23. října 1903.

Číslo 289.

NÁRODNÍ LINTY

Strana 5.

účelu subskripce této, podporovati budou snahy výboru

Věstník spolkový. Schůze. V pátek dne 23. října: Zpěvác ký spolek »Bend!« v Praze VII. má mimořádné cvičení ve spolkové místnosti »u Havránků«, dámy o půl 8. hod., páni o půl 9. hod. večerní. Vneděli dne 25. října: Spolek c. k. poštovních a telegralních výkonných úřadníků v král. českém v Praze má spolkovou schůzi veřejnou o 3. hod. odpol. v sále Konviktském v Praze. Pořad: Služební pragmatika 35letá doba služební; Postupové poměry: Dovolená na zotavenou, klid nedělní a sváteční. Z Měšťanské besedy v Praze. Za člena zakládajícího se přihlásil pan Jaroslav Gröger, vrchní stavební rada. Do dnešní přednášky Spolku archi- tektů a inženýrů mají pp. členové Měšťanské besedy přístup. Přednáší p. dr. A. Klír, c. k. vrchní inženýr »O kanalisaci Labe z Mělníka do Ústí«. Začátek 7. hod. večerní. — Zejtra v sobotu o 8. hod. večerní jest umělecko-zábavný večer. Účinkovati budou manželé Zöllnerovi, členové divadla »Uranie«, slč. M. Dostálova, pp. E. Focht, A. Hlaváček a R. Kafka. členové Národního divadla. Hudební čásť obstará kapela pěšího pluku č. 11. za řízení kapelníka p. J. Pičmana. Přístup pouze členům a jich damám.

Balkán. Telegramy. Ze Sofie, 21. října. (C. B.) Poloúřadní »Nový Věk«, jenž uveřejnil notu tureckého komisaře, že jsou bezpodstatny zprávy zdejšíeh novin o ukrutnostech tureckého vojska v Makedonii, prohlašuje ono tvrzení za nepravdivé a vyvrácené onehdejšími tresty tureckých důstojníků, vojáků i civilníeh úřadníků. Z Cařihradu, 21. října. (C.-B.) Rakouský a ruský vyslanec odevzdali dnes na Portě u spokojivé noty o můrzstegských usne- seních a svých nových instrukcích. Z Cařihradu, 21. října. (C.-B.) V posled ních ministerských radách usneseno v zásadě dle okolnosti ponenáhlu odzbrojiti zá- lohu nejdéle mobilisovanou. Odzbrojení se připravuje, ale ještě nezahájeno.

Zemské sněmy. Bouřlivá schůze sněmu markrabství moravského. Z Brna, 22. října. Dnešní schůze sněmu byla velice bouřlivá a skončila velko porážkou Němců. Volba ředitelství Hypoteční ban ky markrabství moravského provedena byla hladce. ale při volbě náměstka vrchního ře- ditele došlo k bouřlivým scénám, které na- byly povážlivé tvářnosti. Posl. dr. Šílený pravil, že vzdor tomu, že ústav jest zemský a že vrchní ředitel jest Němec, přece místo náměstka ředitele má býti znovu obsazeno brněnským purkmistrem ryt. Wieserem. Navrhuje proto, by volba náměstk vrchního ředitele se odložila. Při hlasováni dle jmen návrh dra . Šíleného propadl. Přikročeno bylo k volbě. Volba konala s za velkého hluku přítomných poslanců. Němci napadali české poslance, kteří bouřlivě namítali že volba nemůže býti provedena, jelikož sněm není způsobilý k usnášení. Zemský hejtman po velkém hluku prohlásil. že odevzdáno bylo 50 lístků. Češti poslanci od- porovali a protestovali, volajíce: „To si ne- dámelíbitidálel Vy si rozdělujete místa mezi sebe. Není pravda, že bylo odevzdáno 50 lístků! Bylo jich odevzdáno toliko 47!. Posí. dr. Perek, dr. Šílený a dr. Pra- žák volají, že nebyla jména všech poslanců čtena. Tomu odporují bouřlivě němečtí poslanci. Zemský hejtman hr. Vetten marně zvoni, hledě zjednati pořádek.

