3
masthead
28. července 190t.
5
article
Potom pak, roku 1902, dolehnou naň
všechny starosti a svízele rak.-uherského vy-
rovnání. Proto mluvil teď v Ratotu s panem
Kolomanem Szellem, který snad dnes jest
vůči němu zdvořilým a milým, který však
— jak to činila dosud všechna ministerstva
maďarská — začne ze všech sil intriku, jak-
mile buď pozná jeho slabost aneb jakmile
pan Körber nebude chtít a moci dosti rychle
a dosti vydatně hovět uherským pretensím.
Naproti panu Szellovi, který doufá, že
z nových voleb vrátí se morálně posilněn
s majoritou možná o deset hlasů menší, ale
za to prý jednolitější, stojí tu p. dr. Körber
se svým štábem ministrů, s kterými nikdo
není solidárním, s armádou tak rozházenou
a nespořádanou, jakou je teď vídeňský par
lament, kde je mnoho těl, ale kde není jed-
noho ducha, kde je mnoho menšin.
ale žádná většina. Dne 23. září 1897
v pozdní hodině noční šel hrabě Baden
k císaři ukázat úpis 32 členů parlamentn
komise pravice a mohl říci koruně, moh
říci Maďarům: »Majorita pravice, majorita
parlamentu, majorita národů rakouskýchje
se mnou a za mnou.« Kdo je s drem. Kör-
brem? Kdo stojí při něm a za ním, a kde
stojí, jak stojí, jak státi bude 23. září roku
1901 on?
Proto pokládáme pochopitelným, žese
v panu dru. Arnoštu Körbrovi často ted
ozývá přání, by po jakéms takéms zakon
čení prvního aktu — opustil politické
řeviště — jak se divadelně říká —
s »dobrým« — a jak se v životě veřejném
říká — s »čestným odchodem«.
Szell
Körber
doktor
Baden
Maďar
Körbr
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. července. (Německý
ministr krajan.) V posledních dnech snaži
se zejmena časopisy, sloužící německé straně
nacionální, dokázati, že ku zvážení vlivu če-
ského a polského ministra krajana jest nezbytně
třeba povolati do kabinetu dra. Körbra ještě
ministra pro Němce, jímž by ovšem nesměl být
nikdo jiný, než přívrženec strany nacionální.
poněvadž talo jest nyní v parlamentě nejsilnější
strana německá. Antisemitský »Volksbl.« nena-
mítá sice ničeho proti zřízení nového minister
stva, ale má za to, že německý ministr krajan
neměl by v kabinetě toho významu jako mi
nístři český a polský. »Českému a polskému
ministru — píše »D. Volksbl.« — není přília
obtížno plniti úkol, na ně vložený, poněvadž
mezi Čechy i Poláky o všem, čeho se domáhaj
ve vzhledě národním, panuje úplný souhlas.
Jinak je to mezi Němci. Německé souručenství
ukované v dobách největší národní tísně, jeso
dnes jen prázdný zvuk a na místo bývalé jedno
myslnosti vstoupil zuřivý boj všech proti všem.
Körbr
Němec
D Volksbl
Polák
Praha
Čechy
7
article
Tento žalostný stav v německých stranách pů-
sobil by jistě co nejnepříjemněji také na něme
ckého ministra krajana, jenž má vstoupiti do
kabinetu a ztěžoval by tam jeho postavení. Jak
se dnes věci mají, nemohl by učiniti kroku, aby
nenarazil na odpor té neb oné německé strany-
Čí zásady má vlastně hájiti v korunní radě
Zásady německých nacionálů? Či pokrokářů
Neb ústavověrných velkostatkářů? Či snad zá
sady všeněmecké? O křesťansko-sociální straně
ani nemluvíme. Z toho jest vidno, že není tak
zhola snadno býti v Rakousku německým mi-
nistrem krajanem, neboť za takových okolnost
byl jeho vliv v kabinetě jen velmi omezený.«
V Praze, 27. července. (Zemské sně-
my.) Ze sedmnácti zemských sněmů cislajtán-
ských jsou v činnosti již jen dva: slezskýa
korulanský. V pondělí přibude k nim opět sněm
istrijský. Během týdne ukončily své práce sněmy
solnohradský, štyrský a gorický, kterýžto po-
slední, schváliv rozpočet, má se sejíti ku krát
kému zasedání ještě na podzim.
Rakousko
Praha
8
article
Štyrský sněm volební předlohy, jak
se dalo předvídati, nevyřídil. Za nepřílomnost
několika klerikálních a všech slovinských po
slanců, nebyl schopen usnášeti se o změně vo
lebního řádu. Z řeči místodržitele hr. Clara
jenž se za rozpravy ujal slova, jest však pa
trno, že by osnova volebního řádu, jak vyšla
ze sněmovního výboru, nedosáhla sankce, i kdyby
byla přijata sněmem kvalifikovanou většinou
Vláda trvá na tom, aby všeobecná volební ku
rie sněmovní byla zavedena dle vzoru páté
kurie pro volby říšské, kdežto štyrská osnova
volební právo ve všeobecné voličské třídě značně
omezila. Příštímu sněmu asi nezbude jiného,
než osnovu přepracovati.
