2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
1. listopadu 1908. Císlo 301.
4
article
Tagblatte zrazoval německé ob-
chodnictvo od podpisu! Dvě firmy
také podpis odepřely.
Dále vydáno bylo provolání Novéhe
bbchodního gremia král. hlavníh
města Prahy, ve kterém žádána důrazně
vláda, by zakázala všeobecně demonstrativní no
sení barevných odznaků a buml.
Téhož dne usnesla se obchodní sekce ob
chodní a živnostenské komory v Praze, by pre
sident komory intervenoval u místodržitele
ministerského předsedy. Intervence stala se ve
středu dne 28. řijna. Jak známo, presidení
komory dal na srozuměnou, že dle jednomy
slného názoru rozvážných kruhů bylo by nej
vhodnějším všeobecně zakázati aspoň dočasné
nosení barevných odznaků.
»Prager Tagblatt« nazval jed-
nání komorniho presidia ve článku
nadepsaném »Rozěilení revertentů-
(ze dne 30. října) licoměrnictv í m.
Týž den intervenovala za slejným účelem
u místodržitele deputace gremia vinohrad-
ského.
Dne 28. října jednáno bylo o bouříeh
v Praze i na venkově v presidiální komisi (vý-
konného výboru) Zemské jednoty če-
ských obchodních gremil v král.
českém.
Jednosvorný názor všech ob
chodníků byl: Vláda jest o všem dopo-
drobna informována; nezakázala-li no-
sení barevných odznaků a demostrativní buml,
neudělá to jistě ani na zakročení jednoty.
Zakročiti tudíž musí rozvážné obecenstvo
samo: České obecenstvo musí se vynasnažiti
každého příslušníka českého zdr-
žeti od demonstrace a násilí.
Oproti tomu musí německé obch od-
nictvo a živnostnictvo, které dík
dobrotě a snášelivosti českého obchodnictva
v Praze a českém venkově dobré obchody dělá,
zakřiknouti ty německé provoka-
téry a štváče (»Drahtzieher« dle »Prager
Tagblattu«), kteři popichují k národnostním
štvanicím jednak nezkušené německé studenty
jednak i luzu v obeích s většinou německou.
Prager
Praha
živnostenský komora v Praga
5
article
Výraz »luza« vypůjčen z »Prager Tag
blattu«, »Bohemie«, »Montagsblat
tu« a »Neue Freie Presse«.
Jest nesporno, že známým přítelíčkům če-
ského národa zejmena váak německým politi-
kům, kteři zpíváním »Wacht am Rheine
v zemském sněmu uřízli si nesmrtelnou ostudu
v jubilejním roce, na tom hrozně záleží, aby se
jejich »loyální projev« nerozmazoval a a by
se co nejdříve zakryl nějakým ne-
předloženým skutkem Čechů. Tuto
radost rozumný Čech zaji st
Němcům neudělá; bude ignorovati něme-
cké studenty a ponechá jim, aby se mezi sebou
porvali a poprali (klerikální s neklerikálními).
Odepře-li německé obchodnietvo součinnost
a nezakřikne-li provokatéry ze svého tábora,
nemůže před Vánocemi žádat přízně českého
odběratelstva při nákupu.
Deputace Spolku majitelů domů.
Včerejšího dne dostavila se na radnie
staroměstskou depulace Spolku. majitelů
domů v Praze, sestávající z měst. radníeh
V. Kasalického a T. Maděry a pana JUC
Židliekého a stěžovala si na to, že posledním
událestmi město Praha a v prvé řadě ma-
jitelé domů jako veleí poplatníc
velice trpl.
Deputace tato přijata byla panem starostou
drem. Grošem a panem prvním náměstkem
drem. Štychem a vzdala dík praesidiu i. radě
městské za vhodná opatření, která k utišen
mysli obyvatelstva městská správa pražská pod-
nikla. Zároveň však vyslovila deputace podivení
nad tím, že přes všechny intervence se strany
města, poslanců, Národní rady a kde kterých
mírumilovných činitelů se nepodařilo dosud vy-
moci zákaz bumlů a zákaz nošení barevných
čepic, zejména v tak pohnutých dobách, jaké
nastaly rozbitím sněmu království českého.
Pan starosta dr. Groš odpověděl deputaci
tag
Čecho
Němec
Vánoce
Maděra
Židlieký
Groš
Štych
doktor
Praha
Bohemia
Neue Frei Presse
národní rada
Wacht be Rheine
6
article
že právě přichází z Příkopu, kdež přihlížel
k tomu, jak němečtí studenti v barevných čepi-
cích na Příkopě se procházejí a konstatoval, že
obecenstvo české, které v tu dobu na Přikopě
bylo přítomno, chovalo s naprostým klidem
poslechlo hned jakéhokoliv vyzvání orgánů po
licejních, takže jest zřejmo, že vroucí a důtklivé
prosba pražské rady městské, poslanců a Ná
rodní rady k obyvatelstvu nezůstala nevysly-
šena a že obecenstvo samo vším možným způ-
sobem se přičiňuje, aby zavládl v městě klid.
Ve věci zákazu bumlů a zákazu barevných
čepic obrátila se rada městská přímo na jednot-
livé ministry a poslanecké kluby a uložila de-
putaci do Vídně jedouci, aby také v této věci
s příslušnými funkcionáři pojednala.
