Načítám náhled…
Chunky — 29 celkem
· entity: person 95, place 70, org 9
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNI LISTY
3
masthead
23. října
4
masthead
1903. Císlo 289.
5
article
nějšího zemského pojišťování vyloučen byl obvod
pražský s celým policejním rayonem. Zpravodaj posl.
Maštálka zahajuje speciální debatu a předkládá
následující návrh: Slavný sněme račiž se nsnésti
C. k. vláda se vyzývá, aby v nejblíže příští době
provedla zákon o upravení soukromého pojišťování
a aby při úpravě poměrů pojišťovacích, pokud poji
šťování nemovitosti proti ohni se týká, vyslovila zá
sadu nucenosti. II. Zemskému výboru se ukládů, aby
za příčinou podrobného upravení otázky zemského
pojišťování sestavil zvláštní anketu, jíž budiž ulo-
ženo, aby berouc zření k návrhům podaným ve sněmu
království českého a k názorům projevovaným v po
radách sněmovní komise, sestavila a v příštím zase
dání sněmu království českého prostřednictvím zem
ského výboru předložila návrhy na zřízení zemského
pojišťovacího ústavu s odděleními proti ohni, krupo
bití a pádu dobytka.
Návrby na finanční podporu, po případě na vě
nování příspěvků k těmto účelům z prostředků říš
ských a zemských. Zpravodaj praví, že poměry sně
movní neposkytují naděje, že by se mohla usne
sením sněmovním zříditi stálá komise, které by pro-
jednání o zřízení ústavu pojišťovacího do příštího
zasedání bylo uloženo. Z té příčiny nutno sáhnouti
ke zvláštnímu sboru. Zpravodaj má pevné přesvěd-
čení, že i vzdor tomu, kdyby k usnesení ze sněmu
nedošlo, zemský výbor toto ušnesení komise bude
považovati za závazné a že dá je provésti; to bude
odpovídati také názorům, projevovaným v komisi.
které objevují jednomyslnost v tom, aby olázka
úpravy pojišťování co nejvážněji v braké době byla
řešena.
Maštálek
6
article
Dodává ke svému mínění, že pomocí systému de-
centralisačního dosáhne se nejlepších výsledků.
Spoluzpravodaj dr. ryt. Perger ukazuje na pra-
ktické výsledky dosažené v Bavorsku, kde zejmen
za doby trvání požární zemské pojišťovny po 12 po-
jišťovacích period příspěvky pojištěnců nebyly vybí-
rány. Doporučuje návrh hlavního zpravodaje ku
přijetí
Posl. dr. Maly praví, že ankelě mělo býti none-
cháno, aby způsob úpravy pojišťování sama navrhla
a nikoliv určita direktiva na zřízení zemského po-
jišťovacího ústavu nemá jí býti dána.
Posl. dr. kníže Bedřich Schwarzenber
plně se přidává k návrhu zpravodaje, který uznává
za praktický a účelu úplně vyhovující. Postup zpravo-
dajem zaujatý je správnější, nežli projednávání osnovy
zákona, která by nedávala záruky věcného propraco-
vání. Pokud sc týká nucenosti, je olázka tato v krá-
lovství českém praklicky rozřešena.
Posl. dr Viškovský polemisuje s návíhem dra
Malého a žádá, aby komise projevila vůli svoji po
zřízení zemského ústavu pojišťovacího. Potom resoluce
zpravodajova byla přijala všemi hlasy. Dr. Mal
ohlásil minoritní votum. Posl. d.. Viškovský žádá
by se komise usnesla, kteří členové komise měli by
býti povolání do ankety. Dr. Maly žádá, aby mezi
členy této byli praktičtí právníci.
Předseda posl. dr. Blažek vzdává díky zpra-
vodaji za obsažnou a přesnou zprávu, vyslovuje přání.
aby v této otázce hospodářské čeští i němečti čle-
nové šli pospolu, a aby ve příštím zasedání úprava
stala se skutkem. — Pro připadné referování ve sněmu
zvolen za zpravodaje posl. M aštál ka.
doktor
Perger
Posl
Malo
Schwarzenber
Viškovský
Malý
Mala
Blažek
Bavorsko
7
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. října. (Nový zákon.) Uve-
řejněný v dnešních úřadních novinách zákon,
jimž se zrušují úřadnické kauce, byl
panovníkem na základě usnesení obou sněmoven
říšské rady schválen již dne 18. července. Zá-
konem tím zbavují se úřadníci, zaměstnaní při
státních pokladnách a skladištích, povinnosti
skládati kauci a jich ženy povinnosti dávati re-
versy. Pouze puškaři u zemské obrany budou
povinni i nadále skládati kauci. Složené kauce
vrátí se úřadníkům do tří let; byl-li učiněn nárok
na náhradu z těchto kaucí ještě před vydáním
tohoto zákona, platí ručení až do konečného vy-
řízení onoho nároku. Ženské reversy vrátí se jich
vydavatelkám neb jich právním dědicům do
roka po vydání tohoto zákona; po roce se nevy-
žádané reversy zničí. Zákon nabývá platnosti
dnem uveřejněni.
V Praze, 21. října. (Uherská kris e.)
