ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 75d24690-661a-11dc-869b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 67, place 83, work 5, org 14
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
28. července 190t.
4 masthead
Číslo 206
5 article
Potom pak, roku 1902, dolehnou naň všechny starosti a svízele rak.-uherského vy- rovnání. Proto mluvil teď v Ratotu s panem Kolomanem Szellem, který snad dnes jest vůči němu zdvořilým a milým, který však — jak to činila dosud všechna ministerstva maďarská — začne ze všech sil intriku, jak- mile buď pozná jeho slabost aneb jakmile pan Körber nebude chtít a moci dosti rychle a dosti vydatně hovět uherským pretensím. Naproti panu Szellovi, který doufá, že z nových voleb vrátí se morálně posilněn s majoritou možná o deset hlasů menší, ale za to prý jednolitější, stojí tu p. dr. Körber se svým štábem ministrů, s kterými nikdo není solidárním, s armádou tak rozházenou a nespořádanou, jakou je teď vídeňský par lament, kde je mnoho těl, ale kde není jed- noho ducha, kde je mnoho menšin. ale žádná většina. Dne 23. září 1897 v pozdní hodině noční šel hrabě Baden k císaři ukázat úpis 32 členů parlamentn komise pravice a mohl říci koruně, moh říci Maďarům: »Majorita pravice, majorita parlamentu, majorita národů rakouskýchje se mnou a za mnou.« Kdo je s drem. Kör- brem? Kdo stojí při něm a za ním, a kde stojí, jak stojí, jak státi bude 23. září roku 1901 on? Proto pokládáme pochopitelným, žese v panu dru. Arnoštu Körbrovi často ted ozývá přání, by po jakéms takéms zakon čení prvního aktu — opustil politické řeviště — jak se divadelně říká — s »dobrým« — a jak se v životě veřejném říká — s »čestným odchodem«.
Szell Körber doktor Baden Maďar Körbr
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. července. (Německý ministr krajan.) V posledních dnech snaži se zejmena časopisy, sloužící německé straně nacionální, dokázati, že ku zvážení vlivu če- ského a polského ministra krajana jest nezbytně třeba povolati do kabinetu dra. Körbra ještě ministra pro Němce, jímž by ovšem nesměl být nikdo jiný, než přívrženec strany nacionální. poněvadž talo jest nyní v parlamentě nejsilnější strana německá. Antisemitský »Volksbl.« nena- mítá sice ničeho proti zřízení nového minister stva, ale má za to, že německý ministr krajan neměl by v kabinetě toho významu jako mi nístři český a polský. »Českému a polskému ministru — píše »D. Volksbl.« — není přília obtížno plniti úkol, na ně vložený, poněvadž mezi Čechy i Poláky o všem, čeho se domáhaj ve vzhledě národním, panuje úplný souhlas. Jinak je to mezi Němci. Německé souručenství ukované v dobách největší národní tísně, jeso dnes jen prázdný zvuk a na místo bývalé jedno myslnosti vstoupil zuřivý boj všech proti všem.
Körbr Němec D Volksbl Polák Praha Čechy
7 article
Tento žalostný stav v německých stranách pů- sobil by jistě co nejnepříjemněji také na něme ckého ministra krajana, jenž má vstoupiti do kabinetu a ztěžoval by tam jeho postavení. Jak se dnes věci mají, nemohl by učiniti kroku, aby nenarazil na odpor té neb oné německé strany- Čí zásady má vlastně hájiti v korunní radě Zásady německých nacionálů? Či pokrokářů Neb ústavověrných velkostatkářů? Či snad zá sady všeněmecké? O křesťansko-sociální straně ani nemluvíme. Z toho jest vidno, že není tak zhola snadno býti v Rakousku německým mi- nistrem krajanem, neboť za takových okolnost byl jeho vliv v kabinetě jen velmi omezený.« V Praze, 27. července. (Zemské sně- my.) Ze sedmnácti zemských sněmů cislajtán- ských jsou v činnosti již jen dva: slezskýa korulanský. V pondělí přibude k nim opět sněm istrijský. Během týdne ukončily své práce sněmy solnohradský, štyrský a gorický, kterýžto po- slední, schváliv rozpočet, má se sejíti ku krát kému zasedání ještě na podzim.
