ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 11 70a0bbf0-738c-11dc-89cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 11
Chunky — 73 celkem · entity: person 72, org 14, place 32, work 8
1 masthead
26. ledna 1907. Číslo 25.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 11.
4 title
Výtvarné umění.
5 article Nové publikace.
Nové publikace. = Časopisy, alba, mapy, knihy, listy po malu se množí na malou hromádku, na ní teď leží nejnovější členská premie »Manesa« Leží dvojnásob: je to plastická podoba nabé ležící a snící ženy, z jakési biskytové směsi mléčně bilá a matná, matná v tonu i ve tvarech hmotných, a přece jako zamlžených a zamžených. Jan Štursa miluje takové úzkotělé divčí zjevy, v uvolnění údů a rozplývavém obryse, jakoby je viděl v dálce snů. Rozumím-li dohře tét »premii« a beřu-li ohled na různé její před- chůdce u »Manesa«, chce tato malá plastika svésti velký boj na etažerech našich salonů a trhovými, ne-li jarmarečními figurkami bílými nebo pestrými, z porculánu, biskytu a filin to- várních a upravovat příští drobné plaslice umě- lecké. Je jakýmsi odznakem členů »Manesa«a zároveň činitelem propagačním. Dobře tak.
Štursa
6 article
»Manes« letos také rozšířil svoji činnost publikační a zase se zámysly a cily propa- gačními. Malá palácová revoluce nezanechala v »Volných Směrech« 1) zatím jiných stop, než malou redakční poznámku v nově nastupujícím ročníku. Je už dvanáctým, a nechť prodělal tento časopis jakékoli změny v programech krise v řízení, choroby dětské i mladické buj- nosti, jeho vzrůst obsahový a jakostný — pře- hlížíme-li oněch plných jedenáct kvartových svazků — je vzácný a pro nás užitečný. Po všechen čas kladly všechny redakce hlavni váhu na výběr a jakost reprodukcí a vůbec typogra- fieké úpravy. Zde stály vždy na výši své úlohy a poslední i nastupující ročník ukazuje, že snahy jejich jsou nejen řídící, nýbrž také ve- doucí. Tedy propagace, propagace dobrého, neli vynikajícího umění, propagace těžších měřílek stále zvyšovaných požadavků, propagace po- kroků a evolucí v umění. Někdy arci zaběhne se na čas do jednostranností a horlitelství ne- zřídka slává se, i jinde, krátkozrakým; nad tím však vždy dovede zvítězit moc vysoko pěkně postavených cílů. »Volné Směry« chtějn být očividně mostem, úzkým sic, však pevným, mezi cizím a domácím uměním. Jedno má druhé připravovat, podporovat, vykládat a odů- vodňovat. Chtějí rozšiřovat obzory a nelze také tento časopis oddělit od výstavního podniku »Manesa«, s nímž za uplynulé decenium vyrostl nám významný činitel snah a činů kulturních.
Ted Manesa
7 article
Až se »Volným Směrům« podaří ii literární část postavit na vlastní produkci, aby mohly své hospodářství provádět bez vypůjček a dluhů. budeme v nich mít časopis odborný vzácné vzornosti. Nový ročník nerozšiřuje aniž, pokud zřejmo. mění svůj program. Úkoly arci rostou. Archi- tektura a všechno co s ní, to jest s budovoua budováním, umělecky souvisí, vyžaduje, za našich nikterak utěšených okolností, větší po- zornosti, pěče a živější a účinnější propagaee svých dobrých a zase pokrokových “ a vývo- jových stránek, nežli by ji »Volné Směrye mohly poskytnout. Proto vyšlo první číslo »Stylu«: 2) Co se asi 2 této kukly vyvíne? Vý- bojná tendence je zřejmá na první pohled. Ne- může býti ani jiná. Nikdo nechce věřit a vidět, v jaké architektonické bídě žijeme, jak dosud je ubohý náš umělecko-průmyslový vkus, jak nevážně a nesprávně se přikročuje k podnikům sem spadajícím, jaké nepochopení a jaká neci- telnost vůči umělecké podstatě jejich vládne. Všechno to jsou momenty, které nás na všech stranách i hmotně poškozují a bohužel mnohem trvaleji a citelněji, nežli celé výstavy nepoda- řených obrazů. Boj proti nim, snaha o nápravu a náhradu snad už přicházejí pozdě. Jistě.