Dále prohlásil pan starosta, že jest ocho-
ten vše učiniti, by v městě zavládl klid a že
chce k tomu pracovati, aby odstraněny byly
příčiny k znepokojení obyvatelstva.
V podobném směru vyslovil se k deputaci
pan první náměstek starostův dr. Štych a po-
ukázal k tomu, že praesidium rady
městské jest v permanenei na
ochranu zájmů pražského obyva-
te!stva a vyslovil naději, že společnému
úsili poslanců a všeho mírumilovného obyvatel-
stva se podaří odstraniti příčiny občasného roz-
ruchu v Praze a sjednati tu trvalý klid
Zprávy o pražských demonstracích v cizině.
Jest sice těžký boj s mnohonásobným aparátem ně-
meckých informací po celém světě rozšířených, ale
s potěšením můžeme konstatovati, že na základě
našich telegrafických depeší i psaných zpráv, zejme-
na francouzský tísk jest ve velkém celku přece dosti
dobře informován o nynějších událostech pražských
Jak čelné pařížské listy, tak i četné a důležité žur
nály provinciální, mají zprávy sice stručné, ale
celkem nám příznivé, arci vyjma několik velmi říd-
kých výjimek. »Corr. Tcheque«.
Přikopa
Štych
Vídeň
Praha
7
article
Bumluje se stále.
Za velmi četné asistence policistů a četni-
civa pořádali včera od 11 do půl 12 buršáci
buml na chodníku od paláce Živnostenské
banky k Nekázance. Súčastnilo se ho 110
buršáků v barevných čapkách. Na Přikopě me-
škal v tu dobu primátor měst pražských pan
dr. K. Groš a přihlížel k tomu, že obecenstvo
po celou dobu bumlu chovalo se naprosto
klidně.
Včera dopoledne dostavily se na rad-
nici deputace zástupců Spolků majitelů domů pro
Staré město pražské a Joselov a pro Nové město
pražské a král. Vyšehrad, které v nepřítomnosti p
starosty přijal náměstek p. dr. Štych. Zástupcové
těchto spolků žádali, by rada městská všechino úsilí
vynaložila na zákaz bumlů a nošení cerevisek i od-
znaků německým studentům z toho důvodu, že po-
rušením klidu, způsobeným vyzývavostí německých
studentů a násilným pak vyklizením ulic poškozují
se majetek a obchody největších nájemníků.
Spolek majitelů domů pro Staré město a Josefov
v Praze zaslal včera ministerskému předsedovi bar
Beckovi, jakož i ministrům dru. Fledlerovi i. Práškovi
telegramy se žádostí o zákaz bumlů německých stu
dentů v Praze, jakožto jediné příčiny porušován
klidu a poškozování nemovitého majetku a obchod-
enrltojr
níků.
s ovnsR o
Čeští ndvokáli a obhájcové ochotni jsou háji
zdarma nemajetné osoby, zatčené při nynějších de-
monstracích. Kolegové, kteří se chtějí akce této
účastniti, přihlaste se u některého z těchto advo
kátů: dra. O. Hübschmanna v Praze—I., Ferdinan
dova tř. 19, telefon 3812, dra. J. Josífka v Praze—II.
Spálená ul. 5, telefon 3921 neb dra. K. Žáka na
Král. Vinohradech, Karlova tř. 15, telefon 406, ktei
pověřeni byli řízením této společné akce a přijímají
též přihlášky o obhájce.
doktor
K Groš
Štych
Beck
Fledler
Prášek
O Hübschmann
J Josífko
K Žák
Král
Vyšehrad
Josefov
Praha
Karlov třída
živnostenský banka
Nekázanka
dom pro Stará město
Joselov
Přikopa I
8
article
Protičeské bouře v Čechách.
Protičeské bouře v Čechách.
Ze Žatce. Německé běsnění próti české menšině
v Žatci neustává. Časopis „SSaazer Anzeiger“ a „Na-
tional-Zeitung“ předhánějí se ve štvaní proti české
národnosti. Ččinek tčchto štvanic jeví se v tom, že
výrosikové z okolních německých vesnic, žáci gym-
nasia, žáci městské obchodní škoty, shromažďují se
ve večerních hodinách a bouří do půlnoci po ulici,
vyhledávajíce kde jakou českou budovu a jdouce
v massách k budovám českých najitelů domů, če-
ských spolků a českých obchodníků a k české škole
SSaazer Anzeiger
Čechy
Žatec
Zeitung
9
article
za pustého řevu a zpěvu písní všeněmeckých, za
výkřiků „Nieder mit den Tschechen!“, „Hinaus mi
Tschechen!“, podnikají útoky jak na české budovy
tak na české obyvatelstvo. V noci z pátku na sobotu
podnikli útok na školu Ústř. Matice školské v Žatci
po dvakráte, jednou o 1/210. a po druhé po 11. hod.
noční. Čelníci a policie chlácholili demonstranty, titu-
lujíce je nejněžnějšími jmény, avšak marně. Tepr
nasazené bajonety četníků přivedly některé z demon-
strantů k rozumu, že na nasazené bodáky nevběhli.
Ve dne německé žacívo všech škol pobíhá po městi
s klacky a pruty a bije děti, jdoucí do matiční školy.
