Ročník XXXXIII

V Praze, v pátek dne 23. října 1903

Číslo 289.

Na ranní a odpol. lIsty předplácí se v Praze v administrai za něsie . . . . . . 2 na čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou a neěsí n lete . . . . 7 K 50 vo nkách: 2 K 9ok za něslo . Peštont na pinte . nn: . . : kai s drejí zisilkeu za něsi dnt leta . . . . 1I K so

Dovoz německých úřadníkův do Čech! Nejinak, než jakoby odvěká jednota tohoto království českého, samou přírodou tak mar- kanlně ohraničeného, byla přes všechny přísahy korunovační, a přes všechny manifesty státo právní — vydána v kořisť nelítostných uchva- titelův, kteři hamižně se dělí mezi sebou o jej půdu — tak jest nám již málem na dvacátý rok zápoliti proti úsilovným pokusům o jej roztrhání politické, v nichž hříšná svévole ně- meckých vlastizrádcův neulevuje po dnešní den. Když r. 1883 němečtí ti Bareuthři, Knot zové a Piekertové prvně vrhli herostratskou tu pochodeň »zweitheilungu« země české v něme- eký lid, předstírali, že prý vláda Taaffova drží s námi proti Němcům, že prý jsou zdejší Němei panujícím »slovanským« režimem s vrcho- vaně ohroženi a musí tedy pro svou ochranu před naší českou výbojnosti domáhat se rozvodu, rozhraničení národních oblastí zřízení své německé země v Čechách asi o 70 soudních okresech, kde by byli zcela svými, odkud by všichni čeští úřadníci musil odláhnout jako roku 1860 rakouští úřadníe z Uher. Byl to arci všechno dohromady jen holý a ničemný humbug, poněvadž v pravdě neby národem naším v celých Čechách ani jediný Němec ve svém bytu, ve svém právu, ve své bezpečnosti ohrožen, a poněvadž té vládě Tast- fově jakživo se ani nezdálo býti slovanským režimem, což přece důkladně dokázala svým punktačním mírem s Plenerem, nad nimž všichni Němci r. 1890 vítězoslavně jásal jako nad druhým Sedanem.

Však dnes mají u kormidla svého dra Körbra; nuž toho přece nemůže ani liberecký Prade podezřivati ze slovanských, k Němcům nepřátelských obmyslů ! Za této vlády přece ne mohou onu starou tartufferii o útisku a ohro žení německého živlu v Čechách ani poslednímu německému kopčáku od Chebu neb od Rum burku na nos pověsit. A zatím hle! Zrovna pod tou vládou Körbrovou rozvá- zali němečtí irredentisté zdejší na novo na celé kolo a pracují rukama nohama o roztrhání soudní, politické, finanční, poštovní ba i eírkevní správy Čech dle národních oblastí, za účelem konstrukce nové německé země »od Krkonoš po labskou čáru, o které již pruský Bedřich II. před bitvou kolínskou snil. — Z toho vidí se, jaké pohnutky za tím hnutím vězely a vězí. Než, přese všechnu ochotu IKörbrovy poli tiky k realisování luzných těch německo nacio- nálních snův, tvrdá skutečnost staví dosud trha- eím tužbám pp. Pradův, Strachův, Funkův mrzuté, elementární překážky. Bylo by tak krásné zbýti se všech českých c. k. úřadníků a soudeů v tom uzavřeném území a vyhnati je šmahem s vítězoslavným germánským »hajló!« z hrani ohraničeného »německého prasídla« kamkolivěk. třeba do horoucí skály, avšak kde se dobrati za ně rázem německých »kerndeutsch« soudcův a úřadníkův? Kde nic není, ani Körber nemůže dáti. Děsné manco »am deutschen beamtennach- wuchs« objevilo se v nejlepší pohodě, jako by se nazejtří objevila zlá nouze o kerndeutsch kaplany pro tu novou německou diecési. Co tedy počíti? Inu, co! Objednají se prostě němeči soudci a němečtí úřadníci z jiných německých provincií Cislajtánska, z Horních a Dolních Ra- kous, z Korutan, Štýrska, Tyrolska, jakose objednávají štýrští kapouni nebo harcští kanáři a je po starosti!

