ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 707d0750-738c-11dc-a9f3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 128, place 65, org 23, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
26. ledna 1908. Císlo 25.
4 article
k intervenci. Řečník hájí svou politiku. Tvrdí, že francouzská akce byla oprávněná. Něme- cká hegemonie v Evropěbyla tehdy ohrožena a všecky národy, dbající o neod- vislost Evropy, seskupily se kolem Francie. Tehdy nastala konference algecirasská. Mluvilo se sice před tím o možnosti války, ale nikdo nevypoví Francii válku, když tato má pro sebe své dobré právo, svou alianei a své mocné přátel e. Francie si může důvěřovati. (Hlučný potlesk na levici, ve středu a na pravici.) V té chvíli Jaure s volá na levici : Proč jste ho nechali padnout, když mu teď tle- skáte? Delcassé: Tehdy se nechali oklamati. (Pohnutí) Řečník končí prohlášením, že fran- couzská politika smíru nebyla politikou dobro- družství. Veškerý tisk pařížský zabývá se ovšem v obšírných úvahách debatou marockou a vě- nuje plnou pozornost řeči Delcasséo vě jež je mnohými nadšeně chválena, jinými pak tupena. »Echo de Paris«, nacionalisticky za- barvený, chváli Delcasséa jako velkého státníka, jehož zmužila slova byla přijata s nadšením celou sněmovnou kromě sociálistů. Delcas sé, jenž před třemi lety musil ustoupiti záludným piklům, dočkal se teď zadostučinéní k velké ra- dosti všech, kteří nepochybuji o lásce k vlastia zdravém smyslu francouzského národa.
Paris Evropa Francie
5 article
»Matin«, list radikální, ale bez politi- ckého vlivu a významu, prohlašuje, že sně- movna byla přítomna vzkřišení a vítězství muže, kterého Francie nechala padnouti v tragickém okamžiku. Radikální »Rapel« praví, že jediné co se mohlo Delcasséovi vyčítati, bylo, že příliš vášnívě hájil zájmy Francie. »Gil Bla s«, re- publikánský orgán boulevardního rázu shledává v pochvale, s níž sněmovna přijala řeč Del- casséovu, že odpovídá tato smýšlení velkého počtu Francouzů. Socialisticko-radikální »Action« napadá ostře Deleasséa a vytýká republikánskému tisku, že zavinil, že Delcassčovým šílenstvím je strženo tolik parlamentníků. »Vzpomeneme-li si, « piše zmíněný list dále, »že tento trpaslik, posedlý velikášstvím, před 3 lety chtěl Francti strhnouti do zločinné války s Německem, nemůžeme bez jistého studu dívati se na zapomnětlivost jistých radikálů a socialistických radikálů, kteří včera zuřivě tleskali přepjatému chauvinismu onoho mužika, který nechtěl vyjednávat s Německem.« »Figaro« praví: »V politice lze se dožiti všeho. Včera bylo možno slyšeti pana Theofila Delcasséa mluviti v pozlanecké sněmovně o Ma- rokku. V řeči od 6 měsíců improvisované po- kusil se tento muž, kterého události způsobem spravedlivým donutily k mlčení, pokusil se tento nerozvážný ministr, který nás přivedl do nynější situace, před poslaneckou sněmovnou nejen o ospravedlnění, nýbrž i o oslavení sebe, eož i v době, kdy člověka už nic více nepřekva- puje, zdá se býti opravdu něčím přílišným.
Gil Del casséův Francouz Delcassčův Franct Figaro Delcassé Francie Německo Ma Matin
6 article
Americko-ruský spolek. V diplomatických kruzích petrohradských mluví se, dle tamního dopisovatele »Berl. Tagblattu«, mnoho o spolku mezi Ruskem a Spojenými státy, který byl by významnou proliváhou proti anglo-japonskému spolku. Vy- jednávání, ač daleko pokročilo, vadí prý ještě nedostatek určitého plánu na vybudování nového loďstva. Vzhledem na nynější uzavření smlouvy rusko-japonské nezdá se býti zpráva ovšem přiliš vérohodná. Snad jest zbožným přáním těch kruhův německých, které by Rusko rády od Anglie odloučily. Kritická situace v severní Persii. Situace v Persii jest opět vážná. Zdá se, že Kurdy oblehaný princ Ferm a Ferma se v Sandžubulaku nepří- teli vzdal. Není aspoň o něm zpráv. Pro nepopulárnost svou a anarchii v zemi vláda není s to mobilisovati, ač zvláště v provineiich se- verních, s Ruskem hraničících, hrozí vážné zá- pletky. Smlouva o Severním moři. Podle zpráv z bollandského ministerstv zahraničních věcí vyjednává se mezi inter esovanými státy při nejmenéím o zachován
Berl Kurd Fermo Rusko spojený stát Anglie Persie Fermo
7 article
statu quo na Severním moři a to již po delší dobu. Hollandsko má při tom prý roli asi jako Švédsko v olázce Baltického moře. Hollanďané spali by zajisté klidněji, kdyby kromě jiného zvláště jim mezinárodní smlouvou byla zaručena nedotknutelnost země jejich vůč známým záluskům německým. Vatikán proti modernismu. Vatikán pokračuje v kampani proti moder- nistům. Známý modernista, učenec a conferen- cier kněz Minocchi byl Vatikánem a divinia suspendován. Stejná oprava volebního řádu ve všech státech německých. Sociálně - demokratičtí poslanci říšského sněmu německého usnesli se navrhnouti reso- luci, v níž se žádá za zákon, zavádějící pro říši, spolkové státy i Elsasy a Lotrynky do všech sněmů všeobecné, rovné, přímé a tajné právo pro všechny přes 20 let staré příslušníky říše bez rozdílu pohlaví s poměrným za- stoupením.