O pobuřování německého obyvatelstva stará se velmi
horlivě učitel Heiser, který byl letos zvolen za poslan-
ce. Hlásalo se, že budovy nemají býti poškozovány
poněvadž by prý musilo město čkodu zaplatiti, avšak
že musí býti Češi biti a tělesně týráni. České služky
kterých jest ovšem v Žatci dosli značný počet, nejsou
jisty životem, poněvadž adepti kultury německé do-
cela systematicky přepadávají každého, koho za Če-
cha pokládají a holemi jej týrají. Rodina řídícího
učitele je v největším nebezpečí. Poslanec Heiser.
který je vůdcem těchlo demonstrací školních výrost-
ků, rozhlašuje, že se nikomu nemůže nic státi a ž
okrésní školní rada i zemská školní rada nemůže
žateckému učilelstvu, které žactve německých škol
proti české menšině štve, nikterak poručiti. Fakta
tato jsou naprosto zaručena.
Tschechen
Heiser
Čech
Žatec
nieder mit den Tschechen
10
article
Z Mostu se nám píše: Městská rada v Mosti
vydala vyhlášku k německému obyvatelstvu, v niž
žádá za klíd a zároveň štve Němce poukazem na
Prahu, kde prý „česká luza“ znásilňuje Němce
Tofo „uklidňující“ provolání vzali si Němcí takk
srdci, že nespokojili se vytlučením opatrovny matiční
a české firmy Procházka 4 Krupa, zamazováním če-
ských firem, vytloukáním českých eken a přepadává-
ním Čechů (zbili Sleté děvče, že zůstalo ležet na
dlažbě) — nýbrž pokračují ničením český ch
náhrobků na hřbítově a vyvolali takové na-
pjetí, že hrozila česká odveta. Dokud vybíjeli Něm
český majetek, nebylo tu ani četnictva ani vojska.
Němec
Tofa
Němce
Procházka
Krupa
Čecho
Most
Praha
Německo
11
article
Jakmile však zařinčela první německá tabulka, už
je v Mostě jako v obležení. Vojsko a četnictvo chrání
německý májetek - teprve, když s české strany upo-
zorněn byl okresní hejtman dr. Siegel, že Čechové
v Mostě a okolí pomohou si sami, nezabrání-li dal-
ším německým násilnostem, dal ve čtvrtek večer po-
prvé vykliditi Němce z hlavního náměslí. Okrés
hejtman ná popud obce nařídi třem českým hostin-
cům zavírání v 7 hodin večer, poněvadž obec mu
sdělila, že prý v těchto hostincích shromažďující se
„živlové, veřejný klid a pořádek ohrožujkcí“. Jak
falešné informace podal městský úřad v tom směru
okresnímu hejtmanství, patrno je z toho, že jedním
ze zavřených hostinců je hostinec „U zeleného stro-
mu“, jehož většinu hostů tvoří čeští státn
úřadníci a čeští učitelé. Okresní hejtman
vymlouvá se na obec a tvrdí, že prý zavřel také ně
mecké hostince, ještě týž den bylo však zjištěno
že dva německé hostince, klerě hejtman jmnenova
a v nichž se scházejí největší němečtí štváči a aran
žéři německých demonstrací, vůbec zavřeny nebyly
Je patrno, že mostecká obec chtěla timto falešným
informováním okresního hejtmana stříknouti svou
jedovatou slinou na hostinec, který navštěvují češt
státní úřadníci a učitelé.
doktor
Siegel
Čecho
Němec
Most
12
article
Z Trutnova. Po demonslracích, dne 28. říjn
uspořádaných, při kterých Národní dům, „Česká kou-
le“ a několik domů českých majitelů vytlučeno, opa-
kovány demonstrace i dne následujícího. Přes 600
osob shromáždilo se na náměstí, odkud za řevu a lání
Čechům táhlo ulicemi k Národnímu domu. Nedostal
se však do obvodu jeho, neboť c. k. hejtmanství uči-
nilo tentokráte opatření a výtržníci bodáky četníků
zahnáni. Totéž opakováno i dne včerejšího. Národt
dům, jehož vytlučená okna činí německé „práci“ re-
klamu, jest stále od obecenstva oblehán. Projekto-
vané zábávy a divadlo v Národním domě musily být
odloženy, neboť veliká okna sálu jsou výtlučena a
lid český obává se dalšleh demonstrací. Německý
obchodník Petr Erben uznal za nutné demonstrace
tyto využilkovati pro sroji reklamu, vyloživ pře
obchodem svým hůl s nádpisem „Lebenssáter 5 K-
.qe4 s e
Z Broumova, 31. října. Předevělrem večer shluk-
lo se zde několik set německých zuřivců, meži nimiž
bylo nnoho výrostků z okolních obcí a táhli za ohlu-
šujícíha výskotu a hulákání ulicemi města. Jeden
záslup německých násílníků podníkl dvakráte na če-
ský hostinec pí. M. Seidlové útok, klerý byl však čet-
níky, utvořivšími před hostincem kordon, odražen
Německá luza táhla polom městem dolů do před-
městí a vylloukla okna v Horní Pořičí v hostinci
Bittnera, v němž mají své místnosti sociální demo-
kraté. Také ve Střední Poříčí vytloukli Němci v ně
kolika domech, obývaných Čechy, okna. Také v ho
stinci pl. Marie Seidlové byla později za zády čelní
ků vytlučeno několik oken.
