Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

3. září 1905

4

Císlo 242.

5 article

kolika místech bylo nutno zatknouti vůdce. Hr Ignatěv sámrozmlouval se sedláky a snažil se působiti na jejieh odvěkou úctu k zákonu a od- danost k caru, a také na jejich vrozený zdravý smysl. Podařilo se mu obnoviti pořádek aspo na dobu žní, ale nelze říci, že by všecko jitřen bylo přestalo a že se agrárné bouře v cherson- ské gubernii opakovati nebudou. Agitace pracuje a není vyloučenc, že se jí podaří dobyti ztracen půdy zpět. Je tedý obraz agrárných nepokojů v Rüsku jasný. Pomoci sedlákům a tím odníti půdu pod nohama cizím agitátorům, je povolána komise, které předsedá I. L. Goremykin. Reformu selského banku, usnadnění sodlákům kupovati zemi, jsou otázky, které se nosí vesvzduchu. Ale čas nečeká. Je nevyhnutelně třeba energické zá- konodárné práce k obecnému blahu Ruska i sel- ského obyvatelstva.

Ignatěv I L Goremykin Hradec Rusko

6 article

Z Bulharska. Jak známo, vychází v Sofii »Makedonsk Přegled«. Týž rozhodně popírá, že by bulharská »vnitřní organisaces byla ve styku s Mladoturky. zvláště pokud jde o útok na sultána. Oha vy- chází ze stanoviska, že Turecko jest naprosto nesehopno provésti nějaké opravy, zatím co Miadoturci chtějí doma konstituci. Ostatně tito jsou odpůrci »organisace« a všemožně ji hled diskreditovat v Evropě. Ruský představitel v Sofii, Bachmetjev, uvědomil předsedkyni bulharského dámského komitétu pro vydržování bulharského vojenského hospitálu na bojišti, paní Petrovu, že dostal z Msndžurska telegram, v němž se velice licho- tivě ruský náčelník zdravotního oddělení, gen--l. Kukel vyslovil o obětavé a úspěšné činnosti všeho personálu bulharského hospitálu, naa dálném Východě. »Večerna Pošča« sděluje k poslední mii- nisterské krisi, že D. Petkov nechtěla se státi předsedou kabinetu pod záminkou, žeo jeho autorita by nestačila na úkol ten, alee kníže ukázal na jeho dosavadní činnost, takže mál prý veškeré vlastnosti, aby se stal ministerským předsedou. V Sofii koná se sjezde u čitelů středo- školských za účelem organis ač- nii m.

Přegled Petrův Večern Pošča D Petkov Bulharsko Sofie Turecko Evropa HOSPITÁLU dálný východ

8 article

»Temps« poznovu s důrazem projevuje ne- libost nad chováním se suitána v záležitosti Bu-Mzianově. Propuštění jeho na svobodu splnilo jenjeden z požadavků francouzského vyslance ve Fezu a naprosto nedostačí k salisfakci, vy- mahané Francií. Kdyby se Francie s tím spo- kojila, hrozí nebezpečí, že podobné případy budou se denně opakovati. »Tempse uvádí dále, že francouzská vláda bude trvati nas tom, aby senjí dostalo odškodnění zan svévolnén zatčení, aby úřadník, způsobivšíje, byl potrestán. Jest rozhodně nutno, aby Francii dostalo sestako- vého zadostiučinění, jaké dal Maghzen jiným, jím poškozeným národům. Jaurs uvádí v »Humanité«, aby nebyla provedena myšlénka vojenské demonstrace v Mía- rokku. Francie má ještě jiné prostředky, aby mohla hájiti své ohrožené zájmy. Celkemo míní Jaurs, že zájmy Francie, opírající se o vzá- jemnou důvěru; vyžadují svorný postupa všech v Marokku zainteressovaných mocí

Temps Jaurs Francie Mía Maroko

9 article

Anglo-japonská alliance. Z offičiálních kruhů n londýnskýcha sen po- Irzuje, že skutečně byla nová angl o- japonská smlouva podepsána 12. srpna, tudiž před uzavřením parlamentu, lor- dem Lansdownem a hr. Hajašem. Znění smlouvy zatím se ještě udržuje v tajnosti, ale bude co nevidět uveřejněna. Nová smlouva podle » Timese je na výboj a odboj v nejširším smyslu. Dr- vější ustanovení, že každá z obou mocí v při- padě, že by byla napadena třetím státem, má z počátku zůstati pouze neutrální a má činně zasáhnouti teprve, kdyby k útočníkovi se při- dala ještě čtvrtá moc, bylo nahraženo novým, ustanovujícím bezpodmínečné spojen všech. japonských a anglických válečných sil, kdyby měl býti sta- tus quovAsii v budoucnosti ohro- žen. V patrně offieiosním sdělení »Times« mluví se výslovně o Asii a nikoliv o východní Asii. Podlo toho lze souditi, že sensaění smloura allianční bude sloužiti též, jak jsme již minule poznamenali, kdyby Rusko chtělo ae obořiti na Indii. Není dosud známo, nu kolik let je smlouva vyměřena.

