2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
26. ledna 1908. Císlo 25.
4
article
k intervenci. Řečník hájí svou politiku. Tvrdí,
že francouzská akce byla oprávněná. Něme-
cká hegemonie v Evropěbyla tehdy
ohrožena a všecky národy, dbající o neod-
vislost Evropy, seskupily se kolem Francie.
Tehdy nastala konference algecirasská. Mluvilo
se sice před tím o možnosti války, ale nikdo
nevypoví Francii válku, když tato
má pro sebe své dobré právo, svou
alianei a své mocné přátel e. Francie
si může důvěřovati. (Hlučný potlesk na levici,
ve středu a na pravici.)
V té chvíli Jaure s volá na levici : Proč
jste ho nechali padnout, když mu teď tle-
skáte?
Delcassé: Tehdy se nechali oklamati.
(Pohnutí) Řečník končí prohlášením, že fran-
couzská politika smíru nebyla politikou dobro-
družství.
Veškerý tisk pařížský zabývá se ovšem
v obšírných úvahách debatou marockou a vě-
nuje plnou pozornost řeči Delcasséo vě
jež je mnohými nadšeně chválena, jinými pak
tupena.
»Echo de Paris«, nacionalisticky za-
barvený, chváli Delcasséa jako velkého státníka,
jehož zmužila slova byla přijata s nadšením
celou sněmovnou kromě sociálistů. Delcas sé,
jenž před třemi lety musil ustoupiti záludným
piklům, dočkal se teď zadostučinéní k velké ra-
dosti všech, kteří nepochybuji o lásce k vlastia
zdravém smyslu francouzského národa.
Paris
Evropa
Francie
5
article
»Matin«, list radikální, ale bez politi-
ckého vlivu a významu, prohlašuje, že sně-
movna byla přítomna vzkřišení a vítězství muže,
kterého Francie nechala padnouti v tragickém
okamžiku. Radikální »Rapel« praví, že jediné
co se mohlo Delcasséovi vyčítati, bylo, že příliš
vášnívě hájil zájmy Francie. »Gil Bla s«, re-
publikánský orgán boulevardního rázu shledává
v pochvale, s níž sněmovna přijala řeč Del-
casséovu, že odpovídá tato smýšlení velkého
počtu Francouzů.
Socialisticko-radikální »Action« napadá
ostře Deleasséa a vytýká republikánskému tisku,
že zavinil, že Delcassčovým šílenstvím je strženo
tolik parlamentníků. »Vzpomeneme-li si, « piše
zmíněný list dále, »že tento trpaslik, posedlý
velikášstvím, před 3 lety chtěl Francti strhnouti
do zločinné války s Německem, nemůžeme bez
jistého studu dívati se na zapomnětlivost jistých
radikálů a socialistických radikálů, kteří včera
zuřivě tleskali přepjatému chauvinismu onoho
mužika, který nechtěl vyjednávat s Německem.«
»Figaro« praví: »V politice lze se dožiti
všeho. Včera bylo možno slyšeti pana Theofila
Delcasséa mluviti v pozlanecké sněmovně o Ma-
rokku. V řeči od 6 měsíců improvisované po-
kusil se tento muž, kterého události způsobem
spravedlivým donutily k mlčení, pokusil se tento
nerozvážný ministr, který nás přivedl do nynější
situace, před poslaneckou sněmovnou nejen
o ospravedlnění, nýbrž i o oslavení sebe, eož
i v době, kdy člověka už nic více nepřekva-
puje, zdá se býti opravdu něčím přílišným.
Gil
Del casséův
Francouz
Delcassčův
Franct
Figaro
Delcassé
Francie
Německo
Ma
Matin
6
article
Americko-ruský spolek.
V diplomatických kruzích petrohradských
mluví se, dle tamního dopisovatele »Berl.
Tagblattu«, mnoho o spolku mezi Ruskem
a Spojenými státy, který byl by významnou
proliváhou proti anglo-japonskému spolku. Vy-
jednávání, ač daleko pokročilo, vadí prý ještě
nedostatek určitého plánu na vybudování nového
loďstva. Vzhledem na nynější uzavření smlouvy
rusko-japonské nezdá se býti zpráva ovšem
přiliš vérohodná. Snad jest zbožným přáním
těch kruhův německých, které by Rusko rády
od Anglie odloučily.
Kritická situace v severní Persii.
Situace v Persii jest opět vážná. Zdá se,
že Kurdy oblehaný princ Ferm a
Ferma se v Sandžubulaku nepří-
teli vzdal. Není aspoň o něm zpráv. Pro
nepopulárnost svou a anarchii v zemi vláda není
s to mobilisovati, ač zvláště v provineiich se-
verních, s Ruskem hraničících, hrozí vážné zá-
pletky.
Smlouva o Severním moři.
Podle zpráv z bollandského ministerstv
zahraničních věcí vyjednává se mezi inter
esovanými státy při nejmenéím o zachován
Berl
Kurd
Fermo
Rusko
spojený stát
Anglie
Persie
Fermo
7
article
statu quo na Severním moři a to již po
delší dobu. Hollandsko má při tom prý roli
asi jako Švédsko v olázce Baltického moře.
