2
masthead
I. Přiloha „Národních Listů
Přiloha
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Škola měšťanská — vyšší škola
obecná.
V organisaci elementárního školství nabývá
škola měšťanská stále rostoucí obliby
zvětšeného významu. Útvar její zpevnil se v
soustavě školské všech kulturních států, třeba
že název pro tuto školu je různý. Čím výše
vyrůstají lidové kulturní požadavky, čím pevněji
se zakořeňuje občanské sebevědomí v širokých
vrstvách lidu, čím obtížněji možno vítěziti
v mezinárodním boji hospodářském, tím citel-
něji „ociťuje se potřeba elementární, všeohecné
vzdělání školské na obecné škole zpevniti a roz-
šířiti, zpraktikovati, aby třídy výrobní, řemesl-
nické, malorolnické, dělnické a p. nabyly
hlubšího zzdělání povšechného a
co možno důkladné přípravy pro
život praktický.
6
article
Obsah, postup i směr výchovné práce na
škole obecné (národní) přirozeně vedl všude
k rozdělení jednotného organismu školy obecné
na dvě oddělení: nižší, kterému odkázán úkol
podávati nejnutnější elementární ořípravu,
vyšší, které má povšechnou tuto přípravu utu-
žiti, dodat jí praktického rázu, se stálým zřete-
lem k místu a okoli a tvořiti tak přirozený pře-
chod ze školy do života.
V organisaci našeho školství jsou tyto dva
typy, vlastně stupně elementárního školstv
vtěleny v útvar školy obecné jakožto n iž š
školy obecné a v útvar školy měšťan-
ské jakožto vyšší školy obecné. Roz-
dělení to není však vykonáno důsledně a všude.
jak by si přáti bylo. Bude potřebí ještě mnoho
úsilí vyvinouti, než veškero naše obecné škol-
ství všude bez rozdílu bude zorganisováno tak.
aby na př. děti do 11. roku povinny byly dochá-
zeti do nižší školy obecné, a od 11. roku vesměs
všechny děti, kteréž ovšem dále se nevzdělá-
vají na nižší škole střední, povinny byly
docházeti do vyšší školy obecné
(školy měšťanské). Dosud v přítomné době jest
toto účelné, velmi úspěšné a osvědčené roz-
členění školy obecné vykonáno po většině jen ve
městech, kde zřízeny jsou školy měšťanské.
7
article
Tam jest z pravidla zřízena pětitřídní škola obee
ná, k níž připíná se pro postední tři povinné
ročníky školní docházky škola měšťanská, která
tak ovšem stává se povinnou pro ty, kdož
s prospěchem dostatečným pátý ročník obecné
školy prošli.
Na širém venkově našem je dosud měšťan-
ských škol velmi poskrovnu, a tu tedy úkol jejich
přejímají poslední tři ročníky školy obecné vů-
bec. Samozřejmo, že měšťanská škola svým od-
borovým systémem učby, svou zvláštní správou,
vůbec svým zařízením a účelným uzpůsobením
lépe a důkladněji jest s to, aby hověla úkolu:
vychovati nejstarší žáky školy
obecné, a prote jest v zájmu prospěchu a vý-
ckovy mládeže našeho lidu, aby síťměšťan-
ských škol, t. j. vyšších cbecných
škol tak zhuštěna byla, by veškere
mládeži i po venkově byly měšťan-
ské školy přístupnými.
8
article
Kulturní program českého učitelstva v té
příčině touží, aby uzákoněny byly obvody nebo-i
újezdy,e kterých jsou všechny děti po úspěš-
ném vychození nižší obecné školy zákonitě po-
vinny docházeti do vyšší obecně školy (měšt.
školy) újezdné či obvodní. Obvody ty buďte vy-
měřeny vzhledem ke vzdálenosti, místu školya
lidnatosti krajiny tak, aby pokud možno školy
nacházely se ve středu obvodů, které arci vzhle-
dom k tělesné pokročilosti žáků 11—15letých
mohou býti rozsáhlejší než nynější obvody, umě-
řené pro docházku školy obecné. Tak usnadněno
by bylo a přístupným učiněno každém u dí-
těti vzdělání na vyšší škole obeené (škole mě
šťanské).
V souhlase s tímto požadavkem podala Jed-
neta učitelstva škol měšťanských sněmu králov-
ství českého petici, kterou se domáhá změny zá-
kona zemského o zřizování a vydržování škola
v níž žádá, aby byla zákonem vyslo-
vena povinnost zříditi školu mě-
šťanskou všude tam, kde v osadě
nebo několika osadách, v kruhu
c poloměru 4 km. položených, dle
3letého průměru, je víc než 50 dětí, které
by do školy měšťanské dle 88 17., 18.
a 19. zák. z 2. května 1883, č. 53. ř. z. a
příslušných k němu prováděcích
školních úřadů náležely.
km
9
article
Nežli bude lze uzákoniti tento jednosvorný
požadavek veškerého učitelstva, jest na naší
samosprávě, aby nejhojnějším zřizováním
měšťanských škol po venkově připravována byla
příznivá sítuace k realisování požadavku svrchu
řečeného. Jsou často po venkově našem lidnaté
obce ta« příhodně nakupené, že zcela výhodně
by v některé z nich zřízena býti mohla škola mě-
šťanská. Až občanstvo veškero bude mociz
vlastního názoru se přesvědčovati o úspěšnosti
a nezbytnosti školy měšťanské pro školskou vý
chovu našeho lidového dorostu, velice se přibli
žíme zreformování organisace našeho elementár
ního školství v tom smyslu, že škola měšťanská
jako pravá lidová, dokonaleji zorganisovaní
škola obecná stane se pro všechnu nas
mládež povinnou.