Asie Rusko Indie Lansdown Times

10 article

Kritické srovnání anglického a německého loďstva. U příležitosti pobytu anglické eskadryn ve Swinemünde uveřejnily některé německé žurnály kritické články o poměru lodstva anglickéhoa německého. Konstatují velkou zdatnostr a váž- nostanglického loďstva a radí, aby nebylo pře- pínáno německé sebevědomi v námořních věcech Porovnání obou loďstev vyznívás v nepr- spěch Německa. Odborní znalcis jsou tom ohledu svorní a radí, aby se Němci neod- dávali pošetilým illusím o své námořní moci Zejmena stavba němeekých válečných lodí ne- rovná seanglickým, jak prohlašuje námořní odborník »Voss. Ztgv«. Německé stavitelství lodl je dosud mladé, což není na škodu, jeho svěží síly mohly by býti naopak předností. Anglieké válečné loďatvo, vedle něhož zakotvila ve Swi- nemünde eskadra německá, nápadně vynikalo převahou stavby svých korábů. Příčina nepopí- ratelných nedostatků v německém stavění lodh vězí v konstrukčním oddělení říšského námeř- ního úřadu. Proti týrání vojáků. Pruské ministerstvo vojenství vydalo tente rozkaz velitelům plakovníma Následkem. četných případů týrání vojáků a nepřístojného zacházení s podřízenými, jež v poslední době nemile zaměstnávaly veřejnost, připomínám pánům plukovním velitelám mé na- řízení z 1. ledna t. r. Zrláště má se mužstvu uděliti nejpřísnější pokyn, aby každý případ týrání představeným předepsanou ceslou ihned oznámilo, neboť jen za pomole mužstva lze čeliti tomuto zlu. Kéž se nad takovým, třebas pruským ministerským rozkazem, u nás ovšem postráda- ným, zamysli i důstojníci pluků rakouských zvláště za manévrů nynějších.

Němec Voss Zrláště Swinemünde Německo

11 article

Řišská finanční reforman v Němaecku. Po návratua státního tajemníkas říšskéhof- nančního úřadu Stengla vstoupila otázka finanční reformy německée říše doe rozhodujícího stadia. Potvrzuje se, že k předlohám berním, vypraco- vaným v úřadě tom, přibyla i předlo ha o dani tabákové. Postihnouti má ale hlavně jen přepychovou spotřebu, zvláště tabák cigaretový. Německé slídičství v britském přístavua Námořníci německého křižákua »Falba« kterýž se třemi americkými válečnými lodmi nalézá se v dokách esquimauzských při kanad- ském ostrovu Viktorie, dopouštěli se vyzvědač- ství. Listy kanadské žádají, aby německý kři žák ihnedh odplul. Švédskosnorské vyjednávání. Štokholmský »Dagblad« píše v úvodniku nadepsaném »Koruna norská«i: Oproti všelikým pověstem v zahraničném tisku můžeme ujistiti, že smýšlení ve Švédsku dnes je stejně rozhodné proti kandidatuře Bernadottově jako dříve. Smý- šléní to spočívá dle našeho míněnt na včen politických důvodech.« Švédští a norští delégáti konali dnes o 11 hodině schůzi. Doba konferencí stanovena jes až na dále dopoledne na 11.—1. hod. a odpo ledne na 3.—5. hod. Známý spisovatel švédský August Strin berg uchystal k tisku brožuru, v níž praví,že to bylo věru snad jen žertem, když Norové po- mýšleli povolati na trůn svůj prince švédského, protože měli tu volbu jen mezi inspektorem jízdy princem Karlem, krajinářem princem Euge- nem a námořním kadetem princem Vilémem- A pomysleme si, dodává Strindberg, staré ne- oblomné- Norsko, ovládané kadetem námořním

Falba Bernadottův Strin Noro Karel Euge Vilém Strindberg Švédsko Smý Norsko Viktoria

12 article Anglický tisk o Češích.