Hollanďané spali by zajisté klidněji, kdyby
kromě jiného zvláště jim mezinárodní smlouvou
byla zaručena nedotknutelnost země jejich vůč
známým záluskům německým.
Vatikán proti modernismu.
Vatikán pokračuje v kampani proti moder-
nistům. Známý modernista, učenec a conferen-
cier kněz Minocchi byl Vatikánem a divinia
suspendován.
Stejná oprava volebního řádu ve všech státech
německých.
Sociálně - demokratičtí poslanci říšského
sněmu německého usnesli se navrhnouti reso-
luci, v níž se žádá za zákon, zavádějící pro
říši, spolkové státy i Elsasy a Lotrynky do
všech sněmů všeobecné, rovné,
přímé a tajné právo pro všechny
přes 20 let staré příslušníky říše
bez rozdílu pohlaví s poměrným za-
stoupením.
Minocchi
Švédsko
Vatikán
8
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Kandidatury národní strany svobodomy-
slné. V poslední schůzi akčního výboru národní
strany svobodomyslné schváleny byly tyto kan-
didatury: pro městskou skupinu třeboňskou
Jindřich Pavliček; pro města Litomyšla
Poličku Mag. Pharm. J. Laub; pro Plzei
školní rada J. Čipera; pro skupinu bene-
šovskou dr. V. Schuster; pro skupinu měst
Rychnov n. Kn., Žamberk, Kostelec n. Orl.
Dobrušku inspektor Leopold Weigner; pro
města Strakonice a Klatovy dr. Alois Mia še k
pro města Jičin a Nový Bydžov dr. Antonín
Sehauer.
Městská rada v Žižkově dle usnesení svého
ze dne 21. ledna t. r. jednohlasně přijala kan-
didaturu dra. Josefa Herolda do snému král.
českého za venkovské obce soudních okresů
karlinského, brandýsského, král. vinohradského
a žižkovského, do něhož též město Žižkov ná
leži, k všeobecným volbám dne 27. únorat.
r. na základě jednomyslného usnesení důvěrníků
okresů: karlínského, brandýsského, král. vino-
hradského a žižkovského a doporučuje vřele
voličům dra. Herolda za poslance jako neunav-
ného a osvědčeného národního pracovníka
vynikajícího českého politika.
Ze Smíchova. Seznam voličů oprávněných
k volbě poslance do zemského sněmu král. če-
ského, vypsané na den 27. února 1908, vylo-
žen jest v kanceláři č. 16 v I. patře městské
radnice k volnému nahlédnutí ode dne 27. ledna
1908 do 10. února 1908 včetně, v obvyklýck
hodinách úřadních. Případné reklamace jest po-
dati písemně v téže lhůté u městského úřadu.
Pavliček
Mag
Pharm
J Laub
J Čipera
doktor
V Schuster
Weigner
Klatův
Mio
Jičin
Sehauer
Josef Herold
Litomyšl Polička
Kněžná
Žamberk
Kostelec můj
Dobruška
Strakonice
Nová Bydžov
Žižkov
Smíchov
akční výbor národní strana
město Rychnov můj
9
article
Staroměstský občanský klub v Praze
koná členskou schůzi ve čtvrtek dne 30. ledna
l. r. v restaurantu pana Sochůrka v »Kop
mance o 8. hod. večer. Na pořadu rozhovor
o volbách do sněmu král. českého: zaháji pp
dr. Jan Podlipný a Václav Němec. Uvedení ho
sté jsou vítáni.
Soznamy veličů pěti okresů volebních král. hlav
města Prahy pro volby do snému král. českého usta-
novené na den 27. února 1908 jsou místodržitelstvím
potvrzeny i budou veřejné vyloženy, aby každý
v ně nahlédnouti mohl a sice: listiny voličů S ta
rého města, Nového města, Mal
strany, Hradčan, Joselova a král. V y-
šehradu v kanceláři katastru voličů v čp. 558-I
Celetná ul. 12, II. poschodí, b) listiny voličů z H-
lešovic Buben v magistrátní úřadovně holešovi-
cké čp. 265-VII. v ulici Nádražní a c) listiny voličů
ze Staré Libně v magistrátní úřadovně libeňské
čp. 141-VIII. ve třídě Primatorské. Zároveň ustano-
vuje se čtrnáctidenní nepřestupná lhůta od 26. ledna
do 8. února 1908, tento den v to počítaje, v níž
mohou se námitky proti pravosti lěchto listin podati
a sice dne všedního od 8. hod. ranní do 2. hodiny
odpol., v neděli pak od 8. hod. ranní do 12. hod.
polední v místnostech, kde listiny voličské jsou vy-
loženy.
Voličská schůze v Mladé Boleslavi. V pondělí
27. t. m. kona se v Mt. Boleslavi schůze stoupenců
národní strany svobodomyslné a národní, ve které
promiuví přísedící zemského výboru dr. Václa
Skarda jako kandidát poslanectví pro sném zemský.
Sochůrek
doktor
Podlipná
Václav Němec
Václ
Skard
Praha
Mala
Hradčany
Joselov
Celetná ulice
Hlešovice Bubno
nádražní a c
Libeň
Mladá Boleslav
Boleslav
staroměstský občanský klub
10
article
Českému voličstvu v krajích ohrožených?