Rakousko Praha
8 article
Štyrský sněm volební předlohy, jak se dalo předvídati, nevyřídil. Za nepřílomnost několika klerikálních a všech slovinských po slanců, nebyl schopen usnášeti se o změně vo lebního řádu. Z řeči místodržitele hr. Clara jenž se za rozpravy ujal slova, jest však pa trno, že by osnova volebního řádu, jak vyšla ze sněmovního výboru, nedosáhla sankce, i kdyby byla přijata sněmem kvalifikovanou většinou Vláda trvá na tom, aby všeobecná volební ku rie sněmovní byla zavedena dle vzoru páté kurie pro volby říšské, kdežto štyrská osnova volební právo ve všeobecné voličské třídě značně omezila. Příštímu sněmu asi nezbude jiného, než osnovu přepracovati. Podobně, jako v Haliči, vypsány také již v Kráňsku volby do nového sněmu. Budou se konati od 12. do 13. září t. r. Z Krakova, 27. července. (Z haličsk idylly.) Dne 19. t. m. svolal okr. hejtman hr. Michalovský do Jasta obecní starosty a pí saře k »řízení«. Řízení započal, jak sděluje »Kur. Lvov.«, křesťanským pozdravem, načež pokračoval: »Mnoho vám dnes nemám co po- věděti, jen vám oznamuju, že povodně poško- dily letos mnoho obcí a já jsem ihned dopsal p. náměstníkovi o výpomoc. Bylo mi posláno 6000 K, s nimiž mohu nakládati dle své vůle.
Štyrský Claro Halič Krakov Lvov
9 article
Rozumíte? Dám tedy část těm obcím, jež uznám za hodny, ostatek věnuju na cesty a lid bude míti výdělek. Rozumite?« — Rozumíme ! — »Nyní máme volby. Písaři ať si připraví volič- ské listiny na čistém papíře, protože tiskopisy ještě nedošly. Naděju se, že v mém okresu půjde všechno tak dobře a legálně, jako př předešlých volbách do říšské rady. Rozumíte mi?« — Rozumíme! — »Tedy buďte zdrávi a pamatujte si, že máte poslouchat, co vám po- ručím.« K této zprávě dodává »Nová Reforma« »Clověk se vskutku musí zaraziti, když po tom, co sám náměstník na sněmu prohlásil o legál- nosti příštích voleb, jemu podřízený úřadník se opováží tak lehce si vážiti jeho vůle. Slova hejtmanova, že má peníze pro obce, ale dá je jen těm obeím, jež uzná za hodny a že si přeje takových voleb, jako byly loňské, musila i selské představené přesvědčiti, že výpomoc závisí jen od výsledku voleb. Hr. Michalovský mluvil o le- gálních volbách, ale náměstník hr. Pininský uznal na sněmu, že právě v okrese hr. Michalov- ského volby se nedály legálně. Takové jednání úřadníka proti náměstníkovi jest i v Haliči ne slýchané!« Z Pešti, 26. července. (K afféře Baní fové.) Orgán Szellovy vlády »Masvar Nemzet- vystupuje proti požadavku krajní opposice uher- ské, aby se sněm k projednání afřéry Banffovy svolal ještě v době prázdnin. Událost, o kterou běží, jest stará tři léta; ústavní práva uherská tedy ničeho neztratí, počká-li se s vyřízením věci ještě několik neděl. List při tom pozna- menává, že Košutova strana nenalehá na svolání sněmu, nýbrž jen strana Ugronova a klerikálové.
Písař Ted Michalovský Pininský Baný Szellův Košutův Hradec Michalov Halič Pešť Masvar Nemzet
10 article
»Budap. Tagbl.« se dovídá, že příští týden sejdou se zástupeové všech tři opposičních stran ke společné poradě, jak v této věci dále po- stupovati, že však dle dosavadních disposicí lze souditi, že se upustí od okamžitého svolání sněmu a věc Banffova se vezme na přetřes ž počátkem září, hned po zahájení podzimního sněmování. Z Nového Sadu, 25. července. (P a s si- vita Rumunů.) »Zastavě« se sděluje, že na nedávné konferenci zástupců národní strany rumunské prorazilo mínění, uby se Rumuni ne- účastnili ani letošních všeobecných voleb do uherského sněmu. Jednání bylo prý dlouhé, ale konec konců účastníci porady nabyli přesvědčení. že se ani za Szella v rumunských krajích nic nezměnilo, pročež není také třeba měniti dosa vadní taktiku. Jinak na věc pohlíží strana mladorumunská jest passivity syta a doufá, že vstoupením do boje dá se pro národ získati více, než passi vitou. Téhož mínéní jest i strana, stojící za rumunskými biskupy, která je však pro úča- stenství ve volbách jen z ochoty ke vládě. R. Ze Záhřeba, 25. července. (Heree- govsko-dalmatská železnice s chor- vatského národohospodářskéhoa politického stanoviska.) Nejnovější železniční trať, která byla otevřena s orientálním leskem dne 15. t. m. a která z přístavu dubrov- nického Gruže a ze Sutoriny vede přes Trebinji ke Gabele pod Mostarem, kdo se spojuje se ze- leznici Metkoviče-Mostaro-Sarajevo-brodskou, vy- volala jak v chorvatském tisku, tak v chorvat- ských intelligentních kruzích poměrně dost čilou debattu. Jest skutečně potěšitelné, že při této přiležitosti vyšlo na jevo několik náhledův. jež zasluhují, aby je také česká veřejnost po- znala.
