Periodikum ALTO Viewer

1

23. října 1903.

2

Císlo 289.

3

NÁRODNÍI LISTY

4

Strana 3.

5 article O „Národní radě“.

O „Národní radě“. Měšťanská beseda pražská roz- hodla se pořádati občasné přednášky, jichž théma přiléhalo by těsně k soudobému a zejmena ná- rodnímu našemu životu. Včera zahájen první přednáškový večer, na jehož programu byl vý- klad poslance dra. Herolda o úkolech ná- rodní rady. Dvorana Měšťanské besedy byla pře- plněna jednak členstvem, jednak hosty. Zejmena poslanecké kruhy četně byly zastoupeny. Z po- slanců dostavili se pp.: dr. Engel, Bl ažek, Stránský, Roček, Maštálka, dr. Lad Dvořák, dr. Kotrbelec, dr. Ulrich, dr. Formánek, P. Blahovec, dr. Zim- mer, dr. Mašek, Cyr. Papoušek, Nikl- feld, Houra, Hovorka, Kožmin, Ma- děra, dr. Baxa, Staněk a Zázvorka. Mezi ostatními účastníky byli pp. stav. rada Te- reba, předseda Měšť. besedy, dr. Kühn, dr. Javůrek, dr. Fuhrich, dr. Bouček, dr. Kliment, stav. rada Jirsík, dr. Prokeš cís. rada Tůma, dr. M. Krajník, předseda Ú. M. Š. řed. Kneidl, doc. dr. Švehla, mag. r. Kubín, vrch. báňský rada Hrabák, ob. st. Syřiště, dr. Nejedlý, prof. Ve- selík, Hamáček, dr. Černý atd. atd. Večer zahájil vřelým uvítáním přílomných stav. rada Tereba, poukázav v delší řeči, že správní výbor Měšťanské besedy pražské rozhodl se arranžovati řadu debatních večerů — jako tomu bývalo za dob dřívějších — zejmenaz toho důvodu, že dnešní doba, vážná pro všechny vrstvy naší společnosti, žádá, aby každá korpo- race byla připravena i informována náležitě stavu našich národních otázek. Vyzval pak řečníka, posl. dra. Herolda, aby promluvil o Národní radě.

Herold Engel Bl Stránský Roček Maštálek doktor Dvořák Kotrbelec Ulrich Formánek P Blahovec Mašek Cyr Nikl Houra Hovorka Kožmin ma Baxa Staněk Zázvorka Kühn Javůrek Fuhrich Bouček Kliment Jirsík Prokeš Tůma M Krajník Ú M Š Kneidl docent Švehla Kubín Hrabák Nejedlá profesor Hamáček Černá Tereba

6 article

Posl. dr. Herold ujav se slova, poukáza v úvodu řeči své na to, že každý pokročilý národ se organisuje. S rozmnožováním kultur- ních potřeb jeví se nutnost seznati všechny podmínky, od nichž životní síla a existence jest závislou. Zjednati a uvědomiti si tyto pod- mínky, jest principem národa, jenž chce býti samostatným. Chceme-li zjednati si těchto pod- mínek — protože stát nám jich nedává — mu- síme sami starati se o opatření jich. Národ náš má zapotřebí proto jisté instituce, jež by o ně pečovala, zejmena když nalezá se v sítuaci tak obtížné, kdy čára mezi dvěma národno tmi teto země ustavičně musi býti střežena, aby nebyla národností německou překročená. O to a o ce- lou řadu jiných, národ náš při životě udržují- cích věcí, musí pečovati organisace. Jak známo, utvořila se již pode jménem Národní rady. Z počátku nebylo ani možno, aby patrnými byly všechny úkoly, jež jsou jí určeny. A právě proto bylo nutno, aby se ku práci v tomto směru přikročilo ponenáhlu. Rada nesměla vytýčiti plno plánů, jež by se mohly právě hromadností svou ničiti. Známo, že Ná- rodní rada jako orgán celého národa měla míti ve svém středu zástupce všech stran politických. Kromě toho v Národní radě měly nalézti zastou- pení všechny stavy, které representují život ná- rodohospodářský i sociální našeho národa. Tal přistoupeno k organisačnímu statutu. Ale ani tento, jak uznáno v poslední valné hromadě, neni definitivním, nýbrž dočasným, ročním. Rečník klade si otázku, jaké mohou býti úkoly této rady.

Posl doktor ujav Tal

7 article

Národ, jenž chce býti samostatným, musí pečo- vati o své zvelebení národohospodářské a kul- turní. Nedá se za poměrů nynějších očekávat, že by v době úmorného zápasu o právo a spra- vedlnos! státní správa přikročila nám na pomoe a zjednala nám ochranu v jakémkoliv ohledu. Musíme si jí zjednati sami; zejmena na uhájeni ohrožených menšin toho potřebí. Víme dále dobře, že náš národní jazyk nemá toho práva, jaké mu přirozeným zákonem náleží. V té příčině, v obraně jazyka, každý musl státi na stráži. Vidíme dále, že v tomto zápasu národním otázka sociální velikou hraje úlohu. Hospodářské převahy německé zneužíváno jest na poli otázek národnostních a tu třeba sesílen české posice hospodářské. Pomoci v tom ohledu nemůžeme očekávat se žádné strany, než v sobě samých, ve své vlastní ceně. Potřeba dále zjednati u ostatních národů jměnu našemu respekt. Veliký ten úkol rozevírá se před námi a celá spousta otázek se vynořuje, jakými pro- středky jich dosíci. Ideální jsou úkoly Národní rady, jež jest s vědoma, že nemožno dosíci jich okamžikem, dnem, rokem. Obtíží s tím spojených jsme si vě- domi, ale nesmějí nás zrážeti od položení zá- kladů k národnímu zřízení.

