3
masthead
28. dubna 1901
4
article
mistě si na něho často stěžovali. Na stolici arci
biskupské bude však Chorvatům přece vítán.
poněvadž byla obava, že se zaderským metro
politou stane Vlach, kapitulní vikář zaderský
Borzatti. Chorvaté se nadějí do nového arci
biskupa, že mímo jiné zaujme také stanovisko
příznivé hlaholské bohoslužbě, jíž se úsilovn
domáhá nyní celé katelické Přímoří.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 27. dubna-
školské reformy v Rusku.
Z dopisu do »Denníka Poznaňského« vyjí
máme vysvědčení: Ruskému časopisectvu dlužno
vzdáti zaslouženou pochvalu, že se starě, aby
vzbudilo u širokého obecenstva zájem pro školske
reformy. Ve všech listech každodenně možno
čísti všelikerá zbožná přání professorův, učiteli
publicistův i lidí celkem neznámých.
»Tpaxa« shrnuje návrhy na školské
reformy v tyto body:
1. Třeba zvýšiti rozpočet ministerstva osvěty
aby mohlo rozmnožiti počet sko l ka
ždého druhu, od vesnických až po university
Učitelských sil je dostatek.
2. Třeba z výšiti služné učitelů
zvláště na školách obecných. Je mnoho případů.
že učitelé opouštějí zvá místa a hledají si jiná
zaměstnání. Vesnický podučitel, jenž dostává
217 rublů ročního platu, nemůže se ani uživi
ani odit, ani zaplatit byť. (Případů z Rakousk
známých, že učitelé z bídy sáhli si na život
v Rusku, jak se zdá, přece není.)
3. Třeba ze školy střední uděla
školu ruskou pedobně, jako byls
řecká gymnasia školami řeekými.
Chorvat
Vlach
Praha
Rusko
5
article
Řečtina a latina buďtež úplně vyhozeny a z
to rozmnoženy hodiny jazyka, ruského, novo
dobých literatur a věd přírodních. (V tom smyslu
náleželo by reformovati střední školství také
v Rakousku.)
4. Třeba úplně změniti systém učebný
Žák má býti zbaven všeho učen
mimo školu.
5. Třeba zrevidovati úplně u čeb-
nice, aby v nich nebylo ničeho, co
by uráželo ruský národní cit. (Kdyby
taková reforma předsevzata byla u nás, málo
českých učebnic by obstálo.)
Co se týče návrhů na reformy učení vyso-
kého, panuje v nich dosud úplný zmatek. Mnoho
slov, přesných plánů málo. Věc universitní roz-
bila se na tři části: na věc, studentskou, na
professorskou a vědeckou. Prvou někteří chtěj
rozřešit tím, že by studentům přiznáno bylo
spolčovací právo, druhou tím, že by professor-
ským sborům dána byla úplná samospráva, a
třetí tím, že by universita přestala býti seme-
ništěm, kde se vyučují a zkoušejí budoucí státní
úřadníci, a hleděla by si pěstování vědy k vůl
vědě, nikoli k vůli potřebám státu.
nss
Žák
Rakousko
6
article
Bulharští ministří o Makedonském
komitétě.
Zpravodaj »HoB. Bp.« byl na a meetingu
Makedonského komitétu, kde protestováno proti
Rusku a velmocem, že nepodporují politiku Ma
kedonského komitétu. Dopisovatel potom o Mak
kom. mluvil s ministry Radevým, Danevým, M.
Sarafovým a gen. Paprikovým a oni všichni se
shodovali v tom, že proti Mak. kom. bylo nutno
zakročiti. On svým terrorem zasahoval i do
věci vnitrobulharských, vyvinula se z něho ja-
kási tajná vláda, stát ve státě. Úřady i policie
se ho bály a zavíraly oči k jeho nezákonnostem.
Zvlášť nesnesitelným se stal, když začal vydírati
peněžité příspěvky na své účely. Nutili platit
bohaté i chudé, Bulhary i Rumuny, Turky i
židy. Postrach bulharského obyvatelstva před
Mak. kom. je tak velký, že nedávno jistý občan
ve Vídině, jenž se vyplatil komitétu 2000 fr.,
odepřel vydati proti němu svědectví před soud-
eem vyšetřovatelem. I armáda byla zachvácena
touto nákazou. Boris Sarafov veřejně mluvii,
že za ním půjde nejprve »jeho« pluk a za
tímto ostatní. Není ale pochybnosti, že výbor
užival prostředků komitétu také k osobným úče-
Iům. Všichni jeho členové žili bohatěa
široce. áalei
Proeess Sarafova a soudr.— líčiti
se bude před porotním soudem sofljskýmv
květnu nebo červnu. Poroty bulharské maji
7 členů« tři z občanstva a 4 jmenované vládou.
Při takovém složení poroty se zdá, že Sarafov
nevyvázne.
