ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 6ee0a8d0-660c-11dc-81a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 36 celkem · entity: place 46, person 113, work 30, org 26
1 masthead
28. dubna 1901.
2 masthead
II. Příloha „Národních Listů“ k číslu 1ío.
3 masthead
Strana 17
4 article Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni. Z výroční výstavy v Rudolfinn Správa této výstavy má rok co rok těžk, úlohu a dovede ji zmoci jen tenkráte, když se o její úplné rozluštění ani nepokouší. Každého dubna vcházíme do síní Rudolfinaa nežli prah překročíme, žádáme si, abychom tam nalezli předně výborný přehled umělecké produkce domácí za rok právě minulý,a za druhé výborný přehled cizího umění. mezinárodní výstavu in nuce. S první jsme hned nespokojeni a, ve zvyku, vždycky s výčitkami začit a na pochvalu třeba zapomenout, hledáme nejdříve jména, která tam nejsou. V druhé části nejsou u nás spokojeni nikdy, zejmena nikoli, naleznouli kusy nápadné a řvavé. Jak dnes věci stojí, po několika dobrých pokusech po- sledních let, české, domácí oddělení výstavy nebude tak hned úplné. Tenkráte jest chudší nežli před tim, a nebýt stipendijního lákadla nebo některé rozmišky, bez niž naše spolky by snad ztratily svůj nervus živobytni, byla by ne- patrná až k přehlednuti. Teprve vyvolá-li si kdo zase vzpominky na výstavy Jednoty, Manes a Umělecké besedy, může se v Rudolfinu jakž takž o okamžitém stavu domácí produkee ed orientovati.
Rudolfinum
5 article
Že by byla jednotná nebo amalgamované, nelze tvrditi a dokonce to netřeba vyhlašovati jižza smrtelnýhřích. Je zde mnoho mládí, které se úsilně dere na povrch, přihlašuje s prací a chee üplatnit svoji osobní notu. Nejraději by každý z nich měl koutek pro sebe a řeč, jakou jeho sousedi nemluvi. Moderní individualismus, všady za podmínku spasení vyhlašovaný, je mnohdy spiše cílem nežli výtvoření plného, zaokrouhleného díla uměleckého. Už se ozývají kárné hlasy proti tomuto kultu jáství a mají potud pravdu. pokud se místo silné a odlišně individualiiy staví do popředí sebepřeceňování, a místo oltářo úmění posvěcených buduje si každý jednotlivec obětistě sobě dříve, nežli by za svatého by prohlášen. Nemají však pravdu, jsou-li proti pě- stění vlastní osobnosti, pečlivému ošetřovánía zocelování vlastních sil každého jednotlivce, jemuž tane na mysli hrdé a nadějeplné slovo básnikovo:
6 article
jen každý hled l k vlastnímu době jádru: sl budeli každý z nás z křemene,siei lje celý národ z kvádrul Vypracovati na rodné půdě svoji vlasln podstať k pevné tuhé formě, značí přece byt svým a zároveň členem národního celku. —Ale jak je těžko toto své nalézti hned správně! Jak snadno se podává každý z nás eizím dojmům a podrobuje cizí konvenci ! Jak ale zase snadno se prozrazuje všechno, co není vlastní, jako cizí, na povrchu sedíci nátěr! Imi- taci máme dost a dost. V nejnovější literatuře dosud straší francouzský, nebo lé e pařižský dekadentismus, znavenost a perversita, která ne- vyrostla z naší duše; v umění nejmladším po- střehnuty i na letošní nevelké výslavě kusy jimž byli hebce dumaví Skoti, Segantini, Böek- lin, Rodin kmotry a protektory. Jednou jsou Barevné soulady, jindy čárková analysa vídm něbo zbouřená modř moře a horečné spjetí tei pro dotyčné malíře a sochaře spásnou formulí.
Imi Skot Böeklino
7 article
Doufejme, že dočasně. Starší generace nemusl zrovna uštěpačně pohlížeti na tato mladá po- blouznění. Ani ji se nevedlo jinak, jenom že je- jich svati měli jiná jména a nebyli tak z daleka. Mladí zcela přesně vyeiťují, co jim scház a proto se vydávají tak často na výzkumné cesly. Hledají případnou, ohebnou a výraznou techniku. Při tom z cest často přinášeji pouze effektní. Příliš zhusta jdou za bludičkou kdesi úspěchom korunované nuance, místo co by pro svoje vidění a nazírání měli si upraviii mluvu vlastní. Nedovedu si představit žádné samobytné umění, jež by co chvili pošilhávalo po cizím, aby si z něho přibralo, co tomuto svědčí, jako si nedovedu představit dokonslé dílo umělecké, v němž by ideově jádro nebylo v nerušeném souladu se svojí zevní formou. Bylo by zdrávo, kdyby se všichni, kdo jsou v pokušení dáli se svěsti eizími efekty a úspěchy zevrubně seznámili s historií holandského malířství které mělo svoji mrtvou periodu bezcenných roma nistů a vzešlo jak meleor nepředvídaného jasu když se cele a bezpodminečně postavilo na vlastní nohy a neopustilo domácí půdu. Vlastní půdu! Kamkoli se ohlednete, roz kládá se kolem náš svět. Jul. Mařák dobře vě- děl, co čini, vodě a uče své žáky po našem kraji. Na umělci jest vyzkoumativev něm ví nežli jini vidí, přiložiti ucho k zemi a vyslech- nouti tep jejího srdce, vyjíti mezi lid a v jeho žití, radosti a strasti vyhledati, co po umělecké manifestaci a interpretaci volá. To znamená, že není jiné formule umělecké pro nás — jak obdobně pro jihé — nežli zmocnili se suvereně naší domáci, české reslity. Okem i rukou.