Bude ovšem potřebí také v nitřní reformy
měšťanské školy. Má-li dostáti plně svému těž
kému úkolu, bude nutno uměřiti třídám menš
počet žáků, bude potřebí rozmnožit
počet učitelskýcn osob, a bude nutn
rozděliti školy, při nichž jsou tři po
bočky na dvě školy samostatné.
10
article
Tím arci nejsou požadavky reformní vyčer
pány. Bude potřebí upraviti dokonale práv ní
služební a hmotné poměry učitel-
stva škol měšťanských, bude nutno definitivně
rozřešiti stále odkládanou a svépomoci učitelstva
odkázanou otázku vzdělání učitelstva škol
měšťanských. Elementární školství naše vůbec
a měšťanské školy zvláště volají po mnohých
pronikavých, nanejvýše nutných reformách.
Má-li však obecný zájem pro tyto toužebné
opravy býti vyvolán, má-li zvláště zájem pro dů-
ležité měšťanské školy vzrůstati a šířiti se, nutne
jest, aby ti, jimž těžká, zodpovědná práce na
školách elementárních je svěřena — aby učitelé
nižších i vyšších obecných škol (škol měšťan-
ských) — ve shodě, v sjednoceni a úplné do-
hodě pečovali, aby zájem ten veškerým uči
telstvem probuzovaný, u veškeré pokrokové
národní veřejnosti se udržoval, stoupal a rostl
Bohužel, vytrhávají se poslední lobou z ob-
záhlého souhrnu reformních požadavků jaks
tendenčně vysoko nad jiné požadavky, vyzdvi
11
article
hují se právě takové postuláty, které jsou s to
spíše zájem pro naše školství ohroziti, potřebnou
jednotu všeho učitelstva roztrhnouti a do jed-
notného organismu národního našeho školství
zanésti škodlivý separatismus. Po-
dám příklad. Bude-li se učitelstvo v pryní
řadě na př. domáhati, aby měšťanské školy
byly rozhojněny o jeden ročník, aby staly se
obecně povinnými, aby všude v okruhu 4 km.
jako újezdní školy byly zřizovány, bude-li uči-
telstvo nejprve naléhati, aby školám měšťanským
dostalo se nejlepšího vnitřního zařízení, aby
učitelé škol těch nebyli nadlidsky přetěžováni.
aby měli právo jíti po 30leté službě na odpoči-
nek atd. atd., pak jsou tyto a podobné požadavky
zajisté způsobilé, aby podporovány byly ve-
škerým učitelstvem bez rozdílu; neboť vskut-
ku požadavky ty směřuji k zdokonalení školy
měšťanské a neohrožují zájmy nikoho
z učitelstva.
km
12
article
Ale proklamuje-li se na místo řady tak váž
ných a důležitých požadavků reformních poža-
davek tak veřejnosti a celé řadě uči-
telstva nesympatický, jakým je ne-
ustálé a lepší věci hodné usilování, aby na mě-
šťanské škole vůbec nabýval přednosti v pořad
i při obsazování míst učitel, který dříve vy-
konal zkoušku způsobilosti pro
školy měšťanské, bez ohledu na to, j ak
dlouho, jak zdatně a záslužně vy-
učoval již na škole obecné vůbec, činí-li se z tak
pedružné záležitosti, jakou je datum vysvědčení
první a nejdůležitější známka větší sehopnosti,a
jeví-li se tak nepokrytě snaha, aby všechna
těžká práce po dlouhá léta, na obecné škole
strávená, neměla při dvou učitelích stejné kvali-
fikace a stejné způsobilosti odborné a stejného
stáří ani tolik platnosti a váhy, kolik má starší
datum jednoho vysvědčení, pak ať nám nemluvi
nikdo o tom, že právě tento požadavek je nej-
důležitější, nejakutnější, nejspasitelnější pro
školu měšťanskou; neboť zdůrazňováním tohoto
požadavku, pro který musí tolik býti bojováno
dokazuje se, že jde tu vskutku jen a jen
snahy separatismu a nikoliv o vyhledá-
vání těch cest opravních, které nás všechny
spojujíku práci školské, které jsou
sto ozřejmiti, že jde nám všem o po-
vznesení, utužení a zdokonalen
školy.
Nepodceňuji požadavku toho a domnívám
se, že mu možno při všech ostatních identických
poměrech, jakými jsou: stáří, dělka služby ap.
— dáti rozhodující vliv jako poslednímu
dělidlu, ale nepochopuji, kterak možno z dat
vysvědčení, uschopňujícího vyučovati na vyšším
oddělení téže školy, činiti tak hlučnou, vervní,a
stále živenou otázku, když celá řada vysoce dů-
ležitějších školských otázek reformních křičí za
nápravu.
13
article
Srovnejme analogické poměry na jiné kate-
gorii školské na př. na školách středních, uvaž-
me, že učitel středoškolský se způsobilostí pro
nižší třídy může přece kdykoliv bez poškozován
svého postupu doplniti zkouškami způsobilos
svoji k vyučování na vyšší střední škole a uzná-
me, že vytrvale hlásaný o ovšem stálým a ro-
stoucím protestem veliké většiny učitelstva pro-
vázený svrchu uvedený požadavek nemá té ceny
aby byl rozhodujícím.
