ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 71080110-7630-11dc-8131-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 38 celkem · entity: person 91, place 36, work 9, org 8
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
1. listopadu 1908. Číslo 301.
4 article
cukrové střechýlky — aby jej hodně dozlobili. Proto raději Hefera ze zólu zmizel. Stál před hospodou a výskal; kdosi mu dal cement s pi- vem, aby pískal na jedné noze. Hodové žertyí Alo nic netrvá na světě věčně. V samém žertu uběhlo odpoledne. Je čas popravit doby- tek a povečeřet. Ve chvilce chasa i s hospodáři se rozutekla z hospody a muzikanti odložili in- štrumenty. Každý má právo na odpočinek. Francek Mačáků vodl se za ruku s Málkou. Doprovodil ji až ke vratům jejich gruntu. Něco jí šeptal a ona přikývla hlavou. Pak stiskl ji v pasu, až zakřikla — a vyzvedl ji vysoko. Ona celá ulekaná vběhla do vrat. On za ní ještě za- volal: „Teda večir. Nezapomeř!“ Paňmáma Mačáčka chystala večeři. Však jsou hody — tož co by si nepopřáli. Pečinky dostal každý kus, k tomu piva kolik chtěl. Na- vrch zajídá se vdolky. Paňmáma donesla dva- náct vdolků, narovnala je na sebe a podala sy- novi Franekovi dlouhý, nabroušený nůž. Francek se rozkročil — a jedním rázem rozpůlil všecky vdolky. Pak je otočil na druhou půlku — a no- vým řezem povstaly samé čtvrtky, které se poi daly na mísu a pocukrovaly. Kdyby byl Francek nedokázal na ráz je rozříznout — byl by pro- hlášen býval za starou babu. Nyní se tvářil vi- tězně. Bylo to čestné krájení vdolků. U jinýcl obstarává je nejstarší pacholek. Po večeři Franeck vypravil se k muzice. Málka již naň čekala. On nopuštil ji více z kola. Staré bobky, co sedávají okolo baby se „sla- dinkým“, usuzovaly, že z nich bude brzo párek Chasa pak veselila se až do půlnoci bez starostně. Však — jsou body, říká flegmaticky Hanák a dovede tancovat pět dní za sebou. Hody na Hané jsou opravdu veselé a slavné; pretc je pravdivý povzdech Hanáka: Oj, hode, hodečke, debeste bévale deckel
Mačák Pečinka Francek Málek Hanák Nezapomeř Haná
5 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Kardinál Mathicu, jenž v těchto dnech zemře v Londýně, náležel k oněm nečelným církevním kní- žatům, jež nelpí na obřadnostech a zachovávají tak pod purpurem nenucenost venkovských faráfů. Ma- thieu byl také členem francouzské Akademie. Když konal předepsané návštěvy u „nesmrtelných“, aby je požádal o hlas, projevil jeden akademik po mno- hých poklonách jeho osobě politování, že mu ne- může dáti hlas, poněvadž jej slibil jinému uchazeči „Nemohu přece,“ pravil, „zrušili své slovo. Byl by to hřích a měl bych pak zapotřebí vaší absoluce Eminence.“ — „Udělím vám ji hned,“ odvětil kar- dinal, provázeje svá slova pohybem ruky jako př duchovní absoluci. Doneslo se to do Říma a způso- bilo zděšení, poněvadž v tom viděli rouhání. Jindy. po svém zvolení kardinálem, nalézal se v saloně přítele a kdosi se ho tázal, proč při posledním hlase- vání nehlasoval pro Henri Rěgniera. „Proč? Poné- vadž v jednom svém románě sesměšnil kardinály.“ — „Ale, Eminence, vždyť jste hlasoval pro Riche- pina a ten psal dokonce rouhavě o bchu?“ — „O. zvolal kardinál, „to je něco jiného. Richepin mluvil špatně o bohu, bůh je dosti silen, aby se obhájil!“ Takové výroky vysvěllují, že kardinál u jistých du- cbovních zavilců v Římě byl pokládán za atheistu nebo dokonce za svobodného zednáře, v některých římských kruzích totiž vídí ve svobodném zednářství ještě něco horšího než v atheismu, Kardinál, jenž také v Římě k velkému pohoršení fanaliků tradice nezachovával obyčej, áby se k večernímu přijetí do- stavil se dvěma nosiči pochodní, kráčejícími pře ním, s nesiči vlečky a průvodem, jdoucím přeshě odměřeně čtyři kroky za ním, pohrdal formalitam tak, že ve Francii často nosil svělský občanský oděv
Mathicu Rěgnier Al Riche Richepin Londýn Ma Řím Francie
6 article
To mu způsobilo jednou zvláštní dobrodružství. P návratu z Říma ubytoval se ve velkém pařížském hotelu. Čišník, jenž jej v pokoji obsluhoval, nezdržel se, aby se za jeho zády neprohraboval v jeho kufru. který nechal otevřený. Spatřil ke svému zděšení zla- tem vyšívaná purpurová cirkevní roucha, štoly, ka- sule, biskupské čepice, kalichy a podobné věci. Tehdy se v novinách mnoho psalo o koslelních krádežích. páchaných tlupou, rozvětvenou po celé zemi. Číšník nepochyboval ani na okamžik; objevil jednoho ze zlodějů, nejspíše náčelníka tlupy! Spěchal ihned na nejbližší policejní úřad a oznámil, že do hotelu při- byl „malý, hladce oholený, tajemný stařík, jenž má kufr plný ukradených kostelních pokladů“. Komisai odešel hned s udavačem a zatkl „malého staříka“ jenž marně udával své jméno. Vysmáli se mu teprve, když byl povolán sám policejní prefekť Lé- pine, byl kardinál s mnohými uctivými omluvami vysvobozen z drápů policie. Kardinál nezazlíval ko- misaři omyl, nýbrž sám později s humorem tento příběh vypravoval, z hotelu však hned odešel, po- něvadž se mu zdálo, že číšník překročil meze své působnosti, když se hrabal v jeho kufru.
