ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 70d11290-7630-11dc-a90f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 108, place 67, org 23, work 8
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
1. listopadu 1908. Císlo 301.
4 article
Tagblatte zrazoval německé ob- chodnictvo od podpisu! Dvě firmy také podpis odepřely. Dále vydáno bylo provolání Novéhe bbchodního gremia král. hlavníh města Prahy, ve kterém žádána důrazně vláda, by zakázala všeobecně demonstrativní no sení barevných odznaků a buml. Téhož dne usnesla se obchodní sekce ob chodní a živnostenské komory v Praze, by pre sident komory intervenoval u místodržitele ministerského předsedy. Intervence stala se ve středu dne 28. řijna. Jak známo, presidení komory dal na srozuměnou, že dle jednomy slného názoru rozvážných kruhů bylo by nej vhodnějším všeobecně zakázati aspoň dočasné nosení barevných odznaků. »Prager Tagblatt« nazval jed- nání komorniho presidia ve článku nadepsaném »Rozěilení revertentů- (ze dne 30. října) licoměrnictv í m. Týž den intervenovala za slejným účelem u místodržitele deputace gremia vinohrad- ského. Dne 28. října jednáno bylo o bouříeh v Praze i na venkově v presidiální komisi (vý- konného výboru) Zemské jednoty če- ských obchodních gremil v král. českém. Jednosvorný názor všech ob chodníků byl: Vláda jest o všem dopo- drobna informována; nezakázala-li no- sení barevných odznaků a demostrativní buml, neudělá to jistě ani na zakročení jednoty. Zakročiti tudíž musí rozvážné obecenstvo samo: České obecenstvo musí se vynasnažiti každého příslušníka českého zdr- žeti od demonstrace a násilí. Oproti tomu musí německé obch od- nictvo a živnostnictvo, které dík dobrotě a snášelivosti českého obchodnictva v Praze a českém venkově dobré obchody dělá, zakřiknouti ty německé provoka- téry a štváče (»Drahtzieher« dle »Prager Tagblattu«), kteři popichují k národnostním štvanicím jednak nezkušené německé studenty jednak i luzu v obeích s většinou německou.
Prager Praha živnostenský komora v Praga
5 article
Výraz »luza« vypůjčen z »Prager Tag blattu«, »Bohemie«, »Montagsblat tu« a »Neue Freie Presse«. Jest nesporno, že známým přítelíčkům če- ského národa zejmena váak německým politi- kům, kteři zpíváním »Wacht am Rheine v zemském sněmu uřízli si nesmrtelnou ostudu v jubilejním roce, na tom hrozně záleží, aby se jejich »loyální projev« nerozmazoval a a by se co nejdříve zakryl nějakým ne- předloženým skutkem Čechů. Tuto radost rozumný Čech zaji st Němcům neudělá; bude ignorovati něme- cké studenty a ponechá jim, aby se mezi sebou porvali a poprali (klerikální s neklerikálními). Odepře-li německé obchodnietvo součinnost a nezakřikne-li provokatéry ze svého tábora, nemůže před Vánocemi žádat přízně českého odběratelstva při nákupu. Deputace Spolku majitelů domů. Včerejšího dne dostavila se na radnie staroměstskou depulace Spolku. majitelů domů v Praze, sestávající z měst. radníeh V. Kasalického a T. Maděry a pana JUC Židliekého a stěžovala si na to, že posledním událestmi město Praha a v prvé řadě ma- jitelé domů jako veleí poplatníc velice trpl. Deputace tato přijata byla panem starostou drem. Grošem a panem prvním náměstkem drem. Štychem a vzdala dík praesidiu i. radě městské za vhodná opatření, která k utišen mysli obyvatelstva městská správa pražská pod- nikla. Zároveň však vyslovila deputace podivení nad tím, že přes všechny intervence se strany města, poslanců, Národní rady a kde kterých mírumilovných činitelů se nepodařilo dosud vy- moci zákaz bumlů a zákaz nošení barevných čepic, zejména v tak pohnutých dobách, jaké nastaly rozbitím sněmu království českého. Pan starosta dr. Groš odpověděl deputaci
tag Čecho Němec Vánoce Maděra Židlieký Groš Štych doktor Praha Bohemia Neue Frei Presse národní rada Wacht be Rheine
6 article
že právě přichází z Příkopu, kdež přihlížel k tomu, jak němečtí studenti v barevných čepi- cích na Příkopě se procházejí a konstatoval, že obecenstvo české, které v tu dobu na Přikopě bylo přítomno, chovalo s naprostým klidem poslechlo hned jakéhokoliv vyzvání orgánů po licejních, takže jest zřejmo, že vroucí a důtklivé prosba pražské rady městské, poslanců a Ná rodní rady k obyvatelstvu nezůstala nevysly- šena a že obecenstvo samo vším možným způ- sobem se přičiňuje, aby zavládl v městě klid. Ve věci zákazu bumlů a zákazu barevných čepic obrátila se rada městská přímo na jednot- livé ministry a poslanecké kluby a uložila de- putaci do Vídně jedouci, aby také v této věci s příslušnými funkcionáři pojednala. Dále prohlásil pan starosta, že jest ocho- ten vše učiniti, by v městě zavládl klid a že chce k tomu pracovati, aby odstraněny byly příčiny k znepokojení obyvatelstva. V podobném směru vyslovil se k deputaci pan první náměstek starostův dr. Štych a po- ukázal k tomu, že praesidium rady městské jest v permanenei na ochranu zájmů pražského obyva- te!stva a vyslovil naději, že společnému úsili poslanců a všeho mírumilovného obyvatel- stva se podaří odstraniti příčiny občasného roz- ruchu v Praze a sjednati tu trvalý klid Zprávy o pražských demonstracích v cizině. Jest sice těžký boj s mnohonásobným aparátem ně- meckých informací po celém světě rozšířených, ale s potěšením můžeme konstatovati, že na základě našich telegrafických depeší i psaných zpráv, zejme- na francouzský tísk jest ve velkém celku přece dosti dobře informován o nynějších událostech pražských Jak čelné pařížské listy, tak i četné a důležité žur nály provinciální, mají zprávy sice stručné, ale celkem nám příznivé, arci vyjma několik velmi říd- kých výjimek. »Corr. Tcheque«.