Škola měštanská je a nezbytně musí zůstati
školou lidovou, národní, s obecnou školou orga
nicky niterně spojenou. Veškeré snahy, které by
směřovaly k tomu, aby ze školy té, tak utěšeně
prospívající, vytvořen byl útvar separatní, aby
učitelstvo národní bylo zbytečně škatulkováno
všechny snahy proti jednolitosti a jednoduchost
organisace všeobecného národního školství must
býti potírány. Na úkor národního školství by bylo.
kdyby školy měšťanské, které jsou vskutku vyš-
ším oddělením školy obecné, pojímány býti měly
jako „zvláštní, od organismu obecné školy ne-
odvislý, samostatný a soběstačný orgán.
Škola měšťanská potřebuje nejlepších, nej
zkušenějších, nejzdatnějších učitelů. Domnívám
se, že učitelstvu veškerému i školám měšťan-
ským nevzejde úhona, budou-li na měšťanské
školy dosazováni nejlepší, nejschopnější a nej-
zkušenější pracovníci školští, při jichž výběru
zajisté bude o sobni způsobilost, delš
služební praxe a uzralojší věk př
jinak stejné oprávněnosti a způs
bilosti podmínkou první a nejhlavnějšt.
všeobecný národní školství
15
article
Do Lanškrounska.
V poslední době byla česká veřejnost rozrušena
útoky p. Petra Skalického, učitele na měšťanské škole
v Ústí n. Orl., proli zástupcům samosprávy v c. k
okresní školní radě v Lanškrouně a proli mně. Jeho
dopisy v novinách byly tak dlouhé a různými body
tak promísené, že se z toho nazasvěcenec jen s tězi
vymotal. Poněvadž se v dopisech p. Skalického zá-
sluhy a nároky p. Karla Hubálka, učitele obecné
školy, zůmyslně potlačují, a p. J. Novotného, učitele
měšťanské školy, vyvyšují, mohlo by se snadno státi
že by přece někdo ze čtenářů myslil, že nejednán
při obsazování ředitelství místa ve Výprachticíe
správně. Proto na objasnění sporné věci a svého sta-
noviska ve známost uvádím:
Při obsazování učitelských míst jsou pro mn
směrodatnými zásady, na kterých se usnesly učitelsk
jednoty „Budeč“ na Ústecku a „Janů“ na Lanškroun
sku. Jsou to: 1. Služební léta. 2. Způsobilost. 3. Ro-
dinné a majetkové poměry. 4. Zásluhy (veřejné pů-
sobení). 5. Nevýhodnější dřívější postavení
Ad 1. Oba žadatelé učí 26 let, mají tedy služebn
léta stejná. Že p. Novotný učil 19. let na měšťansk
škole, nemůže padati na váhu. Práce na obecné škol
je stejně dovednou a namáhavou jako na škole mě
šťanské, která je přece v podstatě rozšířenou školou
obecnou. Ba, slavný paedagog Lindner, nejlepší znatel
obecného školství 19. stol., pravi: „Vyučování je tím
nesnadnějším, čím menší je počet tříd — nejnesnad-
nějším tedy na jednotřídní obecné škole.“ — Že by
měl místo dostati učitel fysicky starší, o tom jsem
nikde neslyšel, až v zaslánu p. Petra Skalického. —
První zásada pro mé rozhodování v tomto případě
tedy odpadá.
Petro Skalický
Skalický
Hubálek
J Novotný
Janů
Novotná
Lindner
Lanškrounsko
Orlický
Lanškroun
Budeč
Ústecko
učitel obecný škola
Ada 1
16
article
Ad 2. Oba žadatelé jsou velmi dobří učitelé. Pa
Novotný má 2 pochvalné dekrety za velmi prospěšné
působení ve škole, n Hubálek je má také. Že m
pojednou p. Novotný úřadní kvalifikaci velmi dobro
a p. Hubálek jen dobrou (jak p. Sk. v „Nár. Listech“
uvádí), chápu dobře. Proto i druhá zásada pro mne
odpadá.
Ad 3. Pan Novolný je bezdětný zámožný pán
Pan Hubálek má 4 nezaopatřené dítky. Stísněnější
poměry rodinně a majetkové mluví pro p K. Hubálka
Ad 4. Posouzení zásluh z veřejného působení
K. Hubálka i p. Novotného ponechávám zcela širok
české veřejnosti. Ta se mnou dobře ví, na čí strane
je veliká převaha.
Ad 5. Pan Hubálek působil na obecných školác
v Laušperku (1tř.), v Dobrouči (5tř.) a v České Tře-
bové (5tř.). Pan Novotný působí již 19 let ve měst
na měšťanské škole; má tedy — jak každý sprave-
dlivý člověk uzná — již 19 let výhodnější postaven
než p. Hubálek
Pan Skalický uvádí na prospěch p. Novolněho
že studoval na technice. Proč? — Má zkoušku pre
měšťanské školy, a p. Hubálek také. Nač tedy t
Novotná
Hubálek
Novolný
K Hubálek
Novotný
Skalický
Dobrouč
Ada 2
Ada 4
Laušperk
17
article
vynášení? — Každý přece ví, že se p. Hubálek vzdě
láním p. Novotnému úplně vyrovná. Na důkaz toho
jen tak mimo uvádím, že kdykoli se jednalo o věde
ckou přednášku ze kteréhokoli oboru, ať v „Budči“
ať na okresní konferenci nebo na veřejnosti, vždy se
každý obracel a obrací na p. K. Hubálka, a ter k
vší spokojenosti vždy vyhověl, až to překvapovalo
A přednášek svých nikdy nečeu
Konečně p. Skalický opovážlivě tvrdí, že je mě
šťanským školám na škodu, jsou-li za ředitele usta
novování učitelé z obecných škol. — Zde již docháze
má trpělivost.
