1
masthead
28. dubna 1901.
3
masthead
I. Příloha „Národních Listů“ k čislu 110.
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
nodnB a
e K návrhu zákona o stavb
vodních dráíh.
B. Kdybych měl stručně udati dojem, jaky
na mne učinil vládní návrh zákona o stavbě
vodních dráh, nemohl bych smlčeti, v že jšemz
celé té nejnovější vládní předlohy cítil přím
horečný strach vlády, jen a by se
nové vodní dráhy nestavěly! Tento
dojem byl řečí p. ministerského předsedy jen
sesilen a ustálen. To nebylo nadšení ministra,
který k jmenu svěmu připíná čin, znamenající
převrat v našich dopravních poměrech, to ne-
bylo radostné vědomi státníka, který celou vá-
hou svého přesvědčení se zasazuje o pokrok,
který vesel ohlašuje dílo, jemuž národové tle-
skají — fraseologie pana Körbra, muže »váš-
nivé vytrvalosti«, byla ještě sušší než jindy.
jeho doprovod dělal dojem několika rychle
přečtěných a nestrávených novinářských článků ..
—Pan Köiber vyvolal, co si přál: zájem na
hospodářských otázkách a všestrannou snahu o
řešení jich. Ale čím více tyto výsledky jeho
politiky se projevují, tím jsou panu Körbrov
nepříjemnější a tím také nabývají jeho »hospo-
dářské předlohy« více rázu politického. Osnov
o stavbě vodních dráh tohoto význačného rysu
nepostrádá. Předkládá se z nezbytí a zároven
se s ní stírá jakýkoli přesný a pevný závazek
ltěvjolk oe liodz oni
Körbr
Köiber
Körbrov
6
article
Bylo by ovšem do jisté míry nespravedliv
klástí na vládní předlohu o vodních dráhách přília
přísné měřítko. Neobyčejné okolnosti ji vyvolaly
a ministerstvo bylo nuceno vypraeovati předhlohu,
k níž nebylo hotovo pranic a jejížto předmět —
průplavy — nebyl ani v nejširších rysech hotov
a připraven, Ale co možno žádati za všech okol
nosti i u předloh na rychlo načrtnutých, jes
dobra vůle a upřimné chtění toho, co se na-
vrhuje.
Jen sledujme: Pan ministr Körber navrhuje
v § 1. své osnovy řadu průplavů a regulací
k nimž veškeré přípravné práce (počínaje i o
určení směru průplavu) mají býti hotovy do
roku 1904 a timto rokem má počíti stavba.
ovšem pod jednou — a vládní motivy prav
výslovně, že nepomíjitelnou — podmínkou pod-
pory zemí, okresů a obcí, v prvé řadě Vidně
a Prahy. Pan Körber vl, že ani země, ani obce
peněz nemají. Země právě jen proto, aby jich
finanční krach byl trochu poodložen, dosáhly
určité almužny líhovou předlohou, Praha domáhá
se příspěvku assanačního a podpory nas stavbu
vodovodu, obce se protloukají nenáviděným
systémem přirážek vyšroubovaných do výše ne-
malé a nyní přicházi pan ministerský předseda,
který jest denně memorandy těchže »interessentů«
o jich nesnesitelném stavu zabrnut a s vážnou
tváří prohlašuje zákonně, že bude stát slavěti
vodní dráhy jen tehdy, přispějí-li, země atd.
k slavbě určitými obnosy: Ale nejen to, svaluje
na bedra zemí povinnost vynutiti na soukromých
interesentech přispěvky (ještě div, že motivy ne
mluví zde o autonomní stránce předlohy) a sie
má se tak státi písemným zajištěním.
Körber
Praha
je dobro vůle
7
article
Země má tedy svolávati schůze interes-
sentů, má na nich uzavírati smlouvy o každé
slíbené fůře kamení a p., má veškery tyto
smlouvy a ujednání doplniti svým příspěvkem,
a pak teprve bude vláda milostivě uvažovati,
jestli tyto příspěvký stačí, a uzná-li, že ano.
dá svolení k početí stavby. Což pak nemá
vláda přihodné orgány v politických úřadech.
jež by provedly zajištění příspěvků soukromýeh
interessentů? Kde honem si opatří země dosti
sil, aby tak učiniti mohla? Ale dejme tomu.
že se zemi zdaří i najíti dosti příjmů, aby mo-
hla dáti přiměřený příspěvek k stavbě průplavo
a regulaci, že opatří příspěvkové záruky interes-
sentů, a že dojde k stavbě samé, což jest ovšem
dosti problematické, poněvadž postup, jakým
kanály mají býti stavěny a regulace prováděny.
určuje vláda. Ale posito, že stavba počne.