Do nekonečna se vlekoucí krise působí opět
rozkladně v táboře strany liberální, o níž se
před několika dny tvrdilo, že jest šťastně zase
skližena v jediné, svorně těleso. Pouhá pověst,
že dr. Lukaes vyjednává s hr. Apponyem, aby
přijal v jeho přištím kabinetě portefeuille vnitra
a že hr. Apponyi projevil k tomu ochotu, po-
stačila, aby se znova rozevřela trhlina, jež zeje
mezi skupinou národní a staroliberální ve vládní
straně. Přívržencům skupiny národní doneslo se
totiž, že jedna část poslanců staroliberálních
chce vystoupiti z klubu, stane-li se hr. Apponyi
ministrem vnítra. Na dotaz posl. Ivánky, je-li
pravda, co se tvrdí o frakci staroliberální, posl.
doktor
Lukaes
Praha
8
article
Kubinyi potvrdil, že by on a někteří jeho
přátelé z klubu jistě vystoupili. Důvodem jest mu
prý to, že nedávno, když se mluvilo o utvoření
kabinetu Tiszova, frakce Apponyova také hro-
zila vystoupením z klubu. Taková nálada ve
vládním klubu není ovšem nikterak dobrou
předzvěstí pro příští kabinet, jenž se rodí za po-
měrů v Uhrách dosud nebývalých.
Z Krakova, 21. řijna. (0 prof. Mich
Bobřinském,) jenž byl včera ve vadovi-
ckém velkostatkářském volebním okrese zvolen
místo poděkovavšího se ryt. Czecze za poslance
do říšské rady, píše „Gl. Nar.“: „Professorem
Bobřinským vstupuje do polského kola osobnost
markantní a člověk nevšedních schopností. Na
mnoha stranách byl už dávno pokládán za ná-
stupce p. Jaworského v předsednictví polského
kola. Nevíme, bude-li toto očekávání splněno,
ale prof. Bobřinský, odhodlav se k životu par-
lamentnímu, nečiní to zajisté proto, aby hrál
passivní úlohu, zejmena když najde v kole celou
skupinu osob, která v něm najde potřebného pro
sebe vůdce. Dle politického přesvědčení slušelo
by se zařaditi ho meži „stančíky“. Jsou však ně-
které pochybnosti je-li opravdu rozhodným
konservativcem. Na všechen způsob veřejné mi-
nění bude míti často příležitost, zabývati se jeho
osobou.
Mich Bobřinský
Bobřinský
Jaworský
profesor
Uhry
Krakov
Nara
9
article
Ze Štyrského Hradce, 21. října. (Vše-
obecná volební kurie.) Štyrský sněm
jedná už delší dobu o takové změně volebního
řádu aby se dostalo na sněmě zastoupení také
těm třídám obyvatelstva, jež byly dosud z něho
vyloučeny. Ale štyrský volební návrh odehyluje
se od volebního řádu pro říšskou radu, pokud
se týče vešobecné volební kurie, v tom, že se
mají zřiditi zvláštní volební kurie pro venkova
zvláštní pro města a průmyslová místa. Proti
tomuto návrhu vláda minulého roku vystoupila,
prohlásivši ústy svého zástupce, že zemský vo-
lební řád všeobecné kurie má souhlasiti s říš-
ským volebním řádem, dle něhož ve všeobecné
kurii volí města i venkov společně. Letos však
vláda ustoupile od svého odporu a dala místo-
držícím hr. Clarem ve sněmovním výboru prohlá-
siti, že sice dle štyrského sněmovního návrhu
mají se volební okresy i ve všeobecné kurii roz-
děliti dle zájmů, čehož si vláda původně ne-
přála, že však jest ochotna upustiti od svého od-
poru, dopomůže-li tím k uspokojivému rozřešení
volební otázky a k žádoucí změně volebního řádu
ve Štyrsku.
Štyrský Hradec
Claro
Štyrsko
prohlýsiti
10
article
Z Lublaně, 20. října. (Na obranu ko-
rutanských Slovineů.) Po společné
akci obou politických stran slovinských v Kráň-
sku svolává dr. Karel Triller schůz
všech slovinských edvokátů na den
25. října, aby zaujala stanovisko vzhledem ku
pollačování rovnoprávnosti slovinského jazyka
u soudů korutanských. Šovinistické vystupování
různých německých korporací v Korutanech
(jako městské rady celovecké, tamní obchodní
komory atd.) proti užívání slovinského jazyka
u korutanských soudů jest spolu útokem na exi-
stenci slovinských advokátů, proti němuž se slo-
vinští advokáti bez ohledu na politické přesvěd
čení musejí společně a jednomyslně ohraditi ráz
ným zakročením u vrchního soudu štyrsko-hra
deckého, pod nějž spadají též všechny soudy
korutanské.
Z Pešti, 20. října. (Rumuni proti ma-
darskému jazyku.) V Sibíni koná se právě
církevní kongres rumunský za předsednictva
metropolity Meciana. Mimo jiné vzat na přetřes
také rozkaz uher. minista vyučování, aby se ve
všech státních školách pravoslavnému nábožen-
ství vyučovalo maďarsky, kdežto až dosud
na školách rumunských se mu učilo rumun-
sky. Proti tomuto nařízení vyslovili se všichni
řečníci a na konec přijata resoluce, aby konsistoř
proti nařízení rozhodně protestovala u uherské
vlády. — Ve schůzi brašovského komitátu
dán na jednací pořad také návrh segedínské sto-
lice ve prospěch maďarského velení. Po
řečech dvou Sasíků a Rumuna dra. Muresiana
přešlo se přes segedínský návrh k jednacímu
pořadu.
doktor
Triller
Rumun
Mecian
Lublaň
Korutany
Pešť
11
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 22 října.
Stambulovština v Bulharsku.