Čecho
Erben
M Seidl
Bittner
Němec
Seidl
Trutnov
Broumov
Horní Pořičet
Čechy
národní dům
Národt dům
Projekta
Lebenssáter 5 K
13
article
Z Chebu, 31. října. Dnes byli vypovězeni z bytu
četní čeští úřadníci, mezi nimi také soudní adjunkt
Kočí, který skoro již 10.let v Chobu působil.
Ve včerejší schůzi obecního výboru, oznámil
purkmistr dr. Gschier, že okresní hejimanství zasta-
vilo usnesení obecního výboru, kterým byla českým
trhovcům odňata místa na výročních trzich, pokud to
spadá v obor působnosti robce. Purkmistr doporu
čoval, aby se rekurovalo po případě až k správnímu
soudu. Na návrh městského radního zemského posl
doktor
Gschier
Cheb
obecní výbor
14
article
dra. Bernardina byla přijata resoluce, kterou se ně
meckým buršákům v Praze za jejich prý vzorné jed-
nání, vyslovuje uznání.
Úlrpení Čechů v Podmoklech. Výbory míst.
odborů N. J. severočeské na Král. Vinohradech ve
společ. schůzi dne 29. října t. r. konané, vzaly s po-
litováním na vědomí pronásledování české menšiny
podmokelské, jež jest v jejich ochraně a projevují
podmokel. Čechům bratrské sympatie. Zároveň sli
bují za pomoci veškerého členstva a vlasteneckéh
obyvatelstva města Čechy podmok. i nadále v jejich
boji vydatně podporovati
Bernardin
Čecho
severočeský
Král
Praha
Podmokly
Vinohrady
15
title
Převrat na Balkáně.
Balkán
16
article
Naše zprávy
Naše zprávy
Sp. Z Bělehradu, 31. října. (Zvl, tel. »N. L.«)
Vůdce Mladoturků, Achmet Riza
beg. nepřibyl večerním rychlikem, nýbrž dnes
ráno a na nádraží byl uvítán tajemníkem za-
hraničního ministerstva. Riza beg mluvil do-
poledne s předsedou vlády Velimirovičem
během dnešního dne bude přijat krále m.
Veřejnost věří že práce o dohodnutí Tu-
recka a srbských států pevně po
kračuje.
Z Nového Pazaru sdělují, že se tamn
neobydlená obrovská kasárna rychle připravuj
ko ubytování značného počtu ture-
ckého vojska.
Zprávy naše potvrzují, že vůdcové Ar
nautů dostali z Cařihradu nařízení
přichystati se k válce
Srbská vláda zakázala vývoz obilí
a koní ze Srbska.
Na hranici Srbska opouštěje srbskou půdu,
brigadýr Vukotič dostal vlastenecký telegram
Velimirovičův. V odpovědi Vukotič dě-
koval za bratrské uvítání a dodal, že učiní ve-
likou radost svému panovníku, až mu přečt
vlastenecký telegram, svědčici, že Srbsko
vytrvá.
Sp. Z Bělehradu, 31. října. (Pův. telegr.
»Nár. Listů«.) Rozmluva Rizy beje s m.-p
Velimirovičem trvala celou a audience u krále
půl hodiny. Vůdce Mladoturkův odjel večerním
rychlikem do Paříže. Zdá se nepochyb
ným, že v případě vojny Srbov
budou bojovati pod srbským a tu
reckým praporem.
Dle telegramu z Užice stráže ve Vyšehradě
zastřelily 24. m. m. o 9. hod. več. dva
dělníky, vracející se domů.
Achmet Riza
Vukotič
Bělehrad
Nový Pazar
Cařihrad
Srbsko
Paříž
Užice
Vyšehrad
Ara
17
article
Srbská skupština a hosudarstvenná
duma.
Z Bělehradu, 31. října. (Zvl. tel. »Nár,
Listů «) Předseda skupštiny Ljubomír Jov
novič poslal tento telegram předsedovi hosu-
darstvenné dumy Chomjakovu:
Jako představiteli národního zastupitelstva
země, jejíž státní základy a nezávislost jsou
zality, nejen krví našich chrabrých předků
nýbrž i šlechetnou krví ruských bratří, kteř
s námi a za nás bojovali celý XIX. věk, je m
etí, že mohu jménem svých soudruhů poslaneů
obrátití se k vám, pane předsedo, a skrze vá
k bratrské hosudarstvenné dumě s plnou důl
věrou, že slyší hlas těž ceraněnéh o
srbskěho národa. Historické srbské krá-
lovstvi, Bosna, a srbské, velkovévodství
Hercegovina, jež r. 1875 prvé započaly
slovanskou válku za svobodu a potom k veli-
kému rozčarování svému i všeho Srbstva byly
dány ve správu rakousko-uherskému mocnářství.
nyní, po konstatovaném nezdaru poslání Ra-
kousko Uherska tam a bez svého svolení, ano
proti přání a vůhi bosensko-hercegovského oby-
vatelstva byly zabrány rakousko-uherským moc-
nářstvím. Národ srbský v Srbsku a na Černé
Hoře, přesvědčen, že mluví také národu bosen-
skému i hercegovskému z duše, odhodlán je
nedopustiti, aby byl tento čin doko-
nán. Oznamuje vám to, pane předsedo, mám
čest prositi vás, abyste byl před hosudarsivennou
dumou tlumočníkem srbské naděje, že ústavné
Rusko nedopusti, aby se při té přiležitosti opa-
kovaly některé chyby slaré ruské diplo macie
naproti srbskému národu, nýbrž že mocným
ruským spolupůsobením zvítězí spravedlivá věc
Ljubomír Jov
Chomjakov
Bělehrad
Bosna
Srbsko
Černá hoře
Rusko
18
article
bosensko-hercegovského i všeho srbského národa.