Podobně, jako v Haliči, vypsány také již
v Kráňsku volby do nového sněmu. Budou
se konati od 12. do 13. září t. r.
Z Krakova, 27. července. (Z haličsk
idylly.) Dne 19. t. m. svolal okr. hejtman
hr. Michalovský do Jasta obecní starosty a pí
saře k »řízení«. Řízení započal, jak sděluje
»Kur. Lvov.«, křesťanským pozdravem, načež
pokračoval: »Mnoho vám dnes nemám co po-
věděti, jen vám oznamuju, že povodně poško-
dily letos mnoho obcí a já jsem ihned dopsal
p. náměstníkovi o výpomoc. Bylo mi posláno
6000 K, s nimiž mohu nakládati dle své vůle.
Štyrský
Claro
Halič
Krakov
Lvov
9
article
Rozumíte? Dám tedy část těm obcím, jež uznám
za hodny, ostatek věnuju na cesty a lid bude
míti výdělek. Rozumite?« — Rozumíme ! —
»Nyní máme volby. Písaři ať si připraví volič-
ské listiny na čistém papíře, protože tiskopisy
ještě nedošly. Naděju se, že v mém okresu
půjde všechno tak dobře a legálně, jako př
předešlých volbách do říšské rady. Rozumíte
mi?« — Rozumíme! — »Tedy buďte zdrávi a
pamatujte si, že máte poslouchat, co vám po-
ručím.«
K této zprávě dodává »Nová Reforma«
»Clověk se vskutku musí zaraziti, když po tom,
co sám náměstník na sněmu prohlásil o legál-
nosti příštích voleb, jemu podřízený úřadník se
opováží tak lehce si vážiti jeho vůle. Slova
hejtmanova, že má peníze pro obce, ale dá je
jen těm obeím, jež uzná za hodny a že si přeje
takových voleb, jako byly loňské, musila i selské
představené přesvědčiti, že výpomoc závisí jen
od výsledku voleb. Hr. Michalovský mluvil o le-
gálních volbách, ale náměstník hr. Pininský
uznal na sněmu, že právě v okrese hr. Michalov-
ského volby se nedály legálně. Takové jednání
úřadníka proti náměstníkovi jest i v Haliči ne
slýchané!«
Z Pešti, 26. července. (K afféře Baní
fové.) Orgán Szellovy vlády »Masvar Nemzet-
vystupuje proti požadavku krajní opposice uher-
ské, aby se sněm k projednání afřéry Banffovy
svolal ještě v době prázdnin. Událost, o kterou
běží, jest stará tři léta; ústavní práva uherská
tedy ničeho neztratí, počká-li se s vyřízením
věci ještě několik neděl. List při tom pozna-
menává, že Košutova strana nenalehá na svolání
sněmu, nýbrž jen strana Ugronova a klerikálové.
Písař
Ted
Michalovský
Pininský
Baný
Szellův
Košutův
Hradec
Michalov
Halič
Pešť
Masvar Nemzet
10
article
»Budap. Tagbl.« se dovídá, že příští týden
sejdou se zástupeové všech tři opposičních stran
ke společné poradě, jak v této věci dále po-
stupovati, že však dle dosavadních disposicí lze
souditi, že se upustí od okamžitého svolání
sněmu a věc Banffova se vezme na přetřes ž
počátkem září, hned po zahájení podzimního
sněmování.
Z Nového Sadu, 25. července. (P a s si-
vita Rumunů.) »Zastavě« se sděluje, že
na nedávné konferenci zástupců národní strany
rumunské prorazilo mínění, uby se Rumuni ne-
účastnili ani letošních všeobecných voleb do
uherského sněmu. Jednání bylo prý dlouhé, ale
konec konců účastníci porady nabyli přesvědčení.
že se ani za Szella v rumunských krajích nic
nezměnilo, pročež není také třeba měniti dosa
vadní taktiku.
Jinak na věc pohlíží strana mladorumunská
jest passivity syta a doufá, že vstoupením do
boje dá se pro národ získati více, než passi
vitou. Téhož mínéní jest i strana, stojící za
rumunskými biskupy, která je však pro úča-
stenství ve volbách jen z ochoty ke vládě.