Dolétá do Prahy zvěsť výstražná, že v Č. Tře
bové, Lanškrouně a Ústí n. Úrl., na pomezí vlasti
naší je ohroženo postavení Čechů při volbách. Nuže,
voláme k Vám, ženy české; buďte si vědomy své po-
vinnosti všude a na pomezí zvláště: Vy, které mate
volební právo,*) nedejte se zdržet žádnou mocí o
jeho vykonání ve prospěch vlasti, ke cti a posílení
národa, ke zvolení českého poslance! Ať není ztracen
ani jeden hlas, ten jedinký mohl by rozhodnouti
Jděte k volbě všecky, do jediné, volební právo jest
nám povinností, nuže, vykonejle ji, jak Češkám
sluší! Vy, které práva toho nemáte, přičiňte se, aby
ani jediný z mužů, ať otec Váš, ať syn, manžel nebo
bratr, který má právo poslance voliti, nezmeška
volby nebo nevolil snad vůbec z liknavosti! Kdož
ví, nebude-li se rozhodovat již tímto sněmem o osudu
vlasti a práv našich na dlouhou, dlouhou řadu let
Kdo neposíli řady bratří rodných, sílí tím vábu na-
šich pepřátel a dopoušti se zrady národní! K Vam
voláme, Vy drahé sestry naše tam na pomezní
stráži: Vytrvejte! K Vám, bratři: Nezůstaňte za
ženami!
V Praz e, 25. ledna 1908.
Výbor pro volební právo žen.
Čecho
Češka
Praha
Lanškroun
Ústí
Praz e
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Předvčerejší jmenování soudních úřad-
níků na Moravě přijato v národních kruzích
na Moravě se zděšením. Novou touto jo-
bovskou ranou zabývají se zvláště vůdčí orgány
strany lidové a agrární; vypočítávají čiselně
křivdu, která se děje českému lidu takovým
jmenováním — a břitce dovozují z toho politi-
cké důsledky vzhledem k situaci. »Lidové No-
viny« nazývají jmenování toto »novým úspě-
chem české vládní politiky na Moravě«, pouka-
zují na to, že přes dlouhé měsíce vyjednávání
s poslaneckými kruhy vláda vyhověla právě tak
jako v Čechách na konec jenom přáním a při-
kazům Němců. Čeští vládní poslanci mohous
přesvědčiti, piší »L. N.«, že na Moravě Beek
s Kleinem v zájmu němectví šli ještě dále nez
jim v předběžném vyjednávání naznačili. Z 12
soudních radů, do 6. hodn. třídy postoupivších.
jest 8 Němců a 4 Češi; ze 16 jmenovaných
do 7. hod. třídy jest 12 Němců a 4 Češi
tedy v poměru přímo opačném číslům národ-
ností. »Tyto eifry jsou pádným dokladem pro
politickou moc, již dosáhli pp. Hruban, Žáček
a Staněk, vůdcové vládních stran českých na
Moravě zahájením positivní politiky«, míní li-
dový denník brněnský, připomínaje, kterak
vládní strany české na výtku bezpodminečného
vstupu do vládních služeb tvrdily, že vláda
přistoupila na některé české požadavky a že
výslovně tenkráte uvedeno, že mimo jiné také při
soudcovském jmenování odčiněny budou některé
křivdy. Takhle vypadají odčiněné ty křivdy !?
»Z jmenování vychází na jevo, že pro barona
Becka a dra. Kleina Morava není ničím jiným,
leč německou državou a že vláda Beckova ne-
má jiného zájmu než sloužiti Némeům«. Potud
lidový list, který potírá t. zv. positivní politiku
vládních stran českých, ovšem bezohledně.
Němec
L N
Klein
Čech
Hruban
Žáček
Staněk
Beck
Klein Morava
Morava
Čechy
úřadník na Morava
lidový no
12
article
»Selské Listy«, ústřední orgán morav-
ských agrárníků, tudlž nejpočetnější vládní
strany české, klerá u samého zřídla vlivu a moei
zastoupena jest svým vůdcem krajanem mini-
strem Práškem, píše v čiánku o »Nový ch
poličeích do české tváře« následorně
»Tak traktuje nás, pány na Moravě, vláda Be-
ekova za české služby! My voláme po očistě
Moravy a zatím nám ji Beck ještě více znešva-
řuje . . . Kde jsou naše české vlivy
kde je res pek!? Kde jsou naši po
slanei?! To už nejsou prostě poličky do
české tváře, to jsou drzé německé facky. Místo
*) Volební právo má od 24. roku každá samo-
statná poplatnice, která plati nejméně 8 K ročně
daně (přímě) i s přiražkami mimořadnými, mimo t
učitelky definitivní, doktorky a profesorky, i když
daně neplati. Každá volička volí poslance zemského
přímo, t. j. jde sama osobně k volbě, o čemž byle
sněmem rozhodnuto: i žádáme organistce mužské.