Čišník Řím Lýpin
7 article
= Slavnost medvěda. Prapodivnou, velmi málo však známou slavnost slaví Ajnové na ne- vlídném ostrově Jessu. Národ ten, čilající ještě asi 16.000 duší, jest určen na vymření. O původu je- ho panují různá mínění. Někteří ethnolozové považují Ajny za praobyvatele japonského souostroví, klene Japonci vyhubili a zbytky jejich zatlačili na zmíněný ostrov. Pozoruhodno jest, že na Jessu žije dosud slujní medvěd, klerého jinde nalézáme jen ve fossi- liích. Náboženských obřadů Ajnové nemají, ale zdá se, že ona slavnost souvisí s jejich náboženským názory, jež ostatně jsou velmi nejasny. Ke slavnost té chytí každý rok mladičkého medvěda, kterého předají nejvážnějšímu obyvateli osady. Ten ho chová ve velké kleci, zhotovené z tyček a všichni obyvatelé přispívají na jeho výživu, dávajíce mu ode všeho, co jedí sami Slavnost se slaví v noci v zimě. Již dva dni před ní scházejí se všichni obyvatelé celého okelí i z dalekých krajin. Den před ní počnou plakatia naříkati u klece medvěda a pak hodují a tančí. Muži zhotovují inaoy, obělní pruty a zabíjejí psy k velké hostině. Ženy pak připravují dlouhý pás pro med- věda s pytlíky pro jídlo na cestu do jiného svěla a dívky dělají kytice na ozdobu jeho hlavy. Po ho- dech počnou zase u klcce plakati, naříkati a tanco- vati, což ubohého medvěda velmi rozčílí. Asi po dvou hodinách ráno shromáždí se všichni kolem klece a nejstarší z nich osloví medvěda asi následovně
Ajn Japonec
8 article
„Neboj se drabý medvěde, milý příteli! Všichni te milujeme. Vidíš, že jsme tě dobře živili a opatrovali Usmrcení tě nebude boleti a odebereš se k bohu lest atd.“ Potom žena, která ho krmila a opatrovala, přol loží mu nejlepší jídla a nejslarší z mužů ho zase osloví: „Jez, drahý příteli, naše milovaně dílě, jez a neboj se ničeho.“ Když se počne rozednívati, uvá- žou mu pás kolem břicha a vyvedou ho z klece, drží- ce ho za provazy, připevněné k pásu. Propíchnuvše mu uší a ozdobivše je i celou hlavu kyticemi, vedou ho třikráte kolem klece a jednou kolem chýše jeho ošetřovatele, načež ho přivážou ke stromu, na který pověsí pa, by měl odvahu k smrti, což mu zase nejstarší vysvětlI. Jakmile skončí svou řeč, vystoupí mladý muž z nejváženější rodiny a střelí medvěda lukem do srdce. Všichni padnou na zem u jeho mrtvoly a pláčou a ženy přinesou mu zase jídla na cestu do lepčího světa. To svědčí, že Ajnové věří v nějakou duši a jiný svět. Skončivše tyto obřady sejmou medvědu všecky ozdoby, useknou mu hlavu a tlapy svléknuvše mu kůži, rozsekají ho na kusy
Ajn
9 article
Každý ale dříve pije jeho teplou krev. Kůži dostane ošetřovalel jeho, který ji pověsí u dveří. Maso a kůži není dovoleno vnésti do chýše dveřmi, proto, když nemá oken, dopravují je do ní komínem. Hlavu po- loží s hlavou psa u krbu, kdežto maso uvaří; upéc ho nesmějí. Kousky masa z jistých částí těla se roz- dělí mezi přítomné, neboť se pokládají za léky proli různým nemocem. Ostatní maso snědí při tanci a pití kořalky, kterou sami připravují. Po skončených hodech odnesou muži hlavu do lesa na určilé míslo kde ji zahrabou u hlav jiných medvědů, stejným způ- sobem obětovaných. V dřívějších dobách nesměly ženy jísti maso obětního modvěda, nebot medvěn opovrhují ženami. Gylikové na Sachalinu, kteří maj podobnou slavnest, vypravují, že kdysí medvěd unesl divku, kterou pojal za ženu. Její bratři ho usmrtili. ale ona zemřela hladem. V Orientě koluje o medvě- dech mnoho bájí. Orotčanové považují medvěda z přemoženého boha a u Mongolů pokládá se za rádce božského člověka nebo inkarnace Buddhy, sídlicího v klášteře. Severoameričtí Indiáni mají podobnuu bajku jako Římané o Romulovi a Removi. Místo vika zaujímá v ní medvěd, který se ujal opuštěného chlapečka, odkojil ho a choval ho v dulině stromu.