8 article

Národní rada má organisovati k tomuto zří- zení síly. Dvojím směrem může naplniti Národni rada své poslání. Jest veliký stesk na naši ochablost. Nedá se upírati, že se dostavila usta- vičným napjetím sil a pak tím, že není, bohužel, chuti k národní práci, poněvadž není vidět onoho radostného vznětu ve společnosti, jenž má dodá- vati pracovníku síly. Toť první překážka, kterou musí Národní rada překonati. Druhou jest ona nesjednocenost, rozvaděnost stran. Dovede-li Národní rada vytvořiti to kouzlo, jímž se roz- vaděné strany sbratří — ke společné, jedno- svorné obranné práci, pak bude umožněn postup

Národeň

9 article

Toť jsou v povšechných rysech eíle a ten- dence Národní rady. Prozatím ovšem jest zapo- třebí, aby vyvinuta přípravná propaganda orga- nisační, tichá a nehlučná, nevzbuzujíci již v zá- rodku konflikty stran. Zrak našich nepřátel jest upřen na každý náš krok a chystá se již v zá- rodku jej zmařiti. Národní rada musí býti při- pravena, aby všude podporovala a pomáhala, kde jest toho třeba, jako národní orgán, který by ne- byl na překážku jiné národní organisaci, nýbrž jako orgán, jenž snaží se o to, aby finanční pro- středky z dobrovolných dávek nebyly rozptý- leny k účelům podřadným. V závěru řeči své akcentoval řečník, aby celý národ se stal účast- níkem při stavbě budovy, která má zabezpečit lepší trvání našeho národa. (Hlučný, dlouho- trvající potlesk.) Dr. Fuhrich uvádí, že otázka úkolu Národní rady jest v Měšťanské besedě na jedna sím pořadu; všichni citíme, že třeba jest insti- tuce, jež by národní práci organisovala, jež by byla tmelem, pojícím všechny směry a politické strany. Očekává, že Národní rada splní všechny tyto úkoly, jež v ni se kladou. Velkoobchodník p. Čech uvádí, připojuje na slova řečníkova, že Národní rada právě musí se státi svrchovanou a uznávanou autoritou. další.

doktor Fuhrich Čo

10 article

které ostatní spolky národní se musí podrobiti nemá-li nastati opět bezúčelné tříštění sil a ná- rodního kapitálu. Pan Baštecký souhlasí s ním a uvádí, že právě po stránce národohospodářské jest za potřebí tohoto vrchního dozoru Národní rady. Po vysvětlivkách dra. Herolda, jenž ob jasnil postavení Národní rady k ostatním národ- ním organisacím, byl večer doslovem předsedy stav. r. Tereby zakončen.

Baštecký Herold Tereba

11 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Výkonný výbor národní strany svobodo- myslné jednal včera za předsednictví svého před- sedy, posl. JUDra. Václava Škardy, o nyněj- ších nejdůležitějších otázkách politických. Po zprávě dra. Stránského, podané o jeho rozmluvě s ministerským předsedou ve příčině o pra vy volebního řádu na Moravě a po pro- vedené debatě bylo jednomyslně konstatováno že v poměru poslanců českých ke vládě dra. Körbra nestala se žádná změna vyslovením ochoty se strany poslanců českých na sněmě mo- ravském, že zúčastní se praci výboru pro změnu volebního řádu, poněvadž podle přesvědčení po- slanců českých na Moravě tato akce nemůže býti přiváděna v nijakou souvislost s postavením ce- lého poselstva českého na říšské radě vůči ny- nější vládě.

Škarda Stránský Morava národní strana svoboda

12 article

— Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné měl včera za předsed- nictví posl. dra. Pacáka schůzi v místnostech klubu v budově sněmovní. Ve schůzi schválen byl návrh posl. Krejčíka o zřízení 10 zemských stipendií při každé zemské řemeslnické škole v království českém; dále návrh posl. dra. Kol- dínského, aby nezaměstnanému dělnictvu udě- lena byla státní a zemská podpora. Potom schvá- lena byla interpellace posl. dra. Jana Dvořáka o svolání ankety k úpravě oboru působnosti mezi samosprávnými a státními lékaři. Schválen interpellace posl. Vojty o zamezení vystěhova- leckého ruchu na jihu českém, dále interpellace posl. Březnovského a G. Blažka o porušování rovnoprávnosti jazykové na hlavním celním úřadě v Praze. Návrh posl. Blahovce, týkajícíse zrušení přímých daní, jmenovitě pozemkové. jakož i zavedení vysokoprocentní daně z bursov- ních příjmů, přikázá byl výboru národohospo- dářskému. Na to jednáno o usneseních společ- ných schůzi parlamentní komise a zástupeů ostatních klubů sněmovní většiny o postupu př dalších sněmovních schůzích a učiněna jedno- hlasná taktická usnesení.