Rumun Nový Sado Záhřeb Heree Trebinje Gabel Mostar Sarajevo Zastava národní strana
11 article
Chorvatský tisk a myslící chorvatské obe- censtvo profestuje především proti fomu, že prvé spojení Dalmacie s říšskými a evropskými železnicemi provedlo se výhradně v zájmu stra- tegickém. Že skutečně jen vojenské důvody rozhodovaly, viděti nejlépe na trati, vedoucí do Boky Kotorské. Tato trať byla totiž u Uzkopolje přehozena přes horu a s velkým nákladem a s obtížemi provedena na Zekovici, odkud teprve jde plodným konavljanským údolím. Kromě toho trati jsou úzkokolejné, takže jest tu vylou- čena rychlá jízda a přímořské stanice vystavěny byly tak, aby se hodily pro hromadnou dopravu vojska, nikterak však pro velké obchodní pří- stavy. Ostatně úřadní i poloúřadní tisk netaji se tím, že železnice má význam čistě vojenský. Takové jednání vypadá již zajisté jako provo- kace. Není tedy dosti toho, že chorvatská vo- jenská hranice byla zrušena teprve roku 1882. že v Dalmacii ještě posud v čele zemské správy stojí generál a že bosensko-hercegovská oku- pace má naprosto vojenský ráz, nýbrž i celý pětimillionový chorvatský a srbský národ, který je částečně právně, částečně pouze fakticky vrámci této říše, má býti považován za pouhý vojenský materiál a jeho území prostě za velké zápasiště, takže vůči tomu národu a na jeho území neexistují kulturní a národohospodářské povinnosti moderního státu.
Dalmacie
12 article
Ve Vídni a v Pošti jakoby nevěděli,ž jižní Dalmacie nemá v pozadí Bosnu nýbrž skal- natou a chudobnou Hercegovinu, která málo skytá a ještě méně potřebuje, tváří se, že jme- novanou železnicí bude Dalmacie spojena s Bo- snou, s říší a s Evropou. V pešťských a vídeň- ských průmyslových a obchodních kruzích za tvrzele skrývají samozřejmou národohospodář- skou pravdu, že bohatá Bosna má k moř jen dvě přirozené cesty: ke Splitu pro střední Bosnu a k Rěce pro bosenské Posaví. Ale do- mněle všemocní představitelé německé a maďar- ské nadvlády v této říši bojí se železnic, které by pojily Záhřeb, Split a Sarajevo, právě tak jak zabránili, aby přirozenou a nejkratší cestou Split a Sarajevo byly spojeny s Bělehradem a se Sofií. Známá zásada maďarského ministra Lonyaye, že na jihu monarchie nesmí se stavěti ani jediná chorvatská železnice, jakoby dnes byla zevšeobecněla v princip, že od Terstu do Zemuna, od korutanských Alp do Alp di- narských nesmí se stavěti ani jediná železnice jihoslovanská. A tak obdivuhodná ethnografická zachovalost a neobyčejně příznivá zeměpisná po- loha jihoslovanských zemí místo aby sloužila stálému kulturnímu pokroku a mohutnému ho- spodářskému rozkvětu, vzbuzuje u vídeňské pešťské vlády strach a nedůvěru, která se na ce- lém slovinském a chorvatsko-srbském území svádí k takové politice, již bychom nemohli schváliti, ani pochopiti ani tehdy, kdyby jiho- slovanské země byly dobytými koloniemi této ríše.
Vídeň Dalmacie Bosna Evropa Split Záhřeb Sarajevo Bělehrad Sofie Terst Zemuna Alpy Alpy di
13 article
A proto vzmáhá se stále větší a větší roz- hořčení právě takových lidí, kteří se pečlivě vy- hýbali a posud vyhýbají každé stopě národní politiky, každému sebe menšímu ruchu národ- ního veřejného života. A tak se stává, že na celém slovanském jihu, díky bezohlednosti ví- deňské a peštské hospodářské politíky, brzy bude zorána půda pro semeno společné akce Slovincův, Chorvatův a Srbův, což dosavadní německo-maďarská »diplomacie« snažila se uměle překaziti.