Jula Mařák
8 article
Ovšem že i srdcem a duchem. Tato formule nestaví se na odpor fantasijnímu tvořenl. Poe tická obrazotvornost nepočiná, jak by se zdálo v nedostihlém modrém nebi, nýbrž ve skuteč nosti života. Od něho teprve tihne dál a výš aniž by ztrácela s ním kontakt. I Manes by umělcem po výtce fantasijním a jest jím i Aleš. ale duše jejich práce, zrovna jako její útvar má své nejhlubší kořeny v tom, co kolem seb viděli a umělecky probádalí, co po zákonu po- krevenské přibuznosti instinktivně ze snů a tu- žeb svého lidu vycitili. Tuto duševni notu mají také všichni naši opravdovi umělci. Někteří po sedlíci nedávno lomili žalostivě rukama nad tím, že v mladé genoraci našich maliřů je tak mál turbulentnosti, schválnosti a překotnosti. Nari kali nad jeji umírněností. Jakoby var Paříze a její internacionálné kypění a třeštění bylo nebo mělo býti karakterem našeho malého, v ne- velkých poměrech žijtcího národa. Oč nám jde a jiti musí, je zpevnění, po- ctivé ztužení a upřímně vyjádření naší dispo- sice duševní, našeho organismu a našeho světa. Nikeliv jako dovední napodobitelé, nýbrž jako otevření a přímí vyjadřovatelé svého vlastního života můžeme plalit, doma i všude. Aťje číše, z níž pijeme, malá: naše musí být. Zdali z toho neplyne naprostý příkaz po- ctivosti? Poctivosti vůči sobě i vůči všem A co je zase v umění poctivost jiného, nežl pohlednouti nezkaleným okem do přírody, do skulsčnosti a otevřené říci, co jsem tam sám spatřil a neulíčeně ukázati, co jsem tam na
Poe Aleš Paříz
9 article
lezl? Není jiného pramene pro umělecké tvo ření nežli Příroda, a není jiné míry k jeho po souzení a ocenění. V ní je záruka všeho: sa mostatnosti i mnohostrännosti, karakternosti individuality. Všechno umění zdá se mi býti jer očitě vyjádřený poměr člověka a lidstva ku při rodě a všechno národní umění výrazem poměru ke dlani země, kterou kdo zove svojí vlast v celém jejím obsahu. Umělci s pravidla nelheorisují a takové po chody myšlenkové nejsou jim po chuti. Není tak jejich věci, budovati theoremy, a dřív nežli ku práci zasednou, rozjímati o poučkách, do nicht vkládáme karakteristiku moderního národního umění. Umělec tvoři ze zaujatosti a vzplane ne- zbádaným dosud instinktem. Jeho dílo vznike jako bleskotná jiskra z nárazu dvou těles. Jed ním jest on, druhé skutečnost. My se osvětlujeme touto jiskrou, rozehříváme, má-li dosti tepla, radujeme z jejiho zabarvení a jasu, jsou-li ve shodě s naší vnímavosti a prací duševní a ci tovou. To je zase poměr umělce k obecenstvu Nepřistupujeme před jeho dilo, abychom spatril pouze obraz nebo sochu, nýbrž abychom na- hledli do nitra jeho tvůrce a jeho záchvěvy dali se unést v říši radosti i bolesti. Také bo lest je složkou lidského života, byť bychom proti ní bojovali až do posledního dechu . ..