Pacák Krejčík Dvořák Vojta Blažek Praha Blahovec

13 article

— Slovanské nebezpečí. »Již se ženou k nám z jihu a z východu. O, vy Němci, již tvořite národ nevěřicích Tomášů a teprve nebez- pečí poznáváte, když už je pozdě, mějte se na pozoru! Dívejte se na nebe a pozorujte slunce. jež, ovšem že jen zdánlivě, postupuje od východu k západu. Věřte, že směrem tím postupuje také člověk. A víte, který je to mocný národ, jenž ne- dočkavě buší dnes na vrata západu? Jsou to Slované. Předními strážemi lohoto velikého příboje národního jsou Polácí a Čechové na severu na jihu Slovinci a Chorvaté a slovanští národové Balkánu. Za nimi pak jako centrum říše ru- ská, jejíž moc dnes daleko sahá do vnitřk Asie. Východ německé říše dávno už není dnes německý. Nabyli tam veliké mocí Poláci, kteří přes opětovné rozdělení polské říše, přece jen nalezají pevnou oporu v organisovaném polském živlu v Haliči i v Kongresovce. Nejdále ale za- bořeni v západ jsou Čechové. V Čechách, na

Němec Tomáš Slovan Čecho Slovinec Chorvat Polák Balkán Asie Halič Čechy

14 article

Moravě a ve Slezsku pevné založili panství eílem jejich jest úplné počeštění těchto zemí. A až hotovi budou s tímto úkolem, půjdou dále. Na jihu do Rakous, na severu do Saska. Práce přípravné jsou již vykonány, třeba jen je do- plniti. V Horních a v Dolních Rakousích, ze- jmena ve Vídni už vědí, kolik uhodilo, tam Češi již se roztahují jako doma. A nejinak v sou- sedním Sasku. Národní pýcha neodčiní, co čísli- cemi dotvrzuje statistika. Vizme na příklad, jak vypadá to v Drážďanech! Od roku 1871, t. j. za 30 let, se obyvatelstvo sotva zdvojná- sobnilo, Slované se ale v tomto městě z de- sateronásobili. Tolik se jich zatím při- stěhovalo. V Sasku vůbec vzrostlo obyvatelstvo od roku 1880 o 41 procent, ale počet Slovanů vzrostl tam o 175 procent. Čislice mluví byl by to vděčný úkol německé vlády, zameziti toto šíření se nepřátelského živlu ve vlastním státě. Však krátkozraci liberální fabrikanti dbají pouze o to, aby co možná levně opatřili s dělníka, třeba to byl Čech. Tím ale dopou- štějí se zrady na svém národě a na své kul- tuře. Vždyť hanebné toto jednání musí míti za následek ústup živlu německého a vzrůst živlu cizlho na úkor Němců. Všechen život je zápasem. A život národní není ničím jiným, než nekonečným odrážením útoků nepřátelských.

Čech Slovan jítsateronásobit Čo Němec Morava Rakousy Sasko Dolní Rakousy Vídeň Drážďany

15 article

Což nemá Sasko s dostatek příkladů na nás Něm- eích v Čechách, kam jsme to důvěřivosti svou dotáhli? A není to pouze věc Saska, nýbrž celého německého národa a celé říše!« — Kdo tak štve a žene Němce v boj proti nám Orgán roztomilého poslance a věčného kandi- dáta ministerstva pana Prada. Třes se Němectvo! Již jsme ti my Slované v patách a kdybys povolilo nám z milosti ještě jednu universitu, tak že bychom měli dvě, jsi ty, které jich máš dnes 30, ztraceno. Jen ještě trochu více vzdělání a svohod nám Slovanům a po tobě je veta. , jak nebezpečný jsme to národ ! Daleko skvě- lejší, zdatnější, větší než Němectvo národ tvoj. jímž tak se chlubíš. Ve Vídni nemáme ani jediné české veřejné školy a děti vídeňských Čechů, jichž tam aspoň 300.000, musily jezdi na Moravu dělat zkoušku — ale máme většínu v některých společenstvech a proto chvěj se. Vindobono, už jsme ti na kůži! A což Drážďany, ty labská Florencie! V roce 1880 měla js asi 200.000 obyvatelů, teď jich máš bezmála 400.000. Čechů bylo ale ve tvých zdech před tři- ceti léty asi 1200 a teď jich tam asi 3000 To je hrůza ! Kdyby tak se vyvíjely poměry jak dosud, stalo bys se za půl šesta tísíce let mě stem slovanským. A není-liž povinnosti purkmistrů a konšelů tamějších pečovati dnes již o to, aby nestalo se, co by se snad mohlo státi za tolik let, kdyby historie valila se jako Labe vždy stej- ným proudem ku předu. Nuž, obejmouti se deh bratře, jenž po ruce máš důvod k týrání, ničení ubíjení Slovanů! Hle, jak se ti zle daří v těch Čechách a na Moravě, kde dnes jsi pánem, aneb bys jím rád byl, ačkoli se sem před ne- dávnem přistěhovali tvoji předci jako žebrác z mízerného, chudého sousedstva. Vizte a mějte

Němec Prado Slovan Čecho Sasko Německo Čechy Němectvo Vídeň Morava Vindobona Drážďany Florencie Slovan

16 article

se na pozoru, abyste se vy Němci v říši ne měli také tak »špatně«, jako Němci v Čechách a v zemích koruny české. — Resoluční hnutí proti národnostnímu rozdělení diécesí v Čechách započalo konečně v nejvyšší čas! Vyzní-li důstojně, co možná mohutně a svorně, nevyzní na darmo, a že jest ho zapotřebí jako sol v nouzi, nasvědčují římské námitky, že naproti výrobkům německého resolučního apparátu pro eírkevní rozdělení Čech, řízeného posl. Eppin- grem, není se strany české žádné odvety, žádné protiváhy, z níž by se souditi dalo, že českému lidu a jeho zástupcům tak na nedilnosti krá- lovství záleží, jak se tvrdí. Záleží tudíž na tom především, aby bylo dohoněno, co v té příčině promeškáno, protož sláva prvním a at žijí následovníci. Pro důležitost věci mluví ne- bezpečí z prodlení hrozící a faktum, že spása jednoty vlasti leží jen v lidu českém samotném.