Konečně za nastalého ticha prohlašuje zemský hejtman, že skutečně nebyla čtena jména všech poslanců, nýbrž že bylo několik jich vynecháno. Prohlášení toto vzbudilo ohromný rozruch. Zemský hejtman prohlašuje dále, že při- kroči k druhé volbě. Při této volbě vyšli všichni čeští poslanci sněmovní, tak že odevzdáno bylo jenom 49 lístků, následkem čehož vyšlo na jevo, že sněm není způsobilý k usná- šeni. Potom ihned zemský hejtman za velkého rozruchu ukončil schůzi. Z Vidně, 22. října. (C. - B.) Dolnorakouský sněm rokoval o roz počtu na rok 1903/4. Jedná se o kapitole »Vy- učování«. Během debaty posl. dr. Lueger zmínils o disciplinární afféře posl. Seitze, jenž prý není hoden být učitelem. Proto strhla se prudká hádka mezi křest sociály a posl. Seitzem. Posl. dr. Lueger dovo- zoval, že nedá se zvrátiti ze svého postupu a každý. kdo chce být ve Vídni učitelem, musí dáti čestné slovo, že není sociální demokrat, ani wolfovec, ani schönererovec. Za hlučné pochvaly svých přátel volal řečník: »Pryč ze školy s takovými učiteli!« Potom brojil proti výnosu ministerstva vyučování o zřízení 4. třídy měšťanských škol, neboť pornšuje říšský zákon o národních školách a zasahuje do sněmovní pravomeci.

Místodržitel hr. Kielmansegg opřels tomuto tvrzení. Onen výnos je prý pouhým pod- nětem a nenutí k zřizování takých škol. O Seitzovi praví, že byl poslancem a proto immunním, kdy disciplinární vyšetřování proti němu bylo zavedeno pročež musí se s ním počkat, až vyprší jeho mandát. Posl. Seitz líčil svou aféru jinak než dr Lueger a vyčítal vládnoucí straně sněmovní nepřá- telství. Posl. Gessmann polemisoval s místodržitelem pro Seitzovu afféru, při čemž si křesť. sociálové se Seitzem spllali. Potom schváleny ostatní rozpočtové kapitolya pak rozpočet na r. 1903/4 v celku se schválenými návrhy, rovněž návrhy finančního výboru a účetní závěrka zemských fondů za r. 1901/2. Příšti schůze bude z ejtra. V solnohradském sněmě usnešeno uložiti zem- skému výboru, by přičinil se, aby zemská vláda vy- dala jízdní řád pro automobily a moto- cykiy, aby ručení bylo rozšířeno také na jízdu s moterovými vozy a konečně uváženo, neměla li by se platiti daň z automobilů i motocyklů. Korulanský sněm usnesl se vyzvati vládu, by podala řišské radě piedlohu, dle níž vězení na půi léla může se odročiti, je-li hospodářství odsouzen- cova zaměstnavatele ohroženo, dále předlahu, dle zíž spořílelní vklady nesmí piesahovati pro jednoho sirotka 3U00 K.

Uherská krise. ch. Z Pešti, 22. října. Ujišťuje se, že ne- shody, které vznikly mezi korunou na jedné straně a drem. Lukacsem a vládním klubem na straně druhé, mají původ v návrzích, jež podal ve vojenské komisi hr. Apponyi a které byly také přijaty, aby se umožnilo jednomyslné usne- sení a zabránilo se minoritnímu votu hr. Ap- ponye. Návrhy jeho byly však sehváleny s vý- hradou, že kdyby koruna nesvolila, bude ob- noven původní text elaborátu, proti kterémuž koruna námitek nečiní. ch. Z Pešti, 22. října. Dr. Lukacs, vrátiv se dnes ráno, byl očekáván na nádraží několika žurnalisty, kterým řekl, že neshody s korunou jsou sice pronikavé, že však nejsou nepřekle- nutelné. ch. Z Pešti, 22. října. Ve vládní straně vy slovuje se přesvědčení, že kdyby neshody mez stanoviskem koruny a stanoviskem devitičlen- ného komitétu vládní strany se staly vel- kými, tato nemůže povoliti, protože by tím po- škodila své postavení v zemi. Na druhé straně však ubezpečuje se, že rozpory jsou jen textní nikoliv však věcné, zvláště se praví, že ve pří- čině jazyka velicího není žádných rozporů. Člen devítičlenného výboru vyslovil se, že jsou roz- pory tyto vyloučeny již z té příčiny, že žádný člen komitétu nevyslovil ani přání, aby se do pro- gramu pojalo nějaké ustanovení o řeči velení.