Minocchi Švédsko Vatikán
8 article Volební ruch.
Volební ruch. Kandidatury národní strany svobodomy- slné. V poslední schůzi akčního výboru národní strany svobodomyslné schváleny byly tyto kan- didatury: pro městskou skupinu třeboňskou Jindřich Pavliček; pro města Litomyšla Poličku Mag. Pharm. J. Laub; pro Plzei školní rada J. Čipera; pro skupinu bene- šovskou dr. V. Schuster; pro skupinu měst Rychnov n. Kn., Žamberk, Kostelec n. Orl. Dobrušku inspektor Leopold Weigner; pro města Strakonice a Klatovy dr. Alois Mia še k pro města Jičin a Nový Bydžov dr. Antonín Sehauer. Městská rada v Žižkově dle usnesení svého ze dne 21. ledna t. r. jednohlasně přijala kan- didaturu dra. Josefa Herolda do snému král. českého za venkovské obce soudních okresů karlinského, brandýsského, král. vinohradského a žižkovského, do něhož též město Žižkov ná leži, k všeobecným volbám dne 27. únorat. r. na základě jednomyslného usnesení důvěrníků okresů: karlínského, brandýsského, král. vino- hradského a žižkovského a doporučuje vřele voličům dra. Herolda za poslance jako neunav- ného a osvědčeného národního pracovníka vynikajícího českého politika. Ze Smíchova. Seznam voličů oprávněných k volbě poslance do zemského sněmu král. če- ského, vypsané na den 27. února 1908, vylo- žen jest v kanceláři č. 16 v I. patře městské radnice k volnému nahlédnutí ode dne 27. ledna 1908 do 10. února 1908 včetně, v obvyklýck hodinách úřadních. Případné reklamace jest po- dati písemně v téže lhůté u městského úřadu.
Pavliček Mag Pharm J Laub J Čipera doktor V Schuster Weigner Klatův Mio Jičin Sehauer Josef Herold Litomyšl Polička Kněžná Žamberk Kostelec můj Dobruška Strakonice Nová Bydžov Žižkov Smíchov akční výbor národní strana město Rychnov můj
9 article
Staroměstský občanský klub v Praze koná členskou schůzi ve čtvrtek dne 30. ledna l. r. v restaurantu pana Sochůrka v »Kop mance o 8. hod. večer. Na pořadu rozhovor o volbách do sněmu král. českého: zaháji pp dr. Jan Podlipný a Václav Němec. Uvedení ho sté jsou vítáni. Soznamy veličů pěti okresů volebních král. hlav města Prahy pro volby do snému král. českého usta- novené na den 27. února 1908 jsou místodržitelstvím potvrzeny i budou veřejné vyloženy, aby každý v ně nahlédnouti mohl a sice: listiny voličů S ta rého města, Nového města, Mal strany, Hradčan, Joselova a král. V y- šehradu v kanceláři katastru voličů v čp. 558-I Celetná ul. 12, II. poschodí, b) listiny voličů z H- lešovic Buben v magistrátní úřadovně holešovi- cké čp. 265-VII. v ulici Nádražní a c) listiny voličů ze Staré Libně v magistrátní úřadovně libeňské čp. 141-VIII. ve třídě Primatorské. Zároveň ustano- vuje se čtrnáctidenní nepřestupná lhůta od 26. ledna do 8. února 1908, tento den v to počítaje, v níž mohou se námitky proti pravosti lěchto listin podati a sice dne všedního od 8. hod. ranní do 2. hodiny odpol., v neděli pak od 8. hod. ranní do 12. hod. polední v místnostech, kde listiny voličské jsou vy- loženy. Voličská schůze v Mladé Boleslavi. V pondělí 27. t. m. kona se v Mt. Boleslavi schůze stoupenců národní strany svobodomyslné a národní, ve které promiuví přísedící zemského výboru dr. Václa Skarda jako kandidát poslanectví pro sném zemský.