10 article
Nepostoupíme dnes dále do výstavy, al neopustime ji přece, aniž bychom se zastavili u několika obrazů černým florem ověšených. Patri umělcům, z nichž jeden odešel v apotheose své proslulosti a slávy, druhý své první rozběhy náhle a samovolně ukončil. V. Brožíka »Diana«a »Studie«, dvě sličné ženské hlavy, arci neobsahují jádro jeho umění, leda že první odhaluje jeho pevnou jistotu štětce a znovu vypovídá o jeho lásce ke krásné líbivé barvě. Třetí »Senohraby « (l) patří do skupiny Brožikových venkovských scén, jež respektovali i tam, kde odpírali uznánl jeho historiekým výjevům. To proto, že se v nich dovedl šťastně zhostiti vší divadelnosti a byl upřímným pozorovatelem skutečného života. V obrazovém motivu dojista, a myslím, že byl v nich češtější, nežli v pompesních historiích. neboť byl zde neličeným, prostým a nehle- daným. Otakar Lebeda má ve svém mladém a ne dokončeném umění týž rys jednoduchosti a pro- stoty. Miloval očividně ticho v přírodě. Skoro se živým tvorům vyhýbal. Snad naň nevzrušenos motivů, jejich dumavost působily konejšivě, ž se k nim tak často vracel. »Pila« a »Cestou- jsou na šedavý hlavní ton svedeny, trochu mrtvý a plochý v zapadlém koutě na řece, živěji pro- ložený barvami tažného skotu a jich průvodčih Po skončené práci táhnou volným, nespěšným krokem k odpočinku domů rozjezděnou, jako vrá skami rozrytou cestou. První živý dojem uloži Lebeda v tomto obraze a spokojil se s prvním nervosně širokým vrhem. Zůstavil jej bez def nitivního skoncování. Měl na spěeb a před da- lekou cestou do neznáma, poslední ve svén vlastním mladém, neuklidněném životě. K. B. M.
V Brožík Diana Brožikův Lebeda Senohraby
11 article
III. sjezd českých přírodozpytcův a lékařův od 25.—29. května 190 v Praze. Čím více blíží se zahájení sjezdu, tím čel něji množí se různé dotazy k organisačnímu výboru; veliká většina informačních odpověd na tyto dotazy obsažena je ve sjezdovém řádu který nalézá se v rukou každého pozvaného próčež na jeho čelbu upozorňíjeme. K tomu budiž dodáno, že přihlášky k před náškám přijímají praesidia (předsedové a tajemník jednotlivých sekci. Tajemníci ohlašují každý týden seznam nových přihlášek k přednáškán generálnímu sekretáři sjezdu. Ve srozumění s organisačním výborem utvo- řila se nová sekce, XII., pro přírodovědecký lékařský tisk. Tři nové sekce ustavily se takto: X. Sekce stomatologická. Lékařství zubni. Choroby dutiny ústní. Přednostové: prof. dr Edvard Nessel (v Praze I., ve Ferdinandové třídé č. 17), dr. Karel Wachsmann (v Praze I., ve Ferdinandově třídě č. 4): tajemník: dr. Joseí Žižka (v Praze II., na Václavském nám. č. 63) XI. Sokce zvěrolékařská. Zvěrolékafstvi Předsedové: Matěj Prettner, zvěrolékař (v Praze VII., v ústředních jatkách), Josef Tanfer, c.k okresní zvěrolékař (ve Valašském Mežiřičí); ta- jemník: Václav Kotlář, c. k. zvěrol. koncipist při mistodržitelství v Praze. XII. Sekce tisková. Odborný tisk lékařský Odborný tisk přírodovědecký. Předseda : prof Frant. Nekut, (na Smíchově, v Kinského třídě č. 25); tajemník: dr. Duchoslav Panýrek, o borný lékař (v Karlině, v Královské třídě č. 2) Počet přednášek vzrůstá každým dnem ne tušenou měrou, což jest nejlepším důkazem,že podnik náš nalezl porozumění ve všech věde ckých kruzích. Jest dnes (24. dubna) ohlášeno 270 před nášek. Rovněž i počet účastníků a členů sjezdu utěšeně stoupá; dosáhlť počet jich do 26. dubna úhrnné sumy 600.
profesor Nessel Ferdinandová doktor Wachsmann Žižek Prettner Tanfer Václav kotlář František Duchoslav Panýrek Praha Ferdinandov třída Václavský já valašský Mežiřičit Smíchov Karlin
12 article
Studenti mohou se hlásiti jako účastnie sjezdu a přísluší jim veškerá práva účastníků podle sjezdového řádu. Řád sjezdový vydán byl tiskem. Chcemo upozorniti na jeho ustanovení nej- důležitější: § 2. Účelem sjezdu jest: a) Projednávat otázky vědecké, zejmena se zřelelem na zvlášt nosti a potřeby zemí českých. b) Seznamovat se s fysiografickými vlastnostmi růžných míst pokud se týče geologie, botániky, palaeontologi a pod., jakož i s ústavy a sbírkami, jež se tý kaji přírodozpytu a lékařství. c) Dávati podně k řešení otázek vědeckých, které vyžadují ke svému propracování spojených sil vědeckých a zejmena d) navazovati a utužovati styky přá lelské mezi spolupracovniky. § 4. Ke sjezdu mohou se přiblašovati a) odborní zástupcové a pěstitelé věd mathe matických, přírodních a lékařských, jako čle- nové, b) přátelé věd těchto jako