1
masthead
26. ledna 1907. Číslo 25.
5
article
Nové publikace.
Nové publikace.
= Časopisy, alba, mapy, knihy, listy po
malu se množí na malou hromádku, na ní
teď leží nejnovější členská premie »Manesa«
Leží dvojnásob: je to plastická podoba nabé
ležící a snící ženy, z jakési biskytové směsi
mléčně bilá a matná, matná v tonu i ve tvarech
hmotných, a přece jako zamlžených a zamžených.
Jan Štursa miluje takové úzkotělé divčí zjevy,
v uvolnění údů a rozplývavém obryse, jakoby
je viděl v dálce snů. Rozumím-li dohře tét
»premii« a beřu-li ohled na různé její před-
chůdce u »Manesa«, chce tato malá plastika
svésti velký boj na etažerech našich salonů
a trhovými, ne-li jarmarečními figurkami bílými
nebo pestrými, z porculánu, biskytu a filin to-
várních a upravovat příští drobné plaslice umě-
lecké. Je jakýmsi odznakem členů »Manesa«a
zároveň činitelem propagačním. Dobře tak.
Štursa
6
article
»Manes« letos také rozšířil svoji činnost
publikační a zase se zámysly a cily propa-
gačními. Malá palácová revoluce nezanechala v
»Volných Směrech« 1) zatím jiných stop, než
malou redakční poznámku v nově nastupujícím
ročníku. Je už dvanáctým, a nechť prodělal
tento časopis jakékoli změny v programech
krise v řízení, choroby dětské i mladické buj-
nosti, jeho vzrůst obsahový a jakostný — pře-
hlížíme-li oněch plných jedenáct kvartových
svazků — je vzácný a pro nás užitečný. Po
všechen čas kladly všechny redakce hlavni váhu
na výběr a jakost reprodukcí a vůbec typogra-
fieké úpravy. Zde stály vždy na výši své úlohy
a poslední i nastupující ročník ukazuje, že
snahy jejich jsou nejen řídící, nýbrž také ve-
doucí. Tedy propagace, propagace dobrého, neli
vynikajícího umění, propagace těžších měřílek
stále zvyšovaných požadavků, propagace po-
kroků a evolucí v umění. Někdy arci zaběhne
se na čas do jednostranností a horlitelství ne-
zřídka slává se, i jinde, krátkozrakým; nad
tím však vždy dovede zvítězit moc vysoko
pěkně postavených cílů. »Volné Směry« chtějn
být očividně mostem, úzkým sic, však pevným,
mezi cizím a domácím uměním. Jedno má
druhé připravovat, podporovat, vykládat a odů-
vodňovat. Chtějí rozšiřovat obzory a nelze také
tento časopis oddělit od výstavního podniku
»Manesa«, s nímž za uplynulé decenium vyrostl
nám významný činitel snah a činů kulturních.
Ted
Manesa
7
article
Až se »Volným Směrům« podaří ii literární část
postavit na vlastní produkci, aby mohly své
hospodářství provádět bez vypůjček a dluhů.
budeme v nich mít časopis odborný vzácné
vzornosti.
Nový ročník nerozšiřuje aniž, pokud zřejmo.
mění svůj program. Úkoly arci rostou. Archi-
tektura a všechno co s ní, to jest s budovoua
budováním, umělecky souvisí, vyžaduje, za
našich nikterak utěšených okolností, větší po-
zornosti, pěče a živější a účinnější propagaee
svých dobrých a zase pokrokových “ a vývo-
jových stránek, nežli by ji »Volné Směrye
mohly poskytnout. Proto vyšlo první číslo
»Stylu«: 2) Co se asi 2 této kukly vyvíne? Vý-
bojná tendence je zřejmá na první pohled. Ne-
může býti ani jiná. Nikdo nechce věřit a vidět,
v jaké architektonické bídě žijeme, jak dosud
je ubohý náš umělecko-průmyslový vkus, jak
nevážně a nesprávně se přikročuje k podnikům
sem spadajícím, jaké nepochopení a jaká neci-
telnost vůči umělecké podstatě jejich vládne.
Všechno to jsou momenty, které nás na všech
stranách i hmotně poškozují a bohužel mnohem
trvaleji a citelněji, nežli celé výstavy nepoda-
řených obrazů. Boj proti nim, snaha o nápravu
a náhradu snad už přicházejí pozdě. Jistě.