Min. Danev rozhodně popřel, že by agitá-
toři Makedonského komitétu byli připravovali
připojení Makedonie k Rakousku. Ani fanatičt
rusofobové na nic takového nemyslili.
Radevý
Danevý
M Sarafův
Mak
Bulhar
Rumun
Turek
Sarafov
Rusko
Vídina
Makedonie
Rakousko
7
article
Německý strach před Ruskem.
Na Němce nezůstalo bez účinku, když se
veřejně prohlásilo v novinách i v říšském sněmu,
že Poláci pod pruským jhem začínají snít o ru-
ském osvohození. n io
»Berl. Börsencouriers uveřejnil o tom člá
nek, ve kterém nejprvé praví, že »každý spolek
Poláků s Rusy proti Němcům je planým stra-
šákem,« ale dále prozrazuje, že Němci tohoto
strašáka skutečně se bojí, neboť kdýby se ne-
báli, nezažehnávali by ho. »Nevěříme«, píše.
»že Poláci v případě války povstanou proti Ně-
mecku a přejdou k Rusům, ano nevěříme ani,
že by četněji desertovali. A kdyby se to
přece stalo, však je živel německý v Po-
znaňsku, Prusech Západních a na Slezsku dosti
silný, aby zbavil armádu německou nemilé po
vinnosti zkrocení polské revoluce : na ni vysta-
čila by německá protirevoluce.« Dál se list po-
těšuje, že shoda rusko-polská je nemožná z
příčin vyznání a že Poláci, navyklí na kon-
stituci, nesrovnali by se s ruským absolutismem.
Poláci mají z takově mluvy dojem,ž
Němci sami pouštějí na ně strašáky. Dokud
Němci dokazují, že je nutno Poláky poněmčit,
volají, že německý živel mezi Poláky je slabý
— a hlel najednou je silný! To není nic ji-
ného, leč plané zastrašování. Také německá
konstituce není pro Poláky drahocenným statkem,
zvláště když jsou prohlášeni za lid bezprávný.
pro nějž konstituce neplatí. Ani náboženský f-
natism proti Rusům Prusko vice neroznítí. Pra-
voslavné Rusko je ke každému vyznání snáše-
livo, což nelze říci o Prusku, jež také se vy
znáním od Poláků různi.
Němec
Polák
Berl
Rus
Prusko
Rusko
Slezsko
Prusko
8
article
Prvý polský »rebel« v německé
Prvý polský »rebel« v německé
armádě.
V Poznani dne 22. t. m. jistý polský voják
ohlásil se německému poddůstojníkovi po polsku
slovem »jestem« (jsem, t. j. z de). Německé
listy udeřily na poplach, že se objevil v německé
armádě prvý polský rebel.
»Kurýr Poznaňský« podotýká k tomu, že
polští vojáci, kteří za Prusko prolévali svou
krev u Králové Hradce a Sedanu, mají právo
hlásiti se po polsku.
Proti usurpaci pruské.
V Brunšvíku zasedá nyní osmá řádná sy
noda zemská. Oba welfské spolky požádaly ji
přípisem, aby pohnula církevní správu brunšví
ckou, by do všeobecné církevní modlitby vřa
děna byla i »modlitba za vévodu Arnošta August
z Cumberlandu a Brunšvíku a Lüneburku, na
šeho zeměpána a nejvyšší jeho rod«. Po-
něvadž dřívější taková podání hr. Schulenburg
Hehlena ke konsistoři a k vladaři brunšvickému
princi Albrechtovi zůstala bez výsledku, odká-
zala synoda podání to církevně-právnímu výboru
k předběžnému projednání a tento pověřil již
posl. Kulemana, radu zemského soudu, dobro
zdáním.
Konečné dobrozdání to uznává, že 1. vé-
voda z Cumberlandu jest »zeměpánem«, 2. že
ale pro dobu vladařstva vyloučen jest. z vyko-
návání zeměpanských práv svých, 3. že toto
vladařstvo stanoveno bylo aktem činitelův stát
ních a že lze je změniti opět jen cestou zá-
konodárnou.
Na základě dobrozdání toho navrhl výbor
zamitnutí zmíněného podání. Záležitostí tou
bude se zabývati synoda v příští schůzi.
Jak známo, dědic království hannoverského,
kteréž si Prusko roku 1866 přisvojilo, má nárok
také na trůn brunšvický; nieméně Prusko, vi-
douc v něm nepřitele, dosadilo bez okolkův do
tohoto vévodství svého prince Albrechta za »vla-
daře« a bojí se nyní jména pravého dědice
trůnu dokonce i — v modlitbách.
Arnošt August
Schulenburg
Albrecht
Poznaň
Hradec
Sedan
Cumberland
Kuleman
Prusko
Lüneburk
9
article
Ještě k eestě Delcasséově.