Dr. Lukacs ujistil členy vládni strany, že jest nepravdou tvrzení, jakoby na rozhodujících mi- stech pomýšlelo se na povolání konservativního kabinetu, kdyby program vojenského komitétu názorům koruny nevyhovoval. ch. Z Pešti, 22. října. „Egyétértés zaznamenává pověst, že vznikly neshody mezi korunou a drem. Lukacsem proto, že tento za- ručil se hr. Apponyovi, že, kdyby povolán byl k sestavení nového kabinetu, svěří mu porte- feuille ministerstva vnitra. Koruna však jest proti tomu, by se tento důležitý ressort svěřoval hr. Apponyovi. Ve vládních kruzích prohlašuji tuto pověst lichou, avšak přiznává se tam, že ob- tíže nynější chvíle jsou též povahy osobni a že dlužno počítati s faktem nedůvěry koruny k Ap- ponyovi. st. Z Debrecína, 22. října. Zde jest pro opětný odklad rozřešení ministerské krise velk rozhořčení. Chovanci učitelského ústavu ověnčili včera pomník sochy Svobody. Proneseny při tom řeči proti vojenskému absolu- tismu a uspořádán demonstrační průvod mě- stem. Četní studenti odebrali se pěšky do Szege- dína, aby ověnčili tamní pomník Košutův. ch. Z Pešti, 22. října. Některé listy zdejš tvrdí, že vojenský program liberální strany byl císařem sdělen náčelníku gen. štábu Beckovi a tento že se proti němu rozhodně vyslovila že dále vyčkává se návratu dra. Körbra z Terstu, slovem, že »vysoké« vlivy ve Vídni snaží s roznititi konflikt s Uhrami, řešení krise znemož- niti a absolutism způsobiti.

Mnozí liberální poslanci přejí si okamži- tého uveřejnění vojenského programu, poněvadž by pak hned zjevno bylo, které věci koruna odmítá. Opposice agituje, aby liberální strana vytrvala při požadaveích všech až i do nejtuž- šího odporu. Jiní soudí, že »vysoké kruhys přály by si rozkladu liberál ni strany, poněvadž by rády umožnily konservativní režim za vedení kato- lické strany lidové. Orgán této, »Alkotmany«, napovidá, žei v samé straně té počítá se s touto možností list vyzývá také již liberální stranu, aby se uklidila s jeviště, by mohli přijíti jiní, kleří, jak by se potom prý ukázalo, mají většinu lidu za sebou.

Zhoršení situace. ch. Z Pešti, 22. října. Situace se přes noc zhoršila. Optimism, převládající ještě minulou neděli, jest vystřídán názory pessimisti- ckými. O sdělení Lukacsově v devitičlenném ko- mitétu se zachovává nejhlubší tajemství, přes to však se proslýchá, že difference mezi názory koruny a komitétu jsou nejen četné, ale též že se týkají důležitých bodů. Zvláště odmítá prý koruna interpretaci § 11. zákona z r. 1867. kdežto právě tato interpretace to byla, kterouž byli stoupenci hr. Apponye získáni pro jedno- hlasné usnesení komitétu. Situace jest tak vážná že komitét chce se usnésti jenom za přítomnost všech členů a protože dnes dva členové nemohl se dostaviti, bylo usnesení odročeno na zejtřek Proslýchá se, že zejtra musí býti učiněno usne sení, protože císař chce míti odpověď do soboty Země stojí tudíž před vážným dilemmatem. Buďto komitét přání koruny vy hoví, pak liberální strana vůč opposici pozbyla veškerého kre- ditu a zároveňserozpadne nebo se- trvá přisvémusnesení a pak jest se- stavení kabinetu vyloučeno. Zvláště Lukaes musí upustiti od tohoto poslání, avšak nenalezne se k sestavení kabinetu také nikdo jiný. Proslýchá se, že komitét, nebude-li sdíleti stanovisko koruny, rozejde se a mandát svůj vrátí straně. Poslední pokus, krisi rozřešiti, byl by pak učiněn čelným členem liberální strany, kterýž není členem komitétu. Tento vypracoval by nový návrh, o kterém se však dosud neví nie bližšího.