R. Ze Záhřeba, 25. července. (Heree-
govsko-dalmatská železnice s chor-
vatského národohospodářskéhoa
politického stanoviska.) Nejnovější
železniční trať, která byla otevřena s orientálním
leskem dne 15. t. m. a která z přístavu dubrov-
nického Gruže a ze Sutoriny vede přes Trebinji
ke Gabele pod Mostarem, kdo se spojuje se ze-
leznici Metkoviče-Mostaro-Sarajevo-brodskou, vy-
volala jak v chorvatském tisku, tak v chorvat-
ských intelligentních kruzích poměrně dost
čilou debattu. Jest skutečně potěšitelné, že při
této přiležitosti vyšlo na jevo několik náhledův.
jež zasluhují, aby je také česká veřejnost po-
znala.
Rumun
Nový Sado
Záhřeb
Heree
Trebinje
Gabel
Mostar
Sarajevo
Zastava
národní strana
11
article
Chorvatský tisk a myslící chorvatské obe-
censtvo profestuje především proti fomu, že
prvé spojení Dalmacie s říšskými a evropskými
železnicemi provedlo se výhradně v zájmu stra-
tegickém. Že skutečně jen vojenské důvody
rozhodovaly, viděti nejlépe na trati, vedoucí do
Boky Kotorské. Tato trať byla totiž u Uzkopolje
přehozena přes horu a s velkým nákladem a
s obtížemi provedena na Zekovici, odkud teprve
jde plodným konavljanským údolím. Kromě
toho trati jsou úzkokolejné, takže jest tu vylou-
čena rychlá jízda a přímořské stanice vystavěny
byly tak, aby se hodily pro hromadnou dopravu
vojska, nikterak však pro velké obchodní pří-
stavy. Ostatně úřadní i poloúřadní tisk netaji
se tím, že železnice má význam čistě vojenský.
Takové jednání vypadá již zajisté jako provo-
kace. Není tedy dosti toho, že chorvatská vo-
jenská hranice byla zrušena teprve roku 1882.
že v Dalmacii ještě posud v čele zemské správy
stojí generál a že bosensko-hercegovská oku-
pace má naprosto vojenský ráz, nýbrž i celý
pětimillionový chorvatský a srbský národ, který
je částečně právně, částečně pouze fakticky
vrámci této říše, má býti považován za pouhý
vojenský materiál a jeho území prostě za velké
zápasiště, takže vůči tomu národu a na jeho
území neexistují kulturní a národohospodářské
povinnosti moderního státu.
Dalmacie
12
article
Ve Vídni a v Pošti jakoby nevěděli,ž
jižní Dalmacie nemá v pozadí Bosnu nýbrž skal-
natou a chudobnou Hercegovinu, která málo
skytá a ještě méně potřebuje, tváří se, že jme-
novanou železnicí bude Dalmacie spojena s Bo-
snou, s říší a s Evropou. V pešťských a vídeň-
ských průmyslových a obchodních kruzích za
tvrzele skrývají samozřejmou národohospodář-
skou pravdu, že bohatá Bosna má k moř
jen dvě přirozené cesty: ke Splitu pro střední
Bosnu a k Rěce pro bosenské Posaví. Ale do-
mněle všemocní představitelé německé a maďar-
ské nadvlády v této říši bojí se železnic, které
by pojily Záhřeb, Split a Sarajevo, právě tak
jak zabránili, aby přirozenou a nejkratší cestou
Split a Sarajevo byly spojeny s Bělehradem a
se Sofií. Známá zásada maďarského ministra
Lonyaye, že na jihu monarchie nesmí se stavěti
ani jediná chorvatská železnice, jakoby
dnes byla zevšeobecněla v princip, že od Terstu
do Zemuna, od korutanských Alp do Alp di-
narských nesmí se stavěti ani jediná železnice
jihoslovanská. A tak obdivuhodná ethnografická
zachovalost a neobyčejně příznivá zeměpisná po-
loha jihoslovanských zemí místo aby sloužila
stálému kulturnímu pokroku a mohutnému ho-
spodářskému rozkvětu, vzbuzuje u vídeňské
pešťské vlády strach a nedůvěru, která se na ce-
lém slovinském a chorvatsko-srbském území
svádí k takové politice, již bychom nemohli
schváliti, ani pochopiti ani tehdy, kdyby jiho-
slovanské země byly dobytými koloniemi
této ríše.
Vídeň
Dalmacie
Bosna
Evropa
Split
Záhřeb
Sarajevo
Bělehrad
Sofie
Terst
Zemuna
Alpy
Alpy di
13
article
A proto vzmáhá se stále větší a větší roz-
hořčení právě takových lidí, kteří se pečlivě vy-
hýbali a posud vyhýbají každé stopě národní
politiky, každému sebe menšímu ruchu národ-
ního veřejného života. A tak se stává, že na
celém slovanském jihu, díky bezohlednosti ví-
deňské a peštské hospodářské politíky, brzy
bude zorána půda pro semeno společné akce
Slovincův, Chorvatův a Srbův, což dosavadní
německo-maďarská »diplomacie« snažila se uměle
překaziti.