Slovincův Chorvatův Srbův
14 article
Zvláště Chorvaté vstupují do nového zá pasu s idealismem a s praktickým smyslem zá- roveň. Tak na př. právě nejlepší chorvatští vla- stenci na Rěce, ve Splitu a v Dubrovníku staví se v čelo čilého obchodního ruchu, jímž se má za dnešních nepříznivých okolnosti obroditi ho- spodářský život. A nejeharakterističtější při tom jest, že v dnešní době již umlkají chorvatské hlasy, které ještě nedávno ujišťovaly, že »Ve- liké Chorvatsko« jest jediný vhodný most pro naši říši k evropskému východu, Dnes již ani jediný rozumný Chorvat nechce býti ani balva- nem nebo pilířem takového mostu, takže nej- novější hercegovsko-dalmatská (nikoliv bosensko- dalmatská) železnice vykonala již velký vliv na mysli, ovšem poněkud jiný, než si její stavitelé představují. S přesně politického stanoviska tato fakte zasluhují naší pozornosti: Při celé parádě ne bylo promluveno ani jediné slovo italské a mi- nistr Wittek německou svoji řeč zakončil chor vatsky (srbsky). To jest pokrok. Ale za to ehorvatský ministr Ervin šl. Cseh. důsledně mlčel a promluvil teprve v Terstu, aby podě- koval pp. Wittkovi a Callovi, že jej vzali s sebou. Kromě toho němčina se roztahovala při celé slavnosti a maďarské prapory poprvé vlály na půdě hrdé kdysi republiky dubrovnické . ..
Chorvat Wittek Ervin Call Split Dubrovník Chorvatsko Terst evropský východ
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. července. Ruská návštěva v Cařihradě. Poloúřadn »Politische Corr.« sděluje se z Cařihradu, že velkokníže Alexandr Michajlovič navštívil tureck dvůr na přímý podnět sultánův. Slavnostní dn v bulharských městech způsobily prý značný do- jem v Cařihradě a sultán při vhodné příležitosti učinil dotaz, nemohl-li by ruský velkokníže na- vštiviti také Cařihrad. Podána o tom zpráva d Petrohradu, kde ihned projevena ochota, přání sultánovu vyhověti. Ruskému poslu v Cařihradě Zinovjevu poslány pokyny stran prográmu cel návštěvy a program ten přijat i v Jildiz-kiosku. Válečná loď »Rostislav«, na níž se plavil velko- kníže, zakotvila v Bujuk-Limanu před Bosporem o této válečné lodi se ve zprávách tureckých listů nečiní ani zmínky. Velkokníže na Bosporu užíval jen vyslanecké staniční lodi »Černomorce«, aby neurazil tureckou citlivost příjezdem ruské válečno lodi do Bosporu. Zpráva vídeňského listu potv zuje, že přijetí velkoknížete u sultána bylo velice přátelské a že velkokníže přijel sultána ubezpe- čiti přátelstvím carovým. Za doby návštěvy vy měnili si sultán s carem velmi srdečné depeše Sultán nazval velkoknížecí návštěvu »zvláštním důkazem« přátelských poměrů, trvajících mez oběma panovníky.
Alexandr Michajlovič Zinovjev Rostislav Černomorec Praha Cařihrad Petrohrad Jildizstán Bujuk Liman před Bospor Bospor Politische Corr
16 article
Sibiřská dráha. Tyto dní došla zpráva že stavba jižní větve mandžurské dráhy pokro čila tak daleko, že jest už možna nepřetržitá jízda z Port-Arturu na Pečilském zálivu do Charbina a odtud na východ do Vladivostoku na západ do Cicikaru. Západní větev manidžurské dráhy jest hotova od odbočky v zabajkalské oblasti až do Chajlaru, tak že se pracuje pouze na- spojovací trati mezi Chajlarem a Cicikarem kterážto část dráhy, vedoucí přes hory chin- ganské, má býti veřejné dopravě odevzdána také ještě během letošního roku. Tím bude dokon čena celá ohromná trať, spojujíeí evropsk Rusko s břehy Tichého okeánu, až na čás dráhy při jezeře bajkalském.