Anglický tisk o Češích. »The Warwick Warwickshire Advertisere píše o pouti britských žurnalistů českým venkovem »Za rozkešného jítra svatodušní neděle opou- štěli jsme »Zlatou Prahu«, jak Slované rádi říkají, abychom navštívili i venkovské kraje Čecho Neshlédli jsme ani polovinu slávy tohoto nejpamátnějšího města střední Evropy, však útěchou nám bylo, že opouštěli jsmo krásnou Prahu pouze proto, abychom seznali Tábor, silnou tou baštu Husitů, založenou Žižkou, který ač slepý, viděl značně dále, než jeho nepřálelé.« Zde podává autor vysvětlení anglickému čtenářstvu o různých stranách v husitském tá- boře i jejich víře a vyznání. »Dokud nepo- známe prostou víru tohoto lidu, nepochopime hrdinnou odvahu, s jakouž vrhali se na po- četně mocného nepřítele. Však nebyli to hordy fanatiků, ale zdisciplinované účinné vojsko, ve- dené největšími generály věků, Žižkou a Proko- pem. Oba do dnešních dnů zůstali národním hrdiny českého lidu. Město Tábor proměnil v mohutnou pevnost, nejsílnější v Čechách Valy a náspy zůstaly do dneška, arci změněn v obecné sady, v nichž pod vděkuplným stínem stromoví poznali jsme klidné, svátečně oděné měšťany, procházející se po nedělní mši. Krásná brána, kterou vcházelo se do města, sloužila za podklad jedné z nejkrásnějších illustracf Waller Cransových k Bakerovu dílu » Thie Pietures in Bohemia«. Rozlehlou pláň vodní pod městem nazvali prostí Husité. Jordanema. Romantické údolí pak, rozkládající se po toku křivolaké Lužnice bylo v onom věku sídlem zvláštní sekty. která žila dle původního přirozeného slavu,e vy značeného asi slovy: »Život v zahradách Edenus.

Čech Advertisere Slovan Žižka Proko Waller Bakerův Praha Evropa Tábor Čechy Vala Lužnice the Warwick Thia Pieture in Bohemia

13 article

Netřeban dokládati, že tento pravěký systémaved k veřejným skandálům a skončil vyhnáním Ada- mitů z ráje, i zavedením příslušných kostýmů prouobojí pohlaví« Čechové nikdy nevzdali se prosté svén víry každého roku v měsíci květnu kněží žehnaj polnostem a vyprošují hojnou úrodu. Kaple kříže budovány na rozcestích i podéle silnie venkované konají častá procesí k těmto místům Však nad pietu náboženskou dlužno uznati u Čechů pietu k práci; od božího rána až do ve- čera, bez rozdílu roční doby, pracují na své rodné hroudě Mají znamenitá učiliště, rolnické školy a kolleje, v nichž dostává se mladým lidem technického výcviku. Nemáme po- dobných zařízení v naší ze mi znovu dokládám, že mnohé mu by- chom se mohli od Čechů v to mi to směru př iučit.e Dalši odstavec podává zprávu o táborském průmyslu, přijeti starostou p. J. Setunským, popis radnice, Kotnova, setkání s místním prote- stantským farářem atd. Novým zdálo se Angli- čanům administrativní zřízení pivovarů.

Čecho J Setunský Kotnov Angl

14 article

»Vlastnictví založeno na zvláštním, v Če- chách obvyklém plánu. Pivovar náleží 252 mě- šťanům, žijícím v týchž domech, v nichž žili původní zakladatelé pivovaru. Je to jakási vý- sadaurčitým domům udělená, která arci může být prodána nabo postoupena. Lid v pivovaře zaměstnaný pracuje 65 hodin týdně za 2 kor. až 2 kor. 40 hal. denní mzdy Když vstoupili jsme donhotelu, abychom poobědvali, mladé městské dámy sypaly nám kvítí na cestu; pocta, jakou my reservujeme pouze šťastným párkům snouhenců. Cestou po dráze shládnuta rolnická škola a dále zámek Hluboká. Odpoledne dosliženo Budlějoviei Budějovice jsou starým sídlem biskupským a dosud chovají mnoho památek z bývalé své slávy. Co vzbudilo naši okamžilou pozornost,je obrovské náměstí a loubím, pocházejícím z roku 1265 a jistě půl angl. míle dlouhým. Scéna na tomto náměsti za svátečního dneje pamětihodna pestrosti a šumem. Venkovanév sejdou se tuk na velkou mši, putujíce kolik mil cesty (angl. mil z okolních vesnic a farem. Ženy jsou oděny čarokrásným krojem. Není snad druhého míst v Evropě, které by skýtalo podobný obraz ven- kovského života.

Budlějoviei Budějovice Evropa mil cesta

15 article

Byla to směs různých barev, splývajících s celým okolím. Skorem každý okres má své krojové zvláštnosti; různosti jeví se v barvě šátků neb formě čepce, či velkého šálu skříže- ného přes bedra, vyšívaném živůtku, barvě sukně neb punčoch. Nosí se zvláště punčochy červené neb bílé a sukně sahající po kolena Přikrývka hlavy po většině černá neb ze sta- rého zlata, vzadu zdobena uměleckými vzorky. vesměs domácí práce. I mužští ve svých ko- ženkách, zdobených kabálcích a zvláštních čo- picích stojí za podívanou. Tyto kroje po dlouhá stoletis bez valné změny jsou v užívání; ale patrna sjistát náklon- nost k modě nové, zvláště uzmladýchi děvčat klerá pomalu vzdávají se tradic svých matel aubabičeka I do zapadlýcha vesniček českého jihu zavát vliv moderního světa a snaha oblé- kati se po městsku. Ale reformy doby nové nejsou z daleka tak malebny, jako mody a zvyky starosvětské a mají v zápětí mnohé ne přiměřenosti. Budějovice nejsou pouze centrem země dělství českého jihu, alei kýstoucím průmyslo vým městem se40.000 obyvateli.“ Nění obecno známo, že znamenité tužky Kohii-noor vyráběny jsou ve zdejší Hárdtmuthově továrně, a že jiný podobný výrobek se značkou » Národní podnike vyráběnav továrně české.