Hubálek
Novotný
K Hubálek
Skalický
Budeč
18
article
Celé české veřejnosti oznamuji, že níže uvedení
učitelé přešli z obecných škol přímo za ředitele mě-
šťanských škol, a nikdo by se neodvážil říci, že školu
měšťanskou špatně vedli a spravovali. Pokud vím
jsou to: V. Novotný v Č. Budějovicích (1), J. Tocháčel
v Ronově, J. Rozvoda v Hlinsku, V. Vaníček v Jilem-
nici, Fr. Skalický v Kolině (5), Fr. Schmitt v Hoe
Kutně, Jos. Ledr v Uhl. Janovicích, Jos. Růžičkav
Král. Vinchradech, J. Habal v Č. Třebové, V. Svo
boda v Ledči (nyní c. k. okresní školní inspektor), V
Soukup v Písku (). K. Topinka v Rakovníku (nyní
v Poděbradech), J. Řezníček v Král. Městci (z jedno-
Uřídky). J Brzák v Nymburce. Josef Forst v Ho
Kutné (H). Jan Kamenický v Semnilech (nyní okr. ško
irspektor), Ludvík Böhm v Mělníku, J. Mach v Měl
níku (h) atd. atd.
I v samě Praze a sousedních městech jsou ředitel
lidé, kteří na to místo přéšli přímo z obecných škol
a jsou pravou ozdobou měšťanských ško
A tu pan Petr Skalický z Ústí n. Orl. prohla-
šuje učitele obecných škol za neschopné k řízení mě-
šťanských škol, a opovažuje se se své bohorovné
výše diktovati zástupcům autonomie a mně, koh
smíme voliti za ředitele na měšťanskou školu ve Vý-
prachlicích, aby ji nestihla potopa, jako bychom sami
neměli dost vzdělání, rozhledu a rozvahy, že bychom
nedovedli posouditi, kde je více zásluh a kdo se pro
tuto školu, obec a ohrožený horský kraj dobře hodí
Proto každé poručníkování a podezřívání mne
z agilace panem Petrem Skalickým odmítám a pro-
hlašuji, že všechen jeho další terrorismus budu úplně
ignorovali.
V Novotná
J Tocháčel
J Rozvoda
V Vaníček
Skalický
Schmitt
Ledr
Uhl
Růžičkav Král
Vinchrady
J Habal
Soukup
K Topinka
J Řezníček
Král
Forst
Kutná
Kamenický
Böhm
J Mach
Petro Skalický
Č . Budějovice
Ronov
Hlinsko
Jilem
Francie
Jos
Janovice
Č . Třebová
Ledeč
Písek
Rakovník
Poděbrady
Městec
Nymburk
Semnily
Mělník
Praha
Orlický
J Brzák
19
article
Jan Hýbl
člen c. k. okr. škol. rady v Lanškrouně
Jan Hýbl
člen c. k. okr. škol. rady v Lanškrouně
(Zasláno.)
Panu Petru Skalickému,
starostovi Zemské ústř. jednoty učitelstva měšťan
ských škol českých v král. českém.
V záležitosti obsazování místa ředitelského n
měšťanské škole ve Výprachlicích na Lanškrounsku
vystoupil jste zvláštními projevy, jež povahou svou
a některými místy nutí nás k odpovědi — ne, aby-
chom zasáhli v akt obsazovací, nýbrž abychom po-
ukázali na nesprávnost stanoviska Vašeho a korpo-
race, kterou zastupujele, ve věcech zásadních.
1. Nemůžeme souhlasiti, že používá se tisku ve-
řejného takovým způsobem, jako v tomto případě stale
se Vašimi „zaslány“ v „Nár. Lislech“ a „Nár. Poli-
tice“, aby činil se nátlak na rozhodnutí v otázce obsa-
zovací, a aby se takto zaváděl přímo terror veřejnost
do našich interních stavovských záležitostí. Tím za-
vádí se nebezpečné praejudic pro budoucnost.
2. Upíráme Vám právo mluviti zvláště jménem
učitelstva měšťanských škol, neboť neshledáváme odů-
vodněným ani oprávněným, aby kategorie měšťansk
školy i jejího učilelstva byla tendenčně vyjímána
z celku národního obecného školství a odlišována
jako zvláštní školská instituce. V tom opíráme se i
fakt, že máme mnoho učitelů měšťanských škol,
kteří s propagovaným Vámi separatismem nesouhlasí.
stojíce v řadách organisovaného učitelstva škol obec-
ných a mnoho, mnoho učitelů na obecných školách.
kteří mají i zkoušky pro školy měšťanské, ale na
těchto školách umístěni býti nemohli, a kteří také stoi
proti separatismu učitelstva škol měšťanských
My považujeme takovýto separatism učitelstvu
i školství přímo za škodlivý
Hýbl
Skalický
Lanškroun
20
article
3. Nepovažujeme usnesení Z. Ú. J. M. Š. za směro-
datné pro obsazování míst na měšť. školách, nebot
to není usnesení většiny učitelstva; ani není nám
v této věci směrodalným usnesení zemské konference
kde účastní se hlasování tolik osob s vírilním práven
hlasovacím, jehož uznávati nelze, protože my kom-
petenci usnášecí přisuzujeme jen osobám voleným
t. j. důvěrou pověřeným
Ostalně, dokud nemáme spolehlivého
všemi bez rozdílu uznaného obsaze
vacího řádu, hájíme způsob obsazování dle trva-
jícího zákona. A jako odsuzujeme jakékoli postranní
a osobní vsahování do aktu obsazovacího se strany
žadatelů, tak musíme stejně odsouditi i každé takov
vsahování od stran jiných, ba dokonce tak intensivn
dolírání na určité osoby, jako se stalo ve Vašich za
slánech jménem „Vaší“ organisace.
