17. číslo

ŽENSKÝ LIST.

Strana 7.

malá a málo vzdušná. 2. Péče o dítky není žádná; dělnice před odchodem do práce odevzdávají své dítky — tedy i kojence — starým ženám k opatro- vání na celý den. Ženy tyto mají na starosti až deset dítek, v minulém roce nalezeno bylo u dvou žen po dvacíti malých dítkách, mezi nimiž bylo několik kojenců a to v jediné malé, nezdravé místnosti. Jak může jediná osoba ošetřiti, nakrmiti a očistiti tolik dítek? Není divu, že za takovýchto okolností dítky hromadně zmírají, neboť byty tyto jsou pařeništěm nakažlivých ne- mocí. Loňského roku povstala v jednom takovém bytě šarlachová epidemie, která trvala sedm měsíců a zkosila 16 osob. Obecní úřad se vyzývá, aby poměry tyto náležitě vyšetřil a věnoval jim náležitou pozornost. Současně byly zaslány stejné přípisy jenerálnímu řiditelství tabá- kové režie a správě tabákové továrny v Hainburgu, neboť se tu jedná hlavně o dítky dělníků a dělnie z tabákové továrny. Z ciziny. Odborové hnutí ve Finsku. Moderní průmysl ve Finsku počíná r. 1867. Bylo to po zemědělské krisi, kdy obyvatelstvo venkova ohlí- žeti se počalo po jiném výdělku, a tím počíná pro- letariát průmyslový. Roku 1885 napočteno průmy- slových dělníků 38 tisíc a roku 1900 již 98 tisíc, do roku 1905 napočteno 107 tisíc mužů a 26 tisíc žen. Buržoasie finská zakládala dělnické spolky, aby zabránila tvoření spolků socialistických, ale nezda- řilo se jí to a socialistické vědomí dělnictva rostlo do té míry, že vytlačilo zdánlivé přátelé ze spolku a vládlo samo sobě. Koaliční právo bylo velice omezeno, až všeobecnou stávkou roku 1905 bylo uvolněno. Roku 1907 založena zemská odborová organisace, k níž se připojilo 422 odborových spolků s 19.878 mužských, 2245 ženských a 160 mladist- vých členů. Dohromady čítá 22.284 členů.

Ochrana dělnic zaměstnaných v podnicích řemeslných ve Švýcarsku. O pracovní době v pod- nicích, nepodléhajících továrnímu dozoru, stanovena denní pracovní doba 10hodinná, nebo-li 60 hod týdně. Práce přes čas smí do roka činit 60 dnů a má se platit za tu 25 proc. Pracuje-li aspoň 1 rok dělnice v témže závodu, má právo na šestidenní dovolenou v roce s plným platem. Po dvouleté práci má prázdno trvat 8 a po tříletém 10, čtyřletém 12 dnů. Přestoupení zákona trestá se od 2 do 200 franků. U nás v Rakousku budeme ještě dlouho muset če- kat na zákonné zkrácení doby pracovní a povinné zákonné prázdně. Konsumní hnutí v cizině. Prosperita kon- sumních spolků v Německu. Velkonákupní konsumní společenstvo mělo v r. 1907 obrat přes 59 milionů marek, o 131/2 milionu více proti r. 1906. — Ve Švýcarsku jsou již od roku 1891 zrušeno družstevní lékárny a to šest s obratem ročním 24í. tisíc marek. — Anglické konsumní hnuty Velkonákupní družstva anglická vyrobila r. 1907 za 279 milionů marek zboží a zaměstnávala 37 tisíc dělníků a úředníků. Ze všeobecné nemocnice v Praze. Ve vše- obecné nemocnici v Praze, jak se dovídáme, je služební personál, zvláště opatrovnice, zbytečně trýzněn a šikanován. Domácí inspektor p. Sedlický který si sám říká „já úřední osoba“, kde a jak jen může vyjíždí si na opatrovnice nemocných, sluhy a i lékaře, kteří se mu dají. Za toto tupení lidských citů služebnictva je nejen řiditelstvím cís. k. všeob. nem. v Praze trpěn na dosavadním místě, ale na návrh tohoto řiditelství, samotným c. k. vys.