Budějovice

16 article

Od roku 1531 byly Budějovico hlavním depötem soli, ze Solnobradu přávážené. a v roku 1833 postavenastu první (koňská) železná dráha nas kontinentu, spojujíot. měslu s Lincem na Dunnji. I průmysli koženýn a hrnčířství stojín za zmínku. Národnostní rozdíly v Budějovicích jsou již značně patrny. Ohě národnosti žiji, úplněn od- děleněv školy, banky všev rozděleno a oddělen — inu, druhý- Belfa4sa i (v) Irsku) Poněvadž jsme byli hosty Čšehů,j Němei seenásestranili, jedna dáma, Nérakut za v Čech provdaná; mi dokonce edělila, že nemluvi nikdy svým rodným jazykem, jen aby zabránilab rodin- ným nesvárům. O škoda, tisíckráteu škoda, ž musíbýti těchto ragiálních tisolnek. Vinu má tu zvláště německý městský úřad, který nechee dovolit českým svým sousedům více než jedi ného zástupce v méstské“ radě e Nezapomenutelným dojmem působil na hosty večer, zažitý v besedním domě. Pisatel cituje řeč dra. Zátky i odpbvědí hr. Plunketta a Mr. D. Louisa. Nenalezá, dosti obdivu, pojed návaje o znalostech. cizích řečí a konversačníeh kroužeích, v Čechách zavedených.

Čšeh Plunkett Mister Linec Budějovice Irsko Čechy

17 article

»I my měli bychom zanechati nechut k učení se cizím jazykům; čím dříve se tal stane, tím lépe pro nási naše sousedy na kon- tinentu.«. »I o svatodušním pondělí houfy venkovanů z okoli přišlých plnily obrovské náměslí budě- jovické. Přišli z dosli velkých vzdáleností, aby obeovali velké mši svaté a oslavili ssválek. Jich život je nepřetržitou praci; takový sváteka jest jim jediným dnem odpočinku. Plní ulice města i kostely. Jich mravy a způsoby jsou příkladně ušlechtilé; není, mezi nimi opilatvi. V zemi piva lid dobrovolně přidržuje se pravidel temperen- clářství. Bavi se tancem i zpěvem, obcují jiným prostým zábavám venkova a vracejí se za, ve- čera do svých tichýcha vesniček unaveni sice, ale silní a ochotní k nasloupení těžké práce zemědělské příštího jitra. Byli bychom rádi zdr- želi se v Budějovicích déle, ale program kázal hned po snídaniv nastoupiti, povozy cestu do

Budějovice

18 article

Krumlova, asi 20 angl, mil od Budějovic vzdá- leného. Cesta vedla rozkošnou, utěšenou kraji- nou. Čechy mohou být rozděleny ve dvě půle, pohoři a pláně. Dobrá třetina celé půdy je za- lesněna, ponejvíce smrčím a jedlovím. Tak zvláště horský kraj, jímž. cesta: naše vedla. Vy- šiny jsou pravým rájemydivokých květin. Pole červenají se divokými karafiáty a vlěím mákem, který jsem původně považoval za divoké růže- Také spousty chrp modrajij se podél. cest silnic. Rostou divoce v celých Čechách., Však ačkoli možno viděti je, kamkoli oko pohlédne, nezanechávají tyto květiny přiznivého, dojmu v prsou pravého-Čecha., Jsoná vyslovennu kvé- tinou němeekou, právě jako růže je kvělem Anglie, lilie Bourbonu, květ bodláků náležt Skotům a šťavel Irčanůme Barvy a znaky různí malé i velké, národy bílo-červená barva povzbuzuje mysli Čechů, právě jako žlutoréerná Rakušanů. Zapominajíee tohoto fakta, byli bychom se málem dopustil značné chyby. Cestou do královské Prahy ozdo- bili jsme knoflikové dírky svých kabátů chrpami. které jsem sám v Drážďanech pro celou spo lečnost zakoupil. Na štěsti dostalo se nám za včas poučení, že bychomr ses málo zavděčil přátelům Čechům, kdybychom se objevili okrá- šleni zamilovanou květinou královny Louisý matky císaře Viléma I. Vyváznuvšen z této stojně zvláštní jako poučné přihedy a podřídivše so zvykům kraje, jímž jsme projížděli, těšili jsme se pohledu na žitná pole, barvy olivových plantáží, i koberce květin, plných máků, pam- pelišek, pomněnek a jiných divokých květů. Jak asi libuje si botanik v zemi, jejíž Fiora je tak krásná a bohata.« Kareh Mu šek.

Bourbon Skot Čecho Rakušan Krumlov Budějovice Čechy Anglie Praha Drážďany

19 title

Císař a král v čechách.