Mínění Košnta. ch. Z Pešti, 22. října. Dle večerních listů vyjádřil se František Košut o situaci takto; »Zprávy vídeňské pokládám za velmi vážné. Činí na mne dojem, jako by se tam chystali k absolutismu.« Košut dodal ale, že skrytý absolutism existuje vlastně již za nynějších poměrů, když předem již strany a vlády musí program svůj jeho podrobnosti koruně ke schválení předložiti, načež pokračoval: »To znamená ale, že u nás vládne již absolutism v ústavní jen formě, nebot v zemi, kde vůle králova vždycky i v každé podrobné otázce dochází k platnosti, tam vládne absolutně vůle králova.« Košut pokládá za podivno také, že pouhých 9 členů vojenského výboru může hotoviti za celou stranu liberální program vojenský, aniž by tato věděla, co se její jménem kuti. »Národ vydává se« — končil vůdce strany neodvislosti »programem takým v šanc krisi, jež musí ohroziti vniterní mír země.« Devítičlenný výbor. Z Pešti, 22. října. (C.-B.) Devitičlenný výbor liberální strany měl schůzi o 5. hodině odpolední za Szellova předsednictví a účastenství ministra dra. Lukacse, jenž učinil prohlá- š ení. Vzhledem k důležitosti otázek spojených se stanovením vojenského programu a proto, že výbor nesešel se v plném počtu, neboť členové jeho Hieronymi a Em. Josipovič ne- mohli se dostaviti, nestalo se ž ádné usne- sení a proto bude se pokračovati v poradě zejíra o 10. hodině ranní. Ministr dr. Lu- kacs zúčastní se této porady a proto odročil svou cestu do Vídně.

Hlasy listů. ch. Z Pešti, 22. října. V orgánu krajní levice »Függetlenu Magyarorszagu« poslanec Lengyel apostrofuje liberalní stranu takto: »Nuže, zpátky, pánové! Musíte přijíti s novými poklonami, poníženějšími než dosud. Jste žebráci a nicotní. K čemu tyto věci v domě císařově? Lokajové a psi mají stát venku. Vy jste ale uherská cháska, uherským psy. Tam dospělo to s naším národem! Jeho vůdcové jsou pimprlaty pro loutkové divadlo, kteréž dr. Körber chvílemi vyvolává na scénu chvílemi spouští do propadliště. Dnes hr. Khuen, zejtra Tisza, pozejtří Lukacs a tak do nekonečna Jak dlouho bude liberální strana trpěti ještě tuto hru, kdy konečně pozná nesprávnost svého postupu, kdy národ odvrátí konečně od sebe tuto hanbu, již mu způsobila slabost sněmu? Národ vidí zcela jasně známky ponížení svého a strašlivě se vymstí na těch, kteří provádějí tuto hru s loutkami, kdežto milliony zápasí a po lepším osudu touží.« »Budapesti Hirlap« praví, že náro může přijmouti jen takovou odpověď a spokojiti se jen s takým výkladem zákona, kteréž nezna menají ztráty jediného práva. List přeje si mír ale jen na pravném základě, jinak z něho ne získají ni země, ni koruna. »Odříci se práva,« končí »Budapesti Hirlap«, je tolik jako odříci se budoucnosti. Vládnouti národu, kterýž ani nelpí na svém právu, ani nestojí o budoucnost, není ani slavno, aniž to jest povoláním královským.« Vývody jiných listů jsou mnohem ostřejší.