by k tomu dohlédly, aby všecky volčky byly k volb
přímo připuštěny ! (Jenom velkostatkářky volí plnou
mocí.) Je nutno ihned prohlédnouti seznamý volie
stva na obecním úřadě vyložené, do nichž nahléd-
nouti smí každý, i nevolič, a upozornit voliče, který
v seznamu není, aby se ihned hlásil u obec. sta
rosty písemnou žádostí bez kolku, adresovanou c. k.
okr. hejtmanství; kdyby starosta odmitl, podá se
přihláška přímo hejtmanu. Pak dodůu bude každému
voliči úřadní pečeti označený lístek volební a legiti-
mace se jmenem i adresou jeho. Na listek volební
napíše jméno a příjmení toho, koho voliti chce
s oběma dostaví se k volbě v čas! Voličky mají
právo všech voličských schůzí se účastniti, i nevoliči
mají právo schůze volebůl pořádali. S prací lřeb
začiti ihned a pracovati od osoby k osobě pilněa
vytrvale. (Bližší výklad podá ochotně: Výbor pro
volební pravo žen v Praze—II., Jungmannova tř. 7)
Prášek
Be
Beck
Morava
Praha
Jungmannův třída
II
pán na Morava
13
article
Jočisty — postup od 10 k 5! Věc je hotová.
Stíny z nové blamáže padají na pomoc-
níky Beckovy... Zatrolené úspě
chy vládní politiky!« Tak moravský
orgán vládní strany sgrární . ..
— Kterak se stal p. C. Papoušek, člen
výkonného výboru nár. strany svobodomyslné,
agrárníkem. Ke karakteristice součas-
ných politických poměrů velice poučným při-
spěvkem jest historka, která se udála před
týdnem v mladoboleslavském okresním domě
kdež sešli se venkovští důvěrníci národní strany
svobodomyslné okresů mladoboleslavského
mnichovohradišťského k hotovému obřa du
vystoupení okr. starosty, býv. zem
poslance, člena výkonného výborů nár. strany
svobodomyslné p. Papouška z národn
strany svobodomyslné a vstoupen
jeho do strany agrární. Slavnost
súčastnili se všichni političtí předáci okresu.
starostové živnostenských společenstev, učitelstvo
atd. a proneseny byly při tom dlouhé řeči, plné
dobré vůle a blahovolnosti. Akt převedení pana
Papouška z národní strany svobodomyslné do
agrární podnikl redaktor svobodomyslného týden-
níku »Mladoboleslavských Listů« p. F. Sls.
Papoušek
F Sls
národní
14
article
který schůzi řídil. Podle vlastního referátu »za-
hájil p. Sís schůzi, oznámil účel (!) její, jímž
bylo výslovně »přestoupení p. Papouška
k agrárníkům« a požádal p. okr. starostu Pa-
pouška, »aby podal vysvětlení o svém stanovisku
politickém a příčinách změny svéh
politického přesvědčení«. Pan pře-
stupující podal nové vyznání své politické víry
hlavně v ten smysl, že přestupuje proto, že
agrární strana stala se stranou veškerých ven-
kovských tříd, dále vzhledem k jejímu stano-
visku pokrokovému () a protiklerikálnímu,
zejmena pak proto, že sgrární venkov zne-
možňuje na venkové veřejnou
činnost každému, kdo není agrár-
níkem. Pan red. Sis za národní stranu
svobodomyslnou prohlásil na to, že roz-
hodně nelze sehvalovati vystou-
pení p. Papouška ze strany a že dlužno
o sobně litovati tohoto činu. Ale vzhledem
k nynějším poměrům politickým — pravil týž
p. Sís, národně svobodomysiný re-
daktor mladoboleslavský — ovšem
musí, kdo chce státi na venkové v čele ve-
řejné činnosti, býti příslušníkem strany
agrární a tak prý vyplývá přechod pan
Sís
Papoušek
Sisa
15
article
Papouška z přirozených poměrů strany
Pan redaktor Sís dovozoval dále, že se protivy
mezi stranou sgrární a svobodomyslnou zmenšily
a že »stav tento činí jaksi (7) možným«, aby
příslušník strany naši přešel do strany agrárn
aniž by bylo nutno, že by osobní karakten
a osobní čest újmy trpěly.« Poměr stran jes
tedy takový, že příslušníku strany svobodomyslné
znemožněna jest každá veřejná činnost na ven-
kově — tak dokazoval p. Papoušek — ale je
poměr ten tak přátelský — zas podle p. Síse —
že když někdo přestoupí, je to »jaksi« možným
Bylo mluveno ještě mnoho podobných řečí
mluvil p. Papoušek, mluvil p. Sís, kterýž pro-
hlásil nejenom v řeči své, ale i ve zvlá štním
článku svého listu p Papouškovi »plnou důvěru«.
To stalo se v týchž »Mladobolesl. Listech«, ve
kterýchž týž p. Sis vynadal nám »Efialtů«. —
Jiný krajinský list, a sice »Občanské Listy«,
rovněž svobodomyslné, událost oznamují pod
záhlavím »Květy dnešní pokrokové doby« a vy-
týkají p. Papouškovi bez okolků, že přestoupi
za mandát, neboť hned po svém prohlášení
ocitl se na sgrární kandidátní listiné . ..