20 article Pv. zpráva „Nár. Ly)

Pv. zpráva „Nár. Ly) Jásavé barvy vzdouvajících se prapor ruch a šum, jaký zavládl v jihočeských městech očekávajících návštěvu panovníkovu, nemohl pře hlušiti a oživiti sesmutnělou náladu, která vče rejšího dne, kdy mocnáři dvorním vlakem blíži se k českým hranicím aposléze je překročil v přírodě panovala. Odl časného rána dívals podzim v kraj vlnami mlh) ježu marněv čekaly na rozptýlení sluncem. Neukázaloč se Za takové scenerie v přírodě byl pravým kontrastem život v městech, prozrazujících mi mořádné přípravy k pozdravenicísařel akrále Čím blíže k městům, tím patrněji jevile se při růstek zvědavců, kteřt s podívanom na velkán vo jenská cvičení chtěli spojiti požiteky kterývv při pravuje pohled na pestrýaživot, spojený s poby tem mocnářovým. Provčerejšek bylaato Štěkeň, kamua k uví tání panovníka dostavil kevtisícihlavý zástup ons jen občanstva domácího a přespolního, ale vzdáleného. Obecenstvo přišlé pěšký, sjíždělos v kočárech a automobilech, šlechtaa v nekypá- žích k bezvýznamnému jinak městečku dávn před příjezdem dvorního vlakua Veškery vlaky železniční byly zpozděny, některé i o několi hodin. Ba i dvornívlak s císařema jeho dru- žinou nepřijel do Štěkné přesně dle určeného programu. Zdržení několikaminutové způsobeno bylo první zastávkou mocnářovou na nádraž v Českých Budějovicích. Klademe tu po řadě průběh cesty a uvitán panovníka na jednotlivých místeci

Odl Štěkeň Český Budějovice

21 article

Cisařůvodjézd z Iilu. ZiIšlu, 2. zářř. (Zvl. telgk.) Císaří odjel dnesv průvoduz gen. pobočníkase hrabětěs Phara o 12. hod. 5 min. kř. jihočeslým mmanévrům. Arcivévodkyně Marie« Vhleries doprovodiláa jej až na nádraží, kams dostavili se záromeňi mssto- držitelský rada hr. Sfalburg, starosta a jeho náměstek. V sobotu-dne 9. t. m. vzálí. sa císal ke stálému podzimnímu pobytu na zámek svůj v Schönbrunnu Přljězů císařávodá Čest* Eiídějtávšc Z Budějovin, 2. zářr.! (ZVl. talgh »Ná Listů«.) Jako loni v srppu, käy císarejeie z Iái do Marianských Lázní k návstěě křalé ' Eduardá, pozdržel se císař, přibyvšl o 4.7 hhd 34i.m.. do Budějovic, asi, 10. minut na tamějštme nádrožr jež bohatě bylo vyzdobhno. O. 2. hod. 6! mia přijel plzeňským. rychlikem místodržifei hrab Couděnhove,sprovázen pkreanímkomisařem Tautermannem, po uvilání mistodržitel ským radou K.řika,v ouna plzežskýmns žele zničním ředitelem dv. r. Tučkem, jehož e kro mů zmlněných již hodnoslů účastnily se vtacké bi- skup Říha, starosta města. „ Tia srcrchiekkty pkrt starostavdr: Mdegel, presidení krajskéha soudu Wedss a j., odebral ser do budovz okreaníhe hejtmanství,. O 4. hoda odebrak se 4mískod ržale s ostatními hodnosty na nádnži kohptcisaři po příjézdu oslovembyl purkmistrem T astc hík em a po 10 minutovévpřestávcs odjél dřorotrau. vla kem dot Štěkné

Marie Vhleries Tautermann Tuček Říha Schönbrunn Budějovice

22 article

Přijezd a uvítání ve Šlěkité. Dávno, před příjézdem. mpcnářpa přickystalo se obyvatelstvo pečlivě vyšňořenéha mist a hoa- početní hosté sem zavítavší, k uvilánis císaře a krále. Půlhodinná vzdálenost od nádraě, diles silnice, dílem: pěkné stromožadí, psskdla spol- kům korporacím a „dítkáma školnunrpříjležiton k rozvinutí špalru. Nádražka samgoovykprášleno bylo velmi pěkně, pohužel až přítíš nasrpy no- pirá vně vaharvách5říšských vaszenukkrýeb.. Dál byla zřízena nádlmrná dvorpsra, puktytáa bakha- chýnem z čeřvenélo plyše- Od- kolsjev ké dvo- raně byltrozprostřenr těžký kobereda Síremořadi, vedducir z nádražíb de Šíčkné, a byloá ozdoh eno bohatě prapmy.a Všěchny domy bydyvozdohhon kvítíma a prapory.« Přeh.962 hoda,v nek došsl signál) oznumujícl vlak dvozní zacisatda sbro- máždíl se na perroněa nejvy ššil mzé šlskzzemský knížeJiří Losbikovic veu svéšpatáslniíe un- formě, náčelník generálniho štábuu báne Blet ck, okresní hejíman sttakomický K'endiřke, okrosni starostat Mayor as čejtický stavoansČfž ek Kromě, úřadnietva železničhtho povelěrr byt přio stup na perron a kedvoraně pouzažůrnalistům Jinak nádraží a čásť silňice ko něvmurí vedöue uzavřena byla, čelnictvem, jež rozestarvemo, bylo až do Štěkné a zde kol. ýšech vchodď do zámku, Spalír tvořila též, b'andérjasv nároslníchí kroe jich, as 200, osob. Čestná stráze brljě rozestae vena na lučinách po pravé straně. silňich. . V špalíru celou« obcí se s táhnoucímr picházel. sa obecní a slavnostní výbori šlěkeňský, ohecní: zas stupitelstvo, duchovenstvo, hospodákské. spolky, zpěvácké spolky, učitelské.v jedmolp a. v řemesl- nická společenstva.

