Strana 2.

ŽENSKÝ LIST.

17. číslo.

Vinu klesnutí výroby a vývozu hledati dlužno nejen ve špatném šití rukavic, ale i jinde. Z pořádaných kursů vyšly švadleny sice dobře vyučené, ale nijak si výdělkové, mzdové a pracovní poměry tím nezlepšily, byly nuceny dříti za polovic zdarma jako před tím, a kdyby dle toho byly šily, jak naučeny kursem, tu by musely připláceti ještě na svou práci ze svého. Švadleny rukavice šíti dovedou, o tom páni v Technologickém museu mohou býti přesvěd- čeni a proto klesnutí výroby a vývozu rukavic by neměli hledat v nedovedném šiti rukavic, ale jinde. V prvé řadě zlepšení šiti dá se docíliti z vý- šením mzdy, a tu by se přesvědčili páni, že český výrobek rukavic by obstál všude před cizinou, co se ušití týče. Švadleny nedostávají od ušiti jednoho páru rukavic ani 5 kr., a musí dát k tomu ještě svůj flor. Jak se musí přičinit, než vyšije 1 K. Ať si továrníci platí své faktory ze svého a nenechají je žíti a týti z bídného výdělku dělnic. Vláda by měla rozšířiti inspekci živnosten- skou i na tuto práci a bylo by jinak o ochranu dělnic postaráno. Za stávajících poměrů jest dělnice dána v libovůli zaměstnavatelů.

Dnes poměry švadlen jsou hrozné, a nemají-li čím dále býti horšími, tu třeba, aby se dělnice semkly k obraně, aby se organisovaly, jedině tak nastanou lepší poměry v domácké práci švadlen rukavic. Na této ukázce smutných a bědných po- měrů pracovních jest nejlépe viděti, jaká kletba zla leží na dosud neupravených poměrech práce domácké. Naši poslanci sociálně demokratičtí mají zá- sluhu, že zakročili u ministra obchodu, aby byl uskutečněn zákon na ochranu domáckého dělnictva. Nechť pan ministr se přesvědčí o bídě švadlen rukavic na Příbramsku, Dobříšsku a jinde a jistě že musí být přiveden tím, co uvidi, k ry- chlému provedení navrženého zákona. Anna Vitásková. 4. Sociálně politické požadavky žen a zákono- dárství (refer. Adéla Poppová a Emma Freund- lichová). 6. Tisk (ref. Anna Bošková). 7. Volba říšského komitétu žen. Podáme předně obsah zprávy o hnutí ně- meckých žen sociálně demokratických, která byla přednesena na konferenci.

Poslední konference německých žen sociálně demokratických v Rakousku konala se r. 1903. Od té doby hnutí znamenitě vzrostlo. R. 1903 bylo odborově organisováno německých žen v Rakousku 11.000, r. 1906 již 48.000 a nyní přes 50.000. V politice se sociálně demokratické ženy účastnily všech akcí strany. Konaly schůze proti zklerikalisování školy, proti militarismu, ve velkém boji za volební právo stály věrně po boku mužům. Když pak blížily se volby říšské, a v den voleb agitovaly sociálně demokratické ženy se vším úsilím pro vítězství kandidátů sociálně demokratických. Na podzim r. 1907 pořádány byly velké projevy proti zdražování potravin. Značné hnuti bylo způsobeno pro po- žadavek ochrany žen těhotných a šestinedělek. Sjezd německé sociálně demokratické strany v Rakousku usnesl se na podzim r. 1907 na novém organisačním řádů strany, ve kterém se stanoví, že všude tam, kde je možno, mají být od místních politických organisací voleny důvěrnice, které by staraly se o organisování žen a že každého druhého roku má se konat ženská konference. Od té doby byly zakládány volné politické organisace žen při místních po- litických organisacích. V těchto volných orga- nisacích je dnes 4175 žen a dívek. Ve Vídni je organisováno 1262 žen, ve Floridsdorfě 300, v Štokeravě 307, ve Švechatách 200, v Ústí 200, v Podmoklech 285, v Linci 156, v Brně 56 atd. Listem německých sourdužek v Rakousku je „Arbeiterinnen-Zeitung“ (Časopis dělnic), který je zaveden povinně pro všechny členky spolků žen a dívek. R. 1903 byl náklad listu tohoto 3300 výtisků, nyní 13.400. Příště přineseme zprávu o průběhu konfe- rence.

těmecké sociální demokratku v Rakousku.

Návrh sociálně demokrafických poslanců na úpravu práce domácké.

* O velkonočních svátcích konaly německé sociálně demokratické ženy konferenci ve Vídni. Na programu bylo: 1. Zpráva říšského komitétu žen. 2. Volné politické organisace žen a nový organisační řád strany (referentka Adéla Poppová). 3. Volební právo žen (refer. Ter. Schlesingrová). Po dlouhou dobu volá sociálně demokratické dělnictvo po úpravě zákona na ochranu práce domácké, ale marně. Jest hlavně v kruzích ka- pitalistických mnoho těch, kteří se proti státní úpravě zákona na ochranu dělnictva v domácké průmyslové práci stavi, a ani nevědí proč.