Neopouštějte nás v neštěstí samy, své
bratry! Byť i bylo Srbu souzeno, aby pře-
možen padl za svobodu, ještě bude volati: A
žije car Mikuláš II.! Ať žije hosudarstvenná
duma ! Ať žije ruský národ!
Afféra ruského vyslance v Zemunu.
R. Z Petrohradu, 31. října. (Zvl. telegr.
»N. L.«) Zpráva o tom, že pan Sergiev
ruský vyslanec v Bělehradě, byl v Zemunu
podroben policejní prohlídce a že policie ne-
ušetřila ani vyslancovy manželky, telegraficky se
dostala do Ruska a vyvolala tam z dě-
šení. Ruské listy pokládají to za
zúmyslnou urážku Ruska a činí za
ni zodpovědným bar. Aehrenthala,
spojujíce ji se zatčením vojvody Janka Vuko-
tiče v Záhřebě Žádají, aby ruské za-
hraničné ministerstvo požádalo za
okamžité zadostučinění.
Srbský korunní prine v Petrohradě.
Z Petrohradu, 31. října. (K. k) Korunní
princ srbský přijme dnes v zimním paláci v
slyšení předsedu hosudarstvenné dumy Chom-
jakova a četné členy hosudarstvenné dumy.
Srba
Mikuláš II
Sergiev
Petrohrad
Bělehrad
Rusko
Vuka
Záhřeb
Chomjakův
19
article
Vzpoura turecké posádky v P'eře.
Z Cařihradu, 31 října. (K. k.) Včera večer
vzbouřila se jedna setnina, když byl dán
rozkaz, aby pět praporů zdejší 1. a 2.
divise, tvořících ildizskou po-
sádku, odesláno bylo do Djedda-
h u. Vojáči opustili ozbrojení kasárny taškišlov-
ské v Peře, postavili se poblíž kasáren a pro-
hlásili, že chtějí jít domů, nebo že půjdou
s sebou jen tehdy, když celá druhá divise
bude přeložena do Hedžasu. Aby vzbo-
řenci byli přemoženi, obdržel ze
Soluně přišedší prapor střelců
ubytovaný v těchže kasárnách
dnes ráno rozkaz, aby s hudbou vytáhl
zdánlivě na cvičení, ve skutečnosti však k ob-
klíčení setniny.
Při obkličování počala vzbouřená set-
nina stříleti. Střelecký prapor odpovídal
rovněž palbou. Padlo asi 1000 rau.9
mrtvých a 7 raněných zůstalo na
místě. Po obkličení se setnin
vzdala. Byla odzbrojena a isolo-
vána. Případ vzbuzuje velký roz-
ruch a znepokojení. Sensační vylíčení
tohoto případu a údaje o velkých ztrátách jsou
nepravdivy. Případ sám jest přece
velmi významný. Podobné připady Ize
očekávati jestě, jestliže prová-
děn bude i na dále úmysl vzdáliti
odtud většinu zdejší posádky.
Vojáč
Cařihrad
31 říjen
Hedžas
Soluň
20
article
Tajný spolek mezi Anglií a
Tajný spolek mezi Anglií a
Tureckem.
Anglie uzavřela s Tureckem odboj i výboj.
Cařihradský list »Tanin« dovídá se, že uzavřen
byl tajný spolek tohoto rázu mezi Anglil a Tu-
reckem. Spolek má zyláště za účel, zachovati
celistvost Turecka. Dotyčné návrhy učinil prý
velvezír Kiamil, stoupenec válečné strany, an-
glickému vyslanci a ten na ně již přistoupil.
Proti komu spolek ten jest namiřen, je jasno.
Převrat na Balkáně a evropská
situace.
(Pův. dopis »Nár. L.
O svropské situaci vzhledem ku převralu
na Balkáně docházejí neustále zprávy přímosi
odporující. Ačkoli I zvolský již skončil své
cesty, vysvětlila se situace jenom potud, že
nyní možno přímo ukázati, jaké překážky se
staví proti přátelské dohodě a jakými cestami
možno dospěti k rozřešení.
Když byl Izvolský v Buchlově a mluvil
s baronem Aehrenthalem o možné annexi Bosny
a Hercegoviny Rakouskem, které si netroufal
odporovati, nadhodil jako nutnou kompensaei
pro Rusko otázku Dardanell, což zahraniční
ministr rakouský byl ochoten rozhodně podpo-
rovati. Tehdy se zdálo, že jest rozřešení nale-
zeno a rovněž postup ke zjednání kompensací
jiným mocnostem zdál se býti na snadě, bylo
Anglit
Izvolský
Anglie
Turecko
Balkán
Buchlov
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Rusko
21
article
.. . obzvlášť rád se probírám rozpravami, jež
se týkají zbytků slovanského názvosloví po neslo-
vanské dnes Evropě, Jsem antropolog povoláním.