Němec Čechy

17 article

Biskupstvo české halí se v háv, arcibiskup v purpur mlčení, indifferentismus to naprosto nepochopitelný. Co až dosud ze smýšlení arci- biskupova o věci známo, pochází z pramenů velice prý zaručených a nasvédčuje rozhod- nému prý odporu primasa království českého proti čtvrcení diécesí dle nacionálních regul Frindových a Opitzových, vedle c. k. místo- držitelským orgánem zjištěné okolnosti, že se dosud nikdo pana kardinála-arcibiskupa po celé věci ani neptal. Je-li J. Eminence sku- tečně tak rozhodně proti národnostnímu rozdělení diécesí, jak se tvrdí, nestačí na osvěd- čení této rozhodnosti pouhá passivní opposice, která k řádění podřízeného biskupa přihlíží bez rady a pomoci. Stačilo by jedině slovo arci- biskupovo a biskup Frind, který by zajisté za časů Schwarzenbergových a Schönbornových nebyl ani myslitelným, neřku-li možným, musil by se obmeziti na své světicí výkony a zane- chati politiky. Jest patrno, že se pan kardinál

Frindův Opitzův Frind Schwarzenbergův Schönbornův

18 article

bojí vziti »hotelu Frind« koncessi. Jak se pro- slýchá, stará se biskup Frind pro případ, že by nedosáhl svého cíle jednou ranou, současněo to, aby dosáhl rozdělení generální ho vikářství a konsistoře. Jest pravdě- podobno, že by tento arcimistr jezovitského umění byl pro svatý pokoj odměněn nazna- čeným ústupkem za zmar národnostního roz- dělení diécesí a že by se jím prozatím spokojil u vědomí, že na tento počátek mu s nevyhnutelně následovati pokra- čování! Protož nemůže býti boj proti frin- dovštině nikdy dosti rozhodným a účinnýml — K záležitosti rakouského vyslaneciví v Londýně. Známá interpellace posl. Hovorky, podaná v záležitosti dopisu českého místodrži- telství dru. Františku hraběti Lütz o wu, jež vzbudila živou pozornost i v širší veřejnosti byla zejmena pozorně sledována vídeňským ti- skem. Některé žurnály, jako »Fremdenblati«, uveřejnily znění interpellace, ale uvedly, že místodržitelství české oznamovalo dru. Fr. hr.

Frind Hovorka František Lütz Fremdenblat Londýn Frind

19 article

Lützowu, že ministerstvo zahraničních záleži- tostí nebude odpovídat na jeho dopisy. Dopis místodržitelství však výslovně hrozí dru. hraběti Lůtzowu, že jeho dopisy budo mu neotevřeny vráceny. Tato intran- sigeantní a málo zdvořilá stylisace úřadního připisu c. k. místodržitelství nezdála se patrně vídeňským žurnálům vhodnou k reprodukování. Na žádost právního zástupce dra. hr. Lützowa uveřejnil »Fremdenblatt« přesně znění slohového chef-d'oeuvr c. k. místodržitelství, jež s tk nevšední ochotou vyřizuje podrážděně vzkazy I. sekčního chefa v ministerstvu zahraničníeh záležitostí na soukromé dopisy dra. Frant. hr Lützowa. Některé žurnály uváděly ve spojení s interpellací posl. Hovorky jméno vyslance lon- dýnského hr. Deyma, jenž je nebožtikem, a hr Goluchowského, avšak zapomněly uvésti, že se tu jedná jen o protest proti jmenování I. sek- čního chefa v ministerstvu zahraničním hrab. Jindřicha Lützowa vyslancem londýnským. Spor obou bratří, spisovatele a českého vlastence dra. Františka hraběte Lützowa a sekčního chefa Jindřicha hraběte Lützowa, známého svým ně- meckým smýšlením, byl by v připadě vyslání posledního do Londýna přenesen na půdu nej nevhodnější a zajisté hraběti Goluchowskému záleží příliš na důstojnosti rakouské represen- tace v Anglii, než aby připustil možnost obno vení událostí, jež před 11 lety způsobily souboj hraběte Deyma a dra. Frant. hr. Lülzowa odjezd nynějšího sekčního chefa hr. Jindřicha Lützowa z Londýna, kde byl tehdy sekretářem vyslaneckým.

Lůtzowa doktor Lützow Fremdenblatt František Hovorka Deym Goluchowský Jindřich Londýn Anglie

20 article

— Poměry v moravských městech otvírají jak se podobá, židům moravským oči. Jich nej- vlastnější orgán „Jüd. Volksstimme“ dotírá v po- slední době zle na židy, kteří v moravských mě- stech staví se do služby německého nacionalismu proti Čechům. Velice ostré levity čte list zná- mému německo-nacionálnímu fanatikovi ob- chodní komory olomoucké, židu Zig. Backovi v Prostějově pro jeho řádění při zápisu školním a úsluhy, kteréž Back prokázal anti- semitskému poslanci Albrechtovi sdělením ma- teriálu z Prostějova v příčině školství. „Jest pravda,“ píše „Jůdische V.“, „žid, který v mě- stě tak českém jako Prostějov zúčastní se na pitomé komedii zapisovacího švindlu, aby ně- mecké školy naplněny byly dětmi, jménem Pí- šťalka atp., ten jest hoden antisemitského po- slance.“ Situace prostějovská vynutila z hrudi „Jůd. Volksstimme“ následující vzdech: „o ubohé němectví v Prostějově a na