Sochůrek doktor Podlipná Václav Němec Václ Skard Praha Mala Hradčany Joselov Celetná ulice Hlešovice Bubno nádražní a c Libeň Mladá Boleslav Boleslav staroměstský občanský klub
10 article
Českému voličstvu v krajích ohrožených? Dolétá do Prahy zvěsť výstražná, že v Č. Tře bové, Lanškrouně a Ústí n. Úrl., na pomezí vlasti naší je ohroženo postavení Čechů při volbách. Nuže, voláme k Vám, ženy české; buďte si vědomy své po- vinnosti všude a na pomezí zvláště: Vy, které mate volební právo,*) nedejte se zdržet žádnou mocí o jeho vykonání ve prospěch vlasti, ke cti a posílení národa, ke zvolení českého poslance! Ať není ztracen ani jeden hlas, ten jedinký mohl by rozhodnouti Jděte k volbě všecky, do jediné, volební právo jest nám povinností, nuže, vykonejle ji, jak Češkám sluší! Vy, které práva toho nemáte, přičiňte se, aby ani jediný z mužů, ať otec Váš, ať syn, manžel nebo bratr, který má právo poslance voliti, nezmeška volby nebo nevolil snad vůbec z liknavosti! Kdož ví, nebude-li se rozhodovat již tímto sněmem o osudu vlasti a práv našich na dlouhou, dlouhou řadu let Kdo neposíli řady bratří rodných, sílí tím vábu na- šich pepřátel a dopoušti se zrady národní! K Vam voláme, Vy drahé sestry naše tam na pomezní stráži: Vytrvejte! K Vám, bratři: Nezůstaňte za ženami! V Praz e, 25. ledna 1908. Výbor pro volební právo žen.
Čecho Češka Praha Lanškroun Ústí Praz e
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Předvčerejší jmenování soudních úřad- níků na Moravě přijato v národních kruzích na Moravě se zděšením. Novou touto jo- bovskou ranou zabývají se zvláště vůdčí orgány strany lidové a agrární; vypočítávají čiselně křivdu, která se děje českému lidu takovým jmenováním — a břitce dovozují z toho politi- cké důsledky vzhledem k situaci. »Lidové No- viny« nazývají jmenování toto »novým úspě- chem české vládní politiky na Moravě«, pouka- zují na to, že přes dlouhé měsíce vyjednávání s poslaneckými kruhy vláda vyhověla právě tak jako v Čechách na konec jenom přáním a při- kazům Němců. Čeští vládní poslanci mohous přesvědčiti, piší »L. N.«, že na Moravě Beek s Kleinem v zájmu němectví šli ještě dále nez jim v předběžném vyjednávání naznačili. Z 12 soudních radů, do 6. hodn. třídy postoupivších. jest 8 Němců a 4 Češi; ze 16 jmenovaných do 7. hod. třídy jest 12 Němců a 4 Češi tedy v poměru přímo opačném číslům národ- ností. »Tyto eifry jsou pádným dokladem pro politickou moc, již dosáhli pp. Hruban, Žáček a Staněk, vůdcové vládních stran českých na Moravě zahájením positivní politiky«, míní li- dový denník brněnský, připomínaje, kterak vládní strany české na výtku bezpodminečného vstupu do vládních služeb tvrdily, že vláda přistoupila na některé české požadavky a že výslovně tenkráte uvedeno, že mimo jiné také při soudcovském jmenování odčiněny budou některé křivdy. Takhle vypadají odčiněné ty křivdy !? »Z jmenování vychází na jevo, že pro barona Becka a dra. Kleina Morava není ničím jiným, leč německou državou a že vláda Beckova ne- má jiného zájmu než sloužiti Némeům«. Potud lidový list, který potírá t. zv. positivní politiku vládních stran českých, ovšem bezohledně.