8 article
Veliké spousty chyb, zaviněné spekulaci, tilu- lárním umělectvím, nevychovaností jemnocitu, všechno minulé, vtěleně v hmotné tvary, v změ- něnou podobu měst, nelze odčiniti. Ale všemu budoucímu, všl nynější a příští činnosti a uváživost na těchto polích lze připravovati půdu lepší. rovnati cesty. Toho chce podniknouti »Styl« Bez krutostí a bolestných ran stěží se při tom obejde. Nelze jinak: musí bojovati proti minu- lému, aby vybojoval budoueí. »Manes« není tak krátkozraký, aby ne iděl skutečné úspěchy pro- pagační, jichž už dosáhl. Toto vědomí přichy- stalo pružiny »Stylu«, »Mánes« však, neni-l krátkozrakým, nezatají si také kroky, kterýmiv horlení svém kdy pochybil. »Styl« tedy může se při volbě cilů, cest a prostředků opřiti mnohou zkušenost školy »Volných Směrů«. Musl být bojovný, nelze jinak; jenom jak často, vzpo- meňte si, u nás zvrhá se boj ve rvanía rvačku Místo kulturních zápasů pouliční rvanice. Mus tomu tak být?
Mánes Musa
9 article
Z Vídně došly na onu štučku čtyry mapy týkající se našeho umění. A. Schroll a Co podniká, k čemu není u nás dost odvahy. Začl jsme krásnými a bohatými uměleckými mono- grafiemi v tempu, zdá se, přilis rychlém a málo odváženém; prolo bylo nutno zarazit a zarazil jsme dočista. Mimo to jsme se nezdrželi a sam na sebe vrhli v podivně soutěži. Co jeden vy- dal, vydal a vydává honem druhý, pleně př tom svého předchůdce. Zatím vídeňské nakla datelství našlo si obory naší prodakce, z nichž možno těžit. Právě teď rozesílá už třeti třiceti- stovou serii »Ornamentů stavebních« 3), totiz sbírku štukaterských prací pražských a českých. Už jich je přes dvě stě, těchto částí ornamentů nástěnných, stropních, průčelných a jiných. Celá škola C. Klončka je zde a všechen jeho vliv, jak jsem obé zde leckdy karakterisoval. Kde co na stavbách v obvodu Prahy novéhose objeví, až po Vinohradské divadlo, je zde v zdárném světlotisku. Jak se dovídám, publi- kace »jde« výborně; celé náklady se jí spotře- bují v Americe a v jižních zemích, kde chtěj
A Schroll C Klonček Vídeň Praha Amerika
10 article
mít také moderní ornament. Publíkace nemá ovšem monografických a historických cílů. Z to jiné a to velmi praktickě pro širou prax řemeslnou. Nabízí a rozšiřuje to, co se ještě před málo lety nazývávalo nepokrytě »sbírkou vzorných molivů« a co bylo a je hledanou vítanou opornou holí na cestu k invenci, př níž není nevyhnutelným požadavkem původnost a uměleckost, nýbrž jen zručnost a poku možno vkus. Až se kde mimo Prahu a v ci- zině setkáte s plastiekou dekorací vám známé- ho rázu, uhodnete, kterými cestami se tam do- stala. A speciálně pro náš venkovi: musí-li se už o něco opřít, není-li tu zdravé a spraved livé, aby sáhl po vzorech, námětech a popu- dech domácího původu a vzrůstu? S nakladatelského stanoviska mají asi také dvě jiné publikace“) stejný směr Iržní. S umě- leckého však mají pro nás svoji hodnotu mo- nografickou. Jedna druhou doplňuje tak, že ob- sáhnou dosavadní žeň Franty Urbana, k niž jeho žena Marie Urbanová svojí ornamentalnou hřivnou přispívá. »Výběr prací výzdoby chrá- mové« drží v sobě vše figuralné, co Urban na stěnách a okenních sklech v kostelích a kaplích na Vyšehradě, Vinohradech, Horách Kutných, Plzni a jinde byl provedl, světlotiskové repro- dukce dle kreseb a kartonů, oněch kreseb a koncepcí, jimiž Urban prodlužuje a omlazuje kresebné a komposiční umění F. Ženiška, „rou- buje naň tu onde nějaký prvek vasněcovský.