Artur Pečilský záliv Charbina Vladivostok Cicikar Chajlar Rusko
17 article
Na tuto trat, jež má spojiti Sibiř s oblast zabajkalskou, se původně pro obtížnost terénu nepomýšlelo. Spojení mezi oběma částmi sibiřské dráhy mělo se zprostředkovati obrovským parním prámem, jenž měl v letě i v zimě převážeti celé vlaky přes Bajkal. Pokusy s prámemse však osvědčily jen částečně. Přílišná síla ledu vadíla by v zimě komunikaci a proto se správa dráhy odhodlala, vystavěti hned nyní také trat podél jižního břehu jezera bajkalského. Z pro- jektů, sestavených různými inženýry, přija návrh Bol. Savrimoviče, jemuž se podařilc vytknouti nejkratší trat, běžicí po území po- měrně nejméně nevýhodněm. Na této spojovací trati buďe nutno provésti celou řadu tunelů. z nichž největší bude 370 rus. sáhů dlouhý. Vůbec stavební výdaje budou velmi značné tak že trať, měřící 240 kilometrů, bude stát asi 45 millionů rublů. Jeden kilometr bude stát asi 200.000 rublů, kdežto za normálných po- měrů kilometr sibiřské dráhy stál od 30 do 40 tisíe rublů. Stavba bajkalské trati, jež svě- řena inž. Savrimoviči, již započala. Proces proti polským gymnasistům Poznaňsku. Poznaňské listy sdělují, že 6 polským gymnasistům dodán již obžalovací spis, vinící je z tajného spolčování. O jaké důvody se obžaloba opírá, není dosud známo, ježtoli- sty nemají práva podrobnosti z obžalovacíh spisu otisknouti, dokud nebude obžaloba soudní síni přečtena. »Gaz. Toruň.« jen pozna- menává, že obžaloba neposilní du- věry polského lidu k duchoven- stvu německo-katolickému. Obžalo- váno jest celkem 60 mladých lidí, z nichž jest 10 kloriků z Pelplina, Hnězdna a Vratislavi. 2 modikově z Berlína a Gryfie, 21 gymnasistu z Chelmna, 15 z Brodnice, 3 z Toruně ostatní jsou jiného zaměstnání. Den přelíčení není dosud určen.
Bol Ing Sibiř Bajkal Poznaňsko Toruň Pelplina Hnězdno Berlín Gryfie Chelmn Brodnice Savrimovič
18 article
Od hranic rakousko-černohorských »W. Zig.« zděluje z Kotora, že práce př úpravě rakouskorčernohorských hranic mezi Kri vošijí a Grahovem odročeny, poněvadž se po- hraniční komise nemohla dohodnouti. Rakoušu delegáti drží se hraniční čáry, jak bývala ješte za dob, kdy Grahovo náleželo k Turecku, kdežto černohorští zástupci trvají na tom, aby se za základ stanovení hranic vzala smlouva z r. 1864. Pařížské hradby. Hradební pařížská otázka, jež projednávala se dlouhý čas v ministerstvu financí a v mini- sterstvu války, byla konečně rozřešena ve pro- spěch pařížské obce. Odstraněním hradeb se hlavní město Francie neobyčejně rozšíří a uvolní a spojeno s okolními předměstími, bude mít asi 5 millionů obyvatelstva. Afféra Moniot-Dreyfus-Gonzalěs. Klidnou celkem hladinu politickou v Paříž rozčeřila afféra »Moniot-Dreyfus-Gonzalěs«. Před několika málo dny uveřejnil antisemitský denník »La Libre Parolle« zprávu, že v salonech blízké příbuzné ministerského předsedy Waldeck Rousseaua shromáždili se předsta ve n různých francouzských řádů, aby porokovali o přísných opatřeních, odhlasovanýeh zákonodárnými sbory proti kongregacím. Zpráva ta vzbudila veliké vzrušení, neboo se zdálo, že schůze se Konala z popudu před- sedy ministerstva a že v této záležitosti hraje Waldeck-Roussenu dvojjakou úlohu.
W Zig Dreyfus Gonzalěs Moniot Dreyfus Waldeck Rousseau Grahovo Turecko Francie Affér Moniot Paříž Waldeck Le Libre Paroll
19 article
Waldeck Rousseau ovšem k ní mlčel; za to však syn pí. Dreyfus-Gonzalěsové prohlási zprávu jako bájku a odebral se do redakce jmenovaného listu žádat satisfakci. V redakčních místnostech nalezl pravého pisatele lokálky pana Moniota, kterého na místě zpoličkoval. pi této návštěvě byl doprovázen svým bratrancem setníkem Bernheimem. Redaktor Moniot poslal své svědky setníku Bernheimovi, který také souboj přijal. Než ve- litel pařížské posádky mu odepřel autorisaci. Moniot prohlásil pak v »Le Libre Parole«. že požene oba, syna pí. Dreyfus-Gonzalěsové i setníka Bernheima před trestní soud, aby prý byly odhaleny »veškery pikle ministerstva, jež páše zradu na zradu«. Nejzajímavější na celé této afřéřo je, že někteří vynikající členové proskribovaných řádů tvrdili dne 25. t. m. v »La Croix«, »La Libre Parole«, »Le Gaulois« atd., že mají nezvratné důkazy, že se zmínlěná schůze ko- nala na přímý podnět iranicouz ského premiera. Uvítání Walderseea v Alžíru. Na zprávu, že hr. Waldersee připluje do Alžíru a zdrží se tam, usnesla se tamějš městská rada jednohlasně, že se uvítání ně meckého maršálka nezúčastní. Jak se za chovají úřady vojenské, není známo. Poslední garibaldista. Dne 24. t. m. zemřel v Nizze Dostan Rastěn, poslední garibaldista, který se zúčastnil americké výpravy. D. Rastěn, jenž zachráni Garibalda roku 1846 v bitvě u San Antonia, zúčastníl se bojů ve Vogesách jako setník byl dne 21. ledna 1871 těžce raněn.