Přikopa Štych Vídeň Praha
7 article
Bumluje se stále. Za velmi četné asistence policistů a četni- civa pořádali včera od 11 do půl 12 buršáci buml na chodníku od paláce Živnostenské banky k Nekázance. Súčastnilo se ho 110 buršáků v barevných čapkách. Na Přikopě me- škal v tu dobu primátor měst pražských pan dr. K. Groš a přihlížel k tomu, že obecenstvo po celou dobu bumlu chovalo se naprosto klidně. Včera dopoledne dostavily se na rad- nici deputace zástupců Spolků majitelů domů pro Staré město pražské a Joselov a pro Nové město pražské a král. Vyšehrad, které v nepřítomnosti p starosty přijal náměstek p. dr. Štych. Zástupcové těchto spolků žádali, by rada městská všechino úsilí vynaložila na zákaz bumlů a nošení cerevisek i od- znaků německým studentům z toho důvodu, že po- rušením klidu, způsobeným vyzývavostí německých studentů a násilným pak vyklizením ulic poškozují se majetek a obchody největších nájemníků. Spolek majitelů domů pro Staré město a Josefov v Praze zaslal včera ministerskému předsedovi bar Beckovi, jakož i ministrům dru. Fledlerovi i. Práškovi telegramy se žádostí o zákaz bumlů německých stu dentů v Praze, jakožto jediné příčiny porušován klidu a poškozování nemovitého majetku a obchod- enrltojr níků. s ovnsR o Čeští ndvokáli a obhájcové ochotni jsou háji zdarma nemajetné osoby, zatčené při nynějších de- monstracích. Kolegové, kteří se chtějí akce této účastniti, přihlaste se u některého z těchto advo kátů: dra. O. Hübschmanna v Praze—I., Ferdinan dova tř. 19, telefon 3812, dra. J. Josífka v Praze—II. Spálená ul. 5, telefon 3921 neb dra. K. Žáka na Král. Vinohradech, Karlova tř. 15, telefon 406, ktei pověřeni byli řízením této společné akce a přijímají též přihlášky o obhájce.
doktor K Groš Štych Beck Fledler Prášek O Hübschmann J Josífko K Žák Král Vyšehrad Josefov Praha Karlov třída živnostenský banka Nekázanka dom pro Stará město Joselov Přikopa I
8 article Protičeské bouře v Čechách.
Protičeské bouře v Čechách. Ze Žatce. Německé běsnění próti české menšině v Žatci neustává. Časopis „SSaazer Anzeiger“ a „Na- tional-Zeitung“ předhánějí se ve štvaní proti české národnosti. Ččinek tčchto štvanic jeví se v tom, že výrosikové z okolních německých vesnic, žáci gym- nasia, žáci městské obchodní škoty, shromažďují se ve večerních hodinách a bouří do půlnoci po ulici, vyhledávajíce kde jakou českou budovu a jdouce v massách k budovám českých najitelů domů, če- ských spolků a českých obchodníků a k české škole
SSaazer Anzeiger Čechy Žatec Zeitung
9 article
za pustého řevu a zpěvu písní všeněmeckých, za výkřiků „Nieder mit den Tschechen!“, „Hinaus mi Tschechen!“, podnikají útoky jak na české budovy tak na české obyvatelstvo. V noci z pátku na sobotu podnikli útok na školu Ústř. Matice školské v Žatci po dvakráte, jednou o 1/210. a po druhé po 11. hod. noční. Čelníci a policie chlácholili demonstranty, titu- lujíce je nejněžnějšími jmény, avšak marně. Tepr nasazené bajonety četníků přivedly některé z demon- strantů k rozumu, že na nasazené bodáky nevběhli. Ve dne německé žacívo všech škol pobíhá po městi s klacky a pruty a bije děti, jdoucí do matiční školy. O pobuřování německého obyvatelstva stará se velmi horlivě učitel Heiser, který byl letos zvolen za poslan- ce. Hlásalo se, že budovy nemají býti poškozovány poněvadž by prý musilo město čkodu zaplatiti, avšak že musí býti Češi biti a tělesně týráni. České služky kterých jest ovšem v Žatci dosli značný počet, nejsou jisty životem, poněvadž adepti kultury německé do- cela systematicky přepadávají každého, koho za Če- cha pokládají a holemi jej týrají. Rodina řídícího učitele je v největším nebezpečí. Poslanec Heiser. který je vůdcem těchlo demonstrací školních výrost- ků, rozhlašuje, že se nikomu nemůže nic státi a ž okrésní školní rada i zemská školní rada nemůže žateckému učilelstvu, které žactve německých škol proti české menšině štve, nikterak poručiti. Fakta tato jsou naprosto zaručena.