Urban Urbanová F Ženiška Praha Vyšehrad Kutná
11 article
Zajisté je umění Urbanovo rázu kompromisního a nikterak svébytně revolučního. V něm posi- tivnost plastického zjevu v stylisovaném zušlech téní, ve vábivé stylisaci přijímá něco prvků z moderně upravených motivů a forem. Nem zvláštní síly, ale též ne hrubosti a drsnosti nese se přivětivou a příjemnou vlnou, nevzbou- řenou a) nevzrušenou sic, za to však pro cítěné určitosti a solidnosti. Nestaví si novýeh problémů a neůtoči na nové umělecké záhady. za to vystupuje s dekorativným vkusem, kterým odzbrojuje nároky i zarputilých stylových kon- servativců. V třetí řadě »Moderne Kirchendeko rationen« barovné listy ornamentálně dekorativ- ných motivů F. a M. Urbanových z kostela vy- šehradského a kaple Vlašského Dvora na Ho- rách Kulných tvoří nejlepší část publikace, v níž je jinak dost imitací nového i starého. Urban kdysi sám králce vyložil své principy kompo- siční těchto dekorací. Jakkoli jsou přirozeně tytéž jako nenapssné, jimiž se jeho figurálné umění řidí, mají výsledky jejich samostalnější. N základní osnově dekorativných zásad starých slohů, jež považuje ne nesprávně za podstatné. kardinální a v kořeni neměnitelné, rozvíjí vý zdobu novotvárnou i stylisační úpravou. S veli- kým štěstím. Plošný ornament vegelabilného zá kladu, bohatý tvarem, rythmického chodu a ma- liřsky, ne typografně neb architektně vyvozený. jak jej manželé Urbanovi ovládají a produkují značí u nás teď jeden z vrcholků této kategorie
Urbanův M Urbanův Urban
12 article
Vzorovou propagaci má za hlavni zfele krásná, stále nové svěly tvarové odkrýrající pu plikace Dušana Julkoviče. Zvolna, bohužal, do- spěla teď ke čtvrtému sešitu.5) Pětina celku lež před námi, vzorná a krásná v každém ohledu, výběrem, reprodukci, úpravou. Morava a Sloven- sko vykládají tu bohatství a svéráznost svéhe lidového umění od stavby roubené až po vý šivku a krajku, od malovaného krbu až po ná hrobní kříž. D. Jukovič je zapálen pro tolc umění kmene, z něhož sám pochodí, zapálen v horkosti sourodě krve i v umělecké své pod- statě. Poměr této k onomu lidovému umění uká- zal a ukazuje jinde, ve svých vlastních výtvo rech, které už tím stojí nad podobnými před- chozími pokusy jiných, že nepodává kopii z originál, nýbrž těží z nahromaděného uměle- ckého odkazu svého lidu. Tento odkaz zde sbírá a předkládá. Tato publikace musí býti při- vedena ke konci! V ní je engažována naše čest i náš národní a umělecký prospěch, ač-li vše chno naše horování o předmětu jejím není pou- hou sentimentální frásí. A až bude dokončena, budeme míti v rukou encyklopedii lidového umění čaského na Moravě a Slovácku, pravou studnici k vědeckému poznání, k radosti, po žitku a k umělecké obrodě.