8
article
Veliké spousty chyb, zaviněné spekulaci, tilu-
lárním umělectvím, nevychovaností jemnocitu,
všechno minulé, vtěleně v hmotné tvary, v změ-
něnou podobu měst, nelze odčiniti. Ale všemu
budoucímu, všl nynější a příští činnosti a uváživost
na těchto polích lze připravovati půdu lepší.
rovnati cesty. Toho chce podniknouti »Styl«
Bez krutostí a bolestných ran stěží se při tom
obejde. Nelze jinak: musí bojovati proti minu-
lému, aby vybojoval budoueí. »Manes« není tak
krátkozraký, aby ne iděl skutečné úspěchy pro-
pagační, jichž už dosáhl. Toto vědomí přichy-
stalo pružiny »Stylu«, »Mánes« však, neni-l
krátkozrakým, nezatají si také kroky, kterýmiv
horlení svém kdy pochybil. »Styl« tedy může
se při volbě cilů, cest a prostředků opřiti
mnohou zkušenost školy »Volných Směrů«. Musl
být bojovný, nelze jinak; jenom jak často, vzpo-
meňte si, u nás zvrhá se boj ve rvanía rvačku
Místo kulturních zápasů pouliční rvanice. Mus
tomu tak být?
Mánes
Musa
9
article
Z Vídně došly na onu štučku čtyry mapy
týkající se našeho umění. A. Schroll a Co
podniká, k čemu není u nás dost odvahy. Začl
jsme krásnými a bohatými uměleckými mono-
grafiemi v tempu, zdá se, přilis rychlém a málo
odváženém; prolo bylo nutno zarazit a zarazil
jsme dočista. Mimo to jsme se nezdrželi a sam
na sebe vrhli v podivně soutěži. Co jeden vy-
dal, vydal a vydává honem druhý, pleně př
tom svého předchůdce. Zatím vídeňské nakla
datelství našlo si obory naší prodakce, z nichž
možno těžit. Právě teď rozesílá už třeti třiceti-
stovou serii »Ornamentů stavebních« 3), totiz
sbírku štukaterských prací pražských a českých.
Už jich je přes dvě stě, těchto částí ornamentů
nástěnných, stropních, průčelných a jiných.
Celá škola C. Klončka je zde a všechen jeho
vliv, jak jsem obé zde leckdy karakterisoval.
Kde co na stavbách v obvodu Prahy novéhose
objeví, až po Vinohradské divadlo, je zde v
zdárném světlotisku. Jak se dovídám, publi-
kace »jde« výborně; celé náklady se jí spotře-
bují v Americe a v jižních zemích, kde chtěj
A Schroll
C Klonček
Vídeň
Praha
Amerika
10
article
mít také moderní ornament. Publíkace nemá
ovšem monografických a historických cílů. Z
to jiné a to velmi praktickě pro širou prax
řemeslnou. Nabízí a rozšiřuje to, co se ještě
před málo lety nazývávalo nepokrytě »sbírkou
vzorných molivů« a co bylo a je hledanou
vítanou opornou holí na cestu k invenci, př
níž není nevyhnutelným požadavkem původnost
a uměleckost, nýbrž jen zručnost a poku
možno vkus. Až se kde mimo Prahu a v ci-
zině setkáte s plastiekou dekorací vám známé-
ho rázu, uhodnete, kterými cestami se tam do-
stala. A speciálně pro náš venkovi: musí-li se
už o něco opřít, není-li tu zdravé a spraved
livé, aby sáhl po vzorech, námětech a popu-
dech domácího původu a vzrůstu?
S nakladatelského stanoviska mají asi také
dvě jiné publikace“) stejný směr Iržní. S umě-
leckého však mají pro nás svoji hodnotu mo-
nografickou. Jedna druhou doplňuje tak, že ob-
sáhnou dosavadní žeň Franty Urbana, k niž
jeho žena Marie Urbanová svojí ornamentalnou
hřivnou přispívá. »Výběr prací výzdoby chrá-
mové« drží v sobě vše figuralné, co Urban na
stěnách a okenních sklech v kostelích a kaplích
na Vyšehradě, Vinohradech, Horách Kutných,
Plzni a jinde byl provedl, světlotiskové repro-
dukce dle kreseb a kartonů, oněch kreseb a
koncepcí, jimiž Urban prodlužuje a omlazuje
kresebné a komposiční umění F. Ženiška, „rou-
buje naň tu onde nějaký prvek vasněcovský.