Waldeck Rousseau Dreyfus Moniota Bernheim Moniot Gonzalěsová Alžír Nizza San Antonia Le Croix Dostan Rastit Le Libre parola Le Libre
20 article Císař Vilém a kanclěř Bülow.
Císař Vilém a kanclěř Bülow. V Německu není dosud vysvětlena záhad odstoupení šl. Puttkamra a již dochází o tamtud zvěsť o novém odstranění osoby s vynika- jícího místa státní správy, které mělo by větší rozsah a dalekosáhlejší důsledky. Drážďanské »Neueste Nachrichten« ozna mují totiž z Berlína, prý z pramene obzvláště dobře informovaného, že poměr mezi císařem Vilémem a říšským kancléřem hr. Bülo- wem není již nikterak nezkalený Poukazuje se zejmena k tomu, že hr. Bülo již při odhalení Bismarkova pomníku mluvii »jako muž, jenž si řekne, že nemá, co by více ztratil.« Oficiosní prohlášení, že hr. Bülo w císaře záležitosti Kanffmannovy nikdy se ne dotknul, nasvědčuje, že pruský ministr-president jímž hr. Bülow jest, není více ochoten krýt svou osobou činy eísaře Víléma. To dokazuje, pravý zmíněný list, že poměr mezi císařem jeho prvním rádcem není již takovým, jakým byl ještě před půl rokem.
Vilém Bismarkův Bülow Německo Berlín Puttkamra Neueste Nachrichten
21 article
Tehdy by byl hr. Bülow kryl císaře svojí zodpovědností proti útokům přislušníků strany svobodomyslné, jako na př. v říšském sněmu snažil se obhájiti události a císafovy řeči při odplutí německé výpravy do Činy. Dnes zdá se, že zanechal ohledů, jež měl dříve. Co tedy zavdalo příčinu k této významné změně? Jest to otázka, o které se ve společen- ských a politických kruzích hlavního města tak mnoho mluví, ač o ní na veřejnost dosud tk málo proniklo. Uváděné episody nejsou — vest vlastní příčiny, nýbrž následky trvajícího již napjetí, o jehož příčinách se mínění rozchází. S jakousi pravděpodobností lze jenom říci, že pocházejí z doby poslední návštěvy cí- saře a jeho kaneléře v Lotrinsku, a že souvisejí s událostmi, které odehrávají se na pol mezinárodní politiky. S tím, prav drážďanský list, třeba se prozatím spokojiti vědomí této souvislosti postačí, by se rozuměl eventualním událostem a by nikdo nebyl jimi přokvapen.
Bülow Lotrinsko
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — K akci výrovnávací na Moravě. Z Brna, 27. července. (Zvl. tel.) Volebn výbor lidové strany na Moravě konal v pátek 26. t. m. svoji ústavující schůzi, na níž vedle běžných bodů programu zabýval se řečí poslance Žáčka v Boskovicích. Po rozpravě o ní přijal jednomyslně tento projev Volební výbor lidové strany na Moravě zabýval se v ústavující své schůzi časově významnou a naléhavou řečí poslance dra. Žačka, již pronesl ve voličské schůzce v Bloskovicích dne 20. července a uznal jednomyslně: Projev pana dra. Žáčka v pří- čině podstaty vyrovnávací akee moravské jest nesprávný a ne- odpovídá skutečnému posta vení českého lidu v zemi; v ohledu taktickém jest pak zcela pochy bený a nebezpečný. Volební výbor strany lidové lituje, že řeč tu proslovil předsed společného klubu českých poslanců zemských, neboť spatřuje v malomyslné projevu tom vážné otřesení těžko a nejvýše zodpovědnou postic českých členů stálého vyrovnacíh výboru sněmovního. Úsnesl se proto, že v nejbližší poradě výkonného výboru lidové strany podá a všemi svými členy zastávati bude návrh na vyzvání zemských poslanet lidových, aby domahali se neodkla- ného svolání českého klubu, před ložili v něm pak žádost na přerušení ve- škerého smiřovacího jednání, nebude-li žádosti jejich většinou vyhověno, by sami vystoupili ze— společnéh klubu, vzdali se součinnosti ve stálém vyrov- návacím výboru sněmovním, a tím z nemož- žnili pokračování ve smiřovač kách, které po událostech v posledním zase dání sněmovním, zejmena řečí poslance barona d' Elverta a hlasováním Němců o některých českých požadaveích školských, ukázalyse pouhým německým poutem pro z- stavení přirozeného národniího politického vývoje a postupu če ského lidu na Moravě.