8
article
Vláda bude míti pro tento případ k disposiei
250 mill. kor. a ustanovením zákona bude nu-
cena do 20 let stavby dokončiti. Dle předběž-
ného — jistě nedostatečného — rozpočtu, bude
třeba k stavbě kanálů a regulací 750 mill. kor-
Osnovou stanovených 250 mill. kor. postačí
zrovna, aby se práce rozdělala a když tomu
tak bude, nebude peněz na další stavby. Ty
bude nutno teprve opatřiti novým aktem parla-
mentním, t. j. nyní nastanou nově potíže, nové
koncesse, nová vyjednávání; zda ku prospěchu
věci, posoudí každý znatel poměrů této říše ve-
lice snadno; ale dejme tomu, že nebude počato
se stavbami všemi, nýbrž jen s některými, a ž
lo v tomto případu nebudou průplavy českě,
nýbrž kanál dunajako-oderský, Vidní nejvíce žá-
daný a dle vládních motivů »nejvíce připravený«,
rozumí se samo sebou. Pak octneme se tam,
kde jsme dnes, budeme míti sice zákon, že se
mají stavěti i české průplavy a regulace, ale
bude se de facto stavěti průplav odersko-dunaj-
ský, na který bude míti vláda oněch 250 mill.
kor. peněz dost. Proto také se ve vládní před-
loze nepraví, že má býti peněz z půjčky inve
stiční užito na stavbu všech průplavů, nýbrž
mluví se jen o průplavech zčela všeobecně.
9
article
Ostatně i poměr rozvrhu nákladů staveb-
ních bije do očí. Za prvých 8 let má se pro-
stavěti 250 mill. K, za dalších 12 let 500 mill.
K. Což pak si snad mají teprve inženýři a děl-
nici zvykati na stavby vodní, a pak, až do toho
přijdou, to půjde rychleji?
Vládě se do stavby nechce. Proto ta pod-
mínka příspěvků zemí atd., proto ta četná zadn
vrátka a proto ta neurčitost a nezávaznost ná-
vrhu. Snad se dokonce počítá, že se Češi
Poláci budou rváti o vládní přízeň, jen aby
pro sebe získali vládu a její milostivé svolení
k stavbě kanálů. Má-li stavba průplavu býti za-
jištěna — a v Rakousku jest nutno s
vše důkladně pojistiti, máme v tom
směru už nemálo zkušenosti — můsí se tak
státi zcela jinak. Ale paki osnovu bude nutno
změniti a sice důkladně. Nesmi zniti všeobecně.
ale musí určiti přesně, co se má s ta-
věti, v jakém pořadu, kdy a kde.
Má-li býti pro nás přijafelnou, musí sta-
noviti, že předem nutno nákladem
státu v Čechách a na Moravě pro-
vésti nutné regulace a meliorac
a sice bude nulno práce tyto zevrubně určitl.
Pojich ukončení nutno již nyní zavázati
stát k stavbě průplavů a v stejném pořadua
Čech
Rakousko
Čechy
Morava
11
article
poměru zajistiti i finanční stránku podniků
těchto. Praví-li vláda, že stavební program
osnovy jestnerozšířitelný a že jeho provedení
závisí jen a jen na tom, jaké budou příspěvky
zemí, pak jest na parlamentu, aby dokázal,že
jeho dělnost jest skutečnou dělností ve prospěc
národů a ne pouhou hračkou v rukou vlády.
Když již jednou heslo hospodářské práe
zvílězilo, pak budiž to práce skutečná, syste-
matická a široce založená a nikoli pouhý odraz
chvilkových a nálad a — inleressů, jakým jes
vládní předloha o vodních dráhách. v
Z domácího peněžního trhu,
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
V Praze, 27. dubna.
(Akciový výkřik bolesti. — Demon-
strace proti fisku. — Účel sjezdu
akciových společností rakouských. —
Stížiny naš! podnikavosti. — Příčiny
jejlho oslabení. — Česká průmyslová
banka. — Pražská bursa. — Papíry ban-
kovní a průmy slové.)
Projev jako Cavourův »eri de deuleur« —
výkřik bolesti — bude zniti na sjezdu rakou-
ských akciových společností, který se právě dnee
koná ve Vídni. Se steskem přílišného zdaněnía
velikých břemen setkali jsme se v každé vý-
roční zprávě, která doposud byla vydána. Berní
šroub působí všude stejnoměrně a všude stejně
bolestně. Stejný tlak působí také všude stejným
dojmem. Věnujte pozornost zprávám českých
bankovních ústavů a zní vám odtud »eri de
douleur« obřemenu přilišných daní silou právě
takovou jako z projevů akciových společnosti
jiných. Leč po jednotlivých protestech docházi
proti rakouskému fisku nku demonstraci hro-
madné.Mieux vaut tard, que jamais. Raději
pozdě, než nikdy.
Cavourův
deuleur
douleur
Praha
Vídeň
Český průmyslový banka
Demonstraka
12
article
Jest asi 400 společností v Rakousku, které
jsou podrobeny veřejnému účtování a těchto
400 firem nese břemeno daní přes 50 millionů
korun. Akciové společnosti míní nyní veřejně
poukázati k tomu, co znamená břímě daní tak
těžké, jak brání jich vzrůstu a rozvoji, jakou
jest překážkou, aby plnily své národohospodář
ské úkoly — a vysvětliti, že přílišný tlak berní
jest na újmu nejen oněm hospodářským
organismům nýbrž také obyvatelstvu a last no
least, také státu.
Očekávejme, že akce ta, která na tradi-
cionální názor o akciových společnostech má
vrhnouti nové světlo, neryzní v pouhé resoluee
a neroztřiští se ve zbožné žádosti petici. Cílem
jest reforma zdanění akciových společnostía
o tento cíl bude usilováno náležitými prostředky
na podkladu více populárním. Potřeba reformy
oně nemůže již býti popřena, neboť každý, kdo
poněkud věnuje pozornost otázkám hospodář
ským, uznává škodlivý vliv přetížení akeiových
společnosti daněmi na veškeren hospodářský
život. A jest také očekávati, že ani vláda ne-
popře této skutečnosti a nebude reformě činii
překážek, bude-li jí poněkud možno, zachovati
ro
rovnováhu rozpočtu.