Některé projevují přání, aby král přijel opět do Pešti, poněvadž, jak praví »Budapest Napló«, jen ve středu národa maďarského prost všech vlivů rakouských může prý učinit rozhodnutí, jež by zjednalo mír. »Magyar Hirlap«, blízký liberální straně, píše: »Král nepovolí« — praví nám Vídeň. »Národ povoli tím méně!« odpovídáme my a dodáváme, že přes Becka, Liechlensteina, Bolfrassa a přes podobné lidičky jako i přea dra. Körbra z Terstu se vracejícího páni ne budou s to, potlačiti právo uherského národa. Také orgán mírnější skupiny krajní levice osobní list Košutův »Egyetértés« píše: »Co se ve Vídni děje, jest skutečně přespříliš. Ne to co Excellence chtějí a o čemž nelze si ani mysliti, že by to národ přijal, nýbrž to už jest přes příliš, co se ve Vidnis národem provádí. Je li je ště jiskra mužnosti v devitičlenném výboru, nepo voli tento. Učiní-li tak přece, bude národ věděti co má činiti a potom — výbor pracoval na- darmo.«

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Slovinština před říšským soudem. Z Vídně, 22. října. Slovinci a Chor vaté v Přímoří domohli se dnes u říšského soudu kusa platnosti svého jazykového práva v hlavním městě jmenované země, v Terstu Při posledních volbách obecních byli vylou čeni četní voličové slovinští, kteří podali prot tomu rekurs drem. Rybářem jazykem slo vinským. Městská rada nepřijala rekursu, namitnuvši, že výhradním jednacím jazykem její jest vlaština. Slovinci v poslední instanci podali rekurs k říšskému soudu, který jim dnes vyhověl, rozhodnuv, že magistrá terstský jest povinen přijati po- dání slovinské již z toho důvodu že slovinský jazyk jest uznaným jazykem zemským v Přímoří a také v Terstu. Vlašská universita a dr. Körber. Z Terstu, 22. října. K redaktoru jed noho zdejšího listu vyslovil se dr. Körber že otázka vlašské university jest již rozřešena. Na dotaz, zdali universita bude zřízena v Terstu, prohlásil že o tom nemůže se ještě vysloviti. Vojenské přípravy na jaro. st. Z Terstu, 22. října. »Piccolo sděluje ze Sarajeva: Zde jsou přesvědčeni, že letos nedojde k vážným zápletkám ani v Makedonii, ani ve Starém Srbsku, ale s nepokojem vyčkává se příštího jara, poně- vadž také nové úmluvy rusko rakouské, v Mürzstegu učiněně, bez vojenského zakro- čení velmocí nebudou míti praktického vý- sledku. Rakousko sesiluje svou posádku v kraji novopazarském a tyto dny došel z Vídně příkaz, aby stavba železnice ze Sara- jeva do Mitrovice byla co nej- více urychlena. Přijato k cíli tomu hned i 400 dalších zedníků. Pokládá se za jisté, že Rakousko obsadí vilajet kosovský Rusko vilajety bitolský a soluňský.

Carův návrat, C. Z Petrohradu, 22. října. (Pol. Corr.) Car s chotí pojede prý z Darmstadtu do Kongresovky na hony u Spaly a Skěrně- vic a odtud do Petrohradu na vojenskou slavnost, jež konati se bude počátkem listo padu a na niž car slíbil dostaviti se osobně Z toho soudí se, že carská rodina brzo opustí Darmstadt. Pius a Makedonie. Ze Sofije, 22. října. (Zvl. tel.) Papez věnoval makedonským uprchlíkům 5000 fr Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 22. října. (C.-B.) Cís an oplatí saskému králi v Drážďanech návštěvu ještě letos. Datum stanoveno ještě není, ale určitě navštíví císař saského krále dříve, než odbude návštěvu na dvoře anglickém. — S lloydovým parníkem »Omiše« od pluli z Terstu dnes v poledne členové sub komitétu průmyslové rady s předsedou, čle nem panské sněmovny Kruppem a se zá- stupci ministerstva obchodu a železnic, ná- mořního úřadu a ředitelstva státních dráh v Terstu do Dalmacie. O 6. hod. večer byla v Schönbrunně nt poctu lorda Methuena hostina, jíž zúčast- nili se: anglický vyslanec s členy vyslanectva, ministři hr. Goluchowski, Pitreich, hr. Welsers- heim, admiral bar. Spaun a vrchní dvořané Po hostině byl cercle. Sjezd uherských katolíků. Z Pešti, 22. října. (C.- B.) V dnešní závěrečné schůzi čtena císařova odpověď na holdovací telegram, jež vyslechnuta stojea s nadšeným eljenováním, a odpoledne bylo velké procesí.