Nezbednosť stambulovců a klackářů, připra-
vujících obyvotelstvo bulharské k volbám, nemo
mezí. V čelo klackářů postavil se ministr vnitra
Petkov, úhlavní nepřítel Ruska, důstojný ná-
stupce Stambulova. Taková je drzosť Pelkova,
že v posádkových městech dával si vzdávati vo-
jenské pocty, které patři pouze knižeti. Ministr
vojenství viděl se nucena zakázati vojenským
velitelům tyto oslavy stambulovštiny. Stalo se
to ovšem s vědomím knížete Ferdinanda, jenž
tak dlouho si se stambulovštinou zahrával, až mu
přerůstá přes hlavu. Agitace ministra Petkova
jsou zároveň agitaci proti Rusku. Všude opa-
kuje výrok, kterým se proslavil již v Ruščuku:
Nejhorším nepřítelem Bulharska v nynější době
je Rusko! Rusko podle něho zavinilo, že Bulhar-
sko ztratilo důvěru Evropy, jež se spoléhala, že
osvobozené Bulharsko bude překážeti na Bal-
káně, a za tím se dočkala, že Bulharsko za přede-
šlé vlády (Daneva) kladlo se pod nohy Ruska
jako most, aby mohlo přejíti do Cařihradu. Tuto
řeč klackáři pokládají za perlu stambulovské
logiky.
Stambulovská vláda nerozpakovala se ani
užiti nejnásilnějšího prostředku, aby si dopo-
mohla k volebnímu vítězství, vyhlásivši s t av
obležení v krajích sofijském a kystendil-
ském, kde jest obyvatelstvo šmahem rusofilské
Po 8. hodině večerní žádný obyvatel nesmí vy-
cházeti z domu. Výjimka učiněna pouze s lé-
kaři a porodními babami, ale i na to musejí miti
písemné dovolení úřadů.
Petkov
Stambulov
Pelkův
Ferdinand
Petkův
Bulhar
Danev
Praha
22 říjen
Bulharsko
Rusko
Ruščuk
Evropa
Bala
Cařihrad
12
article
Městský starosta plevenský, Christo Danni
lov, poslal knížeti následující stižnosť: Hluboko
pobouřeni vandalismem, spáchaným stambu-
lovskými rotami, vládou chráněnými, a jsouce
svědky každodenních řeží, jež roty ty konajív
našem městě, vidouce, že nadchází vše-
obecná anarchie a vláda vášní nad zdra-
vým rozumem, prosíme Vaši Výsosť, abyste uči-
nili konec téte rozzívené vládě a zabezpečili nám
pekojný život v naší vlasti, i beztoho příliš krví
potřísněné.
Řádění Petkova má již po krk i sám před-
seda ministerstva Petrov, jenž mu za ně v mini-
sterské radě udělil důtku, ač sám je málo lepší.
Ministerstvo se následkem toho rozstoupilo ve
dva směry.
Z asijského východu.
„Nový Kraj“, úřadní orgán ruský v Port-
arturu, obviňuje Spojené státy, že
zaujaly nepřátelskou posici na-
proti Rusku, žádajíce, aby Mukden, nyní
ruským vojskem obsazený, prohlášen byl za
otevřený přístav. Činíce to, Spojené státy cho-
vají se jako nepřítel Ruska a provokátor; za-
pomínají, že Rusko, jakožto zbudovatel železné
dráhy v Mandžurii, nabylo v této zemi jistých
práv, o která se s nikým nerozděli. Ostatně čín-
ská vláda dala Rusku formálně monopol na ob-
chodní exploataci této čínské provincie.
V Londýně nyní všechen politický zájem
soustřeďuje se na diplomatický konflikt mezi
Ruskem a Spojenými státy.
Rusko zřízuje na dálném východě nová
opevnění a kasárny.
Danni
lov
Petkův
Nová kraj
Port
spojený stát
Rusko
Mukden
Londýn
ministerstvo Petrov
13
article
Zprávy z Ameriky oznamují, že také Spo-
jené státy se připravují a chtěji si dobýti na
dálném východě asijském nových práv. Presiden-
tovi Rooseveltovi byl předložen ke schválení
plán námorské kampaně v Mandžurii. Plán byl
po presidentově schválení poslán admirálu Eva-
novi, veliteli asijského loďstva Spojených států.
Tisk severoamerický vybízí vládu k ener-
gickému postupu naproti Rusku. Jde prý tuo
čestnou záležitost.
Dopisovatel „New-York Heraldu“ navštívi
v Portarturu admirála Alexějeva, aby vyzvěděl
jeho mínění. Chladnokrevný a opatrný Rus ne-
ukojil zvědavosť amerického novináře. Pravil,
že nemá upřímnějšího přání, než aby mezi Ru-
skem a Spojenými státy potrvalo staré přátelství,
a o to se bude snažiti.
Správa ruského „Dálněho východu“
Vyšel carský úkaz, kterým se zřizuje
„zvláštní komitét Dálného východu“ v Petro-
hradě. Předsedou je car, členy pak ministři:
vnitra, finaneí, zahraničných záležitosti, vojen-
ství, námořnictví, jakož i jině osoby, které jim
jmenovány budou. Carský místodržitel Dálného
východu je členem ze své úřadní povinnostia
má účastí ve schůzích komitétu, když zavílá do
Petrohradu.
Reditelem komitétu bude jeden z jeho
členů, jenž bude členem i jiných institucí, ma-
jících na starosti záležitosti Dálného východu.
Jednotlivé otázky budou dávány k vypraco-
vání podle oborů subkomitétům, načež teprve
dostanou se na přetřes hlavního komitétu.