J M Š
21
article
4. Vaše tvrzení o kol. Moravcovi, jenž v mini
sterstvu jednal o pořadí učitelstva, není úplně a tedy
jest i nesprávné. Jednal o pořadí dle stěžejných zásao
pro učitelstvo obecných i měšťanských škol — a teprve
tehdy, když by všecky podmínky byly stejné (zkoušk
maturitní, způsobilosti, doba definilivy, služby vůbec)
aby rozhodovala doba vysvědčení pro školy mě-
šťanské.
Zákon ovšem nezná přednosti vysvědčení podle
doby, nám pak je rozhodující stáří služební a zdatnost
Nemůžeme však též připustiti, aby služba na obecné
škole byla posuzována jako méně cenná při měřen
a sečilání podmínek při konkurenci o místa na ško
lách měšťanských. Bývajíť jenom nezaviněné příčiny
loho, že mnozí učitelé obecných škol, ač dávno
zkoušky mají, přece na měšťanské školy se nedostali
Očekáváme, že i česká veřejnost a autonomní úřa
dy školské odmítnou snahy, aby škola měšťanská od-
cizena byla svému úkolu jako škola národní
lidová a odlišně dle toho utvářena
Útoky Vaše proti naší organisaci jako neopráv
něné a nemístné důrazně odmíláme.
Za předsedniclvo Zemského ťstředního
spolku jednot učitelských v královstv
českém:
Moravec
22
article
Bohdan Skála,
Bohdan Skála,
Viktor Rašín,
jednatel.
starosta
Skála
Rašín
23
article
O pořadí učitelů na školách
měšťanských.
O pořadí učitelů na školách
měšťanských.
V zaslánu kollegy a přítele p. Petra Skali-
ckého, starosty Z. Ú. J. M. Š. dne 27. srpna t.r.
v tomto listě uveřejněném jest uvedeno, že jsem
jakožto předseda školského odboru zem. ústř
spolku jednot učitelských tlumočil v c. k. mini
sterstvu kultu a vyučování požadavek, aby o
pořadí učitelů škol měšťanských
rozhodovala doba maturity a byla-li
by doba stejná, tedy doba odborné
zkoušky. Dovoluji si prohlásiti, že zpráva
tato není úplně správná. Usilovalť jsem sice o to.
aby pořadí učitelů na školách měšťanských řídilo
se podle zařadění do osobního statu, a kde by
takového nebylo, podle času definitivního usta-
novení v školní službě, při stejném definitivním
služebním čase podle dne, kterého vykonána byla
zkouška učitelské způsobilosti pro školy obecné
když by čas stejný byl, podle dne, kdy vykonána
byla zkouška způsobilosti pro školy měšťanské-
v pochybných případech pak by příslušela starš-
učitelské osobě vždy přednost, — ale teprve
tehdy jsem o věci této jednal, kdy na můj po-
žadavek, aby vůbec o pořadí zvláštních ustano-
vení vydáno nebylo, se nepřistoupilo.
Domníval jsem se, že nám učitelům úpln
stačí pro službu školní i veřejne
vystupování učitelských sborů do-
savadní „pořadí“, dle něhož vždy správce
školy zastupoval učitel službou školni nejstarši,
a obával jsem se, že nadbytečná, učitelstvem ne
dožadovaná a na zařízení vojenské a byro
kratické upomínajíct změna ustáleného
35 let trvajícího pořádku způsobí v mnohých
sborech roztrpčení, ponížení mnohých starších
kollegů a mnoho zbytečné nevraživosti. Poně
Petro
J M Š
24
article
vadž stanovením „pořadí“ ani škole ani učitel-
stvu dle mého zdání se neprospěje, a poněvadž
jsem měl obavu, že z „pořadí“, jen pro slav-
nostní vystupování a pod. případy stanoveného,
snadno by mohlo se vyvinouti prae-
judicium pro obsazování učitel-
ských míst, žádal jsem nejprve ve shodě
s ostatními delegáty i s kollegy, kteří mě dele-
govali, aby vůbec zvláštniho naří zen
o „pořadí“ pro učitelstvo vydán
nebylo. Ježto však německé organisace prot
zavedení „Rangu“ nic důrazného nenamítali,
když jsem poznal, že „Rang“ se udrží, žádal
jsem aspoň o to, by se pořadí učitelů obecných
i měšťanských škol řídilo dle stejných zá-
sad, a teprve okolnostmi, o nichž není možno
se zde rozepisovati, donucen, přimlouval jsemse
za znění svrchu uvedené.
Že jsem k intervenci ve smyslu uvedeného
znění byl oprávněn jako zástupce zemského ústř
spolku a že jsem i byl povinen změny mnou
navržené se domáhati, vysvítá z toho, že by za-
vedením pořadí podle dne vykonané zkoušky od-
borné odstrkováni a ponižováni byli pře-
mnozi učitelé starší věkem i službou školní za
kollegy věkem i službou mladší, což asi nebylo
by ani „povýšeným“ ani „poníženým“ milé
což by jen způsobilo další a zbytečné ztrpčení
těžké naší školské práce.
V Roudnici, 1. září 1905.
F. V. Moravec,
předseda škol. odboru zem. ústřed. spolku jednot učit
F V Moravec
Roudnice
25
article
Nové publikace redakci této rubríky zaslané:
Cvičebnice jazyka českého pr
školy obecné. Vydání pětidílného díl II., Se zře-
telem ke druhému dílu čítanky pětidílné. Za redakce
Jursy složil J. Moller. Cena 30 hal. V Praze
V c. k. školním knihoskladu.