účastníci. § 5. Každý člen (§ 4. a) sjezdu má právo a) přednášeti nebo písemně předložiti vědecké práce, b) bráti účasť v rozhovorech a hlaso- vati, c) bráti účasť na vycházkách a sjezdových podnicích, d) obdržeti veškeré publikace pro členy sjezdu určené. Účastníci (§ 4. b) maj táž práva jako členové vyjma odstave a) i b). § 6. Kdož přeje si státi se členem nek účastníkem sjezdu, tomu jest ohlásiti se orga- nisačnímu výboru sjezdovému nejděle dvě ne- děle před začátkem sjezdu; avšak jest vele žádouci, aby se tak stalo již dříve. § 8. Kdo se chce na sjezdu ujmout slova (k návrhu, přednášce), musí aspoň čtyri neděle před počátkem sjezdu podati před- sednictvu sekce obsah svého výkladu nebo ná vrhu písemně, ve formě způsobilé k otisknu ve sježdovém denníku Každý, kdo sjezdu chce činiti vědesk sdělení, musí dřive nežli se ujme slova, ode- vzdati sekroláři sekce výlah svého vědeckého sdělení, přihotovený k tisku
13 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Jizda koňmo. ** Známo, že svěho času vyskytly se a delší dobu trvaly pochybnosti o tom, jestli rakouská vládn. zakoupivši v Londýně plnokrevného uštechtilého hřebce Matchboxe za peníz,, který s dopravou okrouhle přišel na 200.000 zl., neprohloupila. Na hřebci dlouho byly patrny známky indisposice, z Napajedel na Moravě trousily se o tom podivné zvěsti. Konečně sebral se však hřebec, jemuž při- padl významný úkol, přičiniti se o zlepšení tuzem ského plnokrevného chovu a očekáváno s dychlivost v kruzích o věc tu se zajímajících, jaké kvality bud potomstvo jeho. Jak se oznamuje z Vídně, při dostihách dn 23. t. m. uplatnili se dva běhouni z potomstva Mateh boxova, lotiž »Topromene« v handicapu a »Perlasa“ v závodu prodejním. Byli prví u cíle. Oba hřebe jsou majetkem p. Mik. z Szemere. Z oyklistského ruchi u. ** Příznivá povětrnost dní posledních, konečný obrat k lepší pohodě značnou měrou působí k osvě- žení záliby v jízdě na velocipedu. Oživily se uliee města i cesty, vedouci z něho různými směry k známým letním místům výletním postavami cyklisto a cyklistek a také trh na kola probírá se ze zimnib spánku. Prozatím není ovšem stopy po nějaké pro- nikavé novince, neb strojním zdokonalením kola kterým v saisoně 1901 čiperní ovladatelé výroby mody chtěli by svět překvapiti; povšechně lze sou diti, že zdokonalení takové by se vztahovalo dnes za jisté jen ke zlepšení kola, pokud jde o turisti cké jeho uzpůsobení, neboť lze znamenati kterak cyklistský turism zmáhá se a rost od saisony k druhě, tím patrněji, čím menší stáví se zájem-na eyklistských závodech, zejmena na tak zv. mezinárodních a velkých, při nichž obecenstve bylo již poučeno, že více méně nejde o nic, nel o odbornou produkci vynikajících závodních jezdeů z professe.
Londýn Napajedla Morava Vídeň Matchbox
14 article
Ještějedním směrem budou se asi jeviti účinky zmáhající se záliby v cestování po kole, kteráž do chází výrazu zejmena též v pořádání pravidelných výlelů klubovních, i větších výprav po kole, a ktert sama sebou značí zajisté jen zdravou elapu ve vy voji našeho sporlu čyklističkého — totiž ve zdoko nalení a zmnoženén používäní motocyklů. Jak mile jízdá po motočyklu stane se nějen pohodlnou a spolehlivbu, sle zárověň i poměrňě levnou, nen pochyby, že stane se stroj těn hledaným prostředkem doprávním. Motorická síla bude vždy náležitě oce- ňována přálelí jlzdy, a poněvadž není vyhlidky, že antomobil stal by se v dozirné době dopravním pro- středkem lidovým, byť i výroba se rozšířila, a jednoí nost lypů umožnila ceny oproti nynějsím levnější jest možno, že menší stroj motorický, jejž v občan ských poměrech možno by bylo sobě pořídili, došel by značného rozšíření. Plyne z toho jakési poučent továrnám, zahývajícím se výrobou motocyklů, jichž výrobky namnoze vyšinuly se již k pozoruhodnému stupni spůsobilosti a dokonalosti, aby přemnilaly a rozluštění problámu slajně významného pro ně, izko pro obecenstvo konsumující, o výrobě motocýklů do- brých a levných ** Dnes podniká Č. K. V. »Král. Vino- hrady« celodenní výlet na Mělník. Odpolední proud odjíždí o půl 2. hod. odpol. ze cvičiště ke Štěpánskému přívozu. Návrat společný. V pondělí koná klub o 8. hod. večerní v Národním domě vý borovou schůzi. Vzhledem k značnému přírůstku nového členstva bude nováčkům dohodnouti se náčelníkem v hodinách vyúčovacích, aby výcvik jich zbytečně protahován býti nemusil. Bez potvr- zenky přihlašovací nemůže nikdo k vyučování býti připuštěn.