Němec L N Klein Čech Hruban Žáček Staněk Beck Klein Morava Morava Čechy úřadník na Morava lidový no
12 article
»Selské Listy«, ústřední orgán morav- ských agrárníků, tudlž nejpočetnější vládní strany české, klerá u samého zřídla vlivu a moei zastoupena jest svým vůdcem krajanem mini- strem Práškem, píše v čiánku o »Nový ch poličeích do české tváře« následorně »Tak traktuje nás, pány na Moravě, vláda Be- ekova za české služby! My voláme po očistě Moravy a zatím nám ji Beck ještě více znešva- řuje . . . Kde jsou naše české vlivy kde je res pek!? Kde jsou naši po slanei?! To už nejsou prostě poličky do české tváře, to jsou drzé německé facky. Místo *) Volební právo má od 24. roku každá samo- statná poplatnice, která plati nejméně 8 K ročně daně (přímě) i s přiražkami mimořadnými, mimo t učitelky definitivní, doktorky a profesorky, i když daně neplati. Každá volička volí poslance zemského přímo, t. j. jde sama osobně k volbě, o čemž byle sněmem rozhodnuto: i žádáme organistce mužské. by k tomu dohlédly, aby všecky volčky byly k volb přímo připuštěny ! (Jenom velkostatkářky volí plnou mocí.) Je nutno ihned prohlédnouti seznamý volie stva na obecním úřadě vyložené, do nichž nahléd- nouti smí každý, i nevolič, a upozornit voliče, který v seznamu není, aby se ihned hlásil u obec. sta rosty písemnou žádostí bez kolku, adresovanou c. k. okr. hejtmanství; kdyby starosta odmitl, podá se přihláška přímo hejtmanu. Pak dodůu bude každému voliči úřadní pečeti označený lístek volební a legiti- mace se jmenem i adresou jeho. Na listek volební napíše jméno a příjmení toho, koho voliti chce s oběma dostaví se k volbě v čas! Voličky mají právo všech voličských schůzí se účastniti, i nevoliči mají právo schůze volebůl pořádali. S prací lřeb začiti ihned a pracovati od osoby k osobě pilněa vytrvale. (Bližší výklad podá ochotně: Výbor pro volební pravo žen v Praze—II., Jungmannova tř. 7)
Prášek Be Beck Morava Praha Jungmannův třída II pán na Morava
13 article
Jočisty — postup od 10 k 5! Věc je hotová. Stíny z nové blamáže padají na pomoc- níky Beckovy... Zatrolené úspě chy vládní politiky!« Tak moravský orgán vládní strany sgrární . .. — Kterak se stal p. C. Papoušek, člen výkonného výboru nár. strany svobodomyslné, agrárníkem. Ke karakteristice součas- ných politických poměrů velice poučným při- spěvkem jest historka, která se udála před týdnem v mladoboleslavském okresním domě kdež sešli se venkovští důvěrníci národní strany svobodomyslné okresů mladoboleslavského mnichovohradišťského k hotovému obřa du vystoupení okr. starosty, býv. zem poslance, člena výkonného výborů nár. strany svobodomyslné p. Papouška z národn strany svobodomyslné a vstoupen jeho do strany agrární. Slavnost súčastnili se všichni političtí předáci okresu. starostové živnostenských společenstev, učitelstvo atd. a proneseny byly při tom dlouhé řeči, plné dobré vůle a blahovolnosti. Akt převedení pana Papouška z národní strany svobodomyslné do agrární podnikl redaktor svobodomyslného týden- níku »Mladoboleslavských Listů« p. F. Sls.
Papoušek F Sls národní
14 article
který schůzi řídil. Podle vlastního referátu »za- hájil p. Sís schůzi, oznámil účel (!) její, jímž bylo výslovně »přestoupení p. Papouška k agrárníkům« a požádal p. okr. starostu Pa- pouška, »aby podal vysvětlení o svém stanovisku politickém a příčinách změny svéh politického přesvědčení«. Pan pře- stupující podal nové vyznání své politické víry hlavně v ten smysl, že přestupuje proto, že agrární strana stala se stranou veškerých ven- kovských tříd, dále vzhledem k jejímu stano- visku pokrokovému () a protiklerikálnímu, zejmena pak proto, že sgrární venkov zne- možňuje na venkové veřejnou činnost každému, kdo není agrár- níkem. Pan red. Sis za národní stranu svobodomyslnou prohlásil na to, že roz- hodně nelze sehvalovati vystou- pení p. Papouška ze strany a že dlužno o sobně litovati tohoto činu. Ale vzhledem k nynějším poměrům politickým — pravil týž p. Sís, národně svobodomysiný re- daktor mladoboleslavský — ovšem musí, kdo chce státi na venkové v čele ve- řejné činnosti, býti příslušníkem strany agrární a tak prý vyplývá přechod pan
Sís Papoušek Sisa
15 article
Papouška z přirozených poměrů strany Pan redaktor Sís dovozoval dále, že se protivy mezi stranou sgrární a svobodomyslnou zmenšily a že »stav tento činí jaksi (7) možným«, aby příslušník strany naši přešel do strany agrárn aniž by bylo nutno, že by osobní karakten a osobní čest újmy trpěly.« Poměr stran jes tedy takový, že příslušníku strany svobodomyslné znemožněna jest každá veřejná činnost na ven- kově — tak dokazoval p. Papoušek — ale je poměr ten tak přátelský — zas podle p. Síse — že když někdo přestoupí, je to »jaksi« možným Bylo mluveno ještě mnoho podobných řečí mluvil p. Papoušek, mluvil p. Sís, kterýž pro- hlásil nejenom v řeči své, ale i ve zvlá štním článku svého listu p Papouškovi »plnou důvěru«. To stalo se v týchž »Mladobolesl. Listech«, ve kterýchž týž p. Sis vynadal nám »Efialtů«. — Jiný krajinský list, a sice »Občanské Listy«, rovněž svobodomyslné, událost oznamují pod záhlavím »Květy dnešní pokrokové doby« a vy- týkají p. Papouškovi bez okolků, že přestoupi za mandát, neboť hned po svém prohlášení ocitl se na sgrární kandidátní listiné . ..