Mongol Indián Říman Romulus Remo Sachalin
10 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Projevy smutku nad zemřelými. U některých národů a náboženství nepova žuje se smrt za zlo, jehož oběti nutno oplakt- vati, nýbrž za vykoupení, vysvobození z různýel zlých věcí, ze všech starostí a útrap, které člo- věka na zemi obklopují, takže zemřelé nutno spíše blahoslaviti. Takový jasnější názor o smrti nalezám v litoratuře řecké, římské i moderní u colé řady myslitelů. Tak Euripides praví: „Měli bychom s u novorozence shromážditi ve smutku k vůl utrpení, které mu hrozi, kdežto zemřelého, unik- lého vší bídě, s blahořečením vesele vynášet z domu. Epiktet tvidí, že smrt neobsahuje v sob nic brozného, nýbrž že jen myšlenky, které d ní vnášíme, jsou to, které působí v nás hrůzu Kdyby smrt byla tak hroznou, byla by se musila i Sokratovi jeviti hroznou. Sokrates pak učil, že smrti se bojíme neprávem, neboť smrt je snad naším nejvyšším statkem na zemi, a krátce pře svou smrlí vykládal svým žákům, že by byl hloupé, báti se smrti, neboť nemožno se přece báti věcí, kterých neznáme. Podle Epikura smrť nemůže býti neštěstín ani pro cit, poněvadž nám odnímá možnos trpěti, ani pro rozum, poněvadž odpovídá p řádku a logice. Podle Senoky jest smrt nejlepším vynále zem života. Dle Charrona jest smrt dobrodiním, klerému by se mělo žehnati, neboť kdybychom smrti ne měli, vice bychom toho litovali, než se jí bojím a přáli bychom si jí snažněji, nežli života. Voltaire píše, že nutno sebrati veškeré síly dohromady, abychom smrtí pohrdali a života užívali, a na jiném místě praví, že bývá viděti lidi, kteří při smrti dobře se měli, ale nikdo ne- viděl lidí, kteří by si byli naříkali, že zemřeli Podle Montesquieua nutno oplakávati lii při jejich narození a nikoli při jejich smrti.
Sokrates Epikur Voltaire Montesquieu
11 article
Herodot vypravuje o thráckém kmenu Druzů, že se zřetelem na četná utrpení a bo- lesti lidského života novorozené děti pozdravoval nářkem, zemřelé pak s veselím a radostí pocho- vávali, poněvadž tito zbavení všeho zla ve vší blaženosti dále žili. A právě pro tento zvyk při čítá jim Valerius Maximus slávu moudrosti, po- něvadž bez předpisů učeneů prohlédli pravou povahu našelo postavení na zemi, Velmi příznivou půdou pro takové pojímán živola a smrti byly doby, ve klerých nově vzni- kající náboženství mocně hýbala dušemi a pa- ději na blažený a radostný život, který svým věřícím stibují, do popředí stavěla a znovu oži- vovalá. Bylo to křesťanství a islam; u obou smrt pozbyla své hrůzy následkem povné váry. že ze smrti vzkvétá nový, lepší život. V koranu se označuje pozemský život jako „křehká nádoba“, jako ,žert a hra“, jako „zá- soba klamů“, jichž péče jest málo dbáti oproti péči o budoucí život, který jedině jest pravým životem a obydlím pevného trvání. Tam budou věřící v zahradách, protékaných potůčky okráš- leni zlafými náramky a oděni zelenými rouchy jemného hedvábí odpočívati na měkkých pod- uškách, jsouce účastni všech možných požitků Proto také sestupují ke zbožným v hodině smrt nebo při opouštění hrobu andělé a mluví: „Ne . bojte se a nebuďte smutni, nýbrž radujte se z ráje, který jest vám zasliben!“ Proto nejsou lilasité a divoké projevy smut- ku již na místě a Mohamed také skutečně zapo- věděl nad zemřelými naříkati a řváti, obličej si rozbíjeti a roucha roztrhávati, neboť to jsou vnuknutí zlého ducha.
Valerius
12 article
V tom smyslu vyslovil se také Safi Bekr Ben Abdallah El Moseri, který zemřel roku 762 po Kristu, a sice takto: „Kdyby duše zemře- lého mohla mluviti, zapověděla by si takový řev, neboť ona spěchá k hrobu v naději, že tam najde veselé poselstvi. Prakticky osvědčují tento názor Arabovéa Turci, kteří považují za trestuhodný nedostatek odevzdanosti do vůle boží, když muži při smrti pokrovních příbuzných a přátel pláčí; proto ne- osvědčují také pozůstalým po právě zemřelých členech rodiny žádné soustrasti, nýbrž spíše jim blahopřejí. Přos tonto názor o smrti všák tznává i islan mírný smutek za daň, povinnou přírodě a zn slučitelný s vírou. Vypravuje se o samém Mobnn- modovi, žo plakal velico při smrti svého příbuz- ného Džaffara, který padl v boji. Když pak ee tomu okolní divili, vysvětloval jim Mohamed že jsou to slzy přátelství nad ztrátou přitele že slzy, prolité při nějakém neštěstí, jsou balsá- mem pro srdce a z milosti seslaně.