Slovincův
Chorvatův
Srbův
14
article
Zvláště Chorvaté vstupují do nového zá
pasu s idealismem a s praktickým smyslem zá-
roveň. Tak na př. právě nejlepší chorvatští vla-
stenci na Rěce, ve Splitu a v Dubrovníku staví se
v čelo čilého obchodního ruchu, jímž se má
za dnešních nepříznivých okolnosti obroditi ho-
spodářský život. A nejeharakterističtější při tom
jest, že v dnešní době již umlkají chorvatské
hlasy, které ještě nedávno ujišťovaly, že »Ve-
liké Chorvatsko« jest jediný vhodný most pro
naši říši k evropskému východu, Dnes již ani
jediný rozumný Chorvat nechce býti ani balva-
nem nebo pilířem takového mostu, takže nej-
novější hercegovsko-dalmatská (nikoliv bosensko-
dalmatská) železnice vykonala již velký vliv na
mysli, ovšem poněkud jiný, než si její stavitelé
představují.
S přesně politického stanoviska tato fakte
zasluhují naší pozornosti: Při celé parádě ne
bylo promluveno ani jediné slovo italské a mi-
nistr Wittek německou svoji řeč zakončil chor
vatsky (srbsky). To jest pokrok. Ale za to
ehorvatský ministr Ervin šl. Cseh. důsledně
mlčel a promluvil teprve v Terstu, aby podě-
koval pp. Wittkovi a Callovi, že jej vzali s sebou.
Kromě toho němčina se roztahovala při celé
slavnosti a maďarské prapory poprvé vlály na
půdě hrdé kdysi republiky dubrovnické . ..
Chorvat
Wittek
Ervin
Call
Split
Dubrovník
Chorvatsko
Terst
evropský východ
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 27. července.
Ruská návštěva v Cařihradě. Poloúřadn
»Politische Corr.« sděluje se z Cařihradu, že
velkokníže Alexandr Michajlovič navštívil tureck
dvůr na přímý podnět sultánův. Slavnostní dn
v bulharských městech způsobily prý značný do-
jem v Cařihradě a sultán při vhodné příležitosti
učinil dotaz, nemohl-li by ruský velkokníže na-
vštiviti také Cařihrad. Podána o tom zpráva d
Petrohradu, kde ihned projevena ochota, přání
sultánovu vyhověti. Ruskému poslu v Cařihradě
Zinovjevu poslány pokyny stran prográmu cel
návštěvy a program ten přijat i v Jildiz-kiosku.
Válečná loď »Rostislav«, na níž se plavil velko-
kníže, zakotvila v Bujuk-Limanu před Bosporem
o této válečné lodi se ve zprávách tureckých listů
nečiní ani zmínky. Velkokníže na Bosporu užíval
jen vyslanecké staniční lodi »Černomorce«, aby
neurazil tureckou citlivost příjezdem ruské válečno
lodi do Bosporu. Zpráva vídeňského listu potv
zuje, že přijetí velkoknížete u sultána bylo velice
přátelské a že velkokníže přijel sultána ubezpe-
čiti přátelstvím carovým. Za doby návštěvy vy
měnili si sultán s carem velmi srdečné depeše
Sultán nazval velkoknížecí návštěvu »zvláštním
důkazem« přátelských poměrů, trvajících mez
oběma panovníky.
Alexandr Michajlovič
Zinovjev
Rostislav
Černomorec
Praha
Cařihrad
Petrohrad
Jildizstán
Bujuk
Liman před Bospor
Bospor
Politische Corr
16
article
Sibiřská dráha. Tyto dní došla zpráva
že stavba jižní větve mandžurské dráhy pokro
čila tak daleko, že jest už možna nepřetržitá
jízda z Port-Arturu na Pečilském zálivu do
Charbina a odtud na východ do Vladivostoku
na západ do Cicikaru. Západní větev manidžurské
dráhy jest hotova od odbočky v zabajkalské
oblasti až do Chajlaru, tak že se pracuje pouze
na- spojovací trati mezi Chajlarem a Cicikarem
kterážto část dráhy, vedoucí přes hory chin-
ganské, má býti veřejné dopravě odevzdána také
ještě během letošního roku. Tím bude dokon
čena celá ohromná trať, spojujíeí evropsk
Rusko s břehy Tichého okeánu, až na čás
dráhy při jezeře bajkalském.
Artur
Pečilský záliv
Charbina
Vladivostok
Cicikar
Chajlar
Rusko
17
article
Na tuto trat, jež má spojiti Sibiř s oblast
zabajkalskou, se původně pro obtížnost terénu
nepomýšlelo. Spojení mezi oběma částmi sibiřské
dráhy mělo se zprostředkovati obrovským parním
prámem, jenž měl v letě i v zimě převážeti
celé vlaky přes Bajkal. Pokusy s prámemse
však osvědčily jen částečně. Přílišná síla ledu
vadíla by v zimě komunikaci a proto se správa
dráhy odhodlala, vystavěti hned nyní také trat
podél jižního břehu jezera bajkalského. Z pro-
jektů, sestavených různými inženýry, přija
návrh Bol. Savrimoviče, jemuž se podařilc
vytknouti nejkratší trat, běžicí po území po-
měrně nejméně nevýhodněm. Na této spojovací
trati buďe nutno provésti celou řadu tunelů.
z nichž největší bude 370 rus. sáhů dlouhý.