Tschechen Heiser Čech Žatec nieder mit den Tschechen
10 article
Z Mostu se nám píše: Městská rada v Mosti vydala vyhlášku k německému obyvatelstvu, v niž žádá za klíd a zároveň štve Němce poukazem na Prahu, kde prý „česká luza“ znásilňuje Němce Tofo „uklidňující“ provolání vzali si Němcí takk srdci, že nespokojili se vytlučením opatrovny matiční a české firmy Procházka 4 Krupa, zamazováním če- ských firem, vytloukáním českých eken a přepadává- ním Čechů (zbili Sleté děvče, že zůstalo ležet na dlažbě) — nýbrž pokračují ničením český ch náhrobků na hřbítově a vyvolali takové na- pjetí, že hrozila česká odveta. Dokud vybíjeli Něm český majetek, nebylo tu ani četnictva ani vojska.
Němec Tofa Němce Procházka Krupa Čecho Most Praha Německo
11 article
Jakmile však zařinčela první německá tabulka, už je v Mostě jako v obležení. Vojsko a četnictvo chrání německý májetek - teprve, když s české strany upo- zorněn byl okresní hejtman dr. Siegel, že Čechové v Mostě a okolí pomohou si sami, nezabrání-li dal- ším německým násilnostem, dal ve čtvrtek večer po- prvé vykliditi Němce z hlavního náměslí. Okrés hejtman ná popud obce nařídi třem českým hostin- cům zavírání v 7 hodin večer, poněvadž obec mu sdělila, že prý v těchto hostincích shromažďující se „živlové, veřejný klid a pořádek ohrožujkcí“. Jak falešné informace podal městský úřad v tom směru okresnímu hejtmanství, patrno je z toho, že jedním ze zavřených hostinců je hostinec „U zeleného stro- mu“, jehož většinu hostů tvoří čeští státn úřadníci a čeští učitelé. Okresní hejtman vymlouvá se na obec a tvrdí, že prý zavřel také ně mecké hostince, ještě týž den bylo však zjištěno že dva německé hostince, klerě hejtman jmnenova a v nichž se scházejí největší němečtí štváči a aran žéři německých demonstrací, vůbec zavřeny nebyly Je patrno, že mostecká obec chtěla timto falešným informováním okresního hejtmana stříknouti svou jedovatou slinou na hostinec, který navštěvují češt státní úřadníci a učitelé.
doktor Siegel Čecho Němec Most
12 article
Z Trutnova. Po demonslracích, dne 28. říjn uspořádaných, při kterých Národní dům, „Česká kou- le“ a několik domů českých majitelů vytlučeno, opa- kovány demonstrace i dne následujícího. Přes 600 osob shromáždilo se na náměstí, odkud za řevu a lání Čechům táhlo ulicemi k Národnímu domu. Nedostal se však do obvodu jeho, neboť c. k. hejtmanství uči- nilo tentokráte opatření a výtržníci bodáky četníků zahnáni. Totéž opakováno i dne včerejšího. Národt dům, jehož vytlučená okna činí německé „práci“ re- klamu, jest stále od obecenstva oblehán. Projekto- vané zábávy a divadlo v Národním domě musily být odloženy, neboť veliká okna sálu jsou výtlučena a lid český obává se dalšleh demonstrací. Německý obchodník Petr Erben uznal za nutné demonstrace tyto využilkovati pro sroji reklamu, vyloživ pře obchodem svým hůl s nádpisem „Lebenssáter 5 K- .qe4 s e Z Broumova, 31. října. Předevělrem večer shluk- lo se zde několik set německých zuřivců, meži nimiž bylo nnoho výrostků z okolních obcí a táhli za ohlu- šujícíha výskotu a hulákání ulicemi města. Jeden záslup německých násílníků podníkl dvakráte na če- ský hostinec pí. M. Seidlové útok, klerý byl však čet- níky, utvořivšími před hostincem kordon, odražen Německá luza táhla polom městem dolů do před- městí a vylloukla okna v Horní Pořičí v hostinci Bittnera, v němž mají své místnosti sociální demo- kraté. Také ve Střední Poříčí vytloukli Němci v ně kolika domech, obývaných Čechy, okna. Také v ho stinci pl. Marie Seidlové byla později za zády čelní ků vytlučeno několik oken.