Král Mělník národní dům
15 article
** Z klubů cyklistů »Čechře« na Kr Vinohradech. V neděli dne 28. t. m. koná s půldenní výlet na Zbraslav Závisí. Odjezd z klubu o 2. hod.« od mostu Palackého (Palackého nám.)o 21/4 hod. odpol. ** Pražský klub cyklistů »Ruch« n Střeleckém ostrově pořádá v neděli 28.t. m. p r vn klubovou vyjiždku do Roztok. Společný výjezd z klubu určitě o 21/2 hod. odpol. Vzhledem k zamýšlenému společnému pojištění kol proti ohni a vloupání přihlnstež se pp. členové nejdéle do 15. května. Vyučování v jízdě započalo a koná se každodenně od 6 hod. ráno. Klubový život rozvinul se v těchlo dnech velm utěšeně a jest nyní po celý den na jizdní dráze i na tenisovém courtu živo, neboť pobyt jednak vzhledem ke kráse ostrova, jednak vzhledem k velmi útulnému a elegantnímu zařízení jest velmi příjemný. Jest za jistě Střelecký ostrov nejskvostnějším v Praze mí stem, které klub »Ruch« pro svůj sport získati mohl Přihlášky nových členů přijílají se každodenn v odpoledních hodinách. ** Klub cyklistů »Smíchov« v Praslově ulie (botanická zahrada) zahajuje těchto dnů činnost Pěkně upravená jízdní dráha, měřící 300 metrů, na- tezá se ve středu keřů a košatých stromů a pro- jiždka na ní obzvláště v hodinách ranních a ve- černích jest pravým požitkem. Hřiště »Lawn-Tannise jest k volnému použití. Vyučování jizdě na kole udílí se na kolech klubovních.
Palacký Zbraslav Roztoky Praha Smíchov Praslov ulie Králové Vinohrady LawnTannis
16 article
Athletika a sportovní hry- ** Dnes v neděli setká se Ateam »Slavie s Müegyclemi Football. Clubem, jedním z nejpřednějších klubů maďarských. Maďaři za svých návštěv v Praze v zápasech proti naší »Slavii« zí skali si sympatie přihlížejícího obecenstva svou uhlazenou hrou. Tím spíše očekávati lze ji u dneš ních hostí »Slavic«; hrajíť v mužstvu vesměs student peštské polytechniky. Co se kvalifikace tohoto stu dentského teamu týká, stačí připomenouti, že porazil letos »Firat Viennu« 3:0, anglickému »Richmond F. C.« podlehli v poměru 4:0, výsledek to zajiste čestný. Pražskému obecenstvu jest toto mužstvo skor neznámo, neboť loňská hra proti »Slavií« odehrála se ve sněhu za přítomnosti nepatrného počtu obecen stva. Začátek zápasu jest o 4. hod. odpoledn na novém hřišti »Slavie«, kde odbývaly se poslední zápasy se »Southamptonem«.
Football Maďar Praha Southampton Slavia Firat Vienna
17 article
Mimo to sehrány budou zápasy o mistrovstv II. třidy, v nichž setká se S. K. »Nusle« s S.K »Unionem.« **Příští neděli, dne 5. května, odehrajes v Praze další zajímavý zápas saisony »S Fa v ile s »Vienna Cricket and F. Č.« z Vídně s nejzávažnějším protivníkem »Slavie« v tomte sou státí, neboť dne 10. prosince 1899 podlehlan » Cricketa »Slavii« 2:0, 8. dubna 1900 z vlitězila na »Slavií« 2: 1, a na podzím roku minulého zvílězila »Slavie« těsně 2 :1. * Termíny A-teamu »Slavie« v květnu 5. května »Vienna Cricket« and F. C.« (zápa v Praze); 12. května »First Vienna F. C.« (zápasv Vídni) ; 16. května Karlsruher F. C. »Frankonia« (zápa v Praze). 25. května Kjöbenhavus » Boldklub « (zápa v Kodani) 27. kvétna Akademisk »Boldklub« (zápas v K daní). ** Mužstvo uherského klubu »Müegotemi F. C.« v němž jsou Lill II., Zsaby, Reiner, Lindner, Gille mot, Lill I., Koch, Hochstein, Maydanszky, Missky Surany, příjelo včera večer v 9 hod. 30 min. Na ná draží uvítáni byli sympatičtí technikové četným členy »Slavie« a množstvím přátel sporlo. Šachy- 1921/40 Čís. 119. Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány Jan Smutný v Příbrami. Úloha čís. 304 (originál) M. Havel v Praze