Julkovič D Jukovič Morava Slovácko
13 article
Z našich museí vyvinuje chrudimské nej- čilejší činnost publikační. Byla o tom zde již řeč. Teď pokračuje novým sešitem ve svám obrazovém soupisu »Památek východočeských« s nezměněným programem a nejnověji zahájilo publikaci rozměrů ještě větších o látce úzce vymezené. Patři po bok podniku Jukovičovu. neboť i tu jde o lidové umění Z českého vý chodu. Titul »Lidový nábytek východočeský« určuje obsah i program. A tenlo nábytek peslř a živě omalovaný, což je jeho příznakem, skříně. trubky, postele, v polychromních zdařiiých re- produkcích bude zde ve svých význačnýeh předslavitelich a typech v jedno shrnut, aby na- plnil úkol podobný jako dílo Jurkovičovo. Úa jejich formát naznačuje, že mají být předmě- tem studia i podnětem ku práci umělecko-prů myslové. A neméně to, co úvod slibuje: pro- Dly, řezy, tedy detail podoby a konstrukce. Bude tudíž vykládati tato publikace, stejně roz vážná jak nákladná, o lidovém kolorismu právě tak jako o empiriekých zkušenostech a doved- nostech venkovského truhláře. Přiliš jednostranně dosud braly si dosavadní publikace národopisné jen a jen výšivky za předmět. Lidové stavitelstvl. českou chalupu, nám slibují dva spolky po ně kolik desitiletí; o lidovou keramiku ještě ne zavadily a o mnohý jiný obor též. Jurkovič chrudimské museum vycítily tyto mezery a kla- dou sem svá velká díla.
Jurkovičův Jurkovič
14 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Reforma středoškolská. Středoškolská anketa svolána ministerstvem vyučování a předběžné porady znalců školstv způsobily velmi živý zájem o opravu střední školy. Všichni, kdo střední školu absolvovali i ti, kdož své děti mají na středních školách. zajímají se o reformu středoškolskou a doufají, že z nynějšího theoretického ruchu vzejde prak- tický výsledek. Nemůžeme v krátkém článku již dnes v přehledu snésti celkový obraz, vy plývající z jednání anketního, a chceme zatím dnes poukázati jen k něklerým zvlášť význač- ným momentům. Nejsilněji pronikal poradami zápas „světa reslistického se světem humanistickým. V boj tom, zdá se, vítězně obstálo nynější gymnasium ačkoliv směr moderní dovedl, že pozbude as gymnasium svého výhradného privilegia a že- jině typy středních škol budou nadány právem přestupu na školy vysoké.
15 article
Dalším výsledkem rokování jest všeobecn poznání, že jednotná střední škola, ja kožto úslav pro všechny, kdož se dalším studiím na školách vysokých věnovati chtějí, jest neuskutečnitelná. ba naopak, že moderní kultura žádá, aby již vzdělání středoškolské bylo hojně a hojněji než dosud diferancováno, při čemž jistého zklamán zajisté dožili ti, kdo čekali od porad, že bude vysloven ortel nad latinou; neboť nejenom že latina uhájila svého postavení dosavadního, ale naopak pronikaly silné hlasy, aby také na reál- kách latině bylo vyučováno, aby tak zjednáno bylo pojítko mezi jednotlivými druhy škol. Lze očekávati, že pouze řečtina bude po- sunuta do vyšších tříd gymnasialních a že budou zvláště v menších městech zřizována gymnasia ve vyšším oddělení rozdělená na dvě skupiny- s řečtinou a bez řečtiny, za to však s jazykem moderním. Vůbec lze očekávati, že vedle dosa- vadních typů střední školy (gymnasil, reálek realných gymnašií) budou napodobeny i jiné typy v cízině osvědčené, jako na příklad ně- mecká škola reformní, škola systému německo- švýcarského a anglická výchovná škola venkovská.