Orleanistický »Soleil« radí Rusku za příle
žitosti cesty Delcasséovy na Rus, aby se ne-
angažovalo příliš na dálném Východě, poněvadz
Francie potřebuje jeho nejen k zachování míru,
ale také jako spojence, kdyby se naskytla v Ev
ropě příležitost k národním »nápravám«. Odvela
proti Německu jest tu napovězena jasně dost
Podivně tvrzení poďává »Daily Telegraph«
Delcassě a Lamzdorf jednají prý o společné
akci franko-ruské v Persii a zálivu perském
Delcassé soudí prý, že toliko Rusko je povoláno
jménem civilisace a světováho miru Evropu spo-
jiti s perským zálivem a indickým oceänem sití
železniční, k čemuž prý rusko-francouzský spolek
značně může přispěti. Francouzi s Ruskem mají
prý vykořistiti opřirozených bohatství Persie
ruská politika v Petrohradě měla prý by praco-
vati v tomto obapolném zájmu.
»Daily Telegraph«, myslíme, straší tu sama
sebe bubákem. Jinak jest pochybno, že Rusko
i Francie, jež mají eo činiti na různýchi stranách
jiných a jimž kyne několik zápletek, piro tu
chvíli chtěly by uváděti ještě i otázku per-
skou na jednací pořad, zvláště když by to zna-
menalo pracovati shodě anglo-německé do rukou.
Delcasséův
Francouz
Rusko
Rus
Francie
Německo
Persie
Evropa
Petrohrad
10
article
Mezi Francii a Vatikánem.
Papežský nuneius pařížský, Msgr. Loren
zelli, byl příjat papežem Lvem XIII. Zpravodah
»Figsra« píše o této audienci: »Msgr. Lorenzelli.
opustiv Bolognu přibyl do Říma, aby podal
podrobnou zprávu papoži o církevní politice
francouzské. Mohu vám sděliti, že se papežský
nuncius do Paříže co nejdříve vrátí a že tedy
nebude odvolán, ač zjisté kruhy francouzské
k úplné roztržce s Vatikánem u samotného pa-
peže pracovaly. Lev XIII. jest muž až přília
samostatný, než aby se dal strhnouti k tomuto
povážlivému kroku, který by mohl míti vážné
následky pro Vatikán. Co chtěl, papež říci, vy-
slovil jasně ve svém pastýřském listě ke kardi-
nálovi Richardovi a v poslední konsistoři. «
Bresci sešílel.
ži
»Rappelu« se oznamuje z Říma: »Kralo-
vrah Bresci se ve svém hrozném žaláři zbláznil.
Vlašská policie hleděla všemožně, aby zpráva
nepronikla na veřejnost. Jak se našemu zpravo-
dajovi ujišťuje, byly útrapy Bresciovy, jež mu
bylo v žaláři snášeti, nesnesitelny.«
Loren
Lev XIII
Richard
Bresciův
Francie
Vatikán
Bologna
Řím
Paříž
Brescia
Lev XIII
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
V páteční schůzi poslanecké sněmovny podal
poslanec Fr. Hovorka a soudruzi následujíc
návrh ve příčině zamezení volného pro
deje lihových nápojů v ozavřenýc
láhvích a malých nádobách vůbec:
Kořaleční mor šíří se v takovém ohromném
rozměru, že budí mezí občanstvem intelligenfním nej-
větší obavyi e7 72e bo
Šíření pokračuje nejvíce v chudých krajinách
horských, leč ani místa průmyslová a továtní ne-
mohdu z rozsahu tohoto šření vyňata býti.
Účinky jeho jsou hrozné. Celé massy lidu upa-
dají následkem nestřídmého pití lihovin do stavu
politování hodného, neboť ztrácejí dovednost a způ-
sobilost k různým výkonům a stávají se vůbec ku
práci neschopnými. Proletariát tím roste a proto
také stále častěji čteme v časopisech v rubrice z
soudní síně o skutcích skutečně hirůzy plných.
Zdražení lihu a všecka dosavadní opatření ne-
stačí, aby se toto zlo zmenšilo nebo dokonce za-
mezilo.
Hovorka
Francie
poslanecký sněmovna
12
article
Hlavní příčinou tohoto zla jest svobodný prodei
lihových nápojů v nádobách uzavřených.
V obchodech takových se zákon obchází a pro-
dávají se lihoviny takořka zcela svobodně jako
v obchodě koncessovaném v nádobách otevřených
Kontrola je tu příliš slabá, ba skoro žádná. Ob-
chodník si také dovede pří nahodilé kontrole po-
moci a málo kdy jest potrestán. Vymluví se, že jestl
podal někomu nápoj v nádobě otevřené, dal mu nápo
ten zdarma. Ovšem píják koupil dříve jiné zboži
zaplatil je dráže a cena podaného nápoje jest již
v účtu za zboží jiné obsažena.
To děje se i v obchodech se zbožím střížným
v podobných obchodech, kde nemají vůbec povolení
lihové nápoje prodávati ani v nádobách uzavřených.