Ze Srbska. Z Hělehradu, 22. října. (C.-B) Skup ština položila volbu státní rady, usta- novenou na dnešek, na jednací pořad schůze zejtřejší. Z Bělehradu, 22. října. (C.-B.) Volba státní rady položena na program zejtřejší sněmovní schůze, protože nemohlo se docíliti shody mezi oběma radikálními kluby o kandi- datuře Pašiče a Vujiče, již postavili mírní radikálové. Vláda ohlíží se po kandidátech, již by byli vhod oběma klubům, nechtějíc, aby nespokojenost mezi kluby zasáhla také kabinet. č. Z Bělehradu, 22. října. Tvrdí se. že v rozhodujících kruzích se chystá rozpu- štění skupštiny, jelikož nelze dosíci dohody o přímé jmenování státní rady. Pro případ že by skupština rozpuštěna byla, nařídil by buď nyní kabinet nové volby, nebo by umír nění radikálové s Pašičem v čele byli povo láni k utvoření nové vlády. Z Bělehradu, 22. října. (C.-B.) Vůč zprávám cizozemských časopisů konstatuje se, že na vídeňském vyslanectví ne- bylo žádáno schválení rakouské vlády pro žádnou osobnost. k. Z Bélehradu, 22. října. (»Kol Zig«.) Plukovník Mašín, velitel dunajské divise, jmenován byl členem vojenské rady. K odložené carově návštěvě v Římě Z Říma, 21. října. (C.-B.) »Giornale d'Italia« sděluje, že zdejší ruský vyslanec Nelido v nastoupí dovolenou v nejbližších dnech. Královští manželé italští v Paříži. Z Paříže, 22. října. (C.-B.) »Matine zvěděl, že návštěva italského krále v Paříži měla v zápětí několik praktických výsledků, jež mají pro obě země veliký zájem. Mezi Fran- cií a Italií již od několika měsíců trvající dohoda o většině důležitých otázek, inter- essujících obě země, nabude za příčinou návštěvy krále Viktora Emanuela definitiv- ních tvarů.

Francouzská sněmovna. Z Paříže, 22. října. (C.-B.) V dnešní sněmovní schůzi nacionalista Gauthie dotazoval se po vládní politice. Vy čítal m.p. Combesovi, že ničeho pro demo- kracii nevykonal a chce zrušiti svobodné vyučování. Pojednal o armentireských nepokojích brojil proti zpívání internacionalních písní a ru- dým praporům, uvažoval o klesání rentových kursův a konče, vinil vládu, že dává zemi v šanc anarchii. (Pochvala v pravo.) Posl. Delory (soc.) praví, že stávkáři nedopouštěli se výtržností, nýbrž lidé, již se k nim přimísili. Posl. Guieysse stěžoval si na postu vojska proti stávkářům a žádal, by se za vedlo vyšetřování. M.-p. Combes prohlásil, že hodlá také příště vládnouti s republikány proti klerikálům a monarchistické reakci a nevzdá se své methody, spočívající na sdružení všech republikánů, jež zmařila rejdy kleri- kální reakce. Vyčítal liberálním republikánům jejich spolky se zpátečníky a obranu řeholí, pročež není možná popřáti jim místa ve většině. Nepřijímá zodpovědnost za prozpě- vování internacionaly, jemu platí marseillaisa, officiální píseň. Pojednávaje o nepokojích, praví Combes, že drancovalo se mimo nadání. Za své vlády nedopustil žádného krve- prolití. (Hlučná pochvala v levo, hluk pravo.) Hodlá zjednati úetu svobodě všech vyznání a dokládá, že dotazovatelům nejedná se o pravdu, ale o porážku kabinetu. Ko- nečně prohlašuje, že vláda, provedši nynější program, předloží nový, jenž bude obsaho- vati dvouletou službu vojenskou, zrušení lex Falloux a odstranění řeholnického vyučování (Hlučná pochvala v levo.)

