — Co platno všecko! Vždycky budou v světě zápasiti oba principy živola: dobro a zlol A vždycky budou v tisku zastoupeny oba živly; slušný a neslušný. Neslušnost nevymitite ! . .. Zajisté! Ale o to právě běží ! Rozeznat oba pojmy! Co je slušné, co ne? A stanovi meze i důsledky