2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. ledna 1908. Číslo 25
4
article
Lékařská hlídka:
Lékařská hlídka:
Nedoslýchavost.
Lidé pečují málo o své zdraví. V shonu
životním usiluje každý o hmotné statky. Žene
se za mámivou, klamnou, vábnou však bludi-
čkou, jež nazývána bývá slovem štěstí, zapo-
miná však, že k tomu štěstí síla a zdraví hlavni
je podmínkou. Při všem bohatství dovede poru-
šené zdraví ztrpčiti člověku život měrou nále-
Mezi těžké poruchy zdraví sluší zařaditi ne
doslýchavost; ztráta dokonalého sluchu jest ne-
obyčejně trudná a trpká. Podstata nedoslýcha-
vosti a příčiny její jsou lidu nepatrným způso-
bem známy, málo kdo vědom jest si toho, z
kterých okolnosti obávati se musí úbytku sily
sluchové, vždyť valná čásť lidí nemá ani správ-
ného názoru o sluchu, domnívajíc se, že člověk
slyší bubínkem a jakmile bubínek prodéravěn.
myslí se všeobecně, že sluch jest zničen.
Sluchu slouží velice složitý ústroj. Sluchem
vnimá člověk zevní zvuky, nepravidelné: rachoty
a šelesty, pravidelné: tóny, hudbu a řeč lidskou.
5
article
Všemi zevními zvuky rozechvěje se vzduch
Čásť vln vzdušných dospěje k boltci, boltcem
zachycené vlny vzdušné svedou se do zvuko-
vodu, narážejí na bubínek, jenž uzavírá zvuko-
vod a rozechvějí jej. Bubínek, postavený šikmo
proto, by pojal větší množství vln, jest mírně
oliptická, pružná, volně napjatá blanka. Bubí-
nek, zvukovod a boltec náležejí k uchu zevnímu.
S bubínkem jsou pevně spojeny kůstky slu-
chové: kladívko, kovadlinka, třmínek. Tyto
kůstky jsou udržovány ve své poloze v dutině
bubínkové několika vazy, které vedle toho kůst-
ky sluchové tak upevňují, aby pohybovati se
mohly toliko jako páky, mezi sebou pak kůstky
jsou volně spojeny. Měří jen několik milimetrů
a uloženy jsou v kosti skalní v t. zv. dutině bu-
binkové; tato obsahuje vzduch a jest ve spojeni
se vzdušnými kobkami v soscovitém výčnělku
(který hmatáme za boltcem ušním), aby bubin-
kem rozvlněný vzduch v dutině bubínkové mě
větší prostoru k volnému pohybu a aby nepře-
kážel pohybům bubínku; vedle toho spojena jest
dutina bubínková s nosohltanem trubicí zv.
Eustachovou, aby vzduch v dutině bubínkové
mohl se stále obnovovati, by tlak jeho vyrovnal
se tlaku vzduchu ve zvukovodu. Dutina tato
s kůstkami, kobkami v soscovitém výčnělku
trubicí Eustachovou tvoří ústroje středního ucha.
Vnitřní ústroj sluchový jest v labyrinthu
skládajícím se z hlemýždě a tří poloobloukových
chodbiček, o nichž se soudí, že slouží ústroj
pro rovnováhu tělesnou. V jemné buněčné sklad-
bě hlemýždě zakončena a rozvětvena jsou
vlákna nervu sluchového; volné prostory hle-
mýždě vyplněny jsou tekutinou.
Eustachův
6
article
Chvění bubínku přenášejí sluchové kůstky
jako páková složka vespolek spjaté k labyrinthu,
jeť ploténka třmínku upevněna ve vejčitém
otvůrku labyrinthu. Chvěním plotěnky třmínku
rozvlní se tekutina v hlemýždi i všech třech
chodbičkách a podráždí vláknovité konce slu-
chového nervu; podráždění vede se zkříženými
sluchovými nervy k mozku a to ke středu pro
sluch, jenž jest v hořejších závitech spánkového
laloku povrchu mozkového. V mozku povstane
po uvědomění se vjemu představa zvuku, jež
jest co do sily, zabarvení a výšky téhož rázu,
jako zevní zvuk a jež způsobena byvši zevním
zvukem, promitá se člověkem zase na venek
Když poruší se kterákoliv součástka složi-
tého ústroje sluchového, dostaví se snížení slu-
chu, nedoslýchavost. To nastává na př., kdy-
koliv ve zvukovodu se zabrání zvukovým vlnám
dospěti k bubínku, kdykoliv utrpěl bubínek na
své pružnosti z jakýchkoli příčin, ať již vpáčen
jest silně dovnitř pro nedostatek vzduchu v du-
tině bubínkové, když jakýmkoli způsobem ucpá-
na jest Eustachova trubice a vzduch nemůže
skrze ni z úst do bubínkové dutiny; nedoslýcha-
vost projevuje se, když špatně pohybují se
kůstky sluchové pro chorobné změny dutiny bu-
bínkové, neb když zachvácen jest labyrinth. Jak-
mile usídlila se nemoc v mozkovém středu pro
sluch ve spánkovém laloku kory mozkové, neb
jakmile místo to jest rozrušeno, pozorována bývá
na protilehlé straně snížená schopnost chápati
smysl slov nebo zcela zanikne schopnost ta,
což označováno jest jako hluchota duševní či
slovná. Slovo se slyší, docela i opakováno může
býti dotčeným člověkem, ten však slovu neroz-
umí, nechápe je, slovo zní jemu jako pouhý
šelest. Taková porucha, byla-li jednostranná.
upravi se často v několika týdnech, když však
objevila se na obou stranách, zůstává trvalou.