jít Šíčkný K endiřke Oda Všěchna dom unoforma

23 article

V 5 hod. 30 min. přibyl, t dvorre vlaka do Štěkné. Panovník, prorázena mistodažilodem,, vy- sloupikz vozu vgenerálské v unifesměs a uvisároi byl v paviloně enejsyěším maršštkem a zemakýmr Lobkovicem, baronom Berake pn a gee neralildu, jichž hlášení přijaj. Naridavstenpila do své ekypáže, kteráv bylasi va- kavašhažiě vozů třetiba pozstravovámí hlečnýe volákafo »Slářye jebo k městuj. jehožt ve 12.mia ntánhur. dositi i Projeva bohatět vyzdobenou cbranou slinenpp sttů, byi uvílán obecním zastupitelstvem, va jehioiž čele nalézal ze starosta p. Váda , Mhštk ar Ten uvítal císaře a krále. perným z hlasurs a násle dovněs »Vaše císařské a královské Apošsolské ve ličenstvo, náš nejmilostivějši cisařiča krátil Jest nám největšeti, že měžeme při této vzácné příležitosti V. V. vyslovitilneztněrhou od danost veškerého obyvatelstva“ nacéhtr a že mu žeme ve svém středu V. V. co nějtfetivěji uvs tati. Dovoluji si jakovstarosta obce co« nejpoe korněji prositi, aby V. V. projev stem nejmilostii věji přijati ráčilo. Projev ten vychěeie z vnašich vřelých srdeí českých, jinnž V. V? obyvašelstve naše a i celý český národ jako svěnn vzneš nému a vroucně milovanému králř povždy byk jest a bude co nejvřeleji oddánrs- Na to oslovil císaře starpsta, okrasnílío za stupitelstva strakonického takto »Vašer Veličenstvp! S chvějlolmzse, srdcem předstupují, k Vašemu Veličenstvu,a bych ve jménu okresu strakonického: V. V). en mnejodalat něji uvítal a projevil hold naší nezsmtné věsnost a lásky k V. V. a Nejvyššímu císařskémusdomm

Lobkovic V V Vašer Veličenstvp

24 article

Vítáme V. V. s největší radosti, , astastím více an po odřeknuti, loňských císařských. cvičen jen otcovská milost a dobratanV.,Vi) nám leto popřála posvátnou osobu spanovnika, našeho, ve ve středu našem uvítati. Památný tento des bude vždy nezapomenutelným pro celý okre náš, po celé žití zde přitomnýchá. Beln) žehne kroky V. V. ke blahu našís říši as vlasti Cisař odvětih: »Jest mně polččenímýsže cvičení, jež minulého roku nemohla sa konstit letosv této krajině konati se mohou ta tímeedánn přila- žitost, abych sem zavítall Za prsnv věrnpst a oddanosti obyvatelstva tolotae oknesu dč- kuji srdečně. — V tomže smyslu« odpovědě mocnář na slova představenélfoa obcej Čejtid Pánovník poděkoval zavuvítack řeč těmit slovy: »Těši mě, že mohu ve rvnšírobei pobjti a děkuji srdečně za ujištění vašshose vlastane- ckého smýšlení.« Zároveň i požátásb starosi, aby tlumočil l celé změsteké ratiě pzajov tento pak tázal se ho, jak dlohho je sbaaspzion a ajakt jest letos úroda Siarosta odrěslpižd por zí slet stihala kraj neúrodar Císař nae stca »Jsomto tom dobše zpravensu Náto 9letá dceralobvedníkiu lélaades sl ni č kl Vaňatova oslovila císařm staktcte » Yašel cí- sařské a královské « Veličenstvoche Vo radosskt den dnešní, kdy smíme patřiti vemdsvanon tvál V. Vel., prosím; aby V. Veli tylolskvěíky jako vroucí hold školní mládeže ve Šlěkné přijst ráčile«. Císař přijal kýtici s povděhsem a od- měnil dívku zlatým medailonemey na zlatým řetízku. Na to odjel panovník