Že se v takovýchto obchodech, ať již se zbožím
smíšeným s povolením prodeje lihovin v nádobách
uzavřených aneb v obchodech jiných, kde vůbec
povolení nemají, zhoubné šíření kořalečního moru
velice podporuje, není třeba ani odůvodňovati.
Nejlepší příležitost k pítí dává krám, tam se
nesedí u stolu, nádobu naplněnou každý vyprázdní
jedním rázem a není proto kontrola snadná. Není
možno zjistiti, že někdo pil, poněvadž přistihuutí je
těžké.
Ob
13
article
V takových obchodech se často lihové nápoje
vyměňují za jiné zboží, jež není někdy ani počestným
způsobem nabyto.
V místnostech těchto mohou býti nápoje lev
nější, nežli v řádných hostincích, poněvadž platí
nepatrné daně, režie jest poměrně malá, výroba bývá
obyčejně vlastní a pokud kořalek se týče, bývají
často zdraví škodlivé.
Řádní, pod přísnou kontrolou jak úřadní tak
občanskou stojící hostinští, kteří musí míti koncess
a platí značné daně, živnostenské bolety atd. atd.
kteří jsou nuceni již se stanoviska morálního udržo-
vati pořádek, netrpěti v místnostech svých opileů
ani hochů nezletilých, ani nemohou dávati příležitost
k šíření moru kořalečního, jsou těmito nekoncesso-
vanými obchody do největší míry poškozováni. Jim
není možno za tak nízkou cenu prodávati a ne
mohou užiti všelikých výhod jako obchodníci s liho
vými nápoji v láhvích.
Z důvodů těch navrhují podepsaní:
Slavná sněmovno, račiž se usnésti:
Prodej lihových nápojů, piva, vína a kořalky
v nádobách otevřených neb uzávřených, pokud se
týče v obchodu v malém, spadá do oboru živnost
koncessovaných a nésmí se obchod ten nikým, kd
nemá koncessi, provozovati. Rovněž nesmí se obcho
s lihovinami v nádobách uzavřených s některým
jiným obchodem slučovati.
V ohtedu formálním navrhujeme, aby příděler
byl návrh tento výboru živnostenském ui
Jim
14
article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Nedlouhá dělí nás již od slávností sokol
ských doba. Za krátko nadejdou okamžiky
kdy Sokolstvo české, po svědomité přípravě u
přitomnosti celého národa českého skládati bude
účty z vykonané práce a před zraky mnoh
zástupců nejen národů siovanských, alec i ciziny
podá doklad o vnitřní své síle a o vyspělost
národa českého na poli tělnsné a mravní vý-
chovy. Sjezd Svazu českoslovanského. Sokol
stva vzbudil za hranicemi zájem neobyčejný,
jest patrno, že cizina se zvědavostí pohliží na
chystaný svátek sokolský, na poslední dny mě-
síce června t. r. položený, Sjezď českoslovan
ského Sokolstva stává se tím i pro ostatní
vrstvy lidu našeho vysoce důležitým podnikem
a vybízí k jednotnému projevu národnímu. Na
tomto základě byly také zahájeny práce pří-
pravné a v tomto směru hodlá Sokolstvo české
vybudovali velkolepé dílo, důstojné kulturního
života našeho. — Dny slavnostní položeny n
28., 29., 30. června a 1. července.
Praha
svaz českoslovanský
Sokol
15
article
Pořaď slavnostní jest již vypracová
a bude co nejdříve ohlášen. Ve stručných ry
sech můžeme vybrati důležitější body.
V pátek 28. června: Vitání, hostí
uvádění jich ve vykázané byty. Odpoledne
večer koncert na Žofině. Večer pořádáno bude
současně elavnostní, představení v Národním
divadle.
V sobotu dne 29. čeryna od 6 h -
din ráno závody družstev sokolských a zkoušky
na jednotlivá cvičení, jež zaměstnají členstvo
cvičící po celé dopoledne. Odpoledne o 5. hod-
veřejné cvičení na Letné, z něhož uvá
díme: 1. Prostná cvičení Sokolstva. 2. Vystou
pení dorostu. 3. Vystoupení ženských odboru
4. Vystoupení sokolské zupy krušnohorské. 5. C i-
čení hostr. Večer pořádána bude lidová slav
nost na výstavišt.
V neděli dne 30. června. Rán
pokračováno bude v závodech. Dopoledne p rů-
vod z Král. Vinohradů na Staroměstské ná-
městí. Odpoledne o 5. hod. veřejné c v
čení jednot sokolských na cvičišti s tímto po-
řadem: 1. Společná cvičení prostná. 2. Vy-
stoupení moravsko-slezské Obce sokolské.
Rán
Král
Letná
národní divadlo
16
article
Vzorná cvičení. 4. Cvičení na 40 koních. Ve-
čer pořádán bude přátelský večer slovanského
Sokolstva na Žofině a ve vinohradskom Národ-
ním domě.