Čecho Erben M Seidl Bittner Němec Seidl Trutnov Broumov Horní Pořičet Čechy národní dům Národt dům Projekta Lebenssáter 5 K
13 article
Z Chebu, 31. října. Dnes byli vypovězeni z bytu četní čeští úřadníci, mezi nimi také soudní adjunkt Kočí, který skoro již 10.let v Chobu působil. Ve včerejší schůzi obecního výboru, oznámil purkmistr dr. Gschier, že okresní hejimanství zasta- vilo usnesení obecního výboru, kterým byla českým trhovcům odňata místa na výročních trzich, pokud to spadá v obor působnosti robce. Purkmistr doporu čoval, aby se rekurovalo po případě až k správnímu soudu. Na návrh městského radního zemského posl
doktor Gschier Cheb obecní výbor
14 article
dra. Bernardina byla přijata resoluce, kterou se ně meckým buršákům v Praze za jejich prý vzorné jed- nání, vyslovuje uznání. Úlrpení Čechů v Podmoklech. Výbory míst. odborů N. J. severočeské na Král. Vinohradech ve společ. schůzi dne 29. října t. r. konané, vzaly s po- litováním na vědomí pronásledování české menšiny podmokelské, jež jest v jejich ochraně a projevují podmokel. Čechům bratrské sympatie. Zároveň sli bují za pomoci veškerého členstva a vlasteneckéh obyvatelstva města Čechy podmok. i nadále v jejich boji vydatně podporovati
Bernardin Čecho severočeský Král Praha Podmokly Vinohrady
15 title
Převrat na Balkáně.
Balkán
16 article Naše zprávy
Naše zprávy Sp. Z Bělehradu, 31. října. (Zvl, tel. »N. L.«) Vůdce Mladoturků, Achmet Riza beg. nepřibyl večerním rychlikem, nýbrž dnes ráno a na nádraží byl uvítán tajemníkem za- hraničního ministerstva. Riza beg mluvil do- poledne s předsedou vlády Velimirovičem během dnešního dne bude přijat krále m. Veřejnost věří že práce o dohodnutí Tu- recka a srbských států pevně po kračuje. Z Nového Pazaru sdělují, že se tamn neobydlená obrovská kasárna rychle připravuj ko ubytování značného počtu ture- ckého vojska. Zprávy naše potvrzují, že vůdcové Ar nautů dostali z Cařihradu nařízení přichystati se k válce Srbská vláda zakázala vývoz obilí a koní ze Srbska. Na hranici Srbska opouštěje srbskou půdu, brigadýr Vukotič dostal vlastenecký telegram Velimirovičův. V odpovědi Vukotič dě- koval za bratrské uvítání a dodal, že učiní ve- likou radost svému panovníku, až mu přečt vlastenecký telegram, svědčici, že Srbsko vytrvá. Sp. Z Bělehradu, 31. října. (Pův. telegr. »Nár. Listů«.) Rozmluva Rizy beje s m.-p Velimirovičem trvala celou a audience u krále půl hodiny. Vůdce Mladoturkův odjel večerním rychlikem do Paříže. Zdá se nepochyb ným, že v případě vojny Srbov budou bojovati pod srbským a tu reckým praporem. Dle telegramu z Užice stráže ve Vyšehradě zastřelily 24. m. m. o 9. hod. več. dva dělníky, vracející se domů.
Achmet Riza Vukotič Bělehrad Nový Pazar Cařihrad Srbsko Paříž Užice Vyšehrad Ara
17 article
Srbská skupština a hosudarstvenná duma. Z Bělehradu, 31. října. (Zvl. tel. »Nár, Listů «) Předseda skupštiny Ljubomír Jov novič poslal tento telegram předsedovi hosu- darstvenné dumy Chomjakovu: Jako představiteli národního zastupitelstva země, jejíž státní základy a nezávislost jsou zality, nejen krví našich chrabrých předků nýbrž i šlechetnou krví ruských bratří, kteř s námi a za nás bojovali celý XIX. věk, je m etí, že mohu jménem svých soudruhů poslaneů obrátití se k vám, pane předsedo, a skrze vá k bratrské hosudarstvenné dumě s plnou důl věrou, že slyší hlas těž ceraněnéh o srbskěho národa. Historické srbské krá- lovstvi, Bosna, a srbské, velkovévodství Hercegovina, jež r. 1875 prvé započaly slovanskou válku za svobodu a potom k veli- kému rozčarování svému i všeho Srbstva byly dány ve správu rakousko-uherskému mocnářství. nyní, po konstatovaném nezdaru poslání Ra- kousko Uherska tam a bez svého svolení, ano proti přání a vůhi bosensko-hercegovského oby- vatelstva byly zabrány rakousko-uherským moc- nářstvím. Národ srbský v Srbsku a na Černé Hoře, přesvědčen, že mluví také národu bosen- skému i hercegovskému z duše, odhodlán je nedopustiti, aby byl tento čin doko- nán. Oznamuje vám to, pane předsedo, mám čest prositi vás, abyste byl před hosudarsivennou dumou tlumočníkem srbské naděje, že ústavné Rusko nedopusti, aby se při té přiležitosti opa- kovaly některé chyby slaré ruské diplo macie naproti srbskému národu, nýbrž že mocným ruským spolupůsobením zvítězí spravedlivá věc
Ljubomír Jov Chomjakov Bělehrad Bosna Srbsko Černá hoře Rusko