Urban
Urbanová
F Ženiška
Praha
Vyšehrad
Kutná
11
article
Zajisté je umění Urbanovo rázu kompromisního
a nikterak svébytně revolučního. V něm posi-
tivnost plastického zjevu v stylisovaném zušlech
téní, ve vábivé stylisaci přijímá něco prvků
z moderně upravených motivů a forem. Nem
zvláštní síly, ale též ne hrubosti a drsnosti
nese se přivětivou a příjemnou vlnou, nevzbou-
řenou a) nevzrušenou sic, za to však pro
cítěné určitosti a solidnosti. Nestaví si novýeh
problémů a neůtoči na nové umělecké záhady.
za to vystupuje s dekorativným vkusem, kterým
odzbrojuje nároky i zarputilých stylových kon-
servativců. V třetí řadě »Moderne Kirchendeko
rationen« barovné listy ornamentálně dekorativ-
ných motivů F. a M. Urbanových z kostela vy-
šehradského a kaple Vlašského Dvora na Ho-
rách Kulných tvoří nejlepší část publikace, v níž
je jinak dost imitací nového i starého. Urban
kdysi sám králce vyložil své principy kompo-
siční těchto dekorací. Jakkoli jsou přirozeně
tytéž jako nenapssné, jimiž se jeho figurálné
umění řidí, mají výsledky jejich samostalnější. N
základní osnově dekorativných zásad starých
slohů, jež považuje ne nesprávně za podstatné.
kardinální a v kořeni neměnitelné, rozvíjí vý
zdobu novotvárnou i stylisační úpravou. S veli-
kým štěstím. Plošný ornament vegelabilného zá
kladu, bohatý tvarem, rythmického chodu a ma-
liřsky, ne typografně neb architektně vyvozený.
jak jej manželé Urbanovi ovládají a produkují
značí u nás teď jeden z vrcholků této kategorie
Urbanův
M Urbanův
Urban
12
article
Vzorovou propagaci má za hlavni zfele
krásná, stále nové svěly tvarové odkrýrající pu
plikace Dušana Julkoviče. Zvolna, bohužal, do-
spěla teď ke čtvrtému sešitu.5) Pětina celku lež
před námi, vzorná a krásná v každém ohledu,
výběrem, reprodukci, úpravou. Morava a Sloven-
sko vykládají tu bohatství a svéráznost svéhe
lidového umění od stavby roubené až po vý
šivku a krajku, od malovaného krbu až po ná
hrobní kříž. D. Jukovič je zapálen pro tolc
umění kmene, z něhož sám pochodí, zapálen
v horkosti sourodě krve i v umělecké své pod-
statě. Poměr této k onomu lidovému umění uká-
zal a ukazuje jinde, ve svých vlastních výtvo
rech, které už tím stojí nad podobnými před-
chozími pokusy jiných, že nepodává kopii z
originál, nýbrž těží z nahromaděného uměle-
ckého odkazu svého lidu. Tento odkaz zde
sbírá a předkládá. Tato publikace musí býti při-
vedena ke konci! V ní je engažována naše čest
i náš národní a umělecký prospěch, ač-li vše
chno naše horování o předmětu jejím není pou-
hou sentimentální frásí. A až bude dokončena,
budeme míti v rukou encyklopedii lidového
umění čaského na Moravě a Slovácku, pravou
studnici k vědeckému poznání, k radosti, po
žitku a k umělecké obrodě.