V prondělí dne 1. čeryna odpoledne
veřejné ovičení jízdy sokolské, načež slavnos
na Letné. 5vo i in
Cvičení konána budou na rozsáhléme cvičišt
na Letné, jehož plány sestavil inženýr Ludví
Čížek, předseda stavebního odboru sletového
Cvičiště pojme šest tisic borců. Náklad jeho čin
60.000 K. Hlavníl dva vchody zna cvičiště ze
slavnostní třídy, brány Füignerova a vTyršova,
okrášlenyí budou skvostně provedenou plastickou
ozdobou dle návrhu pana prof. Stanislava Su-
chardy. Stavba cvičiště, prováděná podnikateli
pp. Bilkem a Hubáčkem, jde velico čile ku předu,
takže jiždnes možno shlédnouti obrovskou jeho
kostru. Po sletu bude cvičiště toto pronajímáno
za poplatek korporacím a spolkům k pořádání
různých podniků. Příslušní činitelé upozorňují se
na výhodnou příležitost tuto s připomenutím, aby
si hleděli zavčas propůjčení cvičiště zabezpečiti.
Přihlášky přijímá slavnostní výbor. Na západní
straně cvičiště postavena bude hlavní tri-
buna s místy k stání, sedadly a loži, podél
severní a jižní strany tribuny k stání.
Listky dány budou do předprodeje. Již dnes je
po lístkách značná poptávka a nutno si proto
především listky do loží a na sedadla předem
zakoupiti. Cena lístků bude co nejdříve ohlášena.
Přihlášky vyřizuje finanční odbor. K dnům sle-
tovým vypraveny budou z různých stran zvláštní
vlaky dod Prahy za snížené jízdné.
Čížek
K Hlavníl
profesor
Stanislav
Bilek
Hubáček
Letná
Praha
17
article
Železniční odbor sletový, řízený
panem Norbertem Srbem z Prahy, jemuž uložen
úkol umožnění a zlevnění jízdy po dráhách pro
účastníky sletu, vydal již župám a jednotám
sokolským potřebný návod a pokyny.
a fbytování účastníků rozšířeno“ letoš-
ního roku na členstvo, ženské odbory a dorost.
Dle předběžně sestaveného plánu ubytovacího
pro členstvo umožní bývalá králodvorská kasárn
na Josefském náměstí zaopatříti nocleh“ 3000
osobám, v tělocvičnách pražských a předměst-
ských ubytováno bude rovněž 3000 osob
v různých jiných místnostech 1500— 2000 osob.
Ubytování členek ženských odborů svěřeno » Te-
locvičnému spolku paní a dívek v Praze« ve
spojení se ženskými odbory předměstskými. Do-
rost ubytován bude pod přísným dohledem v bu-
dově čís. 112—IV. v Praze, pražskou obcí pro-
půjčené. Zpříjemnění pobytu dorostu z ven-
kova, který se těž zúčastní veřejného evičení,
vzal si za úkol odbor zábavní a žádá přátel
mládeže, především pp. učitele, kteří by byl
ochotni jej Prahou ve volných chvílích prová-
zeti za účelem ukázání památek a starožitností,
aby to laskavé sdělili p. Ferd. Vlasovi v Praze.
II., na Rybníčku č. 20. Uvěsti dlužno, že ně
které jednoty nabídly členům jednot sokolských
z uzavřeného území pohostění zdarma. Bylo by
dozajista dobře, kdyby krok tento nezůstal ne
povšimnut a došel následování.
Zábavnimu odboru připadne ve
dnech sletových jeden z nejdůležitějších úkol
Norbert Srb
Ferd
Uvěst
Praha
josefský náměstí
spolek paní a dívka
18
article
neboť bude míti za povinnost vyplnění slavnost
ního pořadu. Dle rozvrhu pracovního, ve slav-
nostním pořadu naznačeného, seznáváme postup
chystaných zábav a slavností, jichž podrobné uspo
řádání jest nyní hlavní jeho péčí. Odhoru zá
bavnímu předsedá p. dr. Karel Čermák.
Jednatelským odborem, řízeným
osvědčeným pracovníkem sokolským drem. Jos.
Scheinerem, vede se veškerá rozsáhlá práce sle
tová, vyřizují potřebné věci ostatních odborů.
obstarávají tiskopisy, záležitosti redakční, kance
lářské a pod. K rukoum odboru tohoto zřízenu
slavnostní kancelář sletové, která se od počátku
měsíce května nalezati bude v hotelu p. Šeb-
kově »U černého orla« v Praze, II., na / Poříč
č. 13. — Náklad s letošnímo nsletema spojený
přesahuje přes 100.000 K.ónanil a o
K částečné jeho úhradě obrátil se finan
činí odbor nasčeskou veřejnost se žádosti
podporu, vspolehaje na vlasleneckoup ochotu na-
šich úřadů samosprávných, ústavů peněžních
různých podniků. Dosudo sešlo se na přispěvcíeh
ná 25.000 K, z čehož připadá 20.000 Ka n
obec pražskou. Vzhledem k tomu, že výdaje le-
tošního sletu tak značné dosahují výše, pevne
doufá finanění odbor, že pochopeny budou snahy
Sokoistva, nesouri se k velkolepému projevu
lidu českéhopřed nejširší cizinou a že nezů-
stanou bez potřebné další podpory se strany při
slušných činitelů.