Zvláště poslední článek (10. května) . . . ponouká
mne, sdělit s Vámi příhodu, která se mi nedávno
sběhla.
Třídili jsme znovu náš materlál a při tom mi
pomocníci zpřeházeli množství evropských lebek
zvláště velké sbírky českých, bavorských a tyrol-
ských. Lebky jsou ovšem číslovány a mohl jsem je
snadno dle čísel znovu uvésti do pořádku, avšak
napadlo mně, zkusiti to pouze na základě je-
ich tvaru, velkosti a jiných značek. A uká
zalo se, že je to — zcela nem ožno.
Blízká příbuznost lebek byla mi ovšem již dříve
známa, leč tato nahodilá demonstrace, předsevzatá
bez předpojetí, ukázala, co za všech případů jiných
bylo by považováno za čirou jednotnost.
Evropa
22
article
Podivno! Zde leží lebky Čechů, Bavorů, Tyrolanůa
odborník — je nerozezná!
A rozhled po pracích jiných ukazuje, že nikd
dosud vážně se nepokusil, jakýkoli platný
rozdíl dokázati! Jak to vysvětlit? Snad se lebky
postupem času změnily a tím sobě se zblížily ? Velmí
stěží! Česká lebka je typ všech slovanských, je proti
položená typu z t. zv. »Reihengtäber«, který plat
za čístokrevně anglo germánský. Česká lebka zaku
lacená nemohla se tedy časem přiblížit podlouhlé
lebi germánské. A bavorská či tyrolská lebka? Proě
by jedna či druhá, zvláště pak obě, byly měly
změnit typ svůj německý — jestli vůbec byly pů-
vodně toho druhu! — na čistý ráz lebky slovanské?
A jestli nebyly toho druhu, čím tedy byli pů-
vodně Bavoři, Tyrolané a všichni, kdož přináleží
ke stejnému typu kosternému ve střední a západní
Evropě? Jest zhola vyloučeno, že by byli bý-
vali — Germány! Ne-li tedy Němci, snad Keltové
A co byli Keltové, jestli měli lebky, posta v
(soudě dle délky kosti) a bezpochyby také p le
převážně tmavší starých — Slovanů
Zbývá různost jazyka, ovšem ! Nejsou-li však
a nejmenují-li se Bavoři dnes »Němci?« A čím byli
asi Keltové, než se stali Kelty jazykem, nebji
nou příčinou ? . ..
Vývody amerického krajana odborníka jsou
markantní. Ani úsilií německé antropologie ne-
může vytlačit Slovany z evropského pravěkul
Však přihoda, kterou tak trefně komentuje
pisatel listu, je symbolická pro všecku soustavu
dnešní německé »slovanovědy«. Jako bylo s leb-
kami washingtonských sbírek, tak jednoho dne
bude se vši hromadou argumentů protislovan-
ské »slovanovědy«: malý otřes — a soustava
se shroutí. A drtivý otřes nastane, až bude, jal
má být — ve slovanské vědě.
Čecho
Bavor
Tyrolan
Germán
Němec
Kelt
Slovan
Evropa
Slovan
23
article
Deset let „Uměleckého divadla
v Moskvě.
Deset let „Uměleckého divadla
v Moskvě.
Přinesli jsme již stručnou zprávu o oslavě
desetiletého výročí dne, kdy vstoupil v život
skromný, několika málo sic, ale silnými uměle-
ckými individualitami založený podnik divadelní,
jehož duší literární byl geniální Ant. P. Če
chov, režisérsky tvůrčí VI. Iv. Němirovič-
Dančenko, hereckou a při tom i organisační
neobyčejně schopnou — kteréžto dvě vlastnost
zřídka bývají sdruženy — K. S. Stanisl av-
skij. Deset let života tohoto ústavu, který za
čal z nejskromnějších prostředků — jeho pro-
vozovací kapitál počáteční byl 28 tisíc rublů —
na nepatrné scéně moskevského „Loveckého
klubu“, znamená novou epochu v ruském diva-
delnictví, znamená hotovou revoluci v dosn-
vadní tradici, skvělé vítězství dramatu psycho-
logického a náladového. Desáté výročí trváná
„Uměleckého divadla“, které by mohlo být zvá-
no také divadlem Čechovovým, jak
bylo vděčně připomenuto při jubilejní oslavé
minulého týdne, zastihlo toto první divadlo ru-
ské a „první divadlo světa“, jak bylo předloni
lichotivě nazváno nikoli svými krajany, nýbrž
přísnou kritikou německou v Berlíně — v nej-
divadelnějším snad městě evropském — zasti-
hlo je na výši uměleckých triumfů, finančně za-
bezpečené, s nejkrásnějšími nadějemi do bu-
doucnosti hledicí.
Iva
Němirovič
Dančenko
S Stanisl av
Čechovův
Moskva
Berlín
24
article
„Umělecké divadlo“ moskevské dovedlo
zaujmouti mezi všemi ruskými divadly posta-
vení zcela výminečné, a upoutat na sebe zájem
uměleckého světa domácího i zahraničního. Jeho
cesta k umělecké výši byla přímá a vítězně
stoupající, ale nebyla stále jen šťastná, favoriso-
vaná a triumfující. Tento ústav s celou svou
družinou uměleckou našel i mnoho vášnivýc
protivníků, kteří nemohli mu odpustiti zradu,
opuštění staré scénické formy, vytýkali mu, že
sudbu svou svázal příliš těžce se sudbou nové
dramaturgie, že porušuje samo přirozené po
slání divadla a divadelního umění, nahražuje
prvenství herce na scéně prvenstvím režiséra
živou duši divadla že vystřídává technickým apa-
rátem, strojem.