Elvert Němec Morava Brno Boskovice výbor lidový strana lidový strana strana lidový litovat
23 article
— Záštiplné heslo na vyhlazení če- ského úřadnictva ze zněmčených krajin krá- lovství českého, rozdané tisku všech něme- ckých stran pro letošní letní kampaň bojovnou ozývá se od týdne k týdnu ze všech stran jazy kového pomezi, na nichž stojí na stráži němeču šrifilajtři jako flibustýři zákeřné války proti všemu, což v »uzavřeném území« českého. Nie necharakterisuje protičeskou zášť našich Němeů jako zášť plemennou vedle jich v pravdě zlo- činné protimenšinové politiky tak, jako jich zu- ření proti českému úřadníku, to jest úřadnik původu českého, který na trnité své dráze nu- cen nastoupit mučednickou druhdy kariéru upro- střed fanatických nenávistníků jmena českého. Taktika, kterou proti těmto orgánům veřejné státní správy provozují, jest dvojího druhu. Především oslazují jim život v úřadě i společ- nosti tak, aby nálada jich byla co nejzoufalejší, že slabší povahy mezi nimi pravidelně pova- žují své přesazení do kraje českého za vysvo- bození a pak útočí všemožně na státní centrály tiskem, konnexemi, svými poslanci za účelem tak zvaného »vyčištění« německých krajů od českého úřadnictva. Vynikajícím dokladem na- prostů bezohledné mluvy, která si, jak Némci říkají, nepotřebuje dávat listek před ústa, jest článek poslední »Leitmeritzer Zlg.« pod záhla- vím: »Pryč s eizáckým panstvím !« (»Weg mi der Fremdherrschaft !«), plným falešných, zá- mysla zkroucených dat o počtu českého úřad- nictva v t. zv. uzavřeném území a jiných ž směšných přehnaností, jimiž nehodláme se blíže zabývati. Jako symplom domýšlivosti a slupně.
Némec Leitmeritzer Zlgie
24 article
až na který odvažuje se velkopanská choutka německá, budiž uveden nápad Funkova orgánu naproti námitce vlády, ze není německého úřad- nictva tolik, aby všechna místa v německých krajích Čech jím obsazena býti mohla. »Jednou také byl v Rakousku nedostatek důstojnictva, ale vědělo se o prostředeích, jakými nedostatku tomu odpomoci se má.« Je to kratičká věta. ale výmluvná. Nadělejte německých úřadník z manipulantů a výpomocných sil a účetních šikovatelů, i bude náhrada za vyhnané české úřadnictvo na snadě. »Vláda nechť se o to po- stará« — volá dále »Leitm. Ztg.« — aby na- stupující němečtí úřadničtí aspiranti měli ně- mecké přednosty, aby aspiranti tito byli zbaveni všech pochyb, že se dává českým před nimi přednost a přítok německých aspirantů d německých krajů bude ihned hojnější. Také v jiných provineiích jsou němečt úřadníci, jimž by se v »Deutsehböhmen« mohl poskytnouti avancement velmi snadno.« Zkrátk vylučte úřadníky české úplně z německého území, utvořte pro německé úřadnietvo v území tom eldorádo samostatného stätusu a mimo- řádného postupu. Tak zní požadavek nezahalené zášti německé a nepokrytého chlebařství . ..