Příspěvky, jež se v denních listech praž
ských stvrzují, buďlež laskavě, zasílány p. Ed.
Warausovi, (pokladníku slavnostníhono výboru
v Praze, L., Stará rychta. V čele odboru finaně
ního stojí p. Karel Vendulák, který záležitost
dinanční vedlsja řídil již při II. a III. sletu so
kolskémn. n en
doktor
Čermák
Scheiner
Sokoistva
Ed
Waraus
Vendulák
Praha
II
Ka můj
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Parlamentní komise klubu svobo
domyslných lidových poslanců če
ských na říšské radě má schůzi v úter
dne 30. března o 10. hod. dopolední.
— K volbě ve všeobecné kuril skupin
smíchovsko- kladenské. Siluace, jakou z
stihnou na Smichovsku a Kladensku dnem do
plňovací volby, 30. dubna, páni volitelév
kurie, jest podstatně změněna oproti okolnostem,
za jakých vykonána původní volba dne 3. ledna
Ježto dřívější poslaneg, kterýž mandát tent
držel bez mála čtvrt roku jen poubým formá
ním právem písmeny volebního řádu, mandátu
foho se vzdal ještě, přesně ve lhůté, kterou?
zákon stanoví jakožto krajní mez platnost
funkce dosavadních volitelů, přistupují k voleb
nímu osudí volitelé titéž. Ježto se při prvn
volbě jednalo o společný postup všeho národ
ního voličstva této kurie proti socialní demo
kračii, zasadily se důvěrnícii národní strany
svobodomyslné o to, aby v listině volitelů na
lezli přiměřeného zastoupení také stoupene
národně-sociální strany a hlasy obou stra
těchto sjednoceny byly na osobě kandidáta.
jmenovaného stranou národně sociální. Ovšem
hlasovali stoupenci strany svobodomyslné pr
něj hlavně v pevném, »neklamnýmí« přípo-
vědmi oprávněném očekávání, že zvolený po-
slanec i se svými soudruhy bude k posile
rozmnožení strany svobodomystně. Že tofo oče
kávání bylo zklamáno, jest známo a není tak
ani nikoho tajno, že zvolenec obou národníc
stran postavil se do nejkrajnějšího odporu preti
straně svobodomyslné. Zkušenosti tyto nemohly
zůstati bez dojmu ani na voličstvo, ani na dů-
věrníky naší strany v obvodu ani konečně na
svobodomyslné volifele. Již ta okolnost, že sku
pina kladenskosmíchovská zkrácena byla čtvr
roku o zastoupení na říšské radě, neboť jej
poloviční poslanec oslabovalí zastupitelstvo ná
Kladensko
20
article
roda našcho po celou tu dobu o jeden hlas
zůstavila ve straně svobodomyslné pachuť hoř-
kosti, již zajisté neodstranily ani ostatní známe
události, jevíci při každé přiležitostí stranu na-
rodně sociální jakožto nejvášnivějšího odpověd
nika proti straniě svobodomyslné. Důvěrníci ná-
rodní strany svobodomyslné ve skupině tétos vy-
hověli tudíž náladě volitelů své strany, velmi
energicky projevené, když usnesli se ke dni
30. dubna na samostatné kandidatuře, o čemž
ostatně podávají svým provoláním volebním
zprávu na jiném místě »Nár. Listůs. Tu vy-
kládají pak i způsobem důstojným a přesvěd-
čivým, proč rozhodli se kandidovati dra. Enn
Engla mimo jeho počin, přes jeho odmítnui
kandidatury i vzdor jeho projevu námi včera
uvéřejněnému. O vlastnostech muže v českém
životě národnímii i politickém tak proslulého.