Roosevelt
Eva
Alexějev
Amerika
spo
spojený stát
Rusko
NewYork Herald
Dálně východ
dálný východ
Petrahradit
Petrohrad
14
article
Zblížení mezi církvemi anglikánskou a prava-
slavnou.
Již několik let někteří Angličané pracuje
k tomu, aby církev anglikánská proměnila sev
pravoslovnou. Myšlénka tato proklestila si cestu
také do severní Ameriky. V Rusku za tím účelem
mešká biskup Karel Grafton, hlava anglikánské
episkopalné církve ve Fondilaku v Severní Ame-
rice, jejž doprovází kanovník Fay, a známýv
Anglii znalec pravoslavné církve a horlitel pro
sloučení anglikánské církve s pravoslavnou, W
I. Bírkbac. Biskup Grafton navštívil nejprvé
Moskvu a Trojicko-Sergievskou lavru, kde by)
přítomen slavným službám božím, jež vykonal
mitropolit Vladimir. Dne 16. t. m. zavitali Angli
čané do Petrohradu.
Celní politika anglická.
Chamberlain pokračuje v propagandě pro
známý svůj projekt cel z potravin a pro celní
sepjetí říše s osadami. Včera, ač vzezření jeho
jevilo ještě silné stopy nedávné chorobnosti jeho,
měl řeč v Newcastlu před 4000 posluchači
Ovšem po nedávných několika projevech svýeh
nepověděl v ní téměř nic nového. Otázka, již
uvedl na přetřes, jest, jak pravil, otázkou
národní a nikoli olázkou stran. Řečník popíral
dále, že Anglie dékuje blahobyt svůj z většiny
svobodnému obchodu. Její někdejší převaha
průmyslová teď přestala. Rok za rokem posilá
do ciziny více uhli a surovin a dostává za to
cizí tovary. Z jejího vývozu do ciziny jest
mnoho ztraceno nezachranitelně, ale ještě má
Angličan
Karel Grafton
W I
Bírkbac
Vladimir
Angl
Chamberlain
severní Amerika
Rusko
severní ame
Anglie
Grafton
Moskva
Trojicko
Petrohrad
Newcastle
15
article
Anglie obchod s osadami. Tento lze zachrániti
jen celními výhodami pro osady. Řečník nežádá
prý nových cel, nýbrž pouze, aby elo z jedné
kapsy na druhou se přeneslo. Co se ztrati na
mase a chlebu, získá se na cukru a čaji. Cl
budiž zrušeno tam, kde nikomu neprospiváa
zavedeno tam, kde pomůže našim bratřím zá-
mořským. Zrovna ti, kdo háji dnes svobodného
obchodu, hlásali též, že nemůžeme finančně
snésti válku s Bury a že se jim tudíž raději
podříditi máme. Titíž lidé tvrdi, že 12 millionů
obyvatel u nás nemá dostatečné výživy. Nelze
to číselně dokázati, ale připouštím, že mnoho
lidí hladoví u nás, protože jim cizi soutěž od-
nímá chléb. Ten, kdo nevidl rozdílu mezi našt
průmyslovou situací dnešní a před 60 léty, měl
by se prohlásiti za troglodyta a měl by v jeskyni
bydleti. Řečník zapředl se pak do rozvláčných
statistických dokladů a polemisoval pak podrobně
proti jednotlivým odpůrcům svým a stoupencům
svobodného obchodu, zvláště proti Asquithovi,
Roseberyovi a Goschenovi, dokládaje, že jeho
návrhy celní nezdraží životních potřeb. Dalš
udržování nynější soustavy a od-
mítnutí návrhův osad vedlo by
připadně k rozkladu říše. Blahoby
v zemích o elech ochranářských rostl rychleji
než v Anglii. Řečník uváděl na doklad Unii, ač
tu připouštěl zvláštní poměry, Německo, Švédsko
a Norsko. Německo nebylo by se stalo velikou
a mocnou říší bez dohody mezi jednotlivým
státy. Učiniti kroky podobné jest pro Anglii pří-
kazem. Řeč bývalého ministra osad narazila
tentokrát vedle pochvaly i na odpor v poslu-
chačstvu. Kyneť mu zajisté při nejmenším ješté
kampaň tuhá a dlouhá, nežli jeho názory, po-
rážející tradice půlstoleté, zvítězl.
Asquith
Rosebery
Goschen
Anglie
Bura
Německo
Švédsko
Norsko
16
article
K ilalsko-francouzskému sblížení.
K ilalsko-francouzskému sblížení.
Italský ministr Morin vyjádřil se za svého
odjezdu z Paříže k některým poslancům jej ob
klopujíeím: »Od nynějška spojuje nás Středo
zemní moře, místo aby nás dělilo.« Pařížské
listy nadále se těší ze sblížení obou států
»Eclair« shrnuje jeho úsudek v slova: »Ně
mecko bylo právě na poli diplomatickém pora-
ženo. A to jest jen začátek.« Oproti tomu
royalistický »Solei!« poukazuje na důraz,
jaký král italský kladl na mír.
Nástupce Rampollův.
Orgán německé strany katolické berlinská
»Germania« vyvozuje z jmenování Merrya stát-
ním tajemníkem papežským, že i Pius X. oproti
Italii setrvá v starých tradicich. Některé něme-
cké listy tvrdí, že jmenování toto vzniklo z
závazku, kterýž byl pojal kardinálský sbor za
posledního konklave: buď voliti papeže Neitaln
a italského tajemníka aneb voliti papeže Itala
a za státního tajemníka cizozemce.
Podle některých, ovšem nezaručených zpráv,
papež Pius X. vyjádřil se, že jest hotov vejí
ve vyjednávání o modu vivendi s Italií,
Morin
Pius
Italia
Italos
Paříž
Italia
17
article
Nezdar Leopolda II.