Papoušek Sís Sisa Efialtés Květa
16 article
— V době positivní politiky. Dle věstníku c. k. ministerstva financí (částka LX. ze dne 31. prosince 1907) bylo pro obvod c. k. zem. finančního ředitelství ve Lvově jmenováno 58 finančních koncipistů komisary v IX. hodn. třídě, a sice vyjmenováni byli všichni koneipist s celkovou služebnou dobou 6. až 7letou. V Če chách, kde výnos daní jest oproti Haliči mno- hem větší, jmenuji se právníci po 6leté době slu žební teprve koncipisty a z těchto někteří slouži přes 7, přes 8 a dokonee přes 9 let! V Halič pastoup právník za touže dobu do IX. hodn. třídy, kdy jeho kolega v Čechách dostanese teprve do třídy X. A této spravedlnosti doc tává se nám v době — české positivní politiky! — K utvoření Svazu českých měst. Stálý výbor sjezdu českých měst v král. českém, zvo- lený na loňském sjezdu kolínském, konal včera odpoledne schůzi na staroměstské radnici. Před- sedal jí náměstok pan dr. Štych a přitomni byli pp. vreh. řed. chuď. ústavu Hubáček, ob. starš Jarosl. Mattuš, ředitel městských úřadů vino- hradských dr. Fuxa, tajemník dr. P. Jandač, městský rada z Brandýsa n. L. dr. V. Jiskra, starosta města Pardubic Fr. Kuchynka, starosta města Kutné Hory J. Macháček, starosta města Kralup dr. Lad. Pavlousek, starosta města Ko- lína Ant. Sládek, tajemník dr. J. Řetovský, mag. rada Ot. Borůvka a koncip. dr. Sum. Omluvili se pp. starostové dr. Kotrbelec, dr. Peták a dr. Wagner. Nejprve vzata na vědomí sdělení o usta- vení se 4 sekcí pracovních, totiž finanění, právní, sociální a školské; zároveň bylo usneseno, aby práce, za účelem příprav ku projektovanému sjezdu měst v roce 1908 potřebné, přeneseny byly na výkonný odbor, v němž zasedá předseda stálého výboru, jeho náměstkové a jednatelé stálého výboru a pak po 1 jednateli ze sekeí.
doktor Štych Hubáček Mattuš Fuxa P Jandač V Jiskra Kuchynka J Macháček Lada Pavlousek Sládek Otakar Borůvka Sum Kotrbelec Peták Wagner Lvov Halič Čechy Brandýs Pardubice Kutná Hora Kralupy ministerstvo finance svaz český město kolín Ant
17 article
Co se týče doby letošního sjezdu, který pro- jektován jest za trvání jubilejní výstavy obchod- ní komory, usneseno, aby konal se ve dnech 26., 27. a 28. záři. Dále usneseno, aby jako volná organisace českých měst založen byl „S v az českých měst v král. českém“ se sídlem v Praze a aby za tou příčinou bylo za- sláno provolání všech českým městům, městy- sům a obcím, které poměry svými městům nej- více se blíží s vyzváním, aby se ke Svazu při- hlásily. Příspěvek ke hrazení nutných výdajů správních stanoven za každých 5000 obyvatelů obnosem 20 K a bude možno přihlášky o při- stoupení ke Svazu zároveň s příspěvkem za- sílati presidiální kanceláři na radnici staroměst- ské. Města česká budou v provolání upozorněna na výhody, které bude moci nová organisnce jim poskytnouti a zároveň vyzvána, aby udala, o kterých předmětech mělo by se na letošním sjezdu měst jednati. Konečnou redakci provo- lání, které navrhl tajemník pan dr. Jandač, po- věřeni byli pp. dr. Štych, řed. dr. Fuxa a ob starší J. Mattuš. Současně s pozváním ku při- stoupení bude všem městům zaslána publikace „První sjezd českých měst král. českého v Ko- líně“. Konečně bylo usneseno požádati pana stn- rostu dra. Groše, aby přijal čestné předsednictví II. sjezdu českých měst; stálý výbor pro sjezdly rozšířen byl pak kooptací o pp. starosty měst; Smíchova dra. Koldmského, Karlína cfs. r. J.
doktor Jandač Štych Fuxa J Mattuš Groš Praha ko Smíchov Karlín první sjezd český město král
18 article
Ronze, Král. Vinohradů J. Víška, Žižkova G. Žáka, pak p. Ad. Šarocha, náměstka starosty města Loun a pp. jednatele jednotlivých stálých pracovních odborů, jichž úlohou bude, aby o čin- nosti odborů ve stálém výboru podávali zprávy. K závěru schůze schválen byl návrh pana sti- rosty kralupského dra. Pavlouska, aby požádána byla česká města, by publikace své tiskem vydá- vané aspoň ve 2 exemplářích věnovala pro ar- chiv právě založeného „Svazu českých měst“. — Z klubu národní strany svobodomyslné. Schůze příslušníků národní strany svobodomvslné konati se bude v ponděli 27. ledna o 7. hodině večerní ve velkém sále Měšťanské besedy praž- ské. Na této schůzi promluví o politické situnci předseda českého klubu na radě říšské pan JUDr. Karel Kramář. Přistup mají příslušníci národní strany svobodomyslně, kteří vykáží se u vehodu ke schůzi té vydanou pozvánkou na své jméne jakožto legitimací.