Vůbec stavební výdaje budou velmi značné
tak že trať, měřící 240 kilometrů, bude stát
asi 45 millionů rublů. Jeden kilometr bude stát
asi 200.000 rublů, kdežto za normálných po-
měrů kilometr sibiřské dráhy stál od 30 do
40 tisíe rublů. Stavba bajkalské trati, jež svě-
řena inž. Savrimoviči, již započala.
Proces proti polským gymnasistům
Poznaňsku. Poznaňské listy sdělují, že 6
polským gymnasistům dodán již obžalovací spis,
vinící je z tajného spolčování. O jaké důvody
se obžaloba opírá, není dosud známo, ježtoli-
sty nemají práva podrobnosti z obžalovacíh
spisu otisknouti, dokud nebude obžaloba
soudní síni přečtena. »Gaz. Toruň.« jen pozna-
menává, že obžaloba neposilní du-
věry polského lidu k duchoven-
stvu německo-katolickému. Obžalo-
váno jest celkem 60 mladých lidí, z nichž jest
10 kloriků z Pelplina, Hnězdna a Vratislavi.
2 modikově z Berlína a Gryfie, 21 gymnasistu
z Chelmna, 15 z Brodnice, 3 z Toruně
ostatní jsou jiného zaměstnání. Den přelíčení
není dosud určen.
Bol
Ing
Sibiř
Bajkal
Poznaňsko
Toruň
Pelplina
Hnězdno
Berlín
Gryfie
Chelmn
Brodnice
Savrimovič
18
article
Od hranic rakousko-černohorských
»W. Zig.« zděluje z Kotora, že práce př
úpravě rakouskorčernohorských hranic mezi Kri
vošijí a Grahovem odročeny, poněvadž se po-
hraniční komise nemohla dohodnouti. Rakoušu
delegáti drží se hraniční čáry, jak bývala ješte
za dob, kdy Grahovo náleželo k Turecku,
kdežto černohorští zástupci trvají na tom, aby
se za základ stanovení hranic vzala smlouva
z r. 1864.
Pařížské hradby.
Hradební pařížská otázka, jež projednávala
se dlouhý čas v ministerstvu financí a v mini-
sterstvu války, byla konečně rozřešena ve pro-
spěch pařížské obce. Odstraněním hradeb se
hlavní město Francie neobyčejně rozšíří a uvolní
a spojeno s okolními předměstími, bude mít
asi 5 millionů obyvatelstva.
Afféra Moniot-Dreyfus-Gonzalěs.
Klidnou celkem hladinu politickou v Paříž
rozčeřila afféra »Moniot-Dreyfus-Gonzalěs«. Před
několika málo dny uveřejnil antisemitský denník
»La Libre Parolle« zprávu, že v salonech
blízké příbuzné ministerského předsedy Waldeck
Rousseaua shromáždili se předsta ve n
různých francouzských řádů, aby
porokovali o přísných opatřeních, odhlasovanýeh
zákonodárnými sbory proti kongregacím.
Zpráva ta vzbudila veliké vzrušení, neboo
se zdálo, že schůze se Konala z popudu před-
sedy ministerstva a že v této záležitosti hraje
Waldeck-Roussenu dvojjakou úlohu.
W Zig
Dreyfus
Gonzalěs
Moniot Dreyfus
Waldeck Rousseau
Grahovo
Turecko
Francie
Affér Moniot
Paříž
Waldeck
Le Libre Paroll
19
article
Waldeck Rousseau ovšem k ní mlčel; za
to však syn pí. Dreyfus-Gonzalěsové prohlási
zprávu jako bájku a odebral se do redakce
jmenovaného listu žádat satisfakci. V redakčních
místnostech nalezl pravého pisatele lokálky
pana Moniota, kterého na místě zpoličkoval. pi
této návštěvě byl doprovázen svým bratrancem
setníkem Bernheimem.
Redaktor Moniot poslal své svědky setníku
Bernheimovi, který také souboj přijal. Než ve-
litel pařížské posádky mu odepřel autorisaci.
Moniot prohlásil pak v »Le Libre Parole«.
že požene oba, syna pí. Dreyfus-Gonzalěsové
i setníka Bernheima před trestní soud, aby prý
byly odhaleny »veškery pikle ministerstva, jež
páše zradu na zradu«.