18 article
bosensko-hercegovského i všeho srbského národa. Neopouštějte nás v neštěstí samy, své bratry! Byť i bylo Srbu souzeno, aby pře- možen padl za svobodu, ještě bude volati: A žije car Mikuláš II.! Ať žije hosudarstvenná duma ! Ať žije ruský národ! Afféra ruského vyslance v Zemunu. R. Z Petrohradu, 31. října. (Zvl. telegr. »N. L.«) Zpráva o tom, že pan Sergiev ruský vyslanec v Bělehradě, byl v Zemunu podroben policejní prohlídce a že policie ne- ušetřila ani vyslancovy manželky, telegraficky se dostala do Ruska a vyvolala tam z dě- šení. Ruské listy pokládají to za zúmyslnou urážku Ruska a činí za ni zodpovědným bar. Aehrenthala, spojujíce ji se zatčením vojvody Janka Vuko- tiče v Záhřebě Žádají, aby ruské za- hraničné ministerstvo požádalo za okamžité zadostučinění. Srbský korunní prine v Petrohradě. Z Petrohradu, 31. října. (K. k) Korunní princ srbský přijme dnes v zimním paláci v slyšení předsedu hosudarstvenné dumy Chom- jakova a četné členy hosudarstvenné dumy.
Srba Mikuláš II Sergiev Petrohrad Bělehrad Rusko Vuka Záhřeb Chomjakův
19 article
Vzpoura turecké posádky v P'eře. Z Cařihradu, 31 října. (K. k.) Včera večer vzbouřila se jedna setnina, když byl dán rozkaz, aby pět praporů zdejší 1. a 2. divise, tvořících ildizskou po- sádku, odesláno bylo do Djedda- h u. Vojáči opustili ozbrojení kasárny taškišlov- ské v Peře, postavili se poblíž kasáren a pro- hlásili, že chtějí jít domů, nebo že půjdou s sebou jen tehdy, když celá druhá divise bude přeložena do Hedžasu. Aby vzbo- řenci byli přemoženi, obdržel ze Soluně přišedší prapor střelců ubytovaný v těchže kasárnách dnes ráno rozkaz, aby s hudbou vytáhl zdánlivě na cvičení, ve skutečnosti však k ob- klíčení setniny. Při obkličování počala vzbouřená set- nina stříleti. Střelecký prapor odpovídal rovněž palbou. Padlo asi 1000 rau.9 mrtvých a 7 raněných zůstalo na místě. Po obkličení se setnin vzdala. Byla odzbrojena a isolo- vána. Případ vzbuzuje velký roz- ruch a znepokojení. Sensační vylíčení tohoto případu a údaje o velkých ztrátách jsou nepravdivy. Případ sám jest přece velmi významný. Podobné připady Ize očekávati jestě, jestliže prová- děn bude i na dále úmysl vzdáliti odtud většinu zdejší posádky.
Vojáč Cařihrad 31 říjen Hedžas Soluň
20 article Tajný spolek mezi Anglií a
Tajný spolek mezi Anglií a Tureckem. Anglie uzavřela s Tureckem odboj i výboj. Cařihradský list »Tanin« dovídá se, že uzavřen byl tajný spolek tohoto rázu mezi Anglil a Tu- reckem. Spolek má zyláště za účel, zachovati celistvost Turecka. Dotyčné návrhy učinil prý velvezír Kiamil, stoupenec válečné strany, an- glickému vyslanci a ten na ně již přistoupil. Proti komu spolek ten jest namiřen, je jasno. Převrat na Balkáně a evropská situace. (Pův. dopis »Nár. L. O svropské situaci vzhledem ku převralu na Balkáně docházejí neustále zprávy přímosi odporující. Ačkoli I zvolský již skončil své cesty, vysvětlila se situace jenom potud, že nyní možno přímo ukázati, jaké překážky se staví proti přátelské dohodě a jakými cestami možno dospěti k rozřešení. Když byl Izvolský v Buchlově a mluvil s baronem Aehrenthalem o možné annexi Bosny a Hercegoviny Rakouskem, které si netroufal odporovati, nadhodil jako nutnou kompensaei pro Rusko otázku Dardanell, což zahraniční ministr rakouský byl ochoten rozhodně podpo- rovati. Tehdy se zdálo, že jest rozřešení nale- zeno a rovněž postup ke zjednání kompensací jiným mocnostem zdál se býti na snadě, bylo
Anglit Izvolský Anglie Turecko Balkán Buchlov Bosna a Hercegovina Rakousko Rusko
21 article
.. . obzvlášť rád se probírám rozpravami, jež se týkají zbytků slovanského názvosloví po neslo- vanské dnes Evropě, Jsem antropolog povoláním. Zvláště poslední článek (10. května) . . . ponouká mne, sdělit s Vámi příhodu, která se mi nedávno sběhla. Třídili jsme znovu náš materlál a při tom mi pomocníci zpřeházeli množství evropských lebek zvláště velké sbírky českých, bavorských a tyrol- ských. Lebky jsou ovšem číslovány a mohl jsem je snadno dle čísel znovu uvésti do pořádku, avšak napadlo mně, zkusiti to pouze na základě je- ich tvaru, velkosti a jiných značek. A uká zalo se, že je to — zcela nem ožno. Blízká příbuznost lebek byla mi ovšem již dříve známa, leč tato nahodilá demonstrace, předsevzatá bez předpojetí, ukázala, co za všech případů jiných bylo by považováno za čirou jednotnost.