Ronz Král J Víšek Žižkův G Žák Ada Šaroch Pavlousek JUDr Kramář Louny svaz český město národní strana
19 article
— Národuí rada česká. Po uveřejněni ne- dávné časopisecké výzvy Volksratu „Německým maturantům!“, aby sdělili témuž výsledky žá- dosti k státním úřadům, vyskytly se v některých českých listech výtky Národní radě české. Dle pravdy budiž konstatováno, že Národní rada če- ská, jak dalece jest a může býti v jejích inteneích, čím dále systematičtěji věnuje pěči všem otázkám, týkajícím se také zájmů českéno úřadnictva i jeho dorostu po stránee ná- rodní, byť o tom veřejnosti zprávy nebyiy z důvodů taktiekých předkládány, v nejbližsíeh pak právě dnech má býti přikročeno k důleži- tým krokům za účelem všestrannějších jn- formací a tím systematičtější práce také ve směru tom. Při tom však nelze nepřipomenouti, že Národní rada česká chápe ovšem celé poslání svoje zeela jinak nez Volksrat, zařizujíc mnohostrannou a intensivní práci svoji dle skutečných poměrůa potřeb českých, které jsou v nejednom směru značně jiné povahy, než potřeby krajanů německých, jak vidno i z akce pro zí- skání německého dorostu, aby se věnoval místo životu praktickému též kartéře úřadní, podobné jako i z dřívějších akci Volksratu pro opatřo- vání německých služebních dívek německým ro- dinám a německých státních sluhů z důvodu,
rada Volksra národní rada če národní rada
20 article Švédský spisovatel o Praze.
Švédský spisovatel o Praze. S názvem »Několik divadelních večerů v cizině« vyšel nedávno (4. ledna 1908) v nej- větším švédském žurnálu »Aftonblade t«, vycházejícím ve Štokholmě, článek, jehož pi- satel, spisovatel a dramatik Thore Blanche, líčí v něm živě a svěrázně umělecké dojmy svoje z cesty po Evropě, kterou konal loni na podzim. Autor článku pobyl nějakou dobu také v Praze, a sice již po druhé (poprvé byl zde v r. 1895 v Národopisné výstavě, o niž svého času také napsal serii článků). Tentokrát ně- kolik podstatných odstavců ze svých uměle- ckých dojmů věnuje zase Praze, do níž je za- milován a jejímu Národnímu divadlu, které jej jako dramatika především zajímá. Thore Blanche je synem spisovatele Augusta Blanche, zemřelého koncem len šedesátých a proslaveného svého času drobným novellami, črtami a veselohrami ze života štok holmského. Thore Blanche jest po léla již spolupracovníkem »Aftonbladetu«, a v liferár- ním světě požívá zvučného jména jako básník i jako autor několika oblibených dramat. O če- ské bistorii, českých poměrech národních i kul- turních je dosti dobře informován, a věnuje jim pozornost od té doby, co spatřil poprvé Prahu a zamiloval si její starobylý ráz. Pro české čtenářstvo nebude bez zajíma vosti přehled těch partií z článku švédského dramatika, jež týkají se přímo Prahy, jejlho vzhledu a kulturního života.
Thore Augusta Praha Evropa Aftonbladet
21 article
»Již z předešlé svoji návštěvy měl jsem silný dojem nepomíjitelné nádhery a lesku sta- robylého města stejně, jako intensity národního boje, který vedou Čechové proti němectví. Po víc než deseti letech spatřil jsem opět hlavní město českého království. Prastaré Židovské město poděl břehu vltavského je srovnáno se zemi, a pouze stará synagoga, židovská radnice a hrbitov opěvaný Oskarem Lever ti- nem1) z něho ještě zbyly. Ale Malá strana se svojí silnou náladou sedmnáctého století, se svými pitoreskními budovami, pyšnými kostely a paláci, a především se svými háječnými Hrad- čany, tímto světem pro sebe, se svým hrade m, dómem, hradními sady a příkopy, s těmi mali čkými domky, úzkými spletenými uličkami, te- rasami a věžemi poskytuje stále ještě tolik vděčného místa pro snilky a poety.« »Tentokrát doplnil jsem svoji znalost Prahy několika dojmy z českého divadla. Češi maj zde pouze jediné veliké divadlo — divadlo Ná- rodní3) — velikou a pyšnou budovu na břehu
Čecho Lever Čech Praha intensita národní boj český divadlo divadlo Ná
22 article
Vitavy, která má asi 1900 míst pro divákya personál asi 440 osob. Dává střídavě operu, drama a velký balet. Pováží-li se, že Národní divadlo české jest jediné velké divadlo v městě bezmála půlmilionovém, v němž obyvatelstvo ně- mecké čílá jen asi 30.000 duší, lze si teprve vysvětliti, jak mu může dostačiti tak nepatrná poměrně podpora státní, 3) jež obnáší asi 80.000 K švédské měny. Ale vyprodaný dům je tady skoro pravidlem a divadlu nepostačují ani večery, brává se také odpoledne ve všední dny a i tenkrát vykazuje návštěva plné domy.« Dávalo se »Mnoho povyku pr nic«. Seděli jsme ve své loži a studovali český divadelní program, z něhož jsme rozuměli pouze jedinému slovu: William Shakespeare. Titul kusu, jmena vystupujících uměleů i všecko ostatní působilo tak cize ve svém slovanském rouše. Nečekali jsme nic zvláštního, ale byl jsme již jednou tady a cizinec tak rád tráv přijemné svoje večery v cizím městě. Opona vznesla se nahoru a viděli jsme Leonatův dvůr. Skvělý malebný obraz, mistrov- ská výprava, že jsme ani svým očím nevěřili 1) Švédský lyrický básník. *) Vinohradské divadlo nebylo ještě otevřeno když Thore Blanene byl v Praze.