Nejzajímavější na celé této afřéřo je, že
někteří vynikající členové proskribovaných řádů
tvrdili dne 25. t. m. v »La Croix«, »La Libre
Parole«, »Le Gaulois« atd., že mají nezvratné
důkazy, že se zmínlěná schůze ko-
nala na přímý podnět iranicouz
ského premiera.
Uvítání Walderseea v Alžíru.
Na zprávu, že hr. Waldersee připluje do
Alžíru a zdrží se tam, usnesla se tamějš
městská rada jednohlasně, že se uvítání ně
meckého maršálka nezúčastní. Jak se za
chovají úřady vojenské, není známo.
Poslední garibaldista.
Dne 24. t. m. zemřel v Nizze Dostan
Rastěn, poslední garibaldista, který se zúčastnil
americké výpravy. D. Rastěn, jenž zachráni
Garibalda roku 1846 v bitvě u San Antonia,
zúčastníl se bojů ve Vogesách jako setník
byl dne 21. ledna 1871 těžce raněn.
Waldeck Rousseau
Dreyfus
Moniota
Bernheim
Moniot
Gonzalěsová
Alžír
Nizza
San Antonia
Le Croix
Dostan Rastit
Le Libre parola
Le Libre
20
article
Císař Vilém a kanclěř Bülow.
Císař Vilém a kanclěř Bülow.
V Německu není dosud vysvětlena záhad
odstoupení šl. Puttkamra a již dochází o
tamtud zvěsť o novém odstranění osoby s vynika-
jícího místa státní správy, které mělo by větší
rozsah a dalekosáhlejší důsledky.
Drážďanské »Neueste Nachrichten« ozna
mují totiž z Berlína, prý z pramene obzvláště
dobře informovaného, že poměr mezi císařem
Vilémem a říšským kancléřem hr. Bülo-
wem není již nikterak nezkalený
Poukazuje se zejmena k tomu, že hr. Bülo
již při odhalení Bismarkova pomníku mluvii
»jako muž, jenž si řekne, že nemá, co by více
ztratil.«
Oficiosní prohlášení, že hr. Bülo w
císaře záležitosti Kanffmannovy nikdy se ne
dotknul, nasvědčuje, že pruský ministr-president
jímž hr. Bülow jest, není více ochoten krýt
svou osobou činy eísaře Víléma. To dokazuje,
pravý zmíněný list, že poměr mezi císařem
jeho prvním rádcem není již takovým, jakým
byl ještě před půl rokem.
Vilém
Bismarkův
Bülow
Německo
Berlín
Puttkamra
Neueste Nachrichten
21
article
Tehdy by byl hr. Bülow kryl císaře
svojí zodpovědností proti útokům přislušníků
strany svobodomyslné, jako na př. v říšském
sněmu snažil se obhájiti události a císafovy
řeči při odplutí německé výpravy do Činy. Dnes
zdá se, že zanechal ohledů, jež měl dříve.
Co tedy zavdalo příčinu k této významné
změně? Jest to otázka, o které se ve společen-
ských a politických kruzích hlavního města tak
mnoho mluví, ač o ní na veřejnost dosud tk
málo proniklo. Uváděné episody nejsou — vest
vlastní příčiny, nýbrž následky trvajícího již
napjetí, o jehož příčinách se mínění rozchází.
S jakousi pravděpodobností lze jenom
říci, že pocházejí z doby poslední návštěvy cí-
saře a jeho kaneléře v Lotrinsku, a že
souvisejí s událostmi, které odehrávají se na pol
mezinárodní politiky. S tím, prav
drážďanský list, třeba se prozatím spokojiti
vědomí této souvislosti postačí, by se rozuměl
eventualním událostem a by nikdo nebyl jimi
přokvapen.
Bülow
Lotrinsko
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— K akci výrovnávací na Moravě.
Z Brna, 27. července. (Zvl. tel.) Volebn
výbor lidové strany na Moravě
konal v pátek 26. t. m. svoji ústavující schůzi,
na níž vedle běžných bodů programu zabýval
se řečí poslance Žáčka v Boskovicích. Po
rozpravě o ní přijal jednomyslně tento projev
Volební výbor lidové strany na
Moravě zabýval se v ústavující své schůzi
časově významnou a naléhavou řečí poslance
dra. Žačka, již pronesl ve voličské schůzce
v Bloskovicích dne 20. července a uznal
jednomyslně: Projev pana dra. Žáčka v pří-
čině podstaty vyrovnávací akee
moravské jest nesprávný a ne-
odpovídá skutečnému posta
vení českého lidu v zemi; v ohledu
taktickém jest pak zcela pochy bený
a nebezpečný. Volební výbor strany
lidové lituje, že řeč tu proslovil předsed
společného klubu českých poslanců
zemských, neboť spatřuje v malomyslné
projevu tom vážné otřesení těžko
a nejvýše zodpovědnou postic
českých členů stálého vyrovnacíh
výboru sněmovního. Úsnesl se proto,
že v nejbližší poradě výkonného výboru lidové
strany podá a všemi svými členy zastávati bude
návrh na vyzvání zemských poslanet
lidových, aby domahali se neodkla-
ného svolání českého klubu, před
ložili v něm pak žádost na přerušení ve-
škerého smiřovacího jednání,
nebude-li žádosti jejich většinou vyhověno, by
sami vystoupili ze— společnéh
klubu, vzdali se součinnosti ve stálém vyrov-
návacím výboru sněmovním, a tím z nemož-
žnili pokračování ve smiřovač
kách, které po událostech v posledním zase
dání sněmovním, zejmena řečí poslance barona
d' Elverta a hlasováním Němců o některých
českých požadaveích školských, ukázalyse
pouhým německým poutem pro z-
stavení přirozeného národniího
politického vývoje a postupu če
ského lidu na Moravě.