16 article
Je přirozeno, že všechny útvary středníe škol musí býti tak organisovány, aby žákům umožněn byl snadný přechod do škol vysokých což možno příslušnýmí zkouškami zjišťovacím umožniti.ao nin íde Cenným výsledkem porad anketních je od- souzení dosavadního byrokratického sýsťému středoškolského. Výborně a vystižně věc označi prof. dr. Fr. Drtina, žádaje, aby »byrokratický formalism byl odstraněn na prospěch samostat- nosti a svéprávnosti učitelstva, učitelských sboro a školních rad, v nichž učitelstvo by mělo být zastoupeno členy volenými z vlastních řad«. Pak snad by omezen byl, ne-li zdolán nynější systém strachu a hrůzy, systém, jímž stejně trpí ne uprosným byrokratismem pronásledovaní učitelé. přetěžovaní a ustrašení žáci i ubozí rodičové, kteří čím dále tím více patří na školu s ne důvěrou. Potom snad, až o rozsahu učiva a celém vnitřním životě školním budou více rozhodovat praktičtí učitelé a osvícení zástupci lidu než zkostnatělí byrokrati, pak bude možno, aby středn škola mnohem více věnovati se mohla svému úkolu výchovnému, který nevézí jenom ve klo- potném hromadění učiva, ale tkví v účelném pěstování logického myšlení, krásného cítění ušlechtilé vůle. Olázka reformy středoškolské zajímá tal veliký kruh čtenářstva našeho listu, že bude zajisté vítáno, když nyní, kdy jsou známy vý- sledky jednání anketního, budeme touto otázkou častěji se obírati s poskytneme možnost a příle- žitost, aby o této důležité věci slyšeny byly hlasy nejenom ze řad učitelstva, ale i od při slušníků jiných odvětví kulturní práce.
profesor doktor František Drtina
17 article
Reforma učitelských ústavů. V živém ruchu reformním zapomenuto jaksi na reformu průpravného vzdělání učitelského. Nabývá vrchu směr, který je v odporus snahou zříditi pro průpravné vzdělání veškeré inteligence jednotnou školu střední a naopak přicházi se obecně k náhledu, že právě silné rozdružení vyšších ročníků střední školy je při- měřené moderní kultuře. O úpravu průpravného vzdělání učitelského zápasí u nás hlavně dva směry: jeden, který na troskách nynějších učitelských ústavů chce zrovnoprávněti učitele stejným vzděláním středo- školským a přičleněním vysokoškolského oddělení vychovatelského na fakultě filosofické, a drubý který zreformovati chce nynější učitelské ústavy ve smyslu jakéhosi nového typu střední školy Podáváme níže návrh pana ředitele učitel ústavu B. Čihaře, přednesený jím v poradách klubu národní strany svobodomyslné. Zajímavý a vysoce pozoruhodný návrh tento, opíraje se silně o výsledky sjezdu paedagogil, počitá ovšem s nenásilným vývojem a staví na čtyřiřidní škole měšťanské, projektuje rozšíření ústavu o jeden ročník a předpokládá možnost přechodu na vysoké školy. Návrh ředitele Čihaře zní: 1. Ústavy učitelskě jest opraviti tak, aby byly moderní školou střední — ani gymnasiem ani reálkou — a měly nejméně pět ročníků.
Čihař ústav B
18 article
2. Čtyři mají poskytovati vzdělání vše- obecné v tom rozsahu, jak je poskytuje středn škola — pálý vzdělání odborně. 3. Kandidáti ať nabudou na ústavě učitel ském tolik vědomostí a dovedností, aby se pal mohli dále vzdělávati a pokračovati s duchem času, jakož i aby nabyli způsobilosti studovat na vysokých školách. 4. Na mužských ústavech budiž nauka polním hospodářství vynechána, hra na klavír na varhany buď předmětem nepovinným. 5. Na ústavech pro učitelky nechť se vy učuje ženským ručním pracím jen tolik, kolik je potřebí k nabytí způsobilosti vyučovati žen- ským ručním pracím na školách obecných. 6. Co rozsahu jednotlivých předmětů počtu hodin se týče, ať není rozdílu mezi ústavy mužskými a ženskými. 7. V každém ročníku budiž počeť chovaneů nejvýše 30. 8. Pro praktický výcvik kandidátů ať jes každým ústavem učitelským spojena účelně za- řízená cvičná škola — podle místních poměrů buď jen obecná, anebo obecná i měšťanská.