Vitava Shakespeare Leonatův Thore Praha národní divadlo
23 article
) Švédský autor plete si tu subvenci zemskou se státní. Kam jsme to jen zapadli? A v průběhu před- stavení naše překvapení stoupalo. Onoho večera kdy mi v ušich zněly zvuky cižé řeči, naučii jsem se poprvé rozuměti shakespearovské vese- lohře. Nikdy před tím nestálo přede mnou tak živě její ovzduší. Vzorné scénování, které svého režiséra, spisovatele Jaroslava Kvapila staví do přední řady žijících divadelníků, elegantní, slo- hově věrně kostumování a umění osvětlovati je- viště, to všecko dávalo skvostný vnější rámec hře, jež převyšovala všecko, co jsme až dosud v tomto oboru klasické veselohry viděli. Byl požitek pozorovati, jak se češti uměle pohybovali na scéně, s jakou nehledanou gracií vytvářeli svoje role. A nad všemí těmito štihlými. elegantními mladými postavami ohebnýmia pružnými jako čepel kordu, spočivala slunná nálada renaissance, která vrcholného výrazu do- sáhla v háječném Beneši pana Eduarda Vojanu a v Beatrici slečny Izy Grégrové, v postavě. zářící šelmovstvím a hravým vtipem. Celek byl vzorným představením bez nejmenší po- skvrny.« »Zvláštní náhoda tomu chtěla, že jsem na zpáteční cestě z Prahy domů viděl »Mnoho povyku pro nie« také v berlínském Schau- spielhause. Ale srovnání bylo rozhodně na vý- hodu divadelnímu umění českému. Co bylo v Praze přírodou samou, bylo zde divadlem . Tak bylo pro mě aspoň Národní divadlo pražské nansjvýš zajímavým objevem. Jeho znamenitá pověst má dosud jenom lokální význam. Jediní, kdo by nám mohli podávati zprávy o vysokém uměleckém niveau českého divadla, jsou Němci, ale německý tisk je téměř úplně ignoruje. 4). Naši umělci a režiséři však by
Kvapil Vojan Beatrice Grégr Němec Praha národní divadlo český divadlo
24 article
4) Co se toho týče, možno v poslední době za- znamenati aspoň několik potěšitelných výminek. Přední hudební listy německé referují pravidelně o výkonech opery Národního divadla, a také vý- znamným večerům činoherním (nedávno na př. vy pravení »Oresteje«) věnovali zdejší referenti velkých denníků německých zaslouženou pozornost. mnoho získali, kdyby při svých studijních cestách po Evropě zapadli také do Prahy, když už, neomezili se toliko na její divadlo německé, které je tam sice hlavním sídlem germanismu, ale jeho vý- znam umělecký se u nás a v Ně- meeku povážlivě přeceňuje.« »V každém případě bude pro naše lidi velmi poučno,« tak asi konči pan Thore Blanche svoje zajímavé výklady o Praze, »ahlédnouti toto veliké divadlo, které se obejde s nepatrným poměrně gážovým étatem ročních asi 900 lisíc korun. Stojí rozhodně za odbočku s obvyklé evropské dráhy turistické.«
Thore Evropa Praha národní divadlo
25 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Divadlo Marle Zieglerové. Zabájení činoher- ního pořadu her. »Dvě«. Hra o 4 dějstvích. Napsn Jaroslav Maria. Režisér Fr. Lier. Trochu klopotná a daleká cesta za divadelní no- vinkou. Vůz ujiždí zablácenými ulicemi truchlivého Karlína, pak se kodrcá silnicí, ocine se v nějaké temné pustině, projede kolem jakýchsi nevlídných továren a nevzhledných domů, pak zase temnotaa najednou široká ulice a ozářené průčelí domu. A před ním spousta kluků jako před venkovskou hospodou o muzice. Ale cesta stají za to. Úhledné, světlé di- vadělko postavila si operelní diva, jež je si vědom přítažlivosti svého roztomilého umění a nebojí se ni- jaké vzdálenosti. Její ctitelé budou za ní putovati ze Smíchova nž do Libně. Nezařídila však divadlo pouze pro sebe. Tak sobecká není jako Réjanova a Sarak Bernhardtová, jež si postavily v Paříži své chrámy kde se provozuje pouze modloslužba jejich umění. Paní Zieglerová popřává šlechetně a nezištně — zdá se, že velmi nezištné — pohostinství též činohře a její idealismus jde tak daleko, že chce i literaturu pěstovati. Budiž jí za to vděk Parnassu Zahajovací předslavení nového divadla vymykalo se svým hudebním rázem své kompetenci. Bylo prý velmi animované. Paní Mařenka Zieglerova sehrála svou pikantní a veselou vdovičku z Leharovy ope- rety s velikým úspěchem před vyprodaným domem. Bohužel nemohu totéž opakovati o druhém ve- čeru. Divadlo bylo slabě navštíveno a to ponejvíce přistěhovalci z Prahy, jež neodstrašil výlet do Libně. Domorodé publikum nebylo příliš zvédavo poznatí nové dílo zajímavého sutora »Irrlacherů«.