Evropa
22 article
Podivno! Zde leží lebky Čechů, Bavorů, Tyrolanůa odborník — je nerozezná! A rozhled po pracích jiných ukazuje, že nikd dosud vážně se nepokusil, jakýkoli platný rozdíl dokázati! Jak to vysvětlit? Snad se lebky postupem času změnily a tím sobě se zblížily ? Velmí stěží! Česká lebka je typ všech slovanských, je proti položená typu z t. zv. »Reihengtäber«, který plat za čístokrevně anglo germánský. Česká lebka zaku lacená nemohla se tedy časem přiblížit podlouhlé lebi germánské. A bavorská či tyrolská lebka? Proě by jedna či druhá, zvláště pak obě, byly měly změnit typ svůj německý — jestli vůbec byly pů- vodně toho druhu! — na čistý ráz lebky slovanské? A jestli nebyly toho druhu, čím tedy byli pů- vodně Bavoři, Tyrolané a všichni, kdož přináleží ke stejnému typu kosternému ve střední a západní Evropě? Jest zhola vyloučeno, že by byli bý- vali — Germány! Ne-li tedy Němci, snad Keltové A co byli Keltové, jestli měli lebky, posta v (soudě dle délky kosti) a bezpochyby také p le převážně tmavší starých — Slovanů Zbývá různost jazyka, ovšem ! Nejsou-li však a nejmenují-li se Bavoři dnes »Němci?« A čím byli asi Keltové, než se stali Kelty jazykem, nebji nou příčinou ? . .. Vývody amerického krajana odborníka jsou markantní. Ani úsilií německé antropologie ne- může vytlačit Slovany z evropského pravěkul Však přihoda, kterou tak trefně komentuje pisatel listu, je symbolická pro všecku soustavu dnešní německé »slovanovědy«. Jako bylo s leb- kami washingtonských sbírek, tak jednoho dne bude se vši hromadou argumentů protislovan- ské »slovanovědy«: malý otřes — a soustava se shroutí. A drtivý otřes nastane, až bude, jal má být — ve slovanské vědě.
Čecho Bavor Tyrolan Germán Němec Kelt Slovan Evropa Slovan
23 article Deset let „Uměleckého divadla v Moskvě.
Deset let „Uměleckého divadla v Moskvě. Přinesli jsme již stručnou zprávu o oslavě desetiletého výročí dne, kdy vstoupil v život skromný, několika málo sic, ale silnými uměle- ckými individualitami založený podnik divadelní, jehož duší literární byl geniální Ant. P. Če chov, režisérsky tvůrčí VI. Iv. Němirovič- Dančenko, hereckou a při tom i organisační neobyčejně schopnou — kteréžto dvě vlastnost zřídka bývají sdruženy — K. S. Stanisl av- skij. Deset let života tohoto ústavu, který za čal z nejskromnějších prostředků — jeho pro- vozovací kapitál počáteční byl 28 tisíc rublů — na nepatrné scéně moskevského „Loveckého klubu“, znamená novou epochu v ruském diva- delnictví, znamená hotovou revoluci v dosn- vadní tradici, skvělé vítězství dramatu psycho- logického a náladového. Desáté výročí trváná „Uměleckého divadla“, které by mohlo být zvá- no také divadlem Čechovovým, jak bylo vděčně připomenuto při jubilejní oslavé minulého týdne, zastihlo toto první divadlo ru- ské a „první divadlo světa“, jak bylo předloni lichotivě nazváno nikoli svými krajany, nýbrž přísnou kritikou německou v Berlíně — v nej- divadelnějším snad městě evropském — zasti- hlo je na výši uměleckých triumfů, finančně za- bezpečené, s nejkrásnějšími nadějemi do bu- doucnosti hledicí.