Elvert
Němec
Morava
Brno
Boskovice
výbor lidový strana
lidový strana
strana lidový litovat
23
article
— Záštiplné heslo na vyhlazení če-
ského úřadnictva ze zněmčených krajin krá-
lovství českého, rozdané tisku všech něme-
ckých stran pro letošní letní kampaň bojovnou
ozývá se od týdne k týdnu ze všech stran jazy
kového pomezi, na nichž stojí na stráži němeču
šrifilajtři jako flibustýři zákeřné války proti
všemu, což v »uzavřeném území« českého. Nie
necharakterisuje protičeskou zášť našich Němeů
jako zášť plemennou vedle jich v pravdě zlo-
činné protimenšinové politiky tak, jako jich zu-
ření proti českému úřadníku, to jest úřadnik
původu českého, který na trnité své dráze nu-
cen nastoupit mučednickou druhdy kariéru upro-
střed fanatických nenávistníků jmena českého.
Taktika, kterou proti těmto orgánům veřejné
státní správy provozují, jest dvojího druhu.
Především oslazují jim život v úřadě i společ-
nosti tak, aby nálada jich byla co nejzoufalejší,
že slabší povahy mezi nimi pravidelně pova-
žují své přesazení do kraje českého za vysvo-
bození a pak útočí všemožně na státní centrály
tiskem, konnexemi, svými poslanci za účelem
tak zvaného »vyčištění« německých krajů od
českého úřadnictva. Vynikajícím dokladem na-
prostů bezohledné mluvy, která si, jak Némci
říkají, nepotřebuje dávat listek před ústa, jest
článek poslední »Leitmeritzer Zlg.« pod záhla-
vím: »Pryč s eizáckým panstvím !« (»Weg mi
der Fremdherrschaft !«), plným falešných, zá-
mysla zkroucených dat o počtu českého úřad-
nictva v t. zv. uzavřeném území a jiných ž
směšných přehnaností, jimiž nehodláme se blíže
zabývati. Jako symplom domýšlivosti a slupně.
Némec
Leitmeritzer Zlgie
24
article
až na který odvažuje se velkopanská choutka
německá, budiž uveden nápad Funkova orgánu
naproti námitce vlády, ze není německého úřad-
nictva tolik, aby všechna místa v německých
krajích Čech jím obsazena býti mohla. »Jednou
také byl v Rakousku nedostatek důstojnictva,
ale vědělo se o prostředeích, jakými nedostatku
tomu odpomoci se má.« Je to kratičká věta.
ale výmluvná. Nadělejte německých úřadník
z manipulantů a výpomocných sil a účetních
šikovatelů, i bude náhrada za vyhnané české
úřadnictvo na snadě. »Vláda nechť se o to po-
stará« — volá dále »Leitm. Ztg.« — aby na-
stupující němečtí úřadničtí aspiranti měli ně-
mecké přednosty, aby aspiranti tito byli zbaveni
všech pochyb, že se dává českým před nimi
přednost a přítok německých aspirantů d
německých krajů bude ihned hojnější.
Také v jiných provineiích jsou němečt
úřadníci, jimž by se v »Deutsehböhmen« mohl
poskytnouti avancement velmi snadno.« Zkrátk
vylučte úřadníky české úplně z německého
území, utvořte pro německé úřadnietvo v území
tom eldorádo samostatného stätusu a mimo-
řádného postupu. Tak zní požadavek nezahalené
zášti německé a nepokrytého chlebařství . ..