Safi Bekr ben Abdalláh Turek Mohamed El Moseri
13 article
Co jest v islamu naděje na rozkoše ráje to ject v křesťanství pevné přesvědčení, že spo- jení s Hospodinem potrvá i za hrobem. Proto staršímu křesťanství platila smrt za vstup k ži- votu nebeskému, za pravý den narození věři cího, o kterém se sice nerodíme na zemi z masa nýbež ze země do nebe, z práce do klidu, z po kušení ke vnitřnímu míru, z utrpení k neprcha- vým, nýbrž pevným, trvalým a věčným radostem a z posměchu světa ke koruně a slávě. Když jest pozemský stan zbořen, tu připravil bůt budovu, která není udělána rukama: věčný byt v nebli, kde žijí svátí společně s Hospodinem blažený život ve věčném míru. Proto smrt podle apoštolského slova jest ziskem, neboť ukončuje námahu a obtíže života pozemského, zbavuje hříchů a otvírá přístup k nebi. Přirozeným důsledkem tohoto přesvědčen bylo, že křesťané hleděli odstraniti nářky nad mrtvými. Proto nejvážnější církevní oteové, jaka Tertullian, Cyprian, Chrysostomus, Hieronymue a jiní kárali co nejostřeji vášnivé projevy bolesti při smrti jako beznadějné zvyky pohanské a vů- bec zavrhovali všeliký způsob smutku a vyzý- vali pravé křesťany, aby se při smrti svých mi- lých raději radovali, neboť, jak píše Chryso- stomus mladé vdově, není-li nesmyslným, nebe sice považovati za lepší, než zomi, ale tv, ktei odsud do nebe odešli, oplakávati? Proto nutno ony, kteří vepluli do bezpečného přístavu, ni- koli oplakávati, nýbrž spíše nad nimi se rado- Přes to však i samotní olcové církevní po- važovali mírný smutek za slučitelný s vírou kře- sťanskou a za právo přírody. Jeť známo, že sám Ježíš plakal nad Lazarem, kterého velice miloval, svatý Augustin oplakával svou matku, svatý Ambrož svého bratra.
Tertullian Cyprian Chrysostomus Hieronymue Ježíš Lazar Augustin
15 article
Dr. Ant. Wiesner.
doktor Antonín Wiesner
16 article Lékaři a dělníci. Dne 3. listopadu bude řišské r
Lékaři a dělníci. Dne 3. listopadu bude řišské r dě předložen návrh na změnu zákona o nemocen ských pokladnách. Položil pak Svaz rakouských orga- nisací lékařských a hospodářská organisace, víden- ských lékařů za hlavní podmínku núceného poji- šťování pro dělníky vrchní hranici jejich příjmů 2400 K. Odůvodňují požadavek svůj takto: Lékaži v Rakousku nemohou za žádné podmínky přijati pro nucené nemocenské pojištění větší příjem nežli 2400 korun. 1. Dělníci v městě s ročním příjmem 2400 K — neřku-li větším — když náležilě a spravedlivě uvážíme jejich potřeby, mohou v případě onemocnění sami lékaře zaplatiti podle honeráře v místě obvyk- lého a lékaři budou ochotně zřetel bráti k poměrům jednotlivců. 2. Poměry na venkově jsou při příjmu 2400 K proti městu relativně velmi příznivě, i jes hranice příjů 2400 K pro venkovského dělníka při nuceném pojišťování příliš vysoká. 3. Lékaři, nehledě k vystupování přiměřenému a povinnému jejich sta- vu, jsou při nutných vydáních režijních i s větším příjmem relativně v nevýhodě proti dělníkům s pří- jmem 2400 K, ba 3600 K, a konečně lékuři — výji- mečně vládnou soukromým majetkem — jsou pravi- delně ve výdělkových poměrech mnohem horších nežli dělníci s příjmem příbližně stejným. 4. Osoby s přijmem přes 2400 K nejsou většinou „dělníci nýbrž dozerci, správci dílny a zvláště úřadníci v ob- chodech, kteří v případě onemocnění mají nárok na mzdu po šest neděl. 5. V Německu, kulturně a bo- spodářsky vyspělejším, slanovili za hranici příjmů 2000 mk. 6. Pokladenšti členové s příjmem nad 2400 korun kladou na lékaře mnohem větší požadavky i nemůže lékař těmto třídám poskytnouti pomoc za těchže podmínek jako dělníkům.
Rakousko Německo
17 article
Reforma zákona o nemocenských pokladnách. Lékaři v Rakousku ocitají se před nastávající refor- mou zákona o nemocenských pokladnách v tuhém boji existeněním. Nynější zákony o nemocenských pokladnách beztoho lékařům existenci zhoršily, an podkopaly a reforma, která daleko přesahuje vládn program, znamená úplnou hospodářskou a mravní zkázu svobodné praxe lékař- ské. Takové desolátní poměry nezůstaly by bez vli- vu na medicinské fakulty, na medicinské studium.