jako jest dr. Em. Engel, tento prototyp poli
tické morálnosti a naprosté, celého muže vyčer
pávající odevzdanosti věci národní, netřeba za-
jisté horovati před volbou, při níž nestaví se
šám do bojevolebního, nýbrž do něho postaven
byl mimo své přičinění. Tolik však« zajisté
možno říci, že není ani třeba ve volbě této j te
přve vyslovovati vedlei jména Englo v
jméno kandidáta strany národně sociální, pane
JUC. Choce, aby hodnoty osobnosti Englovy vy-
níkly, nelze však zneuznati, že kontrast jes
tím působivější, že mužem důvěry národně-
sociální strany vyhlédnut představitel významu
tak ničivě mizivého, který ještě při volbách
předposledních podpisoval manife sty s o c-
álně demokratickél Rozhodnutí důvěr-
níků strany svebodomyslné o kandida tuře
Engl
em
Engel
Englo
JUC
Choc
Englův
21
article
Englově bylo nutnosti lím větší, čím nepře-
konatelnějším seznán byl odpor celé řady vo-
litelů strany svobodomyslné vzbuzený vystupo-
váním strany národně-sociální a nabidkou kan-
didáta takového profilu, jako jest p. Choc. Do-
poručujeme tudíž s veškerou rozhodností všem
stoupencům strany naší ve volitelstvu V. kurie
obvodu kladensko smichovského, aby vyhověl
vyzvání svých důvěrníkůdi co nejdochvilněji
v počtu co nejúplnějšímna postupem co nej
svornějším. Obzvláštní podminkou zdaru jes
pak zachování politické kázně až do posledního
okamžiku aktu volebního. Neníť vyloučeno, že
bude nutno v úterý vykonati volhu užší a proto
jest nutno, aby volitelé vytrvali na svých mi-
stech až do prohlášení neklamného výsledku
volebního i aby vykonali povinnost svou bez
úmoru i podruhé. Každý, jemuž je nejen zdan
české věci a prospěch národa drahým, ale i váž-
nost zastoupení jeho na říšské radě nade vše
odevzdá stůj co stůj hlas svůj muži politického
věhlasu a zkušeností nabyté věnováním celého
života, politickému chavakteru ryzí' vytříbenost
Englův
Choc
22
article
Číslo 116.
AS
dru. Em. Englovi, lékaři na Král.
Vinohradechl vael
nsea
— Různé manévry. Strana agrární, jež
byla vznikla z nesprávného a ničím neodůvod-
něného názoru, že strana mladočeská neháji
dosti horlivě zájmů rolnických a které se za-
chtělo u lidu našeho až příliš vyvinutému smyslu
napodobovacímu proto, že velkou agrární stranu
mají také v Německu, necítí se býti přes to,
že ji bída ve stavu rolnickém sama nadhání
proselyty, dosti bezpečnou ve své nynější po-
sici a nálada její není nejlepší. Také uvnitř této
strany vznikly neshody rázu zásadního, lidé
vyvinutějším politickým vzděláním v této straně
nemohou zejmena pochopiti, jak strana země-
dělská může postupovati rámě vedle raměnese
stranou,tjejíž programem jerozvrat nynějšího spo-
lečenského řádu a ktará v ohledu hospodářském
chtiti musí pravý opak toho, co by chtěli páni
čeští agrárnici. Z příčiny té hledaji pomo
Engl
Král
Německo
23
article
jinde. Ne snad u strany svobodomyslné, která
ovšem s nimi smulných nabyla zkušeností, nýbrž
u Staročechů. A tito prý jsou ochotni, pány agrár-
nikynospasit. A mezi Staročechy je prýc proud
vstoupitio opěť do života oveřejného a zúčastniti
se bojů a zápasů jako dříve. Se strany povážli-
vějších přý se z toho zrazuje, však mladší ge-
merace staročeská nechce prý se nadále se za-
loženýma rukama dívati na to, co se děje,
čekati, až stane se snad nějaký zázrak, který by
ji opět povznesl, a strana agrárnická zdá se
straně staročeské dosti dobrou, aby za jejího
patronátusopětvvstoupila na veřejné kolbiště,
doby dějí prýse porady ve směru, jak obs
strany v jedno spojiti, aneb aspoň jak věc za-
říditi, aby každá podle molikovského vzoru
mohla sice samostalně postupovati, všako spo-
lečně se bít. Gratulujeme oběma, jen aby po-
zději nenaříkaly, že jedna napálila druhou, s
u— Episoda z parlamentního života
Pan Klofáč a pan Fresl — pan Fresli je vlastně
ještě o něco větší — jsouenynivelici mužové.
Klofáč
Fresl
Frést
24
article
Pan Klofáč poslední »službou«, již prokázal
ubohému Žilákovi, a pan Fresl tím, že citoval
do sněmovny k raportu polního zbrojmistra se
zlatým rounem a týži že musil poslechinouti.