Papoušek
Sís
Sisa
Efialtés
Květa
16
article
— V době positivní politiky. Dle věstníku
c. k. ministerstva financí (částka LX. ze dne
31. prosince 1907) bylo pro obvod c. k. zem.
finančního ředitelství ve Lvově jmenováno
58 finančních koncipistů komisary v IX. hodn.
třídě, a sice vyjmenováni byli všichni koneipist
s celkovou služebnou dobou 6. až 7letou. V Če
chách, kde výnos daní jest oproti Haliči mno-
hem větší, jmenuji se právníci po 6leté době slu
žební teprve koncipisty a z těchto někteří slouži
přes 7, přes 8 a dokonee přes 9 let! V Halič
pastoup právník za touže dobu do IX. hodn.
třídy, kdy jeho kolega v Čechách dostanese
teprve do třídy X. A této spravedlnosti doc tává
se nám v době — české positivní politiky!
— K utvoření Svazu českých měst. Stálý
výbor sjezdu českých měst v král. českém, zvo-
lený na loňském sjezdu kolínském, konal včera
odpoledne schůzi na staroměstské radnici. Před-
sedal jí náměstok pan dr. Štych a přitomni byli
pp. vreh. řed. chuď. ústavu Hubáček, ob. starš
Jarosl. Mattuš, ředitel městských úřadů vino-
hradských dr. Fuxa, tajemník dr. P. Jandač,
městský rada z Brandýsa n. L. dr. V. Jiskra,
starosta města Pardubic Fr. Kuchynka, starosta
města Kutné Hory J. Macháček, starosta města
Kralup dr. Lad. Pavlousek, starosta města Ko-
lína Ant. Sládek, tajemník dr. J. Řetovský, mag.
rada Ot. Borůvka a koncip. dr. Sum. Omluvili
se pp. starostové dr. Kotrbelec, dr. Peták a dr.
Wagner. Nejprve vzata na vědomí sdělení o usta-
vení se 4 sekcí pracovních, totiž finanění, právní,
sociální a školské; zároveň bylo usneseno, aby
práce, za účelem příprav ku projektovanému
sjezdu měst v roce 1908 potřebné, přeneseny
byly na výkonný odbor, v němž zasedá předseda
stálého výboru, jeho náměstkové a jednatelé
stálého výboru a pak po 1 jednateli ze sekeí.
doktor
Štych
Hubáček
Mattuš
Fuxa
P Jandač
V Jiskra
Kuchynka
J Macháček
Lada
Pavlousek
Sládek
Otakar
Borůvka
Sum
Kotrbelec
Peták
Wagner
Lvov
Halič
Čechy
Brandýs
Pardubice
Kutná Hora
Kralupy
ministerstvo finance
svaz český město
kolín Ant
17
article
Co se týče doby letošního sjezdu, který pro-
jektován jest za trvání jubilejní výstavy obchod-
ní komory, usneseno, aby konal se ve dnech 26.,
27. a 28. záři. Dále usneseno, aby jako volná
organisace českých měst založen byl „S v az
českých měst v král. českém“ se
sídlem v Praze a aby za tou příčinou bylo za-
sláno provolání všech českým městům, městy-
sům a obcím, které poměry svými městům nej-
více se blíží s vyzváním, aby se ke Svazu při-
hlásily. Příspěvek ke hrazení nutných výdajů
správních stanoven za každých 5000 obyvatelů
obnosem 20 K a bude možno přihlášky o při-
stoupení ke Svazu zároveň s příspěvkem za-
sílati presidiální kanceláři na radnici staroměst-
ské. Města česká budou v provolání upozorněna
na výhody, které bude moci nová organisnce
jim poskytnouti a zároveň vyzvána, aby udala,
o kterých předmětech mělo by se na letošním
sjezdu měst jednati. Konečnou redakci provo-
lání, které navrhl tajemník pan dr. Jandač, po-
věřeni byli pp. dr. Štych, řed. dr. Fuxa a ob
starší J. Mattuš. Současně s pozváním ku při-
stoupení bude všem městům zaslána publikace
„První sjezd českých měst král. českého v Ko-
líně“. Konečně bylo usneseno požádati pana stn-
rostu dra. Groše, aby přijal čestné předsednictví
II. sjezdu českých měst; stálý výbor pro sjezdly
rozšířen byl pak kooptací o pp. starosty měst;
Smíchova dra. Koldmského, Karlína cfs. r. J.
doktor
Jandač
Štych
Fuxa
J Mattuš
Groš
Praha
ko
Smíchov
Karlín
první sjezd český město král
18
article
Ronze, Král. Vinohradů J. Víška, Žižkova G.
Žáka, pak p. Ad. Šarocha, náměstka starosty
města Loun a pp. jednatele jednotlivých stálých
pracovních odborů, jichž úlohou bude, aby o čin-
nosti odborů ve stálém výboru podávali zprávy.
K závěru schůze schválen byl návrh pana sti-
rosty kralupského dra. Pavlouska, aby požádána
byla česká města, by publikace své tiskem vydá-
vané aspoň ve 2 exemplářích věnovala pro ar-
chiv právě založeného „Svazu českých měst“.
— Z klubu národní strany svobodomyslné.