Eustachův
7
article
Ve stáří ubývá též mohutnosti sluchové.
Počátky nedoslýchavosti těžce dají se po-
stihnouti zvláště, je-li porucha jenom na jedi-
ném uchu. Pravidelně se sezná nedoslýchavost,
až dostoupí vyššího stupně a až provázena jest
rozličnými souběžnými projevy, jako pocitem
bzučení, syčením, šuměním, hukotem, pocitem
šustění, zvoněním, pískotem, rachotem, chrastě-
ním a duněním v uších. Napřed pozorují se ty
pocity občas jen, později stále častěji, konečně
stanou se trvalými a nedají člověku spáti ani
v noci.
Z překážek ve zvukovodu, které stěžují nebo
znemožňují postup zvukových vln k bubínku,
vedle hnisu, jenž při zánětu středního ucha
může vyplňovati celý zvukovod, třeba uvésti
cizí tělesa, mazovou zátku, kostěné vý-
rostky a ohraničený zánět po případě úplný zá-
tvor zvukovodu.
Mazová zátka či cerumen vyskytá se nej-
častěji u lidí málo dbajících čistoty ucha, neb
u těch, kduž žijí většinou v prachu. U každého
člověka vylučuje se něco málo mazu ve zvuko
vodu; tvoří-li se ho příliš mnoho a není-li od-
straňován, vyplní se znenáhla celá dutina zvuka-
vodu.
Poruchy sluchu, jichž původ jest ve zvuko-
vodu, jsou přístupny úpravě; maz a různé před-
měty vypláchnou se z ucha, zánět se vyléčí, zu-
ženiny neb zátvor se operativně odstraní a slueh
vrátí se opět.
Zánětem bubínku, prudkým i vleklým, bývá
oslabena poněkud síla sluchová, úbytek není
však téměř nikdy značný.
Při prudkém kataru a hnisavém zánětu
středoušním většinou pozorovány jsou větší po-
ruchy sluchu. V uchu cítí se píchavé, řezavé bo-
lesti různého stupně a pocit napjetí tlaku. Čím
výměšek jest hustší, čím více jest ho v dutině,
čím více zánětlivých pruhů vazivových na kůst-
9
article
kách sluchových, tím větší jest nedoslý chav st
10
article
v čas choroby; i hlasitá mluva těsně u ucha
sotva jest slyšitelna.
Ačkoliv při prudkých nemocech středního
ucha jest tak veliké snížení sluchu, téměř až
na nejvyšší míru, není se přec obávati ohluch-
nutí, když nemoc léčena byla hned od počátku.
Tuberkulosa středního ucha vyvinuje se zá-
keřně; sluch může povážlivě utrpěti na svo
ostrosti, zlepšení těžko jest se naditi.
11
article
Vleklým zánětem středoušním mneho se
uškodí sluchovému ústroji a tím ovšem i sluchu.
V bubínku hnisem proděravěném zveličuje se
neustále otvor; hnisavým rozpadem mohou býti
postiženy buď všechny kůstky sluchové nebe
některá z nich, nebo upoutány jsou nepravidel-
nými jizevnatými pruhy. Nemoc trvá často mno-
ho roků, ano pozorovány i průběhy choroby,
trvající celý život. Jest zřejmo, že poruchami tě-
mito ve sluchovém ústroji zhoršen bývá sluch,
že nedoslýchavost může nabýti velikého roz-
měru. Přes to však není vyloučena naděje, že
všechno se zlepší. Malé i velké otvůrky v ba-
bínku zhojí se jizvou a bubínek jest zase způ-
sobilý, není-li jinak silně stluštěn neb nepod-
dajný a tuhý. Schází-li i veliká čásť bubínku,
nebo i celý, není sluch příliš snížen. V takovém
případě možno vkládati umělý bubínek, čímž
sluch se o něco zlepší. Nesmí se však mysliti,
že umělý bubínek hodí se pro každou nedoslý-
chavost; koná služby jen tehdy, je-li nedoslý
chavost zaviněna zničením pravého bubinku.
Pro sluch nebezpečnou chorobou jest vleklý
suchý katar středního ucha, zvláště přechází-i
ve stav, zvaný sklerosa. Vývoj jest celkem po-
zvolný; po několik roků ubývá sluchu, aniž by
si člověk byl toho vědom. Všechny sluchov
kůstky pevně a nepoddajně se spojí se stěnam
dutiny a v kloubech stanou se nepohyblivými
tuhými. Nedoslýchavost jest veliká a vždy du
provázena jest rozličnými hukoty a šelesty, ktere
často silně duševně rozruší.
12
article
Změny jsou obyčejně trvalé, nevyléčitelné
nejpříznivějšl ještě jest výsledek, léčí-li se ne
moc, dokud není příliš zanedbaná.