Asi měsíc radovala se ctěná společnost z tohoto geniálního nápadu. Leč tu přijde po- jednou liberecký doktor Turnwald na tvrdý suk. Nastojte, ono to s tím krásným importem cizíeh německých úřadníků k nám přece jenom nejde Neboť, prožluklá věc — c. k. úřadníci nemohou se v Rakousku až dosud volně stěhovat z jedné korunní země do druhé, nýbrž oni jsou dle panujícího zřízení připoutáni ke hroudě své korunní země, v níž začali sloužit, tu jen mají ustanovenu stupnici svého postupu a nikde jinde. »Každý obvod vrehního soudu,« vykládá svým milým s kyselou tváří p. dr. Turnwald v »Reichenberger Zlgu.«, »obsahuje samostatný. v sobě uzavřený sbor svých soudních úřadníků, čili tak zvaný status, který úřadnickým sborům ostatních vrchních soudův jest zcela cizí. Po- stup děje se pouze uvnitř obvodu toho vrchního soudu. Stejné poměry panují tolikéž při úřad- nících politiekých a finančních, kteří jsou zařa- děni ve status toho kterého místodržitelství Tímto zařaděním jest mezi různými korunními zeměmi co do úřadnictva postavena přímo čín- ská zeď; musí k tomu býti neobyčejný důvod anebo kromobyčejná protekce, aby se vymohlo přeložení úřadníka z jedné do druhé korunni země. Neboť každým přeložením ruší se po- řádek postupu v domácím sboru úřadnictva!« Musi tedy dřive býti pobořena tato » čínská zeď«, musí býti rozmetáno toto staré autonomi- stické rozhraničení úřadnictva dle jednotlivých korunních zemí, aby mohlo býti Němcům v Čechách opatřeno s dostatek německých úřadníků odjinud. Vláda vídeňská má míti právo přesazovat úřadníky soudní i ostatní odkud- koliv a kamkoliv v Cislajtanii chce, jako vojenská správa vojáky a takto přesazení úřadníci mají všude podržeti svou hodnost i svůj postup.

Leč ani to by ještě Němcům nepomohlo nestačilo, dokud nejsou z kořene vyvráceny ty fatální staré zákony o rovnoprávnosti českého jazyka s německým ve vnějším úřado- vání; dříve by se musily tedy dle dra. Turn walda ze základů změniti i poměry jazykové i poměry postupu úřadnictva v Čechách. Jsou to sice na pohled veliké a těžké pře- kážky, avšak vídeňská moudrost udělala by do- jista pro Němce všechno, kdyby jen — nás tvrdošijných českých palic nebylo šest millionů a kdyby se přec jen nemusil brát trochu ohled na ta stará, přísahami královskými zpečetěná práva těch různých »korunních zem íle

Sněm království českého. V Praze, 22. října. Němci očekávali patrně dnes věci zvláštní. Konali před schůzí poradu, ve které prý se usnesli nejen v obstrukci pokračovat, nýbrž pro ten případ, že by jí čeští poslanci brániti ehtěli, opříti se tomu jakýmkoli způsobem. Také se ozvaly ve schůzi té četné hlasy neobmeziti se pouze na klidné vykořisťování sněmovního řádu, nýbrž příčiniti se »přiměřeným« chováním sněm rozbiti, aby proveden byl důkaz, že nemůže se státi nikterak refugiem spořádaných parlamentních poměrů a že marna všechna spe kulace na jeho délnost. Leč páni Němci namáhali se zbytečně. Páni velkostatkáři jim obstrukci náramně usnad- ňují tím, že do schůze nechodí a že následkem toho zpravidla již po druhém hlasování stává se sněm nezpůsobilým k usnážení se. Nevíme sice, zdali je to pravda, ale pro- slýchalo se, že sněm český jedině proto by! teprve 29. září zahájen, aby poskytlo se slechtě času k pořádání koroptvích konů, však zdá se. že páni zapomínají na své občanské povinnost ne pouze k vůli koroptvím, nýbrž také k vůli zajícům, srncům a bažantům. Je to smutná stránka našeho veřejného života, když ze 48 konservativních velkostatkářů v době obstrukce, v době tak kritické, schází jich ve sněmu 23 Páni nejsou prý přátely obstrukce i míní brániti parlamentní délnost. Včera se ukázalo opět jednou, jak možno na velkostatkářskou přízeň a na velkostatkářské spojenství spoléhati. Němci tentokráte měli věc usnadněnu. Opako- vali opět komedii ze dnů minulých, stěžujícesi na to, že jednací protokoly nebyly po dobu zá- konnou veřejně vyloženy k nahlédnutí, i žádali proto za odročení schůze. Po prvním hla- sování se jim to podařilo. Něme