místodržitelstvím i remuneracemi, ovšem že ku škodě fondu nemocničního, vyznamenáván. Tento fond, jak nám známo z debaty rozpočtového vý- boru je již pasivní a ještě takto rozdáván. Kde má zbýti potom co na ubohé nemocné? Případy, které se sbihají denně již řvou po nápravě, obzvláště na klinikách a odděleních, kam tento pán ještě smí docházeti za svoji prý „služební povinností. Tu vy- hledává příčiny a maličkosti, aby spustil on co silný muž na slabé, bezbranné a všude odstrčené opatrovnice nemocných křik. Křiky a rá- musy nebéřou konce ku škodě nemocných, v ne- mocnici pomoc hledajících a jsou tím odsouzení- hodnější, poněvadž se uměle vyvolávají v samot- ných nemocenských pokojích neb v jich bezpro- střední blízkosti. Dodán nám byl dopis našeho sou- druha, psaný jeho manželkou v c. k. všeobecné nemocnici ošetřovanou, která píše: „Jest zde ještě dosti ošetřovatelek, které službou při obsluze ne- mocných jsou celodenně zaměstnány. Při tom na klinikách a klinických nemocenských pokojích je frequence četná, zvláště co se týče studujících a lékařů, až nás to i často mrzí. Ale my jsme zde ale pouze krátký čas, kdežto ošetřovatelka zde tráví svůj smutný a beznadějný život a tento se jí ještě zbytečně ztrpčuje. Na chodbě za našimi dveřmi je slyšeti rámus, který stále je zřetelnější.

Rozeznávám silný mužský hlas a několik hlasů žen- ských poloplačících. Ptám se co se opětně stalo, dostanu za odpověď, že to nic není, to že pouze pan inspektor se hádá s opatrovnicemi. Z hádky jde na jevo, že si opatrovnice nechala vyprati svoje vlastní prádlo ženou zvláště k tomu najmutoua ji poctivě zaplatila a to jde panu inspektorovi již proti srsti. Já sama musím doznati, že mne jako rekonvalescentce tento rámus ku zdraví nepřispěl. Sama musím doznati jako víceletá ambulantka, že jsem viděla zde práti prádlo pro docela soukromné rodiny, mimo nemocnici bydlící, mohu otevřeně říci, čistě po obchodnicku a to nevadí. Ale když si nechá vyprati opatrovnice prádlo a zaplatí za tuto práci, aby ji nemusila vykonávati po své službě t. j. v noci, kdy vlastně již ani tolik síly nemá, to je rámusu a křiku, jako kdyby se nevím co stalo a to máme poslouchati my nemocní, kteří se sem přijdeme uzdraviti a platíme K 2.40, nevíme však za co, jestli za poslouchání různic „inspektora“ neb vskutku za ošetřováni?“ Tolik dopis, k němuž poznámek netřeba.

Dopisy. Z Warnsdorfu. Dne 5. dubna r. 1908 pořádal Dělnický vzděl. a záb. spolek „Osvěta“ pro Warns- dorf a okolí veřejnou schůzi žen a dívek v míst- nostech spolkového domu. Schůzi zahájila soudr. Řezníčková za přítomnosti slušného počtu účastníků obého pohlaví. Do předsednictva zvoleni byli soudr. Chalupa, soudr. Řezníčková a soudr. Esnerová. Pro- gram schůze byl: I. Proč se mají ženy zajímati o spolkový život. II. Různé. K odst. I. promluvila soudr. Steinerová z Prahy, která promlouvajíc o dřívějším názoru na ženy, porovnává ženy mě- šťácké se ženami dělnickými, dále praví jaký vliv má klerikalism na ženy a dívky v nynější době, líčí rozdíl mezi ženami a muži v továrnách a v práci vůbec, jaké účinky má zaměstnání ženy dělnice na dítky. Dále poukazuje na rozdíl vyspělosti mužůa žen po stránce politické, vzdělavací a výchovné a