Julkovič
D Jukovič
Morava
Slovácko
13
article
Z našich museí vyvinuje chrudimské nej-
čilejší činnost publikační. Byla o tom zde již
řeč. Teď pokračuje novým sešitem ve svám
obrazovém soupisu »Památek východočeských«
s nezměněným programem a nejnověji zahájilo
publikaci rozměrů ještě větších o látce úzce
vymezené. Patři po bok podniku Jukovičovu.
neboť i tu jde o lidové umění Z českého vý
chodu. Titul »Lidový nábytek východočeský«
určuje obsah i program. A tenlo nábytek peslř
a živě omalovaný, což je jeho příznakem, skříně.
trubky, postele, v polychromních zdařiiých re-
produkcích bude zde ve svých význačnýeh
předslavitelich a typech v jedno shrnut, aby na-
plnil úkol podobný jako dílo Jurkovičovo. Úa
jejich formát naznačuje, že mají být předmě-
tem studia i podnětem ku práci umělecko-prů
myslové. A neméně to, co úvod slibuje: pro-
Dly, řezy, tedy detail podoby a konstrukce.
Bude tudíž vykládati tato publikace, stejně roz
vážná jak nákladná, o lidovém kolorismu právě
tak jako o empiriekých zkušenostech a doved-
nostech venkovského truhláře. Přiliš jednostranně
dosud braly si dosavadní publikace národopisné
jen a jen výšivky za předmět. Lidové stavitelstvl.
českou chalupu, nám slibují dva spolky po ně
kolik desitiletí; o lidovou keramiku ještě ne
zavadily a o mnohý jiný obor též. Jurkovič
chrudimské museum vycítily tyto mezery a kla-
dou sem svá velká díla.
Jurkovičův
Jurkovič
14
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Reforma středoškolská.
Středoškolská anketa svolána ministerstvem
vyučování a předběžné porady znalců školstv
způsobily velmi živý zájem o opravu střední
školy. Všichni, kdo střední školu absolvovali
i ti, kdož své děti mají na středních školách.
zajímají se o reformu středoškolskou a doufají,
že z nynějšího theoretického ruchu vzejde prak-
tický výsledek. Nemůžeme v krátkém článku
již dnes v přehledu snésti celkový obraz, vy
plývající z jednání anketního, a chceme zatím
dnes poukázati jen k něklerým zvlášť význač-
ným momentům.
Nejsilněji pronikal poradami zápas „světa
reslistického se světem humanistickým. V boj
tom, zdá se, vítězně obstálo nynější gymnasium
ačkoliv směr moderní dovedl, že pozbude as
gymnasium svého výhradného privilegia a že-
jině typy středních škol budou nadány právem
přestupu na školy vysoké.
15
article
Dalším výsledkem rokování jest všeobecn
poznání, že jednotná střední škola, ja kožto úslav
pro všechny, kdož se dalším studiím na školách
vysokých věnovati chtějí, jest neuskutečnitelná.
ba naopak, že moderní kultura žádá, aby již
vzdělání středoškolské bylo hojně a hojněji než
dosud diferancováno, při čemž jistého zklamán
zajisté dožili ti, kdo čekali od porad, že bude
vysloven ortel nad latinou; neboť nejenom že
latina uhájila svého postavení dosavadního, ale
naopak pronikaly silné hlasy, aby také na reál-
kách latině bylo vyučováno, aby tak zjednáno
bylo pojítko mezi jednotlivými druhy škol.
Lze očekávati, že pouze řečtina bude po-
sunuta do vyšších tříd gymnasialních a že budou
zvláště v menších městech zřizována gymnasia
ve vyšším oddělení rozdělená na dvě skupiny-
s řečtinou a bez řečtiny, za to však s jazykem
moderním. Vůbec lze očekávati, že vedle dosa-
vadních typů střední školy (gymnasil, reálek
realných gymnašií) budou napodobeny i jiné
typy v cízině osvědčené, jako na příklad ně-
mecká škola reformní, škola systému německo-
švýcarského a anglická výchovná škola venkovská.
16
article
Je přirozeno, že všechny útvary středníe
škol musí býti tak organisovány, aby žákům
umožněn byl snadný přechod do škol vysokých
což možno příslušnýmí zkouškami zjišťovacím
umožniti.ao nin íde
Cenným výsledkem porad anketních je od-
souzení dosavadního byrokratického sýsťému
středoškolského. Výborně a vystižně věc označi
prof. dr. Fr. Drtina, žádaje, aby »byrokratický
formalism byl odstraněn na prospěch samostat-
nosti a svéprávnosti učitelstva, učitelských sboro
a školních rad, v nichž učitelstvo by mělo být
zastoupeno členy volenými z vlastních řad«. Pak
snad by omezen byl, ne-li zdolán nynější systém
strachu a hrůzy, systém, jímž stejně trpí ne
uprosným byrokratismem pronásledovaní učitelé.
přetěžovaní a ustrašení žáci i ubozí rodičové,
kteří čím dále tím více patří na školu s ne
důvěrou.