Brusselské kruhy politické potvrzují úplný
nezdar cesty krále belgického do Vídně. Nepo-
dařilo se mu docíliti prý v otázce konžského
státu žádného úspěchu a také styky mezi oběma
dvory — ze známých příčin rodinných — zů-
staly prý chladny jako dosud, jak jevilo se
zvláště v tlumeném tónu císařského přípitku na
rozdíl od překypujícího přípitku králova.
Bavorská sněmovna poslanecká
pokračuje stále ještě v debatě o všeobecné situaei
Včerejší den debaty nepřinesl ale momentů valně
zajímavých. Toliko z řeči socialisty Müllera uvésti,
že prohlásil, že odstoupivší ministr Crailsheim
byl jeho straně lhostejný, ale řečník dal by přece
přednost sblížení se tak zv. stran pořádku proti
politice »středu« katolické strany. Řečník žádal
dále za objasnění o stanovisku nové
vlády bavorské k říši. Doufá, že se
tato neupíše Prusku tak bezpod-
minečně, jako vláda Crailsheim-
ova a očekává zvláště, že se opře každé změně
říšského řádu volebního. Poslanec Pichle
vzepřel se zlepšení poměrů úřadníků vzhledem
na finanční stav Bavorska a žádal, aby oproli
říši hájeny byly za všech okolností
aspoň reservátní práva Bavorska
v oboru poštovnictví. Dále žádal řeč-
ník odstranění státní kurately nad eírkvi, odmítal
výtky kněžstvu činěné a vytýkal liberálům terro-
rism při volbách. Evangelický »bunt«, nazval
řečník, úhlavním nepřítelem katolické církve, Řeč
nového ministerského předsedy Podewillsa z dneš-
ního pokračování debaty, podáváme na jiném
místě.
Leopold II
Müller
Crailsheim
Prusek
Pichl
Podewillsa
Vídeň
Nepa
Bavorsko
18
article
Půjčka města Berlína.
Půjčka města Berlína.
Vláda pruská přívolila k nové půjčce měst
Berlína obnosem 228 mill. mk. Dlužno ale při
znati, že správa Berlína, v níž mají liberálové
většinu, ze známé půjčky obecní opatřila občan-
stvu aspoň v nejednom směru vzorná a účelná
zařízení moderní, jakž také zástupei Paříže př
návštěvě své ji přiznali.
Italská krise ministerská.
Liberální ministerstvo vlašské, Zanardellia
soudruzi jeho, kteři ovšem vzhledem na poměry
sněmovní opětně musili opírati se také o krajní
levici a hleděli si i dobrého poměru se socia-
ilsty, odstoupilo tudíž. Telegram o tom ovšem
nikoho nepřekvapuje a nikdo také nevěří, že by
Zanardelli byl tak učinil »z ohledů zdravotních«.
Nedorozumění s Ruskem, jež způsobilo odklad
návštěvy carské, třeba že příčiny jeho veřejnost
nebyly ještě úplně a přesně známy, přivodilo
na jisto demissi tuto. Zanardelli chtěl prvotně
vyčkati aspoň sestupu sněmovny, ale minis t
Morin donesl mu z Paříže list,
v němž byla demisse rozhodně žá-
dána. Zanardelli nepodal potom demisse osobně
králi, nýbrž poslal ji do San Rossore po před-
nostovi své kanceláře, nezvyklý to zcela způsob
jenž dokazuje jen, že Zanardelli odstu-
puje v úplné nemilosti. Král vráti se
ze San Rossore do Říma teprve zejtra a pak
hned zahájeny budou kroky k ustavení nové
vlády. Mluví se o přechodném ministerstvu v čele
buď se Saraccem aneb s crispove i (í)
Sonninem a bývalým ministrem orby For-
tisem. Také nemastný a neslaný levičák Gio-
litti činí si naděje. Král podržel by rád prý
v úřadech ministry Morina a gen. Ottolengha
pro obory vojenské.
Zanardelli
Morin
Berlín
Paříž
Rusko
San Rossore
Řím
Sana Rossore
19
article
K poradám ministrů německých.
Vedle úkolův ostatních, jimiž se porady
tylo, započaté v Halle a v Berlíně prodlužované
zabývaly a které jsme byly již včera na úvod
ním místě osvětlily, hledány byly v nich dle
»Saalezigu« i prostředky k sozdravovacímu pro-
cesu sociálnímu«, bez úmyslův však na vými
nečné zákony. O tomto cili, píše list zmíněný
radili se dvořaně, mužové vlády, finančníci
velkoprůmyslníci, obchodníci, úřadníci i zásťupe
řemesel a dělnictva. Jasnějšího však o poradách
těch list ten nic nepraví.
Nový guvernér města Pařiže.
Socialistické listy pařižské zle vytýkají mi-
nistru vojenství Andreovi, že prosadil na přání
Loubetovo jmenování gen. Derissiera pro důle-
žité místo velitele posádky pařižské. Derissier.
praví listy ty, jest blízký prý nacionalistům
klerikálům. K redaktorům socialistické »Action«
vyjádřil se dokonce posl. Merlier, že jmenování
Derissierovo jest zločinem a posl. Kraus, že
Andreovi nemůže levice na dál věřiti. Oproli
tomu ujišťuje se však, že výtky ty jsou zcela
neoprávněné a plynou jen z hněvu, že některým
klikám politiekým nepodařilo se prosaditi kandi-
dáty osobně jim blízké.
