17. čislo.

ŽENSKÝ LIST

Strana 3.

V měšťáckých kruzích považuje se] průmyslová práce domácká za jakýsi přechod ku práci továrni. Vláda po celá leta byla hlucha k zoufalým výkřikům oněch bídných dělníků a dělnic. Vy- ssávané dělnictvo v průmyslové práci domácké pod útlakem hrozné své bídy a strádání nemělo samo tolik síly a odvahy, aby se proti svým vyssavatelům bránilo. Právě tato němá oddanost ve svůj osud byla příčinou oné bezpříkladné nevšímavosti vlády k tomuto oboru práce. Převládá až dosud u mnohých měšťáků názor, že při práci té lépe se daří dělnicím doma než v továrně, že se prací tou zachovává starý způsob výroby. Kdo jen poněkud vážněji otázkou tou se zabýval, musil přijíti k tomu poznání, že za tímto způ- sěbem výroby skrývá se nejhroznější bída. Sociální svědomí kapitalistů a měšťáků nemělo a nemá pochopení pro otázku tu, ono dovede nejvýše politovati a dál to nejde. O dlouhé době pracovní, o mizerné mzdě, o bídných poměrech bytových, jež úzce s prácí domáckou jsou spjaty, o ty se stát ani kapita- listická a měšťácká strana nestarají. Oč jim v prvé řadě jde, jest co možno nejvíce vytěžit a se obohatit z pracovních otrokyň. Tělesné a duševní utrpení dělnic se jich netkne. Mnohá bohatá žena, jež nádherně se šatí, ani netuší, co slz, potu a námahy dělnice lpí na těchto výrobcích, která si nevydělá ani na chléb. Neprospívá vyličování bídy domácky pracujících dělnic, přebytek nezná, co je nouze a hlad.

Vláda zahájila různá šetření o výdělkových a pracovních poměrech dělnic, a měla dosti příležitosti přesvědčit se o hrozném jich stavu, ale nesáhla ku zákonné úpravě této práce. V domácké průmyslové práci se zračí dosah vydírání člověka člověkem. Ne jedině dlouhá doba pracovní, ale též nejistota pracovních podminek to jest, co zne- pokojuje dělnici. Dělnice v domácké práci po- strádá těch výhod, kterých má tovární dělnice, a proto je dána na pospas svým zaměstnava- vatelům. Protože dělnicím v domácké práci zaměst- naným scházi síla ku vlastní obraně, proto mu- síme vítat každé zakročení v jich ochranua prospěch. I tentokráte sociální demokracii při- náleží zásluha, že vládě učinila návrh, aby již jednou přistoupila ku positivnímu řešení a úpravě zákona na ochranu domácky pracujících žen. Ukázka o bídném stavu domáckých šiček ru- kavic zde v listě uvedená stačí ku poznání bídy dělnic. Není snad hroznějšího obrazu bídy jako jest tento. To není zátiší domáckého klidného ži- vota, jak mnozí veřejnosti namlouvají, že do- mácká práce jím jest, toť moře bídy, strádáni a utrpení. Vláda by po příkladu pokrokových vlád jiných měla již dávno upraviti cestou zákona poměry domácky pracujících žen aspoň do té míry, jako upravila práci tovární. Nemocenské pojištění, tovární inspekci, vy- mezení určité doby pracovní, minimální mzdu měla by upraviti pro tyto zubožené, vyssávané dělnice. Doufejme, že vláda nebude hlucha ku spravedlivým požadavkům těchto ubohých dělnic a že ještě v brzku reformu provede.

Žena a klerikalism. Vlivem a mocí svou zasahují klerikálové rušivě do vývoje našeho kulturního života. A proč by nevyužili přihodné doby, kterou vy- získali svým spojenectvím s měšťáckými stranami politickými. Vědí dobře, že ti pseudosvobodomyslní a pseudopokrokáři nepostaví se jim na odpor v jich řáděni. Věci dospěly u nás tak daleko, že jedině lidu připadá úkol postaviti se řádění jejich na odpor. My v boji protiklerikálním vidíme jeden z důležitých bodů našeho socialistického pro- gramu. Sířením socialismu šíříme protiklerikalism. Proto všechna zášť klerikálně feudální proti nám nemá mezi. Byrokrati a klerikálové troufalou rukou za- sahují nejen do školství obecného, ale i do vysokoškolského, ohrožujíce svobodu volného vědeckého bádání. V Tyrolsku, v zemi a eldo- rádu klerikálů, dělají vzpouru proti profesoru Wahrmundovi. Štvou nejen lid, ale i vládu, aby další působení jeho na universitě znemožnili. V Čechách i na Moravě zasahují klerikálové drze do školství obecného a pronásledují uči- telstvo, které má odchylné názory od jejich. Stopují každé hnutí učitelstva svým slídivým zrakem, co dělá, kam jde, co mluví, s kým se stýká. Jsou proti té nejmenší svobodě učitele. Běda, který učitel by se opovážil ve škol pronésti názor volnější, který páteru není po chuti; hned jej udají a vše při denunciaci zkroutí. Celá řada učitelů byla v poslední době pronásledována a zbavena svých míst. Ba i bez vyšetřování byl učitel Adamík zbaven svého