Rakousko
18 article
na vělu lékařskou. Vážnost a úcta k lékařům, bez- toho již porouchaná, upadla by docela, kdyby tato přání, kkalým tak nepřátolská, byla splněna od zá- konodárných sborů. Stanou-li se bezměrně požadavky zástupců nemocenských pokladen zákonem, pak bu- dou v Rakousku pouze lékaři, kteří jsou vydání libo- vůli správ nemoc. pokladen. Vždyť i oslatní obecen- stvo, které nenáleží do pokladen, bude podle roz- hodnutí nejvyššího soudního dvora — bez ohledu na výši příjmů — míti příležitost, by se u registrova- ných pomocných pokladen pojistilo na bezplatné lé- čení paušalovanými lékaři. Pokladny se snaží a příště budou se ještě víee snažiti, aby si pro svůj systém paušální zjednaly i odborníky. Hrozí prolo zkáz i praxi odborně. Hanebně směšný honorář paušálo- vaných lékařů pokladničních jest znám, škoda o fom ještě se šířiti. Jest tedy reforma zákona o nemocen- ských pokladnách v ohledu hospodářském i morál- ním pro všechny lékaře otázkou bytí a nebylí. Obrac se proto předsednictvo říšského svazu rakouských organisací lékařských se snažnou prosbou ku pro- fesorům, aby neopouštěli organisované lékaře, sla- ne-li se existenční boj nevyhnutelným, nýbrž aby jim poskytli vzácné a cenné své podpory. — Pro- lesoři medicinských fakuli dejícž vládě v úváhu, lékařská věda a umění, zdravotní blahobyt lidu mohou zkvětati jen tehdy, když povolání lékařské zůstane i nadále povoláním svobodným a ne- bude spoutáno hospodářskými a morálními okovy. které by rozkvět zdárně působnosti udusily. Spojené hlasy lékatů a profesorů nemohou zaniknouti, must býti a budou respektovány od vlády a zákonodárných sborů.
Rakousko
19 article
»Čzsopis lékařův českých« č. 44. přináší lent zajímavý obsah: I. Práce původní: 1. Prof. dr. Ve Slavik: O cílech a problémech soudního lékařství Zahajovací přednáška. — 2. Dr. Karel Schnurpfeil Dnešní stav medullární anaesthesie. Práce z némoc nice německobrodské. — 2. Dr. Julius Petřivalský K pathogenesi retrogradní inkarcerace tenkého střeva. Práce z kliniky prof. Kukuly. — II. Rozhledy. Vnitřní lékařství. — Z rozhraní lékařství vnitřního a chir urgie. — III. Spolky a sjezdy: IV. sjezd českýcl přírodozpytců a lékařů v Praze. — Berlínská lékařská společnost. — IV. Literatura. Posudek kníhy prof dra Horbaczewského. Literatura naše obohacena opě o jednu dokonalou učebnici. — V. Spolek českých lékařů. — VI. Zprávy. — VII. Receptář. — VIII Fenilleton: Třetí rakouská konference pro péči o slabomyslné ve Štyrském Hradci r. 1908. Píše dr. v Hüttel, školní lékař v. Praze. K číslo přiloženav jest »Sbirka zdravotních zákonů a nařízení, jakož i důle- žitých úřadních rozhodnutí«, Svaz. III. seš 1. Obsa huje mimo jiné úplnop sbírku zákonů a natlzení týkající se nemocnic v Čechách. Rediguje MUDr. Jar Semerád.
profesor doktor Schnurpfeil Julius Petřivalský Kukula Horbaczewský Semerád Praha Štyrský Hradec Čechy berlínský lékařský společnost spolek český lékař VIII Fenilleton
20 article Z kruhů vědeckých.
Z kruhů vědeckých. O novém problému v zemědělství Piše Karel Volt Naše zemědělství je doposud ve velikém úpadku povážíme-li, že venkovskému našemu lidu, Inapcímu k zastaralým namnoze zásadám pohodlného konser- vatismu, zůstávají moderní pokroky ve světovém hospodářství takřka neznámy. Racienální hospodaření zdržuje se na cestě pr často nedůstojné politické diskuse, kde bývá zapo mínáno na zcela přirozený zákon, že zvýšením vý nosů v produkci rostlinné i živočišné posunujeme so- ciální otázku o staletí napřed, zvyšujíce současně Hahobyt lidstva a s ním i společenský altruismus.. Praktické hospodaření se však neobejde bez theoric, umožňující nahlédnouti nám do nitra půdy a do živola rostli a živočišstva.
Karel Volta
21 article
Není příkladu ve vědě, kde by prakticky osvěd- čené výzkumy doprovázely theoretické předpoklady a domněnky tak, jako je tomu právě v země- dělství Uvážíme-li jenom, že člověčenstvo roste ladou goomotrickou, že spotřeba jeho životních podmínek se zvyšuje stále se vzmáhajícími jeho potřebami, do- známe, že bez intensivního hospodaření bylo by ze- mědělství a s ním i blahobyt lidstva ohroženo Tomu musíme čeliti ze všech sil, učíce se o ná rodů hospodářsky mocných a zanášejíce do své vlasti všecko to, co umožní obohacovat naše ochu- zelé a namnoze přespříliš vyčerpané půdy a promě- ňevat písčiny a kruje nepřístupné v úrodná vole. Učit se musíme, zanechávajíce malicherností so- beckých a vzájcmné nedůvěry, neboť také jednou z příčin našeho hospodářského marasmu je nevší- mavost k věcem osvědčeným a předem odsuzovaná akce v kterémkoliv odvětví hospodářském za účelem dosažení větších výnosů po stránce jakostia množstvíl Co mně tanulo na mysli, když jeden ředitel ho- spodářské školy radil našim hospodářům návrat k ho- spodářství oxtensivnímu a spoléhati na tak zv. bo nitu půdy, může si každý nostranník pomysliti.