bylo v domě 61, Čechů přítomno bylo 93 ostatní byli nemocni, neb důvodně omluveni Velkostatkářů ale scházelo neméně než 30. To ovšem byl boj velmi nerovný který skončil již při druhém hlasování, kdy ukázalo se, že poslanců hlasování se zúčast nivších zbylo ve sněmovně pouze 120, kdežte jich ke kompelenci potřebí nejměně 122 . . Schůze byla následkem toho pro nekom- petenci již při druhém hlasování nezpůsobilou ku platnému uzavírání. Odeházeli v nejlepší náladě, neboť doznat nutno, že tak pohodlnou obstrukci neprovozovala dosud žádná strana. Velice překvapilo, když nejvyšší maršálek oznámil, že příšti schůze sněmovní, konati se bude až v úterý 27. října, tedy až za plných pět dní. Do té doby však bude rozhodnuto. Bud bude po obstrukci, nebo bude po sněmu. Pokud víme, není nejmenší naděje, že by zástupei národa českého dali se před šíleným vztekem německým na ústup. Po obstrukci ne bude, bude tedy po — snému.

Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi v 11h 35 minut dopoledne. U vládního stolu přítomni jsou místodržitel hr Coudenhove a dv. r. Vojáček. Nejvvšší marřálek zemský konstatuje, že sněm jest způsobilým usnášeli se, a praví: Před ukončením předešlé schůze bylo hlasováno o III. části návrhu posl. dra. Reinigra a nebyl odevzdán dostatečný poče hlasů, následkem čehož přikročil jsem k ukončen schůze, prohlásiv, že hlasování nemůže se považovat za platné. Proto přistoupím nyní k hlasování o tomt návrhu. Hlasuje se dle jmen o III. části návrhu posl. dra Relnigra, aby bylo do jednacího protokolu o minul schůzi zapsáno, že opozděně verifikování jednacího protokolu XXXV. schůze sněmu bylo vytčeno. Návrh se zamítá 129 hlasy proti 61. Nejvyšší maršálek zemský: Dr. Reiniger poda v minulé schůzi ještě další dva návrhy, které se však týkaly odročení minulé schůze a o fěchto návrzích, jak se samo sebou rozumi, nemohu více dáti hlasovali.

Sděluje se sněmu, které spisy byly tiskem roz- dány Po sdělení, které spisy byly sněmu tiskem roz dány — mezi nimi zpráva zemského výboru v příčině příspěvku, jenž uděliti se má z prostředků zemských ke hražení nákladu na národní školství obcím, tvoři- cím samostatné okresy školní — a kleré pelice byly podány, ujal se slova posl. dr. Maly a stěžovál si, že prolokoly 36, 37 a 38. schůze nejsou ještě schváleny a navrhuje, by se schůze odročila, dokud nepředloží se protokoly 36. a 37. schůze a o návrzích lěchto by se hiasovalo odděleně dle jmen po 10minutových přestávkách; dále navrhuje, by se do protokolu o dnešní schůzi pojala výtka, kterou vyslovuje nad neschválením protokolu 36. a 37. schůze a by se o ní hlasovalo rovněž dle jmen odděleně po 10minutových přestávkách. Jelikož protokol 38. schůze není ve sněmovní kanceláři ještě vyložen, navrhuje řečník, by s dnešní schůze odro- čila do doby, až se tak stane, o čemž něchí nlasuje se dle jmen- Všech těchto 5 návrhů jest dostatečně podporo- váno, rovněž i návrhy na oddělené hlasování dle jmen po 10minutových přestávkách.

Schůze se přerušuje ve 12 hodin 15 minut na 10 minut. Po přestávce hlasuje se dle jmen o prvém návrhu posl. Malého proti němuž hlasovalo 119 a pro 2 po- slanci, prohlašuje nejvyšší maršálek zemský, že pro nezpůsobilos sněmu k usnášení přikročil k ukončení schůze Hlasy: To jsou velkostatkáři vinni. Posl. dr. Baza: Nejvyšší čas, abychom velkostat- kářskou kurii zrušili! Je to hanba! To se musí veřejně kárat! Čeští poslanci jsou zde do jednoho! Kdyby tady seděli velkostatkáři, aspoň bychom ukázali, že něco vydržíme. Posl. dr. Stránecký: To je viděti oprávněnost tétc kurie! (Hluk ve- sněmovně ) Komise živnostenská má schůzi zejtra o 1/2 10 hod. dopol. Příští schůze jest v úterý 27. října o 11. hod. dopol. Na jednacím pořadu je pokračová- ní v dnešním pořadu. Schůze skončena ve 12 hod. 45 min. odpol.