Funkův
Čechy
Rakousko
25
article
»Máme sice k nynější vládě důvěru«, praví »I
Z.«, »že je s to najíti cesty a prostředky od-
straniti nedostatek německých úřadníků v Če-
chách, pro její prohlášení však, že nehodla
vlásti proti Němcům, prosíme zdvořile o dů-
kazy.« Tato upřímnost našich Němeů má pre
nás neocenitelnou výhodu. Kreslí se nám tu
stále zřetolnějšími obrysy a přesvědčivějšími
barvami podoba, jaká tane Němcům na mysl
o jich územi po provedeném rozdělení krá-
lovství. Stále patrněji vysvítá na jevo, že se
jim jenom jedná o zavedení legitimního haka-
tismu pro obvod, zaujímající vice než třetinu
naší země, v němž se dosud provozuje přes
výslovné znění základních státních zákonů,
uzákonění národnostního cejehu nerovnosti, jaký
pro uzavřené území každému Čechu již při na-
rození po zákonu vpálen býti má. Jiný německý
list »Brüxer Ztg.« ve své polemice proli zná-
mému Schönererovu volebnímu programu potíra-
jíeímu zásadu rozdělení Čech a slibujícímu jich
poněmčení pomocí státní němčiny, uvádí násla-
dující významný pasus: »Všeněmci podrobujl
se jednoduše diktátu muže, kterýž o poměrech
v Čechách nemá ani slabého ponětí, sice by
nevystupoval jako protivník progrlamu, jejž
lze tak brzy a snadno uskutečnitis
Jest rozdělení Čech na dvě území, z nichž jedn
má býti pro Čechy naprosto a přísně uzavřeno
a jen pod ztrátou národního hrdla přístupno,
opravdu již tak blízko a jest jeho uskutečnění
opravdu tak snadno? Trváme, že se páni Němci
hrozně mýli a vytrvají-li v tomto omylu spolé-
hajíce na ono národní obojičáctví v českém tábořa,
kteréž počíná na punktace pohližeti »jiným
zorným úhlem než r. 1891« a světu namlouvá,
že český lid uvažuje o rozdělení Čech mnohem
střízlivěji než tenkráte, budou z omylu toho
znova a ještě důkladněji vyvedeni než r. 1891
Na to nechť se spolehnoul
Němec
Čech
Čechy
Brüxer Ztg
26
article
— K historii malesiokých voleb uve
řejňuje včerojší »Ostd. Rnndschau« zajímavý
doklad. Jak známo zakoupil plzeňský odbor
Národní jednoty pošumavské v Malesicích
velký statek s hostincem, vlastnictví to býva-
lého starosty malesického, Němce Brunna, jak
jsme o tom i my přinesli zprávu v čísle z
dne 18. července t. r., což způsobilo mezi
malesickými Němci velmi bolestný úžas, jemuž
projevu popřál také »Pilsner Tagblatt« ve své
furiantské zprávě o německém vltězství v Male-
sicích. To byl hořký peluněk do číše německé
vítězoslávy. Rozhořčeně dotazovaly se německo-
liberální a nacionální listy, kdeže byli Vše-
němci, zvláště posl. Hauck, když se jednalo
dražbu statku Brunnova, při níž německý libe-
rál dr. Starek z Plzně musil se vzdáti marných
pokusů, aby drahocenný majetek získal. »Ostd.
Brunn
Hauck
Brunnův
Starek
Malesice
Mala
Plzeň
Pilsner Tagblatt
27
article
Rundschau« odpovídá na tyto útoky i praví, že
si posl. Hauck ihned zjednal informace i obdr-
žel objasnění věcí, podle kteréhož německý
sedlák Brunn v Malesicích u Touškova měl
příliš častá řízení v Plzni jakožto dlouholetý
starosta, čímž zanedbával své hospodářství,
zvláště když se oddal pití a lehkým ženským
Plzni. Německá spořitelna dlouho jej držela nad
propastí, a když to konečně nešlo, ucházel se
Brunn u Čechů o přispění, nepochodil všaka
živnost přišla do nucené dražby. Plzeňský
advokát dr. Mandl koupil Brunnův statek za vy-
soko u cenu aniž by byl dříve řekl že jej
kupuje pro Národní jednotu pošumavskou,
jak klassicky »Ostd. Rundschau« uvádí. »D .
Starck, zástupce německé spořitelny a jistý ně-
mecký sedlák,« vypravuje »Ostd. Rundsehaue
dále, »činili nejkrajnější pokusy, avšak vysoká
cena přinutila je, že se vzdali úmyslu koupě.
Stála tu tedy Národní jednota pošumavsk
proti německému Böhmerwaldbundu, dosudv
židovských volbách plovoucímu, a pakliže s
stalo nějaké opomenuti, bylo by spravedlivo
zaklepati tam, kde se nacházejí potrefení,
»Böhmerwaldbundu«. Očekávati od poslane
aneb od jednotlivce, aby tu zakročil, jest ne-
návistný úmysl.« Z těchto vzájemných rekrimi-
nací mezi německými stranami jest patrno,ž
je ztráta Brunnova statku pálí více než vitězstní
při obecních volbách, kteréž právě následken
Rundschau
Hauck
Brunn
Čecho
doktor
Mandl
Brunnův
D Starck
Malesice
Touškov
Plzeň