S K Frankonio Lill Zsaby Reiner Lindner Gill mot Koch Hochstein Maydanszky Missek Surana Jan M Havel Nusle Praha Vídeň Kodaň Příbram Vienna Cricket and F Slavia Cricket Vienna Cricket « and F . C First Vienna Novus Boldklub Lill I
18 article
Bílý začne a dá 3. tahem mat Partie čís, 297. Španělská hra. Hrána v zimním turnaji v Rize. Černý: K. Behting. Bílý: Dro Bobl. 1. e2—e4 e7—e5 2. Jat—f3 Jb8—c6 3. Sf1—b Jg8—f6 4. d2—d1 Jí6xel 5. 0—0 Je4—d6 6. 8b5 x ce bTxc6 (Tarasch a Pillsbary dávají přednost 6. dXc6 7. de5 J15 8. Dd8- Kxds a černý prj stojí lépe.) 7. die5 Jd6—b7 8. Jf3—d1 c6—c5 (lep bylo Jc5.) 9. Jd1—13 d7—d5 10. Sc1—g5! Sf8—e 11. Sg5xe7 Kese7 12. Dd1- d2 h7—h6 13. Jb1— Sc8—e6 14. Va1—dl c7—c6 15. Ddz—f2 Dd8—er 16. Jí3—h4 Vh8—e8 17. Jh4—f5+ Se6)í5 18 Df45 Ke7—í8 19. Dí5—h7? De7e5! 20. f2—f De5—e3- 21. Kgl—h1 f7—f6 22. g2—g1 d5—d4 z g4—g5! h6xg5 21. Dh7—h8+- ? Kf8—f2 25. Dh8 —h5-- Kf7—g8 26 Vf1—f3 De3—e6 27. f1Xg5 f6g5 z8. Ví3—h3 De6—h6 29. Dh5—g4 Dh6—g6 30. Jc3 — Dg6—e4- 31. Dalxet Vesxet 32. Je2—a3 Vel —b 33. Vh3xch4 g5h4 34. Jg3—f5 Va8—f8 35. Jf5xh Ví8—f2 36. Vdi—ci Jb7—d6 37. Kh1—g1 Ví2— 38. Jh4—f3 Jd6—c4 načež následoval konec partie jejž tuto zkráceně podáráme: 39. KfI Ve4 40. b Je3+ 41. Kf2 Vg4 42. Jei e4 43. e3 cxb 44. axkeb Jí5 45. KI3 Vh4 46. Kg2 dXe 47. VKc3 Je? 48 J63 Vh4 49. Je5 Vb5 50. JXc6 JXc6. 51. Vxkce Vcb3 52. Va6 V57 53. Kr3 Kh7 54. Kf4 Kg8 55. Kei Kf7 56. h4 Ve7 57. K(5 Ke7 58. h5 Kd? 59. Ke5 Ke 60. Kde Vf7 61. Va2 a6 62. Ke6 Vfo+- 63. Ke7 K 64. Va2 Ví5 65. Vg7 Vh5 66. Kde + Kh6 67 Ves R5 68. Vb8-. Ka4 69. Kcs Vb5 70. Vfs a 71. VÍ1 Vb3 72. Ke5 Ve3- 73. Kb6 Vb3+- 74. Ka Vh3 75. Va1 Kb4 76. Vbí +- remis.
Černá K Behting jít 7e5 jít 5 dh Jf Jb JXc Vg Virginie vh 5 66 Kb 4 76 Dd 8 Sf 8 h 7 h 8 + Kf 7 Dalxet Vesxet 32 Jei e 4 43 Kei Kf Vbit +remis Dro Boblishing . 1 Sf 1 bTxc 6 c 5 Dd 1 c 7 c 6 15 e 6 27 Vg 4 42 J 63 vh 4 49 Kb 6 Vb
19 article
Partie čís. 298. Hráno v turnaji mistrů v Petrohradě. Špaunělská brá Černý: E. Šiffer Bílý: G. Hellbach. 1. e2—e1 e7—e5 2. Jg1—f3 Jb8—c6 3. Sf1—l Ja8—f6 4. 0—0 S/8—e7.5. Jb1—c3 d7—d6 6. d2—da Jf6—d7 7. Sb5xc6 b7Xc6 8. Jc3—e2 0—0 9. Je2—e 8e7—f6 10. Se1—e3 Vf8.—e8 11. d4— d5 c6 —c5 12. c2—64 Jd7—68 13. h2—h3 Jf8—g6 14. DJl1— de a7—a5 15. Vaj—b1 a5—a4 16. b2—b4 a4b3 17. a2h3 Va8—b8 18. Ví1—c1 Ve8—í8 19. Jg3 —h5 K8—h8 20. Jh5f6 g754f6 21. g2g4 Ví8—g8 22 Kgt—fl Vb8—b4 23. Kf1—e2 Sc8 5d7 21. Jf3 —e Dd8e7 25. f2 —fs Va8—b8 26. Dd2—d3 Vb4 —b 27. Jet—2 De7—e8 28. h3—h4 Vb8—a8 29. Vbl—a Desb830. Valxa8 Db8xa8 31. h4—h5 Jg6 —e 32. Ve1—c3 Da8—at 33. Jg2—e1 Vb7—b6 3 Se3—d2 o7.—c6 35. Dd3——e c6d5? 36. De3—h6 Je7—g8 37. Dh6—f8 a černý se vzdal. hačis. 305. Z turnaje časopisu „Strategie“ Heslo: „Sadi“ vzznob nne
Černá E Šiffer G Hellbach dh Petrohrad e c 6 d 5 Sf 1 Sb 5 xc 6 b c 5 c 2 Jd 7 Dd 8e7 jít 7 Vb Desb 830 c 6 35
20 article