Arci je dnes už i na Rusi víc nadšených
přátel, než zásadních a nesmiřitelných nepřáte
Uměleckého divadla. Oni vidí a ctí v něm sprá
Rus
umělecký divadlo
25
article
Podpis.
vně krásnou, bohatou a plodnou snahu uměle-
ckou, svrchovaně úetyhodnou a oplodňujíeí
vésti umění scénické po nových cestách, zjem-
niti je a prohloubiti tak, aby nikoli jednollivý
parádní výkon herecký, nýbrž silně ovládmutý
celek zaujal diváka, aby sám obsah hry a jej
vnitřní smysl působil. Takovým způsobem dru
žina Moskevských stala se nejideálnějších inter
protkou Čechova a domácích autorů, z cizíeh
předovším Ib se na.
Zajímavá je štatistika uplynulých 10 let
v jubilejní den divadla publikovaná. V těchte
10 letech Umělecké divadlo, zahájivši svoje hry
„Carem Fedorem' (hraběte A. Tolstého), uspo-
řádalo celkem 1732 představení, z těch 1474
ve vlastním divadle moskevském, ostatní mimo
ně. (V Potrohradé byli Moskevští v těchto deset
letech celkem 7krát, vždy v době Velkého postu
před ruskými Velikonocemi a hráli tu dohro
mady 183krát).
Na vstupném vybralo Umělecké divadlo z
svých doset let okrouhle asi 2 miliony rublů.
jen nějaké dva až tři tisíce do nich seházeji
Jak návštěva divadla a částečně i ceny jeho po
stupně stoupaly, o tom nejlip svědčí tyto dvě
číslice: v první saisoně divadla příjem celkový
na vstupném činil 103 tisíce rublů, v desáté sai
seně už 336.000.
Čechův
Fedor
A Tolstý
umělecký divadlo
26
article
Her bylo sehráno za těch deset let pouze
40 — tedy průměrně čtyři novinky ročně
Z těchto 40 her byla 21 novinka domácí, ruska.
19 cizích. První místo co do počtu kusů sehra
ných i co do počtu ropris patří arci Ant.P
Čechovu, dobrému geniu Uměleckéhodi
vadla, který je vlastním spoluzakladatelem jeh
slávy. Jemu patří 464 představení v úhrnném
počtu 1732, tedy víc než plná čtvrtina. Po Če
chovu patří místo hned Henriku Ibsenov
(dávalo se 8 jeho kusů dohromady 228krát)
Třetí místo zaujímá Maksim Gorkij (3 kusy
a 191 představení).
Jedno z velikých tajemství úspěchů spočívá
dojista i v tom, že umělecký ensembl divadla
po celých deset let — od samého začátku — v
svém jádře zůstal téměř nezměněný a ze sil vý-
borných neubylo žádné, naopak však jich při-
bylo několik.
Nebude snad bez zajímavosti také hrstka
číslic o finančním stavu divadla. Reditelé Stani-
slavskij a Němirovič-Dančenko začínali před de-
seti roky, jak již řečeno, s kapitálem 28 tisíe
rublů, sebraných na podílech. První rok už
tento kapitál pohltil a přinesl ještě 40 tisíc
dluhů. Také několik následujících let byl pod-
nik pasivni, ač umělecky rostl a zkvétal, ale
diuhy rostly a zkvétaly také. Divadlu hrozii
krach. Tehdy — v roce 1903 — zachránilaje
štědrá podpora moskevského mecenáše mili -
náře S. T. Mozorova, který na sanací po-
měrů věnoval 200.000 rublů. Ale v příštich
dvou letech divadlu podařilo se pouze jakž takž
krýti svoje vydání, a prosincová revoluce roku
1905 zastihla Moskovské opětně beze všech pe
něžních prostředků. Tenkrát zachránil družinu
literárně-umělecký kroužek moskevský, zapůjčiv
divadlu 25 tisíc rublů, s nimiž podniknuta zná-
má cesta do Evropy — do Berlína, Drážďan.
P Čechův
Ibsenov
Maksim Gorkij
Němirovič
Dančenko
T Mozorův
Reditel Staňa
Evropa
Berlín
Drážďany
Ruska
27
article
Prahy a Vídně. Moskevští sehráli tu celkem 6
představení, a vrátili se domů, pokryti evrop-
skou slávou, ale z půjčených peněz jim nezbyla
téměř ani kopějka. Avšak již nejblíže příšt
saisonu (1906/07) přinesla Moskevským skvělé
a stále stoupající úspěchy a s nimi i materiální
zabezpečení. Již po Vánocích dluh zaplacena
dnes divadlo stojí si pevně, opírajíc svoji stabi-
litu hlavně o 15 podílníků (po 5000 rublů), mez
nimiž jsou i oba ředitelé divadla i někteří čle-
nové herci a vedle toho o značný reservní kapi-
tál šesti osob, jež jsou zárukou, že by finančně
podepřely první dnes divadelní podnik ruský.
kdyby snad nová kalamita naň dolehla.