Kraus
Andre
Halle
Berlín
Pařiže
20
article
Schůze posluchačů filosofické
fakulty
Schůze posluchačů filosofické
fakulty
konala se včera, jak jsme již stručně sdělili. Schůzi
byli přílomni: rektor dv. r. dr. Strouhal, děkar
fakulty filosofické dr. Frída Vrchlický, pro
fessoři pp. Čáda, Drtina, Goll, Friedri ch
Jarník, Kalousek, Koláček, Král, Krejčí
Fr. Novotný, Máchal, Masaryk, Mourek
Novák. Pastrnek, Pekař, Petr, Vlček
a Vysoký. Doc. dr. Chytil před schůzí svou ne-
přítomnost omluvil.
Po 10. hod. dopol. zahájil koll. Anderle
schůzi uvíláním přítomných, zvláště rektora dv. r.
dra. Strouhala a děkana fakulty filosofické dra
Fridy-Vrchlického. Za předsedu navrhl koll. Tichého.
za místopředsedu koll. Felixe, kteří akklamací zvo-
leni. Potom předseda udělil slovo koll. Kouři-
lovi, jenž vylíčil nedostatky a nešvary v budově
Klementina. Vylíčil, jak deprimuje nově přecházející
kollegy pohled na sešlou budovu Klementina a jeho
okolí. Vcházíme do »vestibulu« z Karlovy ulice, jímž
je průjezd, jehož vrala i stěny jsou polepeny roz
ličnými návěštími a vyhláškami. Nádvoří je vydlá-
žděno tak, jako není žádná předměstská ulička. Kol
do kola na zdech jsou štíty a nápisy, na nichž
těží rozeznáte žlutou barvu od černá.
doktor
Strouhal
Frída Vrchlický
Čáda
Drtina
Goll
Friedri
Jarník
Kalousek
Koláček
Král
Novotná
Máchal
Masaryk
Novák
Pastrnek
Pekař
Petr
Vlček
docent
Chytil
Anderle
Vrchlický
Felix
Klementina
Francie
Karlov ulice
Klementinum
21
article
Konečně vstoupíme do budovy poslucháren
Před vchodem do č. II. vidíme nějakou skříň. Snad
nějaká knihovna. Ale, jaké ustrnuti, když se dvéř
otevrou, a někdo vejde. Uvnitř víděti rozbitý sporák
a valí se odtud puch plísně. Je to místnost Histori-
ckého klubu. Sál č. II. a III. povstal spojením dvou
poslucháren, jediný to úspěch po 20 letech. V míst-
nosti tísní se v mnoha přednáškách přes 200, někdy
až přes 400 posluchačů. Opticky i akkusticky sál ten
též není zařízen. Ventilace tu není žádná. Přednáší-li
se tu pět hodin, je atmosféra nesnesitelnou.
Navštivme protější sál čís. I. — vlastně lépe
sklepení, do něhož vcházíme po schůdkách. Pro
temnotu téměř celý den třeba tu svítiti. Dále uvádl
řečník křiklavé poměry v sále č. V., VI. a VII. Než
začne kritisovati jiné budovy, poukazuje, že roz-
strkávání ústavů vědeckých je nepraktické a žádá
aby byly budovy fakultní co možná pohromadě vy-
stavěny. Řeč jeho byla přijata s pochválou.
Na to promluvil kol. Šmika: Chci zde pouká-
zati na nedostatky ústavů fysikálního a anatomického
na naší universitě. Již ta okolnost, že fysikální
ústav nalezá se ve dvou budovách, nutí nás doža
dovati se zřízení nové budovy. Ústav trpí napro-
stým nedostatkem místa. Dvě místnosti laboratorní
pojmou 20 praktikantů, kdežto nával jest ohromný
V třetím semestru pracovalo v ústavu fysikálním
76 posluchačů (po 24—26 na jedno odpoledne), takže
někteří musili pracovati na chodbě. Zejímavé je,
jak byla zřízena temná komora pro foto grafování.
Byla totiž jistá, málo prostorná, ale nutná místnost
zrušena, do okénka zasazena červená tabule, k vodo-
vodu upraven kohoutek a temná komora byla hotová.
Histori
22
article
(Veselost.)
Pro přednášky dv. r. prof. Strouhala bylo by
zapotřebí nejméně dvakrát tak velikého sálu. Mno
hem křiklavější poméry jsou na kvězdárně, ježje
na konci Smíchova až v polích v soukromé ville.
Posluchárna je 4.80 m. dlouhá a 4.10 m. široká
Přednášky konají se večer a tu je osvětlena jedino
petrolejovou () lampou a vejde se tam 6 poslu
chačůi
Observatoř stojí v zabradě, je ze dřeva — tedy
nebezpečí ohně je velmi snadné a zvýšeno osvětle-
ním petrolejovými lampičkami. Observatoř byla po
volena na 1 rok provisorně, ale stojí již 18 roků
Ústav meteorologický nevyhovuje vůbec. Je tan
místa jen pro 26 posluchačů
To jsou okolnosti, které již dávno nás tísní. Jim
nechť se odpomůže brzkým vystavěním nového
ústavu fysikálního a astronomického.