Bilý začne a dá 2. tahem mat. Zprávy šachové. Časopis „Šachmatnoe Obozrenje“ jež pod redake Bobrova v Moskvě v roce 1890 vycházeti přestal počne opět vycházet- Vypsaný turnaj úlohový časopisu „der Richtig Kurs“ odpali, poněvadž zmíněný list. přestal vy- cházeti. Při své zpáteční cestě z Monte Carla zdržel s M. Čigorin v Marseille, kale sehrál dvě hry simultiné. V Mnichovém Hradišti počal vycházeti krajinský list v němž otevřena rubríka šachová, tuto vede pao Šařerling. Dne 10. dubna 1901 skončen mistrov sk turnaj ruský v mistnostech „Ljubitelcj šach- matnoj igri“ v Petrohradé hraný! Ceny ohdržely I. II. G. Hellbach a S. Lebedev s 9182, III. s 81/2 l Clemenc, IV. a V. Dubravicki a Jurevič s 8 výhrami VI. Atkins a Šiffers se 71/a jednotkami- Kabelového zápasu Anglie a Ameriky dne 19. 20. dubna t. r. zúčastní se v Americe: Pillsbury. Showalter, Barry, Hodges. Voight. Bampton. Newman. Marschall a dosud málo známý hráč Lutton, v Angli pak Atkins, Bellingham, Blackburne, Jackson, Jacoh Lawrence, Mills, Ward a snad ještě JJones. Pobaltický turnaj v Dorpaté skončen a sice jak vítězi vyáli: Č. Behting. Rosenkranz, dr. Solm a v Stamm každý s 5 výbrami, jež děli se v prvé čtyry ceny, zajisté vzácný to případ. Rozhodovací zápas v pořadí tentokráte opominut. Ostatními účastníky byli German, Lurje, Strandmann a Wolcenko. Listárna šnchů. B. Mykiska Lisa. Srdečný dík! Těšíme se n další. Čís. 263—296 správné, v č. 292 opravdu na b černý pěšec vynechán, což tímto opravujeme.
M Čigorin Šařerling G Hellbach S Lebedev V Dubravický Jurevič Atkins Šiffers Showalter Barr Hodges Voight Newman Marschall Lutton Bellingham Blackburn Jackson Jacoh Lawrenc Mills Ward Rosenkranz doktor Solm German Lurje Strandmann Wolcenko B Mykiska Lisa Moskva Monte Carlo Marseille Mnichový Hradiště Anglie Amerika Angl Šachmatnoe Obozrenje
21 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na neděli, 28. dubna. Den od začátku roku 118., d konce roku 248. — Východ slunce o 4. hodině 45 min. ráno, západ slunce o 7. hodině 11 min večer. — Východ měsíce o 2. hodině 5 min odpol., západ měsíce o 2 hod. 19 min. ráno. Katolíků svátky: Vitálise. Evangelíků památné dni: Br. Jana Tábor Pravoslavných : Aristarcha. Na pondělí, 29. dubna. Den od začátku roku 119., do konce roku 247. — Východ slunce o 4. hod. 43 min. ráno, západ slunce o 7. hod. 13 min. večer — Východ měsíce o 3. hod. 10 min. odpol., zápa měsíce o 2. hod. 41 min. ráno. Katolíků svátky: Petra muč. Evangelíků památné dni: Olafa Peters Pravoslavných: Irenea. Povětrnost. m. Z Vidně, 27. dubna. (Zvl. telgr. »Nár. L.«) Nejnižší tlak vzduchu 745 750 mm. nad západ ními Alpami, nejvýšší tlak vzduchu 780—-775 mm nad Finskem. Očekávati lze při jiho-východníct větrech a po většině jasné oblo ze po časí suché a teplé. Meteorologická pozorování na rozhlodně na Petřini 325 metrá nad mořem. Dne 26.—27. dubna 1901 9 h. več. 7 h. ráno 2 b. odp. Tlakoměr. 728.7 729 6 7301 Teploměr C. + 52 + 8.6 + 184 Vihko . . 63 76 5 Obloha . jasná polojasná větš, pod Síla větru ostrý mírný ostrý Teplota nejvyšší ve stinu + 12.0 na slunci + 28.4 Teplota nejnižší ve stínu + 3.2. vpři zemi + 1.3. Slunce svítilo 51/2 hod. Frům. rychlost větru za hod. v km. 247. Srážky v mm 0.0.
Aristarchos Petro Peters Ireneus Alpy Finsko Petřin Jan Tábor mm + 184 Vihko
22 article Král.české zem. divadlo v Praze
Král.české zem. divadlo v Praze Národní divadlo Odpol. o 3. ho Návrat. Drama o třech dějstvích. Napsal Karel Želenský. Režisér: K. Želenský. Začátek o 7. hod. 195. hra v předplacení. aO 3. čtvrtka DALBO- Velká národní opera o třech dějstvích od Bedřicha Smetany. S lextem od Josefa Wenziga, úpravil v J. Novotný. Režisér: Rob. Polák. Dirigent : Karel Kovařovie. Po prvním dějství přestávk Konec před 10. hod.