22 article
Ne mechianicky z nahodile oraf, síli a klidif, al soustavně si všímat nejzákladnějších dějůí v půdě rostlině, zkrálka o všem uvažovat — toť první a pod- statnou podmínkou k dosažení lepších úspěchů v výnosech našich hospodářských produktůl Drahé statky zbytečně nevyhazovat a vynalože- nou prací a náklady se dodělat mnohonásobných vý- těžků — toť resumé rozumového hospoda ření! Moderní věda hospodálská uvedla nás v říši — půdních mikrobů! Podivuhodný koloběh látek v pří- rodě je podmíněn životem těchto nepatrných tvorů. kteří jsou sprostředkovateli mezi rostlinami a látka- mi minerálními, v půdě obsaženými, jež rostlina ne- zbytně ke svému vývoji potřebuje. Bez mikrobů půdě nebylo by života a proto studium o ních vy- žaduje největší pozornosti. Tito tvorové z ničeho žíti nemohou . Příroda se o ně poslarala mateřsky, odká zavš jim zbytky organických látek, jako slámy, kořenů chrástů a pod., jež v půdě jsou va větším neb men- ším množství zastoupeny. Mikrobi se zase vdáě rostlinám sprostředkováním těch živin, jež tyto po- třebují. Je to podivuhodné, avšak velkolepé zároveň. jaký soulad se jeví v zákonech věčné přírody! Coi lidstvo nechápe, že ohromně množství vzdušného du- síku se váže na ústrojnou hmolu v rostlině, aby pro- dělalo koloběh a zase se odpoutávalo? Bohužel, jsou mnozí, kteří vzdor těm smělým a hlubokým nábě- hům, jež z různých řad do velikých vědockých cílo učiněny byly, význam fakt upírají. Assimilace vzdušného dusíku půdními mikr ib je dnes ještě ve stadiu připravném a vším právem lze říci, že přenesením tak ohromného zdroje du- síku, jakým je vzduch, do půdy, znamenalo by mno- hokráte znásobit výtěžky rostlin kulturních a při tom půdu o nie necchuzovat. A v tom také spočívá význam budoucího pře- vratu zemědělského!
zákon věčný příroda
23 article
Navštívímeli rozsáhlé kraje písčité v Německu nebo Dánsku a pozorujeme-li lány, poseté lupinou nebo vikví písčitou, seradellou a j. motýlokvětými rostlinami, tane nám na mysli racionální touha ho spodářův — proměnit poměrně nevýnosnou půdu kraje úrodné a živinami bohaté. Již staří národové, aby půdy své před úplným vyčerpáním ochránili, hospodařili trojdílně, t. j. tře- tinu osázeli jaří, druhou třetinu ozimem a třetí pone- chali úhcrem. Úhoření se udržovalo po celý středo- věk. Teprve Jan Kristián Schubart (1734—1787) rodem Sas, zavedl užívání rostlin motýlokvětých, zvláště jetelovin, jimiž ziskal nových sil pro obilo viny v půdách, seslabených jaří a ozimem. Trojdíln hospodaření ustoupilo střídavému, jímž spousla la- dem ležících pozemků byla zemědělství získána. Zavedení rostlin motýlekvětých do hespodářstv má svoji důležitost. Nejenom, že tyto rostliny mají na kořání hlía- ky, v nichž vegetující bakferie assimilují, ze vzduchu ohromné množství elementárního dusíku (bylo vy- počteno, že jenom jeteloviny u nás assimilují z vzduchu na 116.234.21 q dusíku v ceně okrouhlé 19,614528 K), ale mimo to svými kořeny, jež va- pcuštějí hluboko do země, vydychují spousty kyshč níku uhličitého, jímž nerozpusiné silikáty a fosfáty se uvádějí ve stav rozpustný. Z toho již vysvítá, že význam motýlokvětých rostlin je dalekosáhlý, pěstujeme-li je zvlňště v pů- dách sypkých, písčitých. Půdy písčité toliž postrádají nejenom doslatek potřebných a ve vodě rozpustných živin, zejměna kyseliny fosforečné a drasla, alev přední ladě z nedostatku ústrojné hmoty přestáva býti domovem bakleriím, vzdušný dusík rostlinám přivádjícím.