Rakousko
13
article
Positivním úkolem sjezdu má býti, abyse
obrátil na vládu a obě sněmovny říšské rady.
by rakouský zákon o zdanění akciových spo-
lečnosti byl zevrubně upraven dle německého
vzoru. Svolavatelům sjezdu se nejvíce asi za-
mlouvá to ustanovení německého zákona, aby
výtěžek akciových společností až do 34b akci-
ového kapitálu zdaňován nebyl. Tato zásadná
úleva má býti vybojována také pro Rakousko,
avšak vzhledem k malému rozvoji rakouské
podnikavosti bude žádáno, aby mez berního
osvobození byla poněkud širší. Zásadnou my-
šlenkou tu jest, aby při zakládání závodu- o
tohoto mohlo býti očekáváno při nejmenším ob-
vyklé zúročení, proto by bylo žádáno, aby vý
těžek rakouských akciových společností neby
zdaňován do 49.
Rakousko
14
article
Vzhiedem k tomu, že u nás tu a tam se
ještě pokládá za cestu k popularitě užívati ka-
tonských slov proti kapilálu, kapitalistům a sdru-
žování kapitálu, nepřekvapí, jestliže počin akcio-
vých společností narazí na odpor — ne ani tak
u vlády, která ve svém zájmu citi, že nemůže
množiti slepici, která nese zlatá vejce, nýbržse
strany jiné, která vidí sice zlatá vejce, nevšímá
si ale umořené slepice. Celým průmyslem nebo
všemi akciovými společnostmi nejsou zajisté ty,
které pracujíce za výjimečných podmínek, vy-
nášejí tučné dividendy, — a jako slavné pří-
klady budou uváděny. O ty chudé společnost
se nikdo nestará. Bída akcionáře nedojímá ni
koho. Leč každý cíl má své nesnáze — a akce
společností akciových má cíl zásadný. — Krik
odporu proti volání o reformu znamená, že n
přítomnost padá stín událostí přištíchyl s
V poslední době výskytl se opět stesk,ž
proud naší podnikavosti se po nevysokém spádu
ocitl zase v nížinách. Zejmena pro nové projekty
není prý takového pochopení, jak by některé
nadějné myšlenky zasluhovaly. O tomto gravamen
dobře mlnýiti nyní, kdy se koná pozoruhodný
sjezd právnických osob, kterými jsou akciové
společnosti a kdy tyto sty hlasy protestují prot
tisní daňové, která každou podnikavost dusí
Zejmen
15
article
Než ještě jiné okolnosti padají na váhu. Když
průmyslová konjunktura po episodě přechodn
evoluce, která na lány naší hospodářské půdy
sice nepadala celým světlem, nýbrž pouhým od-
leskem, nastal oddech stagnace, nemůžeme se
přece dožadovati, abynýní, kdyží perioda jes
v jakémsi úpadku, podnikavost byla elektriso-
vána. To přirozeně nemožno. Podniky se zaklá-
dají, když na skvělé konjunktuře jiných vidíme.
jak se vyplácejí. Malé výnosy nebo živoření zá
vodů podnikavosti nemůže býti pobídkou. Právě
tak také největší elan pro akcie pozorujeme
tenkráte, když fascinují bohatou dividendou
pružností kursů.
16
article
Při této apathii k podnikavosti bylo vzpo
menuto České průmyslové banky, že činnost jej
na tomto poli nedostihuje její úspěchu na pol
obchodu běžného, který se stal siloměrem o čin
nosti toboto ústavu pro budouenost. Snad okol
nosti výše zmíněné ukládaly mu reservu, snad
dostačovalo mu také přesvědčení, že pro pokrok
průmyslu lze mnoho také vykonati soukromým
sbližováním kapitálu se slibnými myšlenkami.
neboť forma sdružování kapitálu není podnika-
vosti způsobem jediným, — snad také jiná úloha,
prospěti domácímu průmyslu a obchodu, totiž
poskytováním hypotečních zápůjček na nemovi-
tosti jim sloužlcí, jest příčinou, že ústav dbal
v těchto příčinách seriosnosti největší. Prestige.
kterého si dobyl za nedlouhou dobu svého pů-
sobení, jest důkazem, že svérázně vystoupil,
svůj ůkol pochopil. Že sám byl pochopen, o tom
svědčí přízbň k němu.
Český průmyslový banka
17
article
Pražská bursa, jsouc bez příkladů trhů
jiných, kterétáhnou, věnovala se více meditacím
domácím. Menší koupěchtivost vzbudila větší
chuť. k filosofování. Obchod se točil především
kolem akcji bankovních a jmenovány byly v týdnu
Unionky, Živnostenské a Kolinské. Z titrů prů-
myslových i jednány Českomoravské po srážee
kursové a Rustonky. Daňkovky jsou prozatím
indexu a kurs jejich se drobí. Jejich doba =
zase — ještě nepřišla. Ze soukromé účasti vy-
nikají Kolbenky, ač prospekti jejich výroční zprávy
nebyl právě psán ad usum haussy. — Interea
zúčastněně strany a vlašťovice přislibují však
obyčejně jaro. Novým variantem zní tu hesl
»průplavy«. A pak procházka do Španělsk
ředitele podniku nebyla také asi jen pouhým
výlelem ..