Labyrinth utrpí buď při sklerose nebo př
hnisavém zánětu středního ucha; je-li labyrinth
zachvácen, jest nedoslýchavost veliká, provázení
krátce neb dlouho trvající závratí.
Při neprůchodnosti trubice Eustachovy, za
viněné jakýmkoli způsobem, dostaví se snížen
ostrosti sluchové.
Prochází-li totiž vzduch nedostatečně skrze
trubici Eustachovu do dutiny bubínkové, zřed
se v ní silně vzduch a bubínek vpáčí se dovnitl
a tím jest pak méně schopen rozvlnění a pohybu.
Průběh jest rozdílný. V četných případeeh
při včasném léčení set sluch zlepší, je-li závada
odstranitelná.
Myslim, že upozornil jsem s dostatek na
možnost léčby nedoslýchavosti, aby čtenář vy
hledal v daném případě včasně pomoci odbor
ného lékaře.
Dr. Jan Lang.
Eustachův
doktor
Lang
13
article
Epidemiolocické podrobnosti nešlovic ve Vídni
Zase, po 10 letech poprvě, navštívil Vídeň nevítaný
host. Loni v dubnu vyskyil se tu první případ ne
štovic; v X. okresu od počátku května do polovice
června bylo hnízdo neštovic; vyskytlo se tu v téte
době asi 12 případů; první případ infikoval se z pel
dopraveného z Ruska nebo Haliče. — Mimoděk při
pomíná nám tento vzník epidemie naši malou epr-
demii rodinnou, pozorovanou asi před 9 lety na Král
Vinohradech (3 připady), kde povslala infekce z peří
dopravovaného z Persie.
Myslilo se, že epidemie je zdolána; mimo oče-
kávání objevily se v srpnu nové případy onemoc
nění: v XII. okrese (2 případy, končící smrtí) a sou
časně v X. okrese (5 případů), brzo na to v Meidhin-
gách, odkudž zanesly se nešťovice mime Vídeň n
venkov, poněvádž matka odjelu s dětmi na vene
(do Eisgaru); jedno dítě bylo již infikováno, onemoe-
nělo později a infikovalo 3 spolubydlící. Koncen
srpna objevily se nešťovice i VI. okrese. Dá se čekati
že se podaří epidemii šťastně zdolati, poněvadž po-
užito bylo se strany úřadů přísných opatření (isolace
nemocných i osob je ošetřujících v nemocnici cis
Františka Josefa, ochranné očkování ošetřujícího per
sonálu i osob jiných a pod.)
František Josef
Vídeň
Rusko
Halič
Persie
Královský Vinohrady
14
article
Epidemie tato je velmi poučná a jeví mnohé
pozoruhodné známky; tak již doba, za jakou se ne-
štovice ve Vídni objevily, není bez významu: víme
že imunita (t. j. vlastnost odolati nákaze), čili zdol-
nost trvá asi 10 let po očkování. Když ustaly ne-
štovice, nedávali se lidé očkovati: zvláště přivrženei
„přírodního léčení“ (Kneipiáni. Bilzovci a pod.) ne-
uslávali ve svých orgánech mluviti o zbytečném vpra
vování jedu do těla a pod. Výsledek se ukázal: ob-
jevila se epidemie, jež — jak úřadně konstatováne
— zachvacovala zvláště neočkované; tak z prvníeh
12 osob v X., okrese onemocnělých je 11 osob ne-
očkovaných; u těch probíhá nemoc s těžkými při
znaky (3 příp. zemřely). Onemocněl-li očkovaný,
jevil příznaky lehčího rázu
Tedy zkušenosti z epidemie vídeňské dokládaj
to, co „školní medicina“ dlouho už učí; co pak na
to řekne „přírodní léčení“?
Z literatury redakci télo rübriky zaslané:
Zdraví lidu. Měsíčník č. 1.. roč. I., redlakto
dr. Panýrek, redakční družina dr. Bulíř, dr. Kučera.
dr. Šimsa.
Pro zdravou výchovu našeho lidu v posledních
letech mnoho bylo vykonáno, zejména vydán četný
počet populárních spisů, jichž je skoro nadbytek
Nedostávalo se však populárního periodického časo-
pisu. „Zdraví lidu“ založeno je za tím úkolem, aby
poučovalo širší kruhy o pokrocích v lékařství, zvlá-
ště zdravotnictví, dále o otázkách boje proti alko-
holismu, tuberkulose, pohlavních chorobách, fušer-
ství atd., se zřetelem k heslu „Škola a lékař“, sledu-
jícím cíle zdravé výchovy a boj proti chorobán
mládeže. Úkol vzhledem k tolika olázkám velký. Re-
dakce osvědčených sil jest nám dobrou zárukou.
Přodplatné 8 K. Administrace Řeznická ul. 14.
Ted
doktor
Panýrek
Bulíř
Kučera
Šimsa
Vídeň
Re
řeznický ulice
15
article
Z kruhů právnických.
Z kruhů právnických.
Deset let moderního soudního
Výroční poznámky trochu k obhájení nenáviděněh
stavu.)