Iva Němirovič Dančenko S Stanisl av Čechovův Moskva Berlín
24 article
„Umělecké divadlo“ moskevské dovedlo zaujmouti mezi všemi ruskými divadly posta- vení zcela výminečné, a upoutat na sebe zájem uměleckého světa domácího i zahraničního. Jeho cesta k umělecké výši byla přímá a vítězně stoupající, ale nebyla stále jen šťastná, favoriso- vaná a triumfující. Tento ústav s celou svou družinou uměleckou našel i mnoho vášnivýc protivníků, kteří nemohli mu odpustiti zradu, opuštění staré scénické formy, vytýkali mu, že sudbu svou svázal příliš těžce se sudbou nové dramaturgie, že porušuje samo přirozené po slání divadla a divadelního umění, nahražuje prvenství herce na scéně prvenstvím režiséra živou duši divadla že vystřídává technickým apa- rátem, strojem. Arci je dnes už i na Rusi víc nadšených přátel, než zásadních a nesmiřitelných nepřáte Uměleckého divadla. Oni vidí a ctí v něm sprá
Rus umělecký divadlo
25 article
Podpis. vně krásnou, bohatou a plodnou snahu uměle- ckou, svrchovaně úetyhodnou a oplodňujíeí vésti umění scénické po nových cestách, zjem- niti je a prohloubiti tak, aby nikoli jednollivý parádní výkon herecký, nýbrž silně ovládmutý celek zaujal diváka, aby sám obsah hry a jej vnitřní smysl působil. Takovým způsobem dru žina Moskevských stala se nejideálnějších inter protkou Čechova a domácích autorů, z cizíeh předovším Ib se na. Zajímavá je štatistika uplynulých 10 let v jubilejní den divadla publikovaná. V těchte 10 letech Umělecké divadlo, zahájivši svoje hry „Carem Fedorem' (hraběte A. Tolstého), uspo- řádalo celkem 1732 představení, z těch 1474 ve vlastním divadle moskevském, ostatní mimo ně. (V Potrohradé byli Moskevští v těchto deset letech celkem 7krát, vždy v době Velkého postu před ruskými Velikonocemi a hráli tu dohro mady 183krát). Na vstupném vybralo Umělecké divadlo z svých doset let okrouhle asi 2 miliony rublů. jen nějaké dva až tři tisíce do nich seházeji Jak návštěva divadla a částečně i ceny jeho po stupně stoupaly, o tom nejlip svědčí tyto dvě číslice: v první saisoně divadla příjem celkový na vstupném činil 103 tisíce rublů, v desáté sai seně už 336.000.
Čechův Fedor A Tolstý umělecký divadlo
26 article
Her bylo sehráno za těch deset let pouze 40 — tedy průměrně čtyři novinky ročně Z těchto 40 her byla 21 novinka domácí, ruska. 19 cizích. První místo co do počtu kusů sehra ných i co do počtu ropris patří arci Ant.P Čechovu, dobrému geniu Uměleckéhodi vadla, který je vlastním spoluzakladatelem jeh slávy. Jemu patří 464 představení v úhrnném počtu 1732, tedy víc než plná čtvrtina. Po Če chovu patří místo hned Henriku Ibsenov (dávalo se 8 jeho kusů dohromady 228krát) Třetí místo zaujímá Maksim Gorkij (3 kusy a 191 představení). Jedno z velikých tajemství úspěchů spočívá dojista i v tom, že umělecký ensembl divadla po celých deset let — od samého začátku — v svém jádře zůstal téměř nezměněný a ze sil vý- borných neubylo žádné, naopak však jich při- bylo několik. Nebude snad bez zajímavosti také hrstka číslic o finančním stavu divadla. Reditelé Stani- slavskij a Němirovič-Dančenko začínali před de- seti roky, jak již řečeno, s kapitálem 28 tisíe rublů, sebraných na podílech. První rok už tento kapitál pohltil a přinesl ještě 40 tisíc dluhů. Také několik následujících let byl pod- nik pasivni, ač umělecky rostl a zkvétal, ale diuhy rostly a zkvétaly také. Divadlu hrozii krach. Tehdy — v roce 1903 — zachránilaje štědrá podpora moskevského mecenáše mili - náře S. T. Mozorova, který na sanací po- měrů věnoval 200.000 rublů. Ale v příštich dvou letech divadlu podařilo se pouze jakž takž krýti svoje vydání, a prosincová revoluce roku 1905 zastihla Moskovské opětně beze všech pe něžních prostředků. Tenkrát zachránil družinu literárně-umělecký kroužek moskevský, zapůjčiv divadlu 25 tisíc rublů, s nimiž podniknuta zná- má cesta do Evropy — do Berlína, Drážďan.
P Čechův Ibsenov Maksim Gorkij Němirovič Dančenko T Mozorův Reditel Staňa Evropa Berlín Drážďany Ruska
27 article
Prahy a Vídně. Moskevští sehráli tu celkem 6 představení, a vrátili se domů, pokryti evrop- skou slávou, ale z půjčených peněz jim nezbyla téměř ani kopějka. Avšak již nejblíže příšt saisonu (1906/07) přinesla Moskevským skvělé a stále stoupající úspěchy a s nimi i materiální zabezpečení. Již po Vánocích dluh zaplacena dnes divadlo stojí si pevně, opírajíc svoji stabi- litu hlavně o 15 podílníků (po 5000 rublů), mez nimiž jsou i oba ředitelé divadla i někteří čle- nové herci a vedle toho o značný reservní kapi- tál šesti osob, jež jsou zárukou, že by finančně podepřely první dnes divadelní podnik ruský. kdyby snad nová kalamita naň dolehla. Průběh jubilea byl poněkud zkalen tím, že právě toho dne divadelní a literární Moskva truchlila nad rakví vynikajícího herce a režiséra A. P. Lenského (z „Malého divadla“). Za- mýšleli dokonce odložiti jubileum, ale nebylo už možno, neboť tou dobou sjížděly se z Petro- hradu i odjinud do Moskvy deputace s oslavný- mi řečmi, s blahopřáním, věnci a dary. Oba ředi telé „Uměleckého divadla“ pronosli tu vřelo vzpomínky dvěma spoluzakladatelům již zesnu- lým — Čechovu a mecenáši Morozovu. Byla ovšem i nezbytná panychida na pamět obou spojená s pohřební slavností za Lenského. vč.