Na to kol. Mansleld mluvil o seminárních
proseminárních místnostech pro filologii klassickoua
moderní, filosoſii a paedagogiku. Ty mají poněku
lepší vzezření než místnosti v Klementinu. Nedo-
stačují ke konání cvičení seminárních. Největší míst-
nost je v I. patře dlouhá 13.75 m., široká 6 m. a vysoká
3.53 m. Atmosféra za účasti 100—185 posl. je děsná
Místnosti semínární pro filosolii a paedagoziku jsou
profesor
Strouhal
Jim
Smíchov
Klementinum
23
article
malé pokojíky, nejvýše pro 26 posluchačů. Posluchaě
rozehřáti vycházejí z Klementina a po cestě do n
mináře mají pravé závody, aby tak si zabezpečili
místa. Jak to působí na zdraví — jest jiná otázk
Vidno, že místnosti naprosto nestači.
Dále ujal se slova kol. Drahný, jenž pod
zprávu o místnostech přírodovědeckých, rozestrka ných
po celé Praze. Zajímavý je rozvrh takového posluchač
od 8—9 hod. je v Lazarské ulici, od 10—12 v Klemen-
tinu, od 12—1 na Králově nám. Kaulichův dům, od
2—3 u Kaulichů, od 3—5 na Slupi, od 5—6 v Kle-
mentinu. Posluchárna v Lazarské ulici je upravena z
3 pokojů, je tmavá, že svítí se v ní v zimě po celj
den. Stačí pro 70 posluchačů, ale zapsáno je 50 file-
sofů a 80 mediků. Druhá posluchárna je v Kaulichově
demě a je prý to bývalá konírna. Pro palaeontologi
místností vůbec neni a proto professor přednáší ve sré
posluchárně. Botanický ústav má sice krásné míst-
nosti, ale je vzdálen od Klementina přes 1/2 hodiny.
Opět dokazuje se tu nevhodnost rozložení ústavů i ne-
dostatky místností
Následoval referát kol. Strakatého o uni-
versitní knihovně. Předem odmítl výtku, jež snal
by se mohla učiniti, že jedná se na schůzi fakulty
o universitní knihovně. Snad spíše by referát o n
hedil se na schůzi universitní. Děje se tak proto, ž
právě posluchači filosofie nejvíce jsou odkázáni n
užívání knihovny a proto nejlépe nedostatky jej
znají. Knihovna universitní nepostačuje ani svými pro
storami, ani zásobou knih. Čítárna její nestačí, jes
1612 m. dlouhá, 10ž4 m. široká, 41/2 m. zysoká. Tma
je tam taková, že v zimních měslcích nutno témě
celý den svítit. V místnosti je celkem 110 míst, mezi
stoly nelze ani projiti, čimž se zdržuje dodávání knih
a čtenáři vyrušují. U knihovny není místností toilet-
ních, ba ani pissoirů!
Drahná
Kaulichův
Kaulich
Klementinum
Praha
lazarský ulice
Králov já
Klementinum
24
article
Čítárna časopisů ve druhém patře je pokoj as
7 m. dlouhý, 312 m. široký a 4 m. vysoký. Je f
místo pro 16 osob. Mezi časopisy nejsou zastoupeny
důležité časopisy zvláště slovanské. Procházejí tu
stále sluhové a professoři, již vedle mají svoji míst-
nost a čtenáře vyrušují. Dělíme-li počet posluchačů
obou pražských universit počtem míst, zvíme, že te-
prve každý 44. posluchač může zde studovati t. i
2.3%. Na vídeňské již každý 17. posluchač. V Cislajta-
nii průměrně připadá na jednoho posluchače z knihov-
ní dotace 10 K, v Praze ale jen 7 K — tedy stát
ušetří na každém pražském posluchači 3 K. Chyba
je, že knihovna je společná oběma universitám, jichž
potřeby jsou často různé. Avšak knihovna vlastně
v sobě soustřeďuje knihovny tři: 1. knihovnu české
university, 2. knihovnu německé university a 3
knihovnu veřejnou, neboť každý občan má do ní pří-
stup. V knihovně nejsou i důležitá díla a doplňování
za nynějších bídných poměrů dotačních je ne-
myslitelno. Řečník srovnává knihovnu universitnís
nádhernými místnostmi knihoven umělecko- průmy-
slového musea a musea král. českého a poukazuje, ž
při vypůjčování není tu zbytečných formalit, načež
shrnuje požadavky a přání týkající se knihovny ná-
sledovně: 1. Dotace knihovny budiž náležitě zvýšena
Praha
muzeum král
25
article
2. Sily úřadnické buďtež rozmnoženy. 3. Úřadováni
budiž zjednodušeno 4. Počet sluhů, obsluhujících čte-
náře, budiž rozmnožen. 5. Čítárna knihovny budiž roz-
šířena přibráním vhodné k tomu mísinosti. 6. Či-
tárna časopisů budiž do jiné, vhodnější místnosti
přeložena a časopisy buďtež, zvláště slovanské, roz-
množeny. 7. Knihovna nechť se tak upraví, aby aspoň
poněkud vyhovovala předpisům hygieny. 8. Univer-
sitní knihovna budiž umístěna v příštím komplexu
budov universitních. Na to řečník končí upozorněním.
že požadavky tyto jsou aktuální a že lze je v brzku
uskutečniti. Řeč jeho byla přerušována souhlasnými
projevy.
Na to promluvil J. M. rektor dv. r. Strouhal
Pravil, že debata dosavadní měla ráz velmi pochmurný.
Strouhal
26
article
Jedná se o pacienta, vznešeného původem. Bylo vy-
líčeno již vše, ce mu schází a čím trpí tento pa-
cient a musím říci, že nebylo přeháněno. (Výborně
Tak jest!) Ale, pánové, když někdo leží na loži churav,
nemá velké radosti, když mu někdo vylíčí, co mu
schází a čím trpí. Zde musí přistoupiti ještě momeni
jiný, řekl bych moment jasnější a utěšenější a tento
moment jest: ukázati mu, jak by se mohl uzdravili.