Dotazy a návrhy. Poslanci dr. Jan Dvořák. dr. Engel, dr. Grégr, dr Šamánek, dr. Steidl, dr. Mašek a soudr. podali ve vče rejší schůzi sněmu na místodržitele král. českého do taz, ve kterém poukazují na dotaz, jejž podali dne 18. června 1903 posl. dr. Jan Dvořák, dr. Chiari, dr Ellbogen, dr. Gladyszowski, dr. Grégr, dr. Kindermann dr. Opyda, Hans Winter a soudr. v poslanecké sně- movně na předsedu ministerstva jako správce mini sterstva vnitra v vříčině časových reform ve zdr

volní službě politické správy a v obcích, a táží se mí- stodržitele, zda jest ochoten se vším možným urychle- ním zavésti šetření o výsledcích provádění minist výnosu ze dne 6. srpna 1903 č. 4489 o závadách téhož při provádění v praxi, neméně však i o názorech, zku- šenostech a přáních lékařů samosprávných a politi- ckých, jakož i o podstatě a vážnosti obav, vyslovených v dotaze vzhledem o hrozícím poškození veřejných zájmů zdravotních vůbec a stavu lékařského zvlášt. a zda chce svolati v době nejbližší anketu odborníkův a znalců, jakož i zástupců samosprávy i politick ých úřadů, aby byl konečně zjednán správný podklad k od- stranění a zamezení jevících se koilisí v kompetenci orgánů politických i samosprávných při provádění zákona o organisaci zdravotní služby v obcích a ze- jmena při provádění opatření při epidemiích, a by ko- nečně byla uspokojeně rozřešena otázka, jakým způ- sobem měla by býti samosprávným orgánům zdravot- nickým poskytována náhrada za výkony jich v pře- nesené působnosti? Posl. Vojta a soudr. podali na místodržitele dotaz v příčině vzmáhajícího se vystěhovaleckého ruchu mezi obyvatelstvem okresů, ve kterých krupobitím dne 19. července t. r. veškerá úroda byla zničena. a návrh na zřízení zem, krupobitní pojišťovny s pau- šálním pojišťováním, klerý zní: „Zřízena budiž krupo- bitní pojišťovna s paušálním pojišťováním dle prů- měrné ceny obilní úrody na jedné míře plochy, stano- vené pro jednottivé oblasti království českého.- Posl. Petr Krejčí a soudr. podali návrh, aby rozvo obchodního školství v království českém byl co nej- vydatněji, zejmena zvýšenými dolacemi. podporován Posl. dr. Lad. Dvořák podal petici staveb. druž- stva dělnických domků v Lounech za subvenci neb nezůročitelnou půjčku.

Sněmovni komise. Rozpočtová komise, jež konala poradu po vče- rejší schůzi sněmovní, projednávala kapitolu I. zem sn. Vydání 376.372 K, ührada 200 K. Rozpočtové položky byly k návrhu referenta dra. Brehm přijaty, laktéž i jeho resoluce, kterouž se zemskému výboru ukládá, aby se s ministerstvem železnic do- hodl, by zemským poslancům při používání drál v obvodu království českého povoleny byly tytéž výhody, jakých toho času požívají poslanci říšští. Posl. Kaftan projevuje přání, aby zemský výbor pečoval o zřízení nové budovy pro sněm zemský. jelikož nynější budova svým účelům nevyhovuje. Posl. Janda navrhuje, aby bylo zemskému výboru uloženo, postarati se o nové tiskopisy stenografických protokolů sněmovních z r. 1863, 1870 a 1871. — Posl. dr. Ulrich referuje na to o pokračovacích školách průmyslových všeobecných, kupeckých a dívčích. (Vydání 234.600 K.) Referent podává obšírnou zprávu o stavu pokra- čovacího školství v království českém a jeho mnoho- slibném vývoji a projevuje zemskému výboru, ob zvláště pak přísedicímu jeho posl. Karlu Adámkov za neobyčejnou péči rozkvětu tohoto školství věno vanou nejplnější uznání a navrhuje, aby navržená položka 234.600 K, ve které je pamatováno zejmena na možnost rozmnožení škol kupeckých, byla schvá- lena, jakož i aby zpráva zemského výboru o akci. kterou vyvinul na rozvoj českého pokračovacího školství, byla se zvláštním uspokojením vzata na vědomí.