Schůze příslušníků národní strany svobodomvslné
konati se bude v ponděli 27. ledna o 7. hodině
večerní ve velkém sále Měšťanské besedy praž-
ské. Na této schůzi promluví o politické situnci
předseda českého klubu na radě říšské pan JUDr.
Karel Kramář. Přistup mají příslušníci národní
strany svobodomyslně, kteří vykáží se u vehodu
ke schůzi té vydanou pozvánkou na své jméne
jakožto legitimací.
Ronz
Král
J Víšek
Žižkův
G Žák
Ada
Šaroch
Pavlousek
JUDr
Kramář
Louny
svaz český město
národní strana
19
article
— Národuí rada česká. Po uveřejněni ne-
dávné časopisecké výzvy Volksratu „Německým
maturantům!“, aby sdělili témuž výsledky žá-
dosti k státním úřadům, vyskytly se v některých
českých listech výtky Národní radě české. Dle
pravdy budiž konstatováno, že Národní rada če-
ská, jak dalece jest a může býti v jejích
inteneích, čím dále systematičtěji věnuje pěči
všem otázkám, týkajícím se také zájmů českéno
úřadnictva i jeho dorostu po stránee ná-
rodní, byť o tom veřejnosti zprávy nebyiy
z důvodů taktiekých předkládány, v nejbližsíeh
pak právě dnech má býti přikročeno k důleži-
tým krokům za účelem všestrannějších jn-
formací a tím systematičtější práce také ve
směru tom. Při tom však nelze nepřipomenouti,
že Národní rada česká chápe ovšem
celé poslání svoje zeela jinak nez
Volksrat, zařizujíc mnohostrannou a intensivní
práci svoji dle skutečných poměrůa
potřeb českých, které jsou v nejednom
směru značně jiné povahy, než potřeby
krajanů německých, jak vidno i z akce pro zí-
skání německého dorostu, aby se věnoval místo
životu praktickému též kartéře úřadní, podobné
jako i z dřívějších akci Volksratu pro opatřo-
vání německých služebních dívek německým ro-
dinám a německých státních sluhů z důvodu,
rada
Volksra
národní rada če
národní rada
20
article
Švédský spisovatel o Praze.
Švédský spisovatel o Praze.
S názvem »Několik divadelních večerů
v cizině« vyšel nedávno (4. ledna 1908) v nej-
větším švédském žurnálu »Aftonblade t«,
vycházejícím ve Štokholmě, článek, jehož pi-
satel, spisovatel a dramatik Thore Blanche,
líčí v něm živě a svěrázně umělecké dojmy
svoje z cesty po Evropě, kterou konal loni na
podzim. Autor článku pobyl nějakou dobu také
v Praze, a sice již po druhé (poprvé byl zde
v r. 1895 v Národopisné výstavě, o niž svého
času také napsal serii článků). Tentokrát ně-
kolik podstatných odstavců ze svých uměle-
ckých dojmů věnuje zase Praze, do níž je za-
milován a jejímu Národnímu divadlu, které jej
jako dramatika především zajímá.
Thore Blanche je synem spisovatele
Augusta Blanche, zemřelého koncem len
šedesátých a proslaveného svého času drobným
novellami, črtami a veselohrami ze života štok
holmského. Thore Blanche jest po léla již
spolupracovníkem »Aftonbladetu«, a v liferár-
ním světě požívá zvučného jména jako básník
i jako autor několika oblibených dramat. O če-
ské bistorii, českých poměrech národních i kul-
turních je dosti dobře informován, a věnuje
jim pozornost od té doby, co spatřil poprvé
Prahu a zamiloval si její starobylý ráz.
Pro české čtenářstvo nebude bez zajíma
vosti přehled těch partií z článku švédského
dramatika, jež týkají se přímo Prahy, jejlho
vzhledu a kulturního života.
Thore
Augusta
Praha
Evropa
Aftonbladet
21
article
»Již z předešlé svoji návštěvy měl jsem
silný dojem nepomíjitelné nádhery a lesku sta-
robylého města stejně, jako intensity národního
boje, který vedou Čechové proti němectví. Po
víc než deseti letech spatřil jsem opět hlavní
město českého království. Prastaré Židovské
město poděl břehu vltavského je srovnáno se
zemi, a pouze stará synagoga, židovská radnice
a hrbitov opěvaný Oskarem Lever ti-
nem1) z něho ještě zbyly. Ale Malá strana se
svojí silnou náladou sedmnáctého století, se
svými pitoreskními budovami, pyšnými kostely
a paláci, a především se svými háječnými Hrad-
čany, tímto světem pro sebe, se svým hrade m,
dómem, hradními sady a příkopy, s těmi mali
čkými domky, úzkými spletenými uličkami, te-
rasami a věžemi poskytuje stále ještě tolik
vděčného místa pro snilky a poety.«
»Tentokrát doplnil jsem svoji znalost Prahy
několika dojmy z českého divadla. Češi maj
zde pouze jediné veliké divadlo — divadlo Ná-
rodní3) — velikou a pyšnou budovu na břehu
Čecho
Lever
Čech
Praha
intensita národní boj
český divadlo
divadlo Ná
22
article
Vitavy, která má asi 1900 míst pro divákya
personál asi 440 osob. Dává střídavě operu,
drama a velký balet. Pováží-li se, že Národní
divadlo české jest jediné velké divadlo v městě
bezmála půlmilionovém, v němž obyvatelstvo ně-
mecké čílá jen asi 30.000 duší, lze si teprve
vysvětliti, jak mu může dostačiti tak nepatrná
poměrně podpora státní, 3) jež obnáší asi
80.000 K švédské měny. Ale vyprodaný dům
je tady skoro pravidlem a divadlu nepostačují
ani večery, brává se také odpoledne ve všední
dny a i tenkrát vykazuje návštěva plné domy.«
Dávalo se »Mnoho povyku pr
nic«. Seděli jsme ve své loži a studovali český
divadelní program, z něhož jsme rozuměli pouze
jedinému slovu: William Shakespeare.