Čecho Zig Albrecht Prostějov

21 article

Moravě!“ Neboť posledními jeho sloupy v Pro- stějově jsou židé Morie Riesr, nově pečený čestný měšťan, Zig. Back, zpoličkovaný komorní rada a Oskar Hatschek, famosní, prakomický ně- mecko-nacionální šriftlajtr. Také olomoucký dr- Eben, který se tváří nejnacionálnějším a nej- němečtějším Němcem, a ve svém listě jinako Češích nemluví, než jako o „české luze“, do stává v listu svůj díl. Zajímavý jest všeobecný posudek zionistické „Jüd. Volksstimme“ o si- tuaci židů na Moravě: „Že se náš židovský střední stav pro němectví už neexponuje, ne- smíme, chceme-li býti poctivými, připisovati tak naší (zionistické) práci, jako spíše boy- kotu židů, od Čechů provozova- nému a protižidovskému štvaní, provozovanému ve vděčném uznání cd německých nacionálů.“ Jak vidět, lezou moravské věci tamním židům pomalu za nehty! — Proti národnostnímu rozdělení diécesí. Městská rada ve Skutči, uvažujíc v svém zasedání, dne 20. října 1903 konaném. o návrhu německých poslanců, dne 8. t. m

Hatschek Eben Němec Čech Čecho Morava Moria Skuteč

22 article

sněmu království českého předloženém, jímž má se vláda vyzvati, by v západních Čechách zří dila pro části pražské diecése, Němci obydlené zvláštní biskupství se sídlem v Chebu — spa- třuje v tom pod rouškou církevní správy úmys Němců na dělení království českého nejenco do dokládaných církevních potřeb, nýbrž zvláště ze zásad národnostních — roztrhati nedilné království české, z choutky panovačno politické. Městská rada projevuje nad touto troufa lostí německou své vlastenecké rozhořčení, po- něvadž úmysl Němců sahá na zaručená práva nedílnosti a samostatnosti království českého, vyhání české kněze z farností smíšených a za- braňuje, by věřící slyšeli slova Kristova v jejich mateřském jazyku. Vyzýváme veškeré lidové poslance české jak na sněmu českém tak na říšské radě, by bez rozdílu politického smý. šlení svorně čelili této nástraze Němců, jako bedliví strážcové posvátných práv národa če ského, s veškerou rázností a vytrvalosti. Kdyby vláda přes to, že zřizování nových biskupstv v království českém do její kompetence nespadá, nýbrž pouze do kompetence sněmu královstv českého, choutce Němců vyhověti mínila, bude povinností českého poselstva lidového na radě říšské, pro porušení práv zemského sněmu, za- hájiti proti vládě nejkrajnější opposici a ob- strukci, v čemž nechť spoléhá na národ český. do nejvyššího stupně rozhořčený. Ve Skutči 20. října 1903. Purkmistr: Jan Petrus. —

Němec Kristův Petrus Čechy Cheb Skuteč

23 article

Rada města Votic uvážila v sezení svém, dne 19. října 1903 konaném, zprávy o zamý- šleném dělení katolických diécesí v královstv českém na základě zásady národnostního roz hraničování. Ježto zásada tato příčí se vůbe smýšlení českého lidu, ježto pro národnostn rozhraničení diécesí není žádných věcných dů vodů, a ježto snahy po jeho provedení povstaly jedině z důvodů strannicky-politických, rada města Votie neváhá dáti výraz svému přesvěd- čení, že dělení katolických diécesí v království českém dle zásady národnostního rozhraničení musil by český lid pokládati za nové národní protivenství, jehož následků nelze nyní dohléd- nouti. Proto rada města Votic žádá zástupce lidu českého ve sborech zákonodárnýcb, aby snahy o dělení katolických diécesí ve smyslu národnostního rozhraničování bedlivě stopovali a se vším úsilím je potírali. Ve Voticích, dne 19. října 1903. Starosta obce: V. Penk. — Stejný projev učinila rada města Mladé Vo žice dne 21. října 1903 se starostou p.p Duškem v čele, dále i městské rady v Do brušce (starosta p. E. Vopršálek), ve V yso kém Mýtě (starosta p. A. Tůma.).

V Penk Dušek E Vopršálek A Tůma Votice ký Mýto

24 article

— Kluby občanské. Veřejnou schůz pořádá Občanský klub na Král. Vino- hradech v neděli 25. října o 10. hod. dopol v zimní zahradě Nár. domu na Kr. Vinohradech Pořad: Rozhovor o hospodářství obecním za hájí JUDr. Antonín Novotný, jednatel klubu. — Občanský klub v Holešovicích- Bubnech (v Praze—VII.) má v pátek dne 23. října o 71/2 hodině večer v hostinských míst- nostech „Na kovárně“ členskou schůz voličskou, do které se navržení kandidáti pro doplňovací volby do sboru obecních starších král. hlav. města Prahy dostaví. — Malo- stranský občanský klub pořádá v so- botu dne 24. října o 8. hodině večer v hořejších mistnostech Malostranské besedy řádnou klubovou schůzi, na jejímž programu jest: Představení se kandidátů do sboru obec- ních starších a vyslechnutí jich kandidátních řečí. Hosté členy uvedení mají přístup.