Vitte. Z Paříže, 21. října. (C.-B.) Vitte odjel po několikatýdenním pobytu z Paříže do P trohradu. Ze sněmovny španélské. Z Madridu, 22. října. (C.-B.) Osnovou zákona na zlepšení mezinárodního směneč- ného kursu, podanou ve sněmovně, předseda ministerstva zmocňuje se, vyjednávati ka- ždého roku o nezaloženou půjčku 100 mil- lionů franků, bráti peněžité zálohy na zá- ruku cly, uzavříti půjčku 75 millionů franků na příjmy z dolů almedských a čásť stříbr- ných peněz z oběhu vyloučiti, dále zahajiti jednání o uzavření obchodních smluv. Z bavorské sněmovny poslanecké. Z Hnichova, 22. října. (C. B) V dnešní schůzi poslanecké sněmovny (Viz i »Pol. zprávy zahraničné«. Pozn. redakce.) podal ministerský předseda svobodný pán Podewills prohlášení o poměru Ba- vorska k říši, v němž vyvodil, že zá- kladním požadavkem, jenž prý se sám sebou rozumí, jest nezlomná věrnost a oddanost k starému rodu panovnickému a »užší vlasti«, jakož i bezvýhradná věrnost k císaři a říši, jak vlastnosti ty strany země jevily stále a nejnověji opět v době poslední ve shodě, tak říkaje programové. Úkolem Ba- vorska nemůže býti neplodná passivita aneb dokonce negace, nýbrž činné spolupůsobení. jež jest požadavkem cti, moci, vážnosti blahobytu říše, při čemž zachováno má býti úplně ústavní postaven Bavorska, jeho práv a zájmův. Čím více vzrůstá vážnost Bavorska v říši. tím více sílí se i postavení Bavorska vůči ci- zině a tím postavení Bavorska samo sebou.

Říšský kancléř sám prý mu pravil, že císař i on pokládají za čestnou povinnost práv spolkových knížat a spolkových států bedlivě střežiti a nikým nenechati je rušiti. Nad to vstoupil bavorský úřad v čelo spolkového úřadu finančního, což jest vy- znamenáním pro Bavorsko a bavorské úřad- nictvo a důkazem pro názory císařea kancléře. Spolkový ráz říše a myšlenky říš- ské chrániti před každým porušením, jest povinnosti nás všech, povinností cí- saře a německých knížat. Co se týče vlastních bavorských poštovních zná- mek, odkazuje Podewills na prohlášení Crails- heima, dle něhož zavedení jednotné poštovní německé známky dotýká se reservat- ního práva bavorského, takže o tom nelze mluviti. V příčině diet pro říšský sněm praví Podewills, že Bavorsko není zásadně proti zavedení jich. Ministerský předseda končil slovy: »Státi nad stranami, pokládal jsem vždy za domýšlivost, ale býti dalek stranni- ckých vlivů a strannických snah, to bylo vždy snahou mojí.« Sněmovní volby v Sasku. Z Drážďan, 22. října. (C. B.) Pr dnešních volbách v 29 volebních okresích zvoleno: 17 konservativců, 9 národních libe- ralů, 1 člen strany reformní, 1 divoký libe- ral a 1 svobodomyslný. Druhá sněmovna bude se dle toho skládati ze 56 konserva- tivců, 23 národních liberálů, 1 divokého libe- rála, 1 svobodomyslného a 1 člena strany reformní.

Nový norský kabinet. Z Kristianie, 22. října. (C. B.) Hage- drupův kabinet jmenován dnes ve složení včera oznámeném. Anglický parlament. Z Londýna, 22. října. (C.-B.) »Daily Chronicle« zvěděl, že vláda usnesla se roz- pustit v dubnu parlament. Proti Chamberlainovým plánům. Z Londýna, 22. října. (C.- B.) V dnešní schůzi hornického sdružení Spojeného krá- lovství přijata jednohlasně resoluce, jíž od- suzují se celně politické plány Chamber- lainovy. Z Arabie, Z Cařihradu, 21. října. (C.-B.) Jak se tvrdí, byl guvernér assirský (v kraji je- menském) Araby zavražděn. Velitel tamější 14. divise Hadi paša povolán na jeho místo a uloženo mu vrahy potrestati.