Týž ref-rent navrhuje přijetí resoluce, kterouž se zemskému výboru ukládá, aby nadále výdatnější subvencí podporoval hojnější zřizování kupeckých škol pokračovacích, jakož i pokračovacích škol div- čích. Dr. Schücker souhlasí s těmito návrhy a přimlouvá se za resoluci, aby zemský výbor do- hodnul se s vládou o tom, aby vzhledem na po- vinnou náštěvu pokračovacích škol řemeslných kupeckých postaráno bylo zákonnou cestou o zří- zení těchto škol a projevuje přísedícímu zemského výboru p. Karlu Adámkovi za jeho vzornou péči o toto odvětví živnostenské výchovy plné uznání.

Dr. Fořt vítá popud dra. Schückra a navrhuje, aby vláda byla vyzvána, by vzhledem k nutnosti českého odborného školství textilního a vzhledem ke prokázané a nalehavé potřebě českého průmyslu t xtilního a hlavně bavlnářského, zřídila co nejdříve českou odbernou školu přádelnickou. K zřízení školy této hodila by se nejlépe města: Náchod, Ústí nad Orlicí, Semily, Kr. Dvůr, ústředí to silně vyvinutých texlilních oblastí. Týž referent přimlouvá se za to. aby vláda byla požádána urychliti brzké zřízení od- borné školy mlynářské v král. českém. Přísedící zem. výb. Adámek připomíná k resoluci dra. Schückra že vláda na podnět zem, výboru, stran zákonné or- ganisace zřizování a vydržování všeobecných škoh pokračovacích, jakož i ohledně otázky, kdo je nucen tyto školy navštěvovati, vůbec nereagovala. Byl by povděčen, kdyby následkem popudu podařilo se pře vésti školy z nynějšího provisoria do bezpečného de- finiliva, ježto ocenění těchto škol v obece nstvu potěšitelně vzrostlo. Týž ujišťuje, že zem. výb hor livě se ujme otázky podpory zřízení české školy pladlácké i mlynářské. Po debatě, které se zúčastnili dr. Schücker dr. Fořt, přís. zem. výb. Adámek, Staněk a dr Ulrich, schváleny byly návrhy referentovy i ve škeré přednesené resoluce. Dr. Ulrich referuje dále o položce zem. řemesl

V drobném prodejii ranni čéslo o sobě .. . za zh odpolední Ve álislkách na venkovš ranní čne lo. odpolední Inseráty plati ze hotevé zapřel. Předplaconi a inserty přijímá adminl- strace v Marinnské ulici č. 3. Tam nacházejí se též rrdakce tiskárna a expedice „ Národnich L.istů“. Rukopisy se nevracejí.

nické školy v Mladé Boleslavi, Litomyšli, Kolíně, Kutné Hoře a Volyni (náklad 75.000 K) a navrhuje resoluci, by projektované zrušení veřejných kreslíren při těchto školách nebylo provedeno, ježto veřejně kreslírny jsou podstatnou a nezbytnou částí dotyčného vzdělání odborového, dále, aby zrušeno bylo na těchto školách školné, toto neospravedlnítelné mýto na sil- nicích kurtury, konečně, aby zem. výbor použiti směl maloživnostenské dotace na zřízení dílen při těchto školách a aby bylo učiněno opatření, aby těchto dílen mimo dobu vyučovací mohlo býti použito za mírný poplatek, za dozoru odborných mistrů, též se strany maloživnostníků. Dr. Schücker navrhuje odročení jednání o této otázce. Přís, zem. výboru Adámek odůvodňuje přijelí navržené položky 75.000 K následkem usnesení sněmu král. českého minulého roku o převzetí těchto škol do správy zemské. Zem. výbor převzal na jeho základě smlouvami různé závazky, jednak vůči státu, jednak vůči dotyčným obeím o nemovitostech, inventáři, poměru k učilelstvu atd., a bylo by nedůstojno, po- staviti zemský výbor do posice, že by lyto převzaté závazky nemohl splniti. Zem. výboru nebylo možno předložiti sněmu zprávu o provedeném převzeti těchto řemeslných škol do správy zemské proto, poněvadž následkem četných průtahů se strany zúčastněných obcí mohlo býti uskutečněno teprve 1. září 1903. Bude tedy moci připojiti podrobnou zprávu teprve k rozpočtu na r. 1904. Sděluje dále, že při letošním zápisu musila býti celá 1/4 žáků odmítnula. Posl. dr. Fieďler, dr. Ulrich a Janda vy- slovují se rozhodně proti odročení télo záležitosti. Dr.