Titul kusu, jmena vystupujících uměleů i všecko
ostatní působilo tak cize ve svém slovanském
rouše. Nečekali jsme nic zvláštního, ale byl
jsme již jednou tady a cizinec tak rád tráv
přijemné svoje večery v cizím městě.
Opona vznesla se nahoru a viděli jsme
Leonatův dvůr. Skvělý malebný obraz, mistrov-
ská výprava, že jsme ani svým očím nevěřili
1) Švédský lyrický básník.
*) Vinohradské divadlo nebylo ještě otevřeno
když Thore Blanene byl v Praze.
Vitava
Shakespeare
Leonatův
Thore
Praha
národní divadlo
23
article
) Švédský autor plete si tu subvenci zemskou
se státní.
Kam jsme to jen zapadli? A v průběhu před-
stavení naše překvapení stoupalo. Onoho večera
kdy mi v ušich zněly zvuky cižé řeči, naučii
jsem se poprvé rozuměti shakespearovské vese-
lohře. Nikdy před tím nestálo přede mnou tak
živě její ovzduší. Vzorné scénování, které svého
režiséra, spisovatele Jaroslava Kvapila staví do
přední řady žijících divadelníků, elegantní, slo-
hově věrně kostumování a umění osvětlovati je-
viště, to všecko dávalo skvostný vnější rámec
hře, jež převyšovala všecko, co jsme až dosud
v tomto oboru klasické veselohry viděli.
Byl požitek pozorovati, jak se češti uměle
pohybovali na scéně, s jakou nehledanou gracií
vytvářeli svoje role. A nad všemí těmito štihlými.
elegantními mladými postavami ohebnýmia
pružnými jako čepel kordu, spočivala slunná
nálada renaissance, která vrcholného výrazu do-
sáhla v háječném Beneši pana Eduarda Vojanu
a v Beatrici slečny Izy Grégrové, v postavě.
zářící šelmovstvím a hravým vtipem. Celek
byl vzorným představením bez nejmenší po-
skvrny.«
»Zvláštní náhoda tomu chtěla, že jsem
na zpáteční cestě z Prahy domů viděl »Mnoho
povyku pro nie« také v berlínském Schau-
spielhause. Ale srovnání bylo rozhodně na vý-
hodu divadelnímu umění českému. Co bylo
v Praze přírodou samou, bylo zde divadlem .
Tak bylo pro mě aspoň Národní divadlo pražské
nansjvýš zajímavým objevem. Jeho znamenitá
pověst má dosud jenom lokální význam. Jediní,
kdo by nám mohli podávati zprávy o vysokém
uměleckém niveau českého divadla, jsou Němci,
ale německý tisk je téměř úplně
ignoruje. 4). Naši umělci a režiséři však by
Kvapil
Vojan
Beatrice
Grégr
Němec
Praha
národní divadlo
český divadlo
24
article
4) Co se toho týče, možno v poslední době za-
znamenati aspoň několik potěšitelných výminek.
Přední hudební listy německé referují pravidelně
o výkonech opery Národního divadla, a také vý-
znamným večerům činoherním (nedávno na př. vy
pravení »Oresteje«) věnovali zdejší referenti velkých
denníků německých zaslouženou pozornost.
mnoho získali, kdyby při svých studijních
cestách po Evropě zapadli také do Prahy,
když už, neomezili se toliko na její divadlo
německé, které je tam sice hlavním
sídlem germanismu, ale jeho vý-
znam umělecký se u nás a v Ně-
meeku povážlivě přeceňuje.«
»V každém případě bude pro naše lidi
velmi poučno,« tak asi konči pan Thore Blanche
svoje zajímavé výklady o Praze, »ahlédnouti
toto veliké divadlo, které se obejde s nepatrným
poměrně gážovým étatem ročních asi 900 lisíc
korun. Stojí rozhodně za odbočku s obvyklé
evropské dráhy turistické.«
Thore
Evropa
Praha
národní divadlo
25
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Divadlo Marle Zieglerové. Zabájení činoher-
ního pořadu her. »Dvě«. Hra o 4 dějstvích. Napsn
Jaroslav Maria. Režisér Fr. Lier.