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 27. dubna.
Kolinský
Rustonka
Vídeň
Unionka
Kolbenka
18
article
(Původní zpráva » Nár. Listů «. )
Bursa přišla opět do studia obchodníh
klidu, ba ještě více, do své apathie, ve které
skoro celý rok se nalezala. Přičina toho hle-
dána byla ve všech možných věcech; tak dávala
spekulace opět vínu parlamentu, který ohledně
investic nebyl ji po celý týden po vůli. Jiná
příčina hledána byla v ultimové prolongaci,
ačkoliv nebylo skoro nic k prolongování a kdyby
nebyly banky se kartelovaly, že pod jistou
sazbou peníze nedají, byla by tato prolongace
zajisté jedna z nejlevnějších, která kdy vůbee
byla. Nějakým nahromaděním engagementu nedá
se naprosto nynější stagnace odůvodniti, tn
sluší Hledali opěť u pánů fezérů hodnoť železář-
ských; ještě nedávno, když jednalo se o divi
dendu pražské železářské společnosti, řekli tito.
Bursa
železářský společnost
19
article
že bude stejná jako roku loňského, leč na pon-
dělní valné hromadě alpské báňské společnost
stěžoval si pan Hell — v odpovědi na otázku
jednoho akcionáře — na vše možně, na příklad
na zvýšení daní, zvýšení mzdy dělnictvu a ko-
nečněi na to, že v jistých kruzích zaujímá se
vůči železářskému průmyslu nevlidné stanovisko
ale zapomněl, jaké hříchy páchala známá sku
pina na poli finančním, kolik zničila existenei
a jak mnoho uškodila svým kartelem veškerému
průmyslu. Nyní opět hledí uškoditi rakouskému
a zvláště českému kapitálu tím, že hledí co
možná nejvíce protahovat uskutečnění kartelu
železářského, neboť není pochyby, že tento
uskutečněn bude, ale nejspiše asi (eprve, až
páni fezéři si opětně prodaně alpinky a ostatn
železářské papíry zpět koupí, neboť že tyto pro-
dali, svědčí nejlépe ta okolnost, že k valné hro-
madě alpské báňské společnosti bylo složeho
asi 30.000 alpinek, kdežto ještě před rokem
samotná pražská železářská společnost de-
ponovala asi tolik akcií a známé konsorcium
así 100.000 kusů. Kdyby tito akcie ony jestě
měli, jistě že by je bývali deponovali, či m
býti toto nesložení epět nějakou
léčkou?
Hell
ponoval
20
article
nr
Jaký vliv mělo to na papíry železářské.
ukazůje dolejší tabulka.
Na trhu bankovním sluší zaznamenati úpadek
kursů a to na celé čáře. Chabost vyšla od kre-
ditek, jež byly prodávány z tě příčiny, že třet
čtení investiční předlohy bude prý teprve n
podzim. Dnes však vyskytly se pověsti, že snad
celá předloha bude ještě v tomto sezení vy-
řízena a tím odůvodňuje se také dnešní pevnost
kreditek.
Trh dopravní byl slabý. Nepřiznivě účinko
valo to, že ministr železnic vyhnul se v želez
ničním výboru rozhovoru o sestátnění obou
severozápadních, jakož i státní dráhy. Pevne
držela se dunajská paroplavební společnost
Lloyd.
Ukládací hodnoty pevná.
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení:
20. dubna 27. dubna
98.35 98.40
Květnová renta . . . ..
Rak. zlatá renta . . . . . 117.80 117.90
Uherská zlatá renta . . . .
117.55
117.55
92.90
92 85
Uherská korunová renta ..
109.—
108.50
Turecké losy . . . . .
Rak. kreditky. . . . . .
695.—
693.—
Banka pro země rakouské.
423.50
419 50
697.—
693.—
Uherské kreditky . . . ..
493.—
492.—
Bankovní jednota . p.
944.—
931.—
Pozemkový úvěrní ústav ..
270.50
270. 50
Živnostenská banka . . ..
694.75
690.50
Společnost státní dráhy ..
100.—
102 75
Jižní dráha . . . . . . .
Polabská dráha
516.—
511.50
1135.—
1135.—
Buštěhradská dráha lit. B. .
291.50
279.—
Stavební a dopravní A. . .
289.—
276.—
844.—
848.—
Dunajská paroplavební spol..
296 —
297.50
Tur. tabáková režie
312.—
300.—
Rakouská továrna na zbroj .
485.—
472.—
Alpinky . . . . . . .
511.—
503.—
Rým.-muráňská společnost
1800.—
1828.—
Pražská železářská společnost
1312.—
1300.—
Lloyd
živnostenský banka
státní dráha
železářský společnost
21
article
Česká báňská společnost
Česká báňská společnost
835.—
831.—
Mostecká uhlářská společnost
706.—
693.—
Wienerberger . . . . ..
1366.—
1310.—
Schodnica . . . . . . -
240.25
240 20
Londýnská devisa . . ..
117.60
117.55
Říšské marky . . . . . .
Berlínská bursa.
Z Berlína, 27. dubna.
(Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
adituzle
Týdenní přehled.