Funkův Čechy Rakousko
25 article
»Máme sice k nynější vládě důvěru«, praví »I Z.«, »že je s to najíti cesty a prostředky od- straniti nedostatek německých úřadníků v Če- chách, pro její prohlášení však, že nehodla vlásti proti Němcům, prosíme zdvořile o dů- kazy.« Tato upřímnost našich Němeů má pre nás neocenitelnou výhodu. Kreslí se nám tu stále zřetolnějšími obrysy a přesvědčivějšími barvami podoba, jaká tane Němcům na mysl o jich územi po provedeném rozdělení krá- lovství. Stále patrněji vysvítá na jevo, že se jim jenom jedná o zavedení legitimního haka- tismu pro obvod, zaujímající vice než třetinu naší země, v němž se dosud provozuje přes výslovné znění základních státních zákonů, uzákonění národnostního cejehu nerovnosti, jaký pro uzavřené území každému Čechu již při na- rození po zákonu vpálen býti má. Jiný německý list »Brüxer Ztg.« ve své polemice proli zná- mému Schönererovu volebnímu programu potíra- jíeímu zásadu rozdělení Čech a slibujícímu jich poněmčení pomocí státní němčiny, uvádí násla- dující významný pasus: »Všeněmci podrobujl se jednoduše diktátu muže, kterýž o poměrech v Čechách nemá ani slabého ponětí, sice by nevystupoval jako protivník progrlamu, jejž lze tak brzy a snadno uskutečnitis Jest rozdělení Čech na dvě území, z nichž jedn má býti pro Čechy naprosto a přísně uzavřeno a jen pod ztrátou národního hrdla přístupno, opravdu již tak blízko a jest jeho uskutečnění opravdu tak snadno? Trváme, že se páni Němci hrozně mýli a vytrvají-li v tomto omylu spolé- hajíce na ono národní obojičáctví v českém tábořa, kteréž počíná na punktace pohližeti »jiným zorným úhlem než r. 1891« a světu namlouvá, že český lid uvažuje o rozdělení Čech mnohem střízlivěji než tenkráte, budou z omylu toho znova a ještě důkladněji vyvedeni než r. 1891 Na to nechť se spolehnoul
Němec Čech Čechy Brüxer Ztg
26 article
— K historii malesiokých voleb uve řejňuje včerojší »Ostd. Rnndschau« zajímavý doklad. Jak známo zakoupil plzeňský odbor Národní jednoty pošumavské v Malesicích velký statek s hostincem, vlastnictví to býva- lého starosty malesického, Němce Brunna, jak jsme o tom i my přinesli zprávu v čísle z dne 18. července t. r., což způsobilo mezi malesickými Němci velmi bolestný úžas, jemuž projevu popřál také »Pilsner Tagblatt« ve své furiantské zprávě o německém vltězství v Male- sicích. To byl hořký peluněk do číše německé vítězoslávy. Rozhořčeně dotazovaly se německo- liberální a nacionální listy, kdeže byli Vše- němci, zvláště posl. Hauck, když se jednalo dražbu statku Brunnova, při níž německý libe- rál dr. Starek z Plzně musil se vzdáti marných pokusů, aby drahocenný majetek získal. »Ostd.
Brunn Hauck Brunnův Starek Malesice Mala Plzeň Pilsner Tagblatt
27 article
Rundschau« odpovídá na tyto útoky i praví, že si posl. Hauck ihned zjednal informace i obdr- žel objasnění věcí, podle kteréhož německý sedlák Brunn v Malesicích u Touškova měl příliš častá řízení v Plzni jakožto dlouholetý starosta, čímž zanedbával své hospodářství, zvláště když se oddal pití a lehkým ženským Plzni. Německá spořitelna dlouho jej držela nad propastí, a když to konečně nešlo, ucházel se Brunn u Čechů o přispění, nepochodil všaka živnost přišla do nucené dražby. Plzeňský advokát dr. Mandl koupil Brunnův statek za vy- soko u cenu aniž by byl dříve řekl že jej kupuje pro Národní jednotu pošumavskou, jak klassicky »Ostd. Rundschau« uvádí. »D . Starck, zástupce německé spořitelny a jistý ně- mecký sedlák,« vypravuje »Ostd. Rundsehaue dále, »činili nejkrajnější pokusy, avšak vysoká cena přinutila je, že se vzdali úmyslu koupě. Stála tu tedy Národní jednota pošumavsk proti německému Böhmerwaldbundu, dosudv židovských volbách plovoucímu, a pakliže s stalo nějaké opomenuti, bylo by spravedlivo zaklepati tam, kde se nacházejí potrefení, »Böhmerwaldbundu«. Očekávati od poslane aneb od jednotlivce, aby tu zakročil, jest ne- návistný úmysl.« Z těchto vzájemných rekrimi- nací mezi německými stranami jest patrno,ž je ztráta Brunnova statku pálí více než vitězstní při obecních volbách, kteréž právě následken
Rundschau Hauck Brunn Čecho doktor Mandl Brunnův D Starck Malesice Touškov Plzeň