Trochu klopotná a daleká cesta za divadelní no-
vinkou. Vůz ujiždí zablácenými ulicemi truchlivého
Karlína, pak se kodrcá silnicí, ocine se v nějaké
temné pustině, projede kolem jakýchsi nevlídných
továren a nevzhledných domů, pak zase temnotaa
najednou široká ulice a ozářené průčelí domu. A před
ním spousta kluků jako před venkovskou hospodou
o muzice. Ale cesta stají za to. Úhledné, světlé di-
vadělko postavila si operelní diva, jež je si vědom
přítažlivosti svého roztomilého umění a nebojí se ni-
jaké vzdálenosti. Její ctitelé budou za ní putovati ze
Smíchova nž do Libně. Nezařídila však divadlo pouze
pro sebe. Tak sobecká není jako Réjanova a Sarak
Bernhardtová, jež si postavily v Paříži své chrámy
kde se provozuje pouze modloslužba jejich umění.
Paní Zieglerová popřává šlechetně a nezištně — zdá
se, že velmi nezištné — pohostinství též činohře a
její idealismus jde tak daleko, že chce i literaturu
pěstovati. Budiž jí za to vděk Parnassu
Zahajovací předslavení nového divadla vymykalo
se svým hudebním rázem své kompetenci. Bylo prý
velmi animované. Paní Mařenka Zieglerova sehrála
svou pikantní a veselou vdovičku z Leharovy ope-
rety s velikým úspěchem před vyprodaným domem.
Bohužel nemohu totéž opakovati o druhém ve-
čeru. Divadlo bylo slabě navštíveno a to ponejvíce
přistěhovalci z Prahy, jež neodstrašil výlet do Libně.
Domorodé publikum nebylo příliš zvédavo poznatí
nové dílo zajímavého sutora »Irrlacherů«.
Ziegler
Jaroslav Marius
Lier
Sarak Bernhardtová
Zieglerová
Zieglerův
Leharův
Francie
Karlín
Smíchov
Libeň
Paříž
Praha
divadlo Marle
26
article
Jaroslav Maria, jenž si dobyl sympatie svými
pokusy o moderní drama české, napsal hru, která
není banální, ale též ne originální. Autor pracuje
uvědoměle a má inteligentní, kritický vztah k svému
dílu. Dosti pevnými konturami naznačí hluboké kon-
fiikty duší, ale přes to pouze kontury. Schází to
jemné, procitlivělé, životem prožebnuté paychologické
propracování, ta rembrandtovská kresba postav
Ibsenových a Doslojevského. Na postavě prosté,
moudré, životem zkušené a zkrušené Karly Hertlové
objevila se slabost autorova. Karla Hertlová mluví
tímtéž konvencionálním způsobem, dobře vychované
měšťky, jako Miladu, žena advokátova a líší se o
ní pouze chudobou svého šatu
Hra »Dvě« je vzrušně promítnuta několika sil
nými dramatickými živly. Muž mezi dvěma ženami.
bývalou milenkou a manželkou. Náboženské blouznění
a jeho využitkování intrikánským Jezovitou. A kone
tragický, sebevražda.
Jaroslav Marius
Ibsenův
Doslojevský
Hertl
Hertlová
Milada
27
article
Lékař dr. Rozkošný ujme se své bývalé milenky.
kterou před mnoha lety opustil a jež žije dosti
krušně se svým mladistvým synem. Učiní tak na
radu své šlechetné ženy, jež ze žalu, že jejich
manželství musí býti bezdětným, stává se nábožen-
skou blouznilkou a její důvěrník, mladý kněz řádu
Ježíšova, P. Dominik, ji podporuje v bohumilém
skutku. Lékař chce adoptovati syna Herllové. Je to
jeho syn. Ale mladik je mu cizí. Otec shledává, že
paní Milada, jeho choť, a její důvěrník P. Dominik.
chtějí studenta dostati do semináře. Lékař energ cky
zakročí proti páterovi, jenž mu ženu i syna po-
bláznil svým fanatismem. Manželská roztržka do-
vršena. Paní Milada odvrací se zcela od svého
muže. Její duše patří jen bohu, její život jen lasce
křesťanské. Ale nebohá hlouznilka má brozně pro-
citnutí ze své vrouci extase. P. Dominik odhodí
svou tartuffovskou masku nasládlého svatpuška.
Nastrojil vše v naději, že až do domu se vrátí
bývalá milenka lékařova, že jemu padne do nárnčí
paní Milada, neboť pobožnůstkářský a cituplný páter
je frivolní jako abbée z 18. století. Šlechetná panl
Milada, zasažená smrtelnou ranou ve svém věřicím,
křesťanském srdci, vyžene nehodného služebníka
Paně a jde se utopit. Přivezou ji na jeviště jako
Ofelii. Lékař osamotní u mrtvaly. Karla Hertlová ho
opustila se svým synem. Ostal pouze P. Dominik,
jenž se vyzpovidá lékaři ze své hanebnosti, klerou
zavinil smrt Miladinu. A oba muži si podávají
smířeni ruce nad mrtvolou nešťastné světice Mil ady.
Hra se libila a obecenstvo dávalo na je o vy-
trvalým potleskem své uspokojení a pochopení.
Účinkujíci měli patrné zásluby o zdar večera, ze-
jména p. Fr. Kneisl, jenž výrazně hrál lékaře dr
doktor
Rozkošná
Ježíšův
Herllová
Milada
Dominik
Hertlová
Miladin
Kneisl