Před desíti lety, dnem 1. ledna 1898 vstou
pily v život nové zákony (z r. 1895), upravujíe
soudní příslušnost a řízení v občanských věcech
Vídeňský tisk chápe se příležitosti, aby oslavi
toto zákonodárné dílo J. E. Kleina, jímž za-
veden byl do soudních síní volnější duch a jímž
užívání materiálních norem právních stalo se
soudci snadnějším, nežli dopuštěno bylo formál
ním, těžkopádným starým procesem. Dv. rada
nejvyš. soudního dvora, dr. Leo Grab sche id
v „N. F. Presse“, ze dne 3. t. m. s pochvalou
zaznamenává úspěchy, jichž dosáhli soudcové
za posledních deset let v rozhodování právních
otázek, překonavše všechny nesnáze náhlé změ-
ny procesních forem a předstihnuvše všechny
naděje, které v ně byly skládány, když v jejich
ruce odevzdáváno bylo moderní soudní řízení
Oslavné glosy k výročí geniálního díla J. H.
Kleina se stanoviska soudce nepotřebují do-
plnění; je pravda, že novým civilním soudním
řádem zavládl volnější duch v soudnictví, jež
se stalo samostatnějším a mocnějším a je také
pravda, že tato volnost a samostatnost soudeů
valně prospěla spravedlivému užívání předpisů
hmotného práva, k němuž obecenstvo nabylo
znovu důvěry, které pozbylo v dobách, kdy spra-
vedlnost hmotného práva tonula ve formách
striktního písemného procesu. Ústním řízením
soudním zjednodušily a zkrátily se procesy;
staly se lacinějšími proti dobám, kdy několika-
leté procesování vedlo k majetkovým zkázám
sporných stran. Znamená tedy nový soudní řád
dalekosáhlý pokrok i ve směru sociálním a ho-
spodářském, je tedy dosti důvodů k tomu, aby
první výročí platnosti nových procesních před-
pisů provázeno bylo radostnými poznámkami
oslavnými.
Klein
doktor
Grab
N F
16
article
V tomto oslavném ruchu je však zajímav
vzpomenouti také obav, které projeveny byly při
vydání tohoto zákonodárného díla, jež tak rázně
povýšilo význam a moc soudce, že v pozadí za-
tlačilo procesní význam advokátů. Jsou zajisté
v paměti snahy, které zahájil stav advokátský
po zavedení nového soudního řádu k uhájen
existence svých příslušníků. Široké veřejnosti
nebyly tyto snahy sympathickými, poněvadž
strany namnoze posud vidí v advokátech jakési
privilegované příživníky jejich zájmů. Advokáti
netajili po zavedení nového soudního řádu pře-
svědčení, že sociální a hospodářské výhody n-
vého řízení vykoupeny budou jejich existenčním
ztrátami, ba projevili dokonce i smělou obavu,
zdali ve všech připadech zatlačení jejich proces-
ního významu povýšením soudcovské moci pro-
cesní bude ku prospěchu hmotného práva. Je
známo, že mezi soudci, příliš horlivými vyko-
navateli zákonodárných tendencí a mezi advo-
káty tu i tam došlo k měření sil, při kterém
soudce, vyměřující a upravující útraty, také měl
posici příznivější. Je také známo, že právě v po-
slední době, kdy tedy již advokáti celkem jen
v jednollivých případech těší se jakémusi privi-
legovanému sociálnímu postavení, objevují se
čím dále častější útoky na jejich stavovskoua
osobní česť, která ve veřejnosti snadno může
býti bez možné satisfakce ohrožena, poněvadž
pravidelně se útočí zcela všeobecně nebo aspon
z jednotlivých chyb odvozují se všeobecné dů-
sledky, za něž celý stav nemůže býti volán k od-
povědnosti.
17
article
Vyčítá-li se pak veřejně, že stav advokát
ský poklesl na vážnosti, není divu, že veřejnost
se domnívá, že pozbyl svého významu vlastní
vinou. Ano, stačí, aby vídeňský soudce napsal
oslavnou výroční vzpomínku, ve které vychva-
luje zdatnost rakouského soudnictví, jež uvolně-
ním a sesamostatněním soudcovského rozhodo-
vání ušetřilo poplatnictvu mnoho milionů na
útratách sporů — veřejnost si vyloží tento člá-
nek svým způsobem: vida, miliony, které by
byly zmizely v kapsách advokátů! Nejsou-li
vzácny připady, ve kterých se zcela svévolně
sahá na advokátskou česť, není zajisté zbytečno
vytknouti v ruchu oslavných gloss, že nový
soudní řád byl i advokáty přivílán s radostí jak.
dílo pokroku, na němž ruku v ruce se soude
pracují, že však první desetiletí obavy, jež vy
sloveny byly se strany advokátů po jeho zave-
dení, zcela nerozptýlilo, ba spíše potvrdilo.