Potom snad, až o rozsahu učiva a celém
vnitřním životě školním budou více rozhodovat
praktičtí učitelé a osvícení zástupci lidu než
zkostnatělí byrokrati, pak bude možno, aby středn
škola mnohem více věnovati se mohla svému
úkolu výchovnému, který nevézí jenom ve klo-
potném hromadění učiva, ale tkví v účelném
pěstování logického myšlení, krásného cítění
ušlechtilé vůle.
Olázka reformy středoškolské zajímá tal
veliký kruh čtenářstva našeho listu, že bude
zajisté vítáno, když nyní, kdy jsou známy vý-
sledky jednání anketního, budeme touto otázkou
častěji se obírati s poskytneme možnost a příle-
žitost, aby o této důležité věci slyšeny byly
hlasy nejenom ze řad učitelstva, ale i od při
slušníků jiných odvětví kulturní práce.
profesor
doktor
František
Drtina
17
article
Reforma učitelských ústavů.
V živém ruchu reformním zapomenuto jaksi
na reformu průpravného vzdělání učitelského.
Nabývá vrchu směr, který je v odporus
snahou zříditi pro průpravné vzdělání veškeré
inteligence jednotnou školu střední a naopak
přicházi se obecně k náhledu, že právě silné
rozdružení vyšších ročníků střední školy je při-
měřené moderní kultuře.
O úpravu průpravného vzdělání učitelského
zápasí u nás hlavně dva směry: jeden, který
na troskách nynějších učitelských ústavů chce
zrovnoprávněti učitele stejným vzděláním středo-
školským a přičleněním vysokoškolského oddělení
vychovatelského na fakultě filosofické, a drubý
který zreformovati chce nynější učitelské ústavy
ve smyslu jakéhosi nového typu střední školy
Podáváme níže návrh pana ředitele učitel
ústavu B. Čihaře, přednesený jím v poradách
klubu národní strany svobodomyslné. Zajímavý
a vysoce pozoruhodný návrh tento, opíraje se
silně o výsledky sjezdu paedagogil, počitá ovšem
s nenásilným vývojem a staví na čtyřiřidní
škole měšťanské, projektuje rozšíření ústavu o
jeden ročník a předpokládá možnost přechodu
na vysoké školy.
Návrh ředitele Čihaře zní:
1. Ústavy učitelskě jest opraviti tak, aby
byly moderní školou střední — ani gymnasiem
ani reálkou — a měly nejméně pět ročníků.
Čihař
ústav B
18
article
2. Čtyři mají poskytovati vzdělání vše-
obecné v tom rozsahu, jak je poskytuje středn
škola — pálý vzdělání odborně.
3. Kandidáti ať nabudou na ústavě učitel
ském tolik vědomostí a dovedností, aby se pal
mohli dále vzdělávati a pokračovati s duchem
času, jakož i aby nabyli způsobilosti studovat
na vysokých školách.
4. Na mužských ústavech budiž nauka
polním hospodářství vynechána, hra na klavír
na varhany buď předmětem nepovinným.
5. Na ústavech pro učitelky nechť se vy
učuje ženským ručním pracím jen tolik, kolik
je potřebí k nabytí způsobilosti vyučovati žen-
ským ručním pracím na školách obecných.
6. Co rozsahu jednotlivých předmětů
počtu hodin se týče, ať není rozdílu mezi ústavy
mužskými a ženskými.
7. V každém ročníku budiž počeť chovaneů
nejvýše 30.
8. Pro praktický výcvik kandidátů ať jes
každým ústavem učitelským spojena účelně za-
řízená cvičná škola — podle místních poměrů
buď jen obecná, anebo obecná i měšťanská.
19
article
9. Všechny ústavy učitelské zřizuje a udr
žuje stát; ústavy soukromé, zejména s interná-
tem spojené ať se zruší.
10. Do prvního ročníku ústavu učitelského
přijímají se absolventi čtyřtřídní školy měšťan-
ské, nebo nižší školy střední, nejméně pat-
náctiletí.
