ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 21 6ef0fc80-660c-11dc-bf1c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 21
Chunky — 35 celkem · entity: person 47, place 42, org 19, work 7
1 masthead
28. dubna 1901.
2 masthead
sadub 82
3 masthead
I. Příloha „Národních Listů“ k čislu 110.
4 masthead
Strana 21.
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. nodnB a e K návrhu zákona o stavb vodních dráíh. B. Kdybych měl stručně udati dojem, jaky na mne učinil vládní návrh zákona o stavbě vodních dráh, nemohl bych smlčeti, v že jšemz celé té nejnovější vládní předlohy cítil přím horečný strach vlády, jen a by se nové vodní dráhy nestavěly! Tento dojem byl řečí p. ministerského předsedy jen sesilen a ustálen. To nebylo nadšení ministra, který k jmenu svěmu připíná čin, znamenající převrat v našich dopravních poměrech, to ne- bylo radostné vědomi státníka, který celou vá- hou svého přesvědčení se zasazuje o pokrok, který vesel ohlašuje dílo, jemuž národové tle- skají — fraseologie pana Körbra, muže »váš- nivé vytrvalosti«, byla ještě sušší než jindy. jeho doprovod dělal dojem několika rychle přečtěných a nestrávených novinářských článků .. —Pan Köiber vyvolal, co si přál: zájem na hospodářských otázkách a všestrannou snahu o řešení jich. Ale čím více tyto výsledky jeho politiky se projevují, tím jsou panu Körbrov nepříjemnější a tím také nabývají jeho »hospo- dářské předlohy« více rázu politického. Osnov o stavbě vodních dráh tohoto význačného rysu nepostrádá. Předkládá se z nezbytí a zároven se s ní stírá jakýkoli přesný a pevný závazek ltěvjolk oe liodz oni
Körbr Köiber Körbrov
6 article
Bylo by ovšem do jisté míry nespravedliv klástí na vládní předlohu o vodních dráhách přília přísné měřítko. Neobyčejné okolnosti ji vyvolaly a ministerstvo bylo nuceno vypraeovati předhlohu, k níž nebylo hotovo pranic a jejížto předmět — průplavy — nebyl ani v nejširších rysech hotov a připraven, Ale co možno žádati za všech okol nosti i u předloh na rychlo načrtnutých, jes dobra vůle a upřimné chtění toho, co se na- vrhuje. Jen sledujme: Pan ministr Körber navrhuje v § 1. své osnovy řadu průplavů a regulací k nimž veškeré přípravné práce (počínaje i o určení směru průplavu) mají býti hotovy do roku 1904 a timto rokem má počíti stavba. ovšem pod jednou — a vládní motivy prav výslovně, že nepomíjitelnou — podmínkou pod- pory zemí, okresů a obcí, v prvé řadě Vidně a Prahy. Pan Körber vl, že ani země, ani obce peněz nemají. Země právě jen proto, aby jich finanční krach byl trochu poodložen, dosáhly určité almužny líhovou předlohou, Praha domáhá se příspěvku assanačního a podpory nas stavbu vodovodu, obce se protloukají nenáviděným systémem přirážek vyšroubovaných do výše ne- malé a nyní přicházi pan ministerský předseda, který jest denně memorandy těchže »interessentů« o jich nesnesitelném stavu zabrnut a s vážnou tváří prohlašuje zákonně, že bude stát slavěti vodní dráhy jen tehdy, přispějí-li, země atd. k slavbě určitými obnosy: Ale nejen to, svaluje na bedra zemí povinnost vynutiti na soukromých interesentech přispěvky (ještě div, že motivy ne mluví zde o autonomní stránce předlohy) a sie má se tak státi písemným zajištěním.
Körber Praha je dobro vůle
7 article
Země má tedy svolávati schůze interes- sentů, má na nich uzavírati smlouvy o každé slíbené fůře kamení a p., má veškery tyto smlouvy a ujednání doplniti svým příspěvkem, a pak teprve bude vláda milostivě uvažovati, jestli tyto příspěvký stačí, a uzná-li, že ano. dá svolení k početí stavby. Což pak nemá vláda přihodné orgány v politických úřadech. jež by provedly zajištění příspěvků soukromýeh interessentů? Kde honem si opatří země dosti sil, aby tak učiniti mohla? Ale dejme tomu. že se zemi zdaří i najíti dosti příjmů, aby mo- hla dáti přiměřený příspěvek k stavbě průplavo a regulaci, že opatří příspěvkové záruky interes- sentů, a že dojde k stavbě samé, což jest ovšem dosti problematické, poněvadž postup, jakým kanály mají býti stavěny a regulace prováděny. určuje vláda. Ale posito, že stavba počne.
8 article
Vláda bude míti pro tento případ k disposiei 250 mill. kor. a ustanovením zákona bude nu- cena do 20 let stavby dokončiti. Dle předběž- ného — jistě nedostatečného — rozpočtu, bude třeba k stavbě kanálů a regulací 750 mill. kor- Osnovou stanovených 250 mill. kor. postačí zrovna, aby se práce rozdělala a když tomu tak bude, nebude peněz na další stavby. Ty bude nutno teprve opatřiti novým aktem parla- mentním, t. j. nyní nastanou nově potíže, nové koncesse, nová vyjednávání; zda ku prospěchu věci, posoudí každý znatel poměrů této říše ve- lice snadno; ale dejme tomu, že nebude počato se stavbami všemi, nýbrž jen s některými, a ž lo v tomto případu nebudou průplavy českě, nýbrž kanál dunajako-oderský, Vidní nejvíce žá- daný a dle vládních motivů »nejvíce připravený«, rozumí se samo sebou. Pak octneme se tam, kde jsme dnes, budeme míti sice zákon, že se mají stavěti i české průplavy a regulace, ale bude se de facto stavěti průplav odersko-dunaj- ský, na který bude míti vláda oněch 250 mill. kor. peněz dost. Proto také se ve vládní před- loze nepraví, že má býti peněz z půjčky inve stiční užito na stavbu všech průplavů, nýbrž mluví se jen o průplavech zčela všeobecně.
9 article
Ostatně i poměr rozvrhu nákladů staveb- ních bije do očí. Za prvých 8 let má se pro- stavěti 250 mill. K, za dalších 12 let 500 mill. K. Což pak si snad mají teprve inženýři a děl- nici zvykati na stavby vodní, a pak, až do toho přijdou, to půjde rychleji? Vládě se do stavby nechce. Proto ta pod- mínka příspěvků zemí atd., proto ta četná zadn vrátka a proto ta neurčitost a nezávaznost ná- vrhu. Snad se dokonce počítá, že se Češi Poláci budou rváti o vládní přízeň, jen aby pro sebe získali vládu a její milostivé svolení k stavbě kanálů. Má-li stavba průplavu býti za- jištěna — a v Rakousku jest nutno s vše důkladně pojistiti, máme v tom směru už nemálo zkušenosti — můsí se tak státi zcela jinak. Ale paki osnovu bude nutno změniti a sice důkladně. Nesmi zniti všeobecně. ale musí určiti přesně, co se má s ta- věti, v jakém pořadu, kdy a kde. Má-li býti pro nás přijafelnou, musí sta- noviti, že předem nutno nákladem státu v Čechách a na Moravě pro- vésti nutné regulace a meliorac a sice bude nulno práce tyto zevrubně určitl. Pojich ukončení nutno již nyní zavázati stát k stavbě průplavů a v stejném pořadua
Čech Rakousko Čechy Morava
11 article
poměru zajistiti i finanční stránku podniků těchto. Praví-li vláda, že stavební program osnovy jestnerozšířitelný a že jeho provedení závisí jen a jen na tom, jaké budou příspěvky zemí, pak jest na parlamentu, aby dokázal,že jeho dělnost jest skutečnou dělností ve prospěc národů a ne pouhou hračkou v rukou vlády. Když již jednou heslo hospodářské práe zvílězilo, pak budiž to práce skutečná, syste- matická a široce založená a nikoli pouhý odraz chvilkových a nálad a — inleressů, jakým jes vládní předloha o vodních dráhách. v Z domácího peněžního trhu, (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V Praze, 27. dubna. (Akciový výkřik bolesti. — Demon- strace proti fisku. — Účel sjezdu akciových společností rakouských. — Stížiny naš! podnikavosti. — Příčiny jejlho oslabení. — Česká průmyslová banka. — Pražská bursa. — Papíry ban- kovní a průmy slové.) Projev jako Cavourův »eri de deuleur« — výkřik bolesti — bude zniti na sjezdu rakou- ských akciových společností, který se právě dnee koná ve Vídni. Se steskem přílišného zdaněnía velikých břemen setkali jsme se v každé vý- roční zprávě, která doposud byla vydána. Berní šroub působí všude stejnoměrně a všude stejně bolestně. Stejný tlak působí také všude stejným dojmem. Věnujte pozornost zprávám českých bankovních ústavů a zní vám odtud »eri de douleur« obřemenu přilišných daní silou právě takovou jako z projevů akciových společnosti jiných. Leč po jednotlivých protestech docházi proti rakouskému fisku nku demonstraci hro- madné.Mieux vaut tard, que jamais. Raději pozdě, než nikdy.
Cavourův deuleur douleur Praha Vídeň Český průmyslový banka Demonstraka
12 article
Jest asi 400 společností v Rakousku, které jsou podrobeny veřejnému účtování a těchto 400 firem nese břemeno daní přes 50 millionů korun. Akciové společnosti míní nyní veřejně poukázati k tomu, co znamená břímě daní tak těžké, jak brání jich vzrůstu a rozvoji, jakou jest překážkou, aby plnily své národohospodář ské úkoly — a vysvětliti, že přílišný tlak berní jest na újmu nejen oněm hospodářským organismům nýbrž také obyvatelstvu a last no least, také státu. Očekávejme, že akce ta, která na tradi- cionální názor o akciových společnostech má vrhnouti nové světlo, neryzní v pouhé resoluee a neroztřiští se ve zbožné žádosti petici. Cílem jest reforma zdanění akciových společnostía o tento cíl bude usilováno náležitými prostředky na podkladu více populárním. Potřeba reformy oně nemůže již býti popřena, neboť každý, kdo poněkud věnuje pozornost otázkám hospodář ským, uznává škodlivý vliv přetížení akeiových společnosti daněmi na veškeren hospodářský život. A jest také očekávati, že ani vláda ne- popře této skutečnosti a nebude reformě činii překážek, bude-li jí poněkud možno, zachovati ro rovnováhu rozpočtu.
Rakousko
13 article
Positivním úkolem sjezdu má býti, abyse obrátil na vládu a obě sněmovny říšské rady. by rakouský zákon o zdanění akciových spo- lečnosti byl zevrubně upraven dle německého vzoru. Svolavatelům sjezdu se nejvíce asi za- mlouvá to ustanovení německého zákona, aby výtěžek akciových společností až do 34b akci- ového kapitálu zdaňován nebyl. Tato zásadná úleva má býti vybojována také pro Rakousko, avšak vzhledem k malému rozvoji rakouské podnikavosti bude žádáno, aby mez berního osvobození byla poněkud širší. Zásadnou my- šlenkou tu jest, aby při zakládání závodu- o tohoto mohlo býti očekáváno při nejmenším ob- vyklé zúročení, proto by bylo žádáno, aby vý těžek rakouských akciových společností neby zdaňován do 49.
Rakousko
14 article
Vzhiedem k tomu, že u nás tu a tam se ještě pokládá za cestu k popularitě užívati ka- tonských slov proti kapilálu, kapitalistům a sdru- žování kapitálu, nepřekvapí, jestliže počin akcio- vých společností narazí na odpor — ne ani tak u vlády, která ve svém zájmu citi, že nemůže množiti slepici, která nese zlatá vejce, nýbržse strany jiné, která vidí sice zlatá vejce, nevšímá si ale umořené slepice. Celým průmyslem nebo všemi akciovými společnostmi nejsou zajisté ty, které pracujíce za výjimečných podmínek, vy- nášejí tučné dividendy, — a jako slavné pří- klady budou uváděny. O ty chudé společnost se nikdo nestará. Bída akcionáře nedojímá ni koho. Leč každý cíl má své nesnáze — a akce společností akciových má cíl zásadný. — Krik odporu proti volání o reformu znamená, že n přítomnost padá stín událostí přištíchyl s V poslední době výskytl se opět stesk,ž proud naší podnikavosti se po nevysokém spádu ocitl zase v nížinách. Zejmena pro nové projekty není prý takového pochopení, jak by některé nadějné myšlenky zasluhovaly. O tomto gravamen dobře mlnýiti nyní, kdy se koná pozoruhodný sjezd právnických osob, kterými jsou akciové společnosti a kdy tyto sty hlasy protestují prot tisní daňové, která každou podnikavost dusí
Zejmen
15 article
Než ještě jiné okolnosti padají na váhu. Když průmyslová konjunktura po episodě přechodn evoluce, která na lány naší hospodářské půdy sice nepadala celým světlem, nýbrž pouhým od- leskem, nastal oddech stagnace, nemůžeme se přece dožadovati, abynýní, kdyží perioda jes v jakémsi úpadku, podnikavost byla elektriso- vána. To přirozeně nemožno. Podniky se zaklá- dají, když na skvělé konjunktuře jiných vidíme. jak se vyplácejí. Malé výnosy nebo živoření zá vodů podnikavosti nemůže býti pobídkou. Právě tak také největší elan pro akcie pozorujeme tenkráte, když fascinují bohatou dividendou pružností kursů.
16 article
Při této apathii k podnikavosti bylo vzpo menuto České průmyslové banky, že činnost jej na tomto poli nedostihuje její úspěchu na pol obchodu běžného, který se stal siloměrem o čin nosti toboto ústavu pro budouenost. Snad okol nosti výše zmíněné ukládaly mu reservu, snad dostačovalo mu také přesvědčení, že pro pokrok průmyslu lze mnoho také vykonati soukromým sbližováním kapitálu se slibnými myšlenkami. neboť forma sdružování kapitálu není podnika- vosti způsobem jediným, — snad také jiná úloha, prospěti domácímu průmyslu a obchodu, totiž poskytováním hypotečních zápůjček na nemovi- tosti jim sloužlcí, jest příčinou, že ústav dbal v těchto příčinách seriosnosti největší. Prestige. kterého si dobyl za nedlouhou dobu svého pů- sobení, jest důkazem, že svérázně vystoupil, svůj ůkol pochopil. Že sám byl pochopen, o tom svědčí přízbň k němu.
Český průmyslový banka
17 article
Pražská bursa, jsouc bez příkladů trhů jiných, kterétáhnou, věnovala se více meditacím domácím. Menší koupěchtivost vzbudila větší chuť. k filosofování. Obchod se točil především kolem akcji bankovních a jmenovány byly v týdnu Unionky, Živnostenské a Kolinské. Z titrů prů- myslových i jednány Českomoravské po srážee kursové a Rustonky. Daňkovky jsou prozatím indexu a kurs jejich se drobí. Jejich doba = zase — ještě nepřišla. Ze soukromé účasti vy- nikají Kolbenky, ač prospekti jejich výroční zprávy nebyl právě psán ad usum haussy. — Interea zúčastněně strany a vlašťovice přislibují však obyčejně jaro. Novým variantem zní tu hesl »průplavy«. A pak procházka do Španělsk ředitele podniku nebyla také asi jen pouhým výlelem .. Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 27. dubna.
Kolinský Rustonka Vídeň Unionka Kolbenka
18 article
(Původní zpráva » Nár. Listů «. ) Bursa přišla opět do studia obchodníh klidu, ba ještě více, do své apathie, ve které skoro celý rok se nalezala. Přičina toho hle- dána byla ve všech možných věcech; tak dávala spekulace opět vínu parlamentu, který ohledně investic nebyl ji po celý týden po vůli. Jiná příčina hledána byla v ultimové prolongaci, ačkoliv nebylo skoro nic k prolongování a kdyby nebyly banky se kartelovaly, že pod jistou sazbou peníze nedají, byla by tato prolongace zajisté jedna z nejlevnějších, která kdy vůbee byla. Nějakým nahromaděním engagementu nedá se naprosto nynější stagnace odůvodniti, tn sluší Hledali opěť u pánů fezérů hodnoť železář- ských; ještě nedávno, když jednalo se o divi dendu pražské železářské společnosti, řekli tito.
Bursa železářský společnost
19 article
že bude stejná jako roku loňského, leč na pon- dělní valné hromadě alpské báňské společnost stěžoval si pan Hell — v odpovědi na otázku jednoho akcionáře — na vše možně, na příklad na zvýšení daní, zvýšení mzdy dělnictvu a ko- nečněi na to, že v jistých kruzích zaujímá se vůči železářskému průmyslu nevlidné stanovisko ale zapomněl, jaké hříchy páchala známá sku pina na poli finančním, kolik zničila existenei a jak mnoho uškodila svým kartelem veškerému průmyslu. Nyní opět hledí uškoditi rakouskému a zvláště českému kapitálu tím, že hledí co možná nejvíce protahovat uskutečnění kartelu železářského, neboť není pochyby, že tento uskutečněn bude, ale nejspiše asi (eprve, až páni fezéři si opětně prodaně alpinky a ostatn železářské papíry zpět koupí, neboť že tyto pro- dali, svědčí nejlépe ta okolnost, že k valné hro- madě alpské báňské společnosti bylo složeho asi 30.000 alpinek, kdežto ještě před rokem samotná pražská železářská společnost de- ponovala asi tolik akcií a známé konsorcium así 100.000 kusů. Kdyby tito akcie ony jestě měli, jistě že by je bývali deponovali, či m býti toto nesložení epět nějakou léčkou?
Hell ponoval
20 article
nr Jaký vliv mělo to na papíry železářské. ukazůje dolejší tabulka. Na trhu bankovním sluší zaznamenati úpadek kursů a to na celé čáře. Chabost vyšla od kre- ditek, jež byly prodávány z tě příčiny, že třet čtení investiční předlohy bude prý teprve n podzim. Dnes však vyskytly se pověsti, že snad celá předloha bude ještě v tomto sezení vy- řízena a tím odůvodňuje se také dnešní pevnost kreditek. Trh dopravní byl slabý. Nepřiznivě účinko valo to, že ministr železnic vyhnul se v želez ničním výboru rozhovoru o sestátnění obou severozápadních, jakož i státní dráhy. Pevne držela se dunajská paroplavební společnost Lloyd. Ukládací hodnoty pevná. Variace v minulém týdnu poznati lze po někud z tohoto sestavení: 20. dubna 27. dubna 98.35 98.40 Květnová renta . . . .. Rak. zlatá renta . . . . . 117.80 117.90 Uherská zlatá renta . . . . 117.55 117.55 92.90 92 85 Uherská korunová renta .. 109.— 108.50 Turecké losy . . . . . Rak. kreditky. . . . . . 695.— 693.— Banka pro země rakouské. 423.50 419 50 697.— 693.— Uherské kreditky . . . .. 493.— 492.— Bankovní jednota . p. 944.— 931.— Pozemkový úvěrní ústav .. 270.50 270. 50 Živnostenská banka . . .. 694.75 690.50 Společnost státní dráhy .. 100.— 102 75 Jižní dráha . . . . . . . Polabská dráha 516.— 511.50 1135.— 1135.— Buštěhradská dráha lit. B. . 291.50 279.— Stavební a dopravní A. . . 289.— 276.— 844.— 848.— Dunajská paroplavební spol.. 296 — 297.50 Tur. tabáková režie 312.— 300.— Rakouská továrna na zbroj . 485.— 472.— Alpinky . . . . . . . 511.— 503.— Rým.-muráňská společnost 1800.— 1828.— Pražská železářská společnost 1312.— 1300.—
Lloyd živnostenský banka státní dráha železářský společnost
21 article Česká báňská společnost
Česká báňská společnost 835.— 831.— Mostecká uhlářská společnost 706.— 693.— Wienerberger . . . . .. 1366.— 1310.— Schodnica . . . . . . - 240.25 240 20 Londýnská devisa . . .. 117.60 117.55 Říšské marky . . . . . . Berlínská bursa. Z Berlína, 27. dubna. (Zvláštní zpráva »Národních Listů«.) adituzle Týdenní přehled. Situace na burse v podstatě se mnohe nezměnila, základní tendence zůstala pevná byla v tomto směru levnými penězi a dalším trváním haussy na novoyorské burse značně podporována. Zprávy z domácího trhů železářského zněly dosti příznivě a protože také došly lepší zprávy z anglického trhu železářského a z Ame- riky ohlášeno bylo na začátku týdne zvýšení cen ocelových kolejnic o 2 dolary, dala s zdejší spekulace strhnouti k novým nákupům hodnot železářských. Bohužel zní poslední zpráva Ironmongera dosti žalostivě, z kteréžto příčiny nutno při dalších nákupech dbáti ob- zvláště veliké opatrnosti. Celý svět zdá se býti náhledu, že haussa novoyorská potrvá do nekonečna, leč není vy loučeno, že americký kursovní lístek připraví jednoho krásného dne haussistům veliké pře- kvapení. Již z bursovně technických důvodů musí po tak obrovském stoupnutí dostaviti se obrat a ten by ovšem nezůstal bez účinku n trh zdejší.
Berlín Wienerberger
22 article
Pro hodnoty železářské bylo rovněž smý šlení dobré a byla to v první řadě Consolidace. které ostrým tempem přiskakovalo na kursu důvody toho sdělili jsme již dříve a včer znovu opakovali. Březnové výkazy smérodatných uhlářských společnosti zdejších posuzovány byly převážnou většinou příznivě, příjmy jejich jsou přece v poměru k tak velkému omezení těžen uhli velice dobré. Kromě toho doufali mnozí, že usnesení ohledně 20% omezení výroby koksu v přištím měsíci v plné míře se ne- provede. Na trhu bankovním byly po celý týden n denním pořádku pověsti o splynutí německé banky s jedním saským peněžním ústavem diskonto komanditní s jednou bremskou bankou. V páteční schůzi správní rady dískonto-koman- ditní společnosti bylo o zmíněném projektu málo jednáno, zrovna tak jako o zamýšleném zřízení filiáky ve Frankfurtě n. M., přece však věnovala spekulace tomuto papíru velikou po- zornost v naději, že tyto projekty v nejbližš době předce dojdou k provedení. Zda jest event, rozmnožení beztoho již obrovského kapi tálu diskonto-komanditní společností na prospěch. jest ovšem otázka jiná. Přes to, že pro domáci papíry bankovní byla pevná nálada, nechtě zdejší trh rakouské kreditky, jež z Vídně byly sem na trh hozeny, ochotně převzíti, následkem čehož musily tyto značně klesnouti; jak známo podnikány byly na zdejší burse realisac v tomto papíru již dříve a za vyšších kursů. Na trhu dopravním byly americké dráhy předmětem nbustálé poptávky, zejmena Northern.
Northern Vídeň Consolidace
23 article
Státní dráha trpěla velkou nabídkou z Rakouska Transvaalská dráha pevná na domnělé vyhlídky brzkého uzavření míru. Zápal pro švýcarské dráhy přestal úplně. Také dráha Prince Henr byla slabá, ježto jsou obavy před dalšími vel kými úbytky příjmů. Dráha varšavsko-vídeňská na konec týdne značně klesla, důvod toho byi včera oznámen. Na kasovním trhu byla po ně- kterých hodnotách, jako po uhlářských, štětín- ském Vuleanu a německé zbrojovce větší po- ptávka, jinak byl úplný klid. Ukládací hodnoty pevné v souhlasu s nizkými sazbami na trhu dol lae peněžňím. Důležitější variace v tomto lýdnu poznati lze z tohoto sestavení: 1s.I a20. dubna 27. dubna
Zápal Rakousko
24 article
Rakouské kreditky . . . . 218.37 317.62 Diskonto ... . . . . 187.37 . 191 25 Německá banka . . . 203.50 205.3 Obchodní společnost . . . 153.— 154.62 Drážďanská banka 149 75 . . . 148.60 72. 8 Španělské exterieury . . . 72.90 200.— Bochumské hutě. . . . . 198.75 214 62 215. 75 Lauřina hut Dortmund Union lit. C. . . 80. 75 180-.90 178.8 Harpenské doly . . . . a 181.75 180 36 Gelsenkirchenské doly . . . 183.75 183.50 Hibernia . . . . .. . . 338 . 50 343. 75 Consolidace 118 62 120.20 Severoněmecký Lloýd . . . 122.25 122. 75 Hambe amer. dopravní spola. 95.90 92.70 Kanada . . . . . . . . 225.10 219.50 Transvaal . . . . . . . 113.90 112.75 Turecké losy . . . . Z kasovních papírů: 286.25 283.50 Concordia . . . . . . . 222.75 222.50 Eschweiler . . . . . . . 191.— 19175 Geisweider . . . . . . 163 25 Hochdahl. . . . . . . 161.— 194.— 195.50 Katovické doly a železárny 183.75 185 — Wilhelm . . . . . .
Lauřin Wilhelm Dortmund Hamb drážďanský banka 92.70 Kanada Harpenský dol
25 article P'hönix
P'hönix Schalker Gruben . . . . 374.— 185.50 Westfalia, . . . . . . 185.25 147. 50 Orenstein Koppel. . . . 146.— 191.— Hasper . . . . . . . . 184.90 201.75 Donnemark . . . . . o 126.— Huldschinský . . . . .. 126.75 Stetliner Vulcan . . . . . d 195 10 207.— 231.80 Bismark . . . . . . . . 235.— 172.75 gsict o es Boesperde . . . . . . . 124.—2 123.75 Nordsstern . . . . . . . 222.80 o 220 70
Orenstein Koppel Hasper Schalker Gruben Nordsstern Westfalia Stetliner Vulcan
26 article
Cla na železo v návrhu celním rakouských průmyslníků. Zmlnilí jsme se před nedávnem o celkovém směru a duchu návrhů ústřední kance- fáře spojených obchodních komor a spolku ra- kouských průmyslníků. Co se speciálně železa týč navrhuje zmíněné memorandum zachování do- savaduího cla na surové železo, zvý. šení cla na tovary železné za účelem za- jištění domácího trhu domácí výrobě a posílení vý- roby této a konečně vytvoření üčelného r- stitučního řízení v řízení zušlechťovacím pr posílení vývozu. Zdůvodnění návrhu tohoto nen i pro nás běz zajímavosti. Memorandum třídí inter essenty železářské dle čtyř skupin: slévače želez a čásť výrobců drobných tovarů železných, kteří žá dají úplné zrušení cla na surové železo, většinu vy- robců drobných tovarů železných a majitely (část strojíren, již by se spokojili se slevami celhími pre surové železo, většinu-majitelů strojíren, kteří uzná vají oprávnění (?) dnešních vysokých e cel železář ských, a konečně vlastní železářské průmyslníky kteří trvají na dnešním stavu. Jen na jednu skupinu interessentů a sice na nejčetnější navrhovatelé zapo
27 article
mněli: na spotřebitele, ale to nebylo úkolem zmíně- ného sboru, který povolán- hájiti zájmy kapitalistn a toto své poslání také svědomitě plní. Jak patrno, jest elaborát výsledkem kompromissu« žádá s zvýšení cla na žellezné tovary je proto, aby výrobci jich nevystupoval proti ponechání dnešních cel na su- rové železo A jak tomu četná znamení na- svědčují, bude asi také toto stanovisko vládou při- jato. »Bohemia“ a po ní řada listů sice zmiňovaly se o nepříznívém smýšlení vládních kruhů o žele zářském kartelu, a hned opatrně rozšiřovaly pojem kartelu tohoto na veškerý průmysl železářský vůbed ale blýskalo se jen na hezké časy pro průmysl že lezářský. »Frankt. Ztg.«, o poměrech průmyslovýc dobře zpravidla informovaná, také obavy »Bohemií- vyslovované hravě rozptylovala, »a třeba se také ve veřejnosti pro snížení čia na surové železo na pro- spěch průmyslu železo zpracujícího vystupuje, nevy skytl se dnes ani jediný úkaz se strany vlády, ž by chtěla toto volání přijmouti za své.« Jlným slovy: vláda stojí pevně na straně kartelu. A prot mají také jeho návrhy — a tim jest i tento — nej- více nadějí na uskutečnění.
Bohemia
28 article
Akcionáři dolnorakouské eskomptní spo- lečnosti neužívají právě s velikým nadšením před- kupního práva na nové akcie. Od povolení předkupního práva klesly akcie společnosti této o 35 K, ježt mnoho akcionářů i své akcie i své právo předkupní prodává. Zdá se, že se veřejná kritika fuse přece jen neminula s účinkem na akcionáře, třeba by oněch několik akcionářů, kteří zastoupení byli na valn hromadě, ničeho celé věci této nevytýkalo. (Zeit.) Sirková soutěž v Cařihradě. Pozoruhodná soutěž vyrůstá našemu vývozu sirkovému v Cai hradě dle zprávy tamního konsulátu ve veliké ob chodní čilosti a podnikavosti švédských továren, ktere zde pevně zakotviti míní. Vývoz sirek z Rakousk činil v březnu 24.492 K. Rumunský cukr. Zmínili jsme se již několi- kráte o tom, že rumunský cukr nabývá na trhu bal- kánském stále větší váhy a obliby. Březnová správa našeho konsulátu ve Varně píše v té věci: Sem dováží se zvláště kostkový cukr rumunských cukro- varů v Chitile a Romani. V březnu dovezeno sem bylo 203.840 kg cukru, vesměs na lloydových lodích Z toho připadalo na Terst 81.300 kg na Rumun sko 122.540 kg. t. i. Rumunsko dovezlo jen na tl ve Varně o 400 q více než Rakousko. Nové objednávky na květen učiněny na 80.000 kg od rumunskýcn továren. Záliba v rumunském cukru nespočívá v jeho jakosti. Rumuni nabízejí však lepší platební podmínky, prodávají v levnějších cenách (menších o 1—1 1/29%)a spokojují se platy v bulharských penězích papírových jež přijímají v plné jich hodnotě.
Romanus Rumun Cařihrad Terst Rumunsko Rakousko Zeit kg
29 article
Česka hospodářská společnost pro mar- krabství moravské v Brně konala dne 17. dubna 1901 výborovou schůzi. Předsedal pan Jan Rozkošný. Ze sdělení presidiálních prof. Mášou přednesených uvádime: Změněné stanovy schváleny- Podána žádost za právo delegáta do čes. odboro zemědělské rady. Ministerstvu předložen pamětne spis, dokazující, že Rakousko je stát agrární. Ve- škeré okr. hosp. spolky vyzvány, aby se staly čle- nem společnosti. Ministerstvu, místodržitelstvía zemskému výboru nabidla se společnost za sbo poradní. 53 hospodářským korporacím v Rakousku zaslány publikace a požádány o výměnu a přátel- ský styk. 29 různých korporací vyzváno, aby za- kročily u zemského výboru za zřízení zemského výstaviště. Zahřebské hospodařské společnosti poslán k valné hromadě omluvný přípis. Spisku »O Moravěs rozděleno 100 exemplářů hospodářským spolkůma školám. Některým korporacím zaslány zdarma pu- blikace společnosti. Přistoupeno k poštovní spoři- telně. Ze záležitosti běžných vyjímáme: Sděleno stadium, v němž se nalezá otázka výstaviště zem- ského, oznámeny korporace české i německé, kter podaly petice, a které vzato na vědomí, že německý odbor zemědělské rady moravské a německá hospo- dářská společnost se proti zemskému výstavišti vy- slovily. S povděkem vzata na vědomí zpráva, že 11 českých hospodářských korporací zemských, 1 pol- ská, 2 italské a 10 německých z celého Rakouska projevilo očhotu publikace své se společnosti vymě- ňovati a jinak přatelské styky pěstovati. Jediný
Rozkošná profesor Máša Brno Rakousko Česko hospodářský společnost pro mara odbor zemědělský rada moravský
30 article
»Centralvercin für Bienenzucht in Oesterreiche od- mítl. Narodní Jednotě pro jihozápadní Moravu věnovány veškeré publikace ve větší počtu, aby jimi podělila odbory. Hospodářskému spolku v Náměstí povolena podpora 100 K na kurs hospo- dářský. Ve příčině podpory na včelařskou výstavu v Třebíči usneseno po doplnéní šetření subvenci v se- zení příštím uděliti. Valna hromada na základě změ- něných stanov položena na 5. května. Pojednáno o manifestačních schůzích kočovných. Debaty účastníli se pp. Adamec, Rozkošný a Šílený. Usneseno vy- jednavati o pořádání schůzí těch na šesti místech Moravy. Schůze spojeny budou s exkursemi na vzorn hospodářství a do průmyslových závodů. Hospodář ské spolky budou vyzvány podati petice za zrušení obilních obchodů bursovních. Schváleno znění petice, tlumočící požadavky rolnictva ve příčině vojenských dodávek. Schváleno znění pamětního spisu kanceláří výpracovaného ve příčjně obligatního zkrácení pre- senční vojenské služby na dvé leta pro absolventy zimních a dvouletých škol hospodářských. K návrhu pana dra. Šileného se vydá tiskem Adama Kříže po- jednání o dunajsko oderském kanálu a Kulpova řč o regulaci Moravy, dále po zajímavé debatě, ktere se zučastnili pp. Adamec, Rozkošný, Šílený, Světlik
Adamec Rozkošná Kříž Morava Třebíč
31 article
Němec a j., usneseno vypsati cenu 100 K na jedno- archovou brožuru o thematu »Jak využitkovati pro- jektovaných vodních kanálů«, při čemž má býti hle- déno k tomu, aby náš kapitál český připravovals jednak pro zřízení společností pro stavbu lodí, jedna pro provozování plavby po našich kanálech. Konečně projednáno bylo všestranně slanovisko, s jakým s nyní vláda k našim regulacím a melioracím chova a přijata jednomyslně k návrhu presidenta pana Roz. košného resoluce: »Ceská hospodářská společnost v Brně vítá s potěšením akci směřující k vystavění umělých vodních cest, zejmena kanálu dunajsko oderského. Neméně důležita jest však úprava řek a provádění meliorací, kteréž se bohužel ne- těší u c. k. vlády takové přízni, jakou zasluhují- C. k. vláda se tedy žádá, aby se o brzké provedení staveb vodních cest postarala, avšak také aby regulo- vání řek i prováděmí meliorací co nejúčinněji zabez- pečila a podporovala.« Tim schůze po tříhodinném trvání ukončena.
Němec Roza Ceský hospodářský společnost v Brno
32 article
Klub oukrovarníků v Praze konal včer dopoledne v zasedací síni Obchodní a živnostenské komory pražské za předsedňictví svého president p. Gust. Hodka ryt. ze Želevic řádnou valnou hro- madu. Po uvítání přítomných p. předsedou vyko- nány byly volby předsedů a místopředsedů obou skupin A. a B. K návrhu p. ředitele Egera z Ouži zvoleni byli akklamací za skupinu A. předsedou p. šl. V. Riedl z Riedensteinů, jeho náměst- kem p. řed. H. Karlík a za skupinu B. k návrhu ústředního ředitele p. F. V. Gollera předsedou p. Fr. Fischek a jeho náměstkem p. G. Lustie rovněž akklamací. Zprávu výroční a účetní přednesl jednatel p. A, Hořínek. Klub čital koncem roku 1900 celkem 120 členů, z nichž přináleželo 113 ke skupině A a 24 ke skupině B. Z těchto jest 17 to- váren smíšených a 7 poubých raffinerií. Ústřednímu spolku pro průmysl cukrovarnický v říši rakousko- unerské vyslovují se ve zprávě díky za povolení roční subvence 4000 K. Jmění klubu obnášelo dne 31. března 1900 K 2756.49; vzrostlo za minulý rok o K 960 11, Když se nebyl k této zprávě nikdo při- hlásil ke slovu, byla po návrhu přehlížitelů úct jednohlasně schválena a správé uděleno absoluto- rium. Do výboru zvoleni byli pp. M. Beni e z Prahy, G. Fiedler z Jemčiny. Fr. Fischek z Dobrovic, Fr. V. Goller z Prahy, G. ryt. Hodek ze Želevic z Pětipes, J. Hýroš z Čes. Brodu, H. Karlík z Nymburka, G. Lustig z Čáslavi, J. Maschat z Postoloprt, V. šl. Riedl z Rieden- steinů z Prahy, Fr. Wagner z Choltic a A.
Hodek Eger V Riedl F V Goller Hořínek M Beň G Fiedler František Fischek V Goller J Hýroš G Lustig Riedl Wagner Praha Želevice Riedenstein Jemčina Dobrovice Francie Pětipsy Čes . Brod Nymburk Čáslav Postoloprty Rieden Choltice
33 article
Wlaschin z Prahy. Řevisory účtů byli opětně zvoleni pp. Fr. Filip z Uhřinévsí a Em. Nett- wall z Prahy. Ve výborové schůzi hned po valné hromadě konané, byli zvoleni opětně předsedou klubu p. G. Hodek ryt. ze Zelevic a místopředsedou p. Fr. V. Goller. Dopravní přijmy c. k. rakouských stáv- ních drah obnášely v měsící březnu t. r.: Za do- pravu osobní K 4,163.400 (5,251.800 cestujících), za dopravu zboží K 13,739.700 (2,746.900 tun), celkem tedy K 17,903.100. Z toho připadá na západní státní dráhy v dopravě osobní K 2,965.600 (4.555.200 cestu- jících), v dopravě zboží K 10,078.500 (tun 2,250.500) a na státní dráhy v Haliči za dopravu osobní k 4,163.400 (696.600 cestujících) v dopravě zboží K 3,661.200 (496.400 tun). Proti březnu r. 1900 jeví se v dopravě osob přijmové plus K 220.710 (+ 663.63 cestující), v dopravě zboží plus K 859,044 (+ 249.226 tun). Od 1. ledna do posledního března t. r. obnášely příjmy dopravní na všech státních dráhách rakou- ských K 50,194.200, což jest proti soudobí r. 1900 více o K 2,499.440.
František Filip G Hodek V Goller Praha Uhřinévsit Francie Halič
34 article
Lihovarská výstava v Praze. Obvyklá ho- spodářská výstava, jež bude, jako obyčejně v polovici května Ústřední hospodářskou společností v Praze pořádána, bude letos obohacena o odborné výstav lihovalrskou, pivovarskou a cukrova- skou. Zvláště výstava lihovarská poutá již dnes na sebe všestrannou pozornost. Tato pozornost jeví se dosud hlavné se strany vystavovatelů. Veškeré skupiny, jež výstava ona míti bude, budou zajisté hojně obeslány, a tak důstojně lihovarský průmysl budou representovati. V prvé řadě jsou to n a se strojírny, které budou vystavovati své výrobky v tento obor spadající. Budou vystavovati nejen nej- důležitější stroje pro hospodářské libovary, ale i při- stroje potřebné v průmyslovych lihovarech, při vý- robě likérů a pod. Pokud se cizích firem týče, obešlou výstavu motory, lihovými lampami sa- movary a kamnami lihovými. Tylo expo- sice zajisté budou velice zajímavy, neb obsahovati budou stroje nejmodernější, vesměs takové, které se dosud v Rakousku nevyrábějí. Též některé hospo- dářské lihovary se přiblásily k vystavování. Jich exposice bude obsahovati jednak surovi ny. (brambory, ječmen, oves) jednak vý robky : lih a výpalky. Různé lovárny chemické budou vysta- vovati éthery, silice, trestí a jiné své výrobky. Jedna z našich drožďáren též přihlásila své úča- stenství a bude na výstavišti své denně čerstvé zboží prodávati. Vůbec možno říci, že následkem interessu který tento podnik nejen u nás. ale i za hranicemi vzbudil, jest úspěch jeho zaručen. Zemeká výstava drůbože v Praze zahá- jena bude dne 16. května t. r. Přípustné certifikáty zasílány budou v nejbližších dnech. Výstava dru- beže bude míti v rámci svém dvě veliké kolekce akvarií a terrarií, jakož i bohatou kolekci harckých kanárů. Pěstitelé drůbeže, holubů a králíků se upo-
Praha Rakousko
35 article
161.30 160.10 370. 25 167.50