Schůcker navrhuje, aby, bude-li odročení této po- ložky zamítnuto, zařaděna byla do rozpočtu jen suma loňské podpory, toliž 33.000 K. Posl. Kaítan vílá novou organisaci těchlo škol, zejmena vzhledem na druhy produkce v tom kterém školním okresu existu- jící, a přimlouvá se, aby ve škole volyňské pamatováno bylo na řádné rozmnožení chudých posaváde pro- středků učebných. Na to byly návrhy referentův a spojené s nimi resoluce většinou hlasů schváleny. Němečtí členové rozpočtově komise ohlásili minoritní votum. K návrhu referentů dra. Ulricha a dra. Zintla schváleny navržené podpory celkem 24.000 K, státním řemeslnickým ško- lám v Jaroměři, Kladně a Děčíně. Na to přikročeno k rokování o odstavci X. obchod- ní akademie a školy (vydání 60.400 K, referent dr Ulrich a dr. Zintl.) Rozvinula se debata o nynější orga- nisaci a stavu obchodních akademií a dvoutřídních škol obchodních, které se zúčastnili oba referenti, dr. Pippích, dr. Fořt, dr. Schücker a Hofmann, kteří se vesměs přimlouvali, aby vzhledem k nové organisaci čtyřtřídní obchodních akademií a prospěšnosti dvou- třídních obchodních škol, zemské subvence byly při- měřeně upraveny. Přijaty v rozpočtu navržené pod- pory, jakož i následujíci resoluce dra. Ulricha: Zem- skému výboru se ukládá, aby vzhledem k provedené nové organisaci obchodních akademií poskytl jim vyšší subvenci zemskou s podmínkou, že návštěva těchto ústavů bude umožněna také méně zámožným žákům snížením školného, neb osvobozením od něho a poskytnutím stipendií, jakož i, aby zvýšení podpory dvoutřídních škol obchodních vzal co nejbedlivěji v úvahu, a sněmu království českého o tom návrhy učinil.

Konečně projednáná položka „průmyslová mfiusea“ (ref. dr. Ulrich a dr. Zintl). V rozsáhlé debatě, které se zúčastnili dr. Pippich, Heřm. Janda, dr. Fořt a oba referenti, poukázal přísedící zemského výboru Adá- mek k tomu, že zemský výbor doposavad zamítal žádosti za zvýšení podpor průmyslových museí vzhle- dem k finančním prostředkům země. Dlužno však konstatovati, že činnost průmysl. museí obou národ- nosti může se vykázati velikou většinou tak skvělými úspěchy, že může býti království české hrdo na pro- duktivní oběti, které země průmyslovým museím při- nesla. Jakkoliv jest fanatickým přítelem museí průmy- slových, musil přes to, vzhledem k direktivě, kterou rozpočtová komise zemskému výboru uložila, oběti tyto obmezili; vyslovuje však přesvědčení, že. dá-ii rozpočtová komise zemskému výboru jinou direktivu, týž projeveným přáním bude se říditi. Při tom dlužno ovšem uvážiti, že podpory tyto obmeziti se musí jen na musea, která jsou vskutku průmyslovými a která se řídí zásadami organisace, které zemský výbor již před 15 léty byl vymezil. Rozpočtová komise jedno- myslně uznala nutnost, aby země dalšímu vývinu těchto ústavů věnovala plnou pozornost a schválila jednomyslně konformní resoluci referentů dr. Ulricha a dra. Zintla, následujícího obsahu: Sněm uznává úplnou oprávněnost žádostí průmyslových museív království českém za zvýšení ročních subvencí a po- skytnutí kreditů k podpoře těchto ústavů, a ukládá zemskému výboru, aby tyto žádosti v rozpočtu na- rok 1904 příznivě vyřídil.

K minulému referátu dodáváme, že rozpočtová komise k návrhu posl. Staňka usnesla se, zvýšiti sub- venci Spolku pro průmysi tihovarnický v Praze ze 4000 na 6000 K. Příští schůze v úlerý po sezení sněmu Úprava zemského pojišťování Komise pojišťovací konala včera svoji závěrečnou schůzí za předsednictví posl. Gabriela Blažka. Zpravo- dají Maštálkovi přikázána petice rady král, hlavního města Prahy, ve které se zádá, aby z působnosti ny-