11. Do pátého ročníku mohou se přijat
bez přijímací zkousky, kdo se vykáží maturit-
ním vysvědčením ze škol středních.
12. Kandidáti, kteří na konci IV. ročníku
vykonáli s prospěchem zkoušku maturitní, mo
hou býti řádnými posluchači na vysokých
školách.
13. Kdo absolvují V. ročník a podrobují
se s prospěchem zkoušce závěrečné, nabudou
vysvědčení způsobilosti, býti zatímním učitelem
na školách obecných.
14. Po dvouleté službě školní (na škole
veřejné nebo soukromé s právem veřejnosti
mohou podniknouti zkoušku učitelské způsobi-
losti, po níž nabudou práva na definitivní usta-
noveni.
15. Ke vzdělání učitelů škol měšťanskýel
zřídí se státní učitelské akademie, na něž s
přijme každý, kdo se vykáže vysvědčením zp-
sobilosti pro školy obecné.
16. Okresní školní rady udělí ke studiu
tomu dovolenou, ponechajíce frekventantům plné
elne
jejich služné.
17. Studium na akademiích trvá rok, školně
se neplatí. Přístup mají i učitelky.
18. Každý frekventant bude povinen po-
slouchati paedagogiku (s vědami pomocnými)
hygienu, mimo to však všechny předměty ně
kterého odboru školy měšťanské.
19. Při učitelských akademiích zřídíse
zkušební komise pro školy měšťanské.
20. Při zkouškách ať se žádá, od kandi-
dátek právě tolik jako od kandidátův.
67
article
1) Volné Směry. Roč. XII. čís. 1. (E Fro-
mentin: Medilace o slávě a kráse. — M. Jiránek
Francouzští impressionisté. — J. Meier Graefe
Edgar Degas. — K. Scheffler: Pěre-Lachaise. — Re
produkce děl A Rodina, A. Slavíčka, E. Degase
O. Nejedlého a J. Preialera)
) Styl. Měsíčník pro architekturu, umělecká
řemesla a esthetiku měst. Roč. I. čís. I. (A. Su
charda a J. Gočár: Mohyla bělohorská, s textem
Z. Wirtba. — K. Schefller: Činžák. — J. Kotéra
Vila dra. Tondera. — G.: Titulní list. — Ilustrace
Dobré a odstrašující příklady činžovních domů. —
Vila Tonderova — J. Benda, V. Sucharda: Hračky.
) Ornamenty stavební, provedené praž
skými sochaři, 56 obrazů ve svěllotisku podle sku-
tečných originál0. Třetí díl. — Vídeň. A. Schroli
Co. Fol.
M Jiránek
J Meier
Degas
K Scheffler
A Slavíček
E Degas O Nejedlý
J Preialer
J Gočár
Mohyla
Z Wirtba
K Schefller
J Kotér
Tonder
Tonderův
J Benda
V Suchard
Vídeň
Schroli Company
E Fro
Graefe
PěreLachaise
68
article
) Výběr prací výzdoby chrámové
Navrhl a provedl F. Urban. Provedeno svěllo
tiskem dle fotografií. První oddil. 25 listů. — Víden
A. Schroll Co. 1907. Fol.
Moderne Kirchen-Dekorationen
Ein Vorlag-werk für ornamentale Kirchenmalercicn
Nach den Originalen herausgegeben von Ferd. von
Feldegg. Dritte Folge. — Vídeň. A. Schroll á C
1907. Fol.
) Jurkovič Dušan: Práce lidu našeho. Li
dové stavby, zařízení a výzdoba obydli, drobn-
práce. — Vídeň. A. Scholl Co. Seš. 3. a 4. (20 list
světlo a barvotisků). Fol.
) Lidový nábytek východočeský
Vydává Průmyslové museum císaře a krále Fran
tiška Josela I. pro východní Čechy. — V Chrudim
1907. Seš. 1. (5 barvotisků). Vel. fol.
Urban
Ferd
Feldegg
A Schroll
Jurkovič
Dušan
A Scholl
Fran tiška Josel I Čecho
Moderne Kirchen
Dekorationen Eina Vorlag
Vídeň
Chrudim
Vela
Schroll Company
á C
Company