Císař Vaňatův

25 article

Ze Štěkné, 2. září- do zámku štěkenského, kde očekával ho před vehodem říšský ministn války ryt. Pitreich, ministn zeměbrany polní zbrojmistr Schönnich, inspektor dělostřeleetv ryt. Kropalschok, rozhodčí soudcové, atlachéové cizícl států,, důstojnícis mima službu atd. P- novník, provázena knížet. m Windisehgrälzem. odebral se veprávodu kněžny Gähriely Windisch- grätzovy do zámku, kden byl - uvílán knížetem Windisehgrätzem av kde princezna Aglaja podala mu kytici. Přii příchodu císařově vztýčena na hradem císařská vlajka. Vešed do zámku, oslovil panovník shromážděné členy vrchního vedení manévrů a po krátkém pobytu ve, svých kom- natách odébrol se zámecloýmy nádřořím do ma- névrového stanu, kde po 6. hodině konána dvorní hostina zar účásti místoslrřitele a nejvyš- šího, maršálka. Za soumraků shromáždili se spolkové zpě váčtí v zámeckém parku, ktté zapěha řatla píšni; žakbnčená zvuky nátodní hymny »Kte domov můjs. Pořadateli serenády dru. Vaňatovi . podě koval císař zvlášta přijav ovace vracejících,s spolků s balkonu,, kde stál? vedle, kněžny, Win dischgrštzovy, jejích. deer a princezny, Aúer- pergovy, uchýlil, ses pake do svých komnat. Zejtrar sloužiliabuda. farář Červenka tichon měi, načežbudou konány audience.

Windisch Aglaja doktor Vaňata Win Červenka

26 article

Dňešní audisnce na zámktr štěkomském. Př dnešhích audiencích, stanoyených na 9. hodinu dopolední, přijatr budou císhřem na zámku štěkem skémi ve slyšení zeešlehtiyz Jindšich prins Jieebícnstain, kníže velkopieon makáuského řádu, Asolí kn. Sebwarzen herg., dr. Allred kn. Windischgpifz, Kárcl hn: „Trauti mannsdotí, Jiřikn. Lobkovic; Kareli kn. Setrwarzen berg. Františěk hr.ThhnHohensleini Krel a baron Dlonhroveský, -Kárel hr. Sehönborny Jan. dědačhý pnna Sdkwarzenhergo Elgen ht. Černín,. Ferdinanda baroe Hildpraut, Janehr Pallly, Jan prino Lohkéwic, Karel prine Schwazzenberg. Leopold hr. Kolovrat, Kárel ban Lilgenau a Edaard ryt. Daubek; z dacht v ewrstti va kmlínálarcibňekup barr Skrhenský, biskupdr M. Řtini aa jeťenáctednshopnichiz oholí, Střakonic,- řada vdůnríte - níkůanas odpožinkusa stálnichúledníků.

doktor Allréd Lobkovic Karel Krel Dlonhroveský Ferdinand Hildpraut Jan prino Lohkéwic prine Schwazzenberg Leopold Kolovrat Lilgenau Edaard M Řtini Střakonice Sehönborna Jan Černín Janehr Pallla Daubek

27 article

Dišposicek manévnám Vbjsko 6. a 9 armádního skoro, jež v příští dnech utkají sesveokola Střakenic; odebzatol sesji včeranavyirázané jemu pěsice.« Dnosro ve nedéli má vojsko pohěv; vyjítaje voddíly, jimž uldžem« služkii zajtšťovací a hHdková, jskoži výzvětiná. Zéjmem jizděvpřipsdáv přitom htarvnít úkol“— máťi vystihnout veškpré posice nepřjtěle i jebo operace: Pří manévrech má býti plně vyvžito zkošenost nebytých za války ruskoijaponskév.— dispostce za- jožény budou tudlíž na jappnskám, vzoru. Tak n př, poprvé proveden bůdě pokus, döpravovati vojsk po vdráze až na, bojiště a, vysíláti je, odtud nepro- dleně do boje. Kromě toho dovoleno bylo, obžnt shorům, strojiti sobě navzájěm o manévrechs po pi- padě i různán překvapení,, čehož, deposud. nebulo Shoru 8.r valelir bude polnizbrojmislr ryt. Cihu l ka sboru. 9. polní zbrojmistr člA Lat schrer.

Vbjsko Shor 8

28 article

Jakéhodosabu, nabudou nastávající. manávry lze sovditi, zrokolnosti, žo, * voju operovaži bude Vrobinodu, jekož proměrnohnícší, 40skikaarekrů, a zjeheš plochazměží na 5938 číva kma, Cělsem psvoláno byi kemnávrům na70.000 mužů, nákledy na něs pšeí se obnosem 250.000 koruma Zajímavozjeg,, že k romě iterovýcha dvojkolške užito! bude při manévrech takéavelikýokautomolálů ae tor jakoka dopsaně osce tak nákladůr Pozornosi bufiozejerent, piipzoenývji zvláštůí amu4 o mro bálov ýNliak, sestavený, z fady vellkýchů vorzů náklad mich, za tím údelem bý vojsku dádávat potravim Císač pondělkem počínujel odébáře se dennět vžáu o 7.hodině ráno povozemnas určité: hledrátěý stane Vené pro každý děn zvláště, vsedres nas koněta v pr vodu vrchní vsprávy munévrůkvyjedlo na místhy odka hude mu možno- sletovati průběti zápasůz O 1 ho dítrě burde na rozkaz císařův z pravicháv odtřouben čož znamenati burdes ovšem pohov pro“ hilavnít voje nikoli' všák pro odány výzvědně, ktoré, jako v neděi již, napřekržité bůdou v činnosti.