FEUILLETON. —a. V Praze, 21. října. Zdá se mi, že lidstvo celé jest té doby ve špatné náladě. Zdá se mi, že po něčem vzdychá, než co mu nahromadila minulosta co mu poskylneuti může přítomnost. Připadá mi, jako by bylo v milostném roztoužení, aniž by znalo předmět své lásky, že žizní po něčem novém, zvláštním. A poněvadž nemůže změnit odvěké zákony přírodní a nemůže kázati zemi. aby postupovala jinou dráhou, poněvadž ne- může tam, kde je zima, udělati teplo a tam. kde dnes rostou palmy, nasaditi mrože a vel- ryby, aniž přivoditi, aby ptáci rodili živá mlá- deta, proto ryje lidský duch v oboru, kde nen pánem hmota. Odtamtud vyváží stavební ma- teriál k nové soustavě filosofické , jež by všechny dosavadní povalila a vítězoslavně na- stoupila vládu nad celým světem. Prozatím ovšem tápají adepti nevynalezeného dosud ná- boženství ve tmách, a domnivajíce se viděti čer- vánky, vílají je starou skřivánčí písní, majíce za to, že předstihli zpév slavičí. Jiní zase věři, že nová doba uchvátila jejich ruku a že učí je nové tvořiti formy, i hlásají, že linie, jež kreslí, jsou elementy, z nichž ruka přištiho mistra sestrojí velkolepý obraz světa budoucího. A přece všechno dohromady není ničím a proto má píseň je, prozatím ještě nevěřiti v budoucího genia, který rukou bohem posvěcenou doved by dáti světu nový tvar. A proto chtěj nechtěj. musíme se spokojiti nějaký čas ještě se starým světem. Dlouho to již trvat nebude — sto let, dvě 4tě, tři sta — kdož to může vědět? Že ale v tom nesešedivím, na to chtěl bych se vsadit. Proč? Poněvadž už šedivým jsem. Sám si to

mohu říci, však těžce jsem uražen, když se s tím přisype kdo jiný. Jsouť lidé, kteří mají největší zálibu v tom, mohou-li druhému před jinými říci to, co buď sám dávno už ví, ale co mu, čím častěji to slyší, tím větší bolest působí. Je to zrovna tak chutné, jako když si někdo tropí žerty z chudáka, jemuž příroda ve své neskonalé moudrosti odepřela bujný vzrůst vlasů a když stále prstem ukazuje na jeho pleš. Prozatím se za svou dosavadní fagonu sty. děti nemusíme. Třeba že už nejsme takovými fešáky, jakými jsme byli před dvaceti lety.O osmnáctém věku řikají historikové, že patřil filo sofům a vojákům; o devatenáctém, že ho oku- povali strojníci a lučebníci. A teď bychom už zase chtěli, aby se zvoneček ozval a jako v panoramatu pohnul se vnitřek jeho o obrázek dále. Po encyklopedistech příšel Lavoisiěre, pak Bertholet, Liebig, Fresenius a Mendělejev atd. a nyní zas už se nám stýská po nějakém novém Aristotelovi, Leibnitzovi, Kantovi a Con- tovi. Na důkaz, že pouhým chlebem člověk živ býti nemůže. Je to zvláštní, že člověk chová se oproti tomu, co jí, zrovna tak, jako oproti tomu, k čemu se modlí. Jako by prý člověk nevydržel po celý rok každý den jísti k obědu holuba — Francouz si to zlepšil a tvrdí to o koroptvi — tak nám nestačí po celý rok pravda jednaa tatáž. Nestači nám jedna a tatáž filosofická soustava, nestačí nám pro věky jedno a tolež náboženství. A že se ke mnohému vracíme, co už dávno zde bylo, je přirozené. V nedoslatku věcí no- vých přizpůsobuje chudá fantasie staré věei k modernějším. Studujte historii mód a uvi- díte, že paničky ve věku čtrnáctém nosily se právě tak, jako na počátku věku devatenáctého. Ted

začíná vcházeli do módy zdrželivost, pokud jde o lihové nápoje. Nenamítám nic proti tomu třeba že jsem majitelem dvou pivovarských akcil neboť lidské zdraví nade všechno. Přál bych si pouze, aby nám kráčeli páni doktoři mediciny v čele v tomto odřikání se všech sloučenin řady aethylové a methylové. Když cizí myšlenka se vsune do přediva připraveného, je nesnadno se z toho vymotat Že člověk rád se vrací ke své první lásce Nepopírám toho, jestli pozdější za nic nestály Je také pravda, že babičky si nejraději řikají modlitbičky, jimž se naučily jako děti a proto není vyloučena možnost, že snad někdy zase budeme kořiti se na novo vznešenému poznatku, pro který předehůdei naší z jednoho tábora mřeli, a z něhož jiní tropili si šašky. Jenom k romantismu zdá se mi že máme náramně ještě daleko, k tomu že se sotva tak brzo vrá tíme. Domněnka ta utvrdila se ve mně, když onehdy jsem v divadle dal působiti na sebe chvilenku plným kohoutkem romantickou sprchu. Božínku, to byl pocit nepříjemný, proto že tak cizí, nezvyklý, třeba že jsem se dal při tom dost nápadně vlastenecky šimrat. Pit víno a pivo je tedy zakázáno, však čím mne doktor, kterého jsem onehdy potkal, ješte více rozrušil, bylo ostnaté sdělení, že nejvíce českých lidí ubijí se knedlíkem, najmě prý švest- kovým knedlikem. Slavná vědo! Když nám vzíti chceš už i ten náš vlastenecký český knedlík, polom — říkám ti to se slzami v očích — potom vezm si všechno ostatní také. Co znamenali bychom bez knedlíků vůbec a bez švestkových zvlášt Po ničem prý tak člověk netuční — pravil doktor — jako po pivě a po povidlech, respek- tive po švestkách. Kdyby prý se nám k tomu ke všemu ještě jinak dobře vedlo, vážil by prý