Byly projeveny pochybnosti, je-li účelno
aby jedinému soudci, rozhodujícímu téměř denně
mnoho sporných právních poměrů, zůstaveno
bylo ve věcech nepatrných (bagatelních) defini
tivní rozhodnutí (až na zmatečnost málo prakti
ckou!), s vyloučením instancí na základě struč
ného ústního řízení, jehož ovládání předpoklád.
soudce v pravdě mimořádných vlastností. Rád
souhlasíme s míněním pana dvorního rady dra.
doktor
18
article
Grabschoida, že nový soudní řád ukázal mimo-
řádnou zdatnost rakouských soudců, avšak přece
nyní více než dříve v bagatelních sporech rozho
duje osobnost soudcova, na niž myslíme skore
dříve než na informaci. — Právě tím, že názo
soudce stává se pro spor autoritou, vyvinuly s
poměry, které přispěly k zatlačení prncesního
významu právního zástupce. Dříve bývalo stra
nám třeba právních zástupců i pro řízení pře
okresními soudy, aby nebyla porušena někter
z přísných forem řízení; nyní bývá advokát uví
tán od soudce v nepatrných záležitostech s vý
znamným úsměvem a s poznámkou: „nen
možno tu věc narovnat?“ Advokát ví, co zna
mená tato poznámka, jež jej činí při soudu zby
tečným a jež i ve sporech, které jsou zralé jen
pro smír, vzbuzuje nesmírně choulostivou oláz
ku, která ze stran bude platit útraty sporu
Rozumí se, že každá strana ponese své útraty
Tím je spor ještě nejúčelnějí odbyt a právní zá
stupce se nediví, pozoruje-li úžas své strany
která nechápe, proč se soudila a proč její advo-
kát k takovému narovnání svolil. Advokát v ta-
kových připadech obyčejně sám nechápe, komu
tím prospěl. Sobě ovšem nejméně, poněvadž
ztrati klienta, žádá-li od něho útraty ze sporu,
kterým strana nie nezískala nebo ještě ztratila.
19
article
A přece rozhodl se pro smír po důkladné úvaze
že nepatrný předmět sporu není v žádném po-
měru k risiku útrat, které by jeho straně vzešly
vysledkem sporu, jejž předvídá od okamžiku.
kdy poznal přímo nebo nepřímo rozhodný názor
soudce. Toto prekérní stanovisko advokátů, ve
sporech menšího významu, přispívá valnou mě
rou k nevážnosti jejich stavu; opustí-li však toto
pasivní stanovisko, získávají pověst advokátů
kteří se soudí pro útraty... Chválí-li se tudí
dobrý účinek nového procesního řádu ve směru
sociálním a hospodářském, nesmí se zapomínati
že advokáti mají také jakousi zásluhu o „rychlé
ukončení sporů“, jež se ovšem ve velké řadě
případů neděje rozhodnutím, nýbrž odklizením
se kterým strana sama často v soudní síni sou
hlasí, proti kterému však v advokátní kancelář
často krutě raisonuje.
Soudce bývá ovšem potěšen, může-li v zájmu
sporné věci strany „smířiti““. Je to často povinnost
jeho svědomí a smyslu pro spravedlnost, avšak za
vládla-li tato smiřovací praxe, není ovšem také divu
že v advokátech účtujících útraty vidí jediné překážky
rarovnání Není také divu, že soudce často zapo
mene na námahu advokáta, který spornou látku k
smíru připravil a na stanovisko advokáta, který m
žádat útraty od své strany, jíž vyslovil přesvědčená
o možném vítěz stv. ve sporu. Je zajímavo, jak roz
dílna je v takových případech psychologie dvou stav
které geniální dílo J, E. Kleina uvedlo v tomto směru
v jakýsí příkřejší rozpor.
Vzpomeneme-li ještě případů, ve kterých soudc
následkem této různé psychologie zapomíná také př
oceňování advokátní práce na to, že právní zástupce
řízení.
E Klein
20
article
nemahavě připravil a srovnal spornou látku k úst
nímu řízení a k rychlému rczhodnutí, naznačil jsem
zhruba, proč cslavné glosy soudců k dílu J. E. Kleina
vyvolávají u advokátů hořký úsměv.
Nový procesní řád chrání, jak se s pochvalou
uvádí, nejen objektivní právo stran, nýbrž i strany
samy proti jejich vlastním sudičským náruživostem.
V tom směru se nazývá nový soudní řád zákonem
„dobročinným“, jenž stranám ušelří mnoho poněz
soudnům mnoho času. Soudce, který se připravil do-
bře k líčení, nenamahal se marně. Nabyl přehledu
o sporné látce, již pak rázem, často bez rozsudku,
rezhodne. Ovšem, výborně! Advokát se mohl namá-
hati marně; neskončí-li spor rozsudkem, ať se stará
o útraty a skončí-li rozsudkem při prvním líčeni, při-
soudk mu první soudce několik málo korun jako z
obyčejnou několikaminutovou intervenci, ponechávaje
druhé instanci, aby mu přisoudila také přiměřený ob-
nos za srovnání sporné látky a za jednání o smír,
které bývá pro právníka daleko nepříjemnějším nežli
spletený spor.
Klein
21
article
Kdyby advokáti chtěli, mohli by sebrati celou
řadu případů, ve kterých ani nový soudní řád ne-
uchrání stranu od „zbytečných útrat“. V takových
případech se strany rychle smiřují po soudcovském
upozernění na útraty. Na příklad jde-li o důkazy
znaleckým posudkem a dobrozdáním. Ve strachu pře
útratami skonči se pravidelně bez rozsudku spor.
když se v něm dospěje k okamžiku nejrozhodnějšímu
Nebo v tom případě, když strana, bydlící mimo ob-
vod procesního soudu, má býti vyslochnuta přísežně
předovším se pošlou spisy k nepřísežnému výslechu.
pak se vrátí procesnímu soudu, který je znovu po-
šle soudu rekvirovanému, aby stranu vyslechl pří-
sežně, neboť o přísaze rozhodovati přisluší jen soudu
procesnímu. Kolik sporů o věc nepatrnou rozhodne
se po takovém poměrně nákladném řizení důkazním
Bylo by však zbytečno z jednotlivých připadů
podrobněji dovozovati známou zákonodárcovu snahu.