Zajímavozjeg

29 article

Hatdpo odtroutrení ppdávatt bude správce veje ské tiškové kancelářé, major generáláilia štatit“ h Hčen, zástupcům. tišku. vždy zesla stručnbu zpukvu odbylém cvičení, jež večer po schválení chefém ge nerálního, štáhu bar. Beckem, buda. ve znění roz- šířeném opakována. Zprávy budou vškk sopsány tak, aby ani ten, ani onem velitel sboru z časopisů ne vytušil nejmenšího o pohybech a posici svého soka Polloejní opatření 1 Slůžbas policejní provádli isa tenipkráteh velic jřisní. Nařízenabylasopatření nejpatřejší, jež rozší řonaj— ač zcelav bezdůvodněí— táké proti ne- vinýřským z pravodajům, jimži tak služh beztak namáhavá, zbytečně bude stížona. Kdos n můžen seb legitimovati, aťo to, kdokoli, boz milosti je vypovčzene Nad policojnív slažbau dozor vedepo vrch i poVcejnž komisaři zvPrahy C humas policejním kop cipistou Slavtčkem. Ke kanání služby jajné pg- volána bylo z Prahy devět, z Vídnět třic delektivové Policii pěidělen je takér značnýt odiilsčelnictva, je kož konsignováne do okolí Šláknérna 450 mužd.

Hčit Beck Praha Slůžbas Šláknérna 450

30 article

Zařízení štěliaňského zámku Zátnek štěkeňský rozklátlá se namířně stoupi- jícím návrší mezi Strakonicemi a Pískem a obklopu jej valikt, znamenitě pěstovaný park, oživený množ- stvím divoké zvěře. Místnosti, v nichž dlíti bude p dobu manévrů panovník, pozůstávají z pracovny, lož- hice, velké přijímací síně a z řady skomnat dvořsk- skýshi z nichž ložníce křidelního pobočníka knížat Dietrichstinas hranáčí zpřímo,složnicí panov níkoveu a. místnosími, vykázanými arcivévodům. Rainerovi, Bedřichovi. Čhodby i prostory, přilehající ke komna- tám jsou velice skvěle vyzdoběny a vypraveny se vkssem uměleckým a nácherou v pravdě kuižetl. Nábetel jesta různého slohu a koberce vynikají pře- krásnou kombinací barov. Krásný, křišťásový lustr, jakož i jiná, zařízení doplňují přímo pohádkový po- hlet na bydliště mocnářovo. Ložnice vyždobena jest vtómu tmavočerveném a vypravena jednoduchýv železnýrá složem sapkyšoveu přzkrývkou, různými pp- hovkami, divany, ottomany a fauteinlly v barvě rů- žové, pšekrásnými výtvory uměleckými, plastikami sochami z rukou vynikajících mistrů: Malby na stě- nách představují kůzné scény válečné. Z ložnice otvr sostřemioknye rozhledído nádliernés krajiny na výcht i na jih, kde možno, postřehnouli tmavomodré Pracovna císařova vypravena jest. v barvě bílé a uměleckéjejí zařízení činí tojet do šeda. Malby a obrazy zde umistěné představujít jednollivé udalosti za tiskciletév mánulosti štěkenského zámnku., Ú levého ekna postavenjest psasí stůl, potažený tmavočerveným suknem a opatřený stříhrným i zlatým psacím náčiním.

Dietrichstinas Rainer Bedřich Krásná Strakonice Písek

31 article

Mifno mramorové poprsí polního zbrojmistza knižet Wžndžscbkrho zdohi pracovnu císařovu malé so- šláv vaškenýchu knížatsas králň českých. Z umělec výzdoby volmi zajímavy json výpravy elažérů s nippy,, majo ikami, předměty z porcelánu, jakož i ry- diny, obrazy, z nicirž nejzajímavějšíjest »Khvaknádi v Prnternsvaroce18184. Sgloricity rozkošnétio za- hrtdníhoszámečkr lze nojlépeapřehlédnoutis vše, co příroda. v kutžecizahradě, vytvořila. . Vrchní knížecí zahradnik p. Fr. Spilká po 39lété práci vytvořil zda jak v květeně, tak i při pěstování různých rostlin lat- pických provéivy. Takéovocnice vymiká speeialitami cizozemskými, Buky a duby jsou chloubou kuíž, sadu