Král JUDr Novotná Malo Králové Holešovice Bubno Praha občanský klub

25 article

— Osobní. Odborný přednosta v ministerstvu vyučování rytíř Stadler z Wolfersgrünu včera příjel z Vídně do Prahy. Příjezd jeho souvisí s vy šetřením závadných místností filosofické fakulty Rytíř Stadler nedostatečnost místností české univer sity dobře zná, neboť již před lety prováděl jími mi nistra Madeyského. — Rodinné zprávy. Slečna Melanie Hofma- nova, dcera professora české vyšší reálky v Karlíně a pan JUC. Ladislav Tůma, obecní tajemník v Bu- benči, slavili sňatek dne 14. t. m. v klášterním chrámě sv. Karla Borom. v Karlíně. — Slečna Mařenka Salákova a pan MUD. Jan Červinka, soudní a obvodní lékař v Ljubně ve Štyrsku, slaviti budou sňatek dne 24. t. m. o 11. hod. dop. v chrámu sv. Jilj v Praze. — Neustavené lipnické obecní zastupitelstvo. Z Brna, 22. října. Okrení hejtmanství hranické určilo 6. ustavující schůzi obecního zastupitelstva lipnického na sobotu 25. října o 1 hod. s poledne. — Zemská odměna za germanisaci a za úřadní nesprávnost udělena byla moravským zemským vý- borem pověstnému řediteli Fr. Schellerovi. Byl totiž ke své žádosti jmenován ředitelem zemské reálky německé v Jihlavě, když se byl stal nemožným v Pro- stějově, kdež s ním městská rada přerušila veškeré styky, poněvadž jí jako ředitel německé reálky tamní podával vědomě nesprávné výkazy o prospěchu žáků za poshovění školného žádajících, a poněvadž mu dále bylo dokázáno, že obci neodvedl přes 2400 K, vy- braných od žáků na knihovnu, jež měl obci odváděti.

Stadler Wolfersgrün Rytíř Stadler Hofma JUC Tůma Borom Salákův Mud Červinka Jilj Scheller Vídeň Praha Karlín Brno Francie Jihlava

26 article

Měl býti tedy Scheller vzat v disciplinární vyšetřování a měl býti potrestán, poněvadž nesprávnosti jeho byly zjištěny zemským inspektorem školním. Český ředitel by za takové hospodářství jistě byl zbaven úřadu nebo aspoň z trestu pensionován nebo přeložen jinam na své útraty. Ale německý výbor zemský v markrab- ství moravském jinak trestce ty, již provádějí bez- ohlednou germanisaci v místech českých. Schellera ustanovil do Jihlavy a poukázal mu místo disciplinárky osm setkorun zvláštní odměny ve formě příspěv- ku na stěhování, ačkoliv mu příspěvek nepatří, ježte se stěhuje k vlastní žádosti a vlastně z trestu. Vzhle- dem pak k tomu, že dle odhadu speditéra stěhování ono státi bude nejvýš 250—300 korun, dává zemský výbor Schellerovi čistý dar přes 500 korun. Tak bez- ohledně se mrhá zemskými penězi na Moravě. A tato prémie byla vyplacena Schellerovi ještě před stěhová- ním. Co říkali usnesení tomu čeští členové zemského výboru, či zase nevěděli, oč jde? Doufáme však, že čeští poslanci na sněmu posvití řádně na toto marno- tratnictví a bezohledné strannictví.

Scheller Jihlava Morava zemský výbor

27 article

— Různé zprávy ze staroměstské radnice. V těch to dnech bylo zahájeno vyjednávání za účelem vy koupení mlýnů ve čtvrti sv.-petrské a čtvrti sv.-vojtěš ské. Mlýnů těch je zapotřebí vykoupiti pro navigační erár za účelem upravení Vltavy a stavby nových ná břeží. Vyjednávání zúčastnili se zástupcové obce praž ské a navigace. Poněvadž přípravné práce na vykou pení mlýnů a vodního práva jsou již dávno skončeny možno očekávati, že tato otázka za nedlouho již bude vyřízena. — Na úřadní stolky presidia městské rady bývaly dodávány z Rajské zahrady po celou zimu svěží konvalinky a kvetoucí cibule. V minulé schůz sadové komise o této záležitosti rozvinula se „poli tická“ debata. Poněvadž na opatřování těchto presi- diálních konvalinek a kvetoucích cibulí nebylo žádně úhrady (náklad obnášel 600 K), vyskytl se návrh aby tato položka vydání byla škrinuta. Pro návr tento byla většina členů sadové komise a tak se leto v zimě na presidiálních stolech konvalinky neoctnou Po schválení návrhu bylo slyšet projev: „Vy jste nám vzali mandát, my vám opět vzali konvalinky.“ — P velikém požáru obchodního domu „U města Paříže“ v Pešti byl v městské radě pražské učiněn návrh, aby se v Praze stala příslušná požární opatření na zame zení podobné katastrofy. Záležitost byla projednána v komitétech a komisích a na konec usneseno, aby ředitel hasičského sboru byl požádán za proveden

svatý Vltava Paříž Pešť Praha

28 article

prohiídky všech obchodních míslnnalí v Praze. S pro- hlídkou započne se teprve tehdy, až bude vyřízena otázka, zda má ředitel sboru tuto práci vykonati jako čestnou funkci nebo zda má dostati za to nějakou remuneraci. — Volební komise pro doplňovací volby do sboru obecních starších král. hlav. města Prahy takto jsou sestaveny: Staré město I. sbor: dr. Novák J. S., Vlček K., stav. rada, Bubeníček V. zlatník, Červenka K., mlynář. Vondráček V., obchod- ník, Trümmel V., mag. rada, dr. Hloušek a V. Heyduk. II. sbor: Weiss Jan, Šindelář K., Fischer J., Papež J., Vaněk B., Šimůnek J., Hanke J. a Böhm J. — III. sbor: Čupr L., Frühauf J., Soukup Fr., Zelenka Fr., Mlynář J., dr. Vošický a Švejkovský J. — Nové město. I. sbor: dr. Prachenský St., dr. V. Frič. Dvořák T., Franzl J., Tekl J., Picek Josef, Urbánek Fr. a Mareš K. — II. sbor (A—L): Kovařovič B., Siřiště A., Pštross J., Skrčený Fr., Sokol K. St., Wunsch H., Žlábek J. a Kolečka J. — (Mí—Ž): dr. Schauer, advokát, Stárka K., Lanč E., Skružný J., Tichna Fr., Schneider K., dr. Herman a Dočkal J. — III. sbor: Havlíček J., Ticháček J., Chittussi A., Macháček V., Vomáčka J., Tumpach K. dr. Svoboda Al. a Kochlík J. — Malá strana II. sbor: Cetlovský T., Decastello J., Patočka B., dr. Hauer J., P. A. Hora, Waldstein M. a dr. Déma! J. — III. sbor Hudl Jos., Duffé Jindř., Jiříkovský J., dr. Kresl Lad.