Že taková věc nepopíralelně zvedne sebevědoml
muže, jakým jea pán Fresl, rozumí se same
sebou. Zajímavo je ovšem doznání, pánů, že
prý to bez němčiny přece jenom ve Vídnid nejde
a že ustali od taktiky, kterou byli zahájili, když
do parlamentu vstoupili. Dnes jižs pan Klofáč
přednáší své výkony parlamentní po německu a
je, jak říkají muzikanti, dost obstojný o čtenál
z listu«. Ale pánové se mýli. Práva jazyka na-
šeho hájiti se dají cenergicky ab konečně 3 hea
němčiny ve vídeňském parlamentě, ale ovšem
jinak, než idle muthody, s jakou činuchtiví zá-
stupci národního dělnictva do parlamentu: vstou-
pili. Jak se ate stalo, že po tolika marných
pokusech býl přijat konečně jednou také návrh
— páně Freslův? Jak se to stalo? P'an Fresh
byl při tom nevinný. Poláci na vládu rozmrzeli
chtěli jí dát lekci. Pan Jaworaki s panem Dzie-
duszyckým marně se vzpírali. Většina z ran-
euny naproti dru. Körbrovi rozhodla se pro to,
aby pan hrabě Welsersheimb byl citován. Do-
mnivali se ovšem, že návrh padne, poněvadž
ale zvedly se pro něj všechny strany slovanské
bez výjimky, potom Schönererovci a sociálni
demokraté, návrh k velikému překvapení prošel.
Klofáč
Fresl
Freslův
Fresh
Polák
Jaworaki
Dzie
Welsersheimb
Schönererovec
25
article
Hrabě Dzleduszycki chtěl pak věe reparovati,
ale už to nešlo. Dokazovati, že Polácí proto
hlasovali, aby se pán ministr zemské obrany
dostavil, aby se mů dostalo příleži-
tosti, vyvrátiti útoky na armá d
učiněně a to že se mu také poda-
řilo — je vytáčkou zvlášť v ústech ducha-
plného filosofa Dzieduszyckého zvlášt nejapnou.
Je to snad věcí poslanců, nadbíhati ministrům,
když páni z vlastní vůle nechtějí konat po-
vinnosti své? A domnivá-li se posl. hr. Dziedu-
szycki, že sentimentální, slzami provázený vý-
klad pana zbrojmistra Welsersheimba je vy.
vrácením obžaloby, na správu armády vznesené
pak ovšem přísným soudcem pan hrabě nem,
Vojákům našim po čertech tím málo pomůže
— Z Holešova na Moravě. (Pův. zpr.)
Výpor slovanského politíckého spolků pro Ho-
k zov a okolí ve schůzi dne 22. dubna t. r.
konaně, uznal jednání poslance za V. kurii va-
lašsko-hanáckého okresu, pana Fr. Rost. Reich-
städtera, správným a vyzývá tohoto k setrván
v klubu poslanců mladočeských, s výhradou
samostatnosti v otázkách sociálně- politických.
Správné jednání odůvodňuje se tím, že p. Fr.
R. Reichstädter v kandidátní řeči slíbil vstou-
piti do klubu poslanců mladočeských a byl na
základě slibu tohoto podporován i zvolen.
V Holešově, 22. dubna 1901. L. Svozil, sta-
rosta. Bedř. Novák, jednatel
— Kluby občanské. Klup voli č
novoměstských má v sobotu dne4.
května t. r. v místnostech klubu národní strany
svobodomyslné (Jungmannova tř. č. 26) klu-
bovní členskou schůzi, na jejíž pro-
gramu nalezá se rozhovor »0 význam u
důležitosti výstav řemeslnických
a průmyslových«, jejž zahájí pan Frant
Chadima, starosta společenstva truhlárů.
Dzleduszycký
Rost
Reich
R Reichstädter
L Svozil
Novák
Jungmannův
Chadim
Holešov
Morava
Francie
národní strana svobodomyslný
26
article
Uvedení hosté jsou vítáni. — Na pondělí 13.
května t. r. ustanovena vycházka členstva ku
prohlídce pražské plynárny jakož i sklenníků
zásobovací zahrady obce pražské v Rajské za-
hradě. — V minulé schůzi správního výboru
přijato bylo 23 nových členů. Přihlášky dalšt
přijímá jednatel klubu pan Jan Červený, uzená
a obecní starší, Karlovo nám. čís. 12. — Ob-
čanský klub v Košířích má v úterj
dne 30. t. m. o 8. hod. večerní členskou
schůzi, spojenou s přednáškou p. dra. Frant.
Ročka, advokáta v Praze, »0 právu domov-
ském«, v místnostech klubovníeh »u Medři
ekých«.
— Velká matiční slavnost pražského
damského odboru Ústřední Matice školské
koná se již dnes odpoledne ve všech prosto-
rách výstavních a nebude zajisté nikoho, kdo
by dnešní odpoledne nevěnoval vycházce na
výstaviště v Král. Oboře, kdež za nepatrné
vstupné 40 h. vykoná nejen svou národní po-
vinnost, ale užije nedělního odpoledne v pří-
jemné zábavě. Program jest upraven, tak, že
v případu nepříznivého počasí konati se bude
celá slavnost v krylých místnostech, Nikdo ne-
bude postrádati nutného občerstvení, neboť na
výstavišti nalézali se budou restaurace, kavárna
a eukrárna. V levěm křídle hlavního paláce na
jevišti usídlí se divadelní společnost osvědče-
Červená
František
Roček
Král
Rajská
Karlův já
Ob
Košíře
Praha