Jan Kristián Schubart Sas Německo Dánsko
24 article
Jedná se tody o to, aby písčilá ornice byla zá sobena organickými látkami. Za tím účelem se osází lehká půda lupinou nebo směsí hrachu a vikve neb jetelem a pod., načež v říjnu nebo na počátku listo padu se zaorá. Tat v podslntě princip tak zv. zeleného hnojen Nejenem, že jsme tím vpravili do půdy spousty assimilovaného vzdušného dusíku, avšak v předn řadě postarali jsme se o organické látky, bez jejich, přitomnosti marně by bakterie zivořily. Nesmíme však zapomenouti jednoho: bakteriáln činnost je podporována přítomnosti organických látel jenom tenkráte, je li v půdě přílomna současně ky selina fosforečná a draslo v těžkých a humosních po- dách, mimo to ještě dostatek vápna, neutralisujíe z pledinové kyseliny, jež jenom ve slavu neutrálnín restlina nezbylně polřebuje Lze tedy směle řici, že rozhodný krok ku předu znamená poznání, že přítomnosti uhlohydrátů v půde podporuje se značně činnost baklerií, elementární du sík assimilující. Význam těchto bakterii je v každém směru pr život roslliny dalekosáhlý, ač ještě dnes dalek ko nečného cíle. Musíme s chloubou zaznamenati, že již rok 1900 vyslovil tuto větu badatel náš, prof. dr. J. Sto klasa, jenž doporučoval, by se při očkování půdy přimíchávaly stravilelné uhlohydráty bakteriím, assi milujícím ze vzduchu dusík, by se tyto v půdě nále- žitě rozmnožiti mohly. Stoklasa poukázal současně tehdy, bylo to v schůzi zemědělské společnosti berlinské, v únorur 1900, na zvýšené výnosy očkováním půdy bakleriemi Prohlášení své učinil na základě dlouholetých po- kusů, jimiž měřil výnosy různých druhů kulturnícl rostlin a to v půdě jednak neočkované, jednak očko- vané různými druhy bakterií:
profesor doktor Stoklasa Tata
25 article
Nálezy s ječmenem . 2013 kg na ha v neočkované půdě I. v očkované půdě . . . . . 3390 kg na h Nálezy s ovsem: v neočkované půdě . . . . . 2100 kg na b v očkované půdě . . . . . 3086 kg na h Nálezy s ovsem v půdě neočkované vůbec a v půde očkované různými druby bakterií: Zrní Slámy gr. g. 161 213 285 306 320 308 165 272 235 289 230 285 263 350 283 353 Ač výzkumy Stoklasovy o očkování půdy a jeho zdaru za přítomnosti stravitelných uhlohydrátů a do- statečného minožství vzduchu v půdě, potvrdili zna- menití ladatelé, jako prof. L. Grandeau, Edm, Gaine, prof. Malpeau, Semplowski, Clément, dr. J. J. Kru- mer, Kosovitsch, prof. Damseaux a mnozí jiní, jest zajímavým úkazem, že byli to doc. Schulze v Mar- burgu a Kech, ředitel ústavu pro hospodářskou bakteriologii v Gottingách, kteří úplně ignorovali ezaktní pokusy imenovaného baddlatel, ole-
Stoklasův profesor L Grandeau edm Gaine Malpeau Semplowski Clément doktor Damseaux Schulz Mar kg
26 article
v neočkované půdě . . . . . . v očkované půdě: Bacillus megatherium . . . . . s xylosou . . . . . . » fluoresceus liquefaciens . proteus vulgaris . . .. butyricus . . . . . . mycoides . . . . . . mesentericus vulgatus .
27 article III.
III. A co se stalo po 10 letechi nevídaněho'? Z vděě nosti dlužno si zapematovati, že týž Koch a Schulze uveřejnili nyní práce, ve kterých se zvláštním důra zem problašují fakt, že uhlohydráty v půd se podporuje rozvoj elemontární dusík assimilujících bakterií a že se zvyšují výnosy o 5096—1009. Nyní se každý objektivní pozorovatel ptá, jae je to možno, že po 10 letech jmenovaní pánové des sauvují původní své nálezy? Koch a Schulze to byli, kteří práce Stoklasovy o očkování půdy bakleriemi, assimilující dusíkze vzduchu, nejenom odsuzovali, ale i proti nim hou- ževnatě Bojovali a nyní po 10 letech dospívaji k těm samým výsledhi ům Stoklasa jim správně vysvětlil v „Centralblatt fur Bakleriologie“, v čem se jeví blahoděrný účinek uhlohydrátů. V uhlohydrátech totiž nalézají mikrobi vhodný materiál pro svůj vývoj, neboť jim slouží jako pra- men uhlíkatý pro pochody řespirační a pro assimí- laci elementárního dusíku. Množstvím mikrobů jsou podmíněny Iysikální a chemické pochody v půdě, ne- boť bakterie vytvářejí veliké množství kyseliny uhli- čité, jak prof. Stoklasa a inž. Ernest dokázali, že za dostatečného množství ústrojných látek v půděv době jednoroční vegetace vydychují na 1 ha do vrsts vy 40 cm 60 q kysličníku uhličitého, což, objemově vyjádřeno, činí asi 3,000.000 litrů kysličníku uhliči- tého, který přichází ve styk s 5,000.000 kg půdy, kterou nejenom zkypřuje, ale ve vodě pohlcený způ- sobuje rozpustnost živin anorganických. Nemohu opomcnouti prací jmenovaného badatele o chlév. hnoji, dokazujicích, že hnůj přispívá živi- nami ke zlepěení půdy jenom podružně, kdežtov prvé řadě účinkem bakterií a organických látek.
Koch Schulz Stoklasův Stoklasa Ing Ernest ha centimetr kg
28 article
Chlévským hnojem dodáváme půdě spousty uží- tečných bakterií; připadá totiž na 1 kg hnoje chlév- ského asi 60.000,000.000 zárodků mikrobů. Tito mi- krobi se honosí neobyčejnou mohutností dýchací: rozkládajíce totiž organické látky, vytvořují tímto pro- cesem respiračním kysličník uhličitý a organické ky= seliny. Při těchto pochodech současně stoupá teplota, která je důležitou podmínkou pro množení se půd- ních mikrobů a tudíž i vývoj rostlinstva .. Uvedená fakta jsou výmluvná o dokazují ne- zvratně, že užívání chlévského hnoje není nic jiného, nežli očkování půdy bakte- riemi Vědecké tylo poznatky mají Eýti naučením na- šim hospodářům, jak s chlévským hnojem zacházeti, aby se jeho používání polkávalo se zdárným vý- sledkem ... Hnůj třeba chrániti před sluncem a před volným přístupem vzduchu, aby dříve, nežli jej na pole vy- vezeme a zaořemo, nevydýchaly bakterie skoro polo- vici všech jeho nezbytně důležitých ústrojných zbytků. Z předcházejícího jdo na jevo, že jenom na zá- kladech znalostí, krátce podaných, basiruje racionální používání chlévského hnoje a promyšlené zachá zení s půdou orncul Kdo by se ještě dnes odvážil pokládati za přelud, že budoucnost náleží očkování půdy bakteriemi, ten by se osměloval popírat důležitost a význam očko- vání půdy chlévským hnojem.. Je pravda, že očkování půdy Bakteriemi způsoh revoluci hospodářskou, do níž naši hospodáři jíti musi vyzbrojení nejdůležitějšími znalostmi o půdě a rostli- nách, ale je také pravďou, že výsledky nového obralu v zemědělství jsou dnes ještě v zoři jeho nedo- prací, aby všecky podmínky, umožňující zdar očko- zírně .. Je tu třeba ještě mnoho vědečky založených vání půdy, splněny byly. V Praze, v říjnu 1909.