Situace na burse v podstatě se mnohe
nezměnila, základní tendence zůstala pevná
byla v tomto směru levnými penězi a dalším
trváním haussy na novoyorské burse značně
podporována.
Zprávy z domácího trhů železářského
zněly dosti příznivě a protože také došly lepší
zprávy z anglického trhu železářského a z Ame-
riky ohlášeno bylo na začátku týdne zvýšení
cen ocelových kolejnic o 2 dolary, dala s
zdejší spekulace strhnouti k novým nákupům
hodnot železářských. Bohužel zní poslední
zpráva Ironmongera dosti žalostivě, z kteréžto
příčiny nutno při dalších nákupech dbáti ob-
zvláště veliké opatrnosti.
Celý svět zdá se býti náhledu, že haussa
novoyorská potrvá do nekonečna, leč není vy
loučeno, že americký kursovní lístek připraví
jednoho krásného dne haussistům veliké pře-
kvapení. Již z bursovně technických důvodů
musí po tak obrovském stoupnutí dostaviti se
obrat a ten by ovšem nezůstal bez účinku n
trh zdejší.
Berlín
Wienerberger
22
article
Pro hodnoty železářské bylo rovněž smý
šlení dobré a byla to v první řadě Consolidace.
které ostrým tempem přiskakovalo na kursu
důvody toho sdělili jsme již dříve a včer
znovu opakovali. Březnové výkazy smérodatných
uhlářských společnosti zdejších posuzovány byly
převážnou většinou příznivě, příjmy jejich jsou
přece v poměru k tak velkému omezení těžen
uhli velice dobré. Kromě toho doufali mnozí,
že usnesení ohledně 20% omezení výroby
koksu v přištím měsíci v plné míře se ne-
provede.
Na trhu bankovním byly po celý týden n
denním pořádku pověsti o splynutí německé
banky s jedním saským peněžním ústavem
diskonto komanditní s jednou bremskou bankou.
V páteční schůzi správní rady dískonto-koman-
ditní společnosti bylo o zmíněném projektu
málo jednáno, zrovna tak jako o zamýšleném
zřízení filiáky ve Frankfurtě n. M., přece však
věnovala spekulace tomuto papíru velikou po-
zornost v naději, že tyto projekty v nejbližš
době předce dojdou k provedení. Zda jest
event, rozmnožení beztoho již obrovského kapi
tálu diskonto-komanditní společností na prospěch.
jest ovšem otázka jiná. Přes to, že pro domáci
papíry bankovní byla pevná nálada, nechtě
zdejší trh rakouské kreditky, jež z Vídně byly
sem na trh hozeny, ochotně převzíti, následkem
čehož musily tyto značně klesnouti; jak známo
podnikány byly na zdejší burse realisac
v tomto papíru již dříve a za vyšších kursů.
Na trhu dopravním byly americké dráhy
předmětem nbustálé poptávky, zejmena Northern.
Northern
Vídeň
Consolidace
23
article
Státní dráha trpěla velkou nabídkou z Rakouska
Transvaalská dráha pevná na domnělé vyhlídky
brzkého uzavření míru. Zápal pro švýcarské
dráhy přestal úplně. Také dráha Prince Henr
byla slabá, ježto jsou obavy před dalšími vel
kými úbytky příjmů. Dráha varšavsko-vídeňská
na konec týdne značně klesla, důvod toho byi
včera oznámen. Na kasovním trhu byla po ně-
kterých hodnotách, jako po uhlářských, štětín-
ském Vuleanu a německé zbrojovce větší po-
ptávka, jinak byl úplný klid. Ukládací hodnoty
pevné v souhlasu s nizkými sazbami na trhu
dol lae
peněžňím.
Důležitější variace v tomto lýdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
1s.I a20. dubna 27. dubna
Zápal
Rakousko
24
article
Rakouské kreditky . . . . 218.37 317.62
Diskonto ... . . . . 187.37 . 191 25
Německá banka
. . . 203.50 205.3
Obchodní společnost . . . 153.—
154.62
Drážďanská banka
149 75
. . . 148.60
72. 8
Španělské exterieury . . . 72.90
200.—
Bochumské hutě. . . . . 198.75
214 62
215. 75
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. . . 80. 75
180-.90
178.8
Harpenské doly . . . . a
181.75
180 36
Gelsenkirchenské doly . . .
183.75
183.50
Hibernia . . . . .. . .
338 . 50
343. 75
Consolidace
118 62
120.20
Severoněmecký Lloýd . . .
122.25
122. 75
Hambe amer. dopravní spola.
95.90
92.70
Kanada . . . . . . . .
225.10
219.50
Transvaal . . . . . . .
113.90
112.75
Turecké losy . . . .
Z kasovních papírů:
286.25
283.50
Concordia . . . . . . .
222.75
222.50
Eschweiler . . . . . . .
191.—
19175
Geisweider . . . . . .
163 25
Hochdahl. . . . . . . 161.—
194.—
195.50
Katovické doly a železárny
183.75
185 —
Wilhelm . . . . . .
Lauřin
Wilhelm
Dortmund
Hamb
drážďanský banka
92.70 Kanada
Harpenský dol
25
article
P'hönix
P'hönix
Schalker Gruben . . . . 374.—
185.50
Westfalia, . . . . . . 185.25
147. 50
Orenstein Koppel. . . . 146.—
191.—
Hasper . . . . . . . . 184.90
201.75
Donnemark . . . . .
o 126.—
Huldschinský . . . . .. 126.75
Stetliner Vulcan . . . . . d 195 10 207.—
231.80
Bismark . . . . . . . . 235.—
172.75
gsict o es
Boesperde . . . . . . . 124.—2 123.75
Nordsstern . . . . . . . 222.80 o 220 70
Orenstein Koppel
Hasper
Schalker Gruben
Nordsstern
Westfalia
Stetliner Vulcan
26
article
Cla na železo v návrhu celním rakouských
průmyslníků. Zmlnilí jsme se před nedávnem
o celkovém směru a duchu návrhů ústřední kance-
fáře spojených obchodních komor a spolku ra-
kouských průmyslníků. Co se speciálně železa týč
navrhuje zmíněné memorandum zachování do-
savaduího cla na surové železo, zvý.
šení cla na tovary železné za účelem za-
jištění domácího trhu domácí výrobě a posílení vý-
roby této a konečně vytvoření üčelného r-
stitučního řízení v řízení zušlechťovacím pr
posílení vývozu. Zdůvodnění návrhu tohoto nen
i pro nás běz zajímavosti. Memorandum třídí inter
essenty železářské dle čtyř skupin: slévače želez
a čásť výrobců drobných tovarů železných, kteří žá
dají úplné zrušení cla na surové železo, většinu vy-
robců drobných tovarů železných a majitely (část
strojíren, již by se spokojili se slevami celhími pre
surové železo, většinu-majitelů strojíren, kteří uzná
vají oprávnění (?) dnešních vysokých e cel železář
ských, a konečně vlastní železářské průmyslníky
kteří trvají na dnešním stavu. Jen na jednu skupinu
interessentů a sice na nejčetnější navrhovatelé zapo
27
article
mněli: na spotřebitele, ale to nebylo úkolem zmíně-
ného sboru, který povolán- hájiti zájmy kapitalistn
a toto své poslání také svědomitě plní. Jak patrno,
jest elaborát výsledkem kompromissu« žádá s
zvýšení cla na žellezné tovary je
proto, aby výrobci jich nevystupoval
proti ponechání dnešních cel na su-
rové železo A jak tomu četná znamení na-
svědčují, bude asi také toto stanovisko vládou při-
jato. »Bohemia“ a po ní řada listů sice zmiňovaly
se o nepříznívém smýšlení vládních kruhů o žele
zářském kartelu, a hned opatrně rozšiřovaly pojem
kartelu tohoto na veškerý průmysl železářský vůbed
ale blýskalo se jen na hezké časy pro průmysl že
lezářský. »Frankt. Ztg.«, o poměrech průmyslovýc
dobře zpravidla informovaná, také obavy »Bohemií-
vyslovované hravě rozptylovala, »a třeba se také ve
veřejnosti pro snížení čia na surové železo na pro-
spěch průmyslu železo zpracujícího vystupuje, nevy
skytl se dnes ani jediný úkaz se strany vlády, ž
by chtěla toto volání přijmouti za své.« Jlným
slovy: vláda stojí pevně na straně kartelu. A prot
mají také jeho návrhy — a tim jest i tento — nej-
více nadějí na uskutečnění.
Bohemia
28
article
Akcionáři dolnorakouské eskomptní spo-
lečnosti neužívají právě s velikým nadšením před-
kupního práva na nové akcie. Od povolení předkupního
práva klesly akcie společnosti této o 35 K, ježt
mnoho akcionářů i své akcie i své právo předkupní
prodává. Zdá se, že se veřejná kritika fuse přece jen
neminula s účinkem na akcionáře, třeba by oněch
několik akcionářů, kteří zastoupení byli na valn
hromadě, ničeho celé věci této nevytýkalo. (Zeit.)
Sirková soutěž v Cařihradě. Pozoruhodná
soutěž vyrůstá našemu vývozu sirkovému v Cai
hradě dle zprávy tamního konsulátu ve veliké ob
chodní čilosti a podnikavosti švédských továren, ktere
zde pevně zakotviti míní. Vývoz sirek z Rakousk
činil v březnu 24.492 K.
Rumunský cukr. Zmínili jsme se již několi-
kráte o tom, že rumunský cukr nabývá na trhu bal-
kánském stále větší váhy a obliby. Březnová správa
našeho konsulátu ve Varně píše v té věci: Sem
dováží se zvláště kostkový cukr rumunských cukro-
varů v Chitile a Romani. V březnu dovezeno sem
bylo 203.840 kg cukru, vesměs na lloydových lodích
Z toho připadalo na Terst 81.300 kg na Rumun
sko 122.540 kg. t. i. Rumunsko dovezlo jen na tl
ve Varně o 400 q více než Rakousko. Nové objednávky
na květen učiněny na 80.000 kg od rumunskýcn
továren. Záliba v rumunském cukru nespočívá v jeho
jakosti. Rumuni nabízejí však lepší platební podmínky,
prodávají v levnějších cenách (menších o 1—1 1/29%)a
spokojují se platy v bulharských penězích papírových
jež přijímají v plné jich hodnotě.
Romanus
Rumun
Cařihrad
Terst
Rumunsko
Rakousko
Zeit
kg
29
article
Česka hospodářská společnost pro mar-
krabství moravské v Brně konala dne 17.
dubna 1901 výborovou schůzi. Předsedal pan Jan
Rozkošný. Ze sdělení presidiálních prof. Mášou
přednesených uvádime: Změněné stanovy schváleny-
Podána žádost za právo delegáta do čes. odboro
zemědělské rady. Ministerstvu předložen pamětne
spis, dokazující, že Rakousko je stát agrární. Ve-
škeré okr. hosp. spolky vyzvány, aby se staly čle-
nem společnosti. Ministerstvu, místodržitelstvía
zemskému výboru nabidla se společnost za sbo
poradní. 53 hospodářským korporacím v Rakousku
zaslány publikace a požádány o výměnu a přátel-
ský styk. 29 různých korporací vyzváno, aby za-
kročily u zemského výboru za zřízení zemského
výstaviště. Zahřebské hospodařské společnosti poslán
k valné hromadě omluvný přípis. Spisku »O Moravěs
rozděleno 100 exemplářů hospodářským spolkůma
školám. Některým korporacím zaslány zdarma pu-
blikace společnosti. Přistoupeno k poštovní spoři-
telně. Ze záležitosti běžných vyjímáme: Sděleno
stadium, v němž se nalezá otázka výstaviště zem-
ského, oznámeny korporace české i německé, kter
podaly petice, a které vzato na vědomí, že německý
odbor zemědělské rady moravské a německá hospo-
dářská společnost se proti zemskému výstavišti vy-
slovily. S povděkem vzata na vědomí zpráva, že 11
českých hospodářských korporací zemských, 1 pol-
ská, 2 italské a 10 německých z celého Rakouska
projevilo očhotu publikace své se společnosti vymě-
ňovati a jinak přatelské styky pěstovati. Jediný
Rozkošná
profesor
Máša
Brno
Rakousko
Česko hospodářský společnost pro mara
odbor zemědělský rada moravský
30
article
»Centralvercin für Bienenzucht in Oesterreiche od-
mítl. Narodní Jednotě pro jihozápadní Moravu
věnovány veškeré publikace ve větší počtu,
aby jimi podělila odbory. Hospodářskému spolku
v Náměstí povolena podpora 100 K na kurs hospo-
dářský. Ve příčině podpory na včelařskou výstavu
v Třebíči usneseno po doplnéní šetření subvenci v se-
zení příštím uděliti. Valna hromada na základě změ-
něných stanov položena na 5. května. Pojednáno
o manifestačních schůzích kočovných. Debaty účastníli
se pp. Adamec, Rozkošný a Šílený. Usneseno vy-
jednavati o pořádání schůzí těch na šesti místech
Moravy. Schůze spojeny budou s exkursemi na vzorn
hospodářství a do průmyslových závodů. Hospodář
ské spolky budou vyzvány podati petice za zrušení
obilních obchodů bursovních. Schváleno znění petice,
tlumočící požadavky rolnictva ve příčině vojenských
dodávek. Schváleno znění pamětního spisu kanceláří
výpracovaného ve příčjně obligatního zkrácení pre-
senční vojenské služby na dvé leta pro absolventy
zimních a dvouletých škol hospodářských. K návrhu
pana dra. Šileného se vydá tiskem Adama Kříže po-
jednání o dunajsko oderském kanálu a Kulpova řč
o regulaci Moravy, dále po zajímavé debatě, ktere
se zučastnili pp. Adamec, Rozkošný, Šílený, Světlik
Adamec
Rozkošná
Kříž
Morava
Třebíč
31
article
Němec a j., usneseno vypsati cenu 100 K na jedno-
archovou brožuru o thematu »Jak využitkovati pro-
jektovaných vodních kanálů«, při čemž má býti hle-
déno k tomu, aby náš kapitál český připravovals
jednak pro zřízení společností pro stavbu lodí, jedna
pro provozování plavby po našich kanálech. Konečně
projednáno bylo všestranně slanovisko, s jakým s
nyní vláda k našim regulacím a melioracím chova
a přijata jednomyslně k návrhu presidenta pana Roz.
košného resoluce: »Ceská hospodářská společnost
v Brně vítá s potěšením akci směřující k vystavění
umělých vodních cest, zejmena kanálu dunajsko
oderského. Neméně důležita jest však úprava řek
a provádění meliorací, kteréž se bohužel ne-
těší u c. k. vlády takové přízni, jakou zasluhují-
C. k. vláda se tedy žádá, aby se o brzké provedení
staveb vodních cest postarala, avšak také aby regulo-
vání řek i prováděmí meliorací co nejúčinněji zabez-
pečila a podporovala.« Tim schůze po tříhodinném
trvání ukončena.
Němec
Roza
Ceský hospodářský společnost v Brno
32
article
Klub oukrovarníků v Praze konal včer
dopoledne v zasedací síni Obchodní a živnostenské
komory pražské za předsedňictví svého president
p. Gust. Hodka ryt. ze Želevic řádnou valnou hro-
madu. Po uvítání přítomných p. předsedou vyko-
nány byly volby předsedů a místopředsedů obou
skupin A. a B. K návrhu p. ředitele Egera z Ouži
zvoleni byli akklamací za skupinu A. předsedou
p. šl. V. Riedl z Riedensteinů, jeho náměst-
kem p. řed. H. Karlík a za skupinu B. k návrhu
ústředního ředitele p. F. V. Gollera předsedou
p. Fr. Fischek a jeho náměstkem p. G. Lustie
rovněž akklamací. Zprávu výroční a účetní přednesl
jednatel p. A, Hořínek. Klub čital koncem roku
1900 celkem 120 členů, z nichž přináleželo 113 ke
skupině A a 24 ke skupině B. Z těchto jest 17 to-
váren smíšených a 7 poubých raffinerií. Ústřednímu
spolku pro průmysl cukrovarnický v říši rakousko-
unerské vyslovují se ve zprávě díky za povolení
roční subvence 4000 K. Jmění klubu obnášelo dne
31. března 1900 K 2756.49; vzrostlo za minulý rok
o K 960 11, Když se nebyl k této zprávě nikdo při-
hlásil ke slovu, byla po návrhu přehlížitelů úct
jednohlasně schválena a správé uděleno absoluto-
rium. Do výboru zvoleni byli pp. M. Beni e
z Prahy, G. Fiedler z Jemčiny. Fr. Fischek
z Dobrovic, Fr. V. Goller z Prahy, G. ryt. Hodek
ze Želevic z Pětipes, J. Hýroš z Čes. Brodu,
H. Karlík z Nymburka, G. Lustig z Čáslavi,
J. Maschat z Postoloprt, V. šl. Riedl z Rieden-
steinů z Prahy, Fr. Wagner z Choltic a A.
Hodek
Eger
V Riedl
F V Goller
Hořínek
M Beň
G Fiedler
František
Fischek
V Goller
J Hýroš
G Lustig
Riedl
Wagner
Praha
Želevice
Riedenstein
Jemčina
Dobrovice
Francie
Pětipsy
Čes . Brod
Nymburk
Čáslav
Postoloprty
Rieden
Choltice
33
article
Wlaschin z Prahy. Řevisory účtů byli opětně
zvoleni pp. Fr. Filip z Uhřinévsí a Em. Nett-
wall z Prahy. Ve výborové schůzi hned po valné
hromadě konané, byli zvoleni opětně předsedou klubu
p. G. Hodek ryt. ze Zelevic a místopředsedou
p. Fr. V. Goller.
Dopravní přijmy c. k. rakouských stáv-
ních drah obnášely v měsící březnu t. r.: Za do-
pravu osobní K 4,163.400 (5,251.800 cestujících), za
dopravu zboží K 13,739.700 (2,746.900 tun), celkem
tedy K 17,903.100. Z toho připadá na západní státní
dráhy v dopravě osobní K 2,965.600 (4.555.200 cestu-
jících), v dopravě zboží K 10,078.500 (tun 2,250.500)
a na státní dráhy v Haliči za dopravu osobní k
4,163.400 (696.600 cestujících) v dopravě zboží K
3,661.200 (496.400 tun). Proti březnu r. 1900 jeví se
v dopravě osob přijmové plus K 220.710 (+ 663.63
cestující), v dopravě zboží plus K 859,044 (+ 249.226
tun). Od 1. ledna do posledního března t. r. obnášely
příjmy dopravní na všech státních dráhách rakou-
ských K 50,194.200, což jest proti soudobí r. 1900
více o K 2,499.440.
František
Filip
G Hodek
V Goller
Praha
Uhřinévsit
Francie
Halič
34
article
Lihovarská výstava v Praze. Obvyklá ho-
spodářská výstava, jež bude, jako obyčejně v polovici
května Ústřední hospodářskou společností v Praze
pořádána, bude letos obohacena o odborné výstav
lihovalrskou, pivovarskou a cukrova-
skou. Zvláště výstava lihovarská poutá již
dnes na sebe všestrannou pozornost. Tato pozornost
jeví se dosud hlavné se strany vystavovatelů. Veškeré
skupiny, jež výstava ona míti bude, budou zajisté
hojně obeslány, a tak důstojně lihovarský průmysl
budou representovati. V prvé řadě jsou to n a se
strojírny, které budou vystavovati své výrobky
v tento obor spadající. Budou vystavovati nejen nej-
důležitější stroje pro hospodářské libovary, ale i při-
stroje potřebné v průmyslovych lihovarech, při vý-
robě likérů a pod. Pokud se cizích firem týče, obešlou
výstavu motory, lihovými lampami sa-
movary a kamnami lihovými. Tylo expo-
sice zajisté budou velice zajímavy, neb obsahovati
budou stroje nejmodernější, vesměs takové, které se
dosud v Rakousku nevyrábějí. Též některé hospo-
dářské lihovary se přiblásily k vystavování.
Jich exposice bude obsahovati jednak surovi ny.
(brambory, ječmen, oves) jednak vý robky : lih a
výpalky. Různé lovárny chemické budou vysta-
vovati éthery, silice, trestí a jiné své výrobky. Jedna
z našich drožďáren též přihlásila své úča-
stenství a bude na výstavišti své denně čerstvé zboží
prodávati. Vůbec možno říci, že následkem interessu
který tento podnik nejen u nás. ale i za hranicemi
vzbudil, jest úspěch jeho zaručen.
Zemeká výstava drůbože v Praze zahá-
jena bude dne 16. května t. r. Přípustné certifikáty
zasílány budou v nejbližších dnech. Výstava dru-
beže bude míti v rámci svém dvě veliké kolekce
akvarií a terrarií, jakož i bohatou kolekci harckých
kanárů. Pěstitelé drůbeže, holubů a králíků se upo-
Praha
Rakousko
35
article
161.30
160.10
370. 25
167.50