čelící proti advokátním palmárům. Jsou-li advokáti
vyloučeni z účasti v důležitém a často velmi nesnad-
ném řízení u soudů živnostenských, je s dostatek na
značeno, jaké strachy pocítil asi zákenodárce, za-
ujal-li stanovisko tak nepřátelské vůči advokátům,
jako by nebylo bývalo postačilo vytknouti k ochraně
hospodářsky slabých stran především jen zásadu, že
se útraty ve sporech živnostenských nepřisuzují. Není
potřebí vykládati, kterak si v neprospěch advokát
vysvětlí živnostník, vyhledavší právníka pro svoj
spor se zaměstnaným cdpověď advokáta — „dle zá-
kona nesmím vás před živnostenským soudem za-
stupovati!“ Před soudem, u kterého zájmy zaměst-
navatele hájí někdo z obchodního personálu zaměst-
natelova — —
živnostenský soud
22
article
I v tom směru vzcházejí advokátům za praxe
nového soudního řádu křivdy a nesnáze, že strany
teprve pro odvolací instanci domáhají se zastupování
když si v první instanci neopatrným vedením sporu
poškodily svůj sporný zájem takovým způsobem, jenž
pořadem instanci již nemůže býti napraven. O tom
že se v takových případech za studování celých sporů
námaha advokátova odměnou z pravidla jen soudních
ječnání oceňuje kuse a neúplně, bylo by zbytečn
podrobněji vykládat. Vždyť o tom není sporu, že ge-
niální dílo J. E. Kleina směřovalo k reformě řízen
na útraty advokátů. K čemu tedy při oslavě prvního
výročí desítiletého trvání nových procesních norem
vyhýbati se této otázce, jež by zasloužila, aby
osvětlena byla také zkušenostmi, kterých advokát
nabyli z desítileté praxe nového soudního řádhu?
Mohl jsem jen naznačiti, kterak by se výroční
zlosy advokátů líšily poněkud od poznámek soudce,
který při nejvyšším soudním dvoru přece nemá dosti
příležitosti, aby postřehl, jak advokátský stav ztrácí
na vážnosti v řízení prvních instancí. Jinak ovšem
advokáti připojí se asi rádi k soudcovské oslavě ge-
niálního díla J. E. Kleina. Budiž všechna čest tomuto
pokrokovému dílu a moderním vynikajícím našim
soudcům! Není však zajisté neskromnosti, domáhají-li
se advokáti při této přiložitosti za účelem jakési, nyní
skoro již polřebné rehabilitace za hmotné škody, no-
vým soudním řádem utrpěné — také pro svůj stav
trochu více cli anebo aspoň uznání za nezištnou pod-
poru, kterou věnovali v zájmu reformního díla zcela
nezištně, často i obělavě pro hospodářský úkol no-
vého soudního rádu.
Bylo by zajímavo slyšet o těchto choulostivých
otázkách také hlasy soudce i obecenstva, aby se uká-
zala přesněji různost oné trojí psycholozie, která se
projevuje v malých i velkých procesech.
Klein
23
article
X Ochrana plodu. V Německu (Berlín-Oranien-
burg) vydala nedávno hraběnka Gisela vo
Streitberg spisek, v němž velmi energicky se
domáhala opravy těch ustanovení zákona, která
určují trest na vyhnání plodu z lůna mateřského i na
každé počínání, jež mají vyhnání plodu nebo jeho
zničení vůbec za následek. Autorka reklamuje tako-
vým způsobem pro ženy právo na zníčení ži-
vola klíčícího. Drobná publikace vzbudila mno
ho pozornosti nejen v kruzích lékařských, ale i práv-
nických. A s pozorností vzbuzen byl zároveň odpor
Mnohé odborné listy právnické obírají se vývody
autorčinými, polemisují s nimi a dokazují, že všichni
kulturní národové mají ve svém zákonodárství za-
hrnutu ochranu plodu v životě mateřském, nebot
jde tu v podstatě již o cizí život, který má práve
na ochranu proti každému. Ochrana plodu v životě
maleřském, připomíná vhodně i český časopis „Práv-
ník“, jest ostatně tak starého původu, že uiž v zá-
koně dvanácti desk — tedy pět století před Kristem
o ní nalézáme stopy, jak svědčí Ulpianus. Pled ten
jest opatrován, jakoby již mezi lidmi byl, kdygol
se jedná o možné jeho právní výhody a nároky
a patří tudíž alespoň v jistých ohledech mezi právní
subjekty. Důsledně ničení plodu v lůně mateřském,
Gisela
Streitberg
Krist
Ulpianus
Německo
Berlín
Oranien
24
article
vyhnání plodu neb způsobení porodu mrtvéhe děcka
jest stíháno zákony trestními stejně u nás, jako v Ně-
mecku i všude jinde. Důvodně můžeme tvrditi, že
taková nazírání zakládají se v samé přírodě a že ni-
čení plodu v lůně mateřském již proto jest trestné
poněvadž hrubě čelí proli přírodě i lidskost
— a domníváme se proto, že podobný názor převlá
dal již u kulturních národů před Římany, kteří v zá-
koně dvanácti desk na mnoze jeví se jen jako vyscce
významný člen dlouhého řetězu kulturního rozvoje
všeho lidstva. Podobné názory budou míti také z
následek, že žena těhotná má nárok na zvláštní še-
trnost, jež jí ani krutá trestní práva a výkony trestů
neupírají. Proto s podivením musí nás naplňovali.