Lenský Čechův Morozův Praha Vídeň Moskva Petra
28 article Hudba.
Hudba. Y Berlína. České kvarlefo (Holfman. Suk, Herold, prof. Vihan) považuje se v hudebním světě berlínském za uměleckou veličinu první třídr a jeho koncerty jsou vždy hudební událostí. Překva- puje téměř množství vybraného obecenstva, které sál Beethovenův pokaždé plní. Zastoupeno jest obecenstvo uměl. vkusu, obecenstvo hudebně vyško- lené, vzdělané. Směs všech národů a jazyků. Svědčí to o světové pověsti naších mistrů; koncerty jejich jsou střediskem cizojazyčné hudební inteligence- Kvarteto (což také uznání zasluhuje) propaguje naše velké mistry Dvořáka, Smetanu a díla jejich vzorně provádí. Rovněž vzorně interpretují naši mistří díla klasická. Symíonický orchestr získal ke svěmu řádně- mu koncertu, který staneven na první polovici mě- síce prosince, prvcřádového operního pěvce, který dosud při pohostinských vystupováních v Praze s veliké oblibě našeho hudbymilovného obecenstva těšil. Výbor žádá proto všechny členy, aby zkoušky — které se jim písemně oznamují — pilně navště- vovali. + Z České Filharmonie. Dnes o 4. hod. odpol. koná se v sále Plodinové bursy druhý symfonický koncert za řízení p. dra. Viléma Zemánka. Význam- nou novinkou pořadu bude houslový koncert A-dur op 101. od Maxa Regera, jenž dojde po nedávné pre- miéře lipské prvního opakování. Solový part hráti bude první koncertní mistr p. Ant. Maixner. Na po- řadu je mimo to Cherubiniova ouvertura k opeře „Lodolska“ a jako pokračování cyklu Brahmsov jeho druhá symfonie. Vstupenky po 2 K na číslované sedadlo, po 1 K, na nečíslované sedadlo a po 60 hal. na místa k stání prodávají se od 10 do 12 hod. dopol. v kanceláři Českého Filharmonického družstva na Václavském náměsti č. 53 (lelefon č. 2995) a odpol. od 3 hod. u koncertní pokladny Hudební jednota čes. vys. škol v Praze.
Suk Herold profesor Vihan Beethovenův Dvořák Smetan Zemánek Maxa Reger Maixner Cherubiniův Praha Y Berlín Český kvarlefo Český filharmonie Brahmsov Český filharmonický družstvo Holfman houslový koncert Adur op 101
29 article
Zkoušky pěv. v úterý a v pátek od 3/47. do 8. hod. več. v čís. 4. v Klementinu, zkoušky orchestrálnív pondělí a ve čtvrtek od 6. do 8. hod. več. v č. 4 v Karolinu. Dámy vřele vítány. Kolegové, přihlašujte se hojně. Zápis při zkouškách. Vyučování zpěvu. Paní Bohumila R- seukrancová vyučuje od 1. t. m. ve svém bytě, U půjčovny č. 9, zpěvu výhradně dle methody Gin- glelma Vergine, jediného učitele Enrica Ca- rusa. Přijímání žáků denně od 3—4 hod. odpol. + Hudba ohrámová. Dnes v neděli budouo 4. hod. odpolední v chrámu na Karlově při druhé slavnosti Marianského devítníku řízením paní Marie Benešové Machainové provedeny tyto skladby: »Ave maris stelia« od Ed. Griega »Ave Maria« od Pietra Mascagnia (zapěje koncertní pěvec pan Ed. Krtička a »Pange lingua«, čtyřhlasý damský sbor od Josefa Kačaby + V »Daliboru« čís. 3 pokračuje prol. dr. O. Hostinský ve svých »Vzpomínkách na Fibicha«, které osvětlují význačný kus naší hu- dební historie duchaplným příspěvkem memoirovým a jsou z nejcennějších statí celé naší literatury. Článek »O úkolech režie« jest theoretickým úvodem do otázky operní režie. Referát o Hostinského studii »Dvořák ve vývoji naší dramatické badby«, o Ná-
Gina Enriko Ca Karlův Marie Beneš Machain Ed Grieg Marius Pietr Mascagnio Krtička Kačab Fibich Dvořák Klementinum Karolina paní Bohumil R