Novák Vlček Bubeníček Červenka Vondráček doktor Hloušek V Heyduk Fischer Šimůnek Hanke Böhm Frühauf Soukup František Zelenka Mlynář Vošický Prachenský V Frič Dvořák Franzl Tekl Picek Josef Urbánek Mareš Stanislav Wunsch Žlábek Koleček Schauer Stárek Skružná Schneider Herman Dočkal Ticháček Chittussi Macháček Vomáčka Tumpach Svoboda Al Kochlík Decastello Hauer P A Hora Waldstein Déma Duffé Jindřichův Praha Francie Nová město Jos Vaněk B Kovařovič B Siřiště A Sokol K Havlíček J Patočka B Stará město I . sbor doktor Trümmel V Weiss Jan Čupr L Pštross J Cetlovský T Kresl lada

29 article

Pažout V., dr. Froněk J. a Kredba V. — Hradčany. I. sbor: Wejžvalda T., Adam B., Jaroš B., Klöckner J. Nebeský J., Landa A. a Bureš B. — II. sbor: Fiala J., dr. Klusáček B., P. Stach Al., Stoklasa J., Wihla V. Živanský K. a Malina J. — Josefov. I. sbor: dr. Schari J., Kodl Fr., Martinek K., Polák J., Reach S dr. Mráz V. a JUC. Vlk F. — Holešovice-Bubny. I. sbor: Rašín J., Bureš Č., Červenka F., Kašpar A. Pešek J., dr. Wagner a Kafka Fr. — II. spor: Benewitz B., Fiedler J., Kuber J., Paprstein V., Plíva H., Pro- cházka K. a dr. Sluka E. — III. sbor: Warvažovský V., Magnus A., Novotný V., Vaňha V., Zelenka J., dr. M. Navrátil a dr. Pokorný Ant. — Ze správního soudu. (Žaloba obce vrch- labské.) Z Vídně, 22. října. Před správním sou- dem konalo se dnes líčení o žalobě města Vrchlabí a akciové společnosti spojených plynáren v Augšpurku na ministerstvo vnitra ve příčině práva k napínání elektrických drátů nad veřejnými cestami. Firma

Pažout doktor Froněk Klusáček Stach Al Stoklasa Wihl V Živanský Malin Schari Kodl Martinek Polák Reach Mráz Červenka Kašpar A Pešek Wagner Kafka František Fiedler Sluka Magnus Novotná Zelenka M Navrátil Pokorná Antonín Hradčany Josefov Francie Holešovice Bubno Vídeň Vrchlabí Augšpurk Jaroš B Klöckner J Fiala J Rašín J Bureš Č Benewitz B Kubry J SF V spojený plynárna Kredba V Wejžvald T Land A Bureš B Plíva H Warvažovský V Vaňha V

30 article

Goldschmidt a synové roku 1893 vymohla si od obce vrchlabské svolení ke zřízení elektrovny a po- stavení nosičů a vodičů elektrických na pozemcích obecních. Roku 1901 vypověděla obec jmenované firmě užívací právo. Firma Goldschmidí dohodla se však s majiteli soukromých pozemků a zřídila nosiče a vodiče na těchto soukromých pozemcích, vedla všik dráty nad obecními cestami ve vzduchu. Z toho vznikl spor mezi obcí a touto firmou, ježto obec zastávala názor, že vzduchová prostora nad obec- ními cestami jest tolikéž majetkem obce a že ji pří- sluší právo volné disposice. Ministerstvo rozhodlo postupem instančním v neprospěch obce, která s odvolala ke správnímu soudu. V stížnosti vykládá se především, že kdyby zůstalo platným rozhodnutí ministerstva vnitra, porušovala by se tim značně autonomie obecní. Popírá se kompetence politických úřadů a vyvraci se názor, že kladení vodičů ve vzduchu jest veřejným právem, jelikož jedná se v tomto případě o trvalé zřízení. Vzduchová pro- stora náleží dle literatury, dle zákonodárství i podle rozhodnuti nejvyššího soudu do majetku dočasného držitele pozemku, pod ním ležícího. Při líčení bylo ministerstvo zastoupeno tajemníkem drem. Součkem. Správní soud, jemuž předsedal markýz Bacquehem, nevynesl dnes nález, nýbrž odročil publikaci jeho ke dni 5. listopadu.