Ziegler Jaroslav Marius Lier Sarak Bernhardtová Zieglerová Zieglerův Leharův Francie Karlín Smíchov Libeň Paříž Praha divadlo Marle
26 article
Jaroslav Maria, jenž si dobyl sympatie svými pokusy o moderní drama české, napsal hru, která není banální, ale též ne originální. Autor pracuje uvědoměle a má inteligentní, kritický vztah k svému dílu. Dosti pevnými konturami naznačí hluboké kon- fiikty duší, ale přes to pouze kontury. Schází to jemné, procitlivělé, životem prožebnuté paychologické propracování, ta rembrandtovská kresba postav Ibsenových a Doslojevského. Na postavě prosté, moudré, životem zkušené a zkrušené Karly Hertlové objevila se slabost autorova. Karla Hertlová mluví tímtéž konvencionálním způsobem, dobře vychované měšťky, jako Miladu, žena advokátova a líší se o ní pouze chudobou svého šatu Hra »Dvě« je vzrušně promítnuta několika sil nými dramatickými živly. Muž mezi dvěma ženami. bývalou milenkou a manželkou. Náboženské blouznění a jeho využitkování intrikánským Jezovitou. A kone tragický, sebevražda.
Jaroslav Marius Ibsenův Doslojevský Hertl Hertlová Milada
27 article
Lékař dr. Rozkošný ujme se své bývalé milenky. kterou před mnoha lety opustil a jež žije dosti krušně se svým mladistvým synem. Učiní tak na radu své šlechetné ženy, jež ze žalu, že jejich manželství musí býti bezdětným, stává se nábožen- skou blouznilkou a její důvěrník, mladý kněz řádu Ježíšova, P. Dominik, ji podporuje v bohumilém skutku. Lékař chce adoptovati syna Herllové. Je to jeho syn. Ale mladik je mu cizí. Otec shledává, že paní Milada, jeho choť, a její důvěrník P. Dominik. chtějí studenta dostati do semináře. Lékař energ cky zakročí proti páterovi, jenž mu ženu i syna po- bláznil svým fanatismem. Manželská roztržka do- vršena. Paní Milada odvrací se zcela od svého muže. Její duše patří jen bohu, její život jen lasce křesťanské. Ale nebohá hlouznilka má brozně pro- citnutí ze své vrouci extase. P. Dominik odhodí svou tartuffovskou masku nasládlého svatpuška. Nastrojil vše v naději, že až do domu se vrátí bývalá milenka lékařova, že jemu padne do nárnčí paní Milada, neboť pobožnůstkářský a cituplný páter je frivolní jako abbée z 18. století. Šlechetná panl Milada, zasažená smrtelnou ranou ve svém věřicím, křesťanském srdci, vyžene nehodného služebníka Paně a jde se utopit. Přivezou ji na jeviště jako Ofelii. Lékař osamotní u mrtvaly. Karla Hertlová ho opustila se svým synem. Ostal pouze P. Dominik, jenž se vyzpovidá lékaři ze své hanebnosti, klerou zavinil smrt Miladinu. A oba muži si podávají smířeni ruce nad mrtvolou nešťastné světice Mil ady. Hra se libila a obecenstvo dávalo na je o vy- trvalým potleskem své uspokojení a pochopení. Účinkujíci měli patrné zásluby o zdar večera, ze- jména p. Fr. Kneisl, jenž výrazně hrál lékaře dr
doktor Rozkošná Ježíšův Herllová Milada Dominik Hertlová Miladin Kneisl