hlásá -li právě žena nyní něco, co chce býti moderní, ale
je ve skutečnosti naprosto nehumanní a příčí se všem
dosavadním pojmům právní spravedinosti a human-
nosti. Týž list cituje také trefný úsudek německého
právníka dra. Stiera, který v polemice proti vý-
vodům brožurky hraběnky Streilbergové dokazuje, že
možno snad nanejvýše jednati o přípustnosti neškod-
ných prostředků, zabraňujících počelí, avšak po po-
četí — jde již o cizí život, jak nahoře zmíněno.
na nějž nikdo, tedy ani matka nemá již práva
X Stát jako podnikatel. Ve zprávách vídeňského
průmyslového klubu otiskl A, G. Raunig zajíma-
vou úvahu o rakouském státu jako velko-
podnikateli, průmyslníku a obchodniku. Z jeho
úddajů vyjímá časopis „Právník“ následující stručně
shrnutá data: Rakouský stát vyrábí monopolisticky
tabák, sůl a mince. Provozuje bez konkurence
poštu, telegraf a telefon. Je vlastníkem
dolů, lesů, velkostatků, hřebčinců. Jest
nakladatelem a tiskařem, vydává noviny, má
korespondenční bureau. Je podnikatelem
Říman
Stier
Streilbergová
G Raunig
X stát
25
article
největší části železnic; provozuje obchody
ba kéřské poštovskou spořitelnou a obohacuje
se loterif. Roční zisk, jenž státu z těchto podniků
plyne, dle rozpočtu pro 1907 činil 247,000.000 K.
Jak velké je zúročení kapitálu investovaného, nelze
zjistiti, neboť provozování podniků státních neděje
se z velké většiny dle zásad kupeckých (žádné inven-
táře), nýbrž dle zastaralých forem a byrokraticky.
Nejvýnosnějšími jsou podniky monopolní, tabák vy-
náší 147, sůl 34 mil, korun; z podníků dopravních
vynášejí železnice 36, pošta a telegraf 111/2, poštov-
ská spořitelna 6 milionů korun; úřadní noviny nejsou
ani aktivní, ani pasivní; doly státní jsou s il ně pa
sivní
1927 p108.
26
article
Číslo 221.
Pořádá J. Rašovsíý
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský,
Uh. Ostroh, Morava.
Šachy-
Úloha čís. 379. (Originál.)
A. Uršič, Šlovrene
J Rašovsíý
J Rašovský
A Uršič
Šlovren
Morava
27
article
Mat ve 4 tazích.
Úloha č. 380. (Reprodukce)
W. A. Shinkmann, Grand Kapida
Shinkmann
Grand Kapid
28
article
Samomat ve 4 tazích.
Velmi vtipnou práci tuto vyjímáme ze sbírky A-
C. Whitea „Les Milie et un Mats inverses“.
Partie čís. 313.
Hrána korespondenčně.
Odmítnutý gambit dámy
Černý: Fr. Batík
Bílý: V. Jarel.
1. d2—dt
d7—d5
18. a2—a3d) Va8—ca
g7—g6e)
2. c2—ct
19. Db3—da
e7—e6
a7—x5
20. Sb1—a2
Jg8—fe
3. Jb1—c
De7 —f61
21. Jf3—d4
4. Sc1—g5
St8—e7
Sc5—de
5. e2—e3
22. Sa2—bí
6. Sfl—ds
Jb8—d7
23. f2 —f39)
Sd6x«f4
Je4 —a dé
b7—b
7. Jg1—f
24. e3xf4g)
Df6 — g5t
e6x«d5
8. c4Xd5
25. f4— f5h)
Vdsx«es
9. Val- ci
Se8—b7
26. Vetxcs
10. 0—0
Jf6—e4
h7 xsg0
27. f5xK g6
c7—c5
28. Vd1—fr
Sb7—ab!
11. Sg5—fe
Dg5—e3
29. Dd3xcat
Jd7xcc5
12. d4xKc5a)
Denxd4
13. Sd3—b1
Je4xe
30. Kg1—hu
Jc5—ek
14. Ve1xc
31. 13—f4
Dd4—c4
Se7—ebe
32. Sf1—ds
De4xa
15. Ve3—cib
16. Ddt=bs
Dds—ev
33. 8d3 xrc ae
Ves —e
34. Vf1—bí
17. Vfi—dl
Vf8—d8
A C
White
Černá
Batík
V Jarel
jít 5
Sd
Jf
Jc
Francie
Val
d 7
e 7
Les Milie et uno Mats
Sb 1
c jít 7
d 4 4
sa 2
c 5 28
Vd 1
Sb 7
Sf 1
29
article
b6—b5 13)] 37. Sasxcct
d5xKca
a bílý se vzdal.