Telegrafické zprávy hospodářské. Z Nového Yorku, 22. října. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo ustálené. Znamenaly: Pše- nice na říjen —, na prosinec 86, kukuřice na prosinec 505/8, cukr (Fair Ref. Muscovados) 33/s, bavlna 10.—, — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu mdlé. Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marxu. (Týdenní přehled od 19.—22. října.) Na trhu se skotem bylo oproti minulému týdnu přihnáno o 905 kusů méně. Pro posou- zení situace nutno konstatovati, že zboží dobré jakosti zastoupeno bylo jen velmi slabě a ž taká toto požadavkům konsumu neodpovídalo. Úplně nedostatečná nabídka zdražila ceny, bez toho již vysoké, ještě více. Na venkov odesláno následkem vysoké konjunktury méně než v mi- nulém týdnu. Moravští voli první jakosti i uherští voli první jakosti, také krmní voli získali velmi do- brou poptávkou o 1—2 K než v minulém týdnu. Voli střední jakosti získali rovněž dobrou po- ptávkou o 2 K. Krmné druhy slabší jakosti i voli z pastvin získali následkem všeobecně pevné tendence o 1—2 K, ale obchod byl tu zdlou- havý a zvláště v bosenských volech na konee ochabl, takže tito prvotní zisk opět ztratili. N trhu s býky následkem nabídky o 154 kusů menší se nálada upevnila a přes prudký odpor kupců ceny stouply o 2—4 K za 100 kg.

Za krmné krávy, jichž velmi málo bylo, platilo se lépe než v minulém týdnu, za buvoly následkem dobré poptávky taktéž o 2 K více. Z příhonu, v němž bylo 214 kusů z Moravy, prodalo se: pro Vídeň 3877 kusů, pro Dolní Rakousy 804, pro Čechy 92, Moravu 169 kusů; 25 kusů zůstalo neprodáno. Na trhus vepřovým dobytkem bylo přiveženo o 655 prasat a 232 podsvinčat více než v týdnu předchozím. V obchodu s prasaty větší nabídka stlačila ceny u všech druhů o 3, ve mnohých přípa- dech až také o 4 h za 1 kg oproti týdnu mi- nulému. Obchod byl zdlouhavý a 280 kusů zůstalo neprodáno. Také v obchodě s podsvin- čaty bylo chabé smýšlení a ceny klesly o 2h za 1 kg. Neprodáno 788 kusů. Na trhu ovčím přihnáno o 850 kusů méně než v týdnu minulém, avšak poplávka pro venkov a pro Čechy byla také značně menší. Následkem toho byla nálada chabá a ceny klesly o 1—2 h za kilo. Do Čech naloženo 500 kusů; i pro Paříž nepochybně kupováno. Na trhu s telaty byl dovoz o 200 kusů menší než v týdnu minulém. Nálada byla pevná a ceny zboží první jakosti stouply o 2, ceny zboží lehčí jakosti o 4 h za kg. V horších druzích poražených prasat byi obchod chabý, i polevily tyto oproti minulému týdnu. Ceny poražených vepřů zůstaly nezmě- něny. Ceny poražených ovel polevily. V jehňa- tech byl obchod nevalný. H. Z Paříže (la Vilette), 19. října. (Původní zpráva »Nár. L.«) Trh na ovee. Příhon 25833 ovcí. Obchod byl chabý a ceny klesly o 3 franky za pár. Neprodáno 7000 kusů. Znamenaly: ovce francouzské 78—108, ruské 95—100, africké 80—98 ct. za půl kg masné váhy. — Do sanatoria bylo od 15. do 19. t. m. dopraveno 450 uherských ovcí. Přímý dovoz do jatek obnášel do 19. t. m. 8728 ovcl i zůstalo v nich 18. t. m. 1643 kusů.