Průběh jubilea byl poněkud zkalen tím, že
právě toho dne divadelní a literární Moskva
truchlila nad rakví vynikajícího herce a režiséra
A. P. Lenského (z „Malého divadla“). Za-
mýšleli dokonce odložiti jubileum, ale nebylo
už možno, neboť tou dobou sjížděly se z Petro-
hradu i odjinud do Moskvy deputace s oslavný-
mi řečmi, s blahopřáním, věnci a dary. Oba ředi
telé „Uměleckého divadla“ pronosli tu vřelo
vzpomínky dvěma spoluzakladatelům již zesnu-
lým — Čechovu a mecenáši Morozovu. Byla
ovšem i nezbytná panychida na pamět obou
spojená s pohřební slavností za Lenského.
vč.
Lenský
Čechův
Morozův
Praha
Vídeň
Moskva
Petra
28
article
Hudba.
Hudba.
Y Berlína. České kvarlefo (Holfman.
Suk, Herold, prof. Vihan) považuje se v hudebním
světě berlínském za uměleckou veličinu první třídr
a jeho koncerty jsou vždy hudební událostí. Překva-
puje téměř množství vybraného obecenstva, které
sál Beethovenův pokaždé plní. Zastoupeno jest
obecenstvo uměl. vkusu, obecenstvo hudebně vyško-
lené, vzdělané. Směs všech národů a jazyků. Svědčí
to o světové pověsti naších mistrů; koncerty jejich
jsou střediskem cizojazyčné hudební inteligence-
Kvarteto (což také uznání zasluhuje) propaguje naše
velké mistry Dvořáka, Smetanu a díla jejich vzorně
provádí. Rovněž vzorně interpretují naši mistří díla
klasická.
Symíonický orchestr získal ke svěmu řádně-
mu koncertu, který staneven na první polovici mě-
síce prosince, prvcřádového operního pěvce, který
dosud při pohostinských vystupováních v Praze s
veliké oblibě našeho hudbymilovného obecenstva
těšil. Výbor žádá proto všechny členy, aby zkoušky
— které se jim písemně oznamují — pilně navště-
vovali.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 4. hod. odpol.
koná se v sále Plodinové bursy druhý symfonický
koncert za řízení p. dra. Viléma Zemánka. Význam-
nou novinkou pořadu bude houslový koncert A-dur
op 101. od Maxa Regera, jenž dojde po nedávné pre-
miéře lipské prvního opakování. Solový part hráti
bude první koncertní mistr p. Ant. Maixner. Na po-
řadu je mimo to Cherubiniova ouvertura k opeře
„Lodolska“ a jako pokračování cyklu Brahmsov
jeho druhá symfonie. Vstupenky po 2 K na číslované
sedadlo, po 1 K, na nečíslované sedadlo a po 60 hal.
na místa k stání prodávají se od 10 do 12 hod. dopol.
v kanceláři Českého Filharmonického družstva na
Václavském náměsti č. 53 (lelefon č. 2995) a odpol.
od 3 hod. u koncertní pokladny
Hudební jednota čes. vys. škol v Praze.
Suk
Herold
profesor
Vihan
Beethovenův
Dvořák
Smetan
Zemánek
Maxa Reger
Maixner
Cherubiniův
Praha
Y Berlín
Český kvarlefo
Český filharmonie
Brahmsov
Český filharmonický družstvo
Holfman
houslový koncert Adur op 101
29
article
Zkoušky pěv. v úterý a v pátek od 3/47. do 8. hod.
več. v čís. 4. v Klementinu, zkoušky orchestrálnív
pondělí a ve čtvrtek od 6. do 8. hod. več. v č. 4
v Karolinu. Dámy vřele vítány. Kolegové, přihlašujte
se hojně. Zápis při zkouškách.
Vyučování zpěvu. Paní Bohumila R-
seukrancová vyučuje od 1. t. m. ve svém bytě,
U půjčovny č. 9, zpěvu výhradně dle methody Gin-
glelma Vergine, jediného učitele Enrica Ca-
rusa. Přijímání žáků denně od 3—4 hod. odpol.
+ Hudba ohrámová. Dnes v neděli budouo
4. hod. odpolední v chrámu na Karlově při druhé
slavnosti Marianského devítníku řízením paní Marie
Benešové Machainové provedeny tyto skladby: »Ave
maris stelia« od Ed. Griega »Ave Maria« od Pietra
Mascagnia (zapěje koncertní pěvec pan Ed. Krtička
a »Pange lingua«, čtyřhlasý damský sbor od Josefa
Kačaby
+ V »Daliboru« čís. 3 pokračuje prol. dr. O.
Hostinský ve svých »Vzpomínkách na
Fibicha«, které osvětlují význačný kus naší hu-
dební historie duchaplným příspěvkem memoirovým
a jsou z nejcennějších statí celé naší literatury.
Článek »O úkolech režie« jest theoretickým úvodem
do otázky operní režie. Referát o Hostinského studii
»Dvořák ve vývoji naší dramatické badby«, o Ná-
Gina
Enriko Ca
Karlův
Marie
Beneš
Machain
Ed
Grieg
Marius
Pietr Mascagnio
Krtička
Kačab
Fibich
Dvořák
Klementinum
Karolina
paní Bohumil R