35. a3—a4 b5xa
36. Kh1—g1 Jd6—ct
a) Obyčejně hrvá se na tomto místě 12. Sd3—bí
7—g5, 13. Sf4 -g3 f7—f5 a černý má volnou hru
Tahem v partii učinéným chtel se bílý vyhnouti
teorii.
Mnohem lepší bylo 15. Sb1Xe4 d5xct, 16. Jí3—dt,
c) Uzavírá věži černému nebezpečnou linii c.
d) Připravuje Sb1—a2 s útokem na slabeho pěšce d5.
Předchází v čas 20. J(3—d4 s nepříjemnými hroz-
bami, 21. f2—f3 a Jd4—fo
Vynuceno, neboť hrozila ztráta pěšce.
Po 24. f3xel dobývá d5e! pěšce.
Bílý hledí uplatniti diagonálu b1—h7 postupem
pěšce f. Později pokusí se o to ještě jednou, však
bezvýsledné.
Černý mohl pěšce b2 klidně bráti — učiněným ta-
hem však vynutí výměnu dam a má vyhranou kon-
čící bru.
j) Vyborně hráno! Hrozí Vel— ce
Jd
Sasxcci d 5 xKca
Sf 4
xci
Sb 1
30
article
JUDr. K. Kolman.
JUDr
K Kolman
31
article
Partie č. 314.
Hrána na V. všeruském turnaji v Lodi 21. pros. 1907.
Otevření pěšcem dámy.
Černý: Rub nstein.
Bílý: Frejmann.
17. Va1—d1 b7—b5
d7— d5
1. d2—d4
Sc8—b7
18. Sc4— da.
2. Jg1—f3 e7—e6
Ví8—ds
19. Df3—ha
c7—c5
3. e2—c3
Dd6—d5
20. Vfl—el
Jg8—f6
4. b2—b3
Vb8—c8 9e)
21. Sd3—b1
Jb8—c6
5. Sf1—dy
Jf6xglf)
22. Je5—g4
Sí8—d6
6. 0—0
Kg8—fs
23. Sb1 xc h7-
Dd8—cva)
7. Sc1—b2
Dd5—d7g)
24. Sh7—e4
d5 xíc4
8. c2—c4
Dd7xbr
25. Se4 xcb7
c5 xK dk
9. Sd3xc4!
Černá
Frejmann
Jf
sh
Virginie
d 5 20
Dd 8
e 4 d
d 5 1
c 7
c 5 3
c 6 5
Sf 1
kg
Sb 1 xc h 7
32
article
Ves—c2 ?h)
o—0
26. Dh3xgt
10. e3)/Kdá
27. Dg4—h4 Db7—a8 ri)
Jc6—btb
11. Jb1—c3
28. d4—d5! Vc2—cs
De7—e7
12. Je3—b5
f7xKe6
29. d5xKcc5
a7—a6
13. Jí3 —e5
30. Sa3—b2 Kf8 —fr
14. Jb5xd6 De7xcde
31. Dh4—g4 a černý s
15. Dd1—f3 Vas—bsc)
vzdal.
16. Sb2—a3! a6—a5d)
a) Málo výhodné místo pro dámu.
b) 11. . . a7—a6 měl černý hráti.
c) Jistější bylo upevniti posici tahem Jb4—d5.
d) Na 16. .. b7—b5 následovalo 17. Sa3xb4 a Je5—c6.
e) Rozhodující chyba! Na místé bylo 21. . . g7—g6.
f) 22. . . Jb4—c2 nelze pro výměnu na c2 s násl.
Jg4—e3.
Pokračovati 24. . . Dd5xe4 bylo silnější.
h) 26. . . Kf8—g8 bylo správné pokračování
i) 27. . . Vd8—c8 poskytlo lepší obrany
(St. Petersb. Ztg)
Zprávy šachové.
Praha. Šachová rubrika čas. „Z latá Praha“
vypisuje II. mezinárodní soutěž na trojtažky za ob-
vyklých podmínek. Termin do 30. dubna 1908, rozsu-
dek počátkem září 1908. Ceny I. 100 K. II. 60 K.
III. 40 K a IV. 20 K. Soudci: Josef Pospišil v Praze
a Otto Wůrzburg, Grand Rapids. Adresa zásilek: J.
V. Štefanydes, Král. Vinohrady, 1270. — Praha.
Klub „Důras“ pořádá cyklus přednášek o hře v šachy
od začátků, počínaje dne 27. ledna v kavárně „U elek-
trické dráhy“ v Praze, VII.; začátek o půl 8. hodině
večer. Vstupné pro člena 20 h, nečlena 50 h. Po před-
nášce simultanní produkce. Turnaj o championát klubu
zaéne počátkem února; partie budou se honorovati
1 K, první vítěz obdrží pak diplom. Přihlášky při-
jímá v pondělí a ve čtvrtek večer pořadatel. Valnou
schůzi koná klub 3. února o 8. hod. večer.
Jc
jít 7
Jb
Dd
Pospišil
Wůrzburg
Štefanydes
Král
Důras
Vasa
Praha
St . Petersb
Grand Rapid
c 2
c 3 28
Kf 8
Sb 2