každý z nás aspoň stodvacet kilo a tim prý bychom se stali pro Rakousko závažnějším ještě faktorem, než maďarská levice. Měl jsem vždy vznešené mínění o povidlech nebo jakýsi vnitřní hlas mi pravil, že v tétc primitivné zavařenině vězí cosi zvláštního, a hle- Nemýlil jsem se. Ztučněli bychom po povidlech a to ovšem státi se nesmí, dobři přátelé nám přisoudili osud vyzáblých, hladomřivých, jichž úkolem je, za jiné se dříti. Proto ať žijou povidla, po nichž národ náš ztuční! Pardon! V jednom ohledu měl doktor pravdu. Nečinili bychom zvláštního dojmu, kdyby každý z nás se valil jako kulička a kdybychom v celku svém činili dojem šesti millionů různých sudů a soudků. Vzpomeňte dob krinolin. A hle! Krinolina nastoupí prý panství opět co nejdříve. Bude to po čivrté, jak čte se v letopisech a bůh ví, kolikrát se ještě moda tato vrátí. Je jako kometa. Objevuje se v ne určitých prostorách časových, ale také se v uni versu neztratí. V něm se vůbec nic neztrat. A přece něco. Nebude to již dlouho trvat a z topografie zmizi aspoň jako město a sa- mostatná obec — Smichov ! Stane se devátou součástí Prahy. Pan Březnovský měl předevčírem na Sml chově schůzi. Pan Březnovský není zvyklý vážit slova na vážkách, a jistí páni za to, jak si vedou naproti těm, kteří je ve své pošetilosti a krátkozrakosti tak vypiplali, jinou odvetu ne- zasluhují. Byl jsem onehdy svědkem pohnuté rozmluvy mezi dvěma účastníky schůze ve vino hradském »Orfeu«, kde nám přistárlejším Mlado- čechům tak strašně vynadali. Syn, mladiček asi devatenáctiletý. Ote slušně oděný sice, ale udřený.

Syn: Dej mi zlatku Olee: Což peníze kradu? Kde je mám vzít? Syn: Do toho mi nic není. Mám rendez- vous s Pepčou! Otec: A kdybys jich měl deset, nedostaneš ani nikl. Basta! Syn: Dobrá, pak si to spolu spravíme na příští s chůzi. A až půjdeme kolem našeho bytu, hanbu ti provoláme. A tatik? Zamračil se, sáhl do kapsy po tobolce a vyňav z ní dvě koruny, podal je tře- souci se rukou hodnému synovi. A člověk bezděky leckdy se stane svědkem lecčehos, má-li otevřené oči a nezalehlé uši. U jiného stolu sedělo několik mladíků se dvěma vojíny. Dle zvláštní uniformy a dle cho- vání se zdáli se to býti hoši z lepší rodiny. Pojednou zaslechl jsem následujíci dialog: »Přátelé, vojáci, posloucháte?« »Posloucháme, pane.« »Doba je více než vážná. Víte, co se děje, zejmena v Uhrách. Známo vám, že tam vojáci z důvodů národnostních odepírají poslušnost. Ba, v Szegedině, byvše komandováni, aby do lidu střelili, neuposlechli.« »To že učinili ?« »Ano. Nu a zdali pak vy jste také vla- stenci, zdali také na vás bylo by lze spole- hati ? »Jsme vlastenci a Čechové a lze se na nás spolehnouti i na naše soudruhy !« »Výborně, přátelé! Málem byl bych zvolal: ať žije armáda! Vy byste tedy nestřileli do svých bratří, kdyby vám i veleli, vy byste jako vlastenci, jako muži svobodní . . « ». .. ani se nehnuli, protože jsme — pe- ka ři.