K řadě dosud vydaných cvičebnic učitelemJ
Müllerem složených a professorem Jursou redigova-
ných přibyl tak nový díl, nesoucí se opětně uznaným
praktiky i theoretiky chváleným a správným smě-
rem mírně reformním, nenásilným, elementární učb
velice přiměřeným a přece jisté pevné mluvnické, pra-
vopisně i slohové výsledky sledující. Doporučujeme
Museum Komenského v Naardenu.
Rada král. hlav. města Prahy darem svým v obnosu
500 K umožnila umístění chudých sbírek „musea“
Komenského. Jde nyní o doplnění sbírek. Dosud
„museu“ jsou zprávy časopisecké odnášející se k
slavnosti 300letých narozenin Komenského, věnce z
slavnosti, slavnostní kantata, Uři latinské knihy spisů
Komenského, jeden rukopis Komenského a někter
německé publikace. Sbírky budou doplněny ještě spisy
Komenského, které vydány byly v jazyku českém
Spisy ty zakoupí — zemská ústřední hasičská jednot
král. českého.
Jursa
J Moller
Müller
Komenský
Praha
Naarden
Komenský
26
article
Pro náš Osvětový Svaz. O poslední valné
hromadě společnosti pro rozšíření lidového vzdělání
(Gesellschaft für Verbreitung von Volksbildung) kon
statováno, že v několika létech rozdáno přes 350.000
knih do 10.700 knihoven lidových, čímž umožněno
nejchudším obcím, aby měly základ pro svoji lidovou
knihovnu. Společnost svými návody, katalogy a for
muláři řídíla výběr dobrých lidových knih. Pro nej
menši obce zřídila ze 42.000 svazků knihovny př
nosné, které dají se snadno doplňovati a jsou způso-
bilé občanstvu i v nejzapadlejších dědinách vždy ča-
sovou, slušnou, uměleckou a zdravou četbu opalřiti
— Proti literárním škvárům a literatuře krvavé bojuje
nejnověji v Berlíně zařízené komité pro hromadné
rozšiřování dobré lidové literatury. (Komilce fu
massenverbreitung guter Volksliteratur.)
Komitě bude vydávati dobré lidové romány ur-
čené ke kolporláži. Spisy budou vydávány ve velm
laciných sešilech a budou ebsahovati zajlmavou a na-
pinavou zábavnou četbu, nicméně však na zdravém
rozumu a pravdě spočívající a v mravnostním ohled
bezvadnou
Až náš Osvětový Svaz vejde v život, bude zajisté
jednou z prvních jeho starostí zorganisovati lidov
knihovnictví a vymýtiti krvavé romány a indiánskou
četbu, jež u nás otravují mládež i dospělé občanstvo.
Berlín
Gesellschaft für Verbreitung on Volksbildung
27
article
Noviny Mládeže opatřily si pro nový ročník vzác-
nou zajímavost: velkou báseň Jaroslava Vrchli-
ckého „Svojanovský křižáček“. Náš mist
poprvé předstupuje s velkým dílem před českou mlá
dež, líče pohnuté osudy českého dítěte při výpravě
do Palestiny. Tato báseň a napínavý J. D. Konrá-
dův román „Mluvící ryba“ naplní celý ročník
V prvním čísle je „Dobrodružství v tajn
chodbě hradu Trosky“ od dra. R. J. Kron-
bauera, rozmarné verše Ant. Klášterského
zábavné a poučně články, pak „Chlapíku, čím
chceš být?“ od F. Hovorky, „Mimikry“ o
prof. Mayera, „Dceruško, všímáš-li sí ma-
minky?“ od Bož. Sládkově, „O novoměst-
ské radnici“ od dra. J. Víta, četné zprávy ze
všech oborů života, drobnosti, anekdoty, hádankyo
žerty a veliké množství illustrací. Noviny Mlá-
deže, redigované Václavem Štechem a drem.
R. J. Kronbauerem, zůstávají věrny svému pro-
gramu, obracejíce stále zřetel malého čtenářstva ke
skulečnému životu. Myslíme, že se límto originálním
časopisem udeřilo na pravou strunu dětských duší. —
Jako samostatná příloha vychází při tomto listě
„Knihovna Novin Mládeže“, pořádaná Ant
Klášterským. V té počínají „Veselé chvíle
v zoologické zahradě“ z osvědčeného péra
prol. B. Bauše.
C. k. česká reálka v Čes. Budějovicích. Zápi
žáků do první třídy c. k. české reálky v Č. Budějo-
vicích pro školní rok 1905/6 koná se po prázdninách
dne 16. a 18. září vždy od 8. do 10. hod. dopol.
ředitelně ústavu. Do vyšších tříd zapisováni budou
žáci škol měšťanských a ostatní noví žáci dne 14.
15. září, staří žácí ústavu dne 18. září. Přijímacl
zkoušky konají se ve dnech zápisu. Školní rok 1905
započne dne 19. září o 8. hod. ranní. Podrobnějsí
návěští vyvěšeno jest na černém prkně v budov
školní.
Jaroslav Vrchnout
Konrat
Kron
Antonín
F Hovorka
profesor
Mayer
Bož
Sládkův
Vít
Štech
R J Kronbauer
B Bauše
Palestina
Čes . Budějovice
Č . Budějo
28
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Jenda Sharp (A. C. Sparta), výborný
český footballista a nejlepší český běžec na krátké
vzdálenosti, startuje dnes proti veliké mezinárodní
soutěži při athletických závodech v Berlíně. Dou
fejme, že, první křest v cizině odbude sí Sharp
šťastně. Českého athleta do Berlína doprovází vyni-
kající sportovník p. Václav Rudl.