Praha kg zárodek mikrob
29 article Továrníci koberců a látek nábytkových
Továrníci koberců a látek nábytkových ilip aas a synové v Praze, Příkop č. 3. 199s
Praha Příkop
30 title
Největší výběr závěsů k oknům.
31 article Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv. Pozemek v Dejvicích č. kat. 862/15, čís. knihovní vložky 271 s rozestaveným na něm domem prodáván bude ve dražbě 21. listopadu u soudu na Smíchově. Oceněn je na 47.488 K a pod 23.744 K se neprodá. Pozemek v Dejvicích č. kat. 862/16 s nedostave- ným domem jak zapsáno v knihovní vložce pod č. 272 v odhadní ceně 43.586 K prodáván bude dražebně 25. listopadu u soudu na Smíchově, ale pod 21.793K se neprodá. Zapsané firmy. U soudu obchodního v Praze: „Hůbsch Macek“ na Král. Vinohradech, živnost dle § 38. živn. řádu, hlavně prodej zboží materiálního a barev (veřejnými společníky od 1. dubna t. r. Rudol Hůbsch a Eduard Macek, oba na Král. Vinohradech, zastupující každý o sobě). Jen německy: „Gene- ral-Vertretung der Siderosthen-Luhrose-Werke dr. Zimmer Čo., Aktlengesellschafl, dr. Karl Winter- stein“ v Praze II., ulice Jungmannova 29 (majitelem této firmy je dr. Karel Winterstein v Praze). Jen německy: H. Flotimann Comp.“ v Praze 97—V., obchod s vrtadly kamene, vzduchovými kom- presory a příslušnými součástmi (společníky jsou Arnošt a Jindřich Flotimannové z Vestfálska). —u soudu v Králové Hradci: „Meliorační kancelář. Hrach et Radouš v Opočně“ (osobně ručícími spo- lečníky od 1. ledna 07 inženýři Augustyn Hracha Frant. Radouš, oba v Opočně, zastupujíci každý o sobě). Zapsané firmy. U soudu obchodního v Praze; „Jan Novák“ v Praze 306-VII., živnost řeznická v velkém. „Výroba pšeničného škrobu a mazu ve Vel- varech F. Novotný“ (také po německu). — U soudu v Chrudimi: „Vojtěch Emler“, sládek v Přelouči. Zapsané firmy. U soudu obchodního v Praze: »A. Vodtčka« na Kladně, obchod se střižným, modním a galanterním zbožím (PA.« ve firmě = Anna, tedy firma správně »A. Vodičková«!). »J. Kolman« v Praze 275-VII., obchod dle § 38. odst. živn. řádu.
Král Macek doktor Zimmer Čo Aktlengesellschafl Winter Winterstein H Flotimann Arnošt Flotimannová Hrach Radouš Augustyn Hrach František Novák F Novotná Emler A Vodtček Anna A Vodičková J Kolman Dejvice Smíchov Praha Jungmannův Vestfálsko Hradec Opočeň Vela Chrudim Přelouč Kladno Rudol Hůbsch Genus Vertretung der Siderosthen LuhrosWerke
32 article
rád va svě praxí před- pisuje,
34 article
derme léčivy, ktoré lékař
36 title
Muiracithin
37 article
nervy sílící Nervové nemoei jsou nyní stře přední misto. dem lékařského bádání; zvláště předěnsná sln bost nervů neb neurasthente u pánů, kter znamená nikoliv podeenitelné nebezpeči. Předčasn seslaboní nervů vyskytuje se náslodkem přemáháni, pře- pranování, výstřednosti atd. a trpí jí i nelé tělo: protoi Jsou i menši zla, jako nechuť k jidin, zapo- mnětlivost, třesent. dzkost, rozrušenost vel- mi čaato stálýml průvodol předěasné norvově slabosti. Nechť tudiž nikdo neomešká dáti ne v takový ch připadech navěna ošntřovati lékařem, kterému, jak již sděleno, jest Muiraelthin velmi vynikaji cim podpůrným proslředkem. Přečtěto lékařská dobrozdáni. která se interesentům jako brožura zasilaji zdar ma a tranko.
38 article Kontor chemických preparátů, Berln c.2
Kontor chemických preparátů, Berln c.2 Matracithla jest ne lékařský přodpls k dostáná ve všech lékárnásh. Hlav. sklad pro Rakonsko-Uher.i l6kárna „U jelena“ ve Vídni VIl., Wostbahnstr., 19.
Uhry Vídeň Wostbahnstrálie Berln c