Aby toto naše shromáždění nevyznělo tak smutně,
jak dosud nálada jest, položím si za úkol, abych vám
především podal aetiologii tohoto nynějšího stavu,
protože tato aeticlogie je ve velmi mnohém ohledu
poučná a pak, abych vás z tohoto místa, které jest
autoritativní, poučil, jaké byly již učiněny kroky.
které kroky se učiniti mají a jakou máme naději pro
budoucnost, že tyto hrozné poměry se konečně vystří-
dají za utěšenější
Pánové, když r. 1882 a 1883 se universita zřizo-
vala, bylo vše provisorní a my všichni (já od t
doby zde působím) jsme měli přesvědčení, že se to
rozumí samo sebou, že ihned neb co možná brzy
přikročí se ke zřízení stavu definitivního. Tehdáž jsme
neměli ještě zkušenost, jak tuhý život provisoria mají.
27
article
(Veselost.) Ale uplynulo prvních 10 let a my v tomto
století shledali regime pro nás mrazivý. Upiymulo
první desetiletí a nestalo se skoro nic; nanejvýš jedna
provisoria zaměněna za jiná. Vidíle, že věc vězí nejen
v přítomnosti, nýbrž i v minulosti. O příčinách tehdej-
šího stavu nechci se šířiti. Ve druhém deseliletí se si-
luace utvářila poněkud utěšeněji. Momentem rozhodu-
jícím bylo získání pozemku slupského a musím říci
že vždy ve vděčné paměti zachována jména těch mužů,
kteří o to mají zásluhu
Bylo to roku 1894, kdy jsme měli na místodrži-
telství první poradu u tehdejšího referenta rady Sta-
dlera o rozdělení tohoto terainu, který slupské po-
zemky representují. Uvažte, že to bylo roku 1891.
Tehda jsme myslili, že to půjde rychle, poněvadž
hlavní věc byla zde, totiž stavební místo. Ale ono to
nešlo. Poněvadž jsou jisté způsoby řešení otázek, kde
se nedá věc takovým způsobem řešiti, jak člověk by
doufal. Když přijdou instance, jako na příklad v tomto
případě stát, země, město, tři instance tak velice roz-
hodujíci, které, jak víte, nepracují tak rychle. (Bouřli-
vý smích.) To není výčitka, to je v povaze tohoto za-
řízení samotného, poněvadž stát není tolik, jako člo-
věk, jako město není pan starosta. Zde se jedni
o otázky principielní. Věc se zdržela a pokračovala
velmi volně, ale musím přiznati, že s jistou ochotou,
která se jevila vždy u nynějšího pana starosty, u před-
chůdců jeho, konečně všechny obtíže — pokud město
mělo v té ingerenci — byly překonány a dnes stav věci
je následující: Na pozemky slupské má přijíti sekce
mathematicko-přírodovědecká a ústav chemický, ten
je již vystavěn, zařídí se a o prázdninách přestěhuje.
28
article
Tam naleznete jistě ústav jeden z nejkrásnějších v Ev-
ropě. Co se týče fysikálního ústavu, mám za sebou
trnitou cestu 20 let, ale zde perspektiva je veselejší.
Tak daleko je věc připravena, že napřed začne s
se stavbou ústavu fysikálního a až budou překonány
veškeré nesnáze, pak se Klementinum uvolní.
Dnešní den jest jakousi markou. A doufám, že po
dnešním projevu ve sněmě, můžeme očckávati zdaru
a štěstí v tomto svém usilování. A vzhledem k tomu
končím starým přáním universitním: „Quod bonum
Ielix, fortunatumque eveniat! (Výborně!)
Na to promluvil děkan filosofické fakulty p. dr.
Frida-Vrchlický, který pravil: Milí přátelě
K tomu co jste slyšeli, mohu jen málo doložiti. Pá-
nové ze středu vašeho ostrými rysy vykreslili stav ny-
nější. P. rektor slovy úchvatnými ukázal, jak opravdu
situace vypadá a zároveň co můžeme čekat pro bu-
deucno. Myslím, že nechybím, když budu tlumočiti, ž
to, co on řekl, je také přesvědčením celého sbor
professorského fakulty filosofické. Sbor professorský
s vámi cíti a tyto všecky věci nejen zná, nýbrž
skutečně o jich nápravu usiluje. (Výborně!) Žádám
vás proto, abyste tu noblessu v chování a šetrnost.
která vás dosud vyznačovala i nadále zachovali, než
bude zřízeno provisorium a než dále k delinitivnímu
rozřešení se přikročí.
doktor
Frida
Vrchlický
Klementinum
Quod bon Ielix
29
article
Kol. Felix dodává, že schůze měla trojí účel-
objasnění, co nám scházi, ujasnění poměru, a mani-
festační. Resoluci adresujeme sboru professorskému.
jakožto naší nejvyšší instanci. Slibům však nemůžeme
mnoho věřit ze zkušenosti, proto žádáme, by do roz-
počtu na příští rok byla zařaděna první annuit
k uhražení nákladu na stavbu budov. Postavení sboru
professorského stěžovati nebudeme, nýbrž poku
možno, budeme přednášky navštěvovati a budeme
hleděti, by z požadavku našeho učiněn byl požadavek
národní.
Kol. slč. Sisova připomíná, by neupadla akce
pro druhou universitu v zapomenutí
Kol. Zeman přečetl resoluci, ve včerejším na-
šem listě již uveřejněnou, která byla schválena.
Schůze potom skončena,
Felix
Sisov
Zeman