19 article
9. Všechny ústavy učitelské zřizuje a udr žuje stát; ústavy soukromé, zejména s interná- tem spojené ať se zruší. 10. Do prvního ročníku ústavu učitelského přijímají se absolventi čtyřtřídní školy měšťan- ské, nebo nižší školy střední, nejméně pat- náctiletí. 11. Do pátého ročníku mohou se přijat bez přijímací zkousky, kdo se vykáží maturit- ním vysvědčením ze škol středních. 12. Kandidáti, kteří na konci IV. ročníku vykonáli s prospěchem zkoušku maturitní, mo hou býti řádnými posluchači na vysokých školách. 13. Kdo absolvují V. ročník a podrobují se s prospěchem zkoušce závěrečné, nabudou vysvědčení způsobilosti, býti zatímním učitelem na školách obecných. 14. Po dvouleté službě školní (na škole veřejné nebo soukromé s právem veřejnosti mohou podniknouti zkoušku učitelské způsobi- losti, po níž nabudou práva na definitivní usta- noveni. 15. Ke vzdělání učitelů škol měšťanskýel zřídí se státní učitelské akademie, na něž s přijme každý, kdo se vykáže vysvědčením zp- sobilosti pro školy obecné. 16. Okresní školní rady udělí ke studiu tomu dovolenou, ponechajíce frekventantům plné elne jejich služné. 17. Studium na akademiích trvá rok, školně se neplatí. Přístup mají i učitelky. 18. Každý frekventant bude povinen po- slouchati paedagogiku (s vědami pomocnými) hygienu, mimo to však všechny předměty ně kterého odboru školy měšťanské. 19. Při učitelských akademiích zřídíse zkušební komise pro školy měšťanské. 20. Při zkouškách ať se žádá, od kandi- dátek právě tolik jako od kandidátův.
67 article
1) Volné Směry. Roč. XII. čís. 1. (E Fro- mentin: Medilace o slávě a kráse. — M. Jiránek Francouzští impressionisté. — J. Meier Graefe Edgar Degas. — K. Scheffler: Pěre-Lachaise. — Re produkce děl A Rodina, A. Slavíčka, E. Degase O. Nejedlého a J. Preialera) ) Styl. Měsíčník pro architekturu, umělecká řemesla a esthetiku měst. Roč. I. čís. I. (A. Su charda a J. Gočár: Mohyla bělohorská, s textem Z. Wirtba. — K. Schefller: Činžák. — J. Kotéra Vila dra. Tondera. — G.: Titulní list. — Ilustrace Dobré a odstrašující příklady činžovních domů. — Vila Tonderova — J. Benda, V. Sucharda: Hračky. ) Ornamenty stavební, provedené praž skými sochaři, 56 obrazů ve svěllotisku podle sku- tečných originál0. Třetí díl. — Vídeň. A. Schroli Co. Fol.
M Jiránek J Meier Degas K Scheffler A Slavíček E Degas O Nejedlý J Preialer J Gočár Mohyla Z Wirtba K Schefller J Kotér Tonder Tonderův J Benda V Suchard Vídeň Schroli Company E Fro Graefe PěreLachaise
68 article
) Výběr prací výzdoby chrámové Navrhl a provedl F. Urban. Provedeno svěllo tiskem dle fotografií. První oddil. 25 listů. — Víden A. Schroll Co. 1907. Fol. Moderne Kirchen-Dekorationen Ein Vorlag-werk für ornamentale Kirchenmalercicn Nach den Originalen herausgegeben von Ferd. von Feldegg. Dritte Folge. — Vídeň. A. Schroll á C 1907. Fol. ) Jurkovič Dušan: Práce lidu našeho. Li dové stavby, zařízení a výzdoba obydli, drobn- práce. — Vídeň. A. Scholl Co. Seš. 3. a 4. (20 list světlo a barvotisků). Fol. ) Lidový nábytek východočeský Vydává Průmyslové museum císaře a krále Fran tiška Josela I. pro východní Čechy. — V Chrudim 1907. Seš. 1. (5 barvotisků). Vel. fol.
Urban Ferd Feldegg A Schroll Jurkovič Dušan A Scholl Fran tiška Josel I Čecho Moderne Kirchen Dekorationen Eina Vorlag Vídeň Chrudim Vela Schroll Company á C Company