Goldschmidt Souček Bacquehem Goldschmidět ministerstvo vnitro

31 article

— Přednášky. Moravsko-slezská be seda pořádá druhý přednáškový večírek v sobotu dne 24 t. m. o 148. hod. „u Mahulíků“ s programem: „Črty z bosenského života“. — V Jednotě českých filologů (Praha I., Veleslavínova ul. č. 96. I. posch.) přednáší v sobotu dne 24. t. m. o 7. hodině večern p. prof. dr. Fr. Groh o thematu: „Timotheovi Peršané a jině nově objevené papyry“. Hosté vítáni. — S po- lek českých lékařů má týdenni schůzi v pondělí dne 26. t. m. o 6. hod. večer v Karolinu. Na polndě je přednáška p. doc. dra. R. Jedličky: „O Maydlově difformitě“. Přednáška tato je první v cyklu přednášek. jež na paměť zesnulého prof. dra. K. Maydla spolek pořádá — Výbor pomocného spolku nadace Jonákovy při právnické fakultě c. k. českých vysokých škol Karlo- Pardinandových v Praze ve schůzi konané dne 20. října t. r. udělil na zimní semestr 1903—04 ze svého jmění a z nadace Jonákovy 450 bezplatných obědů týdně nemajetným studujícím jmenované fakulty Dle přání zvěčnělého zakladatele nadace p. prof. dra Jonáka se pp. dřívějším stipendistům pripomíná, aby nalézajíce se v poměrech příznivých, pamatovali na nemajetné stud. kollegy. Zámožnější studující práv se žádají, aby v zájmu nemajetných kollegů hojně k to- muto spolku za členy přistupovali — Akademický francouzský kroužek v Praze vstu- puje právě do 6. roku své činnosti. Zahajovací kon- versační večírek programový, řízením lektora fran- couzského jazyka na čes. universitě p. prof. L. Fellera, bude se konati v pondělí dne 26. t. m. o 8. hod večerní ve zvláštní místnosti Strobachovy smíchovské pivnice v Sokolské třídě č. 52., kdež také noví členové budou přijímáni.

profesor doktor František Groh Peršan R Jedlička Maydlův K Maydl Jonákův L Feller Strobachův Praha I Veleslavínův ulice Karolina Praha právnický fakulta c vysoký škola KarlaPardinandový

32 article

— V Klárově ústavu slepců v Praze č. 131—III. uspořádána bude v neděli dne 25. října 1903 výslava prací a výrobků slepých chovanců a to od 9 hodin ráno do 6 hoin večer. Tohoto dne jest Klárův ústav slepců obecenstvu ve všech částech přístupen — Ke hřbitovním slavnostem olšanským o Všeci. svatých a Dušičkách vykazuje místa pro stánkya přijímá poplatky městský dozorce tržní J. Hánekv Žižkové na městské váze. — Stávka. V továrně na celluloidové hřebeny firmy bratří Luxové v Libni včera 120 dělníků zasta- vilo práci. Deputace stávkujících na libeňském poli- cejním komisařství oznámila, že firma chtěla zavést akordní mzdu a poněvadž by dělníci tím byli zkráceni. zahájili stávku. — Dražba velkostatku Stráže. Panství Stráž v okr. jindřicho-hradeckém prodáno býti má v dražb u zemského soudu v Praze dne 7. listopadu a sic na zakročení vídeňské firmy F. Schmitt ve Vídni.

Klárův J Hánekv Žižek Lux F Schmitt Olšanský Libeň Praha Vídeň Klárov ústav slepec v Praga

33 article

Jest značné nebezpečí, že také tento velkostatek ocitne se v rukou německých, jako stalo se v něko- lika případech podobných v době poslední. Okolnost ta neměla by podceňována býti, uvážíme-li, že ve velkostatku nesvěřenském přechodem velkostatku do rukou německých volební poměr přesunuje se stále příznivěji pro stranu ústaváckou. Jest na místě tudíž aby i při dražbě velkostatku zmíněného velkokapitál český rozpomenul se na své povinnosti k naší věci národní a k našim snahám politickým. Velkostatek zmíněný prodán bude se všemi podniky paůmyslo- vými jako: pivovarem, továrnou na rašelinové ste- livo a vlákenou rašelinn, lihovarem, parní pilou. továmnou na šamotky s ložiskem kaolinu. Nemovitosti do dražby dané s průmyslovými podniky a příslu- šenstvím, které jako jednotný celek budou vyvolány. jsou obnosem 2,000 000 K oceněny. Nejmenší podání činí 1,333 333 K 35 h, pod tímto obnosem prodáváno nebude. V podmínky dražební a listiny na nemovi- tosti se vztahující mohou koupěchtiví u soudu zmí- něného v síni č. 22, v L patře, v hodinách úřadních nahlédnouti.

34 article

— Odcizený dar maršálka Radeckého. Seznam vykradených bytů obohacen byl o pozoruhodný případ, který se stal v domě čp. 310 v Karlíně. Neznámý dosud pachatel vnikl v tomto domě do bytu pí. Anny Kopecké a odcizil jí mnoho skvostů a cenných papírů. Tak zejmena odcizil veliký zlatý prsten s korunkou a veli- kým brillantem v ceně 760 zl., jejž rodině Kopeckých daroval polní maršálek Radecký. Prsten měl na vnitřní straně vyryta písmena J. T. Dále byly odcizeny: dvě mohutné šnůry korálů, na sponkách monogramy A. . a J. F. 4 a tři pětiny státních losů z roku 1860 seria 16804 č. 18, serie 13.704 č. 8 a ser. 256 č. 3, pak ital- ský los červeného kříže serie 8659 č. 36. Babička těžce zranila vnuka. Pětiletý synek zedníka, František Landkramer ve Velprašicích u Stří- bra, přiběhl ke své babičce a prosil ji o chleba. Ba- bička vzala dlouhý kuchyňský nůž a počínala si s ním tak neopatrně, že bodla hošíka do oka a těžce ho zranila. Vnoučátko bylo odvezeno do zdejší vše- obecné nemocnice. — Do všeobecné nemocnice byla včera přivezena 27letá služka Marie Křížova, bydlící v čís. 84 ve Slez- ské ulici na Král. Vinohradech, která těžce se rozsto- nala za příznaků otravy. — Dobrý host přišel předevčírem do hostinc „u Sokola“ v Sokolské třídě II. Několikráte večeřei, důkladně se napil, kouřil nejlepší doutníky, jaké tam byly k dostání a když útrata jeho dosáhla výše 14k

Radecký Kopecká Radecká Landkramer Křížův Král Karlín Velprašice u Střit Sokol