Král Návrat Želenský K Želenský Smetan Wenzig J Novotná Rob Polák Karel Kovařovie Praha národní divadlo
23 article
V neděli 28. dubna.
24 article
pondělí 29. dubna
25 article
196. hra v předpl. 4. čtvitka
26 article Noc na Karlštejně.
Noc na Karlštejně. Švandovo divaülo na Smichove. V neděli 28. dubna. Začátek o 1/84. hod. 1027 Liščí kůže. Veselohra o 3 jedn. od G. Kadlburga. Přel. K. Lier Začátak o 7. hod. Rodina Poubiquet. Fraška o 3 jedn. od A. Bissona. Denní prodej lístků u divadelní pokladny od 9 do 12 hodin.
Švandův G Kadlburg K Lier Poubiquet Fraško A Bisson Karlštejn
27 article Pistěkovo divadlo na Krdl. Vinodradeci.
Pistěkovo divadlo na Krdl. Vinodradeci. V neděli 28. dubna. Začátek o 1/*24. hod Po třeli: Zaza a její dcera. Sensační hra o 5 jedn. s předuhrou. Napsal R. Veselý. Začátek o 347. hod. — Novinka. — Poprvé:- Režná košlle. Hra z lidu a pro lid o 4 jedn. Napsal C. Karlweis. Vstuponky na sedadla vydávají se ráno od 1/29. do 10 hod. v divadle u pokladny. 1019
Zaza R Veselá C Karlweis Krdl Pistěkovo divadlo
28 article Divadlo „Urania“ navýstaviští v Kr. Dboře.
Divadlo „Urania“ navýstaviští v Kr. Dboře. Reditel V. Suk 10219 neděli 28. dubna. Začátek o 4. hod. Zahajovací představení. — Poprvě. — Novinka Klepy. Veselohra o 4 jedn. od M. Baluckého. Režii má pan B. Kovář. Začátek o 127. bod. — Poprvě. — Novinka :o Lilli Francouzská komedie o 5 jedn. od Henequina. Režii má p. Fr. Šípek. Předprodej lístků v trafice na Příkopě proti Špinkům do 12. hod. polední Provolání. Šlechetným lidumilům naskytá se příležitost aby projevili milosrdenství své jako v málo kterém případě jiném. Jedná se toliž o poskytnutí měsíčně se opaku jíeího příspěvku v obnosu 10 zl. na slepé idiotické dítě českých rodičů, kteří kromě toho mají dvě menší ditky a jak zcela podrobně vyšetřeno bylo v nejtrudnějších poměrech žijí Neštastné toto útlé stvoření jest rodičům svým ustavičnou překážkou při jich výživě, tak že surový otec jeho tak s ním zachází, že i o život dítěte jest se co obávati. Přijetí dítka toho do opatrovny Klarova ústavu slepeů je nemožno ztě příčiny, že jest idiotické, vzdelání neschopné a následkem neblabého stavu svéhio ustavičně znepokojovalo by oštalní chovance i hleda tudiž ústav ten vzhledem k nevyliči telné bídě dítka toho šlechetné lidumily, by umožuili, aby dítě to muhlo dáno býti k velmi hodné rodině, kter k cíli tomu jest již vyhlédnuta, do ošelřování. Bližší zvěděti fze u ředitelství Klárova ústavu slepců.
Dbora V Suk M Balucký Šípek Špinka Králové Francie Klarův ústav slepe Klárov ústav slepec
29 article
V zvb sla
30 article
dloh (Z a s l á n o.) Vzorkovéi kostkové dětskéj damnské punčochy, proužkové i hladké, pietoně i stívkové ponožky, bavlnéné i přízové, levné i moderní rukavičky, fanelovéi trikotové, ozdobné i jednoduché turistické košile, maco i normátní, vzorkové i hladké triko- tové košile, sitkované i husté, damské i paunské nátělničky, obyčejné i jezdecké, tenké i silué spodky, modrá i různobsrevná, proužková i vzor- ková nánořnická trička dětská, vlnéná i ha- vlněná, žakartová i proužková oyklintická lýtka, stávkově i pletené, kostkové 1 vyšiváné svontry, široké i úzké, levné i drahé vložky a krajky paličkovaně v báječném výběru má nia sklade velkozávod Pošumavské pletárny, založené Ná- rodní jednotou pošumavskou, Praha, Melantri- ohova ulice čís. 2. (uhce z Můstku na Staro- městské náméstí), a to levněji než věude 10126 jinde.
Praha Melantri
31 title
VPAIEN ZATCE
33 article Shiv
Shiv 78ee
34 article Jtečnou příručkou
Jtečnou příručkou ke každému atlasu, pro čtenáře novin, učitel stvo a studující všech ústavů, jakož i vešker intelligenci naší, jest rlobuS.
36 title
Hejdy Tučka v Praze.
Hejda Tuček Praha