** Ve Vídni hrají dnes »pražští Ramblerse
(repres. mužstvo »Českého svazu footballového-
proti klubu »Rapid«. Mužstvo sestaveno velmi pěkn
a při frochu jen štěstí jistě úspěchů doellí
** A. C. Sparta zúčastní se dnes několiká
členy athletických závodů v Kolíně. Výletu zúčastn
se zástupce A. C. Sparta p. dr. Petřík.
A C
Václav rudnout
Výleta
doktor
Petřík
Berlín
Vídeň
Český svaz
Rapid
Kolín
Sparta
Jenda Sharp
Ramblerse
29
article
** Na hřišti S. K. Slavia hrají dnes první
mužstva trainingový zápas.
** První match ve hře »golí« konán před ně-
kolika dny v Marianských Lázních, ve kterém utkaio
se mužstvo »Karlovarské« s mužstvem »Marianských
Lázní«. Prvnější zvítězilo v poměru 3 12.
** Mužstvo »Rapidu«, které v neděli ulká
se ve Vídni s representačním mužstvem »Českého
svazu footballového«, nazvaným »Pražští Ramblerse
sestaveno jest následovně: Schlesinger (branka).
Wallsch, Wladar (obránci), Šedivý. Birghofer. Kohn
(ochrana), Wolí, Schnelder, Reiterer, Stran, Se-
divý (útok).
* Očíslování hráčů chce zavést Cricketa
při nejbližším matchi, asi tak jako nosí závodníci
čísla při závodech cyklistských i athletických. Již
při prvém zápase Crickety (8. t. m. proti Graphii)
budou hráči klubu tohoto mít čísla, která podrže
po celé období. Pro novinku tuto nemůžeme se na-
dchnouti, neboť čísla, mají-li býti znatelna, musí byt
hodně velká a pak zase budou krýti barvy dressu.
takže hráče to bude jen plést.
Automobilism
** Vojenské nákladní automobily
při vojenských cvičeních v jižních Če-
chách. Při letošních manévrech používány jsou dva
»Daimlerovy trainy« a jeden train továrny na vozy
v Raabu. Z Klatovic se sděluje: Za vedení setníka
Roberta Wolfa osvědčují se automobilní trainy, jen
raabský train byl továrně vrácen, jelikož v rychlosti.
řízení i brzdění nevyhovoval. Z rakouského klubu
dlí tam jediný »dobrovolník« hrabě Leopold Ko-
lowrt
S K
Schlesinger
Kohn
Wolit
Schnelder
Reiterer
Daimlerův
Raab
Klatův
Wolf
ko
Vídeň
Český svaz
Rapid
Cricket
30
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Majitel salonu s damskými klobouky Vítězalav
Weiss odcestoval do Paříže k nákupu. Zároveň ti
oznamuje, že přesídlí od 20. t. m. na nároží Václavské-
ho nám. a Vodičkovy ul. č. 48, kavárna „Metropole“
18955
Vítězalav Weiss
Paříž
Vodičkův ulice
31
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, 3. září. Den od začátku roku 246.
do konce roku 120. — Východ slunce o 5. hodině
19 minut ráno, západ slunce o 6. hod. 40 m. večer
Východ měsíce o 10. hod. 3 min, večer, zápa
měsíce o 8. hod. 56 min. ráno.
Katolíků svátky: 12. Andělů stráž
Evangeliků památné dni: Ol. Cromwella
Pravoslavných: (21. srpna) Abrahama Pe
Na pondělí, 4. září Den od začátku roku 247.
do konce roku 119. — Východ slunce o 5. hodmně
20 min. ráno, západ slunce o 6. hodině 38 min
večer. — Východ měsíce o 11. hod. 20 min. večer
západ měsíce o 9. hod. 29 min. ráno.
Katolíků svátky: Rozalie p
Evangelíků památné dni: Idely, Tita
Pravoslavných (22. srpna): Agathonika.
Cromwell
Abraham
Idel
Tito
pravoslavný
Ola
Agathonik
32
article
Metaorologická pozorování na rozhiedně na Petřině
Metaorologická pozorování na rozhiedně na Petřině
325 metrů nad mořem.
Dne 1. a 2. září 1905.
9 h. več. 7 h. ráno 2 b. odp.
Tlakoměr. . 733.6 731.5 7303
Teploměr C. + 11.6 + 11.4 + 138
Vihko. .. . 84 91
Obloha .. . mBam zamračená
Jz
Jv Jz
+ 138 Vihko
33
article
Slla větru . čerstvý ostrý ostr
Slla větru . čerstvý ostrý ostr
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 16.2
Teplota nejvyšší na slunci . . + 26 4
Teplota nejnižší ve stínu . . + 11.2.
Teplota nejnižší při zemi . . + 9.7
Slunce svítilo — hod.
Prům. rychlost větru v km za hod. 24.7
Srážky v mm 00.
slunce
34
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
O 1/23. hod. odpol.
V neděli 3. zářl.
Představení pro dělnictvo strany sociálně-
demokratické.
Flachsmann vychovatel.
Veselohra o 3 dějstvích. Německy napsal Otto Ernst.
Přeložil František Petřík. Režisér Josef Šmaha.
OSOBY: Josef Jindřich Flachsmann, správce obecné
školy, Josef Smaha. Jan Flemming. Bern Vogelsang.
Karel Dierks, Emil Weidenbaum, Bedřich Riemann,
František Römer, učitelé, Eduard Vojan, Alois
Sedláček, Josef Havelský, Karel Želenský, Jindřich
Mošna, Rudol! Kafka. Betty Sturhahnova, Gisa Hol-
mova, učitelky v elem. třídách, Ludmila Danzerová,
Isa Grégrova. Professor. dr. Prell, vládní rada
školní, Rudolf Inneman. Školní inspektor Brösecke
Pravoslav Rada. Negendank, školník v chlapecké škole,
Florentin Steinsberg. Kluth, školník v sousední dívči
škole, Karel Váňa. Paní Dörmannová, M. Hübnerová
Max, její šestiletý syn, Ladislav Oppl. Brockmann,
Karel Mušek. Paní Biesendahlová, Ludm. Matějovská.
Alfred, její 14letý syn, žák Flemmingův, Marie Matě-
jíčkova. Karel Jensen, žák Vogelsangův, Blažena Ka-
linova. Robert Pfeifer, 14letý žák Flemmingův, Růž
Škvorova. — Děj v malém městě německém za naší
doby. Po prvním a druhém dějství uplyne pokaždé
asi 14 dní.
265; hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
V neděli dne září
Král
Flachsmann
Ernst
Petřík
Šmaha
Josef
Jindřich
Smah
Flemming
Vogelsang
Dierks
Weidenbaum
Riemann
Römer
Vojan
Sedláček
Josef havelský
Želenský
Mošna
Rudol
Kafka
Sturhahnův
Giso
Danzerová
Grégrův
profesor
doktor
Prell
Inneman
Rada
Steinsberg
Váňa
Dörmannová
M Hübnerová
Max
Oppl
Brockmann
Karel muška
Biesendahlová
Ludm
Matějovská
Alfréd
Flemmingův
Marie Mata
Jensen
Vogelsangův
Blažena Ka
Pfeifer
Škvorův
Praha
Německo
národní divadlo
Brösecke
35
article
Prodaná nevěsta.
Komická zpěvohra o 3 dějstvích. Hudbu složil Bed
Smetana. Text napsal K. Sabina. Dirigent Fr. Picka
Režisér Josef Šmaha.
OSOBY: Krušina, sedlák, František Šír. Ludmila, jeho
manželka, H. Feldenova. Mařenka, jejich dcera, A
Bobkova. Mícha, statkář, V. Viktorin. Háta, jeho man
želka, M. Klánová. Vašek, jejich syn, Ad. Krössing
Jeník, selský hoch, Otakar Mařák. Kecal., do
hazovač, R. Polák. Komediant, principál, J. Mošna
Esmeralda, jeho dcera, K. Fabianová. Indian, kome
diant druhý, K. Pulc. Selská chasa, komedianti, kluci
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 1/210. hod
266. hra v předpl
(2. čtvrtka.)
Nově studováno, scenováno a vypraveno
Jiříkovo vidění.
Picek
Šmaha
Krušina
Šír
Ludmila
H Feldenův
Mařenka
Bobkův
V Viktorin
Háta
M Klánová
Vašek
Ada
Krössing
Jeník
Mařák
J Mošna
Esmeralda
K Fabianová
K Pulc
Jiříkův
Francie
Indiana
Bed Smetan
36
article
V pondělí 4. září
37
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V neděli 3. září.
Začátek o půl 4. hod.
Hraběnka z Podskali
Lidová hra se zpěvy o 4 jedn. Napsal Anonymua
Režitér B. Kovář. Dirigent E. Starý.
— Začátek o 7. hodině večerní. —
Po třetí: »Zabiják« (L'Assomolr)
Drama o 9 obrazech. Dle románu Em. Zoly napsali
V. Busnach a O. Gastineau. Přeložil L. Charpentier.
Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý
(bliže Palackeho
Aréna na Smičnove mostul
Začátek o pů! 4. hod.
Novinka. Po deváté
Zastavená primadonna-
Operetta o 3 odděl. Napsali Alex. Engel a J. Horst.
Přel. Vílém Táborský. Hudbu složil C. M. Ziehrer
Režisér Jos. Kubík
Začátek o 7. hod
E Stará
L Assomolr
Zola
V Busnach
O Gastineau
L Charpentier
Alex
Engel
Táborský
M Ziehrer
Jos
Praha
lidový divadlo
Režitér B
Drama o 9 obraz
em
38
article
V neděli 3. září.
39
article
V neděli 3. září.
Novinka. Po 28.
Neviděli jste Bobeše?
Vaudeville o 3 jedn. Dle Anatola Felixe a H. de
Ouidreau »Cache- Cache« pro české divadlo upravi
V. Táborský. Hudbu složil Rudolf Piskáček. Režisé
Josef Kubík.
Anatol Felix
H Ouidreau
V Táborský
Piskáček
Kubík
český divadlo
40
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hon
V neděli 3. září
Snížené ceny míst.
Padlí andélé.
Lidová hra o 3 odděl. Napsal R. Nordman. Přeložil
E. Ch. Režisér Jan Kubík
Denní prodej lísíků u pokladny zimního divadla o
18927
9—12 hodin
na Krai
R Nordman
E Ch
Kubík
Smíchov
Švandův divadlo
41
article
Pištěkovo lidové divadlo vseae
Pištěkovo lidové divadlo vseae
V neděli 3. září
O půl 4. hod. odpol.
Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy o 5 jedn. Hudbu i slova napsal
O. Fastr.
O 7. hod. večer
Pohostínská hra Žofinky Bouškovy
Princ Bebě.
Veselohra o 4 jedn. Napsal P. M. Maloch.
Zejtra při malých cenách
Cikánský baron
Fraško
O Fastr
Bouškův
Beba
M Maloch
Pištěkův lidový divadlo