ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6e9b8980-660c-11dc-9eee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 42, org 4, person 58, work 1
1 masthead
asvi Na ranní a odpol. listy pkedp laeí, se
2 masthead
Ročník XXXx.
3 masthead
voln 3 b Lii eobando niv
4 masthead
eonvale lnšnluvý tzonnivog nz itm obud Jod odlvoosna záhavzou slo
5 masthead
V Praze, v nleděli dne 28. dubna 1901.
Praha
6 masthead
piogžn švoi
7 masthead
besě4 v lodoze vilslog kvr
8 masthead
sote iollola aí trvošžla cle
9 masthead
Číslo 1I6.
10 masthead
pbalog odlle vbsloe fln
11 masthead
golesdoq ins vbažu lnen
12 masthead
hinnvre
13 masthead
nšvžnse
14 masthead
oděnobansa
15 article
v Praze v ejukvěnem Sos d . 4 2K e na pěsíp naatrst vu s 6 Ka p drojí donsške na nso... 2 k na čhoat Jeta á l a va filialkich. mbste.. 9 K. D0 h Pošton: fi 20-h nlee a rils: . 9 K s s drojí zisllko iK eeho na mře B drt lstai ledl k, eo e
Praha Jet á l Pošton
16 article Dnešní čisla pro Prahu-le o 22 stranácl.
Dnešní čisla pro Prahu-le o 22 stranácl. Velectěným pp. volitelům pl k volbě poslance na radu říšs kou za všeobecnou kůrii druhého, t. j. smíchovského volebního obvodul Důvěrou svých spoluobčanů jsouce po- voláni, přikročíte 30. dubna k volebnímu osudí. Než odevzdáte svůj hlasovací lístek pomněte, že v době dnešní, pro osudy našeho národa velmi významné, parlamentu vzdálen následkem dobrovolného rozhodnutí, sto muž, kterýpro vynika jící schop nosti svého ducha, poro o sobní nezištnost a příkdadnou oběta vost těší se úetě a důvěře všee ch věrných synů našeho národa a který pro politickou proo zír av o st aneůmornou pracovnísilu svou, prolásku pro vše dobré a náro du prošpěšné ješt zvláště povolán, aby stál meziprvními bojov níky za svatá naše práva a aby vécyčeskou pevnou rukou vedl k vítězstvílig — lss nsq s 5olAíi ne 5v opáu o š1a 0 Mužem tímo jest pan- lakárr no ž n oMUDr. Emanuel Engel, dod- szemský poslanec na Král. Vinohradech. Doporučujeme »Vám co mnejupřímněji byste tomuto vynikajícímu vlastenci odevzdali při úterní volbě, své hlasy a připomínáme výslovně, že prohlášení toto činíme po zralé a dobré úvaze i po tom, vže pan dr. Enge sám o mandát se neuchází, neboťijsme pře- svědčeni, že i přes projev svůj podrobí se rozhodnutí Vašemu a, jako často již učinil i tentokráte obětavě síly své věnuje službám milovaného národa na té půdě a na tom místě, kde jde vážnou měrou o prospěch a budoucnost lidu českého!lv ov i5me Proto napište všichni na svůja hlasovací lístek : pěn jnso
Engel Král doktor Enge Praha
17 article MUDr. Emanuel Engel
MUDr. Emanuel Engel zemský poslanec na Král. Vinohradiech V Praze, 27. dubna 1901. Ho ir Důvěrnici národní strany svobodomyslné volební skupiny smichovsko-kladenské. Důtklivý dotaz poselstva če- ského ke svědomí vlády. Právě tomu měsíc, co podávali známí vůdci némeckých nacionálů pp. Derschatta a Kaiser svému klubu ve Vídni zprávu o tom jakých koncessí vyhrdlili na předse- dovi ministerstva za to, že nezmaří svými 42 hlasy volbu do delegace. Dle zpráv německých listů udělali vý- borný obchod a sice prý jim dr. K örbe slíbil: 1. Německou průmyslovou školu v Chebu, 2. novou budovu pro německou techniku v Brně, 3. junctim mezi daní lihovou, investicemi, průplavya dráhami místními; za 4. ale, jako present nejcennější: že veškerá üřadnická mista v severních krajích Čech jakoži v německých okresech Moravy dá obsazovati jen rodi lými Němci. Tato »čtvrtá dimense« povolnosti Kör brovy vůči německým nacionálům vzbudila takový úzas v Čechách, že lidé ani nechtěli věřit svému sluchu.
MUDr Engel Král Derschatt Kaiser Čo Němec Praha Vídeň Cheb Brno Morava Čechy
18 article
ulolod v ohud Bakolan anlšv Vždyť nejsou přece dosud ani« Čechy ani Moravanárodně rozparcellovány-na soudní, politické a finanční okresy německé, české národně smíšené, nýbrž příslušné vládní návrhy leží v prachu archivů ministeriálních; jakž by tu mohl tedy pan Körber mi mo půdu zákonnou učiniti německým na- cionálům podobného zaslíbeníb osudného Jakž by si mohl troufati přes hlavů našeho národavyhověti právě nlejpovlálžli věj- šímu požadavku německýchirre- dlentistův, o dychtícíchdhp řede vi ším jiným po tom, aby ž sponěmčených krajin severních Čech a Moravy byl o vystrnaděn kde jaký český úřadníkl do posledního a cela státní správa v krajinách těch býla svě- řena pouze osvědčenýmšgsněme- čkýmsynkům tak, aby » německé dívky byly jeno zcela mezi sebou«.O to o šlo již Pickertovi a Knotzóvi v létech ospidesátých, o to šlo Plenerovi a Pradovi valétech o de- vadesátých min. století, o to jdejidnesn Wol- fovi, Irovi, Bereutherovi, Schönererovi: »ná- rodní rozhraničenísoudních a správních okresů, rozdělení Čech, zřízení, uzavřeného jazykového území německého,očištění« ho ode všech českých úřadníkův, obsazení všech úřadů a soudů v něm výhradně osvědčenými Němci, uzákonění státní němčiny,»pryě o Říma« t. j. »pryč od Rakouska«, všechna tato stará i novější německá hesla čím že jsou jiným, než články jednohoa téhož řetězu, jímž velkoněme- cká propaganda od dvaceti let spíná a škrtí naši vlast a Rakousko? A tu že by na úsvitě věku dvacátého mohlo býti v Rakousku ještě ministra tak neprozíravého, tak nedovtipného neli dokonce tak — slabého, aby hověl a povoloval právě této hlavní a nejobmy sl- nější žádosti dotčené, neda'vno tak markantně pozna mehane rodalě společnosti?
Körber Pickert Knotzóvi Plener Ir Němec Čechy Morava Řím Rakousko
19 article
Proto se pochybovalo, proto se těm fanfárám pp. Derschalty a Kaisra hrubě ani nevěřilo. Však nastojte: po měsíci c hlubí se nejen němečtí naciopálově, ale již sami ti zdejší všeněmečtí radikálové na schůzi svého »Deutschnational. Vereinu« v Ústí nad Labem za přítomnosti vládního zá- stupce honosivě, jak přý svou politickou bez- ohledností panu Körbrovi znamenitě impo- nují, takže potřebují jen zaklepat na dveře jeho kabinetu a mohou býti jisti, že jim bude otevřeno. »Můžeme vždy s novým přáními přicházeti a proto bud me nenasytni ve svých přá- níche . .. povzbuzoval tu vítězoslavně Vše němec Zeidler, načež pověstný radikál německý dr. Eisenkolb teprv si liboval »Co se týče vlády Körbrovy, musím se vůč všem ministrům vysloviti s nej větším uznáním: jednají s nám s největší veleúctou a naše přán) a stížnosti docházejí sluchu.« Viděl a slyšel kdy svět, aby strana nej- krajnějších živlů protistátních, jakýmiž jsou přece P. T. Eisenkolbové, Schö- nererové, Wolfové, Irové a Steinové dnes v Rakousku, zrovna v tom momentu, kdy dle svědectví vídeňského měšťanosty dra. Luegra ohrožuje tento stát svým »generálním útokeme — takto si ve svých konventiklech pochvalovala a libovala panující vládu tohoto podivuhodného státu ? pne olglabibonžl čntaltomne
Derschalta Kaiser Körbr Eisenkolb Körbrův Eisenkolbová Schö Wolf Irová Stein Ústí nad Labe Rakousko
20 article
Co se to mezi p. Körbrem a všeněme ckými radikály z Čech asi in camera cari re tatis — šveholilo a sběhlo? Nuže, poselstvo naše ve Vídni udeřilo včera v podezřelé to přítmí zákulis ních tajností a pletek břitkým do- tazem k ministru spravedlnosti p. baronu Spens Boodenovi. »Dle bezpečných zpráv — zní včasná a důtklivá interpellace dra. Plačka a soudr čtěná v páteční schůzi parlamentu císlajtán ského, Vyšel z lůna c. k. ministerstva spra vedlnosti tajný pokyn (ku vrchnímu soudu zemskému pro království české), aby pro úřadnická mista u »německých- soudů v Čechách vybirali se jen uchazeči národnosti německé, če- štiny neznalý a přechá zelo se přes žadatele narodnosti česke ve službě starší, stejně neb do konce lépe způsobilé, byť něm- činu sebe lépe ovládali.« »Tato praxe,« dovozují naši inter pelanti správně, »příčí se však platný m zákonům, (dle nichž při obsazování úřadů u soudů rozhodovati ma toliko nadání, zna- lost a spolehlivost, ve druhé řadě pak slu- žební léta a pořadí, nikdy ale národ- nost uchazečova, neboť dle čl. III. základ- ního zákona státního jsou veřejné úřady všem státním občanům stejně pří- stupny a dle čl. XIX. jsou všichni národové rovnoprávní) — tato praxe poško z uje všechny české úřadníky, činí trpké příkoří oprávněnému národnímu vědomí če- skému a dává místa politickým úskokům ve správě justiční.«
Spens Booden Plaček Čechy Vídeň
21 article
My pak dodáváme: tato praxe připra- Vovala by roztržení správní a soudní jednoty království českého, tato praxe vedla by lo- gicky k tomu, že by ve zněmčených krajích země naší Čech nenašel více na soudech státních prává v jázyku svém, nýbrž byl tam jako cizinec odkázán na intervenci tlumo- čníků, tato praxe vedla by k tomu, že by se pak musili na vzájem všichni ně- mečtíůřadníci stěhovati z na- šich slovanských krajů v Če- chách a na Moravě do posledního, jako se musili stěhovati r. 1860 všichn c. k. rakouští úřadníci z Uher. Jinak bychom nedali a nedopustili, po- kud jsme uvědomělými práva svého dbalým národem. Chceli Rakousko spustiti se na dráhu principu autnomie národní, pak musi ten princip platiti stejně pro Slovany jako pro Němce. Ale aby se chtěla jen tajnými vý- nosy prováděti tahle praktika: eV něme- ckých okresech, krajích a ze- mích jsou úřady státní přístupny j en Němcům, nikdy pak Slovanům a byť tito byli němčiny sebe mocnější: do slovanských okresův, krajův a zemí mohou býti za c. k. úřadníky a soudce dosazováni i nejkovanější Němci, třeba neznali žádného ja zy ka slovanského: takovou hru sobě my Slované rakouští ve stolleti XX. zde naprosto líbiti nedáme, takového rozřešení otázky jazy- kové ve státních úřadech vlastí svých nikdy neztrpíme, nýbrž proti tomu jako proti křivdě a urážce nejtěžší ze všech sil svých odporovati budeme. Tor ohla- šujeme vládě Körbrově a všem jejím dědicům s veškerou určitostí jménem všeho šesti- s snd
Němec Slovan Čechy Morava Uhry Rakousko Slovan
22 article
millionového národa svého. Nechcelli, ať si nedbá této poslední upřímné výstrahy náší Ale jde-li jí o klid a budoucnost Rakouska. pak jí dbáti musí
Rakousko
23 article Politické zprávy domäcí.
Politické zprávy domäcí. V Praze, 27. dubna. (K debat o afřéře Žilákově.) Kus perné pravdy. jenž byl hlavně českými poslanci ve včerejšt schůzi říšské rady podán o poměru důstojnictva k mužstvu, zvláště slovanskému, byl zcela na místě a stál za několik hodin, jež při tom ztra- tila »pracující« říšská rada. Takové dokumenty jako listy, jež předčítal posl. Holanský, musejí konečně otevřiti oči i těm vysokým kruňům, jež na poměr vojenských představených k podříze- ným pohlížejí stále ještě skrze prsty. Sněmovna svým hlasováním pověděla jasně, jak smýšl o týrání mužstva; ale dvoutřetinová většina pro pilnost návrhu Klofáčova přece se nenašla a tím výdaly samy sobě smutné vysvědčení ony parla- mentní strany, jež hlasovaly proti pilnosti. Uká- zaly tím, že jim nejde o humanní jednání s mužstvem a s druhé strany potvrdíly vysoké kruhy vojenské v domněnce, že jejich věcí ne- podléhají kontrole parlamentu. Zcela oprávně je tedy stesk »Arb. Ztgu.«, který píše o vče- rejší debatě: »Správa vojenství drží se za záclonou delegaci v pohodlném úkrytu ; minist zeměbrany, k němuž jedinému zástupci lidu mohou se obraceti, mluví o věcech vojenství se týkajících vždy jako o cizlch věcech ve vše- obecných, nanejvýš blahosklonných výrazech, jež nemají pranic společného s otázkou, o niž právě běží. O kontrole rakouské vo- jenské správy nemůže tedy být ani řeči. Ale jak se máme diviti chování ministrovu, když vidíme, jak jednotlivé strany. jako křesťanšti sociálové, němečtí nacionálové pokrokovci pokládají za zbylečno, aby ministn zeměbrany byl přinucen k určité odpovědi, když vidime, že němečtí pokrokovci ve spolku s Po- láky a velkostatkáři všech odstínů zavrhují pil- nost návrhu? Proč má militarismus dělati vlce, než občanské strany na něm žádají ?«.
Žilákův Klofáčův Praha
24 article
V Praze, 27. dubna. (Hlasy o sje zdě dubrovnickém.) Přes to, že z velko- nočního sjezdu slovanských novinářů vyzněly některé dissonance, nelze ani tomuto třetímu sjezdu upříti význam, spočívající, ne-li ve sbli- žení, tedy aspoň ve vzájemném poznání zá- stupců novinářstva slovanských národů rakou- ských. Nechceme se dovolávati hlasů chorvat ských a polských listů, jichž zástupci byli v Dubrovníce ve většině a způsobili přijetí ně kterých resolucí, které narazily na odpor men- šiny. Ale bereme hlasy, vyšlé právě z této men- šiny. Tak píše na př. Hurban Vajanský v »Nár. Novinách«: »Nikdo nemůže popřiti, že občasné schůzky slovanských novinářů jsou potřebny. Nic neškodí, že se při takových schůzkách ukážou bolavé stránky rakousko-uherské slo- vanské intelligence a rozháranost samých novi- nářů. I bez kongressů byly tyto bolavé stránky a rozháranost by nezmizela, kdyby každý novinát seděl ve svém koutku. Sblížením přece se něco ohladí a osobní poznání mírní protivy, roz- ptyluje nedorozumění. A potom hlavní věcí sjezdů nejsou resoluce; jsou-li politické pří- chuti, nemají beztoho oprávněnosti; jsou-li od- bleskem národního antagonismu, stávají se ven- tily, očišťujícími vzduch . . .« »Galičánin«, porovnávaje dle rozprav na dubrovnickém sjezdé spor polsko-ruský se sporem srbskochorvatským, shledává, že poměr polsko- ruský jest přece jen už mnohem přátelštější, okn mitsv
Hurban Vajanský Praha
25 article
V drobnén prodejii raaní čísle o sobě . . . sa 8h odpolední . . . . . . . za 2h Ve Hlislkich na vsnkovž: zanní čiala odpolední . . . . . . . . 3 Inserát platí se hetově napřee Předpláeoní a Inserív přijimas admínl- strace v Maslanské ulicil é. 3. Tam nacházejí se těš redsker tiskárna a oxpedíce „ Národnichi Listu- Bukopisy se nevraosji
26 article
než poměr srbsko-chorvatský. Neboť mezi Poláky a Rusy jest už možna aspoň diskusse a byť byla sebe vášnivější, nepřekáží — ovšem s některými výjimkami — osobním stykům, časem zcela přátelským. Mezi Srby a Chorvaty i to se však zdá dosud nemožným. Svou úvahu o sjezdě »Gal.« končí soudem, že čím častěji se slo- vanští novináři budou stýkati, tím lépe se na vzájem poznají a tím dříve dojdou k přesvěd- čení o potřebě a možnosti slovanského sjednocení. Ovšem nesmějí se do sjezdů schvalně vná- soti výbušné látky, o jaké se postarali v Du- brovnice zejmena někteří zástupci tisku chor- valského a polského. Orgán chorvatské strany práva se na nás mrzel, že jsme — jsou tomu dvě neděle — tuto okolnost vytkli. Snad bude o věci souditi klidněji, ukážeme-li mu, že téhož soudu jest i Chorvatům rozhodně příznivý kra- kovský »Czas«. Píšeť v č. 91.: »Jednání sje- zdově rozpadlo se na dva oddily: jeden od- borně novinářský (dopisovatelská kancelář, spolek novinářský, reforma tiskového zákona), druhý theoretieký, o ideálných základech a podmín- kách slovanské solidárnosti. Toto druhé thema
Polák Rus Srba Chorvat Gal
27 article
musilo přirozeně vyvolati ihned značné kontroverse. Dokud se solidár- nost drží v rámci zemské autonomie a rovno- právnosti, jest i vzájemnost slovanská, mající společný eil, problemem jasným a přesně vy- mezeným. Přejde-li však otázka tato na pole všešloväinské, přechází ihned do sféry hypo- thes a filosofické abstrakce. A poněvadž se ta- ková slovanská synthese příčí náboženským, hi- storickým a politickým rozvojům jednotlivých slovanských národností, proto výsledkem rozho- vorů může býti jen nové potvrzení těchto růz- ností . .. Otázky takové patří jen do oboru filosofického bádání. Jich přetřásání nejméně se hodí pro novinářské schůze. Proto o všelikých pokusech toho drůhu sluší říci, že vybo- čují z rámce programui cfle sjezdů novinářů slovanskýchi« Ze Lvova, 25. dubna. (Sušno a Sňa- tyň.) V posledních dnech vzbudily značnou pozornost zprávy, že v Sušně 40 ruských rol- níků přestoupilo k pravoslaví a že měst- ská obec snatynská hodlá si zříditi německi nižší gymnasium. Obě tyto zprávy se vyvracejí.
Lvov Sušno Sňa Sušeň
28 article
Sušenšti rolníci k pravoslaví nepřestoupili, nýbrž jen pohrozili přestoupením, nebudou-li zbaveni farářel Kordubý, který při posledních říšš kých volbách vášnivě agitoval opřo volbu voliteln strany ugodovské a na rolníky smýšlení rusko- národního činil neoprávněná udání u soudu, aby je potrestal za to, že nevolili jeho kandi- dáty. Děkanu, vyslanému z konsistoře do Sušna, prý se podařilo rozčilení zatím utišiti. — Zpráva o zřízení německého gymnasia v Sňatyně byla výmyslem jednoho polského listu lvovského. Gymnasium bude polské a městská rada sňa- tyňská už vypsala konkurs na místo ředitele učitelů s vyučovacím jazykem polským. Ze Zadru, 25. dubna. (Arcibiskup- ství zaderské) uprázdněné od smrti metro- polity Rajčeviče, bude prý obsazeno v nejbliž- ších dnech. »Narodn. Listu« se sděluje z Vídně, že arcibiskupem zaderským jmenován již ka- novník splitský don Max Dvornik a že císař jmenovací listinu podepsal již před svým odjezdem do Pešti. Don Dvornik je Chorvat, rodilý ze Splitu, stár 55 let, theologii studoval ve Vídni, byl jako mladý duchovní jmenován professorem biblických náuk při zaderském se- mináři, od r. 1885 pak je kanovníkem při bi- skupství splitském, kde byl nějaký čas také rektorem semináře. Ve vzhledě politickém je to osoba nerozhodná; i Chorvaté i vlaští autono-
Dvornik Chorvat Sušno Zadr Vídeň Pešť Split
29 title
FEUILLETON.
30 article
pob orni V Praze, 27. dubna. 6— (Kronika.) Sotva třikráť jsme s vyspali v ochraně sv. Vlaha, ve stínu tvrze Imperialu, vysoko se šedající nad, střecham Dubrovníka, ale dojmů se těsná v upomince v časový prostor jakoby aspoň dvou neděl, strávených v tom zadním, začarovaném cípku slovanského Jihu! Prálo nám štěsti. Do radostných dnů svítila nejkrásnější pohoda, moře i břehy hrály nej vybranějšími odstíny barev, vzduch voněl kouzlem jara a ke všemu jsme pro město a okoli nalezli průvodce, jaky se dá už pohledat. Mladá elegantní dáma, Hrvatka rodem, ale trochu i naše krajanka, horlivě se ohánějící vybranou češtinou, leda lehkým názvukem exotičnost mihotající, přihlásila se nám za profektorku S jistým labužníctvím jsme se odevzdáli v tak vzácnou ochranu. Ačkoliv slečna Věrica doma na oteckém dvorci nedaleko Záhreba s porozuměním do- hliží k hospodářství, krmi svoje kuřata a krocany a v poli i v zahradě zhurta se plete mezi čeled, vůbec se vší slušnou střízlivostí zná si hleděii reálných stránek života, je přeče mimoto i trochu — literátkou. A diletantkou vyššího slohu.
Imperial Věrica Praha
31 article
Mluví nevím kolika světovými jazyký, odbyla nevím klerá učiliště ve Švýcarech a v Paříži, získala diplomy v kursech nevím kterých vznešených doktrin a vůbec vyprocházela všemi směry vysokou školu modernismu. Také v Čechách strávila svůj rok na vychování. A to je její nej- milejší vzpomínka! V Dubrovníku má přibuzné Byla tam přes zimu na návštěvě. Pak se začalo zvonit o nastávajícím slovanském sjezdu . t — To přijdou také Čechové! řekla si. A hned byla rozhodnuta, že už na ně počká teprve ve slovanské společnosti se vrátí zase po moři domů.s anite A tak jsme tedy přišli ke své způsobné průvodkyni. sen stánl sbu Hned při vítání dostali jsme instrukci: — Neutopte se zcela v kongresových aktech! kázala slečna Věra. Ostatek času patř Dubrovníku a okoli ! Čujete ? . . ..
Čecho Věra Švýcar Paříž Čechy Dubrovník
32 article
A Boga mi! Vyloüpla se před námi tu- ristka, z jaké by sám mistro našeho horolezectví professor Chodounský měli jistě svoji radost A v Dubrovníce jde to místy hezky do vrchul Je strašně ranné ptáče, slečna průvodkyně 1 Na druhý den ráno i položeno nám dostaveničko hned na šestou hodinu. Panečku, jaký požitek Šťastlivci, kteří se dostavili, zažili prý báječný pohled na město s výšiny poloostrová Lapadu Váš pokorný sluha z nich ovšem nebyl. Dostav se teprv o druhé s půlnoci do postele, připravil se o všecku tu ranní rozkoš. Aleo aspoň už žádné z pozdějších čísel programu nevynechal. A byla jich řada lede ina lnan až ioli ons sDubrovník všechenh dýše zajímavostí. Má svoji polohu, svoji přírodu, svoji historii. Má ivsvého ducha, zachovaného v tradicích spo- lečnosti. Pyšné rody pohlavárů někdejší šlech- tické republiky slovanské, jež po staletí mra- vem společenským i vkusem uměleckým zá- vodily s rodyž benátskými, namnoze podnes mají nejen jmeno a vědomí rodinné, ale živé podání svého užšího patriotismu a histori- ckého aristokratismu. Potomci markýzův a hrabat Buničů, Bondů, Pučičů, Zamanjových, Vojnovičů podnes tvoří jádro dubrovnické společnosti. Pro- střadnictvím naší průvodkyněd mohli s jsme na- hlédnouti v sám život starého sídla kultury i po této důvěrnější stránce, obdivovati uhlazenost, dokonalé ovládání forem a skvělou konversaci dnešních jeho představitelek. nanla míone vo I na Černou Horu málem bychom byli vy- letěli. Plán byl už hotov. Slečna Věra byla od- hodlána vydati se s námi. Má tam nahoře mezi vojvody také svoje známosti. A myslím i dokonce, do samého konaku že bychom byli drze pro nikli. Ale druhý den po kongresu žádný parník nedusal na Kotor, jak jsme doufali. A času nezbývalo. lelilov vds octun
Chodounská Alea Bunič Bond Pučič Zamanjový Vojnovič Věra Kotor
33 article
Tak až po druhé lnoshlíovu oh žs dpele od vove tavnnton sgplzda i offludelo abs deten čomst kmboq i maom á K večeru, na zpáteční cestě, z dumného ostrova Lokrumu, někdo nám úsilovně klad na srdce:um jéve ii toe ože šn te— A nezapomeňte se zastavit, v Česk besedě ! Vaši krajané dnes vítají u sebe česk členy sjezdu ! ... Na mou věru! Do České besedy ! Vzdyt je tady na tom krajíčku světa také Česká be- séda ! Jsme sice už zmořeni dojmy a do půl- noci máme ještě dvě dostavenička pevně smlu- vena, ale do České besedy musí se předce. Aspoň na skok. Třeba se přesvědčiti, jak se tu naši krajané tuží, jak pěstují vlasteneckou drüžnost! 1 lnnii Tedy vzhůru do Besedy ! Ale, safraporte, kde pak vlastně ta Beseda je? Ve sháňee dojmů zapomněli jsme zcela vyzvěděti adressu. A teď večer, v tom boulevardním šumu svá- tečně oživené ulice, kdepak tu mezi cizími tvá- řemi honem rozeznati nějakého krajana ? Ale nesnáze netrvaly dlouho. Nejbližší sku pina vojáků pomohla. Byli sami Češí. Osloveni srazili paty až to cvaklo, vypjali prsa, sekli na pozdrav do štítku u čepice a jednohlasněse nabízejí za vlastenecký průvod.s V Besedě už bylo živo. Je teplý večer, sedí se na tarase. Hosté se častují, vítá se, představuje, horlí se a hlavně se řeční. Hodili jsme se zrovna k pěkné episodce.
Český beseda
34 article
Poslanci Stojalovskému, veteránu lidového novi- nářstva polského, vyvolal právě ohnivý Všeslo- van pan Vergun v přítomném obecenstvu malou ovaci. Tady jsme doma, na české půdě, tu je věc docela na místě. Proč pak starému bo- jovníku za svoji pravdu nepřipravit radost pro- jevem uznání? Jsme tu sami mezi sebou, projev vyzní jistě harmonicky. Venku, ve společnosti druhých, kde má muž také svoje odpůrce, bylo by to méně vhodné. My Slované máme různé své už tak osobité zájmy a zřetele, které nás dělí, ale máme i své společně zájmy. Scházíme-li se někdy, je to k tomu, abychom pěstili, co je nám společného. A tu je třeba postupovati společensky, šetrně, s náležitým zřením k citli- vostí a netýkavým stránkám druhého. Třeba ob- cházeti pozorně, po špičkách kde jaké choulostivé i trapné místo. Jame se svými mezislovanskými styky arci oteprv v počátcích. Nemáme ještě dost praxe v tom šetrném našlapování. A tak to co chvili někde pořádně chrupne pod podešvl. O panu Stojalovském, hned jak se objevil na lodi, kolovaly hrůzostrašné pověsti. Jistojistě prý sjezd rozbije. Pod širokou sutanou kněze. nevím už které východní clrkve, skrývá prj
Stojalovský Vergun Slovan
35 article
petardu, kterou v osudné chvili hodlá vmetnout mězi sněmovníky. Je prý už tak nesmířitelný odpůrce všeho stanezykovstva. Na štésti osvědči se milý ksiacz méně krvelačným, než byla po- věsť. Žádnou petardu nepřinesl. Naopak projevil zcela způsobné porozumění pro společnou věc. Pošermoval si trochu sice se svými krakovským odpůrci, ale všecko konečně v mezích věcných poznámek. A pěkná nádoba z křehounké. látky zůstala až do konee hezky pohromadě, neroz- letěla se v žádné střepy Mnoho se asi ještě řečnilo ten večer n terase České besedy. Tolik už naši krajané o bratří Jihoslovanů pochytili. Řečnění u stolu patří zde ke společenskému mravu. Co Hrvat i Srb, to rozený aneb aspoň vypěstovaný řečník.
Jihoslovan Srb
36 article
My bratří od severu jsme vedle nich dokonalí trapisté,lvi ilanáoq ln Leč závazek volal toho večera ješt jinam. . . valaob ntvo esn n diep ki O nějaký program na deň, na druhý a třetl není v Dubrovníku nouze. Město samo je progra- mem 1 Co dům a kámen má svoji historii, jako u nás v Praze. Jen že u nás doby a slohy staré a nové, jedno je na druhém, páté pře deváté. A tu všecko jako z jednoho kamene vyrostlo. Ulice jako šňůra, palácík vedle palá- ciku, ty na příč, ty podél, sem tam nějaký kostel, nějaká věž, všecko do šeda a bělava tak pevnostně, tak kvádrovitě, kolem do kola těžkou hradbou obehnáno jako skupina hřibů vyrostlo tu na úpatí šedých strání, o srázem do moře spadajících, rozhlodaných příbojem pěnicího se vodstva!.... Kus jiného světa, jiné doby Ostatně všecka ta třicetihodinná plavba kolem dalmatských břehů je takovým lotem řiší jíného světa. Na těch holých stráních na- proti nepozoruješ kusa života. Ostrovy, kulaté, hladké, solva prostřené šedou zelení, mezi kamením se prodirající, leží na hladině jako veliké pecny chleba. Jeden za druhým se sune kolem na blízkém obzoru jako na pomalovaném plátně. Hodiny tak mijejí plavbou a nové hodinyí Dojem tak zádumčivý, tak nový! Jinde podél břehů bují vegetace, kupí se lesy, zahrady, pole, usmívají se vísky a městečka. A tu taková elegie šedá, mrtvá, dojemná. Také se občas výskytne domeček, samota, městečko. Ale vjakých pausách] A jak ponuré, šedé, takřka neoživené, spicí! es o — Ale tak zajímavě náladové je všecko libuje si divák na palubě v egoistném uvědo- mování svých niterných estěto-turistických stavů.
Dubrovník Praha Company dům
37 article
Ani vám nenapadá, že by tam mezi tím ka- mením žili vaké lidě a že by mohli míti trochu jiné mínění v té věci . .. Účastníky sjezdu vítal mimo vše i veršo vaný pozdrav. Ne výrobek běžně frázovitý. Básník patriota volá k bratřím hostům, aby se nedali zaslepiti slavnostním šumem. Prosí je, aby si povšimli siroty Dalmacie, opuštěné, za- nedbané, volající po životu a podmínkách k němu.Básník je pln důvěry do hostí no- vináro. ia Dívna brado na peru junaci nS lelo lodo Vi móžeté samo da hočete, vaším perom činit da i nami če da ved jednom zaciele nam rane, da ved jednom naš se napoj čuje. A tužba za přispění ku pomoci prochvívala ijiné projevy obřadné a společenské. Tak vedle zvuků politických mísily se i tužby národoho- spodářské do sjezdové akce. Společný krok slovanský je prozatím novotou přiliš neojezděnou, než aby mohl býti hned přesně omezen a chá- pán. V obecenstvu nemluvilo se také o sjezdu »novinářů«, ale jen o »slavenském kongresu« vůbec. A tak se obrysy rozplývaly. Než jaký div, není-li hned od počátku vše minuciosně vykrouženo? Na konec vysvitla přece jen hlavní pravda: třeba se blíže poznávati a obezna- movati. A v tom smyslu bohdá stateční hostitel sjezdu jistě se nezmýll ve svém očekáváníl Mnohá pěkná myšlenka vzkličila za půvabných dalmatských dnů a tiskem se rozletí do slovan- ského světa, projde slovanskými mozky, pohne slovanskými srdci i pažemi a vrátí, se po čase ke zdroji svému obrozena, uzralá